9

S T U D I E

CASTELLOLOGICA BOHEMICA 13, PRAHA 2012 str. 9–23

Kalich, Panna a Litýš – tři hrady doby husitské na Třebušínsku1)

Milan Sýkora

Úvod Husitskéválky,kterézachvátilyzeměKorunyčeskévněkolikavlnáchvletech1419–1485,patříknejrozporu-plnějšímdějinnýmmomentům.Užodjejichpočátkůdodnesvyvolávajíprotikladnéreakceahodnocení,mnohdyseznačněemotivnímnábojem.Azdáse,žeanidobudoucna tomunebude jinak,zvláštěuvážíme-li i jistounacionálnírovinukonfliktu.Můžemepochybovatotom,zdatotoobdobípřinesloipozitiva.Vněkterýchoborechurčitěano.Skutečnýrozvojnastalvoblastivojenství.Pronikavýrozmachpalnýchzbraní,jejichmasovénasazení,výstavbaopevněníuzpůsobenýchjejichužíváníaobraněprotinim,tojsoujenněkterézpřelomovýchinovací. Mnohéztohobylojižpodrobenozkoumání,nezřídkaneobyčejnědůkladnému,komplexnímuavystavenémuirozsáhlékritice.Přestovšakzůstáváještěmnohootazníků,mimojinéivoblastiarchitektury.Nászdebudouzajímatpředevšímhrady;poznatky,kterétaktozískáme,můžemeuplatniti jinde–uopevněníměst,utvrzí,pevnůstek,pevnostíatáborů.

Dějiny bádání KhradůmKalichu,LitýšiaPanněexistujevelmirozsáhláliteraturarůznékvality,bohuželmnohdynedosahujepotřebnéhloubky.ZejménaKalichjakosídloJanaŽižkyvystupujevnespočetnéliteratuřezabývajícísetoutoosobouneboobecněhusitstvím.Natomtomístěsenebudemepokoušetojejíshrnutí.Historicképrácetotižvět-šinoupřinášejíosamotnémsídleopakujícíseinformacevycházejícízestaršíhobádání.Budemesesnažitpouzereflektovatnovépoznatkyapřipomínky. Růstzájmuozmiňovanéhrady,zvláštěpakKalich,souvisísnárodnímobrozenímavlnouzájmuonárodnídějiny.Jižvroce1846oněmreferovalF.A.Heberve4.dílesvých„Hradů“(zdebudemepoužívatněmeckypsanouverziičeskýpřekladzr.2006;Heber1846,230–233;Heber2006,195–199).KrátkoupasážvěnovaliLitýši(Heber1845,214–215;Heber2006,269–270).OhradechnaTřebušínskureferovaliivlastivědníbadatelékonce19.století(Moschkau1884,bezstr.;Moschkau1888,143–145;Haudek1887,158–159;Haudek1888,181–184;Haudek1889 a,71–72;Haudek1889 b,349–351;Bernau1889,70–71;Haudek1890,264–265;Paudler1892,344–345;Borovský red.1892,193–196;Bernau1893,51–52;Hantschel1907,486).Tytoprácemajíhodnotudokumentační,protožezachycujíněkterénedochovanéčástihradů,popisujísoudobéaktivityvztahujícíseknimavrůznémířesnášejípísemnépramenyazpracovávajídějinyobjektů.KrátkoupasážvěnovalKalichuiPanněiH.Tomanvesvépráciohusitskémvojenství(1898,295–297).PřelomovoupracívšakbylyažSedláčkovy„Hrady“,vekterýchnajdemehistorickémedailonkyapopisyvšechtříobjektů(Sedláček1923,371–372,374–375).JehoinformacerozvádíregionálníbadatelJ.Jarschel,cennéjsouzejménapopisyhradůaskicapůdorysuLitýše,kterázachycuječástihradupozdějiopomíjené(1928,73–77;1934,87–90).KŽižkovustavovskémupovědomíaužívánípredikátuzKalichasevýraznějivyjádřilizejménaJ.PekařaF.Šmahel(Pekař1935,175,188a195;Šmahel1969,130–131a208).VpadesátýchletechsehraduintenzivněvěnovalaD.Menclová.Zroku1953pocházíkrátkástudieaskicapůdorysu,odvělétapozdějidotyčnábadatelkanechalahradgeodetickyzaměřit(zaměřeníjevelicepřesné;Menclová1953;plánaskicainv.č.6199).Doroku1965sedatujeiskládačkaskrát-kýmtextemohradě(Fiala1965).StudieJ.SmetanyaF.Gabrielazosmdesátýchletpředstavujízatímtonejlepší,

10

cobyloohraděnapsáno(Smetana–Gabriel1981,85–87;Smetana–Gabriel1982,49–82).NaněpaknavázalaspolečnápráceF.GabrielaaJ.Panáčkaoseveročeskýchhradechnakupách,kdebylypojednányvšechnytřihrady(1998,69–106).ZatímcouKalichabylopoužitozaměřenípřevzatéodD.Menclové,LitýšbylautoryzaměřennověakPanněbylavyhotovenaskicaF.Gabriela.HradKalichmásvémístoivsyntézeD.Menclové,vnížnepoužilazaměřenízroku1955,nýbržjiného,méněkvalitního(1972,227–230).ZatímcooPanněkonsta-tovala,žeseznínicnedochovalo,Litýšdosvéobdivuhodnéprácenepojalavůbec.Přehleddosavadníchpoznatkůodějináchobouhradůpřineslyažmedailonkyvsyntézeoseveročeskýchhradechzroku1984(Andělakol.1984,187–189,286a367–368).VelkýmpřínosembylastudieT.Durdíkaohusitskýchhradech(1991,151–164),témadálerozvíjelvrámciilustrovanéencyklopedieadodatků(vizúvodnístať1999,21–24;dálejednotliváheslatamtéžavdodatcíchviz2002;2005;2008;2011).ZatímposlednípříspěvkykpoznánípředstavujepředběžnázprávaoKalichu(Sýkora–Veselý2009,133–146)astudieoPanně(Sýkora–Veselý2012,271–286).Propastnýdluhpoznáníhusitskýchhradůnázorněukazujeposlední,spíšepopulárnějizaměřenásyntézavěnujícísehusitské-muvojenství,vnížheslavěnovanáKalichuaPannějsouvzhledemkvýznamuoboulokalitžalostněskromná(Dolejší–Křížek2009,168–170).

Přírodní prostředí a poloha NeobyčejněpůsobivévyvřelinovékupyČeskéhostředohořílákajínejenřadyvýletníků,přitahujípozornostbásníkůanabízejíhojnýstudijnímateriálgeologům,aletakévytvářelyčetnávhodnámístakestavběopevněnýchsídel,čehožstředověcístavitelévnejednompřípaděvyužili.Patrnědosudnejméněpoznanýmistavbamitéto

Obr. 1.MapaTřebušínskasvyznačenýmihrady(M.Sýkora).–Abb. 1. Landkarte der Umgebung von Třebušín mit Kennzeichnung der Burgen (M. Sýkora).

11

oblastijsouhradyKalich,LitýšaPanna–sídlaspjatáshusitskýmiválkami,dobouvyostřenýchsporůakrutýchkonfliktů. ZmiňovanétřihradysenacházejínedalekoobceTřebušín,vzdálené8,5kmseverovýchodněodLitoměřic(obr.1a2).HradKalichstojípřímonadTřebušínem,navýraznétrachytovékupěvysoké538m.Panna,rozloženána594mvysokémsolitérnímkuželovitémaugititovémsuku,jevzdálena1,9kmseverozápadněodcentraTře-bušína.Litýš,vzdálený2,9kmvýchodojihovýchodněodcentraTřebušína,jesituovánvevýšce486,1mn. m. Všechnyhradysetedynacházejínedalekoodsebe.ZatímcoKalichaPannastojínaosamělýchkopcích,dosta-tečněvzdálenýchodvrcholůokolních,Litýšmávjižnímsousedství(0,7km)527mn.m.vysokýMlýnskývrch,snímžjespojensedlem.

Metoda průzkumu PrůzkumhradůatvrzíseverozápadníchČechjesystematickyprováděnužodkonce90.letminuléhostoletíÚstavemarcheologicképamátkovépéčeseverozápadníchČechvMostě,v. v. i.Odroku2009sektěmtoaktivitámpřipojiloiprávětehdyzaloženéobčanskésdruženíHradyČeskéhostředohoří.Společnýmdílemsestalprojektkomplexníhoprůzkumuhusitskýchhradů,kterýjeteprvevpočátcích.2)Vjehorámcibylopořízenoprvníkvalitnízaměřenípojednávanýchlokalitsvyužitímmetodleteckéfotogrammetriealaserscanu.Výzkumpřineslřadupozoruhodnýchpoznatkůaprvníprůběžnézprávyoněmbylyjižvypracovány(Sýkora–Veselý2009,133–146;Sýkora–Veselý2012,271–286). ZákladprozaměřenítvoříleteckéfotogrammetrievyhotovenéP.HlavenkouproLitýšaPannu,proKalichleteckýlaserscanvyhodnocenýJ.Vidmanem.Dovrstevnicovýchplánů(intervalvrstevnic25cm)bylypotédo-měřoványtotálnístanicíjednotlivéhranyzdíaterénníchreliktů(realizacegeodetJ.ŠályaM.Sýkora).VšechnazaměřeníbylapostupněintegrovánavjednomdatovémsouboruP.Hlavenkou,kterýtakévyhotovilřezyamo-delyterénu. Běhemzaměření,přednímiponěmbylprováděnvizuálníapovrchovýprůzkumzaměřenýnasběrarcheo-logickýchnálezů.

Historické pozadí Vroce1421,potécopražanéatáboritéeliminovalinejvýraznějšínepřátelevesvémokolí,upřelisvoupozornostdoseverozápadníchČech.Musímesiuvědomit,žecelátatooblastbylareformacinepřátelská,jedinýmvýraznějšímspojencemzdebyloměstoŽatec(ksituacivoblastivizLůžek1959,19–23).NaLitoměřicku,kterétvořilobránudočeskéhoseverozápadu,mělihusitévýraznějšíoporupouzevÚštěku(ale jehomajitelAlešBerkazDubéstálnastraněkatolické)auZikmundaŘepanskéhozHrádku(drobnýzemanzTřebívlic)aKřišťanazeŽernosekanaVinném. HusitskýhejtmanJanŽižkaadalšípředstaviteléreformníchstransinebezpečíplynoucíztétostranyjasněuvědomovali.Nejenomobrovský ekonomický a vojenskýpotenciál zdejších rodů (Vartenberkové,ZajícovézHázmburka,KaplířovézeSulevicadalší,vizAnděl1961,39–43),aleijejichvazbynaSaskovytvářelyakutníhrozbu,kterásetakpalčivěukázalaběhemdruhékřížovévýpravyvsrpnuažříjnu1421.Husitésemprotojiž

Obr. 2.PanoramatickéfotoTřebušínskazTrojhory.FotoM.Sýkora.–Abb. 2. Panoramatische Fotografie der Umgebung von Třebušín von Trojhora. Foto M. Sýkora.

12

záhynapřelisvojipozornost.SpojenéoddílytáborůapražanůvbřeznuvytrhlikChomutovu,kterýpokrátkémobléhánídobyliajehoobyvatelepovraždilivnelítostnékrvavélázni.Brutálnínásilí„božíchbojovníků“slavilosvůjtriumf,nastranuhusitůsepřidalyLounyaSlanýahusitskávojenskáposádkabyladosazenaidopokořenéKadaně.Vdubnu1421senastranuhusitůpřidalipražskýarcibiskupKonrádzVechty,vlastnícíRoudnicinadLabemaHelfenburkuÚštěku.Poměrysilsezačalyvýrazněměnit,dalšíkampaňmělapřijítvzápětí. VzávěrukvětnaŽižkaopustilvýchodníČechyavMladéBoleslavirozdělilsvojevojskododvouproudů(líčeníudálostípodáváŠmahel1996,81–82),jedentáhlnaLitoměřicepřesMělníkaHošťku,druhýpřesÚštěk.Již25.května1421Žižkovitábořiměstooblehli.Protoževšaktáborskýsměrmělvtétodoběvelmišpatnoupověst(např.sejimdostávalooznačenífanatikůasektářů)atakévzhledemktomu,žeLitoměřičtíchtěliudržetobchodsPrahou,domluvilisespražanya29.květnasejimpoddaliapřijaličtyřiartikuly,základníhusitskéideovébody(FRBV,482–483).Žižkovi,kterýnehodlalrozbítkřehkáspojenectvíhusitskýchsměrů,nezbývalonicjiného,nežsituacipřijmout.JeštěpředtímtoneslavnýmkoncemvšaknedalekoLitoměřicvystavělhradKalich–naúzemí,kterékdysipatřilokbýčkovickékomenděřáduněmeckýchrytířů,aleodr.1409bylozastavováno. PrvnízprávuoexistenciKalichazaznamenalkronikářhusitskédobyVavřineczBřezovékroku1421.Objevujesevobouverzíchkroniky,toznamenávlatinskézkonce15.stoletíivčeskéztéžedoby,známépouzezopisuze17.století(FRBV,XX–XL;Bláhová1978,5–6).Obazápisysevšaknatolikrůzní,žejenutnopřipomenoutkaždýzvlášť.Českáverzepraví,že:„ ... Žižka,hajtmantáborský,ssvýmlidemkLitoměřicímseobrátilaosadivjednuhoruvelmivysokou,učinilnanínějakouohraduzsrubuadaltéhořejménoKalich…“(FRBV,483).Naprotitomuverzelatinskápraví:„ … Ziskavero,Thaboritarumcapitaneus,cumsuogenereversusLithomierzicztenditetacquisitainaltomontequadamdelignismunicione,cuinomenCalixinponit,Lithomierziczcircum-vallat…“(vpřekladu:„ … Žižka,táborskýhejtman,zamířilsesvýmlidemkLitoměřicímazmocnivsenavysokéhořejednohodřevěnéhosrubu,kterémudaljménoKalich,obklíčilLitoměřice…“,FRBV.,483;Bláhová1978,223).Ztěchtoúryvkůjepatrnározporuplnostvjednézdánlivěbezvýznamnéformulaci,ato,zdanavrchupostavilhradažJanŽižkazTrocnova,anebozdeužnějakýstál.Jižnatomtomístěmůžemesurčitoujistotouříci,žepodlenejnovějšíchpoznatkůostavebnímvývojilokalityasvědectvíarcheologickýchnálezůzdepatrněžádnýstaršíhradneexistoval(odlišněSmetana–Gabriel1982,49–82).Úplnéjistotysesnaddočkámeažpobudoucímarcheologickémvýzkumu. Sicenemámeprotototvrzenílistinnýchdokladů,alezdáse,žeŽižkahradbudovaljakosvésoukromésídlo.Ukazujenatopoužíváníjménahraduvpredikátu,poprvévjeholistěTřeboňskýmz10.ledna1422(„ … JanŽižkazhraduKalichu…“;Svejkovský1952,13).PohraděsepsaltakéjehobratrJaroslav(† 1428;„ … JaroslavzKalichu…“,vizSvejkovský1952,24),naKalichusedělaijehosestraAnežkaamožnáijehodcera(kŽižkověrodiněvizŠmahel1980,zdenas.45rodokmen).Žižkůvzáměrpotvrzujeijehochápánístavovskéhozařazení.Onsámvždyrespektovalsociálnírozvrstveníspolečnostianasvůjrytířskýtitulbylpatřičněhrdý(Pekař1935,175,188,195;Pekař1930,225;Krofta1936,26–27).Dřívesetakésoudilo,žehradbylspíševojenskoupevností,nikolivpohodlnýmsídlem.Nazákladěnejnovějšíchprůzkumůvíme,žeKalichbylvybavendostatkembudov,kterémohlyposkytovatpatřičnépohodlíazázemíŽižkověrodině(hypotézuoosobnímsídleuvádíSmetana–Gabriel1981,87).Ikdyžmůžemekonstatovathejtmanovusnahuvybudovatsinaovládnutémúzemísídlosezázemím,musímezároveňříci,ževtomtosměrubylyjehoziskyvporovnáníspostavenímminimální.Narozdílodněkterýchprospěchářů,ajejednozjakéstranykonfliktubyly,můžemepozorovatpřecijenomjistouskromnost,souvisejícípatrně sŽižkovýmpřesvědčením(stejněkonstatuje iČornej2011,141).S tímostatně souviseloijménohradu,kterébyloodvozenoodhusitskéhosymbolukalicha(někteříbadateléhledalipůvodjménavestaršídobě,spojovalijejspředpokládanýmstaršímhradem.TentonázorvyvracejíiSmetana–Gabriel1982,51–53;znejnovějšíliteraturykjménuhradunapř.Čornej2010,300).Žižkatentosymbolodtédobyužívalinasvépečeti. ŽižkatedyzapočalvýstavbuKalichaněkdymezi23.až29.květnem.Nazačátkuzáříjižmuselbýthradobra-nyschopný,protože tehdyúspěšněodolalobleženíZikmundazVartenberka:„…SigismundusdeDieczynabexpugnacionenovicastriCalixnominatipropeLithomierziczcumsibiiunctisPragensesnonexpectandofugamdedit…“(vpřekladu:„ … ZikmundzDěčína[upustil]oddobývánínovéhohradu,zvanéhoKalich,blízkoLitoměřicanečekajesesvýmispojencinapříchodPražanů,dalsenaútěk…“;latinskáverzeFRBV,511;jejípřekladBláhová1978,257).ObléháníKalichubylosoučástívojenskýchoperacídruhékřížovévýpravy,kterázapočala28.srpna1421,kdysevojskovypravilozChebudvěmasměrydovnitrozemíČech.Dne10.záříhlavníoddílyoblehlyŽatecatakézdepofatálnímneúspěchukřižákůseivýprava2.říjnazcelarozpadla.BěhemVartenberkova

13

obleženíbylapatrnězahájenavýstavbanedalekéhohraduPanny–vojenskéhoopěrného bodu a protiváhyKalicha.Domníváme se, že na podzim roku1421,kdybylZikmundnucenodne-úspěšnéhoobléháníustoupit,užnejdů-ležitějšíčástiPannystály.Jentěžkosilzepředstavit,ževdobě,kdyseKalichdostalztěsnéhosevření,byvjehoblíz-kostivznikalnepřátelskýhrad.JménoPanna,kteréhraddostal,jejistěsym-bolické,byťdnespřesněnevíme,zdasejednáopannujakosymbolVarten-berků či PannuMarii jako protikladhusitskéhosymbolu–kalicha. Poprvé se hrad Panna připomínák27.listopadu1422,kdycísařZikmundzastavilVartenberkovi někdejšímaje-tek býčkovické komendy sKalichemaPannou („...list smenší pečetí králeSigmunda, jež svědčí SigmundovizVartenberkaazDěčínanaLitoměřice,naKalichanaPannuanaBýčkovice,abyztohovybíralúrokyroční,atove2 000 kopách rozdílně zapsaných naLitoměřicích a naBýčkově 200 kopročníhoplatu...“,AČ1,545).Jistěne-musímedodávat,žeskutečnádispozicesezmiňovanýmimajetkybylavzhledemkpřítomnostihusitskýchjednotekzcelanemožná.Podleněkterýchbadatelů jehrad uváděn již v dopiseŽitavskýchz13.června1422,kteříreagujínalistyHlaváčezLipéaZikmundazVarten-berka.Tijimpodlenichpsaliotom,jak

Obr. 3.Digitálnímodel terénu hraduKalichaaokolízpracovanýnazákladěleteckéholasero-véhoskenováníLIDAR(ARGUSGEOSYSTÉMs. r. o.ÚpravaJ.VidmanaP.Hlavenka.–Abb. 3. Digitales Modell des Terrains der Burg Kelch und Umgebung, verarbeitet auf Grund einer Flug- -Laserscanning LIDAR (ARGUS GEO SYSTÉM b. H. Bearbeitung J. Vidman und P. Hlavenka.

seŽižkavypraviloblehnoutZikmundůvNovýhrad(„ ... wiedassichZysskamitandernunsersgnedigenherrndeskunigsviendenstarggesammeltundouchdasNewehausherrnSigmundsnechtenamabendberanthaben...“,CDLSII/1,115;F.Palackýdopisdatujek24.květnuasotazníkemmávročení1421–vizPalacký1873,č.103,102).Jistotavdatacivšaknenínepochybná,dokoncejeimožné,žesezprávavztahujeažknásledujícímuroku1423(srovn.Šimák1913;Sýkora–Veselý2009,136).Kdybyseskutečnělistvztahovalažkroku1423,kdyjehradPannazmiňovánjižpodtímtonázvem(prvněvlistiněz27. 11.1422),pakmusímeuvážit,zdabyNovýhradnemohlbýtzcelajinýmobjektem–Litýšem.Tenseobjevujevpísemnýchpramenechažpozději,r.1432.Vlistinědatovanék6.lednutotižfiguruje„ ... MikulášzeLhotytohočasupurkrabienaLitýši...“(RTTII,283).Otom,žehradbylstaršísnadvypovídádalšízpráva.Někdyporoce1427pojalZikmundzamanželkuAnežku

14

zeŠternberka,kterézapsaljakověnoněkterésvéstatky(Sedláček1923,82a375).Jejichvýčetznámezpozdějšídoby,Anežkatotižzemřelavroce1439ajejístatkymělyspadnoutnakrále.Vzhledemkbezvládíkpřevzetímajetkůnedošlo.Teprvevroce1453majetkypoAněžcepřešlynaAlešeaZdeňkaHolickézeŠternberka,kteříjehnednásledujícíhorokupostoupiliJanoviml.zVartenberka(Sedláček1923,83).Přitépříležitostijezmiňovánoi„ ... hereditateseoruminLityssku,castrumcummonte...“(RTTII,243).Shrneme-lisiveškerédostupnéinformace,můžemekonstatovat,žehradLitýšneníuvedenvlistiněz27.listopadu1422,možnájezmiňovánroku1423jakoNovýhrad,někdypor.1427sestalvěnemAnežkyazcelanespornějepoprvézmíněnažroku1432.Hypo-tetickytedymůžemekonstruovatněkolikmodelůjehopočátků.Hradmohlvzniknoutještěnapřelomulet1422/23nebovprůběhuroku1423ajmenovalsezpočátkuNovýhrad.Nebovzniklpozději,někdyporoce1423.Voboupřípadech souvisí jeho výstavba se snahou posílitVartenberkovy pozice v konfliktnímprostředí.V letech1422–23došlokobléháníPannyaprávěto,nebojejídefinitivníztrátamohlavéstkesnazeozajištěnítoho,coještězbývalo.Ovznikuhraduvdoběváleksvědčíijméno,kterévzniklozadjektivalítý(krutý,ukrutný)přidánímsubstantivujícípřípony–ýš(Profous1949,645). VýstavbouPannyamožnáiLitýšezískalKalichnebezpečnéhosouseda(sousedy),cožvyvolalovhusitskémtábořezákonitouodezvu.Ještěvroce1422husitéoblehliPannu,alejejíhodobytídosáhliažrokpoté.Vojenskýchakcíroku1423seúčastniliBohuslavzeŠvamberka,kterýse27.červnapřipomínápřinávratuodPanny(„ … Pan-nacastro…“podletextuCT1Starýchletopisůčeských–FRBSNII,24–25,pozn.108).Ztohosezdá,žehradkapitulovalněkdyvednech25.–26.června(tamtéž).VelitelemdobytéhohradusestalHašekČelechoveczKra-lovic(AČ26,191)aPannazůstalaspolečněsKalichempevnouoporouhusitstvíaždokonceválek.PoŽižkověsmrtivroce1424KalichpravděpodobněpřešeldovlastnictvíjehobratraJaroslavaasestryAnežky.

Obr. 4.LitografieC.W.Medauazpoloviny19.stoletízobrazujícívpopředíTřebušínsbudovouzámkuavpozadíKalich(uloženovOblast-nímmuzeuvLitoměřicích).–Abb. 4. Litographie von C. W. Medau aus der Halfte des 19. Jahrhunderts mit der Darstellung im Vordergrund von Třebušín mit dem Schlossgebäude, im Hintergrund die Burg Kelch (bewahrt im Museum in Litoměřice).

15

Obr. 5.CelkovýplánKalichasvyznačenýmioddílyhradu.Intervalvrstevnic1m.KresbaM.Sýkora.–Abb. 5. Gesamtoplan der Burg Kelche mit markierten Abteilungen der Burg. Abstand der Schichtlinien 1 m. Zeichnung M. Sýkora.

16

Obr. 6.HradKalich.SkicaD.Men-clovéz roku1953 (uloženovOb-lastnímmuzeu vLitoměřicích). –Abb. 6. Die Burg Kelch. Skizze der D. Menclová aus dem Jahre 1935 (bewahrt im Museum in Litoměřice).

Vzhledemktomu,žeipoLipanech setrvaly posádkyKalichaaPannynaveskrzehusitskýchpozicích,bylaje-jichčinnostpokládánazane-zákonnou.3)CísařZikmundnařídilPannuoblehnout,vy-konavatelemrozkazuseměl

státstarýŽižkůvnepřítelazakladatelhraduZikmundDěčínskýzVartenberka.Kdybylavojenskáakcezahájena,nenízdostupnýchhistorickýchpramenůzcelazřejmé.Dne15.ledna1437vyzvalVartenberkzleženípodPannouhejtmanynaKönigsteinu,abyposílilijehooddíly(„ ... gegebinzcufeldevorderJungfrouw...“,Paudler1892,344 –345).Neznámokdysevelitelobležených,jehožjménorovněžneznáme,vydalpropomocdoHradceKrálové,alenedalekoPrahybylzajat(kudálostidošloněkdynakonciúnoračizačátkubřezna).Potébyldonucendáthradníposádcepříkazkekapitulaci.Taksetakéskutečněstaloaobléhateléhradvzápětípoobsazenízbořili(„ ... Martius.Hiisdiebus,cumquoddamcastrumdictumcastrumpuellefuissetobsessumdemandatodominiimperatoris,capitaneusdicticastri,pergensadopidumGreczreginenuncupatum,circuiuitdieintegra,nonam-bulansnisiperunummiliaresatispropePragam.Aquibusdamigiturcasurepertus,adductusestPragam.Ipseitaquedictumcastrumdeditadmanusdominiimperatoris;quodetdemolitumestcumaliisduobuscastris,queerantspeluncepredonum...“,MCGI,854).Následně4.března1437císařZikmundzapsalbýčkovickézbožíHeníkovizValdštejna,přičemžKalichaniPannajižnejsoujmenovány(„ListsmajestátemciesařeSigmunda,wněmžzapisujeHenikowizWalšteinaRýčkowice[sic!]twrzsedworem,poplužímiwesnicemikniepříslušnýmijménemNezly,Mlýnec,Třebušen,Dúbrawice,Týniště,Babiny,adwačlověkywBláhowěkřižowníkuowPruských,ZubrniceaLeštinuprobošstwíLitoměřickéhoetc.,Lhotu,Hřiebojedy,Hlupice,awSlowěnicíchdwuoretc.,SedlecklášteraChotěšowského,ÚjezdecjeptišekSwatojirských,awZahořanechšestčlowěkuowkanownictwíods.ŠtěpánawLitoměřicích,w500kopáchgr.jakožlistswrchupsanémuHeníkowiijehobudúcímšířeswědčí,jehoždatumwPraze,l.1437,dens.Wáclawapřenešení.“;AČ1,505).Zdásetedy,žecísařmuselodVartenberkamajetkyzískatodkupem,anebomujezabral(otomvícedále),vyňalznichKalichaPannu,kterémělybýtzbourányazbytekpanstvípředalHeníkovi.Odvadnypozdějipanovníkznovunařídilzbořit„pelešelotrovské“KalichaPannu.VtextacinařízenísesicevýslovnězmiňujepouzejménoKalicha,alezahrnutíPannydojehověcnéhoobsahujezesouvislostízřejmé:„ ... Eademdiedixitdominusimperator,sededissepeccuniasprocastronominatoCalixetquodamalio,utdemoliantur,eoquodsuntspeluncelatronum,nechabentredditussufficientesproeorumcustodia...“(MCGI,854);tedy:„Téhoždnepravil(řekl)pancísař[Zikmund],žesevzdávápožitků(důchodů)zhradujménemKalichaještějiného,abyjezbořil,neboťjsoutamloupežnickádoupata(lotrovsképeleše)aaninemajídostatku[důchodů]projejichstrážení(obranu)“(přel.O.Kotyza).TímseuzavřelydějinyhraduPanna,nikolivvšakKalicha. Podleposlednízprávyjevysocepravděpodobné,ževroce1437seZikmundDěčínskýzVartenberkavojenskyvypravilnejenomkPanně,aleiprotiKalichu.Onobybyloilogickézajistitsinebezpečnoupevnost,jejížposádkamohlaobléhateleohrožovat.KalichsnadstáledrželaŽižkovasestraAnežka,patrněpodochranouJanaŘitkyzBezdědic(Sedláček1923,372;Andělakol.1984,189).MezitímserozhořelspormeziHeníkemzValdštejnaaZikmundemzVartenberka.CísařZikmundtotižvýšezmíněnoulistinouze4.března1437zapsalHeníkovizboží,nakterésičinilnárokVartenberk(AČ1,505);jedokoncemožné,žecísařZikmundVartenberkovizapsanémajetkyodňal.Důvodymůžemehledatjenomtěžko:prchlivostpanovníka,protahujícíseobléháníhusitskýchhradůnebodokonceiVartenberkovazrada(proindiciinemusímechoditdaleko–vroce1438sepřiobléháníTáborakrálAlbrechtdozvědělojehoplánovanézradě.VartenberkskončilvžalářinaJindřichověHradci,kdeibídněskonal–vizSedláček1923,82).Důsledkemtohobylo,žeseHeníkspojilsJanemŘitkou,abyseobapostaviliprotiplánůmnazbouráníKalicha.Mezioběmastranamiserozhořelybojeakrajskáhotovostvedená

17

Vartenberkovým spojencemZbyňkem zHázmburkamuselaodKalichaodtáhnout.Teprve4.července1438došlomezinimikdohodě,žesepodrobívýrokupětirozhodčích(AČ7,636–637).Tenvšakneníznám. Někdyvletech1438–1440získalhradVilémzIllbur-kaanaRonově,kterýseroku1444označuje„vfdemKelchgesessen“ (SRL I, 70).Vilémz Illburka patřilkodpůrcůmkráleJiříhozPoděbradsdruženýmvJed-notě zelenohorské.Roku 1467 se královské vojskovypraviloprotiJiříkovýmodpůrcůmapoté,codobyloRoudnici,kapitulovalyidalšíhradyamimojinéiKalich(Anděl a kol. 1984, 189). Samozřejmě, žeVilém jižnebylžádoucíosobou,atakhradzískalJiříkůvvěrnýstraníkPetrKaplíř zeSulevic naVimperku.PoněmhradzanejasnýchokolnostívlastnilJešekSvojanovskýzBoskovic,kterýseonějněkdyvletech1471–1488muselsouditnazemskémsouděsjehoněkdejšímmaji-telemPetremKaplířem(podleSmetany–Gabriela1982,56můžebýtzmínkavztaženakletům1470,1474nebo1496;RTTI,206).SoudnakonecuznalJeškovoprávonahrad,kterýjetehdynaposledyzmíněnjakoobývaný.Roku1496sepodařiloVartenberkůmhradznovuzískatapřipojithoklitýšskémupanství. HradLitýš,oněmžjsmesenaposledyzmínilikroku1454,kdyjejzískaliVartenberkové,nezůstalpřiDěčíněnadlouho.Dne13.prosince1459sepřipomínájakojehovlastníkJanzČečelicaTetčiněvsi,věrnýstraníkJiříhozPoděbrad(„JanzČečelicazTečeněwsi,seděnímnaLitayši“,AČ3,568).Pojehosmrtivroce1465přešelmajeteknamanželajehojedinédceryElényKryštofazVartenberka,majiteleTolštejna,Ralska aRybnova(Sedláček1923,375;Andělakol.1984,286).ZajehosynaVáclava,kterýsemajetkůujalvroce1489,došlokpřipojeníKalichakLitýši.Toužalenadešlaposlednífázeexistenceobouhradů.V roce1532,kdyVáclavsměnilbýčkovicko-litýšsképanstvísesvýmbratrancemKryštofem,jeještěuváděn„zámekLiteyss“(Sedláček1923,375;Jarschel1928,77;Profous1949,645).Vzhle-demktomu,žeKalichjižnebylpřitétopříležitostizmi-ňován,musímepředpokládat jehoopuštěnímezi lety1496–1532.CosetýčeLitýše,tenbylponechánosudukrátce poté – jako pustý je zmiňován již roku 1544(„wLitayssizámekpustý“,Profous1949,645),přičemžsídelnífunkcebylypřenesenynatvrzvBýčkovicích. Ještějednousevšakměljedenzhradůznovuocitnoutnavýsluní,Kalich.Pocelé19.stoletíbylvedledalšíchmístsymbolemprobuzenénárodníidentityavýznačnýmbodemčeskéhoobrození.Vroce1868mělbýtdokonceodtudodvezen základní kámenproNárodní divadlo,celá akce ztroskotala na zákazu krajského hejtmana(Andělakol.1984,189).Počátkem80.let19.stoletíbylynahraděpostavenyvýletnírestauraceavyhlídkový O

br. 7

.Hradkalich.Zam

ěřeníhraduzroku1955(uloženovOblastnímmuzeuvLitoměřicích).–A

bb. 7

. Die

Bur

g K

elch

. Ver

mes

sung

der

Bur

g au

s dem

Jah

re 1

955

(bew

ahrt

im M

useu

m in

Lito

měř

ice)

.

18

Obr. 8.HradKalich.PlánpodleD.Menclové(převzatozMenclová1972,227).–Abb. 8. Die Burg Kelch. Plan nach D. Menclová (übernommen aus Menclová 1972, 227).

Obr. 9.HradKalich.Plánzdobypředrokem1982(převzatozSmetana–Gabriel1982,59).–Abb. 9. Die Burg Kelch. Plan aus der Zeit vor dem Jahre 1982 (übernommen aus Smetana Gabriel 1982, 59).

Obr. 10.HradKalich.Plánzroku2009.KresbaM.Sýkora.–Abb. 10. Die Burg Kelch. Plan aus dem Jahre 2009. Zeichnung M. Sýkora.

19

skleněnýpavilón(Borovský1892,195;Haudek1887,159).Početnávštěvníkůzůstávalvelminízký,atakjižroku1886bylarestauraceopuštěnaazakrátkozanikla(Andělakol.1984,189).Jaksezdá,LitýšaniPannužádnépodobnéaktivitynepotkaly.

Popis hradu Kalicha HradKalichsenacházínavysokétrachytovékupěazabíráněkolikjejíchčástí(obr.3;4a5;staršíbádánípřispělokpoznáníhraduněkolikazaměřenímičiskicami–vizobr.6až10).Nejprvesijednotlivéhradníoddílymusímeurčitapojmenovat(číslováníprobíhápodlesměrupřístupu;obr.5).VlastnívrcholzabíráoddílIII(jádro)podélnéorientacevesměruSSV–JJZ,rozloženýnatřechskalníchsucíchamezinimi.NaseveroseverovýchodnístraněnanějnavazujeoddílII(vysunutéopevnění)tésaméorientace,kterýzabírásicenížepoložený,alevelmimírněstoupajícíhřeben.Odjehoseverníhokoncehřebenklesákseveruažkhraně,zanížsvahyspadajíjižvelmistrmě.Západněodtudserozkládáoddíl I.Na jižníaž jihovýchodnístraněkupyregistrujemenejvětšíhradníoddílIV,kterýsepřipojujeažkjádru.

Obr. 11.KomunikacenahradKalichvynesenédoZM1 : 10000.KresbaI.Lehký.–Abb. 11. Kommunikationen der Burg Kelch, eingetragener auf ZM 1 : 10000. Zeichnung I. Lehký.

20

Obr. 12.DetailnízaměřenícestnahradKalich.Intervalvrstevnic1m.KresbaM.Sýkora.–Abb. 12. Detaillierte Peilung der Wege auf die Burg Kelch. Abstand der Schichtlinien 1 m. Zeichnung M. Sýkora.

21

NahradKalichdnesvedevelkémnožstvíkomunikací(obr.11a12;jejichpopisainterpretacizpracovalLehký2009).Původníhlavnípřístupovákomunikacekhradu,označovaná jakosevernícesta,vycházelazesevero-východníhokonceTřebušínaasměřovalapovýchodnímaseverovýchodnímúbočíkupy(obr.11:1;12:1)ažksedlumezikopcem,naněmžstojíKalich,ajehosevernímsousedem(výškatohotovrcholuzv.MalýKalichje477,5mn. m.Zdesecestazalomilakjihu(obr.11:2;13:1)avytvořiladvěsouběžnévětve,kterésměřovalyvzhůru,abypokrátkémamírnémstoupánívstoupilydoI.oddílu.Tamsejednacestaobloukemstočilakvýchoduvtéměřpravoúhlémzalomení(obr.12:2),druhá,narušenámladšímikomunikacemi,sevytočilavýraznýmdopůlováluvytaženýmobloukem(obr.12:3).Zatímtootočenímseoběcestyspojily(obr.13:2)anyníjižjedenúvozsměřovalkmístu,kdevrcholovýhřebenkupyzmizívprudkémsvahu(obr.12:4).Ještěpřednímseoddělilajednakomunikacesměřujícíjižněvzhůrunahrad,sledujícívrcholhřebenuvzářezutěsněpodním(obr.11:3;12:5;13:3).TěsněpodsevernískalníplošinouvstoupiladooddíluII(vysunutéhoopevnění,obr.13:7)anásledněidooddíluIII(obr.12;15).Podélvýchodnístranyseverníhoskalníhoblokuvystoupaladostředníčástihradníhojádra.Druhácestapřekročilahřeben,kterýmkončíoddílI,apovrstevnicisledujeseverovýchodníavýchodnístranukopce,abypoté,mírněklesajíc,vstoupiladoIV.oddílu(obr.5;11:4;12:6).Utétocestyneníjasnéjejístáříajemožné,žejeažnovověká,stejnějakocelýoddílIV.Středověkéhostáříjemožnácestajihozápadní,kterámávkrátkémúsekucharakterúvozu(Smetana–Gabriel1982,57jipokládajízapůvodní;obr.11:5;12:7).

OddílI Přístupovécestyúvozovéhocharakteru,stoupajícíodsedlamezioběmavrchy,vstoupilydooddíluIodseveru(obr.12;14).Oddíljeohraničenvýchodnífortifikací(obr.13:6;14:7),severníhranou(obr.14:8),severozápadnífortifikací(obr.13:5;14:6),západníhranouajižnímsvahem.Ukončenínajihozápadě,kdedonějvstupujejihozápadnícesta,nenípatrné.Zdejšífortifikacemohlamítlehčícharakterazcelazaniknout.TakéneexistuježádnépozorovatelnéodděleníododdíluIIaIII.Severozápadnífortifikacemánavnějšístraněval(vysokýmax.0,5m,širokýmax2,5m),kterýjevcelémprůběhusledovánpříkopem(hlubokýmax.0,4m,širokýmax1,6m).Fortifikacekončínazápaděuzápadníhoramenekomunikace.Napříkopnavazujehlubokápůlkruhovákonkávní

Obr. 13.3DmodelhraduKalicha,pohledodseverozápadu(tvorbamodeluP.Hlavenka,upravilM.Sýkora).–Abb. 13. 3D Modell der Burg Kelch, Ansicht von NW (Herstellung des Modells P. Hlavenka, bearbeitet von M. Sýkora).

22

jámaotevřenádocesty,stejnájeipředvalem.Navýchodnístraněfortifikacedoběhneažkseverníhraně,přičemžvalještěvkrátkémúsekujejíokrajsleduje.Jehopokračovánídálejehypotetickymožné,alenedoložitelné.Za-tímcozápadnějšízoboukomunikací,kterésempřicházejíodseveru,fortifikacirespektuje,východnějšívyužívánásepvpříkopu(obr.14:1).Podletohosezdá,žeprvnícestajestaršíadruhávznikáažvsouvislostisezánikemfortifikace.Toalenemusíbýtjedinéřešení,oběcestymohoubýtisoučasnésfortifikací. Navýchodnístranějeoddílukončennavnitřnístraněpříkopem(šířkavmístěprůchodusevernějšíkomunikace2,5m)anavnějšívalem(šířkatamtéž3m).Směremkseverusepříkoprozšiřuje,patrněvyužívápřírodníroklinky.Fortifikaciprotínajídvěcesty,severnějšívedekoddíluIV(přičemžnenívyloučeno,žejakcesta,takiantropogenníreliktyoddílujsouažnovověké),jižnípaknaterasynaseverovýchodnístraněkopce,kterésouvisísezemědělskýmvyužívánímvnovověku. Celáplochaoddíluserozpadádoněkolikavýškovýchúrovní.Jedinourovinutvořívýchodníčást,vymezenáodvýchodufortifikací,odseveruvýraznouterénníhranouanazápaděsvahem.Odjihuohraničenítvořícesta,zanížterénspadákzápadu.NaploševýrazněprotáhléhotvaruvesměruZ–Vserýsujeněkolikmělkýchoválnýchažkruhovýchkonkávníchobjektů.Tyjsouovšemvzhledemkabsencihranyobtížněměřitelné,rozměrymůžemestanovitod2 × 3ažk4 × 5m.Jejichcharakterarozmístěnípřipouštímožnostjakantropogenního,takipřírodníhopůvodu(erozízanesenévývraty).Západníčástjesituovánapřevážněvesvahuaprocházíjíobloukovitěoběramenacesty.

OddílII OdvýchodníhokonceoddíluIpokračujekomunikacejižnímsměrem,sledujícerovnoběžněvrcholhřebenenízkopodním(obr.13:3).Zmíněnýhřebenjepokrytrůznýmikonkávnímivícečiméněpravidelnýmiútvary,ukterýchnenízcelajasné,zdajdeovývratyčilidskézásahy.Podlejednéteoriejdeopozůstatkyobranypřístupovékomunikace;terénnídepresejsouodseberozmístěnyvevzdálenostechcca50manavazujíjaknaoddílII(vysu-nutéopevnění),takipříkopsvalemoddíluI(Smetana–Gabriel1982,57,pozn.43;totobylodokoncespojováno

Obr. 14.OddílIhraduKalicha.Intervalvrstevnic1m.KresbaM.Sýkora.–Abb. 14. Abteilung I der Burg Kelch. Abstand der Schichtlinien 1 m. Zeichnung M. Sýkora.

23

Obr. 15.OddílyIIaIIIhraduKalicha.Intervalvrstevnic1m.KresbaM.Sýkora.–Abb. 15. Abteilungen II und III der Burg Kelch. Abstand der Schichtlinien 1 m. Zeichnung M. Sýkora.

24

s„ohradouzsrubu“vystavěnouŽižkounahraděpodlečeskéverzekronikyVavřincezBřezové,vizSmetana–Gabriel1981,86). Těsněpodsevernímvrcholemcestavstoupiladruhoubránou(obr.15:1;16:1)dooddíluII–vysunutéhoopevnění.Zmíněnáčásthradumápodélnouseverojižníorientaciasestávázpolygonálníbašty(obr.16:2)spojenédlouhýmkrčkem(obr.16:5;17)sjádrem.Cestadonějvstupujeažnajehojižnímkonciavcelésvédélcejetedytoutoneobyčejněpromyšlenoufortifikacísledovánaakontrolována(Smetana–Gabriel1982,57,pozn.44).Polygonálníbaštamádnescharaktervyvýšenéhotělesazkamenůahlínyskamennouplentouschůdkovitěod-stupňovanouasdalšínasuchokladenouzídkounavrcholu(obr.18;19).Připatěješiroká21m,navrcholupak12m.Předpokládáme,žesepůvodněsestávalazedvoučástí,spodníhoplnéhokónickéhotělesaasvrchnínástavbyzobezděnýchvalů.Nahornímplatónacházímecentrální,silněnepravidelnoukonkávníplochu,poobvodulemo-vanouzbytkyvalů.Vnichdnesmůžemevidětdvěmezery,jednukseveruadruhoukvýchodu.Dalšímohlabýtinazápadnístraně.Všechnyjsoupatrněpozůstatkemkomorovýchstřílen,kterébylyumístěnyvobezděnémvalu,naněmžještěpředpokládámeochoz.Celábaštavčetněochozumohlabýtzastřešenajednoustřechou,samo-statnástavbabyseasidovnitřjižnevešla.Vzápadníčástinacházímeještědalšíkonkávníprohlubeňlichoběžného

Obr. 16.OddílII(vysunutéopevnění)hraduKalicha.Intervalvrstevnic0,25m.KresbaM.Sýkora.–Abb. 16. Abteilung II (die vorgesetzte Befestigung der Burg Kelch. Abstand der Schichtlinien 0,25 m. Zeichnung M. Sýkora.

25

Obr. 17.HradKalich.Spojovacíkrčekvysunutéhoopevnění.Pohledodjihu.FotoM.Sýkora.–Abb. 17. Der Burg Kelch. Verbindungszwinger der vorgesetzten Befestigung. Ansicht vom Süden. Foto M. Sýkora.

Obr. 18.HradKalich.Baštavysu-nutého opevnění. PanoramatickéfotoM.Sýkora.–Abb. 18. Der Burg Kelch. Bastei der vorgesetzten For-ti fikation. Panoramatisches Foto M. Sýkora.

Obr. 19.HradKalich.Obezděnínazápadnístraněbaštyvysunutéhoopevnění.FotoM.Sýkora.–Abb. 19. Der Burg Kelch. Ummauerung an der Westseite der Bastei der vorge-setzten Fortifikation. Foto M. Sý-kora.

26

půdorysu,jejížpůvodjevšaknejspíšenovodobý(nelegálnívýkop).Nazápadnístraněspodníhotělesajedodnesdochovánačelníkamennáplentadoznačnévýše(obr.19)azřetelněprokazujeobezděníceléhoútvaru,naostatníchstranáchjezdivodochovánotéměřvýhradněvnejnižšíchčástech.Nasuchovyzděnábylapochopitelněieskarpapříkopuobklopujícíhostavbu,jestlibylaobezděnaikontreskarpa,nevíme.Nadnísednesnacházínízkýval,obklopujícípříkopzezápaduivýchoduapřipojujícísekbokůmspojovacíhokrčku,nasevernístraněponěmnenížádnéstopy.Vsevernímúsekupříkopubylponechánvýraznýskalníblok(obr.16:3),hruběpřisekanýzvýchodníihornístrany,nazápadnístranějepřekrytdestrukcívpříkopu.Zajímavéje,žeskalnísuksměřujepřímodomísta,kdechybívalnavrcholuhřebene. Spojovacíkrčeksenapojovalnapolygonálnípostavení,kterébylopatrněpřístupnébrankou (obr.16:4).Vtěchtomístechjeskutečněpatrnépřerušenínízkýchvalůnavrcholu.Krčekjednestvořendvěma3mširokýmivaly.Navnějšíchstranáchvalůjsoudnesjižbohuželjennapármístechdochovanézídkyzlomovéhokamenekladenéhonasucho,prostormezinimisezdábýtnasypaný.Podletěchtopozůstatkůbylkrčekvnejširšímmístěnajižnímkonciširoký19,6m(vzdálenostjepočítánamezivnějšímizídkami).Vnejužšímmístěnasevernímkonci nejsouvnějšíplentydochovány,šířkamezivrcholkyvalůčiní7m.Valyjsounajinýchmístechširokéasi4m,šířkakrčkubyzdetedymohladosahovataž15m.Kjehorozšířenídocházívmístědruhébrány(obr.16:1),kterátakmohlamítažklešťovitoupodobu.VýchodnívalkrčkusenapojovalnaopevněníoddíluIII(hradníjádro)vprostorupředpokládanétřetíbrány(prvníbránajádra;obr.15:2).Západnívalpřímonavazovalnavnějšíopev-něníIII.oddílu.

OddílIII Tentooddílpředstavujevlastníhradníjádro,kterésedělídoněkolikačástívrůznýchvýškovýchúrovních(obr.20).PřibližněvestejnéúrovnijakojeoddílIIobíhajíjádronaseverozápadníajihovýchodnístraněvnějšífortifikace(oddílIII.1;obr.13:8;15:3).Navysunutéopevněnínavazujeprotáhláčást(oddílIII.2),přimykajícíseodvýchoduksevernímuvrcholovémuskalisku,donížsevstupujetřetí(obr.15:2)aježkončípátoubránou(obr.15:6).Nejvyššíčást(oddílIII.3;obr.13:9;20),rozprostřenámezitřemivrcholovýmiskalisky,obsahujeobytnéstavby;zpřístupňujejipátábrána,dnesnejvýraznějidochovanázděnástavba. Přístupovácestavstupovaladospojovacíhokrčku,jehožzápadníramenonavazujepřímonavalseverozápadnívnějšífortifikace(obr.15:3;20:2),táhnoucísevpravoodcestyjihozápadnímsměrem(stranyorientujemevesměrupřístupunahrad).Totoopevnění,kterémádnescharaktervnitřníhopříkopuavnějšíhovalu,probíhápodélseverozápadnískalnístěnyažkprostřednímuskalisku.Naněkolikamístechjepatrnáikonstrukcevalu,sestávajícízlícůtvořenýchlomovýmzdivem,pojenýmnajíl,ameziniminasypanýmlomovýmkamenemahlínou.Celétělesodosahuješířkymin3,7m,alebylopatrnědalekoširší.Navnitřnístranějetotižpříkopzcelazanesenkame-ním,takžepatavaluneníjasná,zatímconavnějšístraněnedokážemejistěodlišit,kdekončívalazačínápůvodníterén.Protojenejasnáikonstrukcetétofortifikace.Podlesituaceujihovýchodnívnějšífortifikacesnadmůžemesoudit,žecelýsystémvzniklpřipatěmohutnýchskalisekvmístech,kdeseprudkýsvahlomilvpozvolnější.Plošinazdebylapatrněvytvořenavýraznýmzářezemdosvahu.Najejívnějšístranubylpakvyhozenmasivnívalskamennýmiplentamiuspořádanýmistupňovitě(tyjsoulépedochoványnajihovýchodnístraně).Vnitřnípříkoptakvlastněnenípříkopemvpravémsmyslutohototermínu(zahloubenjepouzenastraněeskarpy),aleprotoženemámelepšíoznačení,budemejedálepoužívat.Příkopsepřipojovalažkekrčkuajaksezdá,předtřetíbránu(obr.20:4)jižnepokračoval.Terénpředbránoujesicednesnejasný,zdáseale,ženenínasypaný.Jetakdocelamožné,žefortifikacezápadníhoramenekrčkunejennavazovalanaseverozápadníopevnění,alezároveňjeioddělovala.Muselabytedyprobíhatdálekjihupodélkomunikace,povýraznéhraněnadpříkopem,apřipo-jovatsekeskálevtěsnémsousedstvíčelatřetíbrány.Nahranědnesregistrujemejakýsinízkýval(obr.20:3),kterýbytakmohlbýtjejímpozůstatkem. Zetřetíbránytohododnesmnohonezbyloarekonstruovatjejípodobujetaknesnadné(obr.20:4).D.Menclovájinasvémplánupojalajakosložitějšístavbu,sestávajícízčelníkulisovébránypřimknutékeskále,azanívod-stupuminimálně 9mpředpokládala další příčku (obr. 8).V tomto prostoru je skutečně nápadné zeslabeníobvodovéhoopevnění,jehožšířkazdeklesnez1,3na0,9m.Otom,zdasejednáskutečněopříčku,jevšakmožnépouzediskutovat,protožeobvodováhradbajenavnějšístraněvysokápouzepárřádekzdivaajinéprůkaznéstopyzdenejsou.Vpřípaděčelabránytápemestejnějakoujejízadníčásti.Dnestadyjižžádnéstopynenajdeme,výšezmíněnábadatelkaovšemještějakésitroskyčelabrányviděla(zatímconaplánuzr.1955tutočelnízeďnemá–vizobr.7),najejímmladšímplánujejižvyznačenájakodochovaná–obr.8).Cestadálepokračovala

27

Obr. 20.OddílIII(jádro)hraduKalicha.Intervalvrstevnic1m.KresbaM.Sýkora.–Abb. 20. Abteilung III (Burgkern) der Burg Kalich. Abstand der Schichtlinien 1 m. Zeichnung M. Sýkora.

mezisevernímskaliskemahradebnízdí,tvořenounasuchopojenýmzdivemaštěrkemvysypanýmvnitřkem.Po necelých dvacetimetrech vmístech, kde se prostormezi hradbou a skálou nejvíce zužuje, následovalapředpokládanáčtvrtábrána(obr.15:4;20:5),znížsenedochovalyžádnézbytky(Gabriel–Panáček1998,78).

28

NaplánuD.Menclovéjevtěchtomís-techpřivýchodnímlícihradbyzakres-lenvýběžekkolméhozdiva–asiopěrnýpilíř(obr.8).Tenbysnadmohlsbránousouviset,alepouzehypoteticky.Dnesjižponěmnenajdemežádnéstopy,tak-žekověřenítétomožnostibybylnutnýarcheologickývýzkum.Zatoutobránounásledovalposledníúsekkomunikace v sevření skály a hradební zdi, kterýukončovala brána pátá (obr. 15: 6;20:1),doposuddochovanánadúroveňstropu přízemí. Zajímavé je, že tatostavbanenavazovalapřímonacestu,alebylavýrazněvyosenasměremkzápadu. Bránajednesvysokámax.4,2modúrovněterénuvprůjezdu(obr.21;22a23).Vzhledemktomu,ženáběhzá-klenkuportálu je1,2mnadterénem,

Obr. 21. Pátá bránahraduKalicha, pohledodvýchodu.FotoM.Sýkora.–Abb. 21. Das fünfte Tor der Burg Kelch im Blick vom Osten. Foto M. Sýkora.

Obr. 22.PůdoryspátébrányhraduKalicha.Kres-baM.Sýkora).–Abb. 22. Grundriss des fünften Tores der Burg Kelch. Zeichnung M. Sýkora.

29

předpokládáme,žednešníúroveňvíce-méně odpovídá původní niveletě ko-munikace.Západní boční stěna brányje dochována domax. úrovně 2,6m,vcelémúsekupraktickyvjednérovině.Tatoúroveňbydobřeodpovídalavýšcestropu přízemí; nejvyšší dochovanýfragmentzdivabytakjižpříslušelpatru.Bránaměla lichoběžnýpůdorys (dél-ka8,3,šířkavčelebrány6,7m)srůzněširokým zdivem pojeným namaltu(zdivo převážně z trachytu obsahujeojedinělepískovceacihlyorozměrech?×15×7cm).4)Vseverním,zlomovéhokamenevyzděnémostěníprůjezdujena

Obr. 23. 3Dmodel páté brány hraduKalicha(P.Hlavenka).–Abb. 23. 3D Modell des fünften Tores der Burg Kelch ( P. Hlavenka).

západnístraněpatrnýnáběhzáklenku,kterývšakneumožňujerekonstruovatjehotvar;D.Menclová(1972,228)píše,žešloosegment.F. A.Heberuvádí,žeprůjezdbránybylzcelazasypanýazesutipouzevyčnívalvrcholoblouku(Heber1846,230;českýpřeklad2006,196).Dnešnívýškanáběhuzáklenkuostěníbrányjeasi1mnadsoučasnýmterénem.Připočteme-liktomuvýškuzáklenkuasi1m,pakbymuselabýtbránavHeberovědoběpřekrytatéměřdvoumetrovouvrstvousuti,kterámohlabýtvyklizenavčasechvýstavbyhradníhospodyapavilonu.Vzhledemkšířceprůjezduvčelnístěně(2,6m)předpokládáme,žečelobránybyloprolomenopouzejedním

Obr. 24.PohlednazbytkydonjonuhraduKalicha.RytinaA.RothapodlepředlohyK.Brantlazdobypředrokem1846(převzatozHeber2006,197).–Abb. 24. Ansicht der Reste des Donjons der Burg Kelch. Gravierung von A. Roth nach der Vorlage von K. Brantl aus der Zeit vor dem Jahre 1846 (übernommen aus Heber 2006, 197).

velkýmotvorem, nikoli dvěma – pro vozyapropěší. Navýchodnívnějšístraněbrányjepatrnývýběh provázané zdi (obr. 22: 1) spojujícíbránu s východním obvodovýmopevněním(obr. 20: 6; v tomtomístě není dochováno,vzdálenostodbránykhraněterénuje6m).Přiseverozápadnímnárožíbrány,kteréjezdená-padnězesíleno,vybíhánajílpojenáasestavbouprovázanázeďošířce1,3m.Její severní líchnedzavýběhemvymizí(obr.22:2)apo1msenáhlerozšiřujena1,6m(obr.22:3).Podleurčitýchnáznakůsezdá,žetentorozdíljedánpouzezděnímrozdílnýmipracovnímiskupina-mi–jednazdilabránusvýběhemzdiva,druhápakzmíněnouhradbu.Zdivodálepokračovaloobloukemkseveru(obr.20:7)navrcholsever-níhoskaliska,kdeseznovuvobloukustáčelakzápadu(obr.20:8)kolembergfritu,uváděnéhostarší literaturou (obr.20:9).Šířkaopevněnízdedosahuje2,3m,přičemžneníjasné,zda

30

vnějšílícpatrnýjenvněkolikařádcíchzdivanesjelposvahuapůvodníšířkazdivanebylamenší.Pobergfritusedodnesnicnedochovalo;mělkákruhováprohlubeňveskaliskusicemůžepoukazovatnajehopřítomnost,alenenítodostatečněprůkazné(obr.20:9).PodleF.A.Hebera,odvolávajícíhosenasvědectvíK.Brantla,bylypředrokem1846patrné„základy“tétokruhovévěže,ježměřilavprůměru13m.Zmiňujeisvědectvípamětníků,kteřítvrdili,žepředpadesátiletyprýbylojejízdivopársáhůnadzemípomocíkrakorcůodstupňovánotak,ževytvářelopodobukalicha(Heber1846,230;českýpřekladvizHeber2006,196,pozn.1;odmítnutítétopředstavyvizSmetana–Gabriel1982,58,pozn.47).Uvedenýpoloměrvěženeodpovídáobloukuhradby,jehožmax.šířkačiní19,5mvosezápad-východ,alevosesever-jihjevýrazněmenší.Přijistéšířcehradbyazapředpokladu,žezanímuselabýtumožněnakomunikace,nezbývázdejižpřílišmísta,kambysevěžmohlavměstnat.Dáleještěuvidíme,žeobvodováopevněníjádrabylastavěnavpodoběvalůseschůdkovitěodstupňovanýmilícemi.Taktomohlavypadatiobloukověvedenáhradbanasevernímskalisku,cožmohlovéstiktvrzenímístníchobyvatelověživetvarukalicha.Přítomnostbergfritubudetřebaodmítnout,sjistotouvšakpouzepoarcheologickésondáži. Vlastníhradníjádrobyločleněnotřemivýrazněvystupujícímiskalisky–jižzmíněnýmseverním(obr.15:7),podlouhlýmzápadním(obr.15:8)ajižním(obr.15:9),naněmžbylapostavenadalšístavba–předpokládanáobytnávěž(donjon;obr.24).Ponísedochovalynízkéblokyzdivapojenéhonamaltu(obr.20:10),zekterýchlzevyčíst,žemělaobdélnýpůdorysorozměrech13 × 9m(kpodoběstavbySmetana–Gabriel1982,58,pozn.46, zdeikonstatováníonejasnéfunkci).Severovýchodněpředníjedodnespatrnýmělkýpříkopavněmlíczdiopárřádcíchzdiva(nejspíšejdeozřícenýblok;obr.20:11).Někdenaplošejižníhoskaliskastávalnasklonku19.stol.prosklenýpavilon(Haudek1887,159). Středníčásthradníhojádrazaujímalnověidentifikovanýprostornýpalác(budovač.1),kterýbylpostavenkvýchodnímubokuzápadníhoskaliska(ovětšímrozsahustavbyuvažovaliiSmetana–Gabriel1982,58).Dodnesseponěmdochovalnyníjižzčástizasypaný,segmentemsklenutýsklep(šířka3,výškamin2,5m,dnojezanesenodestrukcí;obr.20:12;26).NaplánuD.Menclové(obr.8)jezakreslenajakásimírnězúženávstupnípartie,kterouzdednesjižnenajdeme.Severněodtohotosklepajepatrnáveskálevysekanáprostora(jeoúroveňvýšnežsklep,

Obr. 25.PaláchraduKalicha–místnostzasekanádoskály.Vpopředípopravéstraněpatrnáveskáleponechanápříčka.FotoM.Sýkora.–Abb. 25. Palas der Burg Kelch. – Der Raum in den Felsen gehauen. Im Vordergrund auf der rechten Seite ist die im Felsen gelassene Querwand sichtbar. Foto M. Sýkora.

31

Obr. 26.Pohlednadnešníčelosklepa paláce hraduKalicha.FotogrammetrieM. Sýkora. –Abb. 26. Blick auf die heutige Stirn des Palaskellers der Burg Kelch. Fotogrammmetrie M. Sý-kora.

Obr. 27. Obvodové opevněníoddílu III.3 hraduKalicha.Po-hledodvýchodu.FotoM.Sýko-ra).–Abb. 27. Umfangsbefesti-gung der Abteilung III.3 der Burg Kelch. Ansicht vom Osten. Foto M. Sýkora.

Obr. 28.Jihovýchodníobvodo-vé opevnění oddílu III.1 hraduKalicha.Pohledodseveru.FotoM.Sýkora).–Abb. 28. Die süd-östliche Befestigung am Umfang der Abteilung III.I der Burg Kelch. Ansicht vom Norden. Foto M. Sýkora.

32

jdetedyozapuštěnépří-zemí; obr. 20: 13; 25),která na něj přímo ne-navazuje.Ve skále bylaponechánaijakásipříčka,oddělující tuto prostorunajižnístraně.Nasevernístraně,otočenékvodnímuzdroji,najdemeveskálevysekanýprůchod.Mezitoutosevernímístnostíavstupnípartiísklepazbý-váještěprostorprovstup-ní síň (obr. 20: 14), ke

Obr. 29.Řez jihovýchodnímobvodovýmopevněnímoddíluIII.1hraduKalicha.KresbaM.Sýkora. –Abb. 29. Schnitt d u rc h d i e s ü d ö s t l i c h e Umfangsbefes t igung der Abteilung III.I der Burg Kelch. Zeichnung M. Sýkora.

kterésměřujeodjihovýchodukomunikaceklesajícíznádvoří(obr.20:15).Ovšemjemožnévysvětlení,ževstupníprostordosklepabylsoučástítétosíně,kterábytakmělavětšírozměr.Paksemohlojednatopaláctrojdílnéažčtyřdílnédispozice(sklep–vstupnípartiesklepa–vstupnísíň–prostoravysekanáveskále)ovnějšíchrozměrech34×9m(vnitřnírozměryprostor:jižníčást9×9,střední7,5×9aseverní10,5×9m). Přisevernístěněpalácesedodnesnacházíhlubokápropadlina–pozůstatekstudny(obr.20:16),onížsezmi-ňujestaršíliteratura(Heber1846,231;českýpřekladvizHeber2006,196).Nasevernístraněbylachráněnaširokýmvalem(šířka2,5m;obr.20:24),rozepjatýmmezisevernímazápadnímskaliskem.Studnabylapřístupnázesevernímístnostipaláceazbudovyč.2vedleněj. Přivýchodnízdipalácesenacházelabudovač.2(obr.20:17),vevýchodníčástizahloubenádoskalníhopod-loží(hloubka2m)apřístupná6,3mdlouhouvstupníšíjíodvýchoduznádvoří.Nazápadníasevernístraně,kdeseprostoraotvíráakdenenízasekána,registrujemenízkouzídku,asipodezdívku.Budovaorozměrechmin.12×min.7m(neznámevšechnyvnějšílíce)bylarozdělenapříčkouvedvěpřibližněstejnéprostory. Vprostoruhradníhojádrasenacházejíještědvědalšíbudovy.Vpřípaděobdélnébudovyč.3orozměrechmin.6,5×4,2m(obr.20:18),stojícív jihozápadnímsousedstvíbrány,není jasnéjejístáří.Dřívemělybýtvjejímzdivupatrnécihly,dnesvšakužponichnenacházímestopy.Vestaršíliteratuřejeuváděnoizděnítechnikouopusspicatum,kterévedeautorykdatacidoobdobíkonce19.stol.(vizSmetana–Gabriel1982,58).Vevýchodnímprůčelíbudovyspatřujemesnadtorzovynášecíhoobloukunebozáklenku,kterémohlotutopředstavuevokovat.Situacejevšakzakrytaokolnímterénem,takžejinemůžemeobjektivněposoudit. Mezipalácematoutobudovounacházímeještězbytkydalšístavby(budovač.4;obr.20:19).Jejípůdorysbylpatrněčtvercovýorozměrechmin.10,3×8,2msjakýmsivýstupkempředstupujícím0,7mkjihovýchodu(rizalit?).Takéunísepředpokládalo,žejdeoreliktynějakébudovyz2.poloviny19.století,velmipravděpodobnězmiňovanévýletnírestaurace.Tavšakstálaněkdejinde.Autořipopisůhradu,kteřírestauracinebojejípozůstatkyviděli,jilokalizujínasevernískalisko(Haudek1887,159).Protomůžemepředpokládat,ževpřípaděbudovyč.4jdeostředověkoustavbu. Dalšídvamožnéantropogenní reliktynacházímenazápadní skále.Nadvoumístech,přibližněve středu(obr.20:21)apřisevernímkonci(obr.20:20),nacházímemenšísrovnanéplochy.Zatímcotajižnějšínemánijakpravidelný tvar, u severnějšímůžemesledovatvíceméněčtverhrannýpůdorys. Interpretace těchto reliktů zasoučasnéhostavupoznánínenímožná. Celávýchodnístrananádvoříbylaobehnánaobezděnýmvalem(obr.20:22;27),kterýnavazovalnazeďoddíluIII.2vmístěpátébrányanaseverovýchodníšpicijižníhoskaliska.Valmádochovánpouzevýchodnílícvyzděný

33

lomovýmkamenempojenýmna jíl a tvořený dvěma schodovitě uspořádanými stupni. Jeho šířka dosahuje2,5m.Západnístranabylatakéopevněna,známevšakpouzekrátkýlícnajílpojenéhozdivazápadněodpaláce(obr.20:23).Vseverozápadníčástitvořilopevněníobezděnývalnasevernístraněstudny(obr.20:24),kterýpakpatrněpokračovalksevernímuskalisku. Vjihovýchodnímsvahuseopakujesituaceznámázeseverozápadníhovnějšíhoopevnění(oddílIII.1),takézdebylvykopánzářezdosvahuapřednímnavršenobezděnýval(obr.28).Tenjezdedochovánpodstatnělépe(obr.20:25).Valdnesdosahujevýškykolem3,4mnavnějšía1,78navnitřnístraně(obr.29).Šířkavalubylasměremkvrcholuzmenšována,dolečiníkolem3,5m,uvrcholukolem2m.Nikdenavnitřnístraněvalunena-cházímestopyposchodištičirampěsměremnavrcholavmístech,kdehopředpokládáme,jecelýpříkopaždovýšekorunyvaluzasypán.Totomístoodvozujemezesměřovánícestysbíhajícíněkdeodjižníhoskaliskasevero-východnímsměrem.Tatokomunikacejevlastněrampou,vytvořenouzásekemdosvahuanavnějšístranězajiště-nouzídkou(obr.20:26).Šířkarampyčinívnejužšímmístě1,2m.NapopisovanývaljihovýchodníhovnějšíhoopevněnínavazujevaloddíluIV.

Obr. 30.PůdoryshraduPannysvyznačenímjednotlivýchoddílů.Intervalvrstevnic1m.KresbaM.Sýkora.–Abb. 30. Grundriss der Burg Jungfrau mit Markierung der einzelnen Abteilungen. Abstand der Schichtlinien 1 m. Zeichnung M. Sýkora.

34

OddílIV ZavýchodnímukončenímI.oddílupokračujecestapovrstevniciapakimírněposvahukolemvýchodnístranykupyažkvýraznémuspočinkunajihovýchodnístraně.Někteříbadateléprávězdehledalitábořištěprohusitskávojska(přehledstaršíchnázorůpodávajíSmetana–Gabriel1981,87;povrchovésběrypřineslypouzemateriálzpravěkuaranéhostředověkuvizGabriel–Smetana1981).Situacejeovšemsložitější.Antropogennírelikty(posvahusbíhajícívaly,terasysnasuchovyzděnýmizdmi)najihovýchodnístraněkopceveskutečnostinemusísouvisetstáboremhusitskýchvojsk,aleshospodářskoučinnostíprobíhajícízdevnovověku.F.A.Hebervýslovněuvádísadyapolejakzde,najihovýchodnístraněhory,takinaseverovýchodníavýchodnístraněvrchu(1846,230;2006,195).Takémasivníval,kterýoddělujeoddílIVnavýchodnístraně,můžebýtryzepřírodnímútvarem,avšakprostavbufortifikacemohlbýtvyužit.RovněžikomunikacemezijádremapřípadnýmtáboremmuselaprobíhatpřesoddílI,příméspojenízdeneexistuje(nepublikovanýpostřehI.Lehkého).RozřešitproblémdatováníreliktůoddíluIVnenízastávajícíhopoznánímožné.Jistotubymohlpřinéstažarcheologickýprůzkum.

Popis hradu Panny HradPannaležínasolitérnímkuželovitémsuku,jehožvrcholtvoříúzkéžebroorientovanévesměruSZ–JV.Navýchodějsousvahystrmé,najihuazápaděpovlovnější.Naseverní,západníajižnístraněvrůznýchvýškovýchúrovníchpodvrcholemnajdemerozměrnévíceméněhorizontálníplochy. Členěnímimořádněrozlehlédispozice(1,5ha)vycházízvýšepopsanégeomorfologickésituace(obr.30;31).Vzhledemkabsencivědomostíofunkcijednotlivýchčástíhradumusímepřijejichpopisuvyužívatneutrálníoznačení podle světových stran a výškovýchúrovní (dolní 550–560, střední 560–570/75, horní 570/75–590

Obr. 31.3DmodelPanny,pohledodzápadu(tvorbamodeluP.Hlavenka,upravilM.Sýkora).–Abb. 31. 3 D Modell der Burg Jungfrau, Blick vom Westen (Herstellung des Modells P. Hlavenka, Bearbeitung M. Sýkora).

35

ajádro590mn. m.avýše).Můžemetakhradrozdělitdoněkolikačástí:I.seve-rozápadníhodolníhooddílu(předbraní),II. jižníhodolníhooddílu, III. jižníhostředníhooddílu,IV.severníhostřední-ho oddílu,V. horního jižního oddílu,VI. horního severního oddílu aVII.jádra.Nevždyjsouoddělenímezijed-notlivými částmi patrná, někdy jejichprůběh vyvozujeme pouze z terénníkonfigurace.

Obr. 32.SkicapůdorysuPannyodF.Gabrielazroku1973.Měřenopásmem(převzatozGab-riel–Panáček1998,82).–Abb. 32. Skizze des Grundrisses der Jungfrau von F. Gabriel aus dem Jahre 1973. Peilung (übernommen aus Gabriel Panáček 1998, 82).

VeškerádostupnáliteraturaznápouzeoddílyVIaVII(obr.32),ostatnídoposudnikdonepopsal,ačkolijsoujejichstopyevidentní.Jistědiskutabilníjetaképředpoklad,žehradvtěchtočástechvyužívalspíšedřevěnékon-strukce(Jarschel1934,88;Gabriel–Panáček1998,83).Jakještěuvidíme,mohlobýtjádropodlenálezůmaltyvoddíleIikamenné. Systémdnešníchcestpatrnězčástikopírujepůvodnístředověkýstav.Komunikace,kterámámístypodobunepřílišhlubokéhoúvozu,směřujeodvsiŘepčicepovýchodnímasevernímúbočínaseverozápad(obr.33:1).Zdeseoddělujeodbočka(obr.33:2)krozměrnémuzápadnímuspočinkusestopamiobléhacíhotábora.Cestadálestoupápozápadnístraněsukuadosahujerovnéplochyzápadněpodvrcholem.Zdeseprudcestáčídoproti-směruapozápadnímúbočístoupánasever.

OddílI Vstupdohradusenacházínazápadě(obr.31:1;33:3),kdecestaprotínáfragmentsotvapatrné,naosupřístupunakosovedoucíamorfnízídkyzkamenůširokémax.1m(obr.33:4).Tapokračujeseverovýchodnímsměrem,kdesepoasi10metrechvolněvytrácívsuťovémsvahu,zatímconajihozápaděsepřimykákeskalnímuvýchozu.Tenjerozdělencestounadvěčásti;vtěchtomístechpředpokládámedruhoubránu(obr.33:5).Prostormezioběmabránamidálevtextuoznačujemejakoseverozápadnídolníoddíl.Najehoplošenenacházímežádnouzástavbu,pouzevevýchodníčástinapovrchuvsutimůžemenajíthroudymalty(obr.33:6),kteráalenejspíšpocházízezřícenéstavbynavrcholusuku.Vpřípaděprvníbránypředpokládámejednoduchou,nejspíšekulisovoupodobu.

OddílII Cestazadruhoubránou,kterámohlamítsložitějšíkonstrukci,dálepokračujeobloukempodskalkou,najejímžvrcholu registrujemebudovuč.1 (obr.31:6;33:7).Zdesekomunikacevětví, jedno její ramenopokračujeseverovýchodnímsměremvstříctřetíbráně(obr.33:15),druhépaksměremjihovýchodnímna150mdlouhouterasu,ježsetáhnerovnoběžněsvrcholovýmskalnímžebrem.Tutoplochuzabíraljižnídolníoddíl.Zhranyterasy,místylemovanénízkou,nasuchokladenouzídkou(obr.33:8),vybíhajíčtyřivýraznévýstupky(třiznichdálevtextuoznačujemejakobašty).Prvníbašta(obr.31:3)navazujehnednadruhoubránu.Zaskáloukolmonaosupřístupuvybíhá22mdlouhýamax.6mširokýhřebínek.Tenjevblízkostibránypřeťatmělkoudepresípřipomínajícípříkop(obr.33:10).Konecvýběžkutvořískalnívrcholeksezahloubeninoupozaniklémobjektuorozměrechasi6×6m(obr.33:9).Podletěchtoindiciímohlabýtprvníbaštasoučástíobvodovéhoopevnění,nebobylapříkopemzcelaoddělenaastálatakosamotě.Zbaštybylomožnokontrolovatrozměrnýspočineknazápadnístraněsuku,kterýbylpatrněvyužitjakoobléhacítáborzl.1422–23. Zabaštoujedochovántéměř29mdlouhýúsektorzaobvodovéfortifikace–šikmýlícnasuchokladenéobe-zdívkyterasy.Navnitřnístraněnaninavazujestavbashodnépodélnéorientaceorozměrech11,5×6m(budova

36

č.2)svýraznýmzahloubením,jejížfunkcenenízcelajasná(obr.31:7;33:11).Velmisložitájesituacezhrubavpolovinědélkyterasy,kdepředvnějšílícohrazenípředstupujerozměrnéreliéfnímodelovánípřipomínajícínepravidelnouzemníbaštu(baštač.2;obr.31:4;33:12).Uprostředtétosituace,lemovanépovnějšístraněvalemsprotrženýmčelem,senacházíkuželovitájámaantropogenníhopůvodu,jejížstěnypokrývávelkémnožstvísuti.Podobalícůtétobašty–zdabylyobezděnénebojenzpevněnéorganickýmmateriálem–námuniká. Nedalekodruhébaštysenacházídalší–vpořadítřetívýstupek,terasadlouhá15m,nakterévšaknenacházímeantropogennístopy.Cestadálepokračujelemovánaplentouažkposlednímuvýstupku,třetíbaštěvysunuté24m zliniefortifikace.Tatobaštamálichoběžnýtvarahranymístytvořívýraznéskalníútvary(obr.31:5;33:13;34).Najejíplošeneregistrujemežádnérelikty.Východníuzavřeníjižníhodolníhodílunenípatrné,předpokládámepřímépřipojeníobvodovéfortifikaceněkamkjihovýchodnímukonciskalníhohřbetu. Výraznéstopyantropogenníchúpravlzerozpoznatinaskalcepřivýchodnístranědruhébrány.Nacházímezdenízkéreliktybudovy(budovač.1)nejasnéfunkceorozměrech11×5,5mspodélnouosouJZZ–SVV,jejížjižnístěnuzčástitvořípřitesanáskála(obr.33:7).Nízkézídky,spíšejakésipodezdívkyprodřevěnékonstrukce,neobsahujístopyžádnéhopojiva.ZeSVrohubudovyvybíházídka,tvořícízdeobvodovoufortifikaci(obr.33:14).Pošestnáctimetrechsetatozídkastáčíkseveru;vtěchtomístechpředpokládámetřetíbránu(obr.33:15).

Obr. 33.PůdoryshraduPannysvyznačenímjednotlivýchstavebareliktů.Intervalvrstevnic1m.KresbaM.Sýkora.–Abb. 33. Grundriss der Burg Jungfrau mit Kennzeichnung der einzelnen Bauten und Relikte. Abstand der Schichtlinien 1 m. Zeichnung M. Sýkora.

37

OddílIII FortifikacioddělujícíoddílyIIaIIIpředpokládámeodtřetíbrány(obr.31:8;33:15)kmalémupůlkruhovémutělesucharakteruzemníbašty(obr.31:9;33:16)apakdáleasipovrstevnicipodéljihozápadníajižnístrany.Najihovýchoděsepravděpodobněpřimykalakekonciskalníhožebra.Vtétovýškovéúrovnijsourozpoznatelnépouzenásledujícíútvary:plošinanejasnéinterpretacenajihovýchodě(obr.33:17),zhrubaoválnáterénnídepresevestřednívzdálenostidélky(obr.33:18)ajižzmiňovanámalázemníbaštanadvstupnímipartiemihradu.Průměrtohotonevelkéhoútvaru,kterýseodjihozápadupřimykáksolitérněstojícímuskalnímuvýchozu,činí6,25–7m.Podobalícůtétobaštyneníznáma. Zatřetíbranou,chráněnouzbokumaloubaštou,stoupácestavzhůru,sevřenánavýchoděvrcholovýmmasivemanazápaděprudkýmsvahem.Způsobuzavřeníoddílunatétozápadníaseverozápadnístraněnenípatrný,projevujesezdepouzevýraznouterénníhranou.Cestavtomtoprostoruprobíhápodkontrolumohutnéhovalovéhotělesasprolukoupočtvrtébráně(obr33:21a22),kterázpřístupňovalaoddílVI.

OddílIV Vesvahuseverněpodtímtovalemsenacházídalšípodélnáterasa(oddílIV)sostrouhranoubezestopfortifikace(obr.31:11;33:19).Nazápaděivýchoděseplošinavytrácívesvahu,takžepostrádámejejínapojenínacelkovékomunikačníschéma.JakonejpravděpodobnějšísejevípřístupzcestyoddílemIIIvedenéposeverozápadnímúbočí,nelzevšakanizcelavyloučit,žeuvedenáseverníterasapůvodněnavazovalanaoddílI.Vzhledemkestrmostisvahusetotopropojeníjevíjakoméněpravděpodobné.Naseveroseverovýchoděterasakončíponěkudvýšepoloženým,zesvahuvybíhajícímzhrubapůlkruhovýmbaštovitýmútvaremširokým10–12m(baštač.4;obr.33:20).

OddílVI SložitájeterénnísituacevoddíluVI,přístupnémčtvrtoubránou(obr.31:12;33:21).Rozměrnéplatóseodseverupřimykákvrcholovéčásti.Nazápadníivýchodnístraněokrajlemujívalovátělesa(obr.33:22),po-dobajejichlícůnámuniká.Výškovýrozdílmezikorunouvaluaúrovníprolukyčtvrtébránydnesčiníasi3m.

Obr. 34.PohledodseverozápadunatřetíbaštuII.oddíluhraduPanna.FotoM.Sýkora.–Abb. 34. Blick von Nordwesten auf die dritte Bastei der II. Abteilung der Burg Jungfrau. Foto M. Sýkora.

38

Nasevernímokrajivalchybí,místonějzdeprobíhárelativněrovnáaostráhrana.Knísepřikládajíreliktytroj-prostorovébudovyocelkovýchrozměrech15,5×6,5m(budovač.3;obr.31:13;33:23),jejížvýchodníprostorabylazahloubená;evidentnějdeobudovusobytnoufunkcí.Situacevnádvoříjejenvelmišpatněčitelná,nelzevšakvyloučit,žesotvaznatelnápravoúhláterénníhrana(obr.33:24)jižněodvýšepopsanébudovymůžesigna-lizovatnárožídalší,zcelazanikléstavby.

OddílVII Zjihozápadníhokoutubývaléhonádvořívedevsoučasnostinavrcholznačněstrmástezka,překonávajícívýškovýrozdílcca13m.Příkrástezkamožnákopírujepůvodníkomunikaci,kterábylaurčenaužjenpropěší.Cestaprocházíkolemmalého,obloukověvedenétělesacharakteruzemníbašty(obr.31:17;33:25),přiloženémuksnadpřitesanéskále.Šířkabaštyčiníasi10m,hloubkaasi5m.Podobajádranatemeniskalníhožebrabylazceladeterminovánaterénem.Vstupzdesignalizujemělkápřitesanáproluka(obr.31:18;33:26)nadvýšeuve-denoubaštou.Nadvstupemsenacházíumělesrovnanéskaliskooválnéhotvaruorozměrech6,5×4,9m,patrněpobudověč.4(obr.31:15;33:27).Naoboukoncíchskaliskajesituacejasnější.Nazápadnímjsoudosudpatrnéúpravyprostavbuopůdorysu6×5,8m,vysunutoujižněmimopodélnouosužebra(budovač.5;obr.31:14;33:28).Ztohotomístapocházejízlomkynádobkovýchkachlůdokládajícíchobytnéprostoryvbudově,kterousnadmůžemeinterpretovatjakodonjon.Naopačné,jihovýchodnístraně,nacházímeskáluspřitesanouzápadní,jižníivýchodnístěnou,udávajícítakdélkubudovy10m(č.6;obr.31:16;33:29).Zatímcoprůběhjižnízdibudovyjedánskálou,severnízeďneznáme,pouzepředpokládámejejívedenívmístědnešníterénníhrany.Šířkabudovyčinilaaž7,5m.Ivtomtomístěbylynalezenyzlomkykachlů(Gabriel–Panáček1998,83).Stavbu,rozloženounanejchráněnějšímmístě,interpretujemejakopalác. Podéljižníhookrajeskályodbudovyč.4klesápozvolněodseverozápaduúzkácesta,patrněpůvodníparkán(obr.33:30).Najihovýchodnímkonciseparkánrozšiřovalazřejmězdebyliukončen(obr.33:32).Jehopří-tomnostna severní straněnenídoložena, i kdyžani zdenení zcelavyloučena (obr.33:31).Zeventuálníhoseverníhoramenebyostatněmohlabýtpřístupnáimalázemníbaštajádra.

OddílV ZjihovýchodníhokonceparkánusestupujevesměruvrcholovéhohřebenemeziskalnímiblokystrmástezkadooddíluV.Navýchodnímkonciprocházíúzkýmprůchodemmezidvěmaskalnímibloky(obr.33:33)aotáčísezpětnaseverozápad.Zdesenacházídrobnápuklinovájeskyně,hluboká8,5m(obr.33:34).Přijižnímkonciohrazení,patrnémpouzeveforměterénníhrany,nacházímevesvahupodbudovamič.4a6nevelképlató.Mělkáterénnídepresevtomtomístěnedovolujebližšíinterpretaci(obr.33:35).Nelzevyloučit,žepopisovanádnešníkomunikacevtomtooddílurespektujepůvodnístředověkousituaci.

Popis hradu Litýš HradLitýšzaujalvrchol486,1mn.m.vysokétrachytovékupy.Vjejímjižnímsousedstvísenachází0,7kmvzdálený527mn.m.vysokýMlýnskývrch,kterýjesnímspojensedlem.Odtudtakévycházíkomunikace,kterámánejprvecharakterúvozuapoté,cozačnemírněstoupatpojihozápadnístraněvrchu,získávápodobuzářezu.NazápadnístraněkopcevstoupícestadoI.hradníhooddílu,potéstoupáseverovýchodnímsměremdooddíluII.ZdeseprudcestočíkjihozápaduaprocházíúzkýmoddílemIIIa,abypozabočeníkvýchodojihovýchoduvstoupiladooddíluIV.OdtudpakvystoupalasevernímsměremdooddíluV. Hraddělímedopětioddílů(obr.35),přičemžoddílIIImádvapododdíly.ZatímcooddílyIII,IVaVvymezujemepodlevíceménědochovanýchreliktůopevnění,oddílyIaIIohraničujemejižzdalekanesjistotou.OddílV,kterýpovažujemezajádro,zabralvrcholkupyamátvarvýrazněpřevýšenéhotrojúhelníku(podobajedánageologickýmpodložím).Kjehojihozápadnístraně(vlastněkzákladně)sepřipojujeoddílIV,situovanýjenomáloníže,kterývlastněrozšiřujezmíněnýgeometrickýtvartímtosměrem.Všechnystranyoboučástíkroměseverníažsevero-západníobíháoddílIII,kterýdělímedáledopododdílůIIIanazápadníaIIIbnajižníavýchodnístraně.Obapododdílyjsoupoloženyvrůznýchvýškovýchúrovníchatakéjejichfortifikacejejiná.KoddílůmIIIaVsenaseveruaseverozápaděpřipojuječástII.KzápadníajižnístraněčástiIIIsepřipojujeoddílI. VětšinaliteraturydoposudpopisovalapouzeoddílyIIIa,IVaV(Gabriel–Panáček1998,81–82;ztétostudievycházíveškerédalší;obr.36).PouzeJ.Jarschelpřineslpodstatněširšípředstavuorozsahuhradu.Jehoplánek

39

Obr. 35.PůdoryshraduLitýšesvyznačenímjednotlivýchoddílů.Intervalvrstevnic1m.KresbaM.Sýkora.–Abb. 35. Grundriss der Burg Litýš mit Kennzeichnung der einzelnen Abteilungen. Abstand der Schichtlinien 1 m. Zeichnung M. Sýkora.

zachycujeibaštuč.2oddíluI,oddílII(isbaštouč.3)aoddílIIIa(zdemánesprávněbaštu3spolokruhovýmpůdorysem,vizJarschel1928,76;obr.37).

OddílI PřístupovácestastoupánahradodjihozápadusledovánabaštamioddíluI.Zajímavéje,žeobějsouumístěnyvrůznýchvýškovýchpoloháchtak,abymohlylépekontrolovatpohybpocestěconejdáleodhradu.Nejnížesi-tuovanábašta1(jihovýchodní;obr.38:1)mátvarobdélníkové,výrazněprotáhléteráskyorozměrech11 × 5m

40

sezaoblenýminárožími.Konstrukcebaštyneníznáma;najejívýchodnístraněregis-trujememožný fragmentpříkopuošířce6m(můžebýtpřírodníhopůvodu;obr.38:2), na západní patrně stopukomunikace(obr.38:3).Výšepoloženábaštajihozápad-ní(č.2)mávýrazněsložitějšípodobu,jejízákladnamádélku18ma jejíobléčelopředstupujedosvahuažo13m(obr.38:4).Vnitřníprostortvořívýraznákonkávníza-hloubeninadosvahu,navnějšíobléstranějeútvarlemovánnízkýmvalembezestopobezdění.Pakliže bypro zahloubení ne-existoval nějaký nám neznámý důvod,můžeme předpokládat složitější vývoj

Obr. 36.ZaměřeníLitýšeodF.GabrielaaJ.Panáčkazr.1992(převzatozGabriel–Panáček1998,81).–Abb. 36. Peilung der Burg Litýš von F. Gabriel und J. Panáček aus dem Jahre 1992 (übernommen von Gabriel – Panáček 1998, 81).

Obr. 37.SkicapůdorysuLitýšeodJ.Jarschelazdobypředr.1928(převzatozJarschel1928,76).–Abb. 37. Skizze des Grundrisses von Litýš von J. Jarschel aus der Zeit vor dem Jahre 1928 (übernommen aus Jar-schel 1928, 76).

41

útvaru.Vlastnízahloubeninatotižnápadněpřipomínálom,kterýmohlbýtposlézevyužitprostavbubašty.Seve-rovýchodněodbašty2,jižnahraněoddíluIIIb,registrujemeosekánískályvytvářející3mširokýprůchod,patrnětorzopřístupovécesty(obr.38:5).FortifikacesoběmabaštamibylatedypřístupnákomunikacízoddíluIIIb,kterábyvzhledemkšířceumožnovalaizaváženípalnýchzbranívětšírážeazásobprachu.Tobyvšakvyžadovaloexistencisuchýchprostorproskladování.Protusicenemámezatímžádnédoklady,vyloučitjialenemůžeme.Stejnějakonedokážemeřícinicpřesnéhoopodoběoboubašt,neznámeanifortifikaci,kterájespojovala.Snadmělalehčícharakter,např.dřevěnéhradbypřípadněukotvenévnízképodezdívce.Stejnětaknedokážemeposouditpokračováníohrazeníoddíluodbašty1.Vestrmémsvahujižnebylocoohrazovataaniseodtudnedalonicpod-statnéhokontrolovat.Protopředpokládámepřímézakončeníodbašty1vzhůrusměremkoddíluIIIb. Postupujeme-lipokomunikacivzhůrukhradu,ocitámesepodkontrolouoboubašt,nejprvejihovýchodnía následně jihozápadní.Severněodnich sepo levé straně cestynacházejí základybudovy (1) o rozměrech7,8×6m,orientovanépodélnouosoutéměřshodněsesměremcesty(obr.38:6).Základymajípodobunízképodezdívkyapatrněsloužilyprostavbulehčíkonstrukce(roubené,hrázděné).TatobudovamohlabýttakésoučástíoddíluI,někdevjejíblízkostisemohlanacházetiprvníbrána(obr.38:7).Pakbybylomožnéuvažovatospojení

Obr. 38.PůdoryshraduLitýšesvyznačenímjednotlivýchstavebareliktů.Intervalvrstevnic1m.KresbaM.Sýkora.–Abb. 38. Grundriss der Burg Litýš mit Kennzeichnung der einzelnen Bauwerke und Relikte. Abstand der Schichtlinien 1 m. Zeichnung M. Sýkora.

42

tétobránysbaštou2lehčífortifikací.Zbaštybypakbylomožnéskvělepokrýtprostorpředvstupem.Nelzeanivyloučit,žebudovastálavněohrazeníabylatřebahospodářskoustavbou.Pakbybylovhodnépředpokládat,žefortifikacesměřovalaodbašty2vzhůrukoddíluIIIb.OddílIbysetakomezilpouzenaprostormezioběmabaštami.PochopitelněbyseiprvníbránanacházelaažvoddíluII.Zdesebudemepřidržovatprvnívarianty,sprvníbránouvoddíluI. Cesta,kteráprošlapodélvýchodníhobokubudovy1severovýchodnímsměrem,překonalavposlednímúsekuvětšípřevýšeníavstoupiladruhoubranoudooddíluII.

OddílII Tentooddílbylnarozdílodpředchozíhosituovánnavýrazněpřevýšenéplošeapůsobilvůčiněmudominantněji.Přístupdonějseotvíralpředpokládanoudruhoubranou(obr.38:8)situovanoudohradbysbíhajícípatrněodšpicetrojbokébaštyoddíluIIIa(obr.38:13).Tumělpříchozí,kterýtakbylplněpodkontroloupředizabránou,popravéruce.Severozápadněazápadněodbrányregistrujemednesterénníreliktpřipomínajícíbaštu(č.3),majícícharakterdosvahuvystupujícíterasylichoběžnéhopůdorysuorozměrech7,5×7–8m(obr.38:9).Dodnesmámedochoványjihozápadníaseverozápadníobezdívkyzkamenůkladenýchnahlínu,svírajícítupýúhel. Torzaobezdíveknasuchomámedochovánaizabaštou,kdekopírujísměrcesty,ovšempodníníževesvahu(obr.38:10).Jaksezdá,obvodováfortifikacesepatrněpřipojovalakseverovýchodníhraněskalníhosukuoddíluV.Podlecharakteruobezdíveksoudíme,žesloužilykzajištěníteras.Najejichvrcholupředpokládámelehčífor-tifikace.Přístupovákomunikacesevnejsevernějšíčástioddílu,stočilasměremkjihozápaduasměřovalavmírnémstoupáníketřetíbráně. VoddíleIInenacházímežádnéstopyzástavby.Můžemepředpokládat,žebašta3mohlamíttřebaisložitějšínadzemníčást.Budeme-lihledatvhodnémístopronějakouzástavbu,paksenabízívýchodnícípoddílu.Zdebysenějakélehčístavbymohlypřikládatkvýrazněvystupujícímuskalnímupodloží,tvořícímuzdekolméstěny(umělepřitesané?),ikdyžvpůdoryseserůznělámající(obr.38:12).

OddílIII Jakjižbylořečenovýše,oddílIIIdělímedodvoupododdílů.OddílIIIaobíházápadnístranuoddílůIVaVamácharakterpouze5–7mširokéhoparkánu.Nasevernímkonciznějdopříkréhosvahuvybíhámasivníbaštač.4trojúhelníkovéhopůdorysu(základna11–14m,délkabočnístranyasi10m,výškaasi9m)slíciobezděnýmizdmipojenýminahlínuanasypanýmvnitřkem(obr.38:13;39).Přitétobaštěpatrněmůžemehledatitřetíbránu(obr.38:11),atovmístech,kdekončírovnáplochaparkánuazačínáprudšísvahoddíluII.VevelkéčástiprůběhuoddíluIIIaodbaštyč.4kjihozápadumámedodnesdochovánotorzoobvodovéfortifikace.Mázdecharakterobezděníterasyzídkounahlínu,najejímvrcholumůžemepředpokládatnějakoulehčíkonstrukci.Takovoupo-dobumáoddílIIIaažkvýraznémuskalnímublokunajehojižnímkonci.Nevíme,jestlisefortifikacekněmupřipojila,nebozdazůstalzachovánprůchodzoddíluIIIadoIIIb,kterýmohlauzavíratibranka. OddílIIIbmájižzcelajinýcharakter.Sestávázpříkopuavněvyhozenéhovaluslícemiobezděnýmizídkaminahlínu(šířkavalucca3m;obr.38:14;40).OpevněníobíháoddílyIVaVnajižníavýchodnístraněanaseve-roseverovýchoděsepřipojujepřímokeskalnímusuku.

OddílIV TatočásthradubylapřístupnázoddíluIIIačtvrtoubranou.Její3,5mširokýprůjezdvzniklvysekánímdomasivuskály,kterýtaktvoříjejíboky(obr.38:15;41).VlevonadnímsenacházíobvodovéopevněníoddíluV(jádra)avpravovelkýskalníblok,kterýmohlbýtvyužitpronějakoustavbu(obr.38:16).Zníbybylomožnokontrolovatprůběhcelépřístupovékomunikace.OddílIVmácharakterpříkopu,jehoždnosměremkvýchodupozvolna stoupá.Na jehovnější straně jevyhozenval splentamipojenýminahlínu,na rozdílodpředcho-zíchpřípadůmávšakpojivojinévlastnosti(šířkamin5m,spíševíce,možnáaž7m;obr.38:17).Nazápaděsevalpřipojujekzmiňovanémuskalisku,navýchoděsestáčíkseveruapřipojujesekjihovýchodnímunárožíjádra.

OddílV Nejvýšepoloženáčásthradumápůdorysvýrazněkseveroseverovýchoduprotaženéhotrojúhelníka.Terénjeutvářenvýraznýmiskalnímibloky,nižšímjihozápadnímavyššímseverovýchodním.Tendruhýzabírácelou

43

severníšpicitrojúhelníkavyjmazápadnístranu,kdejeveskálezapuštěnajakásilavice(možnáičástečnězasekaná;obr.38:18). Obvodovéopevněnívpodobězděné,namaltupojenéhradbyregistrujemenaněkolikamístech.Nejlépejedochovánonaseverozápadnístraně(dochovanávýška2m;obr.38:18)avdlouhémúsekutáhnoucímseodjihozápadníhorohunajižnístraně(šířka2,5m,dochovanávýška5m;obr.38:20).Dalšíkrátkýfragmentna-cházímepřiseveroseverovýchodnímvrcholu,kdejejímpříčnězastavěnaskalníproláklina(obr.38:19).Podstatnoučástopevněnívýchodnístranyodseverovýchodníhoskalníhoblokukjihovýchodnímurohupůdorysudnestvoříval(obr.38:21).Přiceléjižnístraněobvodovéhoopevněnínacházímepozůstatkyrozměrnéstavby(délka29m,šířka8,7m).Jejínádvornízeďmámezachycenupouzenapármístech.Podleterénníchreliktůsezdá,žepalácbyltroj-čičtyřdílný.Západnímístnostjepoměrnědobřečitelná(obr.38:22),středníječástečněnarušenáerozízpůsobenoudestrukcíobvodovéhozdiva(obr.38:23).Krajnívýchodníprostorajedneszcelazaplněná,příčkurekonstruujemepouzenazákladěsporýchterénníchreliktů(obr.38:24).Přitomtorozděleníbydélkavšechprostorbylatéměřjednotná(západnímístnost10,střední9,východní10m).Jevšaktakémožné,žeprostorbylovíc,aženapř.středníprostorumůžemerozdělitdodvou.Vtomtoohledubudevelmidůležitýfakt,žeskrzetentopalácmuselvéstpřístupzoddíluIVdojádra–jinámožnosttotižnení.VýškovýrozdílmeziúrovnívýchodníčástioddíluIVadnešníúrovníjádraje5–6m.Ikdyžpřipustímesilnějšívrstvuzásypůadestrukcevprostorunádvoříjádra,musímenadruhoustranuuvážit,žeioddílIVmůžebýtzaplněndestrukcí.Protospíšepočítámestím,ževýškovýrozdílbylvelký.Aotomjakbylpřekonán,nevímenic.Nevímeani,zdasehypotetickákon-strukce,sloužícíkpřekonánívýškovéhorozdílu,přikládalazvnějškukhradebnízdi,nebozdasenacházelauvnitřpaláce.Poznánítohotoneobyčejnězajímavéhoproblémubudeúkolemdalšíhovýzkumu. Knádvornístěněpalácesevrozíchmezinímaobvodovouhradboupřikládaladalšízástavba.Navýchodnístraněnacházímepoměrněmalouprostoruorozměrechcca6×5,5m(obr.38:25).Vzhledemkdiskutovanémukomunikačnímuschématunáspředevšímnapadáveliceodvážnáhypotéza,jestlinejdeoschodišťovouvěž.Nazápadnístranějezástavbasložitější.Nelegálnívýkopzdeodhalildvěmístnostiřazenéshodněsdélkovouosou

Obr. 39.PohledodseverozápadunazbytkytrojbokébaštyoddíluIIIahraduLitýšeFotoM.Sýkora.–Abb. 39. Blick vom Nordwesten auf die Relikte der Bastei mit drei Flanken der Abteilung IIIa der Burg Litýš. Foto M. Sýkora.

44

Obr. 40.PohledodseverozápadudooddíluIIIbhraduLitýše.VlevovaloddíluIV.FotoM.Sýkora.–Abb. 40. Blick vom Nordwesten in die Abteilung IIIb der Burg Litýš. Links Wall der Abteilung IV. Foto M. Sýkora.

Obr. 41.PohledodseverozápadudooddíluIVhraduLitýše.VlevoobvodovázeďoddíluV.FotoM.Sýkora.–Abb. 41. Nordwestlicher Blick in die Abteilung IV. der Burg Litýš. Links die Umfassungsmauer der Abteilung V. Foto M. Sýkora.

45

paláceakněmumožnánaspárudruhotněpřiložené(západnímístnost:délka5–6m,šířkamin.4,5m–obr.38:26;východnímístnost:délka4m,šířkamin.4,5m–obr.38:27).Vevýchodnístěněvidímekrátkýúsek niky blíže neurčitelného otvoru (okna, dveří,výklenku).Severněodtěchtoprostorseúroveňterénumírnězvyšuje(onecelý1m;obr.38:28).Opětse-verněodtudnavazujevýraznýzásekdoskálybudící

Obr. 42.Fotografiefragmentuhrotitéhooknaskružbouz roku1986.ArchitektonickýčláneksenacházelvolněnanádvoříoddíluV.FotoI.Lehký.–Abb. 42. Foto des Fragmentes eines Spitz og-fenfensters mit Maßwerk aus dem Jahre 1986. Das architektonische Glied liegt frei am Burghof der Abteilung V. Foto I. Lehký.

dojemprostory(obr.38:29).Tenještěposilujeotvorvysekanýzdeveskále(sloužícípravděpodobnějakookno,střílnaapod.)afragmentzdivanajižnístraně. Přijižnístraněseverovýchodníhoskalníhoblokuregistrujemedvaveskálezasekanéútvary.ZápadnějšíznichvetvarurozevřenéhoUmávýrazněpolygonálnípůdorys(obr.38:30).Vzhledemktomuaskromnýmrozměrům(šířka5,5m)lzehypotetickyuvažovatokuchyňce.Tomubynapovídalifakt,ževedlenacházímepolygonálnízahloubeninuskolmýmihranamiošířcemax.2,7m,kterájepravděpodobněpozůstatkemvodníhozdroje(stud-na?;obr.38:31). Nasamotnémvrcholuskalníhoblokuregistrujemestopycentrálnístavby(obr.38:32).Mámeznídochovánuzahloubeninuveskálepomístnostičtvercovéhoažlichoběžného,lehcenepravidelnéhopůdorysu(4,5–5×5m).Sporéfragmentyzdivanavýchodníajižnístraněblokunemusísestavbouvůbecsouviset.Kdybyalepřecejenompocházelyzní,pakbyšířkajižnízdičinila4avýchodnídokonceaž5m.Takébyaninebylojasné,jakývlastněmělastavbapůdorys.Vúvahubytotižpřipadalnejenpolygonální,aleijiný,výrazněsložitější.Spíšetedypřed-pokládáme,žetytoreliktysouvisejísobvodovoufortifikací. Velkouzajímavostíjenálezučiněnýnanádvoříjádravr.1986I.Lehkým(polohanálezuvizobr.38:33).Tenzdenapovrchunašelavyfotografovalpískovcovýfragmentvrcholuhrotitéhooknasjeptiškami(obr.42).Jehoprovedenípřipouštídatacispíšedoobdobí2.pol.13.století.Fragmentdnesnahradějižnenajdeme;jehopřípadnásouvislostsjižzmiňovanounikouvzápadnímpřístavkujelákavá,aleneprokazatelná.Cojevšakzarážející,jestářínálezu.Uvážíme-li,žehradbylbudovánveválečnýchčasech,vdoběnedostatkukvalitníchřemeslníkůaževsousedníchBýčkovicíchstálabývalákomenda(vesmělodr.1233řádněmeckýchrytířůvpronájmu,odroku1282jidrželtrvale,roku1326sepřipomínákomtur),jeodpověďnasnadě.ZikmundzVartenberkapravdě-podobněpoužilkvýstavběhradumateriáluprávěodtud.

Interpretace TřipopisovanéhradynaTřebušínskupředstavujíneobyčejnězajímavélokalityzhlediskaarchitekturydobyhusitské.ZatímcoPannumůžemedatovatpoměrnějednoznačně,uzbylýchdvouobjektůjižmůžemepředpokládatsložitějšístavebnívývoj. Pannabylavystavěnavroce1421jakovojenskýopěrnýbodprotiKalichu.Vprůběhusvéexistencebyladvakráteobléhána(vletech1422–23a1437)anakoneczbořena.Jejíexistencimůžemetedydatovatdoobdobí1421–1437,cožpotvrzujíiarcheologickénálezy.Samotnýhradjemožnérozdělitdoněkolikačástí.Teoretickymůžemepredikovatněkolikmodelůstavebníhovývojeominimálnědvoufázích(obr.43;44).Předpokládáme,žeoddílVIIpředstavujejádropůvodníhohradu,možnáužvobdobí1421–23vybavenéobytnouvěží,palácemadalšístavbou(alespoňvěžmohlabýtpodlenálezůmaltystavěnazkamene).KpůvodnímuhraduZikmundazVartenberkapatřilpatrněioddílVI,tehdysfunkcípředhradí,vybavenémtrojdílnoubudovouamožnáinějakoudalší.Vtomtostavubylhradroku1423dobyt.Husité,kteřísiuvědomovalislabinyobrany,kolemobjekturoz-vinuliněkolikdalšíchliniíopevnění.Oběmalézemníbašty1a2bylyvystavěnytak,abyjejichposádkakrylabrány,vprvnímpřípadědruhouatřetí,vedruhémčtvrtou.OddílyIažVsicerozšířilyplochuareáluhradu,alestopyzástavbyjsouzdevícenežskromné(jistéjsoupouze2budovy,atoještěnejasnéfunkce!),cožjevzhledemkvojenskémuzaměřeníobjektu(přítomnoststálévojensképosádky)zarážející.Zlinienovýchoddílůvystupovalyčtyřibašty,kterékrylymezilehlékurtiny,přístupovoukomunikaci,západníspočinekamírnějšísvahysukuna

46

severní,západníajižnístraně.FortifikacenaPanněmělypodobunasuchoobezděnýchteras,valů(někdysnadiobezděných)apodezdívek,najejichžkoruněspočívalydřevěnékonstrukcerůznýchmožnýchpodob.Nelzeseubránitpoznámce,žehusitépřirozšířeníhraduuplatilipoznatky,kterézískaliběhemjehodobývánívletech1422–23.Otom,žebyliúspěšní,svědčíiprotahujícíseobléhánízroku1437,nečekaněukončenézajetímvelitelehradníposádky. HradKalichmohlmítsložitějšístavebnívývoj.Aždopoměrněnedávnédobybylzvažovánjehostaršípůvod.Avšakzmínku,žeŽižkaobsadilzdejší„dřevěnýsrub“,uvádípouzejednaverzekronikyVavřincezBřezové,druhátvrdíopak.Dálenemámeanenínámznámýžádnýarcheologickýmateriálstaršínež15.století.Takéjenutnozpochybnititeziopodoběhradníhojádra,kterémohlobýtobdobnésídlům13.–14.století.Bergfritzdemožnánikdynestálainterpretovatdalšístavbujakodonjonnenízcelabezproblémů.Majitelépanství,řádně-meckýchrytířů,mělsvésídlovBýčkovicíchadalšíobjekttedynepotřeboval.Vžádnýchznámýchpramenechtakénenacházímepůvodnínázevsídla,kterýbyjistěnepřátelskástranaužívala.Nazákladětěchtoinformacípředpokládáme,žeŽižkaobsadilnezastavěnýkopec.Hradmuselbýtpostavenběhemtřechažčtyřměsíců,mezikvětnemazářím1421.Vzáříbyljižobleženatomutovojenskémuútokuodolal.Nevíme,jakvelkábylaposádkaajakpočetníobléhatelé,alevzhledemktomu,žeceláakcebylasoučástídruhékřížovévýpravy,můžemepřed-pokládatvětšípočty.Nato,jaktehdyhradvypadal,můžemeusuzovatpouzenazákladěrozborujehoreliktů,kterépostrádajíjakékolivchronologickycitlivédetaily. Předpokládáme,žejádromuselobýtpatrněvystavěnojižnapočátku.Zvláštějehoopevněníbypohusitskýchválkáchasitěžkoněkterýzmajitelůstavělvtakovépodobě,vjakéhodnespoznáváme(stačísrovnatsostatnímistavebnímipodnikynapř.VilémazIllburka).Současněsobvodovýmopevněnímvznikajínapočátkuiněkterédalšístavby.Evidentníjetoupátébrány,stavěnénamaltu,kterásfortifikacípočítáajesníprovázána.Patrnětaképalácbyldílemprvníetapy,minimálněvesvémpůdorysnémrozsahu.Zcelaevidentnětotižreagujenafor-tifikacianavazujenavodnízdroj,kterýtupatrněbylvysekánjižvroce1421.Ikdyžnevímenicopodobětohotopaláce,kterýnavícmohlprodělatběhemtéměřstaletexistencehradumnohoproměn,jemožnékonstatovat,že

Obr. 43.HypotetickárekonstrukcehraduPannyvzávěrujehoexistence.KresbaJ.Otradovec,návrhM.Sýkora.–Abb. 43. Hypothetische Rekonstruktion der Burg Jungfrau im Abschluss ihrer Existenz. Zeichnung J. Otradovec, Entwurf M. Sýkora.

47

umožňoval jistoumíru pohodlí.To jevrozporusdoposudtradovaným názo-rem, že Žižka zdenevystavělpohodlnésídlo, ale pevnost.Jistě, hradmá zcelanepochybně výraz-nouvojenskouslož-ku, ale zároveň zdevidímezájemnavy-budování rodovéhosídla, jehož jménovstoupíidoprediká-tunejenJanaŽižky,ale i jeho rodiny.Rovněžjakonesmyslse jeví tvrzení, žehrad neměl hospo-dářskézázemí(Sme-tana–Gabriel1981,87).Voboulistináchzlet1422a1437sevevýčtupříslušenstvík hradůmKalich aPannaobjevujeině-kolik vesnic.V ob-dobí válek mohlosicebýtuplatňovánínárokůna němírněřečenoproblematic-ké,nicménětěžkobyněkdovystavělhradnaúzemí,okterébypak nejevil zájem.Navíchradexistovalaždokonce15.sto-letíasvéfunkcetedymuselplnit.Jistěbynebyludržován,kdy-bynepřinášelnějakýužitek.Velmizajíma-vousevtétosouvis-losti jeví existence

Obr. 44.Hypotetickýsta-vební vývoj hradu Pan-ny.KresbaM.Sýkora. –Abb. 44. Hypothetische Bauentwicklung der Burg Jungfrau. Zeichnung M. Sýkora.

48

osadyKalich,kteráleželanaúpatíhradníhovrchu,naseverovýchodnímkonciobceTřebušín.Osadajeprvnězmíněnaroku1645,kdyměla7domů(Jarschel1934,89–90).Ivzhledemktomu,žesenacházelapřistarécestěnahrad,nevylučujememožnost,žebymohlojítonástupcepůvodníhohospodářskéhodvorahradu. Vprostorujádrajedoloženoněkolikdalšíchbudov.Vpřípaděpolozahloubenédvouprostorovéstavbymůžemezvažovatnejenjejídatovánídodobypočátkůhradu,aleifunkcikuchyněneboskladovacíprostory.Vyplývalobytonejenomzblízkénávaznostinavodnízdrojapalác,aleizezahloubeníprostorydoskály.Udalšíchdvoubudovmezipátoubránouapalácemjedatacejižnejistá(nenívyloučenoaninovověkéstáří).Stavbanajižnímskalisku,hypotetickáobytnávěž,asinejspíšepříslušíprvnístavebníetapě,pakliženeměladnesjižneznáméhopředchůdce. Vnějšíopevněníjádra(III.1)aprotáhlýoddílmezitřetíapátoubránou(oddílIII.2)jsouobehnánystejnoufortifikacíjakovlastníjádro(III.3).Tonásvedekdomněnce,žejsouvšechnyčástisoučasné,jistotyvšaknemáme.Stejnásituacejeiuvysunutéhoopevnění(oddílII).Toevidentněnavazujenaseverozápadníramenovnějšíhoopevněníjádra,zatímcokoddíluIII.2sepřipojujejakobydodatečně(situacejezdenepřílišjasná). Celéopevněníjádramájednotnýcharakter.Tvoříjevalyobezděnéplentamikladenýminasucho,najejichžvrcholechbylydřevěnékonstrukce,onysrubyVavřincezBřezové.Tymohlymítpodobunejenompouhýchstěn,aleikamenímvyplněnýchkonstrukcínebotakéchodeb(obr.45).Kromětěchtonasuchostavěnýchčástíbylydílemprvníetapyistavbystavěnénamaltu(pátábrána,palác).Ztohousuzujeme,žefortifikacenemělyfunkciprovizoria,alebylytaktozamýšleny–tedynapromyšlenýpostupvýstavbyopevnění,kterébyodolalosoudobýmdobývacímprostředkům. Velkýdůrazbylkladennakontrolupřístupovékomunikace.KtomutoúčelusloužilužoddílI,zjehožnejvyššíhomístabylomožnosledovatcestujižodsedlaapostřelovatpředbraní.Vysunutéopevněnímělostejnýúčel.Příchozíbylplněpodjehokontrolou,mohlbýtostřelovánobráncizbašty,aleikrčku.Navícsevelmizáhyocitlivdostřeluobráncůzjednotlivýchliniíopevněníjádraatedyvkřížovépalbě.Uvážíme-limaloušířkukomunikaceaprudkésvahypojejíchstranách,pakkrozvinutíútokunezbylopřílišmožností.Pokudbysepřecejenomútočníkdostaldohradu,muselbynejdříveprojítspojovacímkrčkem,kdebybylznovupodkřížovoupalbou.Potébymuselpře-konattřibrány(čtvrtájepouzehypotetická)řazenézasebouvúzkémkoridoru.Teprvepakbysedostaldojádra.Otázkouje,zdabytakovýnásilnýprůnikbylvůbecmožný.Genialitaceléhosystémujezdeskutečněudivující.

Obr. 45.Variantyfortifikacísespodnívalovouahornídřevěnoučástí(3DmodelyI.Lehký).–Abb. 45. Varianten der Fortifikation mit dem unteren Teil des Walls und oberen der Holzteile (3D Modelle I. Lehký).

49

Obr. 46.Hypotetická rekonstrukceKalichavzávěru jehoexistence.Kresba J.Otradovec,návrhM.Sýkora.–Abb. 46. Hypothetische Rekonstruktion der Burg Kelch im Abschluss ihrer Existenz. Zeichnung J. Otradovec, Entwurf M. Sýkora.

Obr. 47.HypotetickýstavebnívývojKalicha.KresbaM.Sýkora).–Abb. 47. Hypothetische Bauentwicklung der Burg Kelch. Zeichnung M. Sýkora.

