Nové sídlištní nálezy z doby římské v Praze-Kbelích

archeologie barbarů 2010

archäologie der barbaren 2010

STUdia archaeologica SUebica i

Redakční radaeduard droberjar – Michael erdrich – andrzej Kokowskibalázs Komoróczy – Piotr Łuczkiewicz – Vladimír Varsik

Univerzita Palackého v olomouci, Katedra historie Filozofické fakulty

eduard droberjar (ed.)

archeologie barbarů 2010hroby a pohřebiště germánů

mezi labem a dunajem

Sborník příspěvků ze Vi. Protohistorické konferencehradec Králové, 6.–9. září 2010

archäologie der barbaren 2010die gräber und gräberfelder der germanen

zwischen elbe und donau

Materialien der Vi. Frühgeschichtlichen Konferenzhradec Králové, 6.–9. September 2010

oloMoUc 2011

doc. Phdr. eduard droberjar, Ph.d. (ed.)archeologie barbarů 2010

recenzenti: Prof. dr hab. aleksander bursche

Prof. dr hab. Jan Schuster

Výkonný redaktor: doc. Mgr. Jiří Špička, Ph.d.

odpovědná redaktorka: rndr. hana dziková

Technická redakce, grafika a sazba: Phdr. Michal lutovský

návrh a grafické zpracování obálky: antonie Pešková

Za jazykovou stránku odpovídají autoři příspěvků.

Vydala a vytiskla:

Univerzita Palackého v olomouci, Křížkovského 8, 771 47 olomouc

www.vydavatelstvi.upol.cz, e-mail: [email protected]

Vytiskl:

Papírtisk, s. r. o., lindnerova 108/5, 779 00 olomouc, www.papirtisk.cz

olomouc 2011

1. vydání

ediční řada – Sborníky

neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat občanskoprávní, správněprávní, popř. trestněprávní odpovědnost.

ed. © eduard droberjar, 2011

cover © antonie Pešková, 2011

© Univerzita Palackého v olomouci, 2011

iSbn 978-80-244-2987-8

Obsah – Inhalt

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9Vorwort . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

I. labSKo-gerMánSKé hroby a PohřebiŠTěElbgErmanischE gräbEr und gräbErfEldEr

eduard drober jarEinige bemerkungen zur Körperbestattung bei den böhmischen sueben in der älteren römischen Kaiserzeit . . . . . . . . . . . . . . . 13–22několik poznámek ke kostrovému pohřbívání u českých svébů ve starší době římské . . . . . . . . . . . . . 21

eduard drober jar – david Víchnové žárové pohřebiště z doby římské v Jevíčku-Předměstí, okr. svitavy . . . . . . . . . . . . . . . 23–38das neue brandgräberfeld aus der römischen Kaiserzeit in Jevíčko-Předměstí, bez. svitavy . . . . . . . . 38

dagmar Vachůtová – Marek VlachK možnostem identifikace a poznání pohřebišť z doby římské na Moravě . . . . . . . . . . . . . . . 39–63The identification possibilities of the roman Period funerary areas in moravia . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

Mart in ČernýPohřebiště ze starší doby římské v Ohnišťanech, okr. hradec Králové . . . . . . . . . . . . . . 65–102The burial-ground of early roman Period in Ohnišťany, distr. hradec Králové . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

Zdeněk beneš – Pavel hornik – Frant išek KašpárekRozrušený soubor z pohřebiště a sídliště z nebovid, okr. Kolín. Předběžná zpráva . . . . . . . . 103–116Ein zerstörter bestattungs- und siedlungskomplex von nebovidy, bez. Kolín. Ein Vorbericht . . . . . . 115

anna Pankowská – Marek KalábekPohřeb dítěte v zásypu příkopu krátkodobého římského tábora u hulína a Pravčic . . . . . . . 117–120child burial in the trench of a temporerary roman camp in hulín–Pravčice . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

Vladimír Turčan – alena ŠefčákováGermánske hroby zo stupavy, okr. Malacky . . . . . . . . . . . . . 121–131germanische gräber aus stupava, bez. malacky . . . . . . . . . . . . . . . . . 131

Kr ist ian e lschek – Ján rajtár – V ladimír Vars ik sepulkrálny objekt zo Zohora . . . . . . . . . . . . . 133–151sepulkralobjekt aus Zohor . . . . . . . . . . . . . . . . . 149

II. PrZeworSKé hroby a PohřebiŠTěgräbEr und gräbErfEldEr dEr PrZEwOrsK-KulTur

anna lasotaCmentarzysko z okresu rzymskiego w Gaci koło Przeworska w świetle nowych badań . . . . 155–161roman Period cemetery at gać near Przeworsk in the light of new discoveries . . . . . . . . . . . . . . . . . 161

Katarzyna ibragimowszkieletowy obrządek pogrzebowy kultury przeworskiej na Dolnym Śląsku we wczesnym okresie rzymskim . . . . . . . . . . . . 163–182The inhumation graves of the Przeworsk culture in lower silesia in the early roman iron age . . . . . . . . . . . . . . . . . 181

daniel Żychl ińsk ilokalizacja cmentarzysk ludności kultury przeworskiej w Wielkopolsce . . . . . . . . . . . . . 183–188geomorphologische untersuchungen zur lage der gräberfelder der Przeworsk-Kultur in großpolen . . . . . . . . . . . . . . . . . 188

Justyn SkowronCechy regionalne w obrządku pogrzebowym ludności kultury przeworskiej w dorzeczu bzury . . . . . . . . . . . . 189–205regionale Eigenarten in den bestattungssitten der Przerworsk-Kultur im flussgebiet der bzura . . . . . . . . . . . . . . . . . 201

Jacek P ikulsk i – Joanna Zagórska-TelegaObiekty rowkowe na cmentarzysku kultury przeworskiej w Michałowicach, stan. 1, gm. Czarnocin, woj. świętokrzyskie . . . . . . . . . . . . . 207–226groove-type features on the Przeworsk culture cemetery at michałowice, site 1, czarnocin commune, Świętokrzyskie province . . . . . . . . . . . . . . . . . 225

III. hroby a PohřebiŠTě Z doby STěhoVání národůVölKErwandErungsZEiTlichE gräbEr und gräbErfEldEr

Michal Kostka – Pavel KubálekKostrový hrob z doby stěhování národů v Praze-Čakovicích . . . . . . . . . . . . . 229–238migration Period inhumation burial at Prague-Čakovice . . . . . . . . . . . . . . . . . 237

Pavel Kubálek – Pavla MaláPodoba ženy ze Zličína. Základní antropologické zpracování ostatků z germánského hrobu č. 78 v Praze-Zličíně . . . . . . . . . . . . . 239–247appearance of a woman from Zličín. basic anthropological analyses of the remains from germanic grave no. 78 in Prague-Zličín . . . . . . . . . . . . . . . . . 247

Mart ina beková – eduard drober jar – Petr VelemínskýKostrový hrob z mladší doby stěhování národů z Opočna, Královéhradecký kraj . . . . . . . . . 249–256a migration Period inhumation grave at Opočno, hradec Králové region . . . . . . . . . . . . . . . . . 256

IV. arTeFaKTyarTEfaKTE

radoslav Čambalneskorolaténske nákončie konského jarma/chomúta z bratislavy-Karlovej Vsi . . . . . . . . . . . 259–263spätlatènezeitlicher Joch/Kummetendbeschlag aus bratislava-Karlova Ves . . . . . . . . . . . . . . . . . 263

andrej Vrte lneskorolaténsky objekt 115/09 na nádvorí bratislavského hradu . . . . . . . . . . . . . 265–277la structure no 115/09 dans la cour du château de bratislava (période de la Tène finale) . . . . . . . . 276

J i ř í Mi l i tký – david Víchnové nálezy římských mincí na česko-moravském pomezí . . . . . . . . . . . . . 279–306new finds of roman coins on the bohemian-moravian border . . . . . . . . . . . . . . . . . 305

eduard drober jar – Mi lan Metl ička – Mi lan řezáčZápadní Čechy a dálkové kontakty v době římské a stěhování národů na základě nálezů římských a germánských spon . . . . . . . . . . . . 307–321westböhmen und fernkontakte in der römischen Kaiserzeit und Völkerwanderungszeit aufgrund der funde römischer und germanischer fibeln . . . . . . . . . . . . . . . . . 321

agnieszka reszczyńskaEin zoomorpher beschlag aus Kupferlegierung von der siedlung in trmice-Ústí nad labem . . . . . . . . . . . . . 323–327Zoomorfní kování ze slitiny mědi ze sídliště v Trmicích-Ústí nad labem . . . . . . . . . . . . . . . . . 326

iwona F lork iewiczMiniaturowe nożyce w inwentarzach grobowych kultury przeworskiej, wielbarskiej i luboszyckiej w okresie rzymskim . . . . . . . . . . . . . 329–353miniaturscheren in den römerzeitlichen grabinventaren der Przeworsk-, wielbark-, und luboszyce Kultur . . . . . . . . . . . . . . . . . 351

Jakub halamaterra sigillata v germánských hrobových nálezech a na pohřebištích v Čechách a v evropském barbariku: celkové srovnání . . . . . . . . . . . . . 355–387Terra sigillata in germanischen grabfunden und auf gräberfeldern in böhmen und im europäischen barbaricum: Ein gesamtvergleichh . . . . . . . . . . . . . . . . . 383

hana chytrá Přesleny jako součást výbavy hrobů doby římské v Čechách, na Moravě a na jihozápadním slovensku . . . . . . . . . . . . . 389–394spindle-whorls, as a part of the graves' equipment in the roman Period in bohemia, moravia, and south western slovakia . . . . . . . . . . . . . . . . . 394

V. Varia: noVé SídliŠTní náleZy a inTerPreTaceVaria: nEuE siEdlungsfundE und inTErPrETaTiOnEn

drahomíra Malyková – danie l bursák – Monika Pecinovskánové sídlištní nálezy z doby římské v Praze-Kbelích . . . . . . . . . . . . . 397–413new roman Period settlement finds from Prague-Kbely . . . . . . . . . . . . . . . . . 413

Jan Frol ík – Jan J í lek – Jaros lav J i ř ík – Kr istýna Urbanovásídliště vinařické skupiny z Prahy-Kobylis . . . . . . . . . . . . . 415–451settlement of the Vinařice group in Prague-Kobylisy . . . . . . . . . . . . . . . . . .450

Petr Zavřelnové nálezy z doby římské a z doby stěhování národů v jižních Čechách . . . . . . . . . . . . . 453–480die neuen funde aus der römischen Kaiserzeit und aus der Völkerwanderungszeit in südböhmen . . 479

igor bazovskýRímske a germánske aktivity v okolí rímskej stanice na Devíne . . . . . . . . . . . . . 481–490römische und germanische aktivitäten in der umgebung der römischen station auf devín . . . . . . 489

Jaros lava Schmidtová – Peter bartaVýskum v Gerulate v roku 2009 a otázka lokalizácie porty principalis sinistra . . . . . . . . . . . . 491–500Excavation campaign 2009 in gerulata: towards location of porta principalis sinistra . . . . . . . . . . . 500

Program VI. Protohistorické konference v hradci Králové . . . . . . . . . . . . . . . . . 501das Programm der Vi. frühgeschichtlichen Konferenz in hradec Králové

seznam účastníků VI. Protohistorické konference v hradci Králové . . . . . . . . . . . . . . . . . 502Teilnehmeliste der Vi. frühgeschichtlichen Konferenz in hradec Králové

adresář autorů . . . . . . . . . . . . . . . . . 503adressenverzeichnis

PřEDMluVa

Předložený sborník vychází z referátů VI. Protohistorické konference, která se konala 6.–9. září 2010 naUniverzitě Hradec Králové. Konferenci zorganizoval níže podepsaný z Katedry archeologie UHK (nyníKatedra historie FF UP) ve spolupráci s IA UMCS (Instytut Archeologii Uniwersytetu Marii Curie-Skło-dowskiej w Lublinie) a AÚ AV ČR Brno (Archeologický ústav Akademie věd České republiky v Brně,v. v. i.). Hlavním programem konference bylo téma „Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Du-najem“. Vedle toho, jak už se stalo zvykem i z předchozích konferencí, zazněly další referáty s proble-matikou aktuálních archeologických výzkumů a prezentací nových nálezů. Na konferenci bylo předne-seno 31 referátů a představeny tři posterové prezentace. Hojná účast 53 kolegyň a kolegů z Polska,Slovenska a České republiky vytvořila příjemné pracovní a přátelské prostředí pro jednání i aktivní dis-kuze. Součástí konference byla rovněž exkurze na česko-moravské pomezí. Účastníci navštívili muzeav Holicích, Jevíčku a Boskovicích, prohlédli si půvabné město Litomyšl a seznámili se s prostředímkrajiny, která v sobě ukrývá řadu cenných archeologických nalezišť z doby laténské, římské a stěhovánínárodů. Při návštěvě jevíčské městské věže poskytl účastníkům konference starosta města pan ing.Roman Müller zasvědcený výklad o historii města a Malé Hané. Z věže byl velmi zajímavý pohledvčetně místa archeologického výzkumu žárového pohřebiště z doby římské. Další, tentokrát již VII.Protohistorická konference se bude v roce 2011 konat v Brně.

Sborník Archeologie barbarů 2010 obsahuje 29 příspěvků. Je rozdělen do pěti kapitol. První tři po-jednávají o hrobech a pohřebištích polabských a východních Germánů. Ve čtvrté kapitole jsou statě kproblematice různých artefaktů, a to nejen z hrobových, ale rovněž sídlištních nálezů. Pátá kapitola ob-sahuje hlavně články o nových výzkumech a nálezech ze sídlištních lokalit. Do sborníku byly zařazenyi některé příspěvky, které nemohly být na konferenci předneseny.

Konference a rovněž příprava sborníku byly realizovány s podporou Grantové agentury České re-publiky a jsou součástí projektu s názvem „Migrace Germánů mezi Labem a Dunajem a význam česko-moravského pomezí v protohistorickém vývoji“ (č. projektu 404-09-0351). Za technickou redakci patřímůj dík PhDr. Michalu Lutovskému.

Sborník Archeologie barbarů 2010 vychází jako první svazek nově koncipované edice Studia Ar-chaeologica Suebica, kde by měly být publikovány monografie a sborníky s tématikou polabských Ger-mánů a Svébů, včetně interegionálních kontaktů těchto Germánů s dalšími oblastmi barbarika a římskéříše.

Hradec Králové – Olomouc, červen 2011Eduard Droberjar

VORWORt

Der vorliegende Sammelband besteht aus den Vorträgen der VI. Frühgeschichtlichen Konferenz, dievom 6. bis 9. September 2010 an der Universität in Hradec Králové abgehalten wurde. Organisiertwurde dieses Treffen vom Lehrstuhl für Archäologie der Universität Hradec Králové (heute Lehrstuhlfür Geschichte der Palacký Universität in Olomouc) in Zusammenarbeit mit dem IA UMCS (InstytutArcheologii Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej w Lublinie) sowie dem Archäologischen Institutder Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik in Brünn. Am Programm der Konferenzstand vor allem das Thema „Gräber und Gräberfelder der Germanen zwischen Elbe und Donau“, dane-ben, wie bereits bei den vorangehenden Konferenzen üblich, wurden auch Beiträge zu aktuellen ar-chäologischen Grabungen und der Präsentation neuer Funde eingereiht. Auf der Konferenz wurden 31Vorträge und drei Poster präsentiert. Die große Anzahl von 53 Kollegen und Kolleginnen aus Polen,der Slowakei und der Tschechischen Republik ermöglichte eine angenehme freundschaftliche Arbeits-atmosphäre für Verhandlungen und aktive Diskussionen. Bestandteil der Konferenz war auch eine Ex-kursion ins Böhmisch-Mährische Grenzgebiet. Die Teilnehmer besichtigten die Museen in Holice, Jevíčkound Boskovice, die anmutige Stadt Litomyšl und machten sich mit der Land schaft vertraut, die eineReihe wertvoller archäologischer Fundorte aus der Latènezeit, der römischen Kaiserzeit und der Völ-kerwanderungszeit in sich birgt. Beim Besuch des Turms in der Stadtbefestigung von Jevíčko legte derBürgermeister Ing. Roman Müller fundiert die Geschichte der Stadt und der Malá Haná dar. Vom Turmaus gab es eine interessante Aussicht auch auf die archäologische Grabung des dortigen kaiserzeitlichenBrandgräberfelds. Die nächste, bereits VII. Frühgeschichtliche Konferenz wird 2011 in Brünn stattfin-den.

Der Konferenzband „Archäologie der Barbaren 2010“ enthält 29 Vorträge. Er ist in fünf Abschnittegegliedert. Die ersten drei Kapitel behandeln Gräber und Gräberfelder der Elb- und Ostgermanen. Dasvierte Kapitel enthält Aufsätze aus dem Problemkreis verschiedener Artefakte, und zwar nicht nur ausGrabbefunden, sondern auch von Siedlungen. Das fünfte Kapitel besteht vor allem aus Artikeln überneuere Grabungen und Funde aus Siedlungen. In den Band wurden auch einige Beiträge aufgenommen,die auf der Konferenz nicht vorgetragen werden konnten.

Sowohl das Treffen als auch die Vorbereitung des Sammelbandes wurden mit Unterstützung derGrantagentur der Tschechischen Republik und sind Bestandteil des Projekts „Migration der Germanenzwischen Elbe und Donau und die Bedeutung des Böhmisch-Mährischen Grenzgebiets in der frühge-schichtlichen Entwicklung“ (Projekt Nr. 404-09-0351). Für die Redaktionsarbeit gebührt mein Dank vorallem PhDr. Michal Lutovský (Prag).

Gleichzeitig ist die Archäologie der Barbaren 2010 auch erster Band der neu konzipierten ReiheStudia Archaeologica Suebica, in der Monographien und Sammelbänder zur Thematik Elbgermanenund Sueben einschließlich ihrer Kontakte zu Germanen in weiteren Gebieten des Barbaricums und desRömischen Reiches erscheinen sollten.

Hradec Králové – Olomouc, Juni 2011Eduard Droberjar

v.�

varia: nové SíDlištní nálEzy a intErprEtacE

VARiA: NEuE SiEDLuNGSFuNDE uND iNTERPRETATioNEN

nové sídlištní náleZy Z doby římské v praZe-kbelích

drahomíra�malyková�–�daniel�bursák�–�monika�pecinovská

ÚvoD

Městská část Praha-Kbely se nachází na severovýchodním okraji Prahy. Leží v mírně zvlněné krajiněv nadmořské výšce okolo 278 m n. m. Celé kbelské území se nachází na jihozápadním okraji Českékřídové tabule v prostoru tak zvané prosecké plošiny, což je slabě zvlněná krajina s mírným spádemk severozápadu, proříznutá mělkým údolím Vinořského potoka, který ve Kbelích pramení. Geologicképoměry oblasti poměrně dobře mapuje síť geologických vrtů zdokumentovaných v inženýrsko-geolo-gické mapě 1 : 5000 (Dvořák et al. 1971). Archeologicky zkoumaná plocha se nacházela na jižním svahuúdolí tohoto potoka, který v centrální části obce napájí nevelký rybník. Byla situována do místa bývaléhohospodářského dvora a pivovaru mezi současnými ulicemi Mladoboleslavská, Žacléřská, Toužimskáa Vrchlabská.

Podloží archeologicky zkoumaného souvrství tvoří spraše a sprašové hlíny. Tam, kde došlo k obnaženíspraší, byly při dně některých sond lokálně zjištěny kumulace se zvýšeným obsahem úlomků opuky.Jedná se o přemístěné splachy (deluvia), zaplňující mírné nerovnosti povrchu podloží. Směrem k severu,tedy k místnímu rybníku, se mocnost sprašového pokryvu snižuje a mění se charakter geologickéhopodloží. Šedé písčité jíly, které byly zaznamenány v nejsevernějších sondách zkoumané plochy, můžemepravděpodobně pokládat již za součást náplavů potoka. Na sprašových zeminách probíhal v geologickéi historické minulosti dlouhodobý půdotvorný proces, který byl doprovázen a zároveň i ovlivňován sí-delními aktivitami. Výsledkem všech těchto pochodů se stala mocná a homogenní půdní vrstva. V pro-zkoumaných archeologických sondách se místy dochovala v mocnosti více než 1,6 m (Herichová 2007).

archEologicKá hiStoriE loKality

Z celé řady míst městské části Praha-Kbely pochází velké množství archeologických nálezů spadajícíchdo různých období od eneolitu po současnost.

Pozůstatky osídlení z doby římské a stěhování národů byly objeveny v prostorách bývalé Nekvasilovycihelny, kde byl nalezen kostrový hrob z mladší doby římské, z něhož zachránil J. A. Jíra stříbrnou des-tičkovitou (terčovitou) sponu se zlatou folií a skleněným korálkem uprostřed. Tento hrob je možnédatovat do druhé poloviny 3. století (Lutovský – Smejtek a kol. 2005, 829). Ze stejných míst pochází i sídlištnínálezy ze starší doby římské (Motyková-Šneidrová 1963, 23). V Železnobrodské ulici byly v roce 1959 vevýkopu pro vodovod nalezeny zlomky keramiky z 2. až počátku 3.století. Před stavbou domu č. 45 bylyv roce 2003 zkoumány zahloubené sídlištní objekty, též datovatelné do starší doby římské (Lutovský –Smejtek a kol. 2005, 829). V roce 1967 byl při stavbě jeslí v Albrechtické ulici nalezen zlomek římskébronzové spony (Vaněk 1967). Ve sbírkách Národního muzea je uložen obsah žárového hrobu z mladšídoby římské, zahrnující nádobu, zbytky lidských kostí, zlomek spony a ocílku s uraženým kroužkem.Nález pochází z katastru obce, avšak bližší nálezové okolnosti k němu postrádáme (Lutovský – Smejteka kol. 2005, 829).

mEtoDiKa výzKumu

Archeologický výzkum byl vyvolán výstavbou bytových domů a probíhal v roce 2007 a 2008. Zahrnovalvýzkum ploch, které byly vymezeny půdorysy plánovaných budov, a byl prováděn pod vedením pra-covníků Archeologického ústavu AVČR Praha, v. v. i, ve spolupráci s firmou OSINA ARCHEO, s. r. o.

E. DrobErjar (ED.)archEologiE barbarů 2010: hroby a pohřEbiště gErmánů mEzi labEm a DunajEm

StuDia archaEologica SuEbica i. olomouc 2011, S. 397–413

Celková plocha výzkumu byla rozdělena na 7 částí a označena shodně s názvy budoucích staveb:bytový dům 1 (BD1) až bytový dům 7 (BD7). Vzhledem k různému typu a zachovalosti terénu se meto-dika odkryvu v jednotlivých částech měnila.

V prostoru BD1 byla pod silnou vrstvou navážek zjištěna půdní vrstva. Její mocnost kolísala od 1do 1,65 m. Prostor BD1 byl rozdělen na dvě části čelní zdí novověké stodoly na část uvnitř stodoly a vněstodoly. V prostoru uvnitř stodoly došlo k dalšímu přirozenému dělení zkoumané plochy podle pone-chaných zdí, které ve stodole dříve oddělovaly jednotlivé místnosti. Tyto dílčí plochy byly označenypísmeny A–H. Po začištění povrchu půdní vrstvy byla plocha ve stodole v jednotlivých místnostechrozdělena do pravidelné pravoúhlé sítě o rozměrech stran čtverců 2 × 2 m. Vzniklé čtverce byly šachov-nicově prozkoumány. V rámci vybraných čtverců byly postupně zkoumány a dokumentovány jednotlivémechanické vrstvy o mocnosti 10 cm až na podloží. V prostoru vně stodoly pak byly zvoleny čtverceo délce stran 5 metrů a prozkoumány stejným způsobem. Většina archeologických situací se nacházelav půdní vrstvě a nezasahovala do podloží.

Zkoumaný prostor budoucího BD2 byl nejprve uměle rozdělen ponechanou stávající komunikacína severní (BD2-sever) a jižní část (BD2-jih). V severní části BD2 byla plocha opět rozdělena na čtvercetentokrát o délce strany 3 m a šachovnicově prozkoumána. Půdní vrstva zde dosahovala mocnosti ma-ximálně 0,5 m a většina objektů zasahovala do podloží. Postupně byla v rámci vybraných čtverců zkou-mána jak půdní vrstva, tak výplně jednotlivých identifikovaných archeologických objektů, které zasa-hovaly do podloží. V jižní části BD2 byla provedena skrývka až na podloží, protože se v této částikulturní vrstva nedochovala a přímo na podloží nasedaly vrstvy novodobých navážek. Na této plošebyly archeologické situace jednoduše identifikovány na základě tmavých výplní objektů ve světlémsprašovém podloží.

