69

SÍDLIŠTĚ Z MLADŠÍ DOBY BRONZOVÉ VE ZHOŘI NA TÁBORSKU

ONDŘEJ CHVOJKA – PETR MENŠÍK – VLADIMÍR PROKOP – JAN NOVÁK –TEREZA ŠÁLKOVÁ – JIŘÍ FRÖHLICH – JAN MICHÁLEK

Abstrakt

In the article there is published information about the first modernly excavated settlement object of the Urnfield Period in the surroundings of Tábor. The pit contained 1150 ceramics items and an accumulation of lentil seeds from the period of Br D – Ha A.

Klíčová slova

mladší doba bronzová – rovinné sídliště – zásoba čočky – TáborskoLate Bronze Age – settlement – supply of lentil – Tábor region

1. Úvod

Území při středním toku řeky Lužnice předsta-vovalo do nedávné doby oblast, ze které nebylo až na ojedinělé či sporné nálezy známo osídle-ní z mladší doby bronzové (srov. Chvojka 2009, obr. 1). Tento stav se začal pozvolna měnit až v posledních letech zejména díky povrchových sběrům Vladimíra Prokopa z Tábora, kterému se podařilo objevit několik lokalit, které je mož-né na základě nalezených keramických zlomků datovat do tohoto období (Chvojka – Menšík

– Prokop – Šída 2012, 35–36). Jeden z keramic-kých souborů objevil v letech 2007–2010 také na katastru obce Zhoře u Tábora, kde nalezl 24 zlomků keramiky z mladší doby bronzové (Chvojka – Menšík – Prokop – Šída 2012, 28–29, obr. 6:21–23). Místo nálezu bylo sledováno i v následujících letech, přičemž v  roce 2012 bylo zjištěno naorání několika objektů země-dělskou technikou. Proto byl na lokalitě dne 6. 9. 2012 proveden povrchový sběr (J. Beneš, J. Fröhlich, O. Chvojka, J. Menšík, P. Menšík, J. Michálek, V. Prokop) a vrty pomocí geologic-

Archeologické výzkumy v jižních Čechách 27, České Budějovice 2014

Obr. 1. Zhoř. Poloha lokality na schematické mapce oblasti středního toku Lužnice. Mapový podklad vyhotovil K. Vávra.Abb. 1. Zhoř. Lage der Fundstelle in der Region des mittleren Flußlaufs der Lainsitz.

70

kého vrtáku. V místě pozitivního nápichu byl dne 8. 10. 2012 uskutečněn záchranný archeolo-gický výzkum formou sondáže, pomocí které se podařilo odkrýt jeden sídlištní objekt. Výsledky povrchového průzkumu a sondáže jsou předmětem tohoto příspěvku.1

2. Lokalizace a přírodní podmínky lokality (P. Menšík)

Zkoumaná lokalita se nachází v jižní části katastru obce Zhoř u Tábora, asi 1200 m JJZ od kostela ve Zhoři a 1300 m V od středu obce Maršov, přibližně 7 km jižně od města Tábora (obr. 1–2). Na mapě ZM 22-42-05 je možné místo vymezit souřadnicemi 393:241, 389:231 a 398:227. Nachází se v místech polní trati „Výstružný“ v nadmořské výšce 426–431 m n. m., na mírném jižním svahu terasy nacházející se nad nehlubokým údolím Maršovského potoka, který protéká jihovýchodním směrem a představuje levostranný přítok řeky Lužnice. Od vodního toku je lokalita vzdálena 100–150 m severním směrem.

Geomorfologicky patří oblast oblouku řeky Lužnice k mírně zvlněné Malšické pahorkatině, v jejíž jižní části dosahuje výšková členitost průměrně 450–500 m (Chábera 1985, 24). Podloží tvoří metamorfované dvojslídné pararulové horniny jihočeského moldanubika. Na tomto podloží se na lokalitě vyskytují pokryvné útvary, objevují se kvartérní sprašové hlíny a písčíto-hlinité až hlinito-písčité sedimenty (Čech 1969, 9–17; Novák 1985, 63–64). Klimaticky spadá území do mírně teplé oblasti. Roční průměrné izotermy jsou v tomto mikroregionu 7 °C. Vedle teploty jsou

1/ Vznik článku byl podpořen projektem: „PAPAVER – Centrum studia člověka a rostlin Evropy a severní Afriky doby poledové“, reg. č. CZ.1.07/2. 3. 00/20.0289. Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

Obr. 2. Zhoř. Poloha lokality ve vrstevnicovém plánu. Kresba K. Vávra.Abb. 2. Zhoř. Lage der Fundstelle im Höhenschichtenplan.

71

nejdůležitějším prvkem atmosférické srážky. Izohyeta vodních srážek v oblasti se pohybuje mezi 550–600 mm (Hlaváč 1985, 125–127, 139–143).

3. Popis nálezů a nálezové situace (O. Chvojka – P. Menšík)

Všechny nálezy z lokality jsou uloženy v archeologické sbírce Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.

3. 1. Sběry V. Prokopa 2012

Sběr 25. 3. 2012 v okolí orbou narušeného objektu 1

Lokalizace: ZM 22-42-05, 397:227. Gps: N 49. 20. 890, E 14. 38. 927.Keramika (inv. č. A 31957): celkem 20 zlomků. Kresleny 2 zlomky.KT: hrubá – 20.Pozn.: některé zlomky jsou přepálené.1. Zl. vytaženého a mírně ven ovaleného okraje zásobnice s prohnutým hrdlem. 82 x 55 x 8–10 mm. B. vně i uvnitř sv. hnědooranžová. Výz. na okraji: šikmé přesekávání. Příměs: kamínky – hojně (do 2 mm). KT hrubá. Pozn.: přepálený střep. Obr. 5:3.2. Zl. solitérní odloupnuté plastické promačkávané pásky ve 2 spojitelných zlomcích (kreslen jen 1 zl.). Délka 64, š. 19, výška 15 mm. B. vně sv. hnědooranžová, uvnitř šedá. Příměs: kamínky – hojně (do 2 mm). KT hrubá. Obr. 5:4.

