ARCHEOLOGIA BARBARZYŃCÓW 2008:POWIĄZANIA I KONTAKTY W ŚWIECIE BARBARZYŃSKIM

ARCHÄOLOGIE DER BARBAREN 2008:BEZIEHUNGEN UND KONTAKTE IN DER BARBARISCHEN WELT

COLLECTIO ARCHAEOLOGICA RESSOvIENSIS

TOMUS XIII

COLLEGIUM EDITORUM Sylwester Czopek, Michał Parczewski,

Andrzej Pelisiak, Zbigniew Pianowski, Aleksander Sytnyk, Marcin Wołoszyn

Fundacja Rzeszowskiego Ośrodka ArcheologicznegoInstytut Archeologii Uniwersytetu Rzeszowskiego

RZESZÓW 2009

Archeologia Barbarzyńców 2008:powiązania i kontakty w świecie barbarzyńskim

Materiały z Iv Protohistorycznej Konferencji Sanok, 13–17 października 2008

Archäologie der Barbaren 2008:Beziehungen und Kontakte in der barbarischen Welt

Materialien aus der Iv. Frühgeschichtlichen Konferenz in Sanok 13.–17. Oktober 2008

Maciej Karwowski, Eduard Droberjar (eds.)

ISBN 978-83-7667-026-3

WYDAWCA

35-205 Rzeszów, ul. Warszawska 5/7, tel./fax 017 861-26-69, 852-13-62

Recenzenciprof. dr Michael Erdrich

prof. PhDr. Klára Kuzmová, CSc

Redakcja tomuMaciej Karwowski, Eduard Droberjar

Redakcja technicznaMITEL

KorektaAutorzy, Redakcja

TłumaczeniaKatarzyna Łyp, Hazel Pearson, Maciej Karwowski i Autorzy

Ilustracja na okładceZłota moneta celtycka z Trepczy koło Sanokaze zbiorów Muzeum Historycznego w Sanoku

fot. Dariusz Szuwalski

© Copyright by Instytut Archeologii Uniwersytetu Rzeszowskiego© Copyright by Mitel

Spis treściInhaltsverzeichnis

Maciej Karwowski, Eduard DroberjarPrzedmowa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9vorwort . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

Przemysław DulębaPrzemiany kulturowe w zachodniej Małopolsce w okresie od III do I wieku przed Chr.

Przyczynek do kontaktów między Celtami a Germanami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11Kulturveränderungen im westlichen Teil von Kleinpolen im 3.-1. Jh. vor Christus.

Beitrag zu den Kontakten zwischen den Kelten und Germanen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

Piotr Łuczkiewicz, Martin SchönfelderGesellschaftsstruktur und Zentralorte – auf der Suche nach strukturellen Gemeinsamkeiten

in Latène- und Przeworsk-Kultur . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37Struktura społeczna i miejsca centralne – w poszukiwaniu powiązań strukturalnych

pomiędzy cywilizacją lateńską a kulturą przeworską . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

Gertrúda BřezinováNeskorolaténske osídlenie Nitry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55Die spätlatènezeitliche Besiedlung von Nitra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

Julie ClercChronology and characterisation of Celtic finds in Ukraine . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71Chronologia i charakterystyka celtyckich znalezisk na Ukrainie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

Radoslav Čambal, Miloš Gregor, Katarína Harmadyová, Eva Halásová, Natália Hlavatá-HudáčkováDácka keramika z bratislavského oppida a Devína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77Dakische Keramik aus dem Bratislavaer Oppidum und aus Devín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

Iwona FlorkiewiczMonety geto-dackie z obszaru Polski – nowe dane . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101Die geto-dakischen Münzen auf dem Gebiet Polens – neue Daten . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

Tomasz Bochnak, Grzegorz Kieferling (†)Srebrna głowa byka wydobyta z Sanu w Radymnie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123Der silberne Stierkopf aus dem San-Fluss in Radymno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141

Michał ParczewskiNowe dane o lokalizacji i okolicznościach odkrycia srebrnej głowy byka z Radymna . . . . . . . . . . . . . . . 145Neues zum Fundort und zu den Fundumständen des silbernen Stierkopfes aus Radymno . . . . . . . . . . . . . . 171

Eduard KrekovičPočiatky doby rímskej na Slovensku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177Die Anfänge der römischen Kaiserzeit in der Slowakei . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185

6 SPIS TREŚCI / INHALTSvERZEICHNIS

vladimír varsik, Péter ProhászkaNové poznatky o osídlení Veľkého Žitného ostrova v dobe rímskej . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187Neue Angaben zur Besiedlung der Großen Schüttinsel in der römischen Kaiserzeit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207

Ján BeljakOsídlenie vo Zvolene v dobe rímskej na príklade osád Haputka a Balkán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211Die Besiedlung in Zvolen in der römischen Kaiserzeit am Beispiel der Siedlungen

aus Haputka und Balkán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226

vladimír TurčanZázemie rímskej stanice v Stupave . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229Das Umfeld der römischen Station in Stupava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236

Eduard Droberjar, David víchKe kontaktům mezi východními Čechami a Moravou v počátcích doby římské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237Zur verbindung zwischen Ostböhmen und Mähren in den Anfängen der römischen Kaiserzeit . . . . . . . . . 246

Jan JílekDoklady kontaktů mezi polabskými Germány, przeworskou a wielbarskou kulturou

ve východních Čechách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 249Evidence of contacts among Przeworsk population, Wielbark culture and Elbeland Germans

in East Bohemian territory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 281

Jana Němcová, Daniela Marešová, František Kašpárek, Jan JílekSídliště z doby římské z Litomyšle a Starého Města u Moravské Třebové

(Příspěvek k poznání doby římské na česko-moravském pomezí) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 285Die kaiserzeitlichen Siedlungen in Litomyšl und Staré Město bei Moravská Třebová

(Ein Beitrag zur Erforschung der römischen Kaiserzeit in der Böhmisch-Mährischen Höhe) . . . . . . . 303

Pavel Hušták, Jaroslav JiříkOsídlení z doby římské v Praze-Hloubětíně „Zahrady nad Rokytkou“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 305The settlement of Prague-Hloubětín “Zahrady nad Rokytkou” during the Roman Period . . . . . . . . . . . . . . 351

Jan ProcházkaOsídlení z pozdní doby římské v Praze – Čimicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 353Late Roman age settlement in Prague – Čimice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 362

Anna Lasota, Szymon PawlikowskiOsadnictwo kultury puchowskiej w rejonie podkrakowskim na przykładzie osady

w Wieliczce stan. XI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 363The Púchov-Culture settlement in the Krakow region. The case of Wieliczka, site XI . . . . . . . . . . . . . . . . . . 375

Justyn SkowronSkupisko osadnicze kultury przeworskiej pomiędzy dolną Skierniewką a dolną Rawką

w strefie zasiedlenia doliny Bzury. Nowe odkrycia i obserwacje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 377Die Siedlungskonzentration der Przeworsk Kultur zwischen den Niederläufen der Flüsse Skierniewka

und Rawka in der Besiedlungszone des Bzuratals. Neue Entdeckungen und Beobachtungen . . . . . . . . 389

Magdalena WilkOsada z okresu rzymskiego w Terliczce, pow. rzeszowski, stan. 7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 393Die Siedlung der Römerzeit von Terliczka, Kreis Rzeszów, Fst. 7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 406

Віктор ВойнаровськийВичинка шкіри на землях Східного Прикарпаття за пізньолатенського часу – раннього

середньовіччя: причини та рівні спеціалізації . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 407Leather working in the East Carpathian area during the Late La Tène Period – Early Middle Ages:

reasons and levels of specializations . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 430

7SPIS TREŚCI / INHALTSvERZEICHNIS

Igor BazovskýDoklady výroby spôn v naddunajskom barbariku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433Belege für die Fibelherstellung im Barbaricum nördlich der Donau . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 438

Piotr N. KotowiczPiec garncarski kultury przeworskiej z miejscowości Niedźwice, pow. sandomierski, stan. 11 . . . . . . . 439Potter’s kiln of the Przeworsk Culture from Niedźwice, Sandomierz district, Site 11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 450

Daniel BursákPozoruhodný nález ze starší doby římské z Prahy-Dolních Počernic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 453Ein bemerkenswerter Befund aus der älteren römischen Kaiserzeit von Prag-Dolní Počernice . . . . . . . . . . 460

Katarzyna ZuchPuchary fałdziste z terenu środkowoeuropejskiego Barbaricum jako przykład adaptacji

wzorców rzymskich . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 461Indented beakers of European Barbaricum as the example of adaptation of Roman influences . . . . . . . . . . 477

Jakub Halama, Tomáš ZemanNálezy žernovů z kontextů doby římské v Čechách a na Moravě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 479Finds of rotary querns from the context of the Roman period in Bohemia and Moravia . . . . . . . . . . . . . . . . 530

Zdeněk Beneš, Miriam Nývltová Fišáková„Pohřby psů“ na sídlištích doby římské v Čechách: současný stav poznání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 531“Dog burials” on settlements of the Roman Period in Bohemia: current state of research . . . . . . . . . . . . . . . 542

Bożena JózefówProblematyka badań miejsc kremacji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 543The problem of researching cremation sites . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 557

Daniel ŻychlińskiGroby szkieletowe ludności kultury przeworskiej z Wielkopolski jako przejaw obcych wpływów

w obrzędowości pogrzebowej na przykładzie zespołu nr 70 z Wymysłowa, pow. Gostyń, woj. wielkopolskie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 559

Körperbestattungen der Przeworsk-Kultur in Großpolen als Zeichen fremder Einflüsse. Fallbeispiel Wymysłowo, Grab 70 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 566

Jaroslava RuttkayováPohrebisko vo Veľkom Cetíne a Ponitrie v kontexte nálezov przeworskej a wielbarskej kultúry . . . . . . 567Das Gräberfeld in veľký Cetín und das Nitra-Gebiet im Zusammenhang mit den Funden

der Przeworsk- und Wielbark-Kultur . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 576

Agnieszka ReszczyńskaNetypický pohřeb z Brozan nad Ohří (okr. Litoměřice) a jeho možná výpověď o ruční textilní výrobě

v době římské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 579Die untypische Bestattungsweise aus Brozany am Fluss Eger (Bez. Leitmeritz) und ihre mögliche Aussage

über die textile Handarbeit in der römischen Kaiserzeit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 592

Jana Kuljavceva HlavováBrozany nad Ohří – antropologie jednoho skeletu z doby římské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 595Brozany nad Ohří – Anthropologie eines Skeletts aus der Römerzeit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 600

Mirosław RudnickiNowe odkrycie zapinki typu Pleniţa-Tumiany z Piecek, pow. mrągowski, na tle znalezisk

z Polski północno-wchodniej . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 601Zur Entdeckung einer Fibel vom Typ Pleniţa-Tumiany aus Piecki, Kreis Mrągowo, vor dem Hintergrund

der Funde aus dem nord-östlichen Polen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 614

Pavel KubálekTafonomie pohřebiště z doby stěhování národů v Praze-Zličíně. Předběžná zpráva . . . . . . . . . . . . . . . . . 615Taphonomy of the Migration Period burial ground in Prague-Zličín. Preliminary report . . . . . . . . . . . . . . . 626

8 SPIS TREŚCI / INHALTSvERZEICHNIS

Program IV Protohistorycznej Konferencji w Sanoku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 627Programm der Iv. Frühgeschichtlichen Konferenz in Sanok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 627

Lista uczestników IV Protohistorycznej Konferencji w Sanoku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 633Teilnehmerliste der Iv. Frühgeschichtlichen Konferenz in Sanok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 633

Przedmowa

Niniejsza publikacja „Archeologia Barbarzyńców 2008” jest rezultatem Iv Protohistorycznej Konferencji, która odbyła się w Sanoku w dniach 13–17 października 2008. Konferencja została zorganizowana przez Instytut Archeologii Uniwersytetu Rzeszowskiego we współpracy z Muzeum Historycznym w Sanoku, katedrą Archeologii Uniwersytetu Hradec Králové i Instytutem Archeologii Akademii Nauk Republiki Czeskiej w Brnie. Do Protohistorycznych Konferencji odbywających się do tej pory zawsze na terenie Republiki Czeskiej (Kounice 2005, České Budějovice 2006 i Mikulov 2007) dołączyła po raz pierwszy konferencja zagraniczna, której uczestnicy w ramach zorganizowanej wycieczki mieli także możliwość zwiedzenia najważniejszych stanowisk archeologicznych okolic Sanoka. Podziękowania za wspaniałą organizację tego spotkania należą się nie tylko kierownictwu Instytutu Archeologii w Rzeszowie oraz Muzeum Historycznego w Sanoku, lecz także wszystkim uczestnikom, którzy dzięki swoim wykładom i prezentacjom przyczynili się do owocnej dyskusji i prawdziwie twórczej atmosfery.

Dzięki licznemu udziałowi polskich, czeskich i słowackich kolegów, jak również archeologów z Francji, Niemiec i Ukrainy mieliśmy okazję wysłuchać ok. 40 wykładów, które odnosiły się przede wszystkim do głównego tematu konferencji, czyli powiązań i kontaktów pomiędzy barbarzyńcami. Bardzo dynamiczne relacje międzykulturowe w okresie protohistorycznym oraz wzajemne powiązania i wpływy kultur okresu lateńskiego i rzymskiego na terenie europejskiego Barbaricum można odtwarzać na podstawie wyników nowych badań i znalezisk. Oddziaływania kultury przeworskiej, wpływy i importy z terenów prowincji rzymskich, jak również elementy swebskie i wielbarskie stanowiły kulturową siłę napędową w wielu rejonach Europy Środkowej.

W niniejszej publikacji „Archeologia Barbarzyńców 2008” zamieszczone są referaty i komunikaty dotyczące kontaktów międzykulturowych w okresie lateńskim i rzymskim na terenie Polski, Republi-ki Czeskiej, Słowacji i Ukrainy. Podczas konferencji możliwe było także zaprezentowanie nowych znale-zisk i wyników wykopalisk zarówno w formie wykładów, jak i poprzez tzw. postery, co stało się już trady-cją w trakcie poprzednich spotkań. Do wydanych dotychczas trzech tomów „Archeologie barbarů 2005” (Praga 2006), „Archeologie barbarů 2006” (České Budějovice 2007) i „Archeologie barbarů 2007” (Brno 2008) dołącza zatem tom czwarty: „Archeologia Barbarzyńców 2008” (Rzeszów 2009).

Rzeszów i Hradec Králové, październik 2009

Maciej Karwowski, Eduard Droberjar

10 PRZEDMOWA

Vorwort

Der vorliegende Sammelband „Archeologia Barbarzyńców 2008“ (Archäologie der Barbaren 2008) bildet das Ergebnis der Iv. Frühgeschichtlichen Konferenz, die vom 13. bis 17. Oktober 2008 in Sanok abgehalten worden ist. Dieses Treffen wurde vom Archäologischen Institut der Universität Rzeszów in Zusammenarbeit mit dem Historischen Museum in Sanok, dem Lehrstuhl für Archäologie der Universität Hradec Králové und dem Archäologischen Institut der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik in Brünn organisiert. An die bisher auf dem Gebiet der Tschechischen Republik veranstalteten Frühgeschichtlichen Konferenzen (Kounice 2005, České Budějovice 2006 und Mikulov 2007) hat sich somit die erste ausländische Tagung angeschlossen, in deren Rahmen auch eine Exkursion in die Umgebung der Stadt Sanok stattfand. Für die ausgezeichnete Organisation dieses Treffens gebührt nicht nur der Leitung des Archäologischen Instituts in Rzeszów und dem Historischen Museum in Sanok Dank, sondern auch allen Teilnehmern, die durch ihre Beiträge zu einer fruchtbaren Diskussion und einer wahrlich schöpferischen Atmosphäre beigetragen haben.

Unter zahlreicher Beteiligung von polnischen, tschechischen und slowakischen Kollegen sowie einer französischen Archäologin und jeweils eines deutschen und ukrainischen Archäologen wurden etwa vierzig Beiträge vorgetragen, die sich vor allem mit dem Hauptthema der Konferenz befassten, und zwar mit den inter-barbarischen Beziehungen und Kontakten. Die sehr dynamischen Beziehungen, die in die frühgeschichtliche Zeit herrschten, und eine gegenseitige verbindung und Beeinflussung der Kulturen der Latène- und römischen Kaiserzeit auf dem Gebiet des europäischen Barbaricums, sind aus immer wieder neuen Erkenntnissen und Funden zu erschließen. Insbesondere das Wirken der Przeworsk-Kultur und die Einflüsse und Importe aus dem Raum der römischen Provinzen, aber auch suebische und Wielbark-Elemente, haben eine kulturelle Triebkraft in zahlreichen Regionen Mitteleuropas dargestellt.

Im Sammelband „Archäologie der Barbaren 2008“ werden vielerlei Beiträge zu den interkulturellen Kontakten in der Latène- und Römerzeit auf dem Gebiet Polens, der Tschechischen Republik, der Slowakei und der Ukraine präsentiert. Daneben war es anlässlich der Konferenz auch möglich, wie es bereits auf den vorangehenden Sitzungen Sitte gewesen war, neue Funde und Ausgrabungen sowohl in Form von vorträgen als auch auf Postern vorzustellen. An die bisherigen Konferenzbände „Archäologie der Barbaren 2005“ (Prag 2006), „Archäologie der Barbaren 2006“ (České Budějovice 2007) und „Archäologie der Barbaren 2007“ (Brno 2008) schließt somit als vierter Band die „Archäologie der Barbaren 2008“ (Rzeszów 2009) an.

Rzeszów und Hradec Králové, im Oktober 2009

Maciej Karwowski, Eduard Droberjar

Eduard Droberjar, David Vích

Ke KontaKtům mezi východními Čechami a moravou v poČátcích doby římsKé

K důležité a dosud nepříliš řešené otázce ve stu-diu doby římské na území Čech patří spojení a kontakty s okolními zeměmi�. zatímco kontaktům ze západu a jihu byla už určitá pozornost věnována, daleko menší byly naše vědomosti o kontaktech se severními a východními oblastmi, resp. s polskem a moravou. přitom je evidentní, že vztahy mezi čes-kými (hornolabskými) a moravskými (středodunaj-skými) svéby musely existoval už od počátků doby římské.

dominantními spojnicemi byly řeky, zejmé-na Labe. význam Labe pro vztahy mezi saskem a Čechami před dobou římskou výstižně charakteri-zovali především m. zápotocký (1969) a v. salač (1997). přestože pro dobu římskou v labském ko-ridoru zatím postrádáme zřetelné nálezy, lze je v tomto teritoriu předpokládat. za doklad kontaktů mezi saskem a Čechami, a to nejen v době latén-ské, ale i v době římské, jsou považovány některé nově publikované nálezy ze severozápadních Čech, resp. přímo z Krušných hor (Čižmář 2008). prav-děpodobně potvrzují aktivity polabských Germánů už ve stupni b�. Jde o nálezy římských spon typu a. 236c z nakléřova (Čižmář 2008, 233, obr. 4:�) a typu Langton down na katastru Krásný Les (tam-též, 233, obr. 4:2), které jsou lokalizovány do míst tzv. chlumecké cesty, jež vedla přes nakléřovský průsmyk. význam těchto ojedinělých nálezů, ačko-li jsou velmi důležité, nelze přeceňovat (Salač 2008, ��2). dosud k nim chybí sídlištní kontext a nále-zy labsko-germánské keramiky. výskyt kovových,

� na iv. protohistorické konferenci v sanoku v roce 2008 původně zazněl jiný referát (droberjar, e.: „Wpływy kultury przeworskiej i wielbarskiej w nadłabskim kręgu kulturowym na obszarze czech”). Jelikož se celá tato problematika roz-rostla o nové a důležité nálezy, které ještě nejsou všechny zdokumentovány, bude uvedené téma publikováno na jiných místech.

ale i dalších předmětů ve výšinných polohách může být indikátorem existence kultovních míst – např. depot římských a germánských militárií z jiné čás-ti Krušných hor – tentokrát na chomutovsku (ne-publ.) nebo nálezy v předhůří alp ve Forggensee (Zanier 1999) ad.

o kontaktech západních Čech s podunajím a se západními oblastmi svědčí některé nálezy římských spon z Klatovska (Droberjar 2007, 48, 64) a domaž-licka (Droberjar – Řezáč 2009), které současně na-značují, že spojení s římskými provinciemi zde už mohlo být minimálně od stupně b�.

vztahům s podunajím přes jižní Čechy, kudy procházela zlatá stezka a tzv. linecká cesta, se pro dobu římskou věnuje zejména p. zavřel (2007). za-tímco osídlení v nejstarším stupni doby římské bylo v jižních Čechách značně intenzivní (Zavřel 2006), pro následující stupeň b� zřetelné sídlištní doklady chybějí (Droberjar 2008, �03). rovněž tak na jihu Čech postrádáme římské importy z počátků doby římské, podle nichž by bylo možno rekonstruovat průběh obchodních cest, které právě do této oblas-ti bývaly, jako spojnice s podunajskými provincie-mi, nejčastěji lokalizovány (Sakař 1994, �2–�3). si-tuaci neřeší ani augustovy a tiberiovy zlaté mince z dobronic (Pochitonov 1955, 97, 98, č. 249 a 256; Militký 2004, 508, 509, tab. �), neboť není jasné, kdy se do jižních Čech dostaly.