V prostoru budoucího bytového domu BD3 byla provedena skrývka na úroveň identifikovanýcharcheologických situací, půdní vrstva se zde dochovala pouze zlomkovitě a byla poškozena vrstvaminovodobých navážek. Plocha pod budoucím bytovým domem BD4 byla zkoumána pouze zčásti. Částplochy byla porušena zasypanými sklepy již dříve zaniklých budov a v severovýchodní části se dochovalydosud stojící sklepní prostory bývalého pivovaru. V prostoru budoucího bytového domu BD5 nebyl ar-cheologický výzkum prováděn, neboť základy budovy zasahují pouze do vrstev novodobých navážek.Většinu plochy bytového domu BD6 zabíral zaniklý novověký rybník a k výzkumu tak zbyla pouzemalá část na její západní straně. V prostoru budoucího BD7 byla provedena skrývka také až na podložívzhledem k tomu, že se kulturní vrstva nezachovala. Dochované části archeologických objektů zahlou-bených do podloží byly prozkoumány v plném rozsahu. Plocha pod komunikací, která původně rozdě-lovala bytový dům BD2 na severní a jižní část, byla prozkoumána v roce 2008.

Doklady osídlení z doby římské, kterým je věnován tento příspěvek, pocházely z několika archeo-logických objektů a zejména z mocné půdní vrstvy. Koncentrovaly se v severní části zkoumané plochyblíže k vodoteči v prostoru budoucích domu BD1, BD2-sever, BD3 a BD4. Omezení výskytu artefaktůz doby římské na tento prostor je s největší pravděpodobností způsobeno právě přítomností již zmiňovanépůdní vrstvy. Na zbývajících zkoumaných plochách, kde se půdní vrstva díky stavební aktivitě v novo-věku nedochovala, byly identifikovány zahloubené objekty pouze z jiných období pravěku, středověkui novověku.

popiS objEKtů a nálEzů

Objekt 3lokalizace: BD1, čtverec G3, G9, G10, G17druh objektu: příkop, rozsah odkryvu: část, tvar půdorysu povrchu: liniový, stěny/sklon: hladké, mírně šikmé ažsvislé, zlom ode dna: ostrý, dno: ploché maximální hloubka: 90 cm, rozměry objektu: nezjištěno (šířka cca 120 cm)výplň: 4 – tmavě okrovohnědá jílovitá hlína s drobky mazanice a opuky (1 %), středně ulehlá; 5 – černohnědá jílovitáhlína s drobky mazanice a opuky (1 %), středně ulehlá; 6 – hnědookrová jílovitá hlína, promíšená se šedočernou jílo-vitou hlínou, středně ulehlá; 7 – šedočerná jílovitá hlína, středně ulehlánálezy: keramika, zvířecí kosti, mazanicedatování: ve výplni byly obsaženy keramické zlomky z pravěku, doby bronzové, laténské a římské. Datování tohotoobjektu není jednoznačné. Možnost zařazení objektu do doby římské nelze vyloučit, ale vzhledem k jeho charakteru(příkop) je nepravděpodobné.

Z objektu pochází celkem 169 keramických zlomků, z nichž 21 je blíže chronologicky zařaditelných. 9zlomků je možno datovat do starší doby římské a 2 do mladší či pozdní doby římské. 7 zlomků lze klást

Drahomíra malyKová – Daniel burSáK – monika pEcinovSKá398

do doby římské pouze rámcově. Z nálezů typických pro starší dobu římskou lze zmínit střep z teriny sesytě černým lesklým povrchem, zdobeným dvěma radýlkovými liniemi ve formě točivého meandruspolu s plastickou lištou (obr. 1:1). Další stejně datovatelný nález představuje střep s výzdobou oblouč-kových rýh (obr. 1:2). Do mladší doby římské je pak možné datovat střep zdobený třemi vodorovnýmiplastickými lištami, do nichž jsou zasazeny oválné vpichy (obr. 1:3). Mezi těmito lištami se nachází kro-kvicovitě uspořádaná výzdoba šikmých rytých linií. Nález má analogie např. na pohřebišti v Plotišťíchnad Labem (Rybová 1979, Abb. 22:15 – hrob 1112, II. fáze) nebo v Pňově (Rybová 1970, Taf. XXVII – hrob68, III. fáze), datovat ho lze tedy nejspíše do stupně Ř C2.

399nové sídlištní nálezy z doby římské v praze-Kbelích

Obr. 1. Praha-Kbely. 1–3 objekt 3; 4 sonda 405(0–10); 5 sonda G9 (40–

60); 6 sonda G27 (10–40); 7 sonda G20 povrch;

8 sonda F–F1 (20–40); 9 sonda G15 (0–20)

Objekt 11lokalizace: BD1, čtverec H3druh objektu: jáma, rozsah odkryvu: celý, tvar půdorysu povrchu: nepravidelný, stěny/sklon: hladké, šikmé, zlomode dna: nepostřehnutelný, dno: zvlněné maximální hloubka: 24 cm rozměry objektu: 156 × 144cm výplň: 06 – tmavě hnědá jílovito-prachová hlína s tmavými okrovými skvrnaminálezy: keramika, zvířecí kosti, mazanice

Z celkového počtu 70 zlomků lze přibližně 20 datovat do doby římské. Jedná se o nálezy, které vesměspostrádají výraznější chronologicky diagnostické prvky (obr. 2:1–5,9). Na základě výskytu sytě černéčásti teriny/misky s odsazeným podhrdlím (obr. 2:3) a výzdoby oválnými důlky se jako možné jeví da-tování do průběhu starší doby římské, pravděpodobně její mladší části (např. Motyková-Šneidrová 1967,9–10; Motyková 1981).

Objekt 17lokalizace: BD1, čtverec G9druh objektu: jáma, rozsah odkryvu: celý, tvar půdorysu povrchu: oválný, stěny/sklon: hladké, šikmé, zlom odedna: pozvolný až nepostřehnutelný, dno: konkávní, maximální hloubka: 30 cm rozměry objektu: 154 × 120 cm výplň: okrovo-světle šedohnědá jílovitá hlína, s mazanicí do 3 cm (5 %), opukou do 3 cm (3 %), s drobky uhlíků (3 %),keramikou a kostmi (1 %), středně ulehlá nálezy: keramika, zvířecí kosti, mazanice, 2 ks spon


Obr. 2. Praha-Kbely. 1–5 objekt11; 6–8 objekt 37; 9 sonda G9

(0–20)

Celkem bylo ve výplni objektu nalezeno 96 zlomků keramiky, 21 z nich je možné blíže datovat do dobyřímské. Patrně nejzajímavější nález představují dva zlomky, pocházející snad z mísovité teriny na nožce.Zlomky jsou zdobené kombinací radýlkové dvoustopé výzdoby a mřížkovitých rýh, vytvářejících napovrchu pravidelné čtverečky (obr. 3:2). Jedná se o dosti ojedinělou výzdobu, vzdáleně připomínajícíbarbotino. Nejbližší obdoby můžeme najít v keramice z konce starší doby římské na Moravě, konkrétnělze jmenovat např. střep z chaty III v Blučině (Droberjar 1997, Taf. 9:9) či chaty VI (o. c., Taf. 15:17).Soubory z těchto dvou chat autor řadí do přechodného stupně B2/C1. Nutno však upozornit ještě načást urny z hrobu 1044 z Plotišť n. Labem, obdobně zdobenou a zařazenou A. Rybovou až do IV. fázepohřebiště, tedy do staršího stupně doby stěhování národů (Rybová 1979, Abb. 66:16; táž 1980, 174).Ostatní keramické nálezy z objektu neumožňují bližší chronologické zařazení v rámci doby římské.


Obr. 3. Praha-Kbely. 1–3 objekt17 (č. 1 z vrstvy 60–70); nálezy

z vrstev (viz text)

Z objektu pochází dále kolínkovitá spona, která patří mezi běžná germánská spínadla. Tuto skupinuspon nejnověji roztřídil a podrobně zpracoval O. Gupte (1999 a především 2004). V našem prostředípak pochází podrobnější zpracování z pera B. Svobody (1948, 76–80) či I. Peškaře (1972, 89–90). Hlavnítěžiště jejich výskytu se nachází v dolním a středním Polabí a také v Pohavelí. Západní hranici rozšířenítěchto spínadel tvoří Rýn a jsou známy četné nálezy z jižní části Dánska a jižního Finska (Gupte 2004,Karte 1). Čechy zde představují enklávu s výrazným zastoupením germánských kolínkovitých spon,uvedených dvacet exemplářů (o. c., 191–192) můžeme doplnit krom dvou sledovaných spon z Prahy-Kbel např. ještě o dvě spony ze Stehelčevsi (Motyková-Šneidrová 1981, Abb. 13:4; 13:2) a dvě sponyz Lužce nad Vltavou (Kytlicová 1970, obr. 23:3).