Vzhledemkvýšeřečenémumůžememodelovatněkolikvariantstavebníhovývoje(obr.46;47).Vprvnívzniká nejprveoddílIII.3,pakIII.2anakonecIII.1společněsII.Impulzemkrozšířenímohoubýtzkušenostizobléháníroku1421asnahaochránitpřístupkhradualépezajistitobranu.Vdalšímpřípaděmohlovzniknoutceléjádro(III)současněavysunutéopevněníbylopřipojenododatečnězestejnéhodůvodu.VposlednímpřípaděvznikajíobaoddílyIIaIIIsoučasně. OddílIjevelmiobtížnéinterpretovat.Plochamezioběmafortifikacemiposkytujemístoprozástavbuaskutečněsezdeobjevujímělképrohlubně,určeníjejichpůvodualeneníbezproblémů(mohoubýtpouhýmivývraty).Pakliže

50

byzdebylysídlištníaktivityněkdyvbudoucnuvyvráceny,jemožnénadálezvažovatpouhýobrannýúčelfortifikací,tedypředevšímkontrolupřístupovékomunikace.Teoriiotom,žefortifikacesouvisísobležením(nebodokonceněkolikaobleženími)hradupovažujemezaneudržitelnou(Koscelník2010,60–63).Plochavhodnáprotáborbytotižbylaohrazenánavnějšístraně,alenikoliprotihradu!Zároveňjemožné,žemístosloužilokutábořeníhusitskýchvojskběhemkrátkýchpobytů,protoževyužitelnáplochanenívelkáaasisesemzávratnémnožstvívojskanevešlo.Nadruhoustranumusímezmínitproblematikuzásobování,zvláštězmístníchzdrojů.Výsledkemdlouhýchkonfliktůtotižmohlabýtdevastacezemědělskéhozázemí,kteréjenstěžívyživovalostálouhradníposádku,natožpakvětšívojsko.Pobytyvojska,vybavenéhoasipřivezenýmizásobami,nutněmuselybýtpouzedočasné(kproblematicezásobovánívizŠmahel1979,91–95).VsouvislostistímtomůževelkýrozsahoddíluIV,ukteréhojepředpokládánafunkcetábořiště,véstkpřehodnoceníjehoúčeluavůbecikzásadnínámitce,zdabyltentoprostorvůbecsoučástíhradníhoareálu. HradKalichběhemhusitskýchválekplnilnejenomvojenské,aleisídelnífunkce.Nevíme,jakfungovalpostráncesprávního,hospodářskéhoaekonomickéhocentrapanstvívdobě,kdyomajetkyprobíhalvypjatýboj.Pohusitskýchválkáchhradvšechnyzmíněnéfunkceplnitmusel,ačkoli jehoúloharezidenčnímohlabýtvýrazněomezena.ZvláštězaVilémazIlburkalzezvažovat,zdazdeskutečněsídlil,kdyžmělkdispozicijiné,vhodnějšílokality. HradLitýšpravděpodobněmohlprodělat složitější vývoj, doba jeho života je zevšech tří objektůnejdelší(obr.48;49).Vícejakstoletexistenceaprokazatelnásídelnífunkcemohlyvéstmajitelekpřestavbámarozšiřováníobjektu.Vpřípadějádra(oddílV)nemámepochybyojehopůvodnosti,ikdyžtřebapřístavkykpalácivjižníčástimohlynarůstatpostupně.TakéoddílIVasipatrněpatříkprvnístavebníetapě.Vopačnémpřípaděbybylonutnézvažovatjinévedeníkomunikace,proněžalenemámežádnéindicie.Obezděnívalutohotooddílujeprovedenonahlínu,kterájezcelajinánežuoddílůIažIII.Tyjsoustavěnynapojivostejnéhocharakteru.Vjejichpřípadějemožnézvažovatsoučasnývznik, ikdyžnenívyloučeno,žeoddílIIImůžebýt istarší.Evidentní jesnahao kontrolu přístupovékomunikacepomocí čtyř bašt zapojenýchdoobvodovéhoopevnění oddílů I, II a III.

Obr. 48.HypotetickárekonstrukcehraduLitýševzávěrujehoexistence.KresbaJ.Otradovec,návrhM.Sýkora.–Abb. 48. Hypothetische Rekonstruktion der Burg Litýš im Abschluss ihrer Existenz. (Zeichnung J. Otradovec, Entwurf M. Sýkora.

51

Obr. 49.Hypotetický stavební vývojLitýše.KresbaM.Sýkora. –Abb. 49. Hypothetische Bauentwicklung der Burg Litýš. Zeichnung M. Sýkora.

Zatímcooběbašty1a2oddíluIpatrněnemělyobezděníplentami,bašta3oddíluIIjižtutoobezdívkuměla.Velmizajímavájetrojbokábašta4oddíluIIIa,zdeužtéměřnabývajícípodobyjakéhosipředchůdcebastionu.Předpokládáme,ževšechnybaštyneslynakorunáchzdivještědřevěnékonstrukceprostřelceabylytakéuzpůso-benypropalnézbraněvětšíchráží,včetnělafetovaných.Obvodovéfortifikacetvořilyjakprostézdi,takiobe-zděnéterasyarovněžobezděnémasivnívaly.Nanichznovupředpokládámeještědalšídřevěnékonstrukcerůznépodoby.Datacedruhéstavebnífáze(pokudjichnebylovíce)nenívůbecjistá.Promyšlenákontrolapřístupovécestymožnásouvisíisnějakounepříjemnouzkušenostízválečnéhoobdobí.Stejnějakotumodelujemepostupnénarůstání,mohlhradvesvémcelémpůdorysnémrozsahuvzniknoutvjednéfázi.Tutootázkumůževyřešitpouzearcheologickývýzkum.

Postavení hradů Kalich, Panna a Litýš ve vývoji hradní architektury Všechnytřipopisovanéhradyvynikajítéměřzcelavýjimečnoumožnostísledovánípodobyainovacísídeldobyhusitské.Pannajeobjektem,kterýmůžemedatovatdovelmikrátkéhoobdobílet1421–1437.Kalichsiceexistovalpoměrnědlouho,aždokonce15.století,ale jehopodoba jeasipřevážnědílemJanaŽižky.Litýš,postavenýněkdypředrokem1427aopuštěnýporoce1532,mohlprodělatpoměrněsložitýstavebnívývoj.Dosud

52

všaknemámeanižádnýdůvodnevěřit,žeprogresivníprvkyvpodoběbaštsledujícíchpřístupovoukomunikacipatříknejstaršípodoběhradu. Zastaveništěhradůbylyvybrányosaměléaznačněvysokékopce.PouzevpřípaděLitýšenajdemevjehoblízkostiMlýnskývrch,vzdálenostjevšaknasaméhranicidostřelutehdejšíchzbraní.Vevšechpřípadechmůžemesledovatcílenévyužitíprvkůpasivní,aleiaktivníobrany,umněvycházejícízterénníhoreliéfu.Navšechhradechseobjevujíbašty(naKalichudokoncevysunutá),zekterýchbylomožnoúčinněkontrolovatpřístupovoukomu-nikaciamísta,odkudmohlybýtobjektyohrožovány.VelmizajímavéjsoudvěmalézemníbaštysledujícíbránynaPanně,vČecháchjdeovůbecprvníobjekttohototypu,kterýmátakminiaturnírozměry.Zvláštěvelkápozor-nostbylavěnovanákontrolepřístupovékomunikace,omezenípohybuútočníkůnasměrovanýchdoúzkýchko-ridorůamožnostemkřížovépalby.Obvodovéfortifikaceobjektůmají různýcharakter.NaKalichunajdememasivníobezděnévaly,nanichžmohlystátonyzmiňované„ohradyzsrubu“(„lignismunicione“)VavřincezBřezové.NaPanněbylyjakofortifikacevyužityobezděnéterasy,valyapodezdívkysloužícípatrnějakopodnožeprodřevěnénadstavby.NaLitýšimůžemevidětnejenomklasickézdinamaltu,aleimasivníobezděnévaly,obezděnéterasyadalšíhradbypatrnělehčíkonstrukce.Všudejepatrnásnahabudovatopevněníodolnévůčipalnýmzbraním. Progresivníprvkyobrany,jakéshledávámenatěchtohradech,bylypopsányvůbecpoprvé.Zajímavévšakje,žejejichvýskytjedalekočetnější.PozjištěnítěchtospecifickýchforemfortifikacínaTřebušínskusenašepozor-nostobrátilaikdalšímobjektům,kdepředpokládámenějakoustavebníaktivituzdobyhusitskýchválek.JakoklíčováseukazujínovázjištěnínaSionu(okr.KutnáHora;postavenporoce1426,1437dobytazbořen),kdezejménapředhradídatujemedoobdobífungováníhradu(taktojižuvažovalDurdík1999,498),dálezásadněměnímenázornapodobuafunkciseverozápadníhohradníhooddíluanověinterpretujemevztahkvodnímuzdroji.Rovněžneobyčejněpromyšleněsejevíobrannésložkyhradu,zvláštěkdyžjeposuzujemevevztahukobléhacímpracímzroku1437.PodobněnezastupitelnourolibudemíttakéOstromeč(okr.Příbram),kdeměliodroku1424posádkutáborité.Hradbylsiceroku1435dobytapobořen,alevroce1450obnoven.Jakopustýsezmiňujeažroku1542.Stáříjednotlivýchčástínámzatímuniká.Nověinterpretujemedlouhýkrčekpředhrademsmasivnímvalemvčelejakovysunutéopevnění.Původněsepředpokládalo,žešloopouhoucestunahrad;tuvšaknajdemeoněconíže,jejíúvozsledujevysunutéopevněníavzávěrudonějvstupuje,podobnějakotomubylonaKalichu.ZajímavébudečasovézařazenítrojúhelnéfortifikacenavrchuČervenkaajejíúčel.JakodalšíobjektyvytipovanéksoustavnějšímubádánímusímeuvéstzejménahradyhusitskéhohejtmanaJakoubkazVře-sovicOltářík(okr.Litoměřice),Mazanec(okr.KarlovyVary)aNevděk(okr.KarlovyVary).VelkouúlohubudoumítihradyDrahotuš(okr.Přerov),Himlštejn(okr.KarlovyVary),NeznámýhradnaBlešenskémvrchu(okr.Litoměřice),Ostrý(okr.Litoměřice),Paradies(okr.Teplice),Pravda(okr.Louny),Pyšolec(okr.ŽďárnadSázavou),Skály(okr.ŽďárnadSázavou),Střílky(okr.Kroměříž),Valečov(okr.MladáBoleslav)aZvěřinec(okr.Příbram).Těmtoobjektůmbudevěnovánamimořádnápozornost–všechnybymělybýtzaměřenypodobnýmimetodami,jakotomubylouKalicha,LitýšeaPanny.Povrchovéprůzkumy,analýzapísemnýchpramenůarešeršeliteraturybudoutvořitzákladpoznáníobjektů,doplňovanéhopodlepotřebyvýhradněnedestruktivnímimetodami.Vedletěchtoobjektůbudenášzájemzaměřen inadalšíobjekty spjaté shusitskýmobdobím.Prozatímevidujeme67lokalitvČechácha24naMoravě,kteréjsouzhlediskanašehotématupřinejmenšímzajímavé.Cílemtohotozatímryzesoukroméhoprojektubudezejménapoznáníhradníchsídelhusitskédobyvcelésvésložitostiamno-hostrannosti.Zvláštnídůrazbudekladennavojenskousložkuazejménaformyopevnění.Jižteďvšakmůžemeučinitněkterépředběžnézávěry. Vdoběhusitskýchváleksevedleběžnýchforemopevněníobjevujífortifikačnívariantyzcelajiné.Jakopasivníprvkysevyužívajílehkáopevnění(palisády,ploty)amasivnízemnívaly(tytopřípadněiobezděné).Totoovšemnebyloúplnounovinkou,stejnéformyopevněníznámeizdřívějšídoby,kdysevyskytovalyuhradníchoddílůbezreprezentativnífunkcenebojenjakodoplňkové.Zahusitskýchválekseužuplatňujínejenjakodoplněk,nýbržhlavníliniefortifikačníkoncepce(viztřebapopisovanýKalich).Tatoopevněníjsoučastovybavenarůznýmipalebnýmipostavenímijakprostřelce,takiprolafetovanézbraně.Zaktivníchsložekmusímejmenovatzejménarůznésruby,vysunutáčipředsunutáopevněníazemní,obezděnézemnínebozděnébašty.Tytoprvkysenahradechobdobíhusitskýchválekvyskytujívideálnímpřípaděvpromyšlenýchsystémech(zpravidlaunovostaveb),nejčastějivšakjakodoplňkovékjižexistujícímstaršímhradnímstavbám. Hledáme-lidobunástupuvýskytutěchtoinovací,musímenejprvekonstatovat,ženapočátkuhusitskýchválekjižbylyznámy.StačíjenvzpomenoutpopispevnůstkyzbitvynaVítkově,fortifikacezbitvyuVyšehradu,opevnění

53

Žatcezroku1421nebohradKalich(viztřebaDurdík1953,133–137).Tonássvádíkprozatímpouzehypotetické-mupředpokladuhledatjejichpočátkyjižvdřívějšídobě(ostatněstejnějakoupalnýchzbraní,kterétakébylypoužíványjižodpoloviny14.století).Jejich„provizorní“podobamůžesouvisetsnepokojnýmobdobímvládyVáclavaIV.Mnohozpozdějšíchhusitskýchhejtmanůnebozástupcůšlechtysetehdyocitalonasaméhranězá-konasvoulapkovskoučinnostíneboseněkdypřímoúčastnilivojenskéhokonfliktu(odbojeprotikráli,markraběcíválky,konfliktysesousednímizeměmi).Topochopitelněmělovelkývlivnazlepšováníobranyschopnostísídel,jejichžformamohlabýtzávislánejennafinančníchmožnostechaleidalšíchokolnostech(ubytovací,materiální,časové,politické,atd.).Stavebnícimohlichápatpodobusvýchsídelpouzejakodočasnou,danounutnostíobrany.Ačkolivbylyvtétovypjatédoběvytvořenymnohdygeniálnífortifikačnísystémy,pobitvěuLipan,kdysesituacevČecháchrelativněuklidnila,sepřestalotěchtoinovacívyužívat.Zdáse,žejejichpodobaasimohlavýrazněkolidovatspředstavouotom,jakmáhradvypadat.Teprvenakonci15.stol.docházíknovémurozmachuforti-fikačníhostavitelství,kterévnejvýznačnějšípodoběmůžemesledovatpředevšímnapernštejnskýchrealizacích. Kardinálníotázkoubudevztahčeskéhohradníhostavitelstvídobyhusitskéksituacivokolníchzemích.Kdebylpočátekpopisovanýchfortifikačníchsystémů,odkud,kamavjakýchčasovýchhorizontechsměřovalyvlivy.Řešenítěchtoproblémůbudevyžadovatpředevšímpoznánímístníchsituacíazvláštěpakhlubšíkomunikacimeziodborníkyvjednotlivýchevropskýchzemích.VČecháchjsmeteprvenapočátkuvýzkumu.Pevnědoufáme,žepředkládanýpříspěvektutodiskusiprohloubí.

Poznámky: 1) Článek jemírněupravenouverzí příspěvkupřednesenéhonakonferenci JungesForumBurgenforschung

vbřeznu2012naMarksburguapublikovanéhovesborníku„BurgenundSchlösser.ZeitschriftfürBurgenfor-schungundDenkmalpflege“.Možnostprezentovatvýsledkysvéhovýzkumupředtakneobyčejnýmpublikembylopromnevskutkunevýslovnoupoctou,zanižjsemvděčenpředevšímprof.TomášiDurdíkovi,kterémubychchtěltoutocestouještějednoupoděkovat.

2) Zdejemoumiloupovinnostípoděkovatsvémukolegoviing.HynkoviVeselému,předsedoviobčanskéhosdru-ženíHradyČeskéhostředohoří,bezkteréhobyprojektsměřujícíkpoznáníhradůdobyhusitskénikdynedošeltakrychlérealizace.Zaobětavoupomocapřátelskékonzultaceděkuji ing.PavluHlavenkovi, ing. IvanuLehkémuapanuJiřímuŠálymu;finančníprostředkynapořízenífotogrammetrickýchzaměřeníposkytli–mimosdruženíHradyČeskéhostředohoříaÚstavuarcheologicképamátkovépéčeSZČech–NadačnífondKalichsenátoraAlexandraVondryaobecTřebušín,zastoupenápostupněstarostkamipaníIvankouŘebíčkovouapaníDanouLegnerovou,zacožjimrovněžnáležíupřímnýdík.

3) Patrněnešlooojedinělýjev.Vletech1434–37seobjevujeněkolikpřípadůodbojevůčiZikmundovi,zmiňmejenHradecKrálovéknězeAmbrože,SionJanaRoháče,OstromečFilipazPadařovaneboJanaKolduzeŽam-pachu(podobněJanská1965,65).Témasebudemesnažitrozvinoutvpřipravovanéstudiiohusitskýchhradech.

4) Orientacebrányjevesměruprůjezduseverovýchod–jihozápad.Prozjednodušenípopisubudeosanarovnánadosměrusever–jih,tedyzeseverovýchodníčelnístranybránybudevpopisustranaseverní.

