29

A C T A M U S E I M O R A V I A E ČASOPIS MORAVSKÉHO MUZE A LXXVIII • 1993

Scientiae sociales Vědy společenské

PŘÍSPĚVEK K POZNANI KULTURY SE ZVONCOVITYMI POHÁRY NA MORAVĚ

BEITRAG ZUR KENNTNIS DER GLOCKENBECHERKULT UR IN MÄHREN

PETR DVOŘÁK Archeologický ústav ČSAV Brno

JAROSLAV PEŠKA Regionální muzeum Mikulov

ÚVOD

V našem příspěvku se budeme zabývat několika zajímavými a dosud nepubli- kovanými, resp. jen z části publikovanými hrobovými celky kultury se zvoncovitými poháry (dále jen KZP). Ke zpracování jsme je vybrali tak, abychom zároveň přispěli k vnitřní chronologii KZP na Moravě. Jde o hrob se dvěma epimaritimními poháry z Kostic (okr. Břeclav), o hrob se stříbrným sídlem z Vyškova-Dědic (okr. Vyškov) a o menší pohřebiště z nejmladšího období KZP z Vyškova, kde byl mimo jiné nale- zen i šňůrou zdobený džbánek.1)

KOSTICE (okr. Břeclav)

V archeologické sbírce FF MU v Brně je uložen inventář hrobu KZP z Kostic (1/66 - obr. 4A; tab. I:1— 2).2) O tomto hrobu víme pouze to, že byl vykopán v roce 1966 a obsahoval kostru ve skrčené poloze a následující inventář: 1. Štíhlý zdobený zvoncovitý pohár, lesklý, červený, V = 150 mm (41429). 2. Štíhlý zdobený zvoncovitý pohár, lesklý, červený, V = 210 mm (41430). 3. Měděný (?) kroužek vyrobený z drátu kruhového průřezu, Ø 10 mm, síla drátu =

2 mm (41431). Oba zvoncovité poháry jsou si zpracováním, tvarem i výzdobou nápadně blízké.

Rozdíl mezi nimi je, kromě velikosti, jen ve využití klikatky. Na větším z nich (obr. 4A:2) je tvořena třemi otisky ozubeného kolku, zatímco na menším (obr. 4A:1) jsou dva úzké pásy zdobené jednoduchou klikatkou. Analogie pro tyto poháry bychom našli na Moravě v hrobech starší KZP v Jezeřanech-Maršovicích (Langová-Rakovský 1981), Ledcích (Medunová-Benešová 1953), Prosiměřicích (Pernička 1961), Borkovanech (Ondráček 1961b) nebo v Předmostí u Přerova (Medunová-Benešová 1962). Téměř shodné tvary známe z Rakouska ze žárového hrobu 8 na pohřebišti v Laa an der Thaya a z Lichtenworthu - zde není zcela jisté, zda jde o hrobový celek (Hetzer 1949). Velice podobný je i exemplář ze Szigetszentmiklós v Maďarsku (Schreiber 1973, Abb. 2). Zajímavé je, že skoro ve všech hrobech se poháry vyskytly v páru, a to jeden větší a druhý menší. Tento typ poháru by snad bylo možné, ve středoevropských poměrech, označit za epimaritimní, příznačný právě

30

Obr. 1. A - Mapa rozšíření KZP na Moravě s vyznačením zde publikovaných lokalit. B - Vyškov -

Markova cihelna. Poloha pohřebiště v terénu. Abb. 1. A - Landkarte der Verbreitung der Glockenbechcrkultur in Mähren mit der Bezeichnung der

h i er behandelten Fundstätten. B - Vyškov - Marek Ziegelei. Position des Gräberfeldes im Gelände.

31

Obr. 2. A — Polokvantitatlivní analýza šídla z hrobu z Vyškova-Dědic. B — Vy.škov-Dědice — "Kozí

horka". Přibližná poloha hrobu v terénu. Abb. 2. A - Halbquantitative Analyse der Ahle aus dem Grab in Vyškov-Dědiec. B — Vyškov-Dědice

- "Kozí horka". Annähernde Position des Grabes im Gelände.

32

pro nejstarší nálezovou skupinu KZP na Moravě. Analogie pro měděný (?) kroužek nalézáme opět v hrobu 2 z Borkovan, kde se jich našlo celkem 36 kusů vyrobených z plochého drátu (Ondráček 1961b, obr. 5:3). Z výše uvedeného vyplývá, že hrob z Kostic můžeme zařadit do nejstaršího období KZP na Moravě.

VYŠKOV-DĚDICE (okr. Vyškov)

V roce 1954 zjistil G. Křivánek při stavbě silnice z Dědic na „Kozí horku" (obr. 2B) porušený kostrový hrob (1/54), jehož obsah zachránil. Z hrobu pochází materiál, který je dnes uložen v muzeu ve Vyškově (obr. 4B; 5A; tab. I:3-5): 1. Zdobený pohár, otřelý, původně lesklý, červený, V = 115 mm (A 6114). 2. Miska, hladká, černá, V = 48 mm (A 6115). 3. Džbánek, hlazený, tmavohnědý, V = 81 mm (A 6116). 4. Část dna a několik zlomků z výdutí větší hladké světle hnědé nádoby (A 6118). 5. Kostěný knoflík s V-vrtáním, V = 5 mm, Ø = 16 mm (A 6120). 6. Stříbrné šídlo s příměsí mědi (obr. 2A) Čtvercového průřezu s jedním zahroceným

koncem, d = 74 mm, š = 3 mm (A 6119). 7. Několik zlomků ze zdobeného poháru červené barvy, který se tvarem i výzdobou

podobá poháru č. 1, avšak je patrně větší (A 6117). Ačkoliv nejsme blíže informováni o poloze ani pohlaví zemřelého, je možné ze

skladby hrobové výbavy usuzovat na pohřeb dospělého jedince (počet nádob v hro-bě) uloženého na pravém boku, neboť sídla a kostěné knoflíky jsou milodary charakteristické spíše pro pohřby na pravém boku (cf. Havel 1978, obr. 5 a 7).

K oběma zdobeným pohárům (obr. 4B:1;5A:7) bychom našli na Moravě řadu analogií, jako např. v žárovém hrobě z Bulhar (Měřínský - Stuchlík 1980, obr. 4:2). Z typologického hlediska by mohlo jít o relativně starší tvary, které lze snad zařadit na počátek středního období KZP. Tomuto datování neodporuje ani džbánek (obr. 5B:3), který je blízký pohárovitým džbánkům běžným ve II. nálezové skupině.

Z hrobového celku je nejpozoruhodnější šídlo (obr. 4B:6) vyrobené ze stříbra s příměsí mědi (obr. 2A). Náš dík za provedení spektrální analýzy patří doc. L. Ptáčko-vi, ing. M. Ptáčkové a dr. K. Jastrzebowskému z VÚT v Brně, SVVÚ - Přístrojové centrum.Tvarově shodná měděná šídla jsou v KZP celkem běžná a prakticky nemají větší chronologický význam (Kuna - Matoušek 1978, 69). Přestože se v nálezech KZP stříbro objevuje, je jeho použití ke zhotovení nástroje přinejmenším neobvyklé. Proble-matika výskytu a původu stříbra je značně složitá a byla již v literatuře podrobně sledo-vána (nově Langová - Rakovský 1981, 28-29 se starší literaturou). Nejstarším dokladem použití stříbra v pravěku střední Evropy je staroeneolitický terč typu Stollhof z Kotouče u Štramberka (Jisl 1967). Častěji se tento kov vyskytuje až v souvislosti s KZP. U nás jsou z něj zhotoveny především vlasové ozdoby ve formě jednoduchých kroužků, spirálek (Jezeřany-Maršovice) a záušnic s roztepaným koncem, které známe jak stříbrné, např. z Borkovan (zde také s příměsí mědi) a Prahy-Bubenče, tak i zlaté či elektronové z Předmostí u Přerova (Langová - Rakovský 1981, 28 - 29). Z hlediska rela-tivní chronologie jsou nejdůležitější právě záušnice s roztepaným koncem, neboť se v naší oblasti prozatím objevují v hrobových celcích spolu s maritimními, resp. epima-ritimními poháry a dlouhými dýkami s rapem typu I a II (Kuna - Matoušek 1978, 73), tedy s předměty řazenými po právu do nejstarší nálezové skupiny (I) KZP v Čechách a na Moravě, (cf. Hájek 1966). Naproti tomu hrob se stříbrným šídlem z Dědic náleží svým obsahem až II. nálezové skupině.

VYŠKOV (okr. Vyškov)

Pohřebiště se nachází v bývalé Markově cihelně na parcelách č. 358/1, 359/1, 360/1, 362/2, 373/1 a 373/2 v nadmořské výšce 250 m na J svahu asi 250 m S od říčky

33

Obr. 3. Vyškov - Markova cihelna. Poloha pohřebiště v terénu. Abb. 3. Vyškov - Marek Ziegelei. Position des Gräberfeldes im Terrain.

34

Obr. 4. A - Kostice, hrob 1/66. B - Vyškov-Dědice, hrob 1/54. Abb. 4. A - Kostice, Grab 1/66. B - Vyškov-Dědice, Grab 1/54.

35

Obr. 5. A - Vyškov-Dědice. hrob 1/54. B - Vyškov, hrob 1/57. C - Vyškov, hrob 2/58. Abb. 5. A - Vyškov-Dědice, Grab 1/54. B - Vyškov, Grab 1/57. C - Vyškov, Grab 2/58.

36

Obr. 6. A - Vyškov, hrob 9/57. B - Vyškov, hrob 10/36. Abb. 6. A - Vyškov, Grab 9/57. B - Vyškov, Grab 10/36.

37

Haná (obr. 1B). Pravěké nálezy, ničené těžbou spraše, zde od 30. do 60. let tohoto století zachraňoval Gabriel Křivánek, jemuž vděčíme nejen za výzkum 8 hrobů KZP, ale i za záchranu desítek dalších objektů téměř ze všech období pravěku a časné doby dějinné. K prozkoumaným hrobům máme k dispozici verbální popisy, náčrtky a v několika případech i fotografickou dokumentaci (tab. II:1, 3). Polohu a rozsah pohřebiště, jakož i vzájemnou polohu hrobů lze alespoň přibližně rekonstruovat ze skic (obr. 3). Součástí nekropole jsou i dva hroby (1/57, 2/58) publikované J. Ondráčkem (1961b). Materiál je uložen v Muzeu Vyškovska ve Vyškově.

POPIS HROBŮ A NÁLEZŮ

Hrob 1/57 (obr. 5B). V kruhové jámě o průměru 170 cm a hloubce 90 cm (od povrchu) byl uložen žárový pohřeb, dvě koňské lebky (2) a džbánek (1), pod jehož hrdlem byla část zvířecí lopatky (3) (Ondráček 1961b, 149, obr. 1; 4:1). 1. Džbánek, hladký, černý, chybí zlomek ucha, V = 101 mm (1259-20/57). 2. Dvě koňské lebky. 3. Zlomky zvířecí lopatky.

Hrob 2/58 (obr. 5C). V téměř čtvercové hrobové jámě (140x120 cm) byly zjištěny v hloubce 90 cm (od povrchu) dvě kostry, z nichž jedna (A) byla uložena ve skrčené poloze na pravém boku hlavou k JJZ a druhá (B) byla zcela dislokovaná. Z hrobu pocházejí 4 nádoby (1 - 4), jehlice (5) a tři knoflíky (6) (Ondráček 1961b, 149, obr. 2; 4:2-7). 1. Konvice, hlazená, tmavohnědá, chybějí drobné zlomky okraje, výdutě a ucho, V =

147 mm (1259 -1/58). 2. Džbánek, hlazený, tmavohnědý, chybí zlomek okraje, V =93 mm (1259-2/58). 3. Džbánek, hlazený, tmavohnědý, V = 72 mm (1259-3/58). 4. Džbánek, hlazený, černý, V = 76 mm (1259-4/58). 5. Měděná jehlice s roztepanou, esovitě svinutou hlavicí, d = 67 mm. 6. Tři kuželovité kostěné knoflíky s V-vrtáním, V = 7,5-9,5 mm, Ø = 17 -19 mm.

Při popisu následujících hrobů vycházíme z poznámek G. Křivánka.

Hrob 9/57 (obr. 6A; tab. 11:1 — 2). Kostrový pohřeb byl uložen ve skrčené poloze na levém boku hlavou k V a nohama k Z. Za pánví ležela keramika (1-2) a v rohu hrobu byl džbánek (3). Hrob byl porušen orbou. Rozměry: hloubka = 40 cm, délka = 155 cm. 1. Džbánek s "vousy" pod kořenem ucha, hlazený, tmavohnědý, V = 113 mm

(A 6980). 2. Mísa, hladká, tmavohnědá, V = 92 mm (A 6981). 3. Dle popisu hrobu by mělo jít o džbánek, ale pod inv. č. A 6982 je v muzeu uloženo

několik střepů z různých nádob.

Hrob 10/36 (obr. 6B; tab. II:3 - 5; III:7). Při kopání hlíny byl zjištěn kostrový pohřeb uložený ve skrčené poloze na levém boku hlavou k V a nohama k Z. Výplň hrobu tvořila černá hlína. Před lebkou ležely dva kameny (6), za pánví mísa (1) a vedle ní šipka (5), za patou džbánek (2) a v něm ještě jeden menší (3). Pod kole-nem pravé nohy byl nalezen zlomek kovu (4). Rozměry: hloubka = 100 cm, délka = 130 cm, šířka = 100 cm. 1. Mísa, hladká, tmavohnědá, chybějí drobné zlomky okraje a ucho, V = 90 mm

(A 8917, 3530). 2. Džbánek, hlazený, tmavohnědý, V = 101 mm (3529). 3. Džbánek, hlazený, světle hnědý, chybí polovina hrdla, V = 64 mm (3528). 4. Zlomek kovu - snad cín (popis G. Křivánka) - neident.

38

Obr. 7. A - Vyškov, hrob 30/60. B - Vyškov, hrob 32/60. C - Vyškov, neurčený hrob. Abb. 7. A - Vyškov, Grab 30/60. B - Vyškov, Grab 32/60. C - Vyškov, unbestimmtes Grab.

39

Obr. 8. A - Vyškov, hrob 38/60. B - Vyškov, hrob 36/60. Abb. 8. A - Vyškov, Grab 38/60. B - Vyškov, Grab 36/60.

40

5. Silicitová šipka, d = 27,5 mm. 6. Dva menší kameny.

Hrob 30/60 (obr. 7A; tab. III:2 - 3). Kostrový pohřeb byl uložen ve skrčené poloze na pravém boku hlavou k Z a nohama k V. Keramika (1 - 3) byla uložena za tělem. Západní část hrobu byla porušena sesuvem půdy. Hrob byl vyplněn černou hlínou. Rozměry: hloubka = 70 cm, délka = 120 cm, šířka = 90 cm. 1. Džbánek, hlazený, tmavohnědý, V = 86 mm (A 6983). 2. Džbánek, hlazený, tmavohnědý, V = 115 mm (neident. - kresba dle fotografie). 3. Drobné zlomky z mísy s rozšířeným okrajem, hladké, tmavohnědé (A 6985).

Hrob 31/60 (obr. 9A). Kostrový pohřeb byl uložen ve skrčené poloze na levém boku hlavou k V a nohama k Z. Hrob byl porušen sesuvem hlíny. Milodary se nepo-dařilo zachránit. Rozměry: hloubka = 80 cm, délka = 120 cm, šířka = 75 cm.

Hrob 32/60 (obr. 7B; tab. III:1, 5). Kostrový pohřeb byl uložen ve skrčené poloze pravděpodobně na pravém boku hlavou k Z a nohama k V. Hrob byl porušen sesuvem zeminy, v níž byla nalezena keramika (1 -2) a lidské kosti. Výplň hrobu tvořila černá hlína. Rozměry: hloubka = 45 cm, šířka = 70 cm. 1. Konvice, hlazená, tmavohnědá, chybějí 2/3 dna, V = 147 mm (A 6986). 2. Džbánek, hlazený, černý, V = 67 mm (A 6987).

Hrob 36/60 (obr. 8B; tab. IV:3 - 5). Hrob byl porušen bagrováním. Kostrový pohřeb byl uložen ve skrčené poloze na pravém boku hlavou k J a nohama k S. Z hrobu byla získána keramika (1-3). Dle G. Křivánka byla lebka pod levým okem proděravělá a zhojená. Výplň objektu byla černá. Rozměry: hloubka = 60 cm, délka = 130 cm. 1. Hrnec s plastickou protlačovanou lištou pod okrajem, hladký, tmavohnědý, chybí

1/4 hrdla, V = 125 mm (A 3920). 2. Džbánek, hlazený, tmavohnědý, chybí 1/4 hrdla, V = 157 mm (A 3921). .3. Džbánek zdobený na hrdle otiskem šňůry v podobě horizontálního pásu vyplně-

ného pětinásobnou klikatkou, hlazený, tmavohnědý, V = 124 mm (A 3922).

Hrob 38/60 (obr. 8A; 9C; tab. III:4; IV: 1, 2, 6). Kostrový pohřeb byl uložen ve skrčené poloze na pravém boku hlavou k Z a nohama k V. U ramen stál džbánek (2), za pánví další (3) a za patami hrnec (1). U levé ruky ležel korálek (4). Hrob byl porušen bagrováním. Výplň hrobu tvořila černá zemina. Rozměry: hloubka = 180 cm, délka = 170 cm, šířka = 140 cm. 1. Hrnec s pravidelně rozmístěnými šesti výčnělky (dva dvojité, dva trojité a dva čtyřnásobné), hladký, tmavohnědý, chybí 1/3 hrdla, V = 290 mm (A 6988).

2. Džbánek s rytým křížkem na dně, lesklý, tmavohnědý, V = 84 mm (A 6989). 3. Džbánek, hlazený, tmavohnědý, V = 100 mm (A 6990). 4. Bronzový (?) korálek - neident.

Hrob 40/61 (obr. 9B; tab. III:6). Kostrový pohřeb byl uložen ve skrčené poloze na pravém boku hlavou k Z a nohama k V. Partie trupu byla porušena bagrováním a celá kostra byla značně strávená. Za pánví ležela mísa (2) a v ní džbánek (34). U mísy stála konvice (1). Výplň hrobu tvořila černá hlína. Rozměry: hloubka = 175 cm, délka = 130 cm, šířka = 110 cm. 1. Konvice, hlazená, tmavohnědá, V = 183 mm (A 6999). 2. Mísa, hladká, tmavohnědá, polovina chybí, V = 80 mm (A 7000). 3. Džbánek, hlazený, černý, polovina chybí, V zach. = 90 mm (A 7001).

Neurčený hrob (obr. 8C). V muzeu Vyškovska je uložena keramika, u níž je poznámka, že pochází z hrobu nalezeného v Markově cihelně. Zůstává však otázkou, zda je tento údaj spolehlivý a zda jde skutečně o hrobový celek.

41

Obr. 9. A - Vyškov, hrob 31/60. B - Vyškov, hrob 40/61. C - Vyškov, hrob 38/60. Abb. 9. A - Vyškov. Grab 31/60. B - Vyškov, Grab 40/61. C - Vyškov, Grab 38/60.

42

1. Pohár, lesklý, červený, V = 100 mm (A 6994). 2. Mísa, hlazená, tmavohnědá, V = 80 mm (A 6995). 3. Džbánek, hladký, tmavohnědý, V = 70 mm (A 6996).

Rozložení hrobů na pohřebišti. Hroby na sledované ploše vytvářejí dvě skupiny vzdálené od sebe asi 60 m. Je otázka, zda obě nebyly původně propojeny dalšími nezjištěnými hroby. Do jižní skupiny patří hroby 1/57, 9/57, 10/36; severní skupinu tvoří hroby 2/58, 30/60, 31/60, 32/60, 36/60, 38/60 a 40/61 (obr. 3).

Tvar a rozměry hrobových jam. Podle dochovaných náčrtků a údajů je zřejmé, že ve většině případů šlo pravděpodobně o obdélníkové hrobové jámy se zakulacenými rohy. Výjimku tvořil hrob 2/58 téměř čtvercového půdorysu (120x140 cm), v němž byly uloženy dvě kostry, a neobvykle velká jáma pro žárový hrob 1/57 (Ø 170 cm). Velikost hrobových jam ukazuje na hroby dospělých jedinců (délka hrobů se pohy-buje mezi 120 - 170 cm, šířka 75 - 180 cm). Nezjistili jsme žádný vztah mezi velikostí hrobové jámy a uložením kostry, popřípadě výbavy.

Orientace hrobů. Z Křivánkovy dokumentace (zvláště pohřebiště z doby stěho-vání národů) vyplývá, že její autor zřejmě neuváděl vedlejší světové strany. Z rozbo-ru moravských pohřebišť KZP (Dvořák 1984) víme, že orientace Z-V se u spolehlivě prozkoumaných hrobů prakticky nevyskytuje. Můžeme proto asi Křivánkem uváděnou orientaci Z-V a naopak ztotožnit se směrem JZ-SV a opačně, což potvrzuje i dříve prozkoumaný hrob 2/58 orientovaný ve směru JJZ-SSV (Ondráček 1961b, 149). Mírně odchylnou orientaci měl pouze hrob 36/60, kde je výslovně uveden směr .1 -S.

Uložení pohřbů. Na prozkoumané ploše bylo zachyceno celkem 10 hrobů KZP. V jednom případě šlo o dva pohřby v jedné hrobové jámě (hrob 2/58) s kostrou (A) ženy ve věku 20 - 40 let a pohlavně blíže neurčeného jedince (B) ve věku juvenis (Stlou-kal 1961). Žárový hrob (1/57) obsahoval mimo jiné dvě koňské lebky. Touto otázkou se podrobně zabýval J. Ondráček (1961b), dnes k tomu lze doplnit jen to, že řada koňských kostí pochází ze sídlištních jam csepelské skupiny KZP v Budapešti (Kalicz - Schreiber 1.976, 198). Zbývá 8 kostrových pohřbů, z nichž tři jsou uloženy na levém boku hlavou pravděpodobně k SV a obličejem k V, dalších pět leželo na boku pravém hlavou k JZ s obličejem obráceným opět k V. Míru skrčení ani polohu rukou nelze z dokumentace rekonstruovat. Na fotografiích hrobů 2/58, 9/57, 10/36 á 38/60 vidíme, že skelety spočívaly v mírně skrčené poloze s rukama složenýma před obličejem.

Uložení keramiky v hrobech. Pokud je to z dochované dokumentace patrné, pak všechna keramika byla uložena za hlavou, za zády a za nohama kostry. Již dříve sledovaná skutečnost, že hrnce a konvice se nacházejí u pohřbů na pravém boku (Dvořák 1984), se potvrzuje i ve Vyškově. Jinou vazbu mezi keramickým inventářem a uložením zemřelých jsme nepozorovali. Skoro standartně obsahovaly hroby tři nádoby. Výjimku tvoří hrob 31/60 (obr. 9A) porušený sesuvem půdy, z něhož se výbava nedochovala. Jiná je situace u žárového hrobu 1/57 (obr. 5B) s jedním džbánkem a v případě dvojhrobu 2/58 se čtyřmi nádobami (obr. 5C).

Uložení nekeramického inventáře. Jehlice z hrobu 2/58 je asi v druhotné poloze. Kostěné knoflíky z téhož hrobu ležely u krku obou koster, takže se můžeme domní-vat, že buď tvořily součást náhrdelníku, nebo spínaly oděv. Šipka z hrobu 10/36 se nacházela v obvyklé poloze za pánví, což naznačuje přítomnost toulce se šípy, jejichž hroty směřovaly k zemi. Za koleny tohoto pohřbu byl nalezen zlomek kovu uváděný G. Křivánkem jako cín, který se však nepodařilo v muzeu identifikovat. Rovněž bronzový (?) korálek zjištěný u levé ruky kostry z hrobu 38/60 není dnes bohužel k dispozici.

Analýza materiálu a chronologické postavení pohřebiště: Již při zběžném pohledu na keramiku zjistíme, že je technologicky i tvarově zpracována jednotným způso-bem. Pohřebiště pravděpodobně tvoří chronologicky uzavřený celek, vzniklý

43

v krátkém časovém úseku. Máme zde zastoupeny všechny keramické druhy, které se v moravské KZP vyskytují, s výjimkou zdobeného poháru, což je důležité. Rovněž chybějí pohárovité džbánky a mísy s okrajem zdobeným kolkem. Dalším aspektem pro zařazení pohřebiště do nejmladšího období KZP je přítomnost džbánků s nízkým hrdlem (koflíků), jak je máme doloženy v hrobech 10/36 a 32/60 (obr. 6B:3; 7B:2). Pro závěr KZP na Moravě je příznačný také ostře profilovaný džbánek z hrobu 2/58 (obr. 5C:2) a "vousy" pod kořenem ucha u džbánku s vysokým hrdlem z hrobu 9/57 (obr. 6A:1). Podobně jehlici s esovitě profilovanou hlavicí (hrob 2/58) řadíme do nejmladšího období KZP (Ondráček 1961b, 154, obr. 4:5). Další exempláře jsou známy z Budkovic, Strážovic či Skoronic a Újezda (Hájek 1950, 353; Ondráček 1961b, 154). V Praze-Libni byla tato jehlice nalezena na pohřebišti, které rovněž náleží do mladšího stupně KZP (Štorch 1914). Hrnce a konvice, stejně jako mísy, jsou chronologicky asi málo citlivé.

Ž hlediska vnější chronologie je významný hrob 36/60 se zcela výjimečnou kera-mickou výbavou, jehož příslušnost k určité archeologické kultuře je sporná. Kultuře zvoncovitých pohárů by snad byl nejbližší džbánek (obr. 8B:2). Problémem však už je hrncovitá či pohárovitá nádobka s plastickou lištou pod okrajem (obr. 8B:1). Hrnce KZP bývají větší (výška se zpravidla pohybuje mezi 20 - 40 cm). Pod okrajem nebo při něm mívají čtyři výčnělky, lišta se objevuje na rozhraní hrdla a plecí. Zde je třeba upozornit na hrob 1 z Lysolají (Hájek 1962, Taf. 14- (2)1 a (2)2), z něhož pochází také hrnec s přesekávanou lištou pod okrajem, zlomky šňůrového poháru, měděné šídlo, dvě záušnice, mísa, džbánek zdobený ozubeným kolkem a dva nezdobené džbánky velice podobné džbánku z hrobu 36/60 (obr. 8B:2). Další blízkou analogii najdeme v hrncovité nádobě s lištou z hrobu 2 na pohřebišti v Leopoldsdorfu (Willvonseder 1937, Taf. 20:15), které svým obsahem patří do mladšího období KZP. Obdobný výzdobný prvek se objevuje i na keramice tzv. epišňůrového kulturní-ho komplexu (Machnik 1977), z níž jsou vyškovské keramice nejbližší plastickou lištou zdobené nádobky z hrobů nitranské kultury ve Výčapech-Opatovcích a Tvrdošovcích (Točík 1963, obr. 253:1, 3, 6). J. Vladár považuje tento prvek za jeden z dokladů vlivu KZP v náplni nitranské kultury. Předlohy k této keramice nachází v prostředí nejmladší KZP a genezi těchto tvarů, podobně jako dalších druhů průvodní keramiky, hledá ve starším domácím podloží (Vladár 1964, 114), které vykazuje úzké kontakty s Karpatskou kotlinou. V této souvislosti je nutno upozornit na skutečnost, že plastická lišta jako výzdobný prvek (nehledě na způsob umístění) má u nás starou a bohatou eneolitickou tradici.

Do okruhu kultur se šňůrovou keramikou nás zavádí motiv šňůrou zdobeného džbánku z Vyškova (obr. 8B:3). V oderské šňůrové keramice najdeme pro tento typ výzdoby (ne však pro tvar) řadu analogií (Machnik 1979, Ryc. 247 - 249; Wetzel 1969, Abb. 2). Spojení Moravy s Poodřím v pozdním eneolitu nám mimo jiné doklá-dá i keramika z nálezu u Dobrochova (Ondráček 1961a), případně i hmoždířovitá nádobka z Němčic n. Hanou (Ondráček 1967, obr. 12:1). Rovněž v Čechách obje-víme paralely nejen pro tento (oderský) typ výzdoby, ale i pro tvar, a to na keramice zdobené rytím i šňůrou, kterou V. Moucha řadí do náplně protoúnětické kultury (Moucha 1963, obr. 4:10, 11, 12, 17, 21; 10:1, 3,5). Stejným stylem provedenou výzdobu konstatujeme na časně únětické keramice prakticky na celém území jejího rozšíření a vzhledem k původu této výzdoby pak nejčastěji ve Slezsku (Ondráček 1967, 407).

Tvarové analogie ke džbánku se šňůrovou výzdobou, kromě již uvedených, najdeme, i když zřídka, v materiální náplni KZP na Moravě. Stavbou těla je mu blízký i džbánek z Jiříkovic, zdobený na hrdle imitací šňůry (Ondráček 1967, obr. 15:14), poněkud odlišný od běžné moravské protoúnětické keramiky, který nemá

44

daleko k některým epišňůrovým džbánkům charakteru Chlopice- Veselé (Budinský-Krička 1965, Taf. VII:1; VIII:8; IX:3).