K jiné tzv. okrajové oblasti ve vztahu k hlavní sí-delní doméně svébů v českém polabí, která si zaslu-huje zvýšenou pozornost, patří severní část česko-moravského pomezí (vysokomýtsko, Litomyšlsko, moravskotřebovsko, Jevíčsko a boskovicko). na tento prostor se zejména v posledních letech so-ustřeďuje intenzivní badatelský zájem. výsledkem je řada nově objevených sídlištních lokalit z doby laténské (Vích 2003; Hlava – Vích 2007) a rovněž

m. Karwowski, e. droberjar (eds.)Archeologia Barbarzyńców 2008: powiązania i kontakty w świecie barbarzyńskim.

collectio archaeologica resoviensis Xiii, rzeszów 2009, 237–247

238 eduard droberJar, david vích

obr. �. rozšíření nálezů z časné doby římské (stupně a a b�) na českomoravském pomezí. � – vraclav, 2 – tisová 3, 3 – hru-šová, 4 – chornice 6a, 5 – Jevíčko-předměstí 4b, 6 – pamětice 3, 7 – sudice, 8 – skalice nad svitavou.

abb. �. die Kartierung der Funde aus der frühen römischen Kaiserzeit (stufen a und b�) im böhmisch-mährischen Grenz-land. � – vraclav, 2 – tisová 3, 3 – hrušová, 4 – chornice 6a, 5 – Jevíčko-předměstí 4b, 6 – pamětice 3, 7 – sudice, 8 – skalice

nad svitavou.

239Ke KontaKtům mezi východními Čechami a moravou v poČátcích doby římsKé

z doby římské (Vích 2007; týž 2008). a právě také tento region se stal středem zájmu grantového pro-jektu, řešeného na Katedře archeologie univer-zity hradec Králové (e. droberjar) a v regionál-ním muzeu ve vysokém mýtě (d. vích)2. cílem toho grantu je zejména objasnit směry migrací po-labských Germánů (svébů), vzájemné vztahy mezi východními Čechami a střední a jižní moravou a definovat úlohu českomoravského pomezí jako spojnice mezi polabím a podunajím v době římské. terénní prospekce (povrchové sběry a detektorový průzkum) se dosud zaměřily hlavně na oblast v po-vodí řeky Loučné (Čechy) a na severní část malé hané (morava). cílem toho příspěvku je prezenta-ce a zhodnocení nálezů z počátků doby římské ve sledované oblasti, ze které pocházejí artefakty jak ze starších povrchových sběrů a výzkumů, tak i z nových průzkumů především s využitím detektorů kovů. při detektorové prospekci zaměřené na dobu římskou byly dosud používány především vLF přístroje značky Fisher �270 a F75 se standardními cívkami, zcela ojediněle pak značky dalších výrobců (Garrett ace 250, Xp Goldmax). pozornost je věno-vána zemědělsky obdělávaným lokalitám, kde orba vytrhla artefakty z kontextů a přemístila je do or-nice. dokumentace se proto omezuje na zaměření každého artefaktu ruční stanicí Gps a na sledování délky detektorového průzkumu na jednotlivých lo-kalitách. prezentaci těchto informací bude věnová-na pozornost jinde.

následující soupis lokalit se základním vyhod-nocením sleduje severozápado-jihovýchodní linii přibližně ve směru od vysokého mýta (vraclav) přes chornice a Jevíčko až do boskovic (skalice nad svitavou).

1. Vraclav (okr. Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj): nádoba E. 18–20 (obr. 2: 4)

prvním předmětem je starý nález fragmentu (d. 2�,2 cm) bronzové rukojeti zakončené stylizova-nou ptačí hlavičkou (Motyková-Šneidrová 1963, 66; Sakař 1970, 5�; Droberjar 2006a, 46, 5�, obr. 24), jenž patří k některému typu vědra e. �8–20. pochá-zí z vraclavského hradiště (i když nálezové okolnos-ti nejsou blíže známé) a může být datován do roz-

2 příspěvek byl vypracován jako součást řešení tohoto grantového projektu Ga Čr č. 404/09/035� (migrace Ger-mánů mezi Labem a dunajem a význam česko-moravského pomezí v protohistorickém vývoji).

mezí eggersových stupňů a–b�. nález je uložen ve sbírkách národního muzea v praze (inv.č. �6232). obdobná vědra italské provenience se vyskytu-jí už od pozdí doby laténské, u nás v oppidálním prostředí. zejména vědra typů e. �8 a 20 mají dlo-uhou chronologii. Jelikož podle držadla vědra ne-lze určit přesnější typ, je také bližší datování obtíž-né. zajímavý je výskyt věder e. �8, �9 a 20 v Labi mezi hradcem Králové a Litoměřicemi (Droberjar 2006a, 5�).

2. Tisová 3 (okr. Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj): ostruha (obr. 2: 5)

sídliště z doby římské je známé ze sběrů od kon-ce 80. let 20. století dodnes (Vích 2007, �75, obr. 4). podle nálezů keramiky a spony typu a. 68 převa-žují nálezy ze stupně b2. dne 2. 6. 2006 nalezl d. vích pomocí detektoru kovů bronzovou ostruhu. ostruha se třemi kruhovými destičkami (dreikre-isplattensporen, resp. stuhlsporen mit kreisförmi-gen nietplatten) má zachovaný jeden nýt se zdo-benou hlavicí (ryté mřížkování). rozměry ostruhy jsou: š = 3,8 cm; d. trnu = �,5 cm. tento typ ostruh je charakteristický zejména pro labsko-germánský kulturní okruh (obr. 3) a lze jej datovat na sklonek stupně a, resp. do přechodného stupně a/b� (Völ-ling 1992; týž �993). podle meklenburských lokalit Körchow a hagenow, lze klást některé ostruhy až do stupně b� (Völling 1993, �07). v rozšíření těch-to ostruh až do středního podunají (ringelsdorf) spatřuje th. völling (tamtéž, �09) migraci svébů ze středního německa nebo dolního polabí, kde se hlavně vyskytují, do středního podunají přes Če-chy. nález ostruhy z východočeské lokality tak po-tvrzuje völlingův předpoklad. podobné formy, kde kruhové destičky byly spojeny příčkami, nacházíme také v bohatých hrobech v treverské oblasti: Go-eblingen-nospelt, hroby a a b (Metzler – Waringo – Bis – Metzler-Zeus 1991, ��4–��5, Fig. 87: 20c–d; 88: 24; Völling 1992, 396, 397, abb. 9–�0).