Sběr 25. 3. 2012 v okolí orbou narušeného objektu 2

Lokalizace: ZM 22-42-05, 391:229. Gps: N 49. 20. 906, E 14. 38. 885.Keramika (inv. č. A 31958): celkem 8 zlomků. Kresleny 2 zlomky.KT: hrubá – 3, střední – 1, jemná – 4.Nekreslená výzdoba: svislé prstování – 1x.Tuhování: celkem 1x – jemná 1 (vnější p.).1. Zl. těla. 30 x 45 x 3–5 mm. B. vně i uvnitř hnědočerná. Výz. na vnějším p.: pod svazkem vodorovných rýh svazek tří svislých rýh. Jemně plavená ker. bez příměsí. P. vně leštěn. KT jemná. Obr. 5:2.2. Zl. vytaženého okraje zásobnice s prohnutým hrdlem. 105 x 50 x 10–13 mm. B. vně i uvnitř sv. hnědo-oranžová a místy hnědošedá. Výz. na okraji: šikmé přesekávání; na hrdle: svislé prstování. Příměs: kamínky

– hojně (do 2 mm). KT hrubá. Pozn.: přepálený střep. Obr. 5:5.

Sběr 31. 3. 2012 v areálu lokality

Keramika (inv. č. A 31959): celkem 69 zlomků. Kresleny 2 zlomky.KT: hrubá – 20, střední – 36, jemná – 13.Tuhování: celkem 2x – střední 1 (vnitřní p.), jemná 1 (vnitřní p.).1. Zl. těla. 28 x 32 x 5 mm. B. vně hnědočerná, místy sv. hnědooranžová, uvnitř sv. hnědooranžová. Výz. na vnějším p.: pod svazkem vodorovných rýh svazky svislých až mírně šikmých rýh (výzdoba je místy zcela otřelá). Jemně plavená ker. bez příměsí. KT jemná. Obr. 5:1.

72

2. Zl. těla. 30 x 25 x 5 mm. B. vně i uvnitř tm. hnědá, vně místy šedočerná. Výz. na vnějším p.: souvislé svislé rýhy. Jemně plavená ker. bez příměsí. P. vně tuhován. KT jemná. Obr. 5:6.

Mazanice/ závaží (inv. č. A 31960): celkem 10 zlomků. 1 větší zl. závaží s jednou hladkou stěnou, ostatní jsou drobné amorfní zlomky. Nekresleny.

3. 2. Archeologický výzkum objektu 1/12

V místě orbou narušeného objektu 1, zjištěného Vl. Prokopem dne 25. 3. 2012, byl dne 8. 10. 2012 proveden záchranný archeologický výzkum. Sonda 1/2012 o velikosti max. 2,60 x 2,65 m odhalila následující arche-ologickou situaci:Ornice: mocnost cca 25–30 cm, pod ornicí se nacházelo geologické podloží (žlutavý jíl). Nálezy z ornice:

Sonda 1, vrstva 1 – ornice nad objektem

Keramika (inv. č. A 31961): celkem 229 zlomků. Nekresleny.KT: hrubá – 45, střední – 184, jemná – 0.Nekreslené okraje: vytažený s důlky – 2x, jednou hraněný a zesílený – 1x.Pozn.: velká část keramických zlomků je přepálená.

Sonda 1 – rozšíření Z směrem, vrstva 1 – ornice nad objektem

Keramika (inv. č. A 31962): celkem 48 zlomků. Kresleny 2 slepitelné zlomky.KT: hrubá – 16, střední – 26, jemná – 6.Nekreslené okraje: vytažený – 1x, vytažený a zesílený – 1x.Nekreslená dna: neurčitelné – 1x.Pozn.: velká část keramických zlomků je přepálená.1. Dva slepitelné zlomky jednoho jednou hraněného okraje. 75 x 30 x 6–10 mm. B. vně šedá, uvnitř sv. hnědooranžová. Výz. na okraji: šikmé přesekávání. Příměs: kamínky – hojně (do 3 mm). KT hrubá. Pozn.: přepálený střep. Obr. 5:8.

Objekt 1/12. Větší jáma téměř pravidelného oválného tvaru s delší osou ve směru V-Z, stěny šikmé, dno téměř rovné (obr. 3–4). Délka 190 cm, šířka 156 cm, dochovaná hloubka max. 12 cm. Po začištění povrchu se na úrovni podloží nejprve objevily tři výrazné kumulace keramiky (označené jako kumulace 1 až 3), tvořené především přepálenými keramickými střepy a tm. hnědou hlínou s ojedinělými uhlíky. Všechny tři kumulace byly narušené orbou, kumulace č. 3 byla orbou zcela dislokována. Po odstranění kumulací byla identifikována spodní část výplně objektu, která byla následně rovněž odebrána. Tvořena byla tmavě hnědou hlínou s četnými jílovitými proplásty. Ve dně objektu byl v jeho severní polovině identifikován schodovitý útvar o délce 120 cm, kopírující delší osu jámy. Při západním okraji objektu byla zjištěna větší sloupová jáma 1 s téměř kolmými stěnami a rovným dnem. Prům. sloupové jámy při jejím ústí byl 25 x 28 cm, dno se nacházelo v hloubce 25 cm od úrovně podlahy objektu 1/12. V její tm. hnědé hlinité výplni nebyly nalezeny žádné artefakty. Popis nálezů z objektu 1/12:

73

Obr. 3. Zhoř. Objekt 1/12, půdorys a profily. Kresba O. Chvojka a K. Vávra.Abb. 3. Zhoř. Objekt 1/12, Grundriß und Profile.

Obr. 4. Zhoř. Objekt 1/12 po vybrání výplně. Foto O. Chvojka.Abb. 4. Zhoř. Objekt 1/12 nach der Abnahme seiner Füllung.

74

Objekt 1/12, kumulace 1

Keramika (inv. č. A 31963): celkem 376 zlomků. Kresleno 5 zlomků.KT: hrubá – 39, střední – 250, jemná – 87.Nekreslené okraje: vytažený – 1x, vytažený a ven ovalený – 1x, jednou hraněný – 1x, neurčitelný – 1x.Nekreslená dna: rovné ploché – 2x, rovné neurčitelné – 1x, nožkovité – 1x.Nekreslená výzdoba: svislé prstování – 3x, plastická promačkávaná páska – 1x.Pozn.: velká část keramických zlomků je přepálená.1. Zl. těla. 52 x 65 x 14–15 mm. B. vně tm. hnědošedá, uvnitř hnědošedá. Výz. na vnějším p.: plastická pro-mačkávaná páska a pod ní svislé prstování. Příměs: kamínky – hojně (do 5 mm). KT hrubá. Pozn.: přepálený střep. Obr. 5:9.2. Torzo hrncovité nádoby s vytaženým okrajem, prohnutým hrdlem a odsazeným tělem. Výška 80, prům. okraje 165, síla stěn 5–8 mm. B. vně tm. hnědočervená, uvnitř tm. šedá. Výz. na hrdle: svislé prstování (silně otřelé). Příměs: kamínky – hojně (do 5 mm). KT střední. Pozn.: silně přepálený střep. Obr. 5:11.3. Zl. dvakrát hraněného okraje a těla. 43 x 70 x 7–11 mm. B. vně i uvnitř hnědočerná a místy hnědá. Bez výz. Příměs: kamínky – středně (do 6 mm). P. vně potřen hnědou engobou (dochovány jen malé zbytky). KT hrubá. Pozn.: přepálený střep. Obr. 6:3.4. Zl. vytaženého okraje a prohnutého hrdla zásobnice. 107 x 44 x 7–9 mm. B. vně hnědooranžová, místy hně-došedá a sv. hnědá, uvnitř sv. hnědošedá. Výz. na okraji: přesekávání. Příměs: kamínky – hojně (do 6 mm). KT hrubá. Pozn.: mírně přepálený a korodovaný střep. Obr. 6:4.5. Zl. jednou hraněného okraje a kónicky rozšířeného hrdla. 62 x 58 x 5–10 mm. B. vně sv. hnědošedá, uvnitř šedá. Výz. na okraji: šikmé přesekávání. Příměs: kamínky – hojně (do 5 mm). P. uvnitř hlazen. KT hrubá. Obr. 6:5.

Mazanice/ závaží (inv. č. A 31964): celkem 2 menší amorfní zlomky. Nekresleny.

Kámen – štípaná industrie (inv. č. A 31965): 1 drobný úštěp tm. šedé barvy, rozm. 19 x 16 x 3,5 mm. Surovina: jemnozrnný rohovec (metamorfovaný z prachovce)2. Datace mezolit? Nekreslen.

Kámen – brousek (inv. č. A 31966): zlomek podlouhlého brousku šedé barvy s odlomenými oběma kratšími konci. Horní plocha je celá ohlazená, na spodní ploše je ohlazená cca třetina povrchu. Materiál: velmi jem-nozrnná muskoviticko-biotitická leukokratní žula. Délka 117, šířka 78, síla max. 35 mm. Obr. 6:6.

Kameny ostatní (inv. č. A 31967): celkem 2 zlomky kamenných artefaktů:- Otloukač: zlomek otloukače z jemnozrnného křemene šedé barvy se stopami po otlučení na 2 protilehlých hranách. Rozm.: 37 x 65 x 40 mm. Nekreslen.

- Podložka: zlomek podložky z jemnozrnné muskoviticko-turmalinické leukokratní žuly šedé až tm. šedé barvy. Zachována část horní vyhlazené plochy. Rozm. 90 x 65 x 42 mm. Nekreslen.

Objekt 1/12, kumulace 2

Keramika (inv. č. A 31968): celkem 69 zlomků. Nekresleny.KT: hrubá – 14, střední – 55, jemná – 0.

2/ Za určení všech kamenných surovin děkujeme RNDr. Petru Rajlichovi z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.

75

Nekreslená výzdoba: vodorovné prstování – 1x.Pozn.: velká část keramických zlomků je přepálená.

Mazanice/ závaží (inv. č. A 31968): 1 menší amorfní zlomek. Nekreslen.

Objekt 1/12, kumulace 3

Keramika (inv. č. A 31969): celkem 24 zlomků. Nekresleny.KT: hrubá – 9, střední – 11, jemná – 4.Pozn.: velká část keramických zlomků je přepálená.

Objekt 1/12, spodní část výplně (druhá mechanická vrstva)

Keramika (inv. č. A 31970): celkem 256 zlomků. Kresleny 2 zlomky.KT: hrubá – 40, střední – 180, jemná – 36.Nekreslené okraje: rovný a ven ovalený – 1x.Nekreslená dna: rovné neurčitelné – 3x, nožkovité – 3x, neurčitelné – 4x.Nekreslená výzdoba: svislé prstování – 7x, zl. solitérní plastické promačkávané pásky – 1x.Pozn.: velká část keramických zlomků je přepálená.1. Zl. těla. 78 x 7 x 10 mm. B. vně i uvnitř tm. šedá a místy sv. hnědá. Výz. na těle: plastická promačkávaná páska a pod ní svislé prstování. Příměs: kamínky – hojně (do 3 mm). KT hrubá. Pozn.: přepálený střep. Pravděpodobně pochází ze stejné nádoby jako zlomek na obr. 5:9. Obr. 5:10.2. Zl. vytaženého okraje a kónicky rozšířeného hrdla zásobnice. 92 x 47 x 8 mm. B. vně i uvnitř tm. šedá. Výz. na okraji: důlky. Příměs: kamínky – hojně (do 4 mm). KT hrubá. Pozn.: silně přepálený a korodovaný střep. Obr. 6:2.

Kameny (inv. č. A 31971): 2 zlomky kamenných artefaktů:- Podložka (J část objektu): zlomek podložky z jemnozrnné muskoviticko-turmalinické leukokratní žuly šedé barvy. Zachována část horní hladké plochy. Rozm. 70 x 92 x 85 mm. Obr. 6:7.

- Menší zl. artefaktu (podložky?) z jemnozrnné muskoviticko-turmalinické leukokratní žuly se stopami po ohlazené ploše, přepálený. Rozm. 62 x 55 x 27 mm. Nekreslen.

Objekt 1/12, spodní část výplně (sonda 1/12 – rozšíření západ)

Keramika (inv. č. A 31972): celkem 51 zlomků. Kresleny 2 zlomky.KT: hrubá – 10, střední – 31, jemná – 10.Nekreslené okraje: vytažený – 1x.Nekreslená dna: neurčitelné – 1x.1. Zl. vytaženého okraje. 25 x 41 x 5–8 mm. B. vně i uvnitř šedá. Bez výz. Příměs: kamínky – málo (do 1 mm). KT střední. Pozn.: silně přepálený střep. Obr. 5:7.2. Zl. dvakrát hraněného okraje. 59 x 40 x 6–10 mm. B. vně hnědočerná, uvnitř tm. hnědočervená. Bez výz. Příměs: kamínky – hojně (do 5 mm). P. silně korodovaný. KT hrubá. Obr. 6:1.

76

4. Analýza archeologických nálezů a jejich datace (O. Chvojka)

Nově objevené sídliště z mladší doby bronzové u Zhoře poskytlo evidenci dvou orbou narušených objektů, z nichž ovšem odborně odkryt a zdokumentován byl pouze objekt č. 1/12. Jednalo se o spodní partii orbou silně narušené větší jámy oválného půdorysu s jednou velkou sloupovou jámou při jejím obvodu. Na dně jámy se nacházel delší schodovitý stupeň nejasného účelu. Pri-mární funkci objektu lze stanovit jen obtížně, neboť neznáme jeho prostorovou vazbu k případ-ným dalším objektům na lokalitě. Patrně druhotně byla jáma vyplněna množstvím artefaktů i ekofaktů, z nichž většina nese stopy přepálení. Velmi zajímavé zjištění přinesla analýza rost-linných makrozbytků z objektu (viz dále), která prokázala výraznou přítomnost čočky, ovšem rozptýlené dosti nerovnoměrně v jednotlivých částech výplně. Naopak keramické zlomky byly ve všech kumulacích i vrstvách objektu zastoupeny vesměs ve srovnatelném množství. Patrně jednorázové zasypání objektu naznačují zlomky pravděpodobně ze shodných nádob v různých úrovních objektu (srov. např. obr. 5:9–10).

Objekt 1/12 i povrchové sběry v dalších částech lokality přinesly poměrně početnou kolekci movitých nálezů, jejichž přehled přináší tabulka 1.

keramika maza-nice/

závaží

kamenyhrubá střední jemná ker.

celkempodložka otloukač brousek ši

Objekt 1 173 737 143 1053 2 3 1 1 1Sběry 43 37 17 97 10 - - - -

Celkem 216 774 160 1150 12 3 1 1 1

Tab. 1. Zhoř. Přehled movitých artefaktů získaných na lokalitě v roce 2012.Tab. 1. Zhoř. Übersicht der Artefakte, gefunden auf der Fundstelle im Jahre 2012.

Zdaleka nejpočetnějším typem movitých nálezů na lokalitě jsou keramické zlomky, z nichž velká část pochází z objektu 1/12 a je většinou poškozená žárem. Výrazně mezi nimi převládají zlomky středně hrubé třídy, které tvoří téměř 70 % veškeré keramiky z objektu. Další movité ar-tefakty jsou zastoupeny jen stopově, což je poměrně překvapivé především v kategorii mazanice, která u většiny jiných pravěkých sídlištních objektů dosahuje daleko větších hodnot.

Mezi zlomkovitým keramickým materiálem z objektu 1 lze identifikovat jen několik tvarů nádob. Nejvýraznější je horní část hrncovité nádoby s prohnutým hrdlem a odsazeným tělem (obr. 5:11). Nádoby s vně odsazeným tělem od hrdla jsou v jižních Čechách vzácně doloženy na počátku mladší doby bronzové (např. Bechyně, Žďár: Chvojka 2009, tab. 32:1, 45:1), častěji se s nimi však setkáváme v předchozí střední době bronzové (např. Radčice: Chvojka – Michálek 2004, tab. 11:5, 12:10, 27:10, 30:18 aj.).

K dalším hrncovitým tvarům náležejí nejspíše i zlomky nádob esovité profilace s dvakrát hra-něnými okraji (obr. 6:1–3). Početně jsou zastoupeny i amforovité zásobnice, reprezentované zlomky s vytaženými či hraněnými okraji a s nálevkovitě rozšířenými či prohnutými hrdly (obr. 5:3,5,8; 6:2,4–5). Zmíněné okraje mohou být zdobeny důlky či šikmým přesekáváním, zatímco na hrdlech bývá aplikováno svislé prstování (vodorovné prstování bylo v celém souboru doloženo pouze jed-nou).

Jiné keramické tvary nelze mezi nálezy ze Zhoře bezpečně identifikovat. Je přitom jasné, že hrubé keramické zlomky zdobené svislým prstováním a/nebo plastickými páskami (obr. 5:9–10)

77

Obr. 5. Zhoř. Výběr keramických nálezů. 1–6: sběry na lokalitě, 7–11: objekt 1/12. Kresba T. Kolegar.Abb. 5. Zhoř. Auswahl der keramischen Funde. 1–6: Lesefunde, 7–11: Objekt 1/12.

78

Obr. 6. Zhoř. Objekt 1/12. Výběr keramických (1–5) a kamenných (6–7) nálezů. Kresba T. Kolegar.Abb. 6. Zhoř. Objekt 1/12. Auswahl der keramischen (1–5) und steinernen (6–7) Funde.

79

pocházejí z hrnců nebo zásobnic, zatímco většina zlomků jemné třídy (např. obr. 5:1–2,6) má svůj původ v miskách či koflíkách.

Poměrně malé množství keramických zlomků ze Zhoře je zdobeno. Vedle uvedené výzdoby ty-pické pro hrubou a zčásti i středně hrubou keramickou třídu (prstování, plastické promačkávané pásky, přesekávané nebo důlkované okraje) se pouze na několika zlomcích setkáváme s jemnou rytou výzdobou, kterou reprezentují jednak kombinované svazky vodorovných a svislých či šik-mých rýh (obr. 5:1–2) a jednak souvislé svislé rýhy (obr. 5:6). Jedná se o typickou výzdobu jemné keramiky v mladší době bronzové, jak ukazuje řada jihočeských analogií (např. Chvojka 2009, tab. 10:7, 11:3–4, 26:2, 27:10, 28:13, 29:4, 33:2 aj.).

Vzhledem ke značnému poškození povrchu značné části keramických zlomků v důsledku pře-pálení je silně podhodnocena evidence původních úprav povrchu. Např. v jiných mladobronzo-vých keramických souborech typické tuhování je ve Zhoři doloženo jen na třech zlomcích, z nichž ovšem ani jeden nepochází z výplně zkoumaného objektu 1/12.

Mimo keramické zlomky poskytlo sídliště ve Zhoři zatím jen velmi málo dalších artefaktů. Ve-dle již výše zmíněné nepočetné mazanice se jedná celkem o 5 kamenných předmětů, nesoucích na sobě stopy lidské činnosti. Tři v různých místech objektu 1/12 nalezené zlomky podložek z jemnozrnné muskoviticko-turmalinické leukokratní žuly mohou patrně pocházet z jednoho rozlámaného exempláře (obr. 6:7). Z běžného inventáře pravěkých sídlišť se rovněž nevymyká zlomek křemenného otloukače a brousek z jemnozrnné žuly (obr. 6:6). Pro doplnění lze uvést kamenný štípaný artefakt, který však s nějvětší pravděpodobností souvisí se starším (mezolitic-kým?) osídlením.

Na základě získaných nálezů lze určit dataci lokality, avšak jen přibližně. Protože z lokality nebyla dosud získána žádná radiokarbonová data ani z ní nepocházejí chronologicky citlivé kovové arte-fakty, nezbývá než vycházet z rozboru keramických nálezů. Žádný z datovatelných keramických zlomků (obr. 5–6) přitom nevykazuje znaky keramiky z jiných období, vyjma výše diskutovaného hrncovitého tvaru s reminiscencemi starších fází doby bronzové. Ostatní keramika je zařaditelná jen obecně do průběhu mladší doby bronzové, jak dokládají např. zlomky amforovitých zásobnic či hrnců s důlkovanými nebo přesekávanými okraji, zlomky dvakrát hraněných okrajů, výzdoba vodorovného prstování či zlomky s rytou výzdobou. Naopak chronologicky necitlivé jsou zlomky se svislým prstováním, plastické promačkávané pásky či nezdobené vytažené okraje. Vcelku tedy působí soubor keramiky ze Zhoře jednotným dojmem a lze jej zařadit do starší až střední fáze doby popelnicových polí, tj. do mladobronzových stupňů Br D – Ha A.

číslo vzorku BO 83 BO 82 BO 80 BO 84 BO 81

celk

em

sonda 1 1 1 1 1

objekt 1 1 1 1 1

kj   1      

úroveň         2

kumulace 3   2 1 mezi 1 a 2

Objem (l) 3 3 15 20 20 61

Tab. 2. Zhoř. Seznam odebraných vzorků na analýzu rostlinných makrozbytků.Tab. 2. Zhoř. Verzeichnis der Proben für die Analyse der pflanzlichen Makroreste.

80

5. Analýza rostlinných makrozbytků a antra-kologická analýza (T. Šálková, J. Novák)

5. 1. Metody

K analýze bylo předáno pět vzorků z výplně objektu 1/12 (tab. 2) datovaného na základě získaného keramického souboru do mladší doby bronzové. Celkový objem odebraných vzorků činil 61 litrů. Vzorky byly proplaveny metodou flotace za užití plavícího zařízení. Byly vybírány všechny rostlinné makrozbytky a uhlíky. Rostlinné makrozbytky byly analy-zovány stereomikroskopem SPZ 3112Z ZOOM a  určovány za pomocí základní literatury (Berggren 1981; Hajnalová 1993; Anderberg 1994; Hajnalová 1999; Cappers – Bekker – Jans 2006 ; Jacomet 2006) a srovnávací sbírky. Jednotlivé zlomky uhlíků byly lámány (příčný lom) a prohlíženy stereomikroskopem o zvětšení 40x na příčném lomu. Dále byl na plastelíně pomocí žiletky vytvořen podélný a tangenciální lom, který byl prohlížen mikroskopem při zvět-šení do 250x (Schweingruber 1978).

5. 2. Výsledky

Analýza rostlinných makrozbytků

Analýzou bylo získáno 583 rostlinných makrozbytků (RM). Průměrná koncentrace RM v li-tru výplně činí 9,56 RM/l, nicméně jednotlivé vzorky jsou značně variabilní. Vzorky BO83 (kumulace 3) a BO81 (druhá mechanická vrstva v prostoru mezi kumulacemi 1 a 2) vykazují nízkou koncentraci RM – pouze 0,33 a 0,45 RM/l. Naopak vzorky BO 82 (sloupová jáma), BO 80 (kumulace 2) a BO 84 (kumulace 1) vykazují koncentrace RM/l poměrně vysoké – 6,33, 11,40 a 19,15 RM/l.