Z výše uvedeného lze v}'vodit, že keramiku z hrobu 36/60 je možno i přes její výjimečnost zařadit do okruhu KZP, což potvrzuje i orientace a poloha hrobu v rámci vyškovského pohřebiště. Zároveň naznačuje určité možnosti částečné para-lelizace nejmladších zvoncovitých pohárů na Moravě s mladými skupinami šňůrové keramiky v Poodří, protoúnětickou fází únětické kultury a zřejmě i s počátky epišňůrového kulturního komplexu (s časně nitranskou fází).

ZÁVĚR

Předložené hrobové celky z Kostic, Dědic a Vyškova jsou záměrně vybranými reprezentanty tří různých období vývoje KZP na Moravě. Současně dokreslují a potvrzují vnitřní periodizaci této kultury vytvořenou již dříve L. Hájkem (1966).

Kostický hrob náleží k nejstarší nálezové skupině (I) a charakterizuje počáteční stadium vývoje KZP na Moravě. Do II. nálezové skupiny klademe hrob z Dědic, obsahující mimo jiné i stříbrné šídlo. Pohřebiště z Vyškova s výrazným keramickým inventářem nám pak představuje nejmladší nálezovou skupinu (III) (obr. 3A) s náznakem řešení vztahů k soudobým pozdně eneolitickým kulturám.

LITERATURA

BUDINSKÝ-KRIČKA, V., 1965: Gräberfeld der späten schnurkeramischen Kultur in Veselé, S1A XIII, 51-106. DVORAK, P., 1984: Pohřebiště lidu s kulturou se zvoncovitými poháry na Moravě, rkp.

diplomové práce, Praha. HÁJEK, L., 1950: Měděné (bronzové) jehlice kultury zvoncovitých pohárů -

Epingles en bronze dans la civilisation des vases campaniformes, OP XIV, 353-360.

HÁJEK, L., 1962: Die Glockenbecherkultur in Böhmen und in Mähren, InvArch CS 11 - 20 (Bonn). HÁJEK, L., 1966: Die älteste Phase der Glockenbecherkultur in Böhmen und Mähren, PA LVII, 210-

241. HAVEL, J., 1978: Pohřební ritus kultury zvoncovitých pohárů v Čechách a na Moravě - The Burial

Rite of the Bell Beaker Culture in Bohemia and Moravia, in: Praehistorica VII, Varia Archaeo- logica I, 91-117. Praha.

HETZER, K., 1949: Beiträge zur Kenntnis der Glockenbecherkultur in Österreich, ArchA IV, 87-115. JISL, L., 1967: Hromadné nálezy kovových předmětů na Kotouči u Štramberka - Hortfunde auf dem

Berg Kotouč bei Štramberk, Časopis Slezského muzea XVI, 14 - 15. KALICZ-SCHREIBER, R., 1976: Die Probleme der Glockenbecherkultur in Ungarn, in:

Glockcnbechersymposion Oberried 1974, 183-213. Bossum/Haarlem. KUNA, M. - MATOUŠEK, V., 1978: Měděná industrie kultury zvoncovitých pohárů ve střední Evropě

- Das Kupferinventar der Glockenbecherkultur in Mitteleuropa, in: Praehistorica VII, Varia Archaeologica I, 65 - 89. Praha.

LANGOVÁ, J. -RAKOVSKÝ, I., 1981: Objekty kultury zvoncovitých pohárů z Jezeřan-Maršovic - Objects of the Bell-Beaker Culture from Jezeřany-Maršovice, AR XXXIII, 19 - 36, 113 - 114.

MACHNIK, J., 1977: Frühbronzezeit Polens. Wroclaw - Warszawa - Kraków -Gdańsk. MACHNIK, .T., 1979: Kra g kultury ceramiki sznurowej, in: Prahistoria ziem polskich, Tom II Neolit,

337-411. Wroclaw-Warszawa - Kraków- Gdańsk. MEDUNOVÁ-BENEŠOVÁ, A., 1953: Nový nález zvoncovitých pohárů z Předmostí u Přerova, in:

SbČSSA 2, 235 - 245. Brno. MĚŘÍNSKÝ, Z. - STUCHLÍK, S., 1980: Hroby kultury se zvoncovitými poháry a středodunajské mohy-

lové kultury v Bulharech, okr. Břeclav - The Graves of the Bell-Beaker and the Middle Danubian Tumulus Cultures at Bulhary, Břeclav distr., AR XXXII, 368 - 380.

MOUCHA, V., 1963: Die Periodisierung der Úněticer Kultur in Böhmen, in: SbČSSA 3, 9 - 60. Brno. ONDRÁČEK, J., 1961a: Nález šňůrové keramiky u Dobrochova - Schnurkeramischer Fund bei

Dobrochov, PV i960, 49-50. Brno.

45

ONDRÁČEK, J ., 1961b: Př íspěvky k poznání kultury zvoncovitých pohárů na Moravě - Beiträge zur Erkenntnis der Glockenbecherkultur in Mähren, PA LII, 149 -157. ONDRÁČEK, J ., 1967:

Moravská protoúně t ická kultura - Die mährische Proto-Aunjeti tzer Kultur , S1A XV, 389-446. P ER N IČK A , R . M . , 19 6 1 : E in e u n ik at e G r ab an lag e d er

G lo ck en b ech er k ul tu r b e i Pr os imě ř i c e , Südwes tmähren, SPFFBU E 6, 9-54.

SCHREIBER, R., 1973: Die Glockenbecherkultur in Budapest, Budapes t. STLOUKAL, M, 1961: Anthropologický posudek, in: Ondráček, J. , 1961b: Příspěvky k poznání kultury

zvoncovitých pohárů na Moravě, PS III, 157- 158. ŠTORCH, E., 1914: Nordická osada a předúnět ické poh řebiště na Libušáku v Libni, PA XXVI, 81-88. TOČÍK, A., 1963: Die Nitra-Gruppe, AR XV, 716 - 774. VLADÁR, J ., 1964: Vplyvy kultúry zvoncovitých pohárov v náplni nitrianskej skupiny - Einflüsse der

Glockenbecherkultur in der Kulturfüllung der Nitra-Gruppe, ŠZ AÚ SAV 13, 111 -126. WETZEL, G., 1969: Oderschnurkeramik und Einzelgrabkultur in Brandenburg, in : Die neolithischen

Beziehungen, 101 - 113. Berlin. WILLVONSEDER, K., 1937: Gräber der älteren Bronzezeit von Leopoldsdorf, NÖ, Germania 21, 88-95.

POZNÁM KY

1) Za upozornění na tyto celky jsme zavázáni dr. J. Ondráčkovi. 2) Za laskavé umožnění studia nálezů děkujeme prof. V . Podhorskému.

ZUSA M M EN FA SSU N G

D ie i n d i es em B e i tr ag p u bl i z i e r t en G r ab ens emb les r ep r äs en ti e r en dr e i v e rs ch i ed en e Entwicklungsperioden der Glockenbecherkultur in Mähren. Es handelt sich um einen Grab mit Epima-ritimbechern aus Kostice (Bz. Břeclav) , ein Grab mit einer Silberahle aus Vyškov-Dědice (Bz. Vyškov) und ein kleines Gräberfeld aus der jüngsten Periode aus Vyškov - Marek Ziegelei. In den 30er bis 60er Jahren dieses Jahrhunderts erforschten hier G. Kř ivánek und J . Ondráček insgesamt 10 Gräber der Glockenbecherkultur : ein Brandgrab, ein Doppelgrab, 3 Gräber mit den auf l inker Seite l iegenden Skeletten und 5 Gräber mit den aufrechter Seite liegenden Skeletten. Alle gehörten erwachsenen Indi-viduen. Orientier t waren sie meis tens in der Meridianr ichtung mit dem Ges icht nach Osten gewendet. Das ausgeprägte Inventar (S-förmig profilierte Nadel, scharf profiliertes Krüglein, Tassen, „Bart" unter de r H enk e lb as is , A nw es en h ei t ve r zi er t er B ech er un d S chüss e ln ) r eih t d i ese s Gr äb erf e ld zu d en jüngs ten Grabstätten der Glockenbecherkultur in Mähren.

D ie b eh an d e l t en Gr ab en s emb l e s e r g än zen u n d b es t ä t i g en d i e P e r io d is a t i o n d e r Glockenbecherkultur , d ie bereits 1966 durch L. Hájek erarbeitet wurde. In die ältes te Fundgruppe (I) gehört das Grab von Kos tice. In die II . Fundgruppe reiht man das jenige aus Vyškov-Dědice und die Grabstätte aus Vyškov ist am jüngsten (die III. Gruppe).

46

Tab. I. 1 -2 Kostice (okr. Břeclav), hrob 1/66; 3 - 5 Vyškov-Dědice (okr. Vyškov), hrob 1/54 (foto M. Havelka - P. Dvořák). Tab. I. 1 -2 Kostice (Bz. Břeclav), Grab 1/66; 3-5

Vyškov-Dědice (Bz. Vyškov), Grab 1/54 (Photo M. Havelka - P. Dvořák).

47

Tab. II. Vyškov - Markova cihelna: 1-2 hrob 9/57; 3-5 hrob 10/36. Tab. II. Vyškov - Marek Ziegelei: 1 -2 Grab 9/57; 3-5 Grab 10/36.

48

Tab. III. Vyškov - Markova cihelna: 1, 5 hrob 32/60; 2-3 hrob 30/60; 4 hrob 38/60; 6 hrob 40/61; 7 hrob 10/36.

Tab. III. Vyškov - Marek Ziegelei: 1, 5 Grab 32/60; 2 - 3 Grab 30/60; 4 Grab 38/60; 6 Grab 40/61; 7 Grab 10/36.

49

Tab. IV. Vyškov - Markova cihelna: 1, 2, 6 hrob 38/60; 3 - 5 hrob 36/60. Tab. IV. Vyškov - Marek Ziegelei: 1, 2, 6 Grab 38/60; 3-5 Grab 36/60.