/

SBORNiK CHEBSKEHO

MUZEA 2001

CHEB 2002

Ob sah

OB SAH

UVOD 5 Eva Dittertova

STATE A CL.ÄNKY OZBROJENE SfLY CHEBSKEHO MESTSKEHO STÄTU 9 DIE STREITKRÄFTE DES EGERER STADTSTAATES 23 Frantisek Kubu

ROD NOTHAFTÜ VE SPORU 0 URAD VRCHNfCH CHEBSKYCH LESMISTRÜ 25 DAS GESCHLECHT DER NOTHAFTS IM STREIT UM DAS AMT DES EGERER ÜBERFORSTMEISTERS 36 Karel Hallo

ARCHEOLOGICKY NÄLEZ V CHEBSKE DOMINIKÄNSKE ULICI 37 DER ARCHÄOLOGISCHE FUND IN DER EGERER DOMINIKANERGASSE 46 Pavel Sebesta

ANALYZA ZVfREcfCH KOST[ Z DOMINIKÄNSKE ULICE (CHEB 2000) 47 ANALYSE DER TIERKNOCHEN AUS DER ARCHÄOLOGISCHEN AUSGRABUNG IN DER EGERER DOMINIKANERGASSE 50 Jan Somata, Lenka Kovacikova

XYLOTOMICKE URCENf DREVENYCH PREDMETÜ Z ARCHEOLOGICKEHO VYZKUMU V CHEBU, DOMINIKÄNKE ULICI XYLOTOMISCHE BESTIMMUNG DER HOLZGEGENSTÄNDE AUS DER ARCHÄOLOGISCHEN AUSGRABUNG

IN DER EGERER DOMINIKANERGASSE ((HEB 2000) Jaromir Benes

51

56

ANTROPOLOGICKY VYZKUM KOSTERