97

Archeologické výzkumy v jižních Čechách 21, České Budějovice 2008

NOVÉ PRAVĚKÉ NÁLEZY Z OKOLÍ ČESKÉHO KRUMLOVA

ONDŘEJ CHVOJKA – EDUARD ČERVENKA

Úvod

V posledních třech letech získalo Regionální muzeum v Českém Krumlově a Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích celou řadu pravěkých kovových artefaktů, které nalezli při intenzivních průzkumech v okolí Českého Krumlova neprofesionální hledači. V téměř všech případech se jedná o ojedinělé či hromadné nálezy mimo dosud známá naleziště (obr. 1), jejichž chronologické rozmezí se pohybuje od starší doby bronzové až po dobu římskou. Některá naleziště byla násled-ně ověřena drobnou sondáží a geodeticky zaměřena. Získané nálezy značně obohatily nálezovou základnu pravěkých lokalit na Českokrumlovsku. V následujícím textu je podán jejich stručný výčet a zhodnocení. Uvedeny nejsou nové nálezy římských mincí, které v nedávné době publi-koval J. Militký (2007).

Katalog nálezů

Starší doba bronzová

1. Český Krumlov. Depot dvou bronzových seker. - Okol: depot byl objeven dne 26. 3. 2007 Jiřím Hálkem na severozápadním svahu pod vrcholem Pta-čího hrádku západně od města1. Obě sekerky byly nalezeny v hloubce cca 25-30 cm v geologickém podloží – štěrkovité zvětralině. Celá sekerka (č. 1) byla nalezena níže po svahu, zlomek sekerky (č. 2) nalezen 6,5 m od prvé sekerky výše ve svahu. Obě sekerky ležely v prosté zemi bez jakýchkoliv stop po schránce, skříňce apod. Artefakty byly nalezeny evidentně v sekundární pozici – buďto se na místo svého nálezu dostaly erozí, nebo byly v 17. století vyhozeny při těžbě kamene pro vodárenskou nádrž na vrcholu kopce či mohly být vytrženy z primární pozice při vývratu (těsně jižně od nálezu seker-ky č. 2 je patrná prohlubeň – místo starého vývratu ?). Celý prostor byl dne 1. 4. 2007 O. Chvojkou detailně prozkoumán a byla provedena i drobná sondáž v místech nálezu obou sekerek, žádné další nálezy však nebyly zjištěny.- Datace: BA2. - Ulož.: RM Český Krumlov, př.č. 13/07.1. Celá bronzová sekerka s postranními lištami a vějířovitě rozšířeným ostřím. Týl oblý. Délka 114, š. ostří 50, tloušťka max. 15 mm. Povrch mírně korodován. Patina tm. zelená, místy narušená. Obr. 2:2.2. Zlomek patrně analogické bronzové sekerky – dochován oblý týl a část těla s vybíhajícími postran-ními lištami. Délka 43, š. max. 22, tloušťka max. 14 mm. Povrch korodován. Patina tm. zelená, mís-ty narušená. Obr. 2:1.

2. Český Krumlov. Zlomek bronzové hřivny – nákrčníku. - Okol: nález byl učiněn na jaře roku 2006 Michalem Panykem na poli pod zámeckou zahradou, nad Plešivcem. Zlomek hřivny se nacházel v ornici v hloubce několika centimetrů. Z plochy pole pochází

98

velké množství nálezů pravěkého (viz dále – lokality č. 9, 13, 18-19) až novověkého stáří, neboť tento prostor byl od středověku používán jako smetiště pro město. Nelze proto vyloučit, že i pravěké arte-

1 Přesné koordináty nálezů v mapách záměrně neuvádíme z důvodu obav o možné narušování nalezišť dalšími hledači. Souřadnice všech nálezů jsou archivovány na pracovištích autorů tohoto článku.

Obr. 1. Nové nálezy pravěkých kovových předmětů v okolí Českého Krumlova. 1 Český Krumlov – dvě sekerky (lok. č. 1), 2 Český Krumlov – polykulturní nálezy (lok. č. 2, 9, 13, 18 a 19), 3 Chvalšiny – depot žeber (lok. č. 3), 4 Kladné – žebro (lok. č. 4), 5 Kladné – zlomek žebra (lok. č. 5), 6 Přídolí – depot žeber (lok. č. 6), 7 Český Krumlov – sekera (lok. č. 7), 8 Opalice – rozorané mohyly (lok. č. 8 a 11), 9 Kladné – zlomek srpu (lok. č. 10), 10 Přísečná – náramek (lok. č. 12), 11 Český Krumlov – dva slitky (lok. č. 14), 12 Český Krumlov – slitek (lok. č. 15), 13 Český Krumlov – slitek (lok. č. 16), 14 Chvalši-ny – náramek (lok. č. 17). Kresba K. Vávra.Abb. 1. Neue Funde vorgeschichtlicher Metallartefakte in der Umgebung von Český Krumlov. 1 Český Krumlov – zwei Beile (Bz A), 2 Český Krumlov – Funde der Bz A, Bz D/Ha A1, LT D1 und der Römerzeit, 3 Chvalšiny – Spangenbarrenhort (Bz A2/B1), 4 Kladné – ein Spangenbarren (Bz A2/B1), 5 Kladné – Bruchstück eines Spangenbarrens (Bz A2/B1), 6 Přídolí – Spangenbarrenhort (Bz A2/B1), 7 Český Krumlov – Beil (Bz C2), 8 Opalice – angeackerte Hügelgräber (Bz B-D), 9 Kladné – Sichelfragment (Bz D), 10 Přísečná – Armringfragment (Urnenfelderzeit ?), 11 Český Krumlov – zwei Gussstücke (Vorgeschichte ?), 12 Český Krumlov – Gussstück (Vorgeschichte ?), 13 Český Krumlov – Gussstück (Vorgeschichte ?), 14 Chvalšiny – Armring (Ha D1). Zeichnung K. Vávra.

99

fakty se na místo dostaly druhotně.- Datace: BA. - Ulož.: RM Český Krumlov, př.č. 36/06.

1. Zlomek bronzové hřivny – nákrčníku (?) z mírně obloukovitě se stáčející tyčinky kruhového průře-zu, na jedné straně se mírně zužující. Oba konce odlomeny. Povrch hladký, jemně opracovaný – jed-ná se tedy spíše o šperk (nákrčník) než o formu suroviny. Délka 54, prům. tyčinky max. 8 mm. Patina hnědozelená, místy prosvítá zlatavý povrch. Povrch hladký, kvalitně dochovaný. Obr. 2:3.

3. Chvalšiny. Depot měděných žeber. - Okol: rozoraný depot žeber objevil koncem listopadu 2007 Antonín Kvíz na jižním svahu návrší JV od vrchu Sv. Kříže jižně od Chvalšin. Následně byla lokalita prozkoumána O. Chvojkou a J. Račákem. Celkem bylo nalezeno 66 celých i zlomků žeber.- Datace: BA2/B1. - Ulož.: RM Český Krumlov, sine.Nález je v současné době zpracováván pro samostatnou publikaci.

4. Kladné. Dva zlomky jednoho měděného žebra. - Okol: nález učinil v červnu 2006 Petr Zronek pomocí detektoru kovů na jižním svahu bezejmenného návrší (kóta 694 m) 850 m JJV od Kvítkova Dvora. Oba zlomky se nacházely u sebe v kamenité půdě, v místech zvětralého skalnatého hřbetu. Žebro leželo v prosté zemi bez stop po jakémkoliv objektu či schránce. Žádné jiné nálezy nebyly v tomto místě učiněny.- Datace: BA2/B1. - Ulož.: JčM České Budějovice, sine.1. Dva spojitelné zlomky jednoho měděného žebra typu München-Luitpoldpark. Dochován jeden oblý konec, druhý konec odlomen. Střed zesílený. Délka obou zlomků 165, š. středu max. 20 mm, váha 128 g. Patina šedozelená práškovitá, povrch silně korodován. Obr. 2:7.

5. Kladné. Zlomek měděného předmětu – žebra ?. - Okol: v lednu 2008 objevili Jiří Hálek a Michal Panyko na vrcholové plošině kopce Nad Mlýnem severně od Starých Dobrkovic, mezi kameny v lesní hlíně v hloubce cca 5-10 cm malý zlomek mědě-ného (?) předmětu, snad žebra. Žádné jiné nálezy nebyly na místě učiněny.- Datace: BA2-B1 ? - Ulož.: RM Český Krumlov, př.č. 33/08.1. Zlomek rovného konce měděného (?) žebra (?) – nepatrně prohnutá tyčinka délky 35, š. max. 9 a tloušťky 4 mm. Povrch korodován, patina zelená, narušená. Obr. 2:4.

6. Přídolí. Depot měděných žeber. - Okol: depot 86 měděných žeber, uložených v kamenné schránce, objevili dne 2. 8. 2005 Jiří Hálek a Petr Zronek na terase nad bezejmenným potokem pod návrším Jezvinec severně od obce. Následně byla lokalita prozkoumána O. Chvojkou a P. Effenberkovou.- Datace: BA2/B1. - Ulož.: JčM České Budějovice, i.č. A 26 900 – 26 985.Nález je v současné době zpracováván pro samostatnou publikaci.

100

Střední doba bronzová

7. Český Krumlov. Bronzová sekera. - Okol: nález učinil Jiří Hálek dne 17. 4. 2006 na SV svahu Dubového vrchu nad silnicí do Větř-ní, v místě výrazného sedla mezi dvěma vrchy, kde lze předpokládat pravěkou komunikaci. Lokali-tu následně ověřil sondou O. Chvojka. Sekera byla položená ostřím k JV na rozhraní půdního typu a podloží v hloubce 25 cm. Nebyly zjištěny žádné další artefakty ani případná konstrukce (kamenná skříňka, záměrně vyhloubený dolík apod.). - Datace: BC2.- Ulož: RM Český Krumlov, př. č. 41/06.1. Bronzová sekera se středovými laloky, které vykazují náznak srdcovitého schůdku – jedná se o pře-chodnou formu mezi oběma typy seker. Týl rovný, ostří olámáno. Délka 184, š. ostří 48, tloušťka lalo-ků max. 33 mm. Povrch ve velmi špatném stavu, patina hnědozelená silně korodovaná, místy se lou-pe. Obr. 3:1.

8. Opalice. Soubor bronzových předmětů z rozoraných mohyl.- Okol: nález Jiřího Hálka a Michala Panyka dne 6. 1. 2007 v místech zaniklých rozoraných mohyl nad Třebonínským potokem JV od obce (srov. Beneš – Michálek – Zavřel 1999, 63-64). Všechny předměty byly rozptýleny v ornici v hloubkách mezi 5 a 20 cm. Mimo níže uvedených kovových artefaktů bylo nalezeno i několik pravěkých keramických zlomků.- Datace: střední doba bronzová.- Ulož: RM Český Krumlov, přír.č. 15/07.1. Horní část čepele bronzové dýky ve dvou spojitelných zlomcích. Spodní část čepele s hrotem odlo-meny, týl silně narušen, případné otvory pro nýty odlámány. Čepel se do středu mírně zesiluje. Délka 75, š. max. 24, tloušťka ve středu 4 mm. Patina šedozelená, silně narušená, místy oprýskaná. Povrch silně korodován. Obr. 3:4.2. Zlomek jehly bronzové jehlice, sekundárně zprohýbané. Hlavice i krček odlomeny, nelze tedy určit původní typ jehlice. Délka 77, prům. jehly max. 5 mm. Patina nedochována, povrch místy pokryt hnědavou krustou, jinde je hnědozelený silně narušený. Předmět je silně korodován. Obr. 3:3.3. Malý trojúhelníkovitý zlomek bronzového plechu, mírně se zesilující k jedné straně. Rozm. 14 x 13 mm. Nekreslen.4. Dva drobné měděné (?) slitky s bradavičnatým povrchem. Rozm. většího: 20 x 20 x 15 mm, váha 8 g, menšího: 10 x 7 x 9 mm, váha 0,5 g. Nekresleny.

Mladší doba bronzová

9. Český Krumlov. Bronzová jehlice.- Okol: nález byl učiněn na podzim roku 2005 Jiřím Hálkem na poli pod zámeckou zahradou, nad Plešivcem. Jehlice se nacházela v ornici v hloubce několika centimetrů. Z plochy pole pochází velké množství nálezů pravěkého až novověkého stáří (blíže viz lokalita č. 2).- Datace: BD2/HA1. - Ulož.: RM Český Krumlov, př.č. 39/06.1. Bronzová jehlice s kulovitou hlavicí. Hlavice je v horní části mírně zploštělá, zdobená souvislými horizontálními rýhami (silně otřelé). Jehla je velmi tenká, hrot odlomen. Délka 57, prům. hlavice 13, prům. jehly 2 mm. Patina šedozelená, povrch místy tm. hnědý. Povrch silně korodován. Obr. 4:1.

101

10. Kladné. Zlomek rukojeti bronzového srpu. - Okol: náhodný nález Jiřího Hálka dne 5. 5. 2007 na SZ svahu hřbetu Dubového vrchu, cca 30 m již-ně od lesní cesty. Zlomek srpu byl uložen v prosté zemi (v šedavém štěrkopísčitém podloží) v hloubce cca 25 cm. Žádné jiné nálezy v místě ani v jeho nejbližším okolí nebyly učiněny.- Datace: BD. - Ulož.: RM Český Krumlov, př.č. 14/07.1. Rukojeť bronzového srpu. Čepel srpu odlomená, dochován jen náznak jejího šikmého nasazení – v tomto místě patrné stopy snad po roztavení (četné důlky a prohlubně) – patrně nepovedený výro-bek ? Rukojeť podélně členěná třemi žebry (jedno střední a dvě okrajová), na vnějším obvodu docho-ván fragment bočního trnu. Délka rukojeti 71, šířka 25, tloušťka bočních žeber max. 4 mm. Bez pati-ny, povrch hnědočerný, korodovaný. Obr. 3:2.

11. Opalice. Bronzový nůž.- Okol: nález Jiřího Hálka a Michala Panyka dne 6. 1. 2007 v místech zaniklých rozoraných mohyl nad Třebonínským potokem JV od obce. Bližší údaje viz lokalitu č. 8. - Datace: HA1.- Ulož: RM Český Krumlov, přír.č. 15/07.1. Mírně zdeformovaný (sekundárně prohnutý) nůž s odlomeným hrotem a mírně šikmo nasazenou jazykovitou rukojetí s hlubokým žlábkem ve středu. Týl rukojeti odlomen. Délka 90, š. u nasazení rukojeti 14, tloušťka plechu max. 2 mm. Patina tm. zelená, místy korodovaná a oprýskaná. Obr. 3:5.

12. Přísečná. Zlomek bronzového náramku. - Okol: nález byl učiněn na jaře roku 2007 Michalem Panykem na poli asi 500 metrů JV od Domora-dic. Zlomek náramku se nacházel v ornici v hloubce několika centimetrů. Žádné jiné pravěké nále-zy nebyly na místě učiněny.- Datace: mladší – pozdní doba bronzová ? - Ulož.: RM Český Krumlov, sine.1. Zlomek bronzového litého náramku z masivní tyčinky průřezu tvaru „D“. Oba konce odlome-ny. Na horní ploše zbytky ryté výzdoby v podobě souvislých příčných rýh, lemovaných po vnějším obvodu náramku vybíjenými tečkami; v jednom poli mezi rýhami pás šikmých rýžek, v dalších dvou polích šikmé rýhy v podobě dvou klikatek. Délka 39, š. 12, tloušťka max. 4 mm. Patina šedozelená, sil-ně korodovaná. Zejména horní plocha náramku je silně poškozena korozí, výzdoba místy není zna-telná. Obr. 4:2.

Pravěk – doba bronzová ?

13. Český Krumlov. Dva měděné (?)2 slitky. - Okol: nález byl učiněn na podzim roku 2005 Jiřím Hálkem na poli pod zámeckou zahradou, nad Ple-šivcem. Oba slitky byly nalezeny na různých místech pole, v ornici v hloubce několika centimetrů. Z plochy pole pochází velké množství nálezů pravěkého až novověkého stáří (blíže viz lokalita č. 2).- Datace: pravěk – střední/mladší doba bronzová ? - Ulož.: RM Český Krumlov, př.č. 37/06.

2 S výjimkou žebra z Kladného (lok. č. 4) nebyly zatím žádné jiné zde publikované nálezy podro-beny metalografické analýze.

102

1. Zlomek měděného (?) slitku se silně profilovaným povrchem v podobě početných bradavičnatých výstupků. V jednom místě patrná stopa po záměrném odseknutí (pravoúhlá hrana). Rozměry max. 77 x 52 x 12 mm. Patina šedozelená, silně korodovaná. Obr. 4:5.2. Fragment měděného (?) koláčovitého slitku se dvěma hranami evidentně záměrně odseknutými. Povrch hrubý nerovný s četnými prohlubněmi. Rozměry max. 95 x 64 x 23 mm. Patina šedozelená, silně korodovaná. Obr. 4:7.

14. Český Krumlov. Dva měděné (?) slitky. - Okol: nález byl učiněn v září roku 2007 Jiřím Hálkem v lese severně od Dubového vrchu v žluté hlí-ně v hloubce asi 25 centimetrů. Oba slitky byly nalezeny ve vzdálenosti asi 40 cm od sebe. Žádné jiné pravěké nálezy nebyly na místě učiněny.- Datace: pravěk – střední/mladší doba bronzová ? - Ulož.: RM Český Krumlov, př.č. 23/08.1. Drobný měděný (?) slitek se silně profilovaným povrchem v podobě početných bradavičnatých výstupků. Rozměry max. 41 x 42 x 22 mm, váha 70 g. Patina šedozelená, silně korodovaná. Obr. 4:6.2. Drobný měděný (?) slitek se silně profilovaným povrchem v podobě početných bradavičnatých výstupků. Rozměry max. 43 x 48 x 24 mm, váha 112 g. Patina šedozelená, silně korodovaná. Obr. 4:8.

15. Český Krumlov. Měděný (?) slitek.- Okol: nález byl učiněn v lednu roku 2007 Jiřím Hálkem v lesíku u Kvítkova Dvora západně od Čes-kého Krumlova. Žádné jiné pravěké nálezy nebyly na místě učiněny.- Datace: pravěk – střední/mladší doba bronzová ? - Ulož.: RM Český Krumlov, sine.1. Drobný měděný (?) slitek s korodovaným nerovným povrchem s početnými prohlubněmi. Rozmě-ry max. 45 x 30 x 23 mm, váha 18 g. Patina šedozelená, silně korodovaná. Obr. 2:6.

16. Český Krumlov. Měděný (?) slitek.- Okol: nález byl učiněn na jaře roku 2007 Petrem Zronkem na poli na JV svahu Ptačího Hrádku severně od českokrumlovské zámecké zahrady. Žádné jiné pravěké nálezy nebyly na místě učiněny.- Datace: pravěk – střední/mladší doba bronzová ? - Ulož.: JčM České Budějovice, sine.1. Středně velký měděný (?) slitek se silně profilovaným povrchem v podobě početných bradavična-tých výstupků. Rozměry max. 63 x 74 x 18 mm, váha 309 g. Patina šedozelená, silně korodovaná. Obr. 2:5.

Doba halštatská

17. Chvalšiny. Zlomek bronzového žebrovaného náramku. - Okol: nález byl učiněn v březnu roku 2008 Antonínem Kvízem na poli při západním okraji obce. Náramek se nacházel v ornici v hloubce několika centimetrů. Z plochy pole pochází početné další artefakty (keramika i kovové předměty) středověkého až recentního stáří, žádný jiný nález pravěké-ho stáří zde nebyl učiněn.- Datace: HD1. - Ulož.: RM Český Krumlov, sine.

103

1. Zlomek silně zdeformovaného plechového náramku z ven vyklenutého plíšku. Zachován jeden konec s ven vytaženým okrajem. Na celém vnějším povrchu výzdoba v podobě souvislých příčných žebírek. Rozvinutá délka 60, šířka max. 17, tloušťka plechu max. 2 mm. Patina šedozelená korodova-ná, povrch značně otřelý. Obr. 4:3.

Doba laténská

18. Český Krumlov. Lučík spony typu Nauheim. - Okol: nález byl učiněn na jaře roku 2006 Jiřím Hálkem na poli pod zámeckou zahradou, nad Plešiv-cem. Spona se nacházela v ornici v hloubce několika centimetrů. Z plochy pole pochází velké množství nálezů pravěkého až novověkého stáří (blíže viz lokalita č. 2).- Datace: LT D1. - Ulož.: RM Český Krumlov, př.č. 38/06.1. Zlomek lučíku spony typu Nauheim3. Lučík mírně prohnutý, střechovitě hraněný. Na horní ploše zdoben třemi protilehlými dvojicemi rytých kroužků s tečkou uprostřed. Jehla i vinutí spony odlo-meny. Délka lučíku 38, šířka max. 11, tloušťka 1 mm. Patina šedozelená, povrch mírně korodován. Obr. 4:4.

Doba římská

19. Český Krumlov. Kování. - Okol: nález byl učiněn na jaře roku 2006 Jiřím Hálkem na poli pod zámeckou zahradou, nad Plešiv-cem. Nálezové okolnosti analogické jako u nálezů z lokalit č. 2, 9, 13 a 18.- Datace: doba římská. - Ulož.: JčM České Budějovice, sine.Nález připravuje k publikaci Petr Zavřel.

Rozbor nálezů a datování

Nově objevené kovové artefakty představují celou škálu výrobků i polotovarů z většiny pravě-kých epoch, počínaje dobou bronzovou. Několik nálezů patří již do starší doby bronzové. K nej-významnějším celkům náleží depot dvou sekerek s postranními lištami a vějířovitě rozšířeným ostřím, vykopaný v roce 2007 u Ptačího Hrádku nad Českým Krumlovem (obr. 2:1-2). Obě seke-ry náležejí stejnému typu, dříve označovaném jako „saský typ“, nověji pak na Moravě J. Říhov-ským (1992, 83-90, Taf. 13-15) nazvaném skupina IV a datovaném do mladších fází starší doby bronzové (BA2). V Čechách klasifikoval tyto sekerky M. Bartelheim jako typ O2 a na zákla-dě jejich důkladného rozboru je zařadil rovněž do stupně BA2 (Bartelheim 1998, 48-50, Taf. 45). Ve své poslední shrnující práci je V. Moucha označuje jako typ Wroclaw-Szczytniki a datu-je je do stupňů BA1-2 (Moucha 2005, 66-67). Sekery tohoto typu náležejí ve starší době bron-zové k nejčastějším (v českých nálezech reprezentují téměř 44 % všech starobronzových seker;

3 Za laskavé určení děkujeme PhDr. Eduardu Droberjarovi z Univerzity v Hradci Králové.

104

Moucha 2005, 67), přičemž přímo v jižních Čechách lze najít několik analogií. S českokrumlov-skými sekerami je tvarově zcela shodná ojediněle nalezená sekerka od Holašovic (Hájek 1954, obr. 17:6; Moucha 2005, Taf. 47:8), mírně štíhlejší tělo pak vykazuje sekerka od Milešova (Hájek 1954, obr. 17:8; Moucha 2005, Taf. 70:2) a více zahrocený týl exempláře z Těšínova (Michálek 1981, obr. 5:18) a Vlachova Březí (Hájek 1954, obr. 17:7; Moucha 2005, Taf. 171:2). Velmi podob-né jsou i některé sekerky ze známého depotu od Plavnice u Kamenného Újezdu, které však mají více prožlabenou střední partii a nebo jinak tvarované ostří (Hájek 1954, obr. 19; Moucha 2005, Taf. 55). Také v jiných českých regionech najdeme celou řadu analogických tvarů, jejich největ-ší počet pochází z hromadných nálezů ze Soběnic a Soběchleb (Moucha 2005, Taf. 130-134, 190-191). V rámci střední Evropy se pak nejvíce vyskytují ve středním Německu (Bartelheim 1998, Karte 127-128).

Do starší doby bronzové náleží také zlomek hřivny z pole pod zámeckou zahradou v Českém Krumlově (obr. 2:3). Vzhledem k jejímu pečlivě opracovanému hladkému povrchu ji můžeme považovat spíše za šperk – nákrčník, než za formu suroviny. L. Hájek označil tyto exempláře jako typ A (Hájek 1954, 141), V. Moucha pak mezi těmito nákrčníky („Ösenhalsringe“) odlišuje celou řadu skupin (Moucha 2005, 26 – Abb. 6). Nález z Českého Krumlova však vzhledem k jeho frag-mentárnosti nelze blíže klasifikovat. Podobné jemně utvářené hřivny jsou v jižních Čechách pro-kázány např. v depotech z Neznašova nebo Českých Budějovic-Mladého (Hájek 1954, obr. 13:1-2; Moucha 2005, Taf. 62).

Jednoznačně mezi surovinové ingoty starší doby bronzové náležejí měděná žebra. Nálezy z posledních let jejich počet výrazně rozmnožily – V. Mouchou (2005, 32 – Abb. 9) uváděné množství 380 jihočeských žeber tak dva nové depoty a dva ojedinělé nálezy z Českokrumlov-ska navyšují na 534, vidíme tedy nárůst o takřka celou třetinu. Oba depoty z Chvalšin a Pří-dolí budou publikovány v samostatné práci (k depotu z Přídolí předběžně Chvojka 2006b), zde můžeme alespoň zmínit dva ojedinělé nálezy, oba z katastru Kladného. Zatímco drobný zlomek z vrcholu kopce Nad Mlýnem (obr. 2:4) nelze blíže klasifikovat a ani jeho určení jako žebra není zcela spolehlivé, v případě nálezu od Kvítkova Dvora (obr. 2:7) se jedná jednoznačně o žebro, kte-ré náleží nejspíše typu München-Luitpoldpark (Moucha 2005, 38-40), tj. stejnému typu jako žeb-ra z nedalekých depotů z Havaldy u Chvalšin a Přídolí.

Do následující střední doby bronzové můžeme bezpečně zařadit pouze dva z nově objeve-ných nálezů. Prvním z nich je masivní sekera, nalezená v roce 2006 na Dubovém vrchu u České-ho Krumlova (obr. 3:1). Jedná se o sekeru, stojící na přechodu dvou základních typů – se schůd-kem a se středovými laloky. Svou stavbou těla s odsazením uprostřed připomíná ještě typicky středobronzové sekery se srdčitým schůdkem, jaké známe v jižních Čechách např. v depotech ze Smrkovic, Újezdu u Albrechtic, Zvíkovského Podhradí či v negativu odlévací formy z Bošo-vic (Kytlicová 2007, Taf. 1-3, 6) nebo jako ojedinělé nálezy z Dolního Bukovska (Michálek 1979, Taf. 13:3), Pasek, Přílepova (Fröhlich 1997, 114, 171) nebo z Kovářova (Michálek 1969, tab. V:6). U českokrumlovského exempláře se však původně srdcovitě sevřený schůdek rozpadá a dochá-zí tak k náznaku osamostatnění bočních laloků, podobně jako u sekerek z Českých Zlatníků, Zbonína nebo Šitboře (Kytlicová 2007, Taf. 2:B1, 7:24, 12:B2). Na základě uvedených analogií můžeme sekeru z Českého Krumlova datovat nejspíše do závěrečného období střední doby bron-zové, tedy do stupně BC2.

Druhým pravděpodobně středobronzovým nálezem z nově získaných artefaktů je torzo bronzové dýky z prostoru rozoraného mohylníku od Opalic (obr. 3:4). Z dýky je bohužel docho-ván jen fragment bez týlní části, nelze ji proto blíže klasifikovat ani datovat. Vzhledem ke skuteč-nosti, že z mohylníku pocházejí početné nálezy (včetně podobné dýky) ze střední doby bronzo-

105

vé (Wodiczka 1931, Abb. 1-2; Beneš – Michálek – Zavřel 1999, 64) a žádné ze starší doby bronzové, kdy se podobné dýky již mohou také vyskytovat, můžeme nově získanou dýku zařadit s největ-ší pravděpodobností do střední doby bronzové. Pouze obecně do doby bronzové pak náleží frag-ment jehly bronzové jehlice (obr. 3:3), amorfní zlomek bronzu a dva drobné slitky, získané na stejné lokalitě.

Z prostoru rozoraného mohylníku u Opalic pochází také jeden artefakt z mladší doby bron-zové – bronzový nůž s jazykovitou rukojetí (obr. 3:5). Ačkoliv je silně sekundárně narušen, můžeme jej vzhledem k jeho rovnému týlu a šikmo nasazené jazykovité rukojeti se žlábkem uprostřed klasifikovat nejspíše jako typ Kozojedy, datovaném do stupně HA1 (Jiráň 2002, 29, Taf. 6:62-64). V jižních Čechách jiné nože tohoto typu neznáme, dosti podobné jsou však někteří reprezentanti typu Riegsee, jako např. nůž z Holašovic (Chvojka 2007, obr. 3:5).

Do mladší doby bronzové náleží také jehlice z Českého Krumlova s velkou kulovitou hlavi-cí zdobenou horizontálními rýhami a tenkou hladkou jehlou (obr. 4:1). V jižních Čechách má jedinou obdobu v nálezu z Vlastce, který se však od českokrumlovské jehlice liší dvěma výval-ky na krčku (Chvojka 2006a, tab. 104:13). V jiných českých regionech jsou analogické jehlice kla-deny na rozhraní stupňů BD a HA (Kytlicová – Vokolek – Bouzek 1964, Abb. 4:24), jak ukazují např. dva exempláře z Hájku u Šťáhlav (Jílková – Rybová – Šaldová 1959, obr. 32:8, 59:1A). Ještě do stupně BD pak náleží podobné jehlice z hornorakouského pohřebiště ve Wels (zu Erbach 1985, Taf. 18:1-2). Na Moravě a ve středním Podunají se vyskytují téměř stejné tvary jehlic, jejich hla-vice však namísto rýh zdobí jemná žebírka. Blízkou obdobu českokrumlovské jehlici nalezne-me např. v depotu z Drslavic, který náleží do stupně BD2 (Říhovský 1979, 132, Taf. 39:845; Salaš 2005, 108, tab. 134:503).

Dalším nově získaným mladobronzovým nálezem je zlomek jazykovité rukojeti bronzového srpu z Kladného (obr. 3:2). Srpy představují jeden z nejčastějších předmětů zejména v depotech zlomků z počátečních fází mladší doby bronzové (Salaš 2005, 48; Kytlicová 2007, 144). Exemp-lář z Kladného náleží mezi srpy s řapem, přičemž vzhledem k jeho ostrému nasazení rukoje-ti k čepeli v místech bočního trnu a k absenci otvoru pro nýt v řapu jej můžeme zařadit na samý počátek vývoje tohoto typu srpu, tedy do stupně BD1. V jižních Čechách nalezneme analogické srpy v depotu z Pražáku (Kytlicová 2007, Taf. 8:2-3) a v ojedinělém nálezu z okolí Písku (Chvoj-ka 2006a, tab. 93:4).

Oproti předchozím předmětům s poměrně přesnou datací činí chronologické zařazení drob-ného zlomku bohatě zdobeného náramku z Přísečné (obr. 4:2) větší problém. Lité náramky z tyčinky průřezu tvaru „D“ jsou sice časté v době popelnicových polí (srov. např. Salaš 2005, tab. 349-356, 390-393, 395-399; Kytlicová 2007, Taf. 15:34, 54:11, 56:1-2, 58:15, 85B:20-21, 132:1-4, 179C, 184:1-4), přesnou obdobu k našemu exempláři jsme však nenašli. Výjimečné je přede-vším lemování okrajů náramku vybíjenými tečkami, které na výše uvedených jiných analogi-ích postrádáme. Přesto ale považujeme dataci zlomku náramku od Přísečné do mladší či pozdní doby bronzové za nejpravděpodobnější.

Blíže datovat nelze ani několik měděných či snad bronzových slitků, které mohou předsta-vovat jak primární formu suroviny – čistou měď, tak i doklady opětovného přetavování starších artefaktů. Bez provedení metalografických analýz tak zatím nelze rozhodnout, odkázáni jsme proto pouze na vizuální posouzení. Mezi tzv. koláčovité slitky, které ve střední Evropě předsta-vovaly hlavní formu suroviny od střední až po pozdní dobu bronzovou (Kytlicová 2007, 162-163), patří nepochybně oba slitky z pole nad Plešivcem v Českém Krumlově (obr. 4:5,7), které nesou typické stopy po odsekávání. Stejné hrany po odsekávání příslušných částí slitků vidíme v již-ních Čechách např. na jednom fragmentu ze Zahájí (Chvojka 2004a, obr. 4:7) nebo na někte-

106

rých zlomcích z nedávno získaného depotu z Písku (Fröhlich – Jiřík 2007, 191-194). Další amorf-ní slitky z okolí Českého Krumlova (obr. 2:5-6, 4:6,8) nelze vůbec chronologicky zařadit, neboť se jedná o ojedinělé nálezy bez dalších datovatelných artefaktů. Dva nevyobrazené drobné slitky z míst rozoraných mohyl u Opalic bychom, vzhledem k převažující dataci většiny tamních nále-zů do střední doby bronzové (viz výše), snad mohli zařadit také do uvedeného období.

Jediným nálezem z nově získaných artefaktů z Českokrumlovska, který lze datovat do doby halštatské, je deformovaný zlomek žebrovaného náramku z Chvalšin (obr 4:3). Podobné náram-ky jsou výjimečně doloženy již v předchozí epoše popelnicových polí, jak ukazují dva fragmen-ty z Rýdče, které jsou považované za výrazné formy středního Německa a lužické kultury (Kyt-licová 2007, 46, Taf. 86:31,33). Naprostá většina dutých příčně žebrovaných náramků však náleží až do starší doby železné. V jižních Čechách mají zpravidla podobu tzv. melounovitých náram-ků se zesílenými žebry, oddělenými několika rýhami (Fröhlich – Waldhauser 2005). Čistě žebro-vaným náramkem bez ryté výzdoby, analogickým k exempláři z Chvalšin, je pouze nález z Pašo-vic (Beneš 1966, tab. V:6). Náramky tohoto typu tvořily součást hrobových výbav a kladeny jsou u nás do stupně HD1 (Fröhlich – Waldhauser 2005, 290).

Posledním zde analyzovaným artefaktem je zlomek laténské bronzové spony z Českého Krumlova (obr. 4:4), která náleží do typu Nauheim, datovaném u nás do stupně LT D1 (Filip 1956, 114-115; týž 1960, 75 – obr. 21). Celkem 14 spon tohoto typu pochází z nedalekého oppida v Třísově (Karasová 2002, 236-240), žádný však nemá shodnou výzdobu lučíku v podobě rytých koleček s tečkou uprostřed. Spony typu Nauheim představují početnou kategorii šperků i na jiných českých oppidech, žádný exemplář však nemá srovnatelnou výzdobu k českokrumlovské-mu nálezu. Motiv rytých koleček s tečkou uprostřed je sice v prostředí keltských oppid doložen, avšak na jiných předmětech (srov. např. Píč 1903, tab. XII:37-41, XVII, XLIII aj.).

Sídelně-topografická analýza získaných nálezů

Nově získané kovové artefakty významným způsobem obohacují naše poznání pravěkého vývo-je Českokrumlovska. Nejstarší trvalé zemědělské osídlení zde reprezentuje starší doba bronzo-vá, kdy se sledovaný region zároveň stal důležitou transportní oblastí pro dovoz surovin, zejmé-na mědi z alpských ložisek. Dokládají to především depoty měděných hřiven a žeber. Zatímco však hřivny dosud z území českokrumlovského okresu téměř postrádáme (k ojedinělým nále-zům hřiven z Českého Heršláku /Moucha 2005, 103/ a z hradiště Dívčí Kámen /Poláček 1966, 27/ nově přibyl pouze jeden zlomek z Českého Krumlova /obr. 2:3/), tvoří žebra již poměrně počet-ný nálezový fond. K dosud jedinému známému hromadnému nálezu z Havaldy u Chvalšin (Mou-cha 2005, 106-107 s lit.) můžeme připočítat další dva depoty (Chvalšiny a Přídolí) a dva ojedině-lé nálezy (oba z k.ú. Kladné; obr. 2:4,7). Zmíněné depoty představují s velkou pravděpodobností ukrytý majetek obchodníků či kovářů, interpretace ojedinělých nálezů je však spornější – mohou být torzem zničených depotů, náhodně ztracenými artefakty, ale i záměrně deponovanými solité-ry (v němčině tzv. Einstückhort – viz Moucha 2005, 47-48). Zejména v případě drobného zlomku z vrcholu kopce Nad Mlýnem u Kladného lze uvažovat o záměrném uložení snad i z neprofánních důvodů (obětina ?), vyloučit ovšem nemůžeme ani zatím nerozpoznané výšinné sídliště.

Zatímco surovinové depoty v zásadě nemusí nijak souviset s okolním osídlením, ale spíše jen s průběhem dálkových komunikací, u nálezu dvou starobronzových seker od Českého Krum-lova je vazba na lokální sídelní strukturu nepochybná, přestože i ony mohou ukazovat na stez-ku podél řeky Vltavy. Nejbližší známé sídlo představuje ostrožna v místech českokrumlovského

107

zámku (Ernée – Militký 1996), z blízkého okolí jsou pak známé i další sídlištní nálezy starší doby bronzové (srov. Ernée 2004, 196, Abb. 7).

Ve srovnání s předchozí epochou představuje střední doba bronzová na Českokrumlovsku zatím stále málo poznané období. V blízkém okolí Českého Krumlova se nálezy zatím koncent-rovaly v okolí Boletic, kde jsou známa dvě mohylová pohřebiště a několik ojedinělých nálezů (Er-née 2004, 196, Abb. 8). Nově objevená bronzová sekerka (obr. 3:1) je zatím prvním středobron-zovým nálezem přímo z katastru Českého Krumlova. S největší pravděpodobností představuje náhodně ztracený artefakt – pracovní nástroj.

Naproti tomu soubor bronzových artefaktů ze střední a mladší doby bronzové od Opalic (obr. 3:3-5) lze jednoznačně ztotožnit s tamním rozoraným mohylovým pohřebištěm (Wodiczka 1931; Beneš – Michálek – Zavřel 1999, 64). To se zatím jeví v obou obdobích jako poměrně izolo-vané, k němu nejbližší stejně starou lokalitu představuje ve střední i mladší době bronzové výšin-né sídliště na Dívčím Kameni, odkud je známo několik ojedinělých keramických nálezů z obou epoch (Chvojka 2004b, 42-43, obr. 2, 3B, 4A). Stojí rovněž za zmínku, že z prostoru opalické-ho mohylníku pochází také bronzová sekerka s týlními laloky z pozdní doby bronzové (Bouzek 1963, 110, obr. 16:9), která však s pohřebištěm patrně nesouvisí.

Zlomky dalších mladobronzových artefaktů – srpu z Kladného (obr. 3:3) a náramku od Pří-sečné (obr. 4:2) – klasifikujeme jako ojedinělé nálezy, ačkoliv se v obou případech může jednat i o zbytky hromadných nálezů či hrobových celků. O případném depotu můžeme uvažovat u tří nálezů z pole nad Českým Krumlovem – jehlice a dvou slitků (obr. 4:1,5,7), které mohou být sou-časné. Problémem však je, že jejich místo nálezu je pravděpodobně sekundární, protože při růz-ných stavebních úpravách zámku i v intravilánu města byl materiál vyvážen právě na inkrimi-nované místo. Z katastru Českého Krumlova nicméně zatím žádné jiné mladobronzové nálezy neznáme, nebližšími lokalitami jsou ojedinělé nálezy seker od Novosedel a Křenova (Ernée 2004, 196, Abb. 9) a pak rovinné sídliště u Novosedel (Zavřel 1998). Další ojedinělé nálezy měděných či bronzových slitků z okolí Českého Krumlova (obr. 2:5-6, 4:6,8) nelze chronologicky blíže zařa-dit, není proto jistá ani jejich sídelně-topografická interpretace.

Za ojedinělý nález zatím považujeme i halštatský náramek od Chvalšin (obr. 4:3), který však může indikovat i rozrušený hrob – jak již bylo uvedeno výše, pochází většina analogických náramků právě z pohřebních výbav. Starší doba železná představuje na Chvalšinsku jednu z nejvíce zastoupených epoch s téměř dvaceti nalezišti, přičemž jen na katastru Chvalšin je dnes registrováno šest lokalit (srov. Ernée 2004, 196, Abb. 10).

Zlomek pozdně laténské spony z pole pod zámeckou zahradou v Českém Krumlově (obr. 4:4) souvisí s největší pravděpodobností se stejně starým osídlením v prostoru zámecké ostrožny (Ernée – Militký 1996, 182, obr. 4:13-16). Nejbližším bezpečně prokázaným rovinným sídlištěm tohoto období je lokalita u Novosedel (Zavřel 1998), nejvíce pozdně laténských lokalit na Česko-krumlovsku je ovšem kumulováno kolem oppida v Třísově (Zavřel 1996, obr. 2).

Zmínit můžeme i několik nových nálezů z doby římské: vedle několika mincí (srov. Militký 2007) se jedná o ojedinělý nález bronzového kování z Českého Krumlova, které bude publiková-no P. Zavřelem na jiném místě. Důležité je, že uvedený předmět představuje první nemincovní nález tohoto období z blízkého okolí Českého Krumlova a nepočítáme-li několik zatím nepub-likovaných ojedinělých keramických zlomků z třísovského oppida (Zavřel 2007, 81, lok. č. 54) i první spolehlivější stopu po přítomnosti Germánů na Českokrumlovsku.

108

Závěr

Nálezy z posledních zhruba tří let výrazně obohacují naše poznání pravěkého osídlení Česko-krumlovska. Je nepochybné, že širší okolí dnešního okresního města a zejména pak oblasti při řece Vltavě a v povodí Polečnice, Chvalšinského a Křemžského potoka náležely od doby bron-zové k souvisle osídleným územím, srovnatelným se severnější oblastí Českobudějovické pánve. Českokrumlovsko hrálo nepochybně hlavní roli jednak jako tranzitní území mezi hornorakous-kým Podunajím a alpskou oblastí na jihu a centrálními částmi jižních Čech na severu a jednak jako oblast bohatá na nerostné suroviny, zejména grafit a zlato. Z těchto důvodů se dá předpo-kládat, že i nadále budou v této oblasti přibývat doklady pravěkého osídlení. Nezbývá než dou-fat, že i další v budoucnu nalezené archeologické artefakty budou poctivě odevzdávány do našich muzeí, neboť, pomineme-li samozřejmé právní hledisko, pouze vyškolený odborník dokáže roz-poznat historický význam těchto předmětů, zhodnotit je a uchovat i pro budoucí generace.

Literatura

Bartelheim, M. 1998: Studien zur böhmischen Aunjetitzer Kultur – Chronologische und chorologische Untersuchungen. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 46. Bonn.

Beneš, A. 1966: Muzeum keramiky v Bechyni. Katalog pravěké sbírky, Zprávy ČSSA – Supplément 1. Praha.

Beneš, A. – Michálek, J. – Zavřel, P. 1999: Archeologické nemovité památky okresu České Budějovi-ce. Praha.

Bouzek, J. 1963: Problémy knovízské a milavečské kultury, Sborník Národního muzea v Praze, řada A 17/2-3, 57-118.

zu Erbach, M. 1985: Die spätbronze- und urnenfelderzeitlichen Funde aus Linz und Oberösterreich. Tafelband. Linzer Archäologische Forschungen 14. Linz.

Ernée, M. 2004: Das Kalschinger Becken während der Vor- und Frühgeschichte. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen, 13. Treffen 25. – 27. 6. 2003 in Pfreimd. Rahden/Westf., 187-204.

Ernée, M. – Militký, J. 1996: Pravěké osídlení hradního návrší v Českém Krumlově, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 9, 179-188.

Filip, J. 1956: Keltové ve střední Evropě. Praha.- 1960: Keltská civilisace a její dědictví. Praha.Fröhlich, J. 1997: Písecko v zrcadle archeologie. Písek.Fröhlich, J. – Jiřík, J. 2007: Tři depoty z doby bronzové objevené roku 2007 v povodí dolního toku Bla-

nice. In: Archeologie na pomezí. Sborník příspěvků ze semináře, České Budějovice 8. 11. 2007. Archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 4. České Budějovice, 187-197.

Fröhlich, J. – Waldhauser, J. 2005: Nález fragmentu importovaného (?) halštatského melounovitého náramku z Prachovských skal v severovýchodních Čechách, Archeologie ve středních Čechách 9, 289-297.

Hájek, L. 1954: Jižní Čechy ve starší době bronzové, Památky archeologické 45, 115-192.Chvojka, O. 2004a: Jihovýchodní vlivy v jižních Čechách ve střední a mladší době bronzové. In: Kaz-

dová, E. – Měřínský, Z. – Šabatová, K. (eds.), K poctě Vladimíru Podborskému. Brno, 327-340.- 2004b: Pravěké osídlení na Dívčím Kameni. In: Dívčí Kámen. Přírodní rezervace a historický

vývoj osídlení. Sborník příspěvků ze semináře dne 26. září 2002 v Regionálním muzeu v Českém Krumlově. Křemže, 35-50.

- 2006a: Jižní Čechy v mladší a pozdní době bronzové. Nepublikovaný rukopis disertační práce. FF MU Brno.

109

- 2006b: Nález depotu žeber z Přídolí, Archeologie 1/2006, 7.- 2007: Hromadný nález bronzových předmětů z Holašovic na Českobudějovicku, Pravěk NŘ

15/2005, 263-297.Jílková, E. – Rybová, A. – Šaldová, V. 1959: Mohylové pohřebiště na Hájku u Šťáhlav, Památky arche-

ologické 50, 54-119.Jiráň, L. 2002: Die Messer in Böhmen. Prähistorische Bronzefunde VII/5. Stuttgart.Karasová, Z. 2002: Spony z keltského oppida na Třísově, Památky archeologické 93, 226-258.Kytlicová, O. 2007: Jungbronzezeitliche Hortfunde in Böhmen. Prähistorische Bronzefunde XX/12.

Stuttgart.Kytlicová, O. – Vokolek, V. – Bouzek, J. 1964: Zur urnenfelderzeitlichen Chronologie Böhmens, Práce

musea v Hradci Králové, serie B 7, 143-180.Michálek, J. 1969: Městské muzeum v Milevsku. Katalog pravěké sbírky. Zprávy ČSSA – Supplément

7. Praha.- 1979: West- und südböhmische Funde in Wien. Výzkumy v Čechách – Supplementum.

Katalogband, Tafelband. Praha.- 1981: Mohylová pohřebiště v těšínovském polesí u Protivína. In: Výzkumy v Čechách 1975 –

Supplementum. Praha, 11-25.Militký, J. 2007: Nálezy římských mincí na Českokrumlovsku. In: Droberjar, E. – Chvojka, O. (eds.),

Archeologie barbarů 2006. Příspěvky z II. protohistorické konference, České Budějovice 21. – 24. 11. 2006. Archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 3. České Budějovice, 261-268.

Moucha, V. 2005: Hortfunde der frühen Bronzezeit in Böhmen. Praha.Píč, J. L. 1903: Hradiště u Stradonic jako historické Marobudum. Starožitonosti země České II.2. Praha.Poláček, J. 1966: Dívčí Kámen. Hradiště z doby bronzové. České Budějovice.Říhovský, J. 1979: Die Nadeln in Mähren und im Ostalpengebiet. Prähistorische Bronzefunde XIII/5.

München.- 1992: Die Äxte, Beile, Meißel und Hämmer in Mähren. Prähistorische Bronzefunde IX/17. Stuttgart.Salaš, M. 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku. Brno.Wodiczka, I. 1931: Neue Bronzezeitgräber in Südböhmen, Sudeta 7, 157-160.Zavřel, P. 1996: Současný stav poznání sídlištního zázemí oppida Třísov, Archeologické rozhledy 48,

98-112.- 1998: Předstihový výzkum sídliště z mladší doby bronzové, pozdní doby halštatské a pozdní

doby laténské v Novosedlech u Kájova, okres Český Krumlov, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 11, 7-51.

- 2007: Doba římská a doba stěhování národů v jižních Čechách. Současný stav výzkumu a výhled. In: Archeologie na pomezí. Sborník příspěvků ze semináře, České Budějovice 8. 11. 2007. Arche-ologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 4. České Budějovice, 79-109.

Ondřej Chvojka – Eduard Červenka: Neue vorgeschichtliche Funde aus der Umgebung von Český Krumlov.

In den letzten drei Jahren wurden in der Umgebung von Český Krumlov mehrere vorgeschichtli-che Metallgegenstände von Sondengängern entdeckt und den Museen in Český Krumlov und České Budějovice übergeben. Es handelt sich fast ausnahmslos um Einzelfunde außerhalb bekannter Fund-stellen (Abb. 1), die unsere Kenntnisse über die vorgeschichtliche Besiedlung des Krummauer Gebiets vermehren (letzte Verzeichnisse vgl. Zavřel 1996; Ernée 2004; Chvojka 2004a; Moucha 2005).

In die frühe Bronzezeit gehören mit Sicherheit sechs neue Funde. Es handelt sich um zwei Span-genbarrenhorte von Chvalšiny und Přídolí, die an anderer Stelle publiziert werden. Weitere zwei Spangenbarren wurden als Einzelfunde in unterschiedlichen Lagen im Katastergebiet von Kladné entdeckt (Abb. 2:4,7). Als Einzelfund ist auch das Fragment eines Ringbarrens von Český Krumlov

110

zu sehen (Abb. 2:3), der dank seiner glatten Oberfläche eher als Schmuck – Halsring – klassifiziert werden kann. Etwa 6 m voneinander entfernt wurden im Jahr 2007 im Wald westlich der Stadt zwei Bronzebeile des gleichen Typus gefunden (Abb. 2:1-2), die als Hortfund der Stufe Bz A2 anzusehen sind.

Das weitere, als Einzelfund zu wertende Bronzebeil der Stufe Bz C2 – es handelt sich um eine Übergangsform zwischen Absatz- und Lappenbeil – wurde in der Nähe von Český Krumlov ausge-graben (Abb. 3:1). Ebenfalls in die mittlere Bronzezeit gehören ein Dolchfragment und vielleicht auch ein Nadelbruchstück (Abb. 3:3-4) aus dem Bereich der vom Ackerbau zerstörten mittelbronzezeitli-chen Grabhügel bei Opalice (vgl. Wodiczka 1931, Abb. 1-2; Beneš – Michálek – Zavřel 1999, 64). Von dort stammt auch ein Bronzemesser des Typs Kozojedy (Abb. 3:5; vgl. Jiráň 2002, 29, Taf. 6:62-64), das in die ältere Urnenfelderzeit (Stufe Ha A1) zu datieren ist.

Der jüngeren Bronzezeit gehören auch zwei weitere Einzelfunde an, nämlich ein Sichelfragment der Stufe Bz D1 von Kladné (Abb. 3:2) und die etwas jüngere Kugelkopfnadel (Bz D2 – Ha A1) von Český Krumlov (Abb. 4:1). Schwieriger ist die Datierung eines Armringsfragments mit reicher Ver-zierung von Přísečná (Abb. 4:2), dessen nächste Analogien ebenfalls in der Urnenfelderzeit zu finden sind.

Nur allgemein in die Bronzezeit sind mehrere Funde von Kupfer- oder Bronzegussstücken zu stellen, die als Einzelfunde an vier Stellen im Katastergebiet von Český Krumlov gefunden wurden (Abb. 2:5-6, 4:5-8). In zwei Fällen sind darauf Hackenspuren sichtbar (Abb. 4:5,7), die typisch für die sog. Gusskuchen der mittleren bis späten Bronzezeit sind.

Am westlichen Rand von Chvalšiny wurde ein deformierter quer gerippter Hohlarmring ent-deckt (Abb. 4:3), der vielleicht aus einem Grab der Stufe Ha D1 stammt. Das Fragment einer Nauhei-mer Fibel der Stufe LT D1 von Český Krumlov (Abb. 4:4) ist den Exemplaren vom nahen Oppidum bei Třísov ähnlich (vgl. Karasová 2002), einzigartig ist jedoch seine geritzte Verzierung.

111

Obr. 2. Nové nálezy pravěkých kovových předmětů v okolí Českého Krumlova. 1-2 Český Krum-lov (lok. č. 1), 3 Český Krumlov (lok. č. 2), 4 Kladné (lok. č. 5), 5 Český Krumlov (lok. č. 16), 6 Čes-ký Krumlov (lok. č. 15), 7 Kladné (lok. č. 4). 1-4, 7 starší doba bronzová, 5-6 pravěk – doba bronzo-vá ?. Kresba T. Kolegar.Abb. 2. Neue Funde vorgeschichtlicher Metallartefakte in der Umgebung von Český Krumlov. 1-2 Český Krumlov (Abb. 1:1), 3 Český Krumlov (Abb. 1:2), 4 Kladné (Abb. 1:5), 5 Český Krumlov (Abb. 1:13), 6 Český Krumlov (Abb. 1:12), 7 Kladné (Abb. 1:4). 1-4, 7 Frühbronzezeit, 5-6 Vorgeschichte – Bronzezeit ?. Zeichnung T. Kolegar.

112

Obr. 3. Nové nálezy pravěkých kovových předmětů v okolí Českého Krumlova. 1 Český Krumlov (lok. č. 7), 2 Kladné (lok. č. 10), 3-5 Opalice (lok. č. 8 a 11). 1, 3-4 střední doba bronzová, 2 a 5 mladší doba bronzová. Kresba T. Kolegar.Abb. 3. Neue Funde vorgeschichtlicher Metallartefakte in der Umgebung von Český Krumlov. 1 Český Krumlov (Abb. 1:7), 2 Kladné (Abb. 1:9), 3-5 Opalice (Abb. 1:8). 1, 3-4 mittlere Bronzezeit, 2 und 5 Bz D. Zeichnung T. Kolegar.

113

Obr. 4. Nové nálezy pravěkých kovových předmětů v okolí Českého Krumlova. 1 Český Krumlov (lok. č. 9), 2 Přísečná (lok. č. 12), 3 Chvalšiny (lok. č. 17), 4 Český Krumlov (lok. č. 18), 5, 7 Český Krumlov (lok. č. 13), 6, 8 Český Krumlov (lok. č. 14). 1 mladší doba bronzová, 2 popelnicová pole ?, 3 doba hal-štatská, 4 doba laténská, 5-8 pravěk – doba bronzová ?. Kresba T. Kolegar.Abb. 4. Neue Funde vorgeschichtlicher Metallartefakte in der Umgebung von Český Krumlov. 1, 4-5, 7 Český Krumlov (Abb. 1:2), 2 Přísečná (Abb. 1:10), 3 Chvalšiny (Abb. 1:14), 6, 8 Český Krumlov (Abb. 1:11). 1 Bz D/Ha A1, 2 Urnenfelderzeit ?, 3 Ha D1, 4 LT D1, 5-8 Urzeit – Vorgeschichte ?. Zeichnung T. Kolegar.