Ojediněle se s germánskými kolínkovitými sponami můžeme setkat i v provinciálním prostředí(Riha 1979, Taf. 12:283). O. Almgren (1923, 64) tato spínadla obecně datoval do „poloviny starší dobyřímské“, B. Svoboda (1948, 77) je kladl ke konci 1. až polovině 2. století, A. von Müller (1957, 25) pakpředpokládala jejich počátek již ve zlomu B1/B2, přičemž pozorování O. Gupteho (2004, 103) naznačujívznik těchto spínadel, respektive některých jím definovaných typologických skupin, již závěrem stupně


Obr. 4. Praha-Kbely. objekt 124

B1. Na základě společného výskytu se sponami samostřílové konstrukce a se sponami s vysokým za-chycovačem, jež bývají považovány za přímé nástupce kolínkovitých spon, lze tato spínadla datovat aždo stupně C1 (Gupte 2004, 101).

Nezodpovězenou otázkou zůstává vznik těchto spínadel. Mapa rozšíření (Gupte 2004, Karte 1)nedává pochyb, že se jedná o původní dolnolabskou formu spínadel, jejich předlohy tedy nelze hledatv porýnských kastelech a velkých pohřebištích, jak se domníval B. Svoboda (1948, 77). Ani O. Guptenicméně nenalezl předchůdce kolínkovitých spon, jeho pozorování dospěla pouze k závěru, že krátcepo zrodu této formy spínadel se objevují všechny základní skupiny zdobených i nezdobených kolínko-vitých spon (2004, 103). Základním kritériem Gupteho členění je přítomnost či absence výzdoby na spí-nadlech a provedení lučíku.

Dle přítomnosti postranních lišt a plastického kroužku na nožce patří spona z objektu 17 (obr. 3:1)mezi Gupteho zdobené spony Gruppe II, v rámci jemnějšího členění pak představují Formu 4. Těžištějejich výskytu leží v oblasti dolního Polabí, v labsko-vezerské oblasti a při ústí Neckaru (Gupte 2004,Karte 17). Na základě tamních hrobových nálezů se zbraněmi se tato spínadla hlásí především ke stupniB2b, nicméně setkat se s nimi můžeme již ve stupni B1b či B2a (o. c., 103).


Obr. 5. Praha-Kbely. objekt 146

Objekt 37lokalizace: BD1, čtverec Ydruh objektu: pec, rozsah odkryvu: část, tvar půdorysu povrchu: oválný až nepravidelný, stěny/sklon: šikmé, zlomode dna: nepostřehnutelný, dno: konkávní, maximální hloubka: 56 cm, rozměry objektu: 100 × 60 cm (zkoumaná část)výplň: 1 – světlá hnědookrová prachová hlína s drobky mazanice, středně ulehlá; 2 – tmavá červenohnědá rozpraskanápropálená krusta mazanice s hladkým povrchem; 3 – červená mazanicová vrstva; 4 – světle hnědá jílovito prachováhlína (50 %), světle okrová jílovitá hlína (45 %), drobky mazanice (3 %), drobky opuky (2 %), středně ulehlá až ulehlá;5 – tmavě hnědá jílovito prachová hlína ulehlá; 26 – tmavě hnědookrová hlína s drobky mazanice(40 %), středněulehlá; 27 – okrově hnědá prachovitá hlína s vysokým množstvím mazanice (drobky i střední fragmenty 20 %)nálezy: keramika, mazanice


Obr. 6. Praha-Kbely.objekt 244

Z objektu pochází pouze 4 zlomky keramiky, z nichž 3 je možné datovat do doby římské (obr. 2:6–8).Blíže určit lze snad jen zlomek z jemné sytě černé keramiky s lesklým povrchem (obr. 2:6). Na základěostrého zalomení výdutě lze pouze obecně uvažovat o datování střepu do 2.–3. století (podrobně k ostréprofilaci nádob v době římské např. Břicháček – Košnar 1998, 69–70).

Objekt 124 lokalizace: BD1, čtverec Kdruh objektu: jáma zásobní, rozsah odkryvu: celý, tvar půdorysu povrchu: oválný, stěny/sklon: hladké konvexní,místy svislé, zlom ode dna: pozvolný, dno: ploché rovné, maximální hloubka: 140 cm, rozměry objektu: 170 × 140 cmvýplň: 1 – tmavohnědá až tmavošedá hlína promíšená s drobky mazanice, uhlíků a opuky a jílu; 2 – tmavě hnědáhlína s drobky opuky; 3 – černá hlína s čočkami jílu; 4 – šedý jílnálezy: keramika, zvířecí kosti, mazanice, struska, uhlíky, kamenný kvadratický brousek, broušená industrie (vývrtek)

Z celkového počtu 318 zlomků lze 48 alespoň rámcově datovat do doby římské, do mladší doby římsképak 28 z nich. Nejvýraznější nález představuje dobře rekonstruovatelná hluboká mísa s rovným válco-vitým hrdlem a slabě ven zesíleným okrajem (obr. 4:4). Profil výdutě a spodku nádoby je oblý, na výdutijsou patrná nepříliš výrazná šikmá v profilu oblá žebra. Tato výzdoba se objevila i na střepu z výdutědalší nádoby, zde však žebra vystupují výrazněji a jsou patrná i na vnitřní straně střepu (obr. 4:6).Poměrně dobrou analogii představuje urna z hrobu 1016 z pohřebiště v Plotištích n. Labem (Rybová1979, Abb. 76:7), zařazená do IV. fáze pohřebiště. Celkově jsou podobně zdobené nádoby řazeny do III.a IV. fáze, tedy do pozdní doby římské a do starší fáze doby stěhování národů. Na základě celkovémorfologie nádoby, bližší spíše nádobám z mladší doby římské, se lze přiklonit k datování do průběhu4. století. Takovéto datování je dle všeho možné i u střepu hustě zdobeného vpichy (obr. 4:5).


Obr. 7. Praha-Kbely. objekt 319, jihovýchodní čtvrtina

Objekt 244 lokalizace: BD1, čtverec Pdruh objektu: jáma, rozsah odkryvu: celý, tvar půdorysu povrchu: oválný, stěny/sklon: rovné až mírně esovité,zlom ode dna: pozvolný, dno: ploché, rovné, maximální hloubka: 80 cm, rozměry objektu: 146 × 124cmvýplň: A – hnědookrová prachovojílovitá hlína s četnými skvrnkami žlutého jílu (10 %); B – středně hnědá pracho-vojílovitá hlína se skvrnkami žlutého jílu (5 %), drobky mazanice (3 %) a nahodilými skvrnkami žlutého jílu s kameny;C – hnědošedá jílovitá hlína s nahodilými drobky žlutého jílu a mazanicenálezy: keramika, zvířecí kosti, mazanice, struska, jehlice

Z celkového počtu 62 keramických zlomků lze cca polovinu datovat do doby římské, ostatní střepy po-strádají bližší chronologická vodítka. Z výraznějších nálezů je možné zmínit zlomek z horní polovinyteriny s výzdobou dvou radýlkových linií (obr. 6:4). Bližší chronologické určení je možné u části mísy –teriny se svislými žlábky pod lomenou výdutí (obr. 6:3). Tvarově je tato nádoba velice podobná miskám– terinám ze sídliště Turnov-Maškovy Zahrady (Turnov B), konkrétně nálezům z chaty 411/00 a 451/00(Droberjar – Prostředník 2004, tab. 5:8, 14:4). Pro tento tvar autoři zvolili kód 2300 (o. c., tab. 22) a nazákladě porovnání s dalšími lokalitami a pozorováním B. Svobody (1948, 147, obr. 27) kladou jehovýskyt do pokročilého 3. století (Droberjar – Prostředník 2004, 85). Pokud bychom takto datovali celýobjekt, pak je nutné se znovu pozastavit nad nálezem radýlkem zdobeného střepu (obr. 6:4). Výskyt ke-ramiky zdobené radýlkovými krokvicovitě uspořádanými liniemi sleduje E. Droberjar na moravskýchsídlištích ještě ve stupni Ř C1, i když se jedná pouze o 4 nálezy (Droberjar 1997, 67). Zmíněná výzdobabyla začleněna i do fáze B sídliště v Branči na Slovensku, tedy do let 180/200–250/270 (Kolník – Varsik –


Obr. 8. Praha-Kbely. Nálezyz vrstev (lokalizace viz text,černý profil značí keramikuvyráběnou na hrnčířském

kruhu)

Vladár 2007, 35, obr. 13). Nutno doplnit, že oba probírané zlomky byly nalezeny společně v nejspodnějšíchpartiích výplně objektu (vrstva 100–120 cm).

Z výplně objektu pochází dále bronzová jehlice s bohatě profilovanou hlavicí bez provrtu (inv.č. 4739), spadající do skupiny Beckmann IVa. Těžiště výskytu jehlic s podobně utvářenou hlavicí je pře -devším ve stupni B2 (Beckmann 1966 ,43). Z Čech známe jehlici s téměř identicky utvořenou hlavicí z po-hřebiště v Dřemčicích (Motyková-Šneidrová 1967, 17, obr. 3:3).

Objekt 146lokalizace: BD2-severní část, čtverec 2Edruh objektu: jáma, rozsah odkryvu: část, tvar půdorysu povrchu: neidentifikovatelný, stěny/sklon: hladké, kolméaž mírně šikmé, zlom ode dna: nepostřehnutelný, dno: ploché rovné, maximální hloubka: 46 cm, rozměry objektu:odkrytá část 204 × 200 cmvýplň: hnědá prachová hlína s četnými skvrnami okrové sprašové hlíny, větší množství zrnek a malých fragmentůmazanice a ojediněle zrnka uhlíků, malé opukové kamenynálezy: keramika, zvířecí kosti, mazanice, struska, Fe, uhlíky, broušená industrie, část spony

Objekt poskytl 637 keramických zlomků, z nichž lze alespoň 124 blíže chronologicky zařadit. V objektuse vyskytly jak zlomky charakteristické pro pozdní dobu bronzovou (67 kusů), tak i pro dobu římskou(54 kusů). Zbývající 3 lze datovat do doby laténské. V souboru nejvíce zaujme dobře rekonstruovatelnámísa na nožce s ven vyhnutým okrajem a dvěma výčnělky na výduti. V sídlištním prostředí se tato vý-zdoba objevuje např. na sídlišti Turnov-Maškovy zahrady (Turnov B), kde ji E. Droberjar a J. Prostředníkv podobě trojice těchto výčnělků datují do 3. a 4. století (Droberjar – Prostředník 2004, 86, obr. 13). Dalšízajímavý nález představuje střep z horní části nádoby, zdobený plastickou lištou s vpichy, pod níž sepůvodně nalézaly šikmé ryté linie (obr. 5:1). Takováto výzdoba se v Plotištích vyskytuje v I.–III. fázi po-


Obr. 9. Praha-Kbely. Celkový plán výzkumu

hřebiště (Rybová 1979, Abb. 8:1, 31:10, 42:3), tedy v relativně chronologických stupních Ř C1 a C2 (táž1980, 173–174). V souboru se vyskytl i zlomek zdobený šikmými žebry (obr. 5:2) anebo zlomek zdobenýpodobnou technikou jako již výše zmíněné střepy z objektu 17 (obr. 3:2). Zda jsou nálezy současné,anebo se jedná v jednom z případů o intruzi, není jednoduché vzhledem k jejich fragmentárnosti roz-hodnout. Z bronzových artefaktů pochází z toho objektu pouze fragment části lučíku, plného zachycovačea jehly (obr. 5:7) a vinutí neurčitelné bronzové spony.

Objekt 319lokalizace: BD3druh objektu: jáma, rozsah odkryvu: část, tvar půdorysu povrchu: nepravidelný, stěny/sklon: hladké, svislé, mírněšikmé i konkávní, zlom ode dna: místy ostrý, místy nepostřehnutelný, dno: nepravidelné, místy konkávní, maximálníhloubka: 90 cm rozměry objektu: 500 × 790 cmvýplň: 2 – hnědá prachová hlína, středně ulehlá, ojediněle skvrnky středně okrového jílu; 4 – středně šedá prachovo-jílovitá hlína, středně ulehlá; 5 – středně okrový jíl, se skvrnami středně šedohnědé prachové hlíny; 6 – tmavě šedoh-nědá jílovito-prachová hlína, středně ulehlá; 7 – šedočerná prachovo-jílovitá hlína s proplástky středně okrového jílunálezy: keramika, zvířecí kosti, mazanice, fe, uhlíky, struska, opracovaná kost, části bomby z 2. světové válkydatování: pravěkpoznámka: objekt tvořila superpozice několika jam porušených novodobými zásahy

Celkově bylo z objektu vyzdviženo 691 keramických zlomků, pouze 12 z nich lze datovat do dobyřímské. Nálezy z doby římské jsou seskupeny téměř výhradně v JV čtvrtině objektu (10 střepů). Zbytekurčitelných nálezů z tohoto objektu náleží pozdní době bronzové. Z výraznějších nálezů je možnozmínit dva zlomky zdobené kombinací barbotinové výzdoby a svislého kanelování (obr. 7:3–4). V Čecháchse výzdoba barbotinem dle K. Motykové-Šneidrové vyskytuje od konce stupně B2 a pokračuje dále(Motyková-Šneidrová 1967, 9, Taf. XXVII:11). Již poměrně mladší je barbotinem zdobená urna z hrobu 66z Pňova. Hrob datovala A. Rybová do první poloviny 3. století (tj. do III. fáze pohřebiště), i když podleněkterých náznaků by bylo možné uvažovat o datování ještě vyšším (Rybová 1970, 34–35, 57, Taf. XXV:4).Na Moravě je barbotino zastoupeno v sídlištních souborech především v přechodném stupni B2/C1


Obr. 10. Praha-Kbely. objekt 11 a 17

(Droberjar 1997, 66–67, Abb. 64). Z území Slovenska můžeme jmenovat např. nálezy z Branče, zařazenédo Varsikova stupně A, tj. mezi roky 120/140 a 180/200 n. l. (Kolník – Varsik – Vladár 2007, 31, 35, obr.12:15). Na území Polska nálezy zdobené barbotinem hodnotil G. Domański (1967). Zmiňuje celkem 26lokalit a výskyt tohoto výzdobného prvku datuje do konce druhého století a první poloviny stoletítřetího. D. Walter (2000, 134) barbotino uvádí jako výzdobný element, vyskytující se v rýnsko-vezerskémokruhu od 2. století.

V povrchové vrstvě objektu (0–20 cm) se kromě germánské keramiky objevila i část prstencovémisky, patřící do skupiny jemné šedé římsko-provinciální keramiky (obr. 7:1). Vypálená hrnčina másvětle šedou až bělavou barvu, materiál je velmi jemný, bez opticky zřetelného ostřiva. Na povrchu jestřep pokryt lesklým šedým potahem, na vnitřní straně jsou dobře patrné stopy po výrobě na rychle ro-tujícím hrnčířském kruhu. Samotný prstenec má pravidelný oblý profil. Bližší určení typu (Pernička1958, 57–61) je komplikováno dosti fragmentárním dochováním nálezu. Hlavní výskyt těchto provinciál -ních výrobků na barbarském území bývá kladen do 2.–3. století (Krekovič 1981, 364–365), geograficky sekoncentruje především na území středního Podunají (Pernička 1958, 54–57, Abb. 1; Droberjar 1997). Podlesoupisu římsko-provinciální užitkové keramiky z pera M. Janča by se po okrajové části misky z Neratovicjednalo o druhý publikovaný nález tohoto druhu z Čech (Jančo 2003, 278–280, obr. 4:2).

vybrané nálEzy KEramiKy římSKo-provinciální a gErmánSKé provEniEncE z vrStEv

Jeden z nejzajímavějších nálezů z doby římské na lokalitě představuje okrajový zlomek z mísy ze sondyE16 (vrstva 40–60 cm), patřící dle všeho do okruhu zboží typu terra sigillata (obr. 8:1; Halama 2007).Střep má dva největší rozměry 37 × 32 mm, tloušťka střepu činí 6 mm, šířka zevně zesíleného okrajemax. 8 mm. Keramické těsto je velmi jemné, světle oranžové. Na vnějším povrchu jsou značně otřeléstopy po charakteristické sytě červené polevě. Vnitřní povrch nádoby je bez této úpravy a jsou na něm



patrné stopy po obtáčení na rychle rotujícím hrnčířském kruhu. Další nález cizí provenience z vrstvypředstavuje světle oranžový zlomek z těla nádoby ze sondy F9, vrstva 40–60 cm (obr. 8:4). Max. rozměrčiní 42 mm, tloušťka střepu 6 mm. Obdobně jako u předchozího nálezu je i tento střep z velmi jemného,světle oranžového těsta. Stejně tak i zde jsou na vnějším povrchu stopy po červené polevě, i když jižznačně omleté. Germánské nálezy z této úrovně (40–60 cm) představují zlomek okraje (obr. 3:7) a částostře lomené výdutě nádoby (obr. 3:8).

Další nález představuje drobný zlomek ucha džbánu ze sondy F7, vrstva 60–80 cm (obr. 8:5). Střepmá rozměry 31 × 27 mm. K výrobě byla použita velmi jemná hrnčina, vevnitř střepu tmavší, na povrchusytě červeno-hnědá úprava. Povrch je dosti omletý, hladký. Veprostřed profilu ucha vystupuje podélnáplastická páska. Pouze velmi obecně lze tento drobný nález přiřadit ke skupině keramiky cihlové barvy,v Čechách známé již z více lokalit z pozdní doby laténské až doby stěhování národů (Jančo 2003, 266–272, obr. 1, 2:1–9, tab. 3, mapa 2). Nejbližší výraznější zlomek germánské keramiky představuje střepz výdutě nádoby, zdobený 4–5 řadami radýlkových linií na sytě černém povrchu ze sondy F1, vrstva60–80 cm (obr. 3:4). Dle charakteristické výzdoby je možné ho datovat do závěru starší doby římské(Motyková-Šneidrová 1967, 9–10; Kytlicová 1970, obr. 34:1).

Ze sondy G 12, vrstvy 0–10 cm, pochází zlomek dna sytě oranžové barvy s hladkým povrchem bezstop jakékoli povrchové úpravy (obr. 8:7). Podobný nález byl objeven ještě v sondě G25 (vrstva 0–20 cm,obr. 8:8). Oba zlomky nesou zřetelné stopy po výrobě na rychle rotujícím hrnčířském kruhu, materiál jevelmi jemný. Podle těchto vlastností lze zmíněné zlomky přiřadit ke skupině římsko-provinciální kera-miky cihlové barvy (viz výše). Ze stejných míst jako druhý nález pochází i část drobného hrnce se za-hnutým okrajem domácí provenience. Hrnec je zdoben oválnými až obdélnými vpichy (obr. 3:9). Dále jemožné zmínit střep z výdutě, zdobený pěti až šestiřadou radýlkovou výzdobou (obr. 3:5).

Další nálezy římsko-provinciálního původu představuje střep ze světle oranžového velmi jemnéhotvrdě vypáleného materiálu ze sondy G10 (vrstva 20–40 cm, obr. 8:2). Rozměry střepu jsou 50 × 34 mm,tloušťka střepu činí 7 mm. Na vnější straně povrchu jsou patrné stopy po již silně otřelé červenépovrchové vrstvě. Materiálem se tento zlomek podobá výše popisovanému okraji ze sondy E16.



Poslední dva nalezené zlomky u kterých lze předpokládat římsko-provinciální původ představujestřep z těla nádoby ze sondy G11 (0–20 cm, obr. 8:3) a další podobný ze sondy G27 (0–10 cm, obr. 8:6).Oba zlomky jsou světle oranžové barvy, tvrdě vypálené a nesou stopy po vytáčení na rychle rotujícímhrnčířském kruhu. Pouze u druhého jmenovaného lze pozorovat silně otřelé zbytky po červené povrchovéúpravě. Z blízké sondy G9 (0–10) pochází okraj a část výdutě z menší nádoby šedočerného hladkéhopovrchu. Na výduti se nachází stopy po šikmých žebrech (obr. 2:9). Analogii dobře datovatelnou dopozdní doby římské představuje část mísy z hrobu č. 9 z kostrového pohřebiště v Praze-Bubenči „Umodré růže“ (Svoboda 1948, 170, obr. 30:8; týž 1965, tab. XXXV:5).

Osamocený, avšak velice zajímavý nález germánské provenience představuje část nízké mísy sedvěma obvodovými plastickými žebry na výduti (obr. 1:4) ze sondy 405 (vrstva 0–10) pochází. Povrch jehnědočerný, lesklý. Miska má mírně odsazené dno. Její rekonstruovatelné rozměry jsou 75 mm (výška)a 145 mm (šířka výdutě). Mísa nenese stopy po výrobě na rychle rotujícím hrnčířském kruhu, přesto sejedná o velice dobře technicky zvládnutý a esteticky působící hrnčířský výrobek. Tvarově se nález jasněhlásí k charakteristickým pozdně římským mísám členěným horizontálními žebry, jak je v českém pro-středí popisuje A. Rybová (1976, 90–93, 107–108, obr. 2; z novějších prací např. Cosack 2007).

Kovové artEFaKty z vrStEv

BD1, čtverec G15Bronzová opasková přezka (obr. 1:9). Opaskové polokruhovité přezky typu Madyda-Legutko D jsou velice rozšířenoua celkovým provedením poměrně pestrou součástí opasku, jejíž hlavní těžiště výskytu spadá obecně do starší dobyřímské. Fragment přezky z Prahy-Kbel je po obvodu zdoben plastickou páskou s drobnými rýžkami a náleží nejspíšeke skupině D1. Přezky tohoto typu nepředstavují chronologicky citlivý prvek, setkat se s nimi můžeme prakticky pocelou starší dobu římskou, vrchol jejich výskytu pak představuje stupeň B2 a B2/C1 (Madyda-Legutko 1986, 83–84).

BD1, čtverec F/F1Prolamované opaskové kování s bohatou úponkovou výzdobou (obr. 1:8) ze Kbel má analogie především v prostředíraetských vojenských táborů (Oldenstein 1976, Taf. 41:398–402). Příznivé nálezové okolnosti zde umožňují poměrněpřesnou dataci těchto kování do období druhé poloviny 2. až poloviny 3. století (o. c., 158). Importům součástířímských vojenských opasků na území barbarika věnovala pozornost R. Madyda-Legutko (1992). Přestože tato ba-datelka uvádí několik drobných kvadratických prolamovaných kování, od kbelského exempláře se liší výzdobnýmmotivem prolamování a postrádají očko (Madyda-Legutko 1999, např. Taf. XI/1–4).

BD1, čtverec G9Germánská kolínkovitá spona (obr. 1:5) s rovným drátkovitým lučíkem se hlásí ke Gupteho nezdobeným sponámGruppe I Form 1, které pronikly až do horního Polabí a vytvořily zde výraznější ostrůvek výskytu (Gupte 2004, Karte35). Chronologie těchto běžných spínadel není bohužel nijak zvlášť citlivá.

BD1, čtverec G20 Fragment vinutí blíže neurčitelné bronzové spony (obr. 1:7).

BD1, čtverec G27 Fragment jehly a části vinutí blíže neurčitelné bronzové spony (obr. 1:6).

závěr

Výzkum plochy pro stavbu bytových domů Obytný park centrum Kbely přinesl zajímavé a důležitépoznatky o využívání tohoto prostoru pravěkými i středověkými komunitami. V rámci archeologickéhovýzkumu byly zjištěny a prozkoumány pozůstatky osídlení z období eneolitu, doby bronzové, zastoupenéve výraznější formě jejím mladším a pozdním úsekem, doby halštatské a doby laténské a římské. Vý-znamné je i zjištění stop osídlení z raného i vrcholného středověku. Je možné předpokládat že tentoprostor byl kontinuálně osídlen již od eneolitu až do současnosti.

V severní části plochy a nejblíže k vodoteči převažovaly objekty a vrstvy s nálezy z doby římské,kterým jsme věnovali tento příspěvek. Rozsah jejich výskytu v těchto místech je pravděpodobně způsobenabsencí půdní vrstvy na zbylých zkoumaných plochách. Osídlení z doby římské, doložené archeologic-kým výzkumem ve Kbelích z roku 2007, trvá od konce starší až do pozdní doby římské s možným pře-sahem do doby stěhování národů. Jedná se tak o další doklady osídlení z období, ze kterého máme stálemálo sídlištních nálezů (Droberjar 2008). Výzkumem se též podařilo rozšířit fond nálezů keramiky řím-


sko-provinciálního původu v Čechách (nejnověji Jančo 2003; Halama 2007). Tato významná skupinanálezů pochází bohužel pouze z dosti špatně datovatelných kontextů. Nelze se proto fundovaně vyjádřitk otázce, ke které konkrétní fázi doloženého osídlení zmíněné nálezy patří. Situaci komplikuje též jejichfragmentárnost, která u většiny z nich nedovoluje bližší typové určení. Zajímavým faktem je též nálezpoměrně početné kolekce kovových artefaktů, jejichž množství vystupuje zvláště v poměru k nevelkémumnožství objevených zahloubených objektů. Datování těchto nálezů se pohybuje od 2. do 3. století, vesrovnání s keramickým souborem tedy náleží spíše staršímu nálezovému horizontu.