Milan Sýkora: Die Burgen Kalich (Kelch), Panna (Jungfrau) und Lityš – drei Burgen der hussitischen Zeit im Gebiet von Třebušín

DieBurgenKalich(Kelch),Panna(Jungfrau)undLitýšbefindensichimnordwestlichenBöhmen,unweitderStadtLitoměřice(Leitmeritz).DieBurgKelchgründeteimJahre1421JanŽižkaundbenanntesienachdemSymbolderReformation–demKelch.SiesollteihmnichtnuralsmilitärischeMachtstützedienen,sondernauchalsseinpersönlicherSitz.DaraufverweisenvorallemdieEntdeckungenderWohneinheitenimKernderBurg,diebisherunbekanntsindundauchdieBenützungdesNamensderBurgimPrädikat,nichtnurŽižkassondernauchseinerVerwandtschaft.DasArealderBurgkönnenwirindreiTeileaufteilen,dieExistenzeinesviertenwirdinderletztenZeiteherbezweifelt(AbsenzvonReliktenundarchäologischenFunden).DerersteTeilistanderöstlichenundEingangsseitemiteinerFortifikationversehenmiteinemWallanderAußenseiteundeinemGrabenanderInnenseite.AnderNordseitediesesTeilesisteinemarkanteEbene,diezumzeitweisenAufenthaltderMilitärischenEinheitendienenkonnte.VonhierwartesauchmöglichdenZugangswegunddenRaumvordemerstenTorzukontrollieren.DenGipfeldesBergesnahmderBurgkerneinunddieanihnanknüpfendevorgesetzteBefestigung.DiesebestandauseinemZwingerzurver-bindendenZwingerundeinerpolygonalenBastei.DieFortifikationbildetendietrockenummauertenWälle,aufderenGipfelwirHolzkon-struktionenvoraussetzen.DieBasteihatteeinenvollkommenenkonischenUnterteilundeinenzweistöckigenAufbau.ImErdgeschosswareninderMassederummauertenWälleteilweiseerhaltenegroßeSchießschartenundhöhernehmenwirdannUmgängefürdieSchützenan.DieseRekonstruktionistebensowiedieRekonstruktionenderAnbautenaufdenWällennureineHypothese.SiegehtvonderangewendetenBautechnikaus(trockengelegteUmmauerungderWälle)undvonderAnnahmederBenützungvonFeuerwaffen.AuchVavřinecausBřezová,derAutorderHussitischenChronikundZeitgenossederEreignisseerwähntbeidemBauderBurgdieAnwendungvonBlockbauten(inlateinischer

54

VersionLignismunicione).DieAufgabedervorgesetztenFortifikationwarderSchutzdesAbhangsunterihrundbesondersderZugangs-kommunikation.DerBurgkernselbst(TeilIII.)bestehtausäußeremFortifikationenandernordwestlichenundsüdöstlichenSeitedesKorridorsamZugangunddemzentralenTeilmitWohngebäuden,DieäußerenFortifikationenhabendieFormderWällemitummauerterFluchtundAufbauamGipfel.IhreäußereFluchthattemitRücksichtaufdieSituierungimAbhangeineStufenform.DieAufgabederhiesigenVerteidigerwarderSchutzderZugangskommunikationunddessüdöstlichenRastplatzesunterderBurg.DerKorridordesZugangsgingdurchdreiTore,vondenendasletzteheutederambestenerhalteneBauteilderBurgist,DerZentraleTeildesBurgkernswaraufdreimarkanteFelsblöckeaufgeteilt.AufdemnördlichensolltenachAnnahmedervorletztenForschereinBergfriedstehen,dessenExistenzjedochnichtsicherist.AmsüdlichenFelsblockstandwahrscheinlicheinemTurm,vielleichteinWohnturm.AufderFlächedesBurgkernsregistrierenwirSpureneinesdreiteiligenPalas,eineszweiteiligenGebäudes(Küche),weiterhinUntermauerungenvonzweileichterenBautenundeinesBrunnens.DieBe-festigungamUmfangdesBurgkernsbildetendieWällemitdenummauertenFluchtlinien.IhreäußereFluchtliniehattemitRücksichtaufdieSituierungimAbhangeineStufenform.VomzentralenTeildesKernswarauchdiesüdöstlicheäußereBefestigungzugänglichunddiesaufderRampemitderäußerenTerrassenmauer.EineFragebleibtweiterhindieBauentwicklungderBurg.Vorwissen,dassdieBurgimJahre1421gegründetwurdeundamEndedes15.Jahrhundertsuntergegangenwar.DawirkeinerelevantenDatenhaben,bringenwirnureinigeModellederEntwicklung.DieeinzelnenAbteilungenkonntenschrittweiseaufwachsennen. Diesekonnteerstsekundärentstehen.DenImpulsdazugabvielleichtdieBelagerungderBurgimOktober1421undvielleichtauchdieBemühungdenKonfliktmöglichstweitvomBurgkernfernzuhalten. DieerwähnteBelagerungderBurgKalichwareinBestandteildeszweitenKreuzritterzugesgegendashussitischeBöhmen.KommandantderBelagererwarderkatholischeHerrSigmundvonVartenberk,DiesererbautewährenddermilitärischenOperationenaufdembenachbartenHärtlingeinezweiteBurg,diesymbolischJungfraubenanntwurde(d. h.JungfrauMia):DieseBurgwurdeimVerlaufihrerExistenz,diewirzwischendieJahre1421und1437datierenkönnen,zweimalbelagert,HeuteteilenwirsieinsiebenAbteilungenundsetzenihneneinModellderBauentwicklunginzweiPhasenvor.Wirnehmenan,dassdersiebenteTeilamGipfeldenKernderursprünglichenBurgpräsentiert,dervielleichtschonindenJahren1421–23miteinemWohnturm,PalasundweiterenBautenversehenwar.DazugehörtewahrscheinlichauchdiesechsteabTeilungmitderFunktionderVorburgindiesemZustandwurdedieBurgimJahre1423erobert.DieHussiten,diesichderSchwächenderAbwehrbewusstwaren,legtensierundumdasObjekteinigeweitereLinienderFortifikation.DiebeidenkleinenErdbasteienwurdensogebaut,dassihreBesatzungdieToreabdeckenkonnte.VorallemtratennochausderLiniederAbteilungenvierBasteienhervor,dieauchdiedazwischenliegendenFlächen,dieZugangskommunikationunddenwestlichenRastplatzmitdensachterenAbhängenderwestlichenundsüdlichenSeitebedeckten. DieFortifikationenderJungfrauhattendieFormvontrockenummauertenTerrassen,Wällen(manchmalauchscheinbarummauerten)undvonUntermauerungen,aufderenKronediehölzernenKonstruktionenverschiedensterFormenlagen.DieneuenAbteilungenhattenzwardieFächedesBurgarealserweitert,aberdieSpurenderVerbauungsindhiermehralsbescheiden.VondenQualitätenderBurgundauchihrerVer-teidigerzeugendiesichdahinziehendenBelagerungenderBurgausdemJahr1437,diemitderüberraschendenFestnahmedesHauptmannsderBurgendeten. IrgendwannzwischendenJahren1423–1427erbauteZigmundvonVartemberkseinezweiteBurgLitýš.DiemehralshundertJahreihrerExistenzundFunktionalsResidenzkonntendenInhaberzuUmbautenundErweiterungendesObjektesführen.SeineBauentwicklungkonntealsounterdenbehandeltenBurgendiehöchstkompliziertesein,WirtrennendieBurginfünfAbteilungen.KompliziertwardasSchemaderKommunikationen.DerWegwurdenichtgeradegeführt.BeidemBurgkernbestehenkeineZweifelüberseineZugehörigkeitzurerstenPhasedesBaus,obwohlzumBeispieldieAnbautenzumPalasimsüdlichenTeilschrittweiseanwachsenkonnten.NebendemPalasstandenhiernochdieKüche,dieZisterneundderTurm.AuchdervierteTeilmitdemKorridordesZugangskonntewahrscheinlichzurerstenBauetappegehören.ImentgegengesetztenFallwäreesnotwendig,eineandereFührungderKommunikationzuerwägen,fürdiewirjedochkeineBelegehaben.ImFallderübrigenAbteilungenkannjedochsowohldiegleichzeitigeEntstehungwiedernachfolgendeAufbauerwogenwerden.EvidentistdieBemühungumeineKontrollederZugangskommunikationmitHildedervierBasteien,dieindieFortifikationdesUmfangseingeschlossenwurden.WährenddiebeidenBasteienderAbteilungIwahrscheinlichkeineUmmauerungmitBlendenhatten,dieBasteiderAbteilungIIhattebereitseinesolcheUmmauerung.SehrinteressantistdiedreiflankigeBasteiderAbteilungIIIa.Wirnehmenan,dassalleBasteiennochhölzerneKonstruktionenfürdieSchützen.DieFortifikationendesUmfangsbildetensowohldieeinfachenMauern,wiedieummauertenTerrassenunddieebenfallsummauertenmassivenWälle.AufdiesensetzenwirwiedernochhölzerneKonstruktionenverschiedenerFor,voraus.Esistmöglich,dassdergutdurchdachteSchutzderZugangskommunikationmitirgendeinerunangenehmenErfahrungausderKriegszeitzusammenhängt. DieBurgenKelchundJungfrauragenmitihrerexzeptionellenMöglichkeit,dieBewegungenundInnovationenderSitzeinderhussitischenZeitzuverfolgen.FürihrenBauplatzwurdeeinsameundbeträchtlichhoheBergegewählt.BeiallendreiBurgenkönnenwireinegezielteNutzungderElementederpassivenVerteidigungfinden,aberauchderaktiven,diefeinfühligdasReliefdesTerrainsnützte.ÜberallerscheinenBasteien,amKelchsogareinevorgesetzte,vondenenwirksamdieZugangskommunikationenkontrolliertwerdenkonntenundauchdieStellenvondenendieObjektegefährdetwerdenkonnten.BesondersInteressantsinddiebeidenirdenenBasteienaufderBurgJungfrau.EinebesondersgroßeBeachtungwurdederKontrolledenZugangs-kommunikationengewidmet,derEinschränkungderBewegungderAngreifer,dieinschmale KorridoreorientiertwurdenunddenMöglichkeitendesKreuzfeuers.DieFortifikationenamUmfangderObjektehabeneinenverschiedenenCharakter.UmmauerteWälle,ummauerteTerrassen,dieWälleundUntermauerungentrugenverschiedenehölzerneAnbauten.AusnahmensindwederdieklassischenMörtelmauern,nochdieMauernleichtererKonstruktionen.ÜberallistdieBemühungzusehen,eineBefestigungzubauen,diewiderstandsfähiggegenFeuerwaffenist.DieprogressivenElementederVerteidigung,diewiraufdenbeschriebenenBurgenvorfinden,wurdenüberhaupterstmalsbeschrieben.IhrVorkommenistjedochvielreicherundwirdGegenstandderweiterenForschungensein.

Prameny nevydané:Gabriel,F.–Smetana,J.1981:Zprávaopovrchovýchsběrechzedne29. 8.1980.StrojopisuloženvOblastním

muzeuvLitoměřicích.Lehký,I.2009:StarécestynahradKalich.StrojopisuloženvachivuÚAPPSZČMost.Koscelník,P.2010:Analýzaprostorovýchaformálníchvlastnostístředověkýchobléhacíchtáborů.Diplomová

práce.FilozofickáfakultaZápadočeskéuniverzityvPlzni.Plzeň.

55

Menclová,D.1953:RozbordnešníhostavuzříceninhraduKalicha.StrojopisuloženvOblastnímmuzeuvLito-měřicích,inv.č.6199.

PůdorysnáskicahraduKalicha1 : 200.AutorkaD.Menclová,1953.UloženovOblastnímmuzeuvLitoměřicích,inv.č.6199.

ZaměřeníhraduKalicha1 : 100.ZadavatelkaD.Menclová,1955.RealizaceStátnípamátkovásprávavPraze.UloženovOblastnímmuzeuvLitoměřicích,inv.č.6199.

Prameny vydané:AČ1:Archivčeskýčilistarépísemnépamátkyčeskéimoravské.Zarchivůvdomácíchicizích.DílI.Ed.F.Pa-

lacký.Praha1840.AČ3:Archivčeskýčilistarépísemnépamátkyčeskéimoravské.Zarchivůvdomácíchicizích.DílIII.Ed.F.Pa-

lacký.Praha1844.AČ7:Archivčeskýčilistarépísemnépamátkyčeskéimoravské.Zarchivůvdomácíchicizích.DílVII.Ed.

J.Kalousek.Praha1887.AČ26:Archivčeskýčilistarépísemnépamátkyčeskéimoravské.Zarchivůvdomácíchicizích.DílXXVI.

ZprávyostatcíchapřechvenkovskýchzarchivuměstaPrahy(A–K).Ed.J.Teige.Praha1909.Bláhová,M.(ed.)1978:VavřineczBřezové.Husitskákronika.Praha.CDLSII/1:CodexdiplomaticusLusatiaesuperiorisIIenthaltendUrkundendesOberlausitzerHussitenkriegesund

gleichzeitigendieSechslandeangehendenFehden.1.BandumfassenddieJahre1419–1428.Ed.R.Jecht.Görlitz1896–1899.

FRBV:FontesrerumBohemicarum.TomusV–Pramenydějinčeských.DílV.Edd.J.Emler–J.Gebauer–J.Goll.Praha1893.

FRBSNII:FontesrerumBohemicarum.Seriesnova,tomusII.–Pramenydějinčeských.Novářada,II.Díl.Staréletopisyčeské(textynejstaršívrstvy),vyd.A.M.Černá,P.Čornej,M.Klosová.Praha2003.

MCGI:Monumentaconciliorumgeneraliumseculidecimiquinti.ConciliumBasileense.TomusI.Ed.E.Birk–F.Palacký.Vindobonae1857.

Palacký,F.(ed.)1873:UrkundlicheBeiträgezurGeschichtedesHussitenkriegesvomJahre1419an.I.Band.VonJahren1419–1428.Prag.

RTTI:ReliquiaetabularumterraeregniBohemiaeannoMDXLIigneconsumptarum.TomusI–PozůstatkydeskzemskýchKrálovstvíčeského.DílI.Ed.J.Emler.Praha1870.

RTTII:ReliquiaetabularumterraeregniBohemiaeannoMDXLIigneconsumptarum.TomusII–PozůstatkydeskzemskýchKrálovstvíčeského.DílII.Ed.J.Emler.Praha1872.

SRLI:ScriptoresrerumLusaticarum.I.Band.Ed.J.L.Haupt.Görlitz1839.

Literatura:Anděl,R.1961:HusitstvívseverníchČechách.Liberec.Anděl,R.akol.1984:Hrady,zámkyatvrzevČechách,naMoravěaveSlezsku.III.díl.SeverníČechy.Praha.Bernau,F.1889:AusalterundneuerZeit.In:MitteilungendesNordböhmischenExcursions-Clubs12,70–71.Bernau,F.1893:KleineBeiträge.In:MitteilungendesNordböhmischenExcursions-Clubs16,51–52.Borovský,F.A.(red.)1892:Čechyspolečnoupracíspisovatelůvaumělcůčeských.DílVII.Středohoří.Praha.Čornej,P.2010:VelkédějinyzemíKorunyčeské.SvazekV.1402–1437.Praha(2.vydání).Čornej,P.2011:JanŽižka(Pokusocharakteristiku).In:Světlaastínyhusitství(události–osobnosti–texty–

tradice).Výborzúvahastudií,136–150.Dolejší,J.–Křížek,L.2009:Husité.VrcholválečnéhouměnívČechách1419–1434.Praha.Durdík,J.1953:Husitskévojenství.Praha.Durdík,T.1991:Českáhradníarchitekturadobyhusitské.–Die böhmische Burgenarchitektur der Hussitenzeit.

In:MVP29–ČSPS99,151–164.Durdík,T.1999:Ilustrovanáencyklopediečeskýchhradů.Praha.Durdík,T.2002:Ilustrovanáencyklopediečeskýchhradů.Dodatky.Praha.Durdík,T.2005:Ilustrovanáencyklopediečeskýchhradů.Dodatky2.Praha.Durdík,T.2008:Ilustrovanáencyklopediečeskýchhradů.Dodatky3.Praha.Durdík,T.2011:Ilustrovanáencyklopediečeskýchhradů.Dodatky4.Praha.Fiala,J.1965:Kalich–ŽižkůvhradnaLitoměřicku.Praha.Gabriel,F.–Panáček,J.1998:Severočeskéhradynakupách.–Nordböhmische Burgen auf Bergkuppen.CB6,

69–106.Hantschel,F.1907:NordböhmischerTouristen-Führer.BöhmischeLeipa.Haudek,J.1887:HeimatskundedespolitischenBezirkesLeitmeritz.EinBeitragzurKenntnisderselben.Leitmeritz.Haudek,J.1888:ZurGeschichtederKelchburg.In:NordböhmischerTouristen-Zeitung3,181–184.Haudek,J.1889a:VonderPanna.In:MitteilungendesNordböhmischenExcursions–Clubs12,71–72.Haudek,J.1889b:VonderPanna.In:MitteilungendesNordböhmischenExcursions–Clubs12,349–351.Haudek,J.1890:DerLitaischundseineBurgreste.In:MitteilungendesNordböhmischenExcursions-Clubs13,

264–265.Heber,F.A.1845:BöhmensBurgen,VestenundBergschlösser.III.Band.Prag.Heber,F.A.1846:BöhmensBurgen,VestenundBergschlösser.IV.Band.Prag.

56

Heber, F.A. 2006:Českéhrady, zámky a tvrze. 2. díl –SeverníČechy.Praha.Přepracováno a rozšířeno I.Bukačovou.

Janská,E.1965:HradJanaRoháčezDubéSión.In:SborníkoblastníhomuzeavKutnéHoře.ŘadaA–historická,6–7,5–72.

Jarschel,J.1928:DieBurgruineLitaisch.In:MitteilungendesNordböhm.VereinesfürHeimatforschungundWanderpflege51,73–77.

Jarschel, J. 1934:Kelch und Jungfrau. In:Mitteilungen desNordböhm.Vereines fürHeimatforschung undWanderpflege57,87–90.

Krofta,K.1936:Žižkaahusitskárevoluce.Praha.Lůžek,B.1959:PostopáchhusitstvínaÚstecku.ÚstínadLabem.Menclová,D.1972:Českéhrady.II.díl.Praha.Moschkau,A.1884:DieZiskaburgKelch.LeitmeritzerZeitungzedne26.11.1884.Moschkau,A.1888:DieBurgKelchbeiTriebsch.In:NordböhmischerTouristen-Zeitung3,143–145.Paudler,A.1892:Orts-undBurgennamen.Jungfrau.In:MitteilungendesNordböhmischenExcursions-Clubs15,

344–345.Pekař,J.1930(fotoreprintzr.1992):Žižkaajehodoba.Díltřetí.Žižkavůdcerevoluce.Praha.Pekař,J.1935(fotoreprintzr.1992):Žižkaajehodoba.Díldruhý.JanŽižka.Praha.Profous,A.1949:MístníjménavČechách.Jejichvznik,původnívýznamazměny.DílII(CH–L).Praha.Sedláček,A.1923:Hrady,zámkyatvrzeKrálovstvíčeského.14.díl.Praha.Smetana,J.–Gabriel,F.1981:HradKalichuLitoměřic.HusitskýTábor4,85–87.Smetana,J.–Gabriel,F.1982:Kotázkámdatování,typuafunkcehraduKalichauLitoměřic.–Zu den Fragen

der Datierung, des Typs und der Funktion der Burg Kalich bei Litoměřice.In:Foliahistoricabohemica4, 49–82.

Svejkovský,F.1952:Staročeskévojenskéřády.Praha.Sýkora,M.–Veselý,H.2009:HradKalich–novépoznatkyostavebnípodoběhradu.–Die Burg Kelch (Kalich) –

neue Erkenntnisse über die Baugestalt der Burg.In:KuljavcevaHlavová,J.–Sýkora,M.(edd.),Archeo-logickévýzkumyvseverozápadníchČecháchzarok2008,133–146.

Sýkora,M.–Veselý,H.2012:HradPanna.–Die Burg Jungfrau (Panna).In:KuljavcevaHlavová,J.–Koty-za,O.–Sýkora,M.(edd.),Hradyčeskéhoseverozápadu.SborníkkživotnímujubileuTomášeDurdíka,271–286.

Šimák,J.V.1913:Byl-liŽižkavLitoměřickur.1422?–Newehaus,Czobnik.Českýčasopishistorický19,481–487.Šmahel,F.1969:JanŽižkazTrocnova.Praha.Šmahel,F.1979:DodatekkhistoriiTáboravroce1420:obživarevolučníobce.HusitskýTábor2,91–95.Šmahel,F.1980:ZáhadydvouŽižkůaŽižkovavěku.HusitskýTábor3,5–50.Šmahel,F.1996:Husitskárevoluce.3.svazek.Kronikaválečnýchlet.Praha.Toman,H.1898:HusitskéválečnictvízadobyŽižkovyaProkopovy.Praha.