Depot železných nástrojů z doby laténské z Bohdalovic (okr. Český Krumlov) - Ein Hortfund...

Moravské MoravskékřižovatkyStřední Podunajímezi pravěkema historií křižovatky

Střední Podunají mezi pravěkem

a historií

Moravské zemské muzeum 2014

3

Moravské zemské muzeum, Brno 2014

MORAVSKÉ KŘIŽOVATKY

Střední Podunají mezi pravěkem a historií

Editovaly

Jana Čižmářová, Natalie Venclová, Gertrúda Březinová

Věnováno památce Miloše Čižmáře

01 úvod_Sestava 1 14.1.2015 8:27 Stránka 3

4

Recenzovali: Doc. PhDr. Luboš Jiráň, CSc.Dr. h. c. prof. PhDr. Václav Furmánek, DrSc.

Předložená práce vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobéhokoncepčního rozvoje výzkumné organizace Moravské zemské muzeum (DKRVO, MK000094862).

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována bez předchozího souhlasu vydavatele.Za znění a obsah příspěvků a za kvalitu obrazových příloh odpovídají autoři.

© Editoři: Jana Čižmářová, Natalie Venclová, Gertrúda Březinová © Grafická úprava: Milan Mačinec, Silvie Straková, Michaela Tomsová© Obálka: Šárka Fidrichová© Moravské zemské muzeum, 2014

ISBN: 978-80-7028-432-2

01 úvod_Sestava 1 14.1.2015 8:27 Stránka 4

707

DEPOTY A SYMBOLY

ABSTRACT In the last 20 years, an increase in the quantity of coin and non-coin hoards dating from prehistoryto the Early Middle Ages has been observed due to the use of metal detectors. Besides the stronglydominating finds from the Early to Late Bronze Age, hoards of iron tools from the La Tène Period(LT C-D) were discovered for the first time in southern Bohemia in 1997-2012 (Bezdědovice 1-3,Bohdalovice, Podolí I and Vlastec-Temešvár). The objects from the hoards considerably broadenour knowledge of the high level of La Tène smithing, agriculture and crafts, and enlarge signifi-cantly the still limited number of similar finds in Bohemia. The hoards are mostly interpreted assacrificial deposits (votive offerings), or as stores of products and raw material of craftsmen, in-dividuals or communities, hidden in times of crisis.

KEY WORDS Iron hoard, scythe, sickle, axe, Hallstatt Period, La Tène Period, South Bohemia

Nálezové okolnostiV září 2012 nalezl Petr Jeřábek z Kájova pomocí detektoru kovů soubor železných nástrojů, o němž následněinformoval O. Chvojku, který dne 27. 9. 2012 místo spolu s nálezcem navštívil a provedl základní dokumentacilokality. Místo nálezu se nachází na prudkém západním svahu bezejmenného zalesněného návrší (kóta 766 m),1350 m JV od tvrze v obci Slavkov a 300 m V od samoty Kronet. Na ZM 32-23-14 je jeho poloha dána koordináty435:098, nadm. v. 744 m. Souřadnice gps jsou: N 48.45.370, E 14.15.409.

Depot železných nástrojů z doby laténské z Bohdalovic(okr. Český Krumlov)Ein Hortfund der Eisengegenstände aus der Latènezeit von Bohdalovice (Bez. Český Krumlov)

Jan Michálek – Jiří Fröhlich – Ondřej Chvojka – Jan John

Obr. 1. Bohdalovice, okr. Český Krumlov. Skalní stěna s dutinouv levé dolní části, do níž byl uložen depot. Foto O. Chvojka.Abb. 1. Bohdalovice, Bez. Český Krumlov. Die Felsenwand mitder Höhle (links unten), in der das Depot aufbewahrt wurde.Photo O. Chvojka.

Obr. 2. Bohdalovice, okr. Český Krumlov. Detail skalní dutiny.Foto O. Chvojka.Abb. 2. Bohdalovice, Bez. Český Krumlov. Detailansicht derFelsenhöhle. Photo O. Chvojka.

michalek-frohlich-DU_Sestava 1 13.1.2015 12:49 Stránka 707

708


Obr. 3. Depot železných nástrojůz Bohdalovic, okr. Český Krumlov. 1 –sekera, 2 a 5 – kosa, 3 – kosa nebo srp,4 – srp, 6 – zlomek kosy (?). KresbaJ. Michálek.Abb. 3. Depot der Eisengegenständeaus Bohdalovice, Bez. Český Krumlov.1 – Axt, 2 und 5 – Sensen, 3 – Sense oderSichel, 4 – Sichel, 6 – Sensenfragment (?)Zeichnung von J. Michálek.

Obr. 4. Bohdalovice, okr. ČeskýKrumlov. Depot. Stav předmětůpřed konzervací. Foto J. John.Abb. 4. Bohdalovice, Bez. ČeskýKrumlov. Depotfund. Zustandder Gegenstände vor der Konser-vierung. Photo J. John.


709

Depot železných nástrojů z doby laténské z Bohdalovic (okr. Český Krumlov)

Depot želez byl uložen ve „skalní dutině“ o rozměrech: výška 30 cm, délka 60 cm a hloubka do 30 cm, na úpatítéměř 2 m vysoké skalní stěny (obr. 1). Předměty se nacházely těsně na sobě, nahoře byly kosy a srp, nejníže, asi20 cm pod současným povrchem, ležela sekera pod asi 10 cm vrstvou kamenné suti. Všechny předměty nálezcevyzvedl, bohužel bez bližší dokumentace, když se domníval, že se jedná o novodobé artefakty. Nálezy byly po odevz-dání zkonzervovány a poté předány do Regionálního muzea v Českém Krumlově (CHVOJKA 2013, 62).

Popis předmětů 1. Velká železná sekera (případně štípací klín) s uzavřenou obdélníkovitou tulejí a mírně vějířovitým, olámaným ostřím,

na boku stopy svařování, d. 130, prům. tulejky 50×38, š. ostří 91 mm. Hmotnost před konzervací 786 g. Obr. 3: 1. 2. Železná kosa s obloukovitým a zesíleným hřbetem, olámaným ostřím, s hrotitým a pravoúhle zahnutým trnem k uchy-

cení kosiště, s odlomenou špičkou čepele, d. 420, max. š. čepele 44, max. síla hřbetu 5-6 mm. Hmotnost před konzervací346 g. Obr. 3: 2.

3. Menší železná kosa nebo srp s obloukovitým a zesíleným hřbetem, olámaným ostřím, s pravoúhle zahnutým trnem prouchycení kosiště nebo rukojeti, s odlomeným hrotem, zachov. d. 277, max. š. čepele 34, síla hřbetu 4 mm. Hmotnostpřed konzervací 130 g. Obr. 3: 3.

4. Železný srp s obloukovitým zesíleným hřbetem, olámaným ostřím, se zahnutým trnem pro upevnění rukojeti, s nedo-chovaným hrotem, d. 192, š. čepele 37, síla hřbetu 3,5-4 mm. Hmotnost před konzervací 177 g. Obr. 3: 4.

5. Obloukovitě prohnutá část čepele železné kosy se zesíleným hřbetem, s chybějícím trnem a olámaným ostřím, čepel jesilně korodována, zachov. d. 275, max. š. čepele 44 a síla hřbetu 3 mm. Hmotnost před konzervací 141g. Obr. 3: 5.

6. Zlomek čepele patrně železné kosy, olámaný, zachov. rozměry 40×24, síla 1-2 mm. Hmotnost před konzervací 7 g. Obr. 3: 6.Uložení nálezů: Regionální muzeum Český Krumlov, přír. č. 15/12.

KonzervacePři průzkumu a konzervaci nálezů nebyly zjištěny žádné otisky textilu ani jiných organických materiálů, všechnypředměty byly silně zasaženy korozí (obr. 4). Po odstranění korozních produktů následovala desalinace pomocíseskvikarbonátu sodného a destilované vody. Po sušení při teplotě cca 120° C byla vytvořena ochranná vrstvapomocí tanátování, proběhlo utěsnění povrchu pomocí akrylátového laku Paraloid B72 v toluenu a závěrečnéošetření povrchu mikrokrystalickým voskem Revax 30.

Po odstranění korozního povlaku bylo zjištěno, že artefakt č. 1 (sekera) vykazuje stopy kovářského svařování(obr. 5), v době laténské již dobře známé a užívané technologie (PLEINER 1962, 73, 99-100). Břit nástroje je takpravděpodobně vyroben z oceli s odlišným obsahem uhlíku, bližší informace by mohl poskytnout jen podrobnýmetalografický průzkum.

Zhodnocení a datování Fenomén ukládání depotů tvoří nedílnou součást náplně kultur jednotlivých období pravěku až raného středo-věku a představuje významný archeologický pramen (srovnej nejnověji SMEJTEK – LUTOVSKÝ – MILITKÝ2013, 9-49). První depoty předmětů se v Čechách objevují od střední doby kamenné (sklad či depot opracova-ných rohovcových jader z Putimi u Písku). Doloženy jsou dále v mladší (soubory kamenných výrobků, příp. su-roviny) a pozdní době kamenné (vedle kamenných artefaktů se poprvé objevují i výrobky z kovu – měděné, zlaté

Obr. 5. Bohdalovice, okr. Český Krumlov. Depot. Se-kera po konzervaci. Bílé šipky označují odhalenésváry. Foto J. John.Abb. 5. Bohdalovice, Bez. Český Krumlov. Depotfund.Axt (Beil) nach der Konservierung. Mit den Pfeilensind die Schweiβnähte markiert. Photo J. John.


710


a výjimečně stříbrné či elektronové). Významnou etapu v deponování předmětů znamenala potom celá dobabronzová, kdy jsou zastoupeny poklady měděné a bronzové suroviny – hřivny, žebra i slitky, hotové výrobky,jejich zlomky a také zničené výrobky určené pro další kovolitecké zpracování – a také sklady keramických nádob.Zvyk ukládat depoty pokračoval sice i ve starší době železné (H C/D až LT A), kdy však docházelo jen k ojedi-nělému deponování předmětů, podobně tomu bylo i ve střední době laténské (LT B2 – C1). Kvantita a variabilitaskladby depotů narostla potom v mladší a pozdní době laténské (LT C2 – D1/D2). Na základě jejich obsahu takrozlišujeme depoty obsahující hřivny ze železa, dále různé předměty, v převaze šperky a ozdoby z bronzovýcha také drahých (zlato, stříbro) kovů a slitky, železné nářadí, nástroje a náčiní (ohništní nářadí, zbraně, nástrojeke zpracovávání kovů a dřeva, koňské postroje, části vozů, zemědělské nástroje, domácí nářadí), kovové a hliněnénádoby, části oděvu a také první mincovní depoty (KURZ 1995, 16-99).

Deponování železných předmětů, tedy nejrůznějších nástrojů a nářadí, případně i zbraní, v českém laténu věnovalinaposledy pozornost A. Rybová a K. Motyková (RYBOVÁ – MOTYKOVÁ 1983, 149-153) a J. Michálek (MICHÁ-LEK 1999, 29-37). Ve střední Evropě se celým spektrem laténských depotů zabývala G. Kurz (KURZ 1995).

V současné době známe z Čech celkem 12 pokladů (depotů) této kategorie (obr. 6). 1. Chýnov (-Libčice), okr. Praha-západ (LT A: sídliště, depot v chatě č. 21/82: 2 krátké kosy, hrot kopí, hrot

šípu, čepel meče, sekáč, 2 kladívka, dláto, pilník, kostěné rukojeti nožů: SANKOT – VOJTĚCHOVSKÁ 1986,120-121),

2.-4. Bezdědovice, okr. Strakonice (LT C2-D1: depot 1 – 48 celých a 137 zlomků dalších předmětů, hmotnost7153, 5 g: MICHÁLEK 1999, 6-15, obr. 6-1-21, 35, obr. 24: druhové složení; depot 2 – 6 předmětů, depot 3 – 8předmětů: FRÖHLICH – MICHÁLEK – JIŘÍK 2011, 129-130, obr. 11, 12:1-14),

5. Bohdalovice, okr. Český Krumlov (LT C2-D1: 6 předmětů, celková hmotnost před konzervací 1557 g – viz zde),6. Kolín, okr. Kolín (LT C2-D 1: votivní poklad nebo ukrytý majetek, celkem 68 předmětů, hmotnost 15 kg:

RYBOVÁ – MOTYKOVÁ 1983, 102-120, 150, druhové složení: Tab. I),7. Lipany, okr. Kolín (LT C2-D1: 5 předmětů, bez nálezových okolností: sekera s tulejí, nůž, sekáč, radlice

a vidlice na maso: RYBOVÁ – MOTYKOVÁ 1983, 145),8. Stradonice, okr. Beroun (LT C2 – D1: depot asi 12 předmětů z hradby oppida – kultovní charakter, hmotnost

5, 5 kg: radlice, krojidlo, 4 krátké kosy či srpy, malá sekerka s tulejí a snad zlomky rožně: WALDHAUSER 1995,418-425),

9. Podolí I, okr. Písek (LT C/D: depot 3 předmětů: sekera s neuzavřenou tulejí, hrot menšího oštěpu a šipka sezpětnými křídélky, která se nedochovala: FRÖHLICH – MICHÁLEK – JIŘÍK 2011, 134-135),

10. Soběsuky nad Ohří, okr. Chomutov (LT C/D: depot v jamce na sídlišti: 2 klíče a sekáč: HOLODŇÁK 1991,432),

11. Vlastec-Temešvár, okr. Písek (LT C/D: 12 předmětů: kopí, zlomek hrotu kopí, malá sekerka s uzavřenoutulejkou, malá sekerka s prolomenou tulejkou, malý srp, 5 osmičkovitých článků řetězu, hřeb, nebozez: MICHÁ-LEK 2014),

12. Benátky nad Jizerou, okr. Mladá Boleslav (LT D: depot kultovního (?) charakteru: závěs kotle, 2 meče, hrotkopí, dláto: WALDHAUSER 1996, 77-78).

Podobné depoty jsou známy také z Moravy, a to již od stupně LT A (nález 19 železných předmětů na hradištiJežkovice-Černov, kde byly např. 3 radlice, 3 srpy, 3 sekerky s tulejí a sekáč: ČIŽMÁŘ 1993, 385, obr. 254)a potom, podobně jako v Čechách, ze stupňů LT C2 – D1, např. oppidum Hostýn – depot 12 kos a kamennéhožernovu (KURZ 1995, 151, Nr. 392), hradiště u Provodova (67 předmětů: 8 kos, 5 seker, udidlo, radlice, krojidlo,4 sekáče, 2 klíče, nůžky, udidlo, štítová puklice ad.) a Všeminy (depot 18 železných předmětů: např. kosa, radlice,2 objímky kos, skoba, výhňová lopatka, kladivo, sekera, dláto, průbojník: ČIŽMÁŘ 1993, 423, obr. 274: 1, 3, 14-16; ČIŽMÁŘ 2004, 139, 214, 263; ČIŽMÁŘOVÁ 2004, 119, 197-199, 287, 343-344). Doloženy jsou rovněž i vestředním Podunají a horním Potisí v průběhu stupňů LT C2 – LT D2 (PIETA 2000, 143: dnes celkem 23 lokalit,Abb. 15) a vůbec v celé Evropě (poslední souhrnný přehled viz: KURZ 1995).

Co se místa uložení depotů týče, bývají uloženy přímo v areálech nehrazených sídlišť a dvorců, oppid a čtyř-úhelníkových opevnění, tzv. Viereckschanzen, někdy také v blízkosti sídlišť, často ve svatyních (zde byly ukládányopakovaně a tak představují vlastně poklady hromadné), v nejrůznějších pramenech (sem řadíme i nejznámějšípoklad šperků z vřídla Obří pramen u Lahoště, označovaný často jako „duchcovský poklad“, obsahující na 2000bronzových spon, náramků, nápažníků a prstenů, uložených v bronzovém kotli v hl. 6 m: KRUTA 1971), stud-nách, na březích vodních toků a vodních ploch (jezer), někdy také přímo ve vodních tocích, v rašeliništích, sla-tinách a mokřinách, v jeskyních a uvnitř skalních převisů případně stěn nebo pod nimi, ve skalních dutinácha rozsedlinách, přímo v komunikacích a dopravních či obchodních (dálkových i regionálních) cestách nebo takév jejich blízkosti, často také na velmi obtížně přístupných či jinak nebezpečných místech, kde byly uloženy jednorázově, a nedošlo tak ke vzniku kultovního místa jako v často navštěvovaných svatyních (KURZ 1995, 100-113; MICHÁLEK 1999, 30).

Bývají interpretovány jednak jako cílevědomě ukrytý majetek jednotlivých osob, rodin či celých komunit,které si z nám neznámých příčin svůj majetek již nikdy nevyzdvihly (depoty zlatých předmětů, ukrytý majetek


711


řemeslníků a obchodníků, obsahující hotové výrobky i polotovary, nebo soubory různých předmětů a jejichzlomků jako zdroj suroviny k další výrobě), některé potom patří do sféry religiózní, představující soubory před-mětů obětovaných nadpřirozeným silám a jsou vykládány jako poklady obětní (votivní), a to předmětů jakcelých, tak i rituálně rozbitých, zohýbaných nebo rozlámaných a rozsekaných. Z kultovních důvodů byly někdyvkládány i do základů staveb (RYBOVÁ – MOTYKOVÁ 1983, 146, 149; KURZ 1995, 113-119).

Zvyk ukládat depoty (votivní) ve skalních dutinách a pod skalními stěnami je v jižních Čechách doložen jižve starší době bronzové (např. vrch Hrad u Skočic – depot žeber: DUBSKÝ 1949, 72) a potom také v mladšídobě bronzové (nákrčníky z Hradiště: FRÖHLICH 1998, 76-79 a nejnověji depot z Pasek-Paseckého vrchu: FRÖ-HLICH – CHVOJKA v tisku). Podobné nálezy pocházejí také z vrcholů dominantních kopců a hor v Českémstředohoří, např. depot 2 nefunkčních srpů (Ha B 2-3) z hory Kletečná (706 m n. m.), jimiž se naposledy po-drobně zabývali Z. Smrž a J. Blažek (SMRŽ – BLAŽEK 2002).

Depot z Bohdalovic u Českého Krumlova můžeme s největší pravděpodobností zařadit do skupiny (kategorie)deponátů votivních (RYBOVÁ – MOTYKOVÁ 1983, 144-149, 167-168; KURZ 1995, 113-119; VENCLOVÁa kol. 2008, 93) z období LT C2 – D1. Z hlediska své skladby obsahuje 3-4 krátké kosy, 1 srp a 1 sekeru, tedy ná-stroje zemědělské a jeden k opracování dřeva.

KosyDo sféry zemědělských činností řadíme především kosy a srpy. Kosy doby železné byly používány k nejrůznějšímdruhům sklizně, především ke sklizni sena a eventuálně také ke sklizni obilovin podobně jako srpy, kdy bylyužívány pouze jednou rukou, dále k sečení slámy (ta zůstávala na poli při sklizni obilovin krátkými kosami),v některých oblastech potom také k sečení rákosí. Náležejí k typu krátkých kos, jejichž tupý úhel mezi čepelía řapem umožňoval nasazení kosiště (topůrka, násady), jehož délka byla obvykle menší než 1 m. Délka čepelí sezpravidla pohybovala mezi 25 až 50 cm (BERANOVÁ 2005, 14). Z tohoto hlediska se 42 cm dlouhá čepel kom-pletně zachované kosy z Bohdalovic řadí mezi čepele delší (obr. 3: 2). Je všeobecně přijímáno, že velké rozšíření

Obr. 6. Depoty železných předmětů z doby la-ténské v Čechách: 1 – Chýnov (-Libčice nadVltavou), 2-4 – Bezdědovice, 5 – Bohdalovice,6 – Kolín, 7 – Lipany, 8 – Stradonice, 9 – Po -dolí I, 10 – Soběsuky nad Ohří, 11 – Vlastec-Temešvár, 12 – Benátky nad Jizerou.Abb. 6. Die Hortfunde mit latènezeitlichen Ei-sengegenständen in Böhmen: 1 – Chýnov (-Lib-čice nad Vltavou), 2-4 – Bezdědovice, 5 –Bohdalovice, 6 – Kolín, 7 – Lipany, 8 – Strado-nice, 9 – Podolí I, 10 – Soběsuky nad Ohří, 11– Vlastec-Temešvár, 12 – Benátky nad Jizerou.


712


kos v mladší a pozdní době laténské (LT C2 – D) souviselo především se zvýšenou potřebou množství trávy jakokrmiva pro dobytek. Kosy mají víceméně obloukovitou čepel zakončenou pravoúhle zahnutým trnem pro upev-nění dřevěné násady pomocí upínacích kroužků (JACOBI 1974, 77-80, Taf. 64: 1086-1097, Abb. 23). Jsou známypředevším z českých oppid (Hrazany, České Lhotice, Stradonice, Závist), dále také z neopevněných sídlišť, v jižníchČechách např. Bezdědovice, a zastoupeny jsou také v depotech (Čechy: RYBOVÁ – MOTYKOVÁ 1983, 139, obr.12: 5, Tabelle I; DRDA – RYBOVÁ 1997, 98, Tab. I; PÍČ 1903, 79, Tab. XXXVI: 6; WALDHAUSER 1995, 420, obr.2; jižní Čechy: MICHÁLEK 1999, 10, 60-69, obr. 13: 619-621, 42: 5-6; MICHÁLEK 2014). Početné jsou dnes takénálezy kos z Moravy (např. oppidum Hostýn – 12 kos – viz výše: ČIŽMÁŘ 1993, 413, obr. 274: 16; ČIŽMÁŘOVÁ2004, 119), ze Slovenska, středního Podunají a horního Potisí (PIETA 2000, 139-140, 143, Abb. 5, 12, 15).

Za nejstarší v Čechách nalezenou železnou kosu s 28 cm dlouhou čepelí lze považovat nález ze sídlištního ob-jektu z pozdní doby halštatské (Ha D2) v Praze-Stodůlkách (MOTYKOVÁ – ČTVERÁK 2006, 469, obr. 33: 1;BERANOVÁ 2005, 13). Z časně laténského období pochází kosa 28 cm dlouhá, nalezená společně s braubašskoukeramikou na sídlišti u Sedlce na Českobudějovicku (BŘICHÁČEK – BERANOVÁ 1993, 252, Abb. 1: 2, 2: 11-16),a také dvě kosy z depotu na sídlišti v Chýnově (-Libčicích nad Vltavou), dlouhé 45 a 48 cm, jejichž původnídélka jen mírně přesahovala 50 cm (SANKOT – VOJTĚCHOVSKÁ 1986, 120-121, Fig. 1: 9). V mladší a pozdnídobě laténské se potom jejich počet výrazně zvyšuje (viz výše).

SrpSrpy, používané jednou rukou, podobně jako krátké kosy, sloužily především k nejrůznějším druhům sklizně,především však ke sklizni obilovin. Byly jimi odřezávány svazky klasů, přičemž sláma zůstávala na poli. Srpymají nepatrně asymetricky obloukovitě zahnutou čepel ukončenou pravoúhle ohnutým trnem k upevnění ru-kojeti (násady), jejich délka se obvykle pohybovala mezi 18 až 30 cm. Železné srpy se vyskytují od doby halštatskéa v případech zlomkovitého zachování předmětů z mladší a pozdní doby laténské je potom velmi těžké odlišitje od krátkých kos (RYBOVÁ – MOTYKOVÁ 1983, 139, Abb. 12: 1; JACOBI 1974, 78; KURZ 1995, 27).

Nejstarší železný srp z Čech (Ha C – Ha D1) má 18,5 cm dlouhou a 3 cm širokou obloukovitou čepel s trnemk upevnění, pochází ze Zlivic, okr. Písek. Byl nalezen společně s 2 sekerkami s postranními křidélky a se sekerous uzavřenou tulejkou. Nález, často považovaný za depot, pochází ve skutečnosti snad z porušené či zničené mohyly(DUBSKÝ 1949, 182-183, obr. 3: vede jako Vráž, okr. Písek; BŘICHÁČEK – BERANOVÁ 1993, 259-261, Taf. II).I další podobný železný srp délky 13,5 cm pochází z dodatečného (Ha C) pohřbu v mohyle ze střední doby bronzové(BZ C) v Krašovicích, okr. Písek (BŘICHÁČEK – BERANOVÁ 1993, 259, obr. 1: 3; FRÖHLICH 1997, 66). Srpymladší až pozdní doby laténské (LT C – D) se potom vyskytují v depotech, a to jak na oppidech v Čechách, tak i naMoravě a na Slovensku (např. Kolín, Stradonice, Hostýn, Staré Hradisko, Liptovská Mara: RYBOVÁ – MOTYKOVÁ1983, 139, 150, Tab. I; PÍČ 1903, 79, Tab. XXXVII: 3; ČIŽMÁŘOVÁ 2004, 119, 199, 287, 343-344; PIETA 2000, 136).

Nejnovější nálezy laténských depotů železných předmětů a zde pojednávaný nález srpu z Bohdalovic (obr.3: 4) a další srp z Vlastce-Temešváru (MICHÁLEK 2014, Abb. 3: 5), oba s 19 cm dlouhými čepelemi, jednoznačnědokládají jejich běžný výskyt v mladší a pozdní době laténské (LT C – D) také v jižních Čechách.

Sekera Sekery jsou nástrojem všestranné funkce, sloužily k těžbě a opracování dřeva, dále i v truhlářství, stolařství, tesařství,při výrobě vozů aj., mohly být používány také při lovu a jako zbraň. Sekery byly, podle různých funkcí, různých velikostía hmotností. V základu jsou dvojího druhu: a) s větším ostřím, delší rukojetí (tulejkou) a především větší hmotnostía b) se širším a často jen jednostranně nabroušeným ostřím, kratší tulejkou a menší hmotností. Oba druhy mají čtver-cové až obdélné tulejky pro nasazení topůrka, a jsou buď uzavřené anebo otevřené (JACOBI 1974, 28-32, Taf. 13-16),někdy také srdcovitě až trojúhelníkovitě otevřené či prolomené, přičemž hlavním funkčním rozdílem mezi oběmadruhy je jejich hmotnost; těžší se širokým ostřím byly obouručné a lehčí, s užším ostřím a s kratší násadou byly po-užívány jen v jedné ruce. Lze rozlišit jak sekery velké (délky 10-12 cm) a středně velké (8,7-9,2 cm), tak i malé (6,4-8,3cm); toto rozlišení použil pro nálezy z Manchingu G. Jacobi (JACOBI 1974). K četně se vyskytujícím sekerám s tulejípřistupuje v pozdní době laténské ještě typ sekery s příčným otvorem a s různě tvarovaným listem s ostřím (JACOBI1974, 33-34, Taf. 16: 290). Sekery běžně patřily k základní výbavě každé domácnosti a dvorce, zahrnující zemědělskénástroje (kosa, srp), domácí nářadí (sekera, nůž, sekáč, nebozez, dláto) a stavební součásti (skoby, hřeby, kování ad.).

Železné sekery s tulejí se ve střední Evropě vyskytují již od mladší a pozdní doby halštatské až časně laténské(Ha C – Ha D/LT A), kdy mají většinou uzavřenou tulejku, a dále jako nejběžnější a nejužívanější typ až domladší a pozdní doby laténské (LT C – LT D). Jsou známy z rovinných sídlišť, ve velkém počtu potom z oppid(PÍČ 1903, 79, Tab. XXXVII: 1-2, 4-5, 7-9, 11-12; DRDA – RYBOVÁ 1997, 96-103, Tab. 1-2) a velmi často jsouzastoupeny i v depotech železných předmětů, které bývají často interpretovány jako kumulace starého kovu čipoklady kovářské (KURZ 1995, 22-23, 91-94; MICHÁLEK 1999, 33, 35-40, s další lit.). Výjimečně jsou potom


713


nalézány i v inventáři celé doby římské a doby stěhování národů (JACOBI 1974, 32, pozn. 136-138; RYBOVÁ –MOTYKOVÁ 1983, 132-133). Vyskytnou se i v hrobech a v rituálních deponátech (JACOBI 1974, 31).

Z jihočeského regionu jsou známy již z mohylových pohřbů doby halštatské (Ha C/D: Zlivice/Vráž, okr. Písek:DUBSKÝ 1949, 183, obr. 3; MICHÁLEK 1972, II, 20 a III, tab. 94:1-4; menší sekerka s tulejkou společně s 2 se-kerkami s postranními křidélky a srpem; Ha D: Skalice, okr. Tábor, mohyla I – MICHÁLEK 1972, II, 143-144a III, tab. 222A:3; malá sekerka s tulejkou původně v M Tábor, dnes chybí), ze sídlišť (LT A – Velká Turná, okr.Strakonice, sekerka s uzavřenou tulejkou: DUBSKÝ 1949, 293-295, obr. 26: 4; LT C/D – Cehnice, okr. Strakonice,malá sekerka s uzavřenou tulejkou: DUBSKÝ 1949, 362; JANSOVÁ 1962a, 132-142, obr. 1-1a), a dále pak z de-potů železných předmětů z období LT C2 – D1: Bezdědovice 1 (2 kusy) a Bezdědovice 2, okr. Strakonice (1 kus):MICHÁLEK 1999 a 2009; Podolí I, okr. Písek – 1 kus (FRÖHLICH – MICHÁLEK – JIŘÍK 2011, 134-135, obr.10: 3) a Vlastec-Temešvár, okr. Písek – 2 kusy (MICHÁLEK 2014, Abb. 3: 1-8), Bohdalovice, okr. Český Krumlov(1 kus; obr. 3: 1 zde) a také z ojedinělých nálezů (Krašovice, okr. Písek a Hospříz, okr. Jindřichův Hradec: FRÖH -LICH – MICHÁLEK – JIŘÍK 2011, 132-133, obr. 10: 1-2). V případě ojedinělého nálezu sekerky s tulejkou zeSpolí, okr. Český Krumlov (ZAVŘEL 2011, 468, obr. 14: B5) lze uvažovat i o možné dataci do pozdní doby hal-štatské až časně laténské, a to vzhledem k jen 430 m JV směrem vzdálenému výšinnému neopevněnému sídlištipři vrcholové kótě Vraného vrchu (701,7 m n. m.) s nálezy ze stupňů Ha D2/3 – LT A (HRUBÝ – VALKONY1999, 18-19). Železné sekery se také vyskytly i v deponátech rituálního charakteru z období LT C – D, uloženýchve vrcholech starších mohyl či v přírodních pahorcích (Řepeč, okr. Tábor, mohyla 42: PÍČ 1900, 158, tab.XXXVII: 12; Kadov, okr. Strakonice: JANSOVÁ 1962, 325-330; MICHÁLEK 1999, 30, 77-79, obr. 65: 5).

Soudobé osídlení v okolí nálezu Samotné místo nálezu depotu u Bohdalovic leží jižně od hranice dosud známého osídlení (obr. 7) regionu jižníchČech v mladší a pozdní době laténské (LT C1 – D2). Nachází se asi 16 km JZ km od nejjižnějšího českého oppida

Obr. 7. Struktura osídlení mladší a pozdnídoby laténské (LT C – D) v širším okolí de-potu Bohdalovice. Vysvětlivka: a – oppidum,b – výšinné sídliště, c – nehrazené sídliště,d – depot, e – ojedinělý nález, f – laténskákeramika ve starších mohylách.Abb. 7. Die Besiedlungsstruktur der jünge-ren und späten Latènezeit (LT C – D) in derweiteren Umgebung des Hortfundes vonBohdalovice. Erläuterung: a – Oppidum, b – Höhensiedlung, c – unbefestigte Land -siedlung, d – Hort- (Depot-) fund, e – Ein-zelfund, f – latènezeitliche Keramik inälteren Hügelgräbern.


714


u Třísova (BŘEŇ 1966), 5 km J od zkoumaného nehrazeného sídliště v Novosedlech u Kájova (ZAVŘEL 1998)a necelých 8 km JZ od laténského výšinného sídliště a ojedinělých nálezů v Českém Krumlově (ZAVŘEL 1996,102, č. 14 a 107, č. 42; ERNÉE – MILITKÝ 1996; spona typu Nauheim: CHVOJKA – ČERVENKA 2008, 103).Další laténská sídliště jsou doložena zatím jen z povrchových sběrů a koncentrují se v zázemí třísovského oppida,v Křemežské kotlině (sídliště: Bohouškovice, Brloh-Rojšín, Holubov: POLÁCH 2004, 220-221, obr. 6: mapka;ojedinělý nález: Kuklov – areál raně středověkého hradiště: ZAVŘEL 1996, 102, č. 17), v širším okolí Třísova(Třísov, Krasetín, Dolní Třebonín, Mříč-Dívčí Kámen (výšinné sídliště), Zlatá Koruna, Vrábče: DRDA 1987, obr.2: 13, 32; ZAVŘEL 1996, obr. 2), dále na Z od Českého Krumlova (Chvalšiny, Boletice – výšinné sídliště na vrchuRaciberk: ZAVŘEL 1996, obr. 2), na V potom u Žaltic (ZAVŘEL 1996, 102, č. 15), Kaplice (ZAVŘEL 1996, 102,č. 16 s lit.) a Velešína-Strahova (DUBSKÝ 1949, 386).

Pozdně laténská tuhová a svislým hřebenováním zdobená keramika (LT C – D), jako doklad zatím ne zcelabezpečně rozpoznaných a definovaných pohřebních či kultovních aktivit (k tomu srvn. JANSOVÁ 1962, 322,325-329 a naposledy MICHÁLEK 1999, 46, 55, 59, 77-79, 137: pozn. 6), byla nalezena i při povrchu některýchhalštatských mohyl v okolí Českého Krumlova, např. u Záluží (Čertyně), Chvalšin a Osí.

Vedle prokazatelně exploatovaných ložisek tuhy, používané při výrobě keramiky (Třísov – oppidum: BŘEŇ 1987,3-4; MICHÁLEK 1993, 75-97; Novosedly u Kájova – sídliště, hrudky surové tuhy a keramická pec: ZAVŘEL 1998),se zde vyskytují i povrchová ložiska železných (limonitových) rud (OSWALD 1959, 84), která byla jistě známa a prav-děpodobně využívána, a tak lze počítat s rozvinutou místní železářskou výrobou. Na několika sídlištních lokalitáchbyly také nalezeny železné strusky, svědčící o tam provozovaném železářství a kovářské výrobě (Třísov: FRANZ1942, 28-29, 39; PLEINER 1958, 51, Mapa I; JOHN 2012, 259-264; Křemežská kotlina: POLÁCH 2004, 220-221).

Uvažovat lze v tomto regionu i o případné těžbě zlata rýžováním v době laténské, jehož nepřímým doklademby mohly být ještě dnes v krajině dochované odvaly – rýžovnické sejpy, především v prostoru východně od Čes-kého Krumlova v povodí Malčického, Zubčického a Jileckého potoka v katastrálních územích obcí Chabičovice,Malčice, Mirkovice, Věžovatá Pláně a Zubčice či další, dnes již zcela aplanovaná např. na Rýžovním potoceu Certlova poblíže Vyššího Brodu, na Lazeckém potoce (Hučnici) u Lazce a další (MICHÁLEK – ZAVŘEL 1996,25, 56-58, č. E1-E11, obr. 4, 68-70, s další lit.).

Depot železných předmětů z Bohdalovic lze zařadit, jak již uvedeno výše, do skupiny pokladů votivních, ulo-žený někdy v průběhu stupňů LT C2 – D1, kdy nelze vyloučit ani jeho souvislost s nejvýchodnější šumavskoustezkou, totiž dálkovou komunikací, tzv. starou Lineckou stezkou, jejíž původní trasa směřovala z rakouskéhoPodunají od Lince přes Bad Leonfelden a Vyšebrodský průsmyk k dnešnímu Vyššímu Brodu a na sever dále buďpřímo údolím Vltavy nebo v určité vzdálenosti a podél břehů k Českému Krumlovu, dále potom do okolí Netolica odtud až do Prahy (KUBŮ – ZAVŘEL 2003; CHVOJKA – JOHN – ZAVŘEL 2013).

LiteraturaBERANOVÁ, M. 2005: Historie senoseče podle archeologie. Archeologie ve středních Čechách 9, 9-65.BŘEŇ, J. 1966. Třísov. Keltské oppidum. Průvodce pravěkem 2. Praha.BŘEŇ, J. 1988: K výrobě tuhové keramiky na keltském oppidu v Třísově, okr. Český Krumlov. Časopis Národního muzea –

řada A-Historie 156, 1987, 1-19.BŘICHÁČEK, P. – BERANOVÁ, M. 1993: Beitrag zur Erkundung der landwirtschaftlichen Produktion in der späthallstatt-

zeitlichen und latènezeitlichen Periode in Böhmen. Archeologické rozhledy 45, 251-267.ČIŽMÁŘ, M. 1993: Keltská okupace Moravy. In: V. Podborský (ed.): Pravěké dějiny Moravy. Vlastivěda moravská. Země

a lid, 380-423. Brno. ČIŽMÁŘ, M. 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. Libri. Praha,ČIŽMÁŘOVÁ, J. 2004: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Libri. Praha.ERNÉE, M. – MILITKÝ, J. 1996: Pravěké osídlení hradního návrší v Českém Krumlově. Archeologické výzkumy v jižních Čechách

9, 179-188.DRDA, P. 1987: Keltské oppidum Hrad u Nevězic. Archeologické rozhledy 39, 517-556.DRDA, P. – RYBOVÁ, A. 1997: Keltská oppida v centru Boiohaema. Památky archeologické 88, 65-123.DUBSKÝ, B. 1949: Pravěk jižních Čech. Blatná.FILIP, J. 1956: Keltové ve střední Evropě. Monumenta Archaeologica 5. Praha.FRANZ, L. 1935: Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte Böhmens. Prag.FRANZ, L. 1942: Eine keltische Niederlassung in Südböhmen. Prag. FRÖHLICH, J. 1997: Písecko v zrcadle archeologie. Písek.FRÖHLICH, J. 1998: Nákrčníky z Hradiště u Písku. Archeologické výzkumy v jižních Čechách 11, 76-79.FRÖHLICH, J. – CHVOJKA, O. v tisku: Paseky u Tálína, okr. Písek. In: Výzkumy v Čechách 2013.FRÖHLICH, J. – MICHÁLEK, J. – JIŘÍK, J. 2011: Nové nálezy kovových předmětů z doby halštatské a laténské v jižních Če-

chách. Archeologické výzkumy v jižních Čechách 24, 129-161.HOLODŇÁK, P. 1991: Záchranný archeologický výzkum v Soběsukách (okr. Chomutov) v letech 1985-1988: předběžná

zpráva. Archeologické rozhledy 43, 423-435.


715


HRUBÝ, P. – VALKONY, J. 1999: Nová zjištění na výšinných lokalitách z mladší doby halštatské na Krumlovsku. Příspěvekk poznání mikroregionu Českokrumlovské kotliny, Polečnice a Chvalšinského potoka. Archeologické výzkumy v jižníchČechách 12, 18-32.

CHVOJKA, O. 2013: Bohdalovice (Jihočeský kraj, okr. Český Krumlov). In: L. Smejtek – M. Lutovský – J. Militký: Encyklo-pedie pravěkých pokladů v Čechách. Praha.

CHVOJKA, O. – ČERVENKA, E. 2008: Nové pravěké nálezy z okolí Českého Krumlova. Archeologické výzkumy v jižníchČechách 21, 97-113.

CHVOJKA, O. – JOHN, J. – ZAVŘEL, P. 2013: Fernverbindungen zwischen Südböhmen und dem Linzer Raum währendder jüngeren Eisenzeit und römischen Kaiserzeit. In: E. M. Ruprechtsberger – O. H. Urban (eds.): Vom Keltenschatz zumfrühen Linze. Linzer Archäologische Forschungen 43, 67-75.

JACOBI, G. 1974: Werkzeug und Gerät aus dem Oppidum von Manching. Die Ausgrabungen in Manching, Band 5. Wiesbaden.JANSOVÁ, L. 1962: Konec jihočeských mohyl doby laténské. Památky archeologické 53, 306-330.JANSOVÁ. L. 1962a: Pozdně laténské osídlení jižních Čech. Rukopis disertační práce. Archiv ARÚ AV ČR. Praha.JOHN, J. 2012: Indicie kovářské výroby na jižní akropoli oppida u Třísova (okr. Český Krumlov). Archeologické výzkumy

v jižních Čechách 25, 259-264.KRUTA, V. 1971: Le trésor de Duchcov dans les collectiones tchécoslovaques. Ústí nad Labem. KUBŮ, F. – ZAVŘEL, P. 2003: Šumavské stezky a jejich ochrana. In: Šumava. Příroda. Historie. Život, 673-682. Baset. Praha. KURZ, G. 1995: Keltische Hort- und Gewässerfunde in Mitteleuropa. Deponierungen der Latènezeit. Materialhefte zur Ar-

chäologie in Baden-Württemberg, Heft 33. Stuttgart.MICHÁLEK, J. 1972: Jihočeská skupina mohylové kultury mladší doby halštatské a časné doby laténské, díly 1-3. Rukopis

diplomové práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Praha. MICHÁLEK, J. 1993: Latènezeitliche Funde aus dem Stadtbereich von Passau. Passauer Universitätsschriften zur Archäologie,

Band 1. Passau.MICHÁLEK, J. 1999: Keltský poklad z Bezdědovic na Blatensku. S příspěvky N. Venclové, R. Pleinera, B. Novotné, A. Ha-

vlínové a D. Perlíka. Blatná – Strakonice. MICHÁLEK, J. 2009: Bezdědovice, okr. Strakonice. In: Výzkumy v Čechách 2006, 14, č. 19. MICHÁLEK, J. 2014: Ein neuer Eisengerätenhortfund aus der Latènezeit von Vlastec-Temešvár (Kreis Písek) im Bezirk Süd-

böhmen. In: Festschrift für Karl Schmotz, Internationale Archäologie – Studia honoraria 35, 309-314. Rahden/Westf.MICHÁLEK, J. – CHVOJKA, O. – FRÖHLICH, J. – JIŘÍK, J. – PTÁK, M. 2014: Nové nálezy kovových předmětů z doby hal-

štatské a laténské v jižních Čechách (pokračování). Archeologické výzkumy v jižních Čechách 27, v tisku.MOTYKOVÁ, K. – ČTVERÁK, V. 2006: Časně laténská ohrazená usedlost na polykulturním sídlišti v Praze-Stodůlkách.

Archeologie ve středních Čechách 10, 433-487.OSWALD, J. 1959: Jihočeské nerosty a jejich naleziště. České Budějovice.PÍČ, J. L. 1900: Starožitnosti země České, díl I, sv. 2. Pokolení kamenných mohyl. Praha. PÍČ, J. L. 1903: Starožitnosti země České, díl II, sv. 2. Čechy na úsvitě dějin. Hradiště u Stradonic jako historické Marobudum. Praha. PIETA, K. 2000: Ein Depot latènezeitlicher Eisengegenstände aus Liptovská Mara. In: H. Friesinger – K. Pieta – J. Rajtár (Hrsg.):

Metallgewinnung- und Verarbeitung in der Antike (Schwerpunkt Eisen), Communicationes, Bd. III, 133-160. Nitra.PLEINER, R. 1958: Základy slovanského železářského hutnictví v českých zemích. Vývoj přímé výroby železa z rud od doby

halštatské do 12. věku. Praha.PLEINER, R. 1962: Staré evropské kovářství. Praha.POLÁCH, J. 2004: Keltové v Křemežské kotlině, Výběr 41, 216-228.RYBOVÁ, A. – MOTYKOVÁ, K. 1983: Der Eisendepotfund der Latènezeit von Kolín. Památky archeologické 74, 96-174. SANKOT, P. – VOJTĚCHOVSKÁ, I. 1986: Excavations of an early La Tène settlement with a hoard if iron implements at

Chýnov near Prague. In: R. Pleiner – J. Hrala (eds.): Archaeology in Bohemia 1981-1985, 119-124. Praha.SMEJTEK, L. – LUTOVSKÝ, M. – MILITKÝ, J. 2013: Encyklopedie pravěkých pokladů v Čechách. Praha.SMRŽ, Z. – BLAŽEK, J. 2002: Nález bronzových srpů z hory Kletečná (706 m n. m.) v Českém středohoří. K votivním ná-

lezům z vrcholků kopců a hor. Archeologické rozhledy 54, 791-812.VENCLOVÁ, N. (ed.) 2008: Archeologie pravěkých Čech/7. Doba laténská. Praha.WALDHAUSER, J. 1995: Detektory získané nálezy z keltského oppida u Stradonic. Předběžná zpráva o hromadném nálezu

železných nástrojů, jednotlivých mincí a plastiky. Archeologické rozhledy 47, 418-425. WALDHAUSER, J. 1996: Keltové na Jizeře a v Českém ráji aneb Co víte o své keltské kapce krve? Praha.ZAVŘEL, P. 1996: Současný stav poznání sídlištního zázemí oppida Třísov. Archeologické rozhledy 48, 98-112.ZAVŘEL, P. 1998: Předstihový výzkum sídliště z pozdní doby bronzové, pozdní doby halštatské a pozdní doby laténské v No-

vosedlech u Kájova, okres Český Krumlov. Archeologické výzkumy v jižních Čechách 11, 7-51.ZAVŘEL, P. 2011: Nové nálezy z doby římské a z doby stěhování národů v jižních Čechách. In: E. Droberjar (ed.): Archeologie

barbarů 2010. Studia Archaeologica Suebica I. Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Dunajem, 453-480. Olomouc.

ZusammenfassungWährend der letzten zwanzig Jahre wurden auch in Südböhmen, überwiegend als Folge der erhöhten Benutzungvon Metallsuchgeräten, einige Hortfunde von Eisengegenständen aus der Latènezeit entdeckt (Bezdědovice –Hortfunde 1-3, Bohdalovice, Podolí I und Vlastec-Temešvár: Abb. 6), die in die Stufen LT C – D datieren. Dervorliegende Beitrag bringt eine umfassende Beschreibung und auch Auswertung des zuletzt (im Jahre 2012) zu-


716

fällig entdeckten Eisengeräthortfundes von Bohdalovice im Bezirk Český Krumlov. Die Depotfundstelle, einesteile Felsenwand mit kleiner Höhlung, wo die Gegenstände aufbewahrt wurden, liegt am westlichen Abhangdes bewaldeten Berges in 744 m. Seehöhe und befindet sich ganz am südwestlichen Rande der während der jüngeren bis späten Latènezeit (LT C2 – D1, bzw. D2) besiedelten südböhmischen Region, circa 16 Kilometersüdwestlich vom Oppidum bei Třísov entfernt (Abb. 7). Der Hortfund besteht insgesamt aus 6 Gegenständen.Vertreten sind 3 bis 4 kurze Sensen, 1 Sichel und 1 Tüllenbeil (Axt) mit einem Gesamtgewicht von 1, 557 kg(Abb. 3-5). Das Depot gehört zu einer besonderen Kategorie von Hortfunden, die als Votivhortfunde bezeichnetund interpretiert werden. Der Hortfund von Bohdalovice mit seiner Verteilung gehört zu der umfangreichenGruppe der latènezeitlichen Sammelfunde, die nicht nur in Böhmen (Kolín, Lipany, Stradonice u. a.; Abb. 6),Mähren und in der Slowakei, sondern auch in anderen mitteleuropäischen Ländern reichlich vertreten und bekannt sind (letzte Zusammenfassung siehe bei KURZ 1995, Abb. 6).

Deutsch von Jan Michálek


Depot železných nástrojů z doby laténské z Bohdalovic (okr. Český Krumlov) - Ein Hortfund...

Documents

Transcript of Depot železných nástrojů z doby laténské z Bohdalovic (okr. Český Krumlov) - Ein Hortfund...