PRAMENy A LiTERATuRA

Almgren, O. 1923: Studien über nordeuropäischen Fibelformen. Leipzig.Břicháček, P. – Košnar, L. 1998: Sídliště doby římské v Berouně-Závodí, Praehistorica 23, 61–93.Beckmann, B. 1966: Studien über die Mettalnadeln der römischen Kaiserzeit im Freien Germanien, Saalburg-Jahr-

buch 37, 5–106.Cosack, E. 2007: Ein spätkaiserzeitlichen Töpferofen mit Drehscheibenware aus dem „Hildesheimischen“ sowie

zur Frage der römischen Handwerker, Nachrichten aus Niedersachsens Urgeschichte 76, 59–76.Domański, G. 1967: Ceramika jeżowata z okresu wpływów rzymskich znaleziona w Polsce, Archeologia Polski

12, 137–152.Droberjar, E. 1997: Studien zu den germanischen Siedlungen der älteren römischen Kaiserzeit in Mähren. Fontes

archaeologici Pragenses 23. Pragae. Droberjar, E. 2008: Mladší doba římská. In: V. Salač (ed.), Archeologie pravěkých Čech 8. Doba římská a stěhování

národů. Praha, 127–155.Droberjar, E. – Prostředník, J. 2004: Turnov-Maškovy zahrady – germánský dvorec ze 3. století, Památky archeolo-

gické 95, 78–79.Dvořák, K. – Pacák, K. – Pavlů, D. – Šarf, R. – Zámek, J. 1971: Podrobná inženýrsko-geologická mapa 1 : 5000 Kralu -

py n. Vlt. 3-9, Geofond Praha, P 23519.Gupte, O. 1999: Knieförmig gebogene Fibeln der römischen Kaiserzeit – Forschungsgeschichte und Forschungs-

stand. In: J. Kunow (ed.), 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Forschungen zur Archäologie imLand Brandenburg 5, 203–212.

Gupte, O. 2004: Knieförmig gebogene Fibeln der römischen Kaiserzeit. Bonn.Halama, J. 2007: Nálezy terry sigillaty v Čechách. In: E. Droberjar – O. Chvojka (edd.), Archeologie barbarů 2006.

Archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 3. České Budějovice, 195–240.Jančo, M. 2003: Rímsko-provinciálná úžitková keramika v Čechách, Archeologie ve středních Čechách 7, 261–318.Kolník, T. – Varsik, V. – Vladár, J. 2007: Branč. Germánská osada z 2. až 4. storočí. Nitra.Krekovič, E. 1981: Rímska importovaná keramika na Slovensku, Slovenská archeológia 29, 343–376.Kytlicová, O. 1970: Pohřebište z doby římské v Lužci nad Vltavou, Památky archeologické 61, 291–393.Lutovský, M. – Smejtek, L. a kol. 2005: Pravěká Praha. Praha.Madyda-Legutko, R. 1986: Die Gürtelschnallen der römischen Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit

im mitteleuropäischen Barbaricum. Oxford.Madyda-Legutko, R. 1992: Importe von metallenen Gürtelteilen römischen Heeres im Mitteleuropäischen Barbari-

cum, Archeologia 42, 85–115.Motyková-Šneidrová, K. 1963: Die Anfänge der römischen Kaiserzeit in Böhmen, Berliner Jahrbuch für Vor- und

Frühgeschichte 5, 103–174.Motyková-Šneidrová, K. 1967: Weiterentwicklung und Ausklang der älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen.

Fon tes archaeologici Pragenses 11. Pragae.Motyková-Šneidrová, K. 1981: Das Brandgräberfeld der römischen Kaiserzeit von Stehelčeves, Památky archeologické

72, 340–415.von Müller, A. 1957: Formenkreise der älteren römischen Kaiserzeit im Raum zwischen Havelseeplatte und

Ostsee. Berlin.Oldenstein, J. 1976: Zur Ausrüstung römischer Auxiliareinheiten, Bericht der Römisch-Germanischen Kommission

57, 51–284.Pernička, R. M. 1958: Zur Verbreitung und Typologie der römerzeitlichen Ringschüsseln, Sborník prací Filosofické

fakulty brněnské university 7, 53–74.Peškař, I. 1972: Fibeln aus der römischen Kaiserzeit in Mähren. Praha.



Riha, E. 1979: Die römischen Fibeln aus Augst und Kaiseraugst. Forschung in Augst 3. Augst.Rybová, A. 1970: Das Brandgräberfeld der jüngeren römischen Kaiserzeit von Pňov. Praha.Rybová, A. 1976: Význam středoevropské produkce keramiky na kruhu pro dějiny Čech ve 4.–5. století, Památky

archeologické 67, 85–114.Rybová, A. 1979: Plotiště nad Labem. Eine Nekropole aus dem 2.–5. Jahrhundert u. Z. I. Teil, Památky archeologické

70, 353–489.Rybová, A. 1980: Plotiště nad Labem. Eine Nekropole aus dem 2.–5. Jahrhundert u. Z. II. Teil, Památky archeologické

71, 93–224.Svoboda, B. 1948: Čechy a římské Imperium. Praha.Vaněk, J. 1967: Archeologická databáze Čech. Praha 9/Praha Kbely/1967/121.[databáze online]. Archeologický

ústav Praha, v. v. i. 2011. Dostupné z URL http://digiarchiv.arup.cas.cz/.Walter, D. 2000: Datierte Fundkomplexe kaiserzeitlich germanischer Keramik aus römischen Siedlungen im Hin-

terland des Taunslimes sowie vergleichbare Befunde vom mittleren Lahntal. In: S. Biegert – S. von Schnurbein– B. Steidl – D. Walter (edd.), Beiträge zur germanischen Keramik zwischen Donau und Teutoburger Wald.Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte 4. Bonn, 127–138.

NEW RoMAN PERioD SETTLEMENT FiNDS FRoM PRAGuE-KBELy

Presented rescue excavations (D. Malyková, Archaeological Institute Prague) took place in north-eastern part of Praguein the year 2007 within the parish of Prague-Kbely. Most of the features and artifacts belong to the Bronze age and thelate Iron age (La-Tène culture). In this contribution authors focus only on the part of archaeological record that broughtsome evidence on settlement activities datable to the Roman Period. Approximately a half of the artifacts come fromeight sunken features (each of other type), the other part was found widespread in the wide unstratified layer, so anyhouse or farmstead layout is hardly recognizable. Among the common pottery sherds that belong typologically to the endof 2nd–4th Century AD and bear typical signs of Germanic pottery were found also some finds of roman-provincial prove-nience (fig. 7:1; fig. 8). Due to the small dimensions and absence of more detailed typological traces is hard to say some-thing more concrete about these in Bohemia rarely found artifacts. Important finds also present the metallic artifacts,mostly from 2nd and 3rd Century AD.

Fig. 1. 1–3 Feature 3; 4 Square 405 (0–10); 5 Probe G9 (40–60); 6 Probe G27 (10–40); 7 Probe G20 (surface); 8 Probe F–F1 (20–40); 9 Probe G15 (0–20)

Fig. 2. 1–5 Feature 11; 6–8 Feature 37; 9 Probe G9 (0–20)

Fig. 3. 1–3 Feature 17 (N. 1 Layer 60–70); Finds from layers(see the text)

Fig. 4. Feature 124

Fig. 5. Feature 146

Fig. 6. Feature 244

Fig. 7. Feature 319

Fig. 8. Finds from layers (For spatial distribution see the text. Black profile signs wheel-thrown pottery)

Fig. 9. General plan of excavations (2007)

Fig. 10. Feature 11 and 17



Nové sídlištní nálezy z doby římské v Praze-Kbelích

Documents

Transcript of Nové sídlištní nálezy z doby římské v Praze-Kbelích