Počty jednotlivých taxonů v NISP („Number of identified specimens“, tj. všechny flotačně zís-kané nálezy) uvádí tabulka 3, pro hodnocení struktury získaných RM byly vypočítány minimální počty jedinců (MNI – obr. 7). V souboru dominovala semena luštěnin (65 %). Zcela dominantní byly v souboru semena čočky kuchyňské (Lens culinaris), z dalších luštěnin se ve velmi malém množství vyskytoval hrách/vikev, respektive hrách setý (Pisum/Vicia; Pisum sativum). Z dokla-dů obilnin (7 %) převládají blíže neurčitelné velké obilky, dále je doloženo velmi malé množství prosa setého, respektive béru/prosa (Panicum miliaceum; Setaria/Panicum) a pšenice dvouzrnka (Triticum dicoccum). Doklady segetálních/rumištních druhů tvoří 27 % souboru. Četné jsou v sou-boru nažky opletky obecné (Fallopia convolvulus) a rdesna blešníku (Persicaria lapathifolia), jen v malém množství se vyskytují druhy jako svízel pochybný (Galium spurium), chruplavník rolní (Polycnemum arvense), lipnicovité (Poaceae), zemědým lékařský (Fumaria officinalis), vikev (Vicia sp.). Ojediněle (cca 1 %) se vyskytly doklady lesních společenstev: zlomky oříšků lísky (Corylus avellana) a jehlice borovice (Pinus sylvestris).

 luštěniny  65%  

-obilniny  7%  

segetální/  ruderální  vegetace  27%  

 les/lesní  lem  

1%  

Obr. 7. Zhoř. Struktura získaných rostlinných mak-rozbytků (MNI) z objektu 1/12.Abb. 7. Zhoř. Objekt 1/12. Struktur der pflanzlichen Makroreste.

81

číslo vzorku   BO 83 BO 82 BO 80 BO 84 BO 81 celkem

Cerealia 1 10 12 2 25

cf. Triticum dicoccum 1 1

Corylus avellana 2 2

Lens culinaris polovina 1 6 79 212 298

Lens culinaris 8 18 92 4 122

Panicum miliaceum 1 1

Pisum 1 1

Pisum/Vicia polovina 6 6

Pisum/Vicia 5 1 6

Triticum dicoccum 1 1

Vicia sp. malá 1 1

Fallopia convolvulus 2 42 48 92

Fumaria officinalis 1 1

Galium spurium 2 1 3

Persicaria lapathifolia 16 1 17

Pinus sylvestris jehlice 1 1

Poaceae 1 1

Polycnemum arvense 1 1

Setaria/Panicum 3 3

Celkem v NISP   1 19 171 383 9 583

koncentrace/litr   0,33 6,33 11,40 19,15 0,45 9,56

kost       2      

Tab. 3. Zhoř. Seznam všech flotačně získaných (NISP) rostlinných makrozbytků.Tab. 3. Zhoř. Verzeichnis aller geschwemmten pflanzlichen Makroreste.

Antrakologická analýza

Antrakologickou analýzou byly studovány 4 vzorky. Celkově bylo provedeno 261 určení uhlíků a bylo zjištěno 8 druhů dřevin (obr. 8). Vzorek BO 82 obsahoval nejnižší množství uh-líků (0,206 g), což je do jisté míry způsobeno menším objemem vzorků.

Nejhojněji zastoupenou dřevinou byl dub (Quercus sp.), hojně byla zastoupená i borovice lesní (Pinus sylvestris) a z dalších dřevin byla zaznamenána jedle bělokorá (Abies alba). Vý-skyt dalších dřevin byl nehojný. Byla zazname-nána přítomnost buku lesního (Fagus sylvatica), smrku ztepilého (Picea abies), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), břízy (Betula sp.) a ojedi-něle i lípy (Tilia sp.). Druhová skladba vzorků je si navzájem podobná, i když vzorek BO 84 je nápadný vysokým zastoupením dubu.

Obr. 8. Zhoř. Struktura získaných uhlíků (NISP) z objektu 1/12.Abb. 8. Zhoř. Objekt 1/12. Struktur der Kohlestücke.

82

5. 3. Diskuse

Vzorek z kumulace 3 (BO 83) obsahoval pouze jediné semeno čočky, z pohledu archeobotaniky se rozhodně nejedná o kumulaci rostlinného materiálu. Vzorek z druhé mechanické vrstvy mezi kumu-lacemi 1 a 2 (BO 81) se strukturou získaných RM výrazně neliší od koncentrovanějších vzorků BO 82, BO 80 a BO 84, za kumulaci pohledem archeobotaniky jej ovšem označit nelze. Vzorky BO 82, BO 80 a BO 84 jsou si jak složením, tak koncentrací velmi podobné. Koncentrace je vysoká a podíl užitkových rostlin, resp. potenciálně užitkových rostlin, nadpoloviční. Lze se tedy domnívat, že v kumulacích keramiky 1, 2 a v sloupové jámě jsou uloženy doklady některé fáze z čištění či zpracování čočky.

Agrotechnika

Opletka obecná (Fallopia convolvulus), rdesno blešník (Persicaria lapathifolia) a svízel pochybný (Galium spurium) jsou tradičně považované za plevele jařin; jejich nažek bylo nalezeno 112. Jako plevel ozimů lze interpretovat jen zemědým lékařský (Fumaria officinalis), doložený pouze jediným nálezem. Podle ekologie plevelů, které byly v objektu 1 nalezeny, lze tedy usuzovat, že nalezené doprovodné taxony mohly být plevelem čočky.

Zároveň je nutné vést v patrnosti, že opletka obecná (Fallopia convolvulus) a rdesno blešník (Persicaria lapathifolia) mají moučnaté plody a mohou být využívány jako potravina (Deyl – Ušák 1956, 129–130, 133–134).

Opletka obecná je typická pro rumiště, úhory, pole a křoviny. V suchých letech nebývá hojná, vyskytuje se více v teplých oblastech, ale druh je značně otužilý a stoupá i do vyšších poloh. Na půdu je rostlina nenáročná a zapleveluje všechny kultury (Deyl – Ušák 1956, 129–130). Rdesno blešník je typické pro rumiště, úhory, pole, příkopy a vlhké půdy (Deyl – Ušák 1956, 133–134). Svízel pochyb-ný je typický pro pole, úhory, rumiště, řidčeji xerotermní trávníky a světlé bory (Kubát 2002, 509). Chruplavník rolní (Polycnemum arvense) je typický pro písčiny, pole a okraje cest (Kubát 2002, 175).

Čočka je z luštěnin nejnáročnější na pěstování, hůř snáší zaplevelená pole, je teplomilnější (Hajnalová 1999), ale na druhou stranu její odolnost vůči suchu je značná. Výnosy jsou v porov-nání s ostatními luštěninami nízké. Zvýšený podíl sucho tolerujících jařin (prosa a čočky) je pro mladší dobu bronzovou ve střední Evropě typický (Kočár – Dreslerová 2010, 221).

V mapě potenciální přirozené vegetace (Neuhäselová 2001) je v okolí studované lokality zazna-menána přítomnost bikových doubrav (as. Luzulo-Quercetum) či jedlových doubrav (Abiti-Quer-cetum). V okruhu 5 km je vymapována ještě biková bučina (Luzulo-Fagetum) a v nivách potoků lze předpokládat i výskyt střemchové jaseniny (as. Pruno-Fraxinetum). Zjištěná druhová skladba víceméně těmto rekonstrukcím odpovídá a je velmi pravděpodobné, že zaznamenaný soubor představuje běžné palivové dřevo. Zjištěná skladba uhlíků ve vzorcích BO 80, 81, 82 nedokládá selektivní výběr dřeva. Vzorek BO 84 je nápadný vysokým zastoupení dubu a je otázkou, jestli jeho vyšší zastoupení není projevem jeho selekce. Ve vzorku 84 je zároveň nejvyšší koncentrace rostlinných makrozbytků a nejvíce doložených botanických taxonů.

5. 4. Závěr

V objektu 1/12 ve Zhoři byl nalezen soubor rostlinných makrozbytků, mezi nimiž převládají semena čočky a plevele jařin. Lze předpokládat, že objekt obsahuje zbytek nevyčištěné zásoby

83

čočky nebo odpad z některé fáze jejího zpracování. Jednotlivé vzorky jsou si podobné, liší se ovšem v koncentraci v litru. Výplň objektu tedy není homogenní, sediment, který je v objektu uložený, se ukládal nerovnoměrně. Zásoba/odpad ze zpracování čočky se uložila v prostoru kumulace 1, kumulace 2 a v sloupové jámě. V kumulaci 3 a v druhé mechanické vrstvě objektu se čočka projevuje jen okrajově. Získané uhlíky lze interpretovat jako zbytek běžného palivového dřeva.

6. Sídelně-topografická analýza (O. Chvojka – P. Menšík)

Lokalita u Zhoře byla situována v typické sídlištní poloze, v nadmořské výšce 426–431 m n. m. na mírném jižním svahu, ukončeném terasovitým stupněm nad údolím Maršovského potoka, od něhož je lokalita vzdálena 100–150 m. Nijak tedy nevybočuje z topografické charakteristiky mnoha dalších jihočeských sídlišť tohoto období (srov. Chvojka 2009, 158–160).

Významná je však skutečnost, že se jedná o jedno z prvních moderním výzkumem potvrze-ných sídlišť z mladší doby bronzové v širším okolí Tábora. Ani předchozí osídlení ve střední době bronzové není v této oblasti prakticky známo, pomineme-li nejasně interpretovatelný pohřební nález bronzových jehlic a náramků ze Skalice u Soběslavi (Hájek 1954, 134, 136, obr. 10:5–6) nebo Libětic u Radimovic (Beneš – Kytlicová 1991, 87, Abb. 20:C). Jediné sídliště, prozatím nejistě datované, je známo díky povrchovému sběru V. Prokopa nedaleko Obory u Maršova (Chvojka – Menšík – Prokop – Šída 2012, 23, obr. 6:3).

Z mladší až pozdní doby bronzové je sice v okolí Tábora známo poměrně více lokalit, avšak ne vždy je jejich datace zcela jednoznačná. Jedno z možných mladobronzových sídlišť bylo zjištěno v nedávné době díky povrchovým sběrům na katastru Dráchova (Chvojka – Menšík – Prokop – Šída 2012, 11–12, obr. 5:1–3). Několik zlomků keramiky pochází také z blíže nejasného místa na katastru Malšic u Tábora (Hložek – Menšík 2010), prozatím obecně do doby bronzové jsou zatím datovány menší keramické soubory z Dražiček, Hnojné Lhoty nebo Plané nad Lužnicí (Chvojka

– Menšík – Prokop – Šída 2012, 36). Nejasná je také datace dodnes nedochovaných, údajně mla-dobronzových keramických nálezů, které měly být objeveny v historickém centru Tábora v první polovině 20. století (Dubský 1949, 170; Menšík 2011; Krajíc 2013). Z ojedinělých nálezů je možné jmenovat solitérní nádobu ze Sezimova Ústí (Michálek 1979, 91, Taf. 14A:1) nebo zlomek čepele bronzového meče ze Skalice (Chvojka 2009, tab. 91:5).

Mladobronzové sídliště u Zhoře tak přineslo výrazné obohacení nálezového fondu mladší doby bronzové v širší oblasti povodí středního toku Lužnice. Dle výše uvedených informací však nebylo v dané oblasti izolované, a je tak nepochybně jen otázkou času, kdy budou v jeho okolí identifikovány i další doklady stejně starých lidských aktivit.

7. Závěr

V roce 2012 byl uskutečněn první archeologický výzkum sídlištního objektu z mladší doby bron-zové v oblasti středního toku řeky Lužnice. Ačkoliv lokalita u Zhoře nepřinesla žádné nadregi-onálně významné nálezy, tkví její význam především v bezpečném prokázání stabilního země-dělského osídlení v této části jižních Čech, která byla dosud považována za zcela okrajovou (srov. Chvojka 2009, 33, 35). Bližší interpretaci sídlištního objektu i lidských aktivit v tomto prostoru však umožní až další moderně vedené výzkumy jak na této lokalitě, tak i v jejím blízkém okolí.

84

Literatura a prameny

Anderberg, A. L. 1994: Atlas of seeds and small fruits of Northwest-European plant speces with morpholo-gical descriptions. Part 4 Resedaceae – Umbeliferae. Stockholm.

Beneš, A. – Kytlicová, O. 1991: Der Depotfund aus Temešvár – Die Entwicklung des südböhmischen Armrings am Ausgang der Mittelbronzezeit, Památky archeologické 82, 48–93.

Berggren, G. 1981: Atlas of seeds and small fruits of Northwest-European plant speces with morphological descriptions. Part 3 Salicaceae – Cruciferae. Stockholm.

Cappers, R. T. J. – Bekker, R. M. – Jans, J. E. A. 2006: Digitale Zadenatlas van Nederland / Digital Seed Atlas of The Netherlands. Groningen.

Čech V. 1969: Geologické a mineralogické poměry táborského okolí. In: Hnízdo A. Z. – Koutek A. (eds.), Vlastivěda Táborska. I. díl. Tábor, 9–40.

Deyl, M. – Ušák, O. 1964: Plevele polí a zahrad. Praha.Dubský, B. 1949: Pravěk jižních Čech. Blatná.Hájek, L. 1954: Jižní Čechy ve starší době bronzové, Památky archeologické 45, 115–192.Hajnalová, E. 1993: Obilie v archeobotanických nálezoch na Slovensku. Nitra.

- 1999: Archeobotanika pestovaných rastlín. Nitra.Hlaváč V. 1985: Klimatické poměry. In: Chábera, S. a kol., Jihočeská vlastivěda – neživá příroda. České

Budějovice, 122–148.Hložek, J. – Menšík, P. 2010: Pravěké a raně středověké osídlení na Malšicku u Tábora, Archeologické vý-

zkumy v jižních Čechách 23, 143–154.Chábera, S. 1985: Horopis. In: Chábera, S. a kol., Jihočeská vlastivěda – neživá příroda. České Budějovice, 9–36.Chvojka, O. 2009: Jižní Čechy v mladší a pozdní době bronzové. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/

Pragensesque 6. Brno.Chvojka, O. – Menšík, P. – Prokop, V. – Šída, P. 2012: Nové doklady pravěkého a raně středověkého osídlení

na středním toku Lužnice, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 25, 5–41.Chvojka, O. – Michálek, J. 2004: Sídelní areály střední doby bronzové u Radčic – Vodňan. Archeologické

výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 2. České Budějovice – Strakonice.Jacomet, S. 2006: Identification of cereal remains from archaeological sites, 2nd edition. Basel.Kočár, P. – Dreslerová, D. 2010: Archeobotanické nálezy pěstovaných rostlin v pravěku České republiky,

Památky archeologické 101, 203–242.Krajíc, R. 2013: Archeologie v Táboře I. (od poloviny 19. do poloviny 20. století). Husitský Tábor 18.Kubát et al. 2002: Klíč ke květeně České republiky. Praha.Menšík, P. 2011: Několik poznámek k archeologickému výzkumu v Táboře v letech 1935–1936, Výběr 48/2, 73–80.Michálek, J. 1979: West- und südböhmische Funde in Wien. Výzkumy v Čechách – Supplementum. Kata-

logband, Tafelband. Praha.Neuhäslová Z. 2001: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha.Novák V. 1985: Nerostné suroviny. In: Chábera, S. a kol., Jihočeská vlastivěda – neživá příroda. České

Budějovice, 81–99.Schweingruber, F. H. 1978: Mikroskopische Holzanatomie. Formenspektren mitteleuropäischer Stamm- und

Zweighölzer zur Bestimmung von rezentem und subfossilem Material. Zug.

85

Ondřej Chvojka – Petr Menšík – Vladimír Prokop – Jan Novák – Tereza Šálková – Jiří Fröhlich – Jan Michálek: Eine jungbronzezeitliche Siedlung in Zhoř bei Tábor.

Die breitere Umgebung der heutigen Stadt Tábor wurde bis vor kurzem für die Urnenfelderzeit als fast unbesiedelt angenommen (vgl. Chvojka 2009). In den letzten Jahren wurden dort jedoch einige neue bron-zezeitliche Fundstellen entdeckt, vor allem dank der oberflächlichen Prospektionen von V. Prokop. Eine davon ist eine Flachlandsiedlung bei Zhoř, wo im Jahre 2012 eine kleine Sondage realisiert wurde.

In der Sondage wurde eine vom Acker stark beschädigte Siedlungsgrube (Objekt Nr. 1/12) untersucht, die insgesamt 1150 keramischen Scherben beinhaltete; alle datierbaren Artefakte können in die Stufen Bz D

– Ha A eingeordnet werden. Interessante Ergebnisse brachte die Analyse der pflanzlichen Makroreste, die vor allem einen Vorrat der Linsensamen identifizierte.

Deutsch von O. Chvojka

Jiří Fröhlich, Erbenova 1546, 397 01 Písek; jiri@Froll.cz.Doc. Mgr. Ondřej Chvojka, Ph.D., Jihočeské muzeum, Dukelská 1, 370 51 České Budějovice; Archeologický

ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Branišovská 31a, 370 05 České Bu-dějovice; chvojka@muzeumcb.cz.

PhDr. Petr Menšík, Ph.D., Katedra archeologie, Fakulta filozofická Západočeské univerzity, Sedláčkova 15, 306 14 Plzeň; mensik.p@email.cz.

PhDr. Jan Michálek, Nádražní 120, 397 01 Písek; janmichalek@email.cz.RNDr. Jan Novák, Ph.D., Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské uni-

verzity, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice; prouza@prf.jcu.cz.Vladimír Prokop, Havanská 2837, 390 05 Tábor; archetypek@seznam.cz.Mgr. Tereza Šálková, Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity,

Branišovská 31, 370 05 České Budějovice; Archeologický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Branišovská 31a, 370 05 České Budějovice; TerezaSalkova@seznam.cz.