3. Hrušová (okr. Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj): denár

denár s provrtem, ražený za císaře tiberia (�4–37), je jedinou mincí, kterou by bylo možno klást na počátek doby římské (pochitonov �955, 98, č. 257a; vích 2007, �74). na katastru hušové dosud nebyly nalezeny žádné jiné předměty z doby římské.

240 eduard droberJar, david vích

obr. 2. nálezy z časné doby římské na českomoravském pomezí. � – sudice (podle Vích 2008), 2 – chornice 6a (podle Vích 2007), 3 – skalice nad svitavou (podle Čižmář – Štrof 1994), 4 – vraclav (podle Droberjar 2006a), 5 – tisová 3 (nepubl.), 6–7

– Jevíčko-předměstí 4b (nepubl.), 8 – pamětice 3 (nepubl.). Kresby: m. Fábiková (5–8).abb. 2. die Funde aus der frühen römischen Kaiserzeit im böhmisch-mährischen Grenzland. � – sudice (nach Vích 2008), 2 – chornice 6a (nach Vích 2007), 3 – skalice nad svitavou (nach Čižmář – Štrof 1994), 4 – vraclav (nach Droberjar 2006a), 5 – tisová 3 (unpubl.), 6–7 – Jevíčko-předměstí 4b (unpubl.), 8 – pamětice 3 (unpubl.). zeichnungen von Frau m. Fábiková

(5–8).

24�Ke KontaKtům mezi východními Čechami a moravou v poČátcích doby římsKé

obr. 3. rozšíření ostruh se třemi kruhovými destičkami. � – Großromstedt, 2 – schkopau, 3 – bornitz, 4 – dörnten, 5 – priort, 6 – putensen, 7 – harsefeld, 8 – hamfelde, 9 – hagenow, �0 – Körchow, �� – ringelsdorf (a), �2 – tisová (cz). podle Völling

1993 (doplněno).abb. 3. die Kartierung der dreikreisplattensporen. � – Großromstedt, 2 – schkopau, 3 – bornitz, 4 – dörnten, 5 – priort, 6 – putensen, 7 – harsefeld, 8 – hamfelde, 9 – hagenow, �0 – Körchow, �� – ringelsdorf (a), �2 – tisová (cz). nach Völling

1993 (ergänzt).

4. Chornice 6a (okr. Svitavy, Pardubický kraj): keramika (obr. 2: 2)

na katastru obce je známo několik sídlištních poloh z doby římské (Beninger – Freising 1933, 22; Droberjar 1997, �67; Vích 2007, �77). na jedné z nich (chornice 6a) objevil d. vích (2007, obr. 8–�0, ��: �–��) větší počet keramických nálezů ze starší i z mladší, resp. pozdní doby římské. Jeden fragment jemné keramiky ze zdobené výdutě (rytá výzdoba a vpichy, resp. drobné důlky kolem linií) je mož-no považovat za nádobu plaňanské skupiny GrK (Vích 2007, obr. �0: �6). obdobně zdobená kera-mika pochází např. z plaňanského objektu č. 32/02 ze slepotic (Droberjar 2006a, 7�, obr. 44: 3), ale i z dalších českých lokalit (např. Motyková-Šneidrová 1963, beilage �: 7–8).

5. Jevíčko-Předměstí 4b (okr. Svitavy, Pardubický kraj): nádoba E. 92 (obr. 2: 6)

a spona A. 236c (obr. 2: 7)

na katastru Jevíčka je doloženo několik lokalit z doby římské (Vích 2007, �78–�79). Lokalita 4b je známá mimo jiné sídlištními nálezy z doby latén-ské v poloze „na vrších“ (Vích 2005, 3�6). prvními průkaznými nálezy z doby římské, které objevil d. vích, jsou dva římské importy: ataše bronzové mísy e. 92, nalezena 8.5.2007 a spona a. 236c, nalezena 6.�0.2007.

z ataše bronzové nádoby se zachovala jen hor-ní část bez spodního palmetovitého prolamování. i z toho je zřejmé, že jde o mísu s pohyblivými uchy. v Čechách se tyto mísy nacházejí ve stupni b�, a to jak v žárových hrobech (Dobřichov-Pičhora, hr.

242 eduard droberJar, david vích

70, ��6 a �48; obříství; vrbice), tak i v bohatém kostrovém hrobě č. iv v praze-bubenči (Droberjar 1999, �32–�33, taf. 54: 70/�; 68: ��6/2; 8�: �48/6; týž 2007, 63). v barbariku je známe především z bohatých kostrových nebo žárových hrobů v dán-sku a ve spolkové zemi meklenbursko-přední po-mořansko, kde se fragmenty našly i na sídlištích (Voß 2006, 60, abb. 4). doloženy jsou rovněž v něk-terých žárových hrobech na jihozápadním sloven-sku: např. Kostolná pri dunaji, hr. 35 (Kolník 1980, 262, taf. XciX: r; Krekovič 1987, 239).

noricko-panonská výrazně členěná bronzo-vá, resp. mosazná spona typu a. 236c (d = 5,6 cm) nemá část vinutí a jehlu. v Čechách patří k časté-mu typu spon hlavně v žárových hrobech stupně b� (Droberjar 1999, �42–�43; týž 2007, 49, 50, 64–65). v noriku a panonii, kde se především vysky-tují v augustovském a tiberiovském obobí, mohou být i v mladším kontextu – v claudijském nebo v ještě mladším období (Garbsch 1965, 29–32). také tento typ spon se dostával do žárových hrobů stře-dodunajských svébů, o čemž svědčí zejména ná-lezy ze žárových hrobů stupně b� z Kostolnej pri dunaji a ze sládkovičova (Kolník 1980, taf. LX-Xiv: bb; LXXviii: 7b; cXLviii: 52b; cLi: 58f; cLii: 59b).

6. Pamětice 3 (okr. Blansko, Jihomoravský kraj): spona A. 2aII (obr. 2: 8)

na lokalitě (k.ú. Knínice, poloha „Kovářovice“) je doloženo osídlení z doby laténské (Hlava – Vích 2007, �8–�9) a nově i z doby římské. prvním a do-sud jediným nálezem z doby římské , který učinil povrchovým sběrem d. vích dne 7.�0.2006, je bron-zová spona typu a. 2a, podle th. völlinga (1995a, 222–226) varianta a. 2aii. ze spony (d = 4,4 cm) se zachoval jen lučík s oboustranně zdobeným pl-ným zachycovačem, chybí vinutí a jehla. Germán-ské spony typu almgren 2a (=Kostrzewski var. o), které zpracoval th. völling (1995b, 32–4�, �05–�08, Karte 5), se vyskytují na širokém teritoriu bar-barika, včetně polabských Germánů. výrazná kon-centrace je také v Čechách, především v časné fázi stupně b� (b�a), ojediněle i v b�b (Droberjar 1999, 78; týž 2006b, 605). zatím nejsou prokázány u stře-dodunajských svébů.

7. Sudice (okr. Blansko, Jihomoravský kraj): keramika (obr. 2: 1)

sídliště s nálezy keramiky zejména ze starší doby římské (Vích 2008, �50) se nachází v poloze „Šmé-ralova zahrada“. mezi staršími nálezy, uloženými v muzejní sbírce v boskovicích, byla (pravděpodobně na uvedené lokalitě, jisně na katastru sudic) identi-fikována nožka zřejmě z plaňanského poháru. ne-jen tvar, ale rovněž materiál je příznačný pro tuto keramiku. má typický hnědý hlinitý materiál s pří-měsí písku a kaménků a na povrchu je hladká, čer-ná a tuhovaná (Vích 2008, �48, �57, obr. �: �). navíc je na dně zdobený miniaturními čárkovitými vrypy (radélkování?) a vlasově rytými liniemi. plaňanský pohár ze sudic je nejvýchodnějším nálezem těchto nádob.

8. Skalice nad Svitavou (okr. Blansko, Jihomoravský kraj): keramika (obr. 2: 3)

známé sídliště z doby římské se rozkládá v po-loze „nivy“. už v roce �937 zde prozkoumal d. ti-chý �0 objektů z doby římské. během dalšího zá-chranného výzkumu v letech �979–83 bylo odkryto dalších �� objektů (jam) z téže doby (Šimek 1958, 342; Pernička �966, �48; Čižmář – Štrof 1994; Dro-berjar 1997, �74, �95, 356–357, taf. �30–�3�). Je-den z objektů (č. �9/80) publikovali m. Čižmář a a. Štrof (1994). byl v něm kromě několika střepů fragment teriny s uchem zdobený rytou páskou ve tvaru klikatky a vyplňovanou důlky. nádoba byla autory určena jako tzv. trychtýřovitá urna (trich-terurne) a datována na sklonek doby laténské a do počátků doby římské. diskuse k interpretaci a da-tování této nádoby proběhla před časem (Droberjar 1995, 23). tehdy se jeden z autorů tohoto příspěv-ku (ed) domníval, že nejde o trychtýřovitou urnu pozdní doby laténské, nýbrž o terinu ze starší doby římské. tento názor platí i nadále, s tím, že v sou-časné době lze zaujmout poněkud jiný pohled na datování. po průběžném zpracovávání nálezů pla-ňanské skupiny großromstedtské kultury (GrK) v Čechách je zřejmé, že nejstarší teriny začínají už na sklonku stupně eggers a a postupně se od pře-chodného stupně a/b� zvyšují i jejich hrdla (např. Droberjar 2006a, obr. 43: 3; 45: 8, ��, �4, �7). také výzdoba vyplňovaných pásek zejména v podobě meandrovitých motivů je v Čechách rovněž dolo-žena (např. Droberjar 2006a, obr. 34: �2–�3; 44: 5).

243Ke KontaKtům mezi východními Čechami a moravou v poČátcích doby římsKé

v kontextu dalších keramických nálezů plaňanské skupiny GrK z lokalit chornice a sudice a torzo-vitých poznatků o nejstarší labsko-germánské ke-ramice na jižní moravě, můžeme datovat terinu ze skalice nad svitavou do počátků doby římské, resp. do stupňů a-b� (nejspíše a/b�).

nejstarší kultura svébů, reprezentovaná na úze-mí Čech plaňanskou skupinou GrK, kterou sou-časně u nás začíná doba římská (stupeň eggers a), zasáhla z polabí středočeského také do východočes-kého. nejvýchodnějším zkoumaným sídlištěm pla-ňanské skupiny GrK v Čechách jsou slepotice, okr. pardubice (Beková 2006; Droberjar 2006a, 7�, 74, 78, obr. 44 a 49). přičemž slepotice jsou vdálené jen 23 km od tisové, kde byla nalezena „časně svébská“ ostruha. v poloviční vzdálenosti mezi oběma loka-litami se nachází vraclav. další nálezy z počátku doby římské (především ze stupně a), které pochá-zejí už z jižní části malé hané (chornice, sudice a patrně také skalice nad svitavou), mohou reprezen-tovat nejvzdálenější zásah plaňanské skupiny GrK na severozápadní moravě. mohou tak rovněž být dokladem migrace českých svébů na moravu a dále do středního podunají ve 2. pol. �. stol. př. Kr.

druhým nejstarším chronologickým horizon-tem doby římské na českomoravském pomezí je stupeň b�. ve východních Čechách jsou doloženy, kromě žárových hrobů v ohnišťanech (Droberjar 2006b, 687–688) a Jaroměři (Droberjar 2006b, 686) jen sporadické sídlištní (povrchové) nálezy z to-hoto období. nutno poznamenat, že problematice počátků doby římské ve východních Čechách byla věnována nedostatečná pozornost. nové sídlištní nálezy na českomoravském pomezí: zejména řím-ské importy (e. 92 a a. 236c) v Jevíčku-předměs-tí a germánská spona typu a. 2aii v paměticích na jihu malé hané naznačují kontakty mezi Čechami a moravou, resp. podunajskými provinciemi právě ve stupni b�, resp. v první pol. �. stol. po Kr.

nabízí se otázka, kam vlastně směřovala migra-ce nejstarších svébů z východních Čech přes česko-moravské pomezí, když víme, že osídlení moravy bylo na počátku doby římské, zejména ve stup-ních a a b� podle stávajících pramenů velmi říd-ké. na střední moravě lze předpokládat zásah urči-tých skupin lidu przeworské kultury, o čemž svědčí zejména žárové hroby v dolanech (Kalábek 2006, 43�–433, 434, obr. 3) nebo rozrušený žárový hrob v dubanech (Meduna 1968, 56, obr. �). nejstarší lab-sko-germánské nálezy se koncentrují především na jižní moravě. Je jich dosud velmi málo (ojedinělé nálezy: hrabětice, nejdek, prace nebo některé žá-rové hroby: velatice, bzenec a nedakonice, hr. iv) a všechny lze klást až do stupně b�, resp. do fáze b�b, tedy do doby po zániku marobudovy říše (Tej-ral 1968, 503–504, obr. 6: �,4; týž 1970, ��0, �2�, obr. 8.�; Droberjar 1995, abb. 3: 2; 4: �,4).

ačkoli další povrchová prospekce na českomo-ravském pomezí, resp. v úseku mezi vysokým mý-tem a boskovicemi nepochybně přinese nové nálezy i k počátkům doby římské, již dnes je jisté, že prv-ní zde publikované artefakty prokazují nejen vzta-hy mezi Čechami a moravou, ale pravděpodobně také určité, byť i krátkodobé osídlení ve stupních a a b�. nové sídlištní nálezy časně římských impor-tů z Jevíčka-předměstí se nacházejí uprostřed dvou svébských domén – v Čechách a na jihozápadním slovensku. mohou tak být svědectvím nejen o vzá-jemném vztahu obou oblastí, ale především ukazu-jí na směr římského importu ze středního podunají do Čech. některé luxusní předměty římské prove-nience (mísa typu e. 92) nebo bronzová ostruha svébského jezdce, tedy artefakty, které v barbariku používala především germánská aristokracie, jasně naznačují její přítomnost i v těchto okrajových ob-lastech labsko-germánského osídlení.

244 eduard droberJar, david vích

Beková, M. 2006: sídliště z počátku doby římské ve slepoti-cích, okr. pardubice. in: droberjar, e. – Lutovský, m. (eds.), archeologie barbarů 2005. praha, 36�–364.

Beninger, E. – Freising, H. 1933: die germanischen bodenfun-de in mähren. reichenberg.

Čižmář, M. 2008: příspěvek k otázce spojnice mezi Čechami a saskem v době železné. in: archeologické výzkumy v severo-západních Čechách v letech 2003–2007. most, 229–239.

Čižmář, M. – Štrof, A. 1994: nález labsko-germánské kerami-ky ze skalice nad svitavou (okr. blansko), archeologické roz-hledy 46, �33–�35.

Droberjar, E. 1995: zur Frage der ältesten germanischen und römischen siedlungsfunde in mähren. in: tejral, J. – pieta, K. – rajtár, J. (eds.), Kelten, Germanen, römer vom ausklang der Latène-zivilisation bis zum 2. Jahrhundert im mitteldo-naugebiet. brno–nitra, 2�–37.

Droberjar, E. 1997: studien zu den germanischen siedlungen der älteren römischen Kaiserzeit in mähren. praha.

Droberjar, E. 1999: dobřichov-pičhora. ein brandgräberfeld der älteren römischen Kaiserzeit in böhmen (ein beitrag zur Kenntnis des marbod-reichs). praha.

Droberjar, E. 2006a: plaňanská skupina großromstedtské kul-tury. K chronologii germánských nálezů a lokalit v Čechách na sklonku doby laténské a v počátcích doby římské. in: dro-berjar, e. – Lutovský, m. (eds.), archeologie barbarů 2005, praha, ��–90.

Droberjar, E. 2006b: hornolabští svébové – markomani. K problematice dalšího vývoje großromstedtské kultury ve stup-ni eggers b� („zeitgruppe 3“) v Čechách (dobřichovská sku-pina), archeologie ve středních Čechách �0, 599–7�2.

Droberjar, E. 2007: „veteres illic sueborum praedae et nostris e provinciis lixae ac negotiatores reperti…“ (tacitus, ann. ii, 62, 3). K interpretaci římských importů u českých svébů v době marobudově. in: droberjar, e. – chvojka, o. (eds.), ar-cheologie barbarů 2006. České budějovice, 43–93.

Droberjar, E. 2008: K chronologii nejstarších labsko-germán-ských (svébských) sídlišť v Čechách. in: droberjar, e. – Ko-moróczy, b. – vachůtová, d. (eds.), barbarská sídliště. chro-nologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve

světle nových archeologických výzkumů (archeologie bar-barů 2007). brno, 99–��0.

Droberjar, E. – Řezáč, M. 2009: nové nálezy římských spon ze západních Čech, archeologie ve středních Čechách �3, 869–873.

Garbsch, J. 1965: die norisch-pannonische Frauentracht im �. und 2. Jahrhundert. münchen.

Hlava, M. – Vích, D. 2007: Laténské osídlení boskovicka. pra-věk, suppl. �7, ��–86.

Kalábek, M. 2006: Germánské osídlení olomouce. in: dro-berjar, e. – Lutovský, m. (eds.), archeologie barbarů 2005. praha, 43�–450.

Kolník, T. 1980: römerzeitliche Gräberfelder in der slowakei, teil i. bratislava.

Krekovič, E. 1987: rímske importy na slovensku, slovenská archeológia 78, 23�–282.

Meduna, J. 1968: příspěvek k problematice pozdní doby latén-ské na moravě, archeologické rozhledy 20, 56–69.

Metzler, J. – Waringo, R. – Bis, R. – Metzler-Zeus, U. 1991: cle-mency et les tombes de l´aristocratie en Gaule belgique. Lu-xembourg.

Militký, J. 2004: import zlatých římských a raně byzantských mincí do českých zemí v době římské až raném středověku, archeologie ve středních Čechách 8, 505–536.

Motyková–Šneidrová, K. 1963: die anfänge der römischen Kaiserzeit in böhmen. praha.

Pernička, R. M. 1966: die Keramik der älteren römischen Ka-iserzeit in mähren. brno.

Pochitonov, E. 1955: nálezy antických mincí v Čechách, na moravě a ve slezsku. in: nohejlová-prátová, e. (ed.), nálezy mincí v Čechách, na moravě a ve slezsku. praha, 85–308.

Sakař, V. 1970: roman imports in bohemia. praha.

Sakař, V. 1994: Čechy a podunajské provincie římské říše. sborník národního muzea, řada a-historie XLv, �99�, �–66.

Salač, V. 1997: význam Labe pro česko-saské kontakty v době laténské (úvod do problematiky), archeologické rozhledy 49, 462–494.

Literatura

245Ke KontaKtům mezi východními Čechami a moravou v poČátcích doby římsKé

Salač, V. 2008: starší doba římská. in: salač, v. (ed.), arche-ologie pravěkých Čech 8. doba římská a stěhování národů. praha, �7–32, 37–�00, ��2–�26.

Šimek, E. 1958: poslední Keltové na moravě. brno.

Tejral, J. 1968: K otázce postavení moravy v době kolem pře-lomu letopočtu, památky archeologické 59, 488–5�8.

Tejral, J. 1970: počátky doby římské na moravě z hlediska hro-bových nálezů, Študijné zvesti �8, �07–�92.

Vích, D. 2003: Laténské nálezy na českomoravském pomezí, pravěk nř �3, 309–350.

Vích, D. 2007: Českomoravské pomezí v době římské. pravěk, suppl. �7, �73–229.

Vích, D. 2008: nálezy doby římské v jižní části malé hané. in: droberjar, e. – Komoróczy, b. – vachůtová, d. (eds.), barbar-ská sídliště. chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (ar-cheologie barbarů 2007). brno, �47–�60.

Völling, Th. 1992: dreikreisplattensporen. anmerkungen zu einem spornfund aus hopferstadt, Ldkr. Würzburg, archäo-logisches Korrespondenzblatt 22, 393–402.

Völling, Th. 1993: sporen aus ringelsdorf, niederösterreich. bemerkungen zu den frühkaiserzeitlichen stuhlsporen mit kreisförmigen nietplatten, archaeologia austriaca 77, �05–���.

Völling, Th. 1995a: studien zu Fibelformen der jüngeren vor-römischen eisenzeit und der älteren römischen Kaiserzeit,

bericht der römisch-Germanischen Kommission 75, �994, �47–282.

Völling, Th. 1995b: Frühgermanische Gräber von aubstadt im Grabfeldgau (unterfranken). Kallmünz/opf.

Voß, H.-U. 2007: zu den neufunden römischer sachgüter aus mecklenburg-vorpommern �996-2006. in: hirsch, K. – Lehmpuhl, r. – Kuhlmann, n. – saalow, L. – schanz, e. – schmidt, J.-p. – schuster, J. – sudhoff, i. – virk, W. – voß, h.-u., „römisches“ aus mecklenburg-vorpommern – nachträge zur Lieferung d 3 des „corpus der römischen Funde im euro-päischen barbaricum“. bodendenkmalpflege in mecklenburg-vorpommern, Jahrbuch 54, 2006, 56–74.

Zanier, W. 1999: das spätlatène- und römerzeitliche brandop-ferplatz im Forggensee (Gde. schwangau). münchner beiträ-ge zur vor- und Frühgeschichte, bd. 52. münchen.

Zápotocký, M. 1969: K významu Labe jako spojovací a do-pravní cesty. říční nálezy mezi mělníkem a pirnou, památky archeologické 60, 277–366.

Zavřel, P. 2006: současný stav poznání plaňanského horizontu v jižních Čechách. in: droberjar, e. – Lutovský, e. (eds.), ar-cheologie barbarů 2005, praha, 237–256.

Zavřel, P. 2007: problematika komunikací doby římské a doby stěhování národů v jižních Čechách. in: droberjar, e. – chvojka, o. (eds.), archeologie barbarů 2006. České budě-jovice, 269–294.

246 eduard droberJar, david vích

Eduard Droberjar, David Vích

zur verbindunG zWischen ostböhmen und mähren in den anFänGen der römischen Kaiserzeit

Zusammenfassung

Gegenstand des vorliegenden beitrags ist die präsentation und auswertung der Funde vom an-fang der römischen Kaiserzeit im nördlichen teil des böhmisch-mährischen Grenzlandes, d.h. etwa in der nordwest-südostlinie von vysoké mýto (vraclav) über chornice und Jevíčko bis nach bos-kovice (skalice nad svitavou). in diesem sog. rand-gebiet wurden intensive Feldbegehungen unter ver-wendung von minensuchgeräten durchgeführt, bei denen eine reihe von siedlungen aus der Latène-zeit (Vích 2003; Hlava – Vích 2007), sowie der rö-mischen Kaiserzeit (Vích 2007; 2008) gefunden wurde. daran schloss ein von der universität hra-dec Králové und dem regionalmuseum in vysoké mýto bearbeitetes projekt (Grantagentur der tsche-chischen republik) an, dessen ziel es war, vor allem die migrationsrichtungen der elbgermanen (sueb-en) und die beziehungen zwischen ostböhmen und mittel- sowie südmähren zu erfassen und die rolle des böhmisch-mährischen Grenzlandes als verbin-dungslinie zwischen dem elbe- und donauraum in der römischen Kaiserzeit zu definieren.

dabei ist es auch gelungen, belege für die ältes-ten sueben in den römerzeitlichen stufen a und b� zu gewinnen. zum älteren Fund eines eimerhen-kels (e �8–20) aus vraclav kamen so neue Gegen-stände z.b. „frühsuebische“ dreikreisplattensporen von tisová und vor allem einige Keramikfragmente hinzu. diese sind uns bereits aus dem südteil von malá haná (chornice, sudice und offenbar auch skalice nad svitavou) bekannt und machen zusam-men mit einem plaňany-becher (aus skalice nad svitavou in nordwestmähren) den am weitesten nach osten reichenden beleg für den eingriff der plaňany-Gruppe der Großromstedter Kultur aus. sie können auch als beleg für eine migration der böhmischen sueben nach mähren und weiter an

die mittlere donau in der 2. hälfte des �. Jh.v. chr. aufgefasst werden. zweitältester erwiesener rö-merzeitlicher horizont im böhmisch-mährischen Grenzland ist die zeit des marbodreiches. neue siedlungsfunde diesbezüglich sind aus dem raum des untersuchungsgebietes bekannt. dies betrifft vor allem römische importe (e. 92 und a. 236c) in Jevíčko-předměstí und germanische Fibeln vom typ a. 2aii aus pamětice im süden von malá haná, die auf Kontakte zwischen böhmen und mähren hindeuten, bzw. eben zu den donauprovinzen in der stufe b�, d.h. in der ersten hälfte des �. Jh. n. chr angerechnet werden.

man sollte sich hier die Frage stellen, wohin ei-gentlich die migrationen der ältesten sueben aus ostböhmen über das böhmisch-mährische Grenz-land gerichtet waren, wenn wir in betracht zie-hen, dass die besiedlung mährens zu anfang der römischen Kaiserzeit, besonders in den stufen a und b�, aufgrund der gegenwärtigen Quellenlage äußerst spärlich war. in mittelmähren können wir einen eingriff von bestimmten volksgruppen der przeworsk-Kultur voraussetzen, wovon besonders die brandgräber in dolany (Kalábek 2006, 43�–433, 434, obr. 3) oder das gestörte brandgrab von dubany (Meduna 1968, 56, obr. �) zeugen. die äl-testen elbgermanischen Funde konzentrieren sich vor allem auf südmähren, sind aber nach wie vor rar (einzelfunde: hrabětice, nejdek, prace oder ei-nige brandgräber: velatice, bzenec und nedakoni-ce, Grab iv) und können zudem erst in die stufe b� bzw. phase b�b gesetzt werden, also in die zeit nach dem untergang des marbodreiches (Tejral 1968, 503 f., obr. 6: �, 4; 1970, ��0, �2�, obr. 8.�; Droberjar 1995, abb. 3: 2; 4: �, 4).

die hier zum ersten mal dargestellten Gegen-stände sind nicht nur für die beziehungen zwi-

247Ke KontaKtům mezi východními Čechami a moravou v poČátcích doby římsKé

schen böhmen und mähren ein beweis, sondern zeugen wahrscheinlich auch von einer bestimmten, obwohl nur kurzfristigen besiedlung in den stu-fen a und b�. mit den neuen siedlungsfunden von frührömischen importen in Jevíčko-předměstí fin-den wir uns zwischen zwei suebischen domänen wieder, und zwar böhmen und der südwestslo-wakei. sie könnten somit auf die richtung der rö-mischen importe aus der mittleren donau nach böhmen hindeuten. einige Luxusgegenstände von römischer herkunft, wie eine schale vom typ e. 92 (Jevíčko-Předměstí 4b) oder die bronzesporen eines suebischen reiters (tisová 3), also artefakte, die im barbaricum vor allem vom germanischen adel ver-

wendet wurden, deuten eindeutig auf die anwesen-heit von dieser Gruppe in den sog. randgebieten des elbgermanischen verbreitungsgebietes hin.

Eduard DroberjarKatedra archeologie

Univerzita Hradec Králové Hradec Králové

Instytut ArcheologiiUniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej

Lublin

David VíchRegionální muzeum ve Vysokém Mýtě

Vysoké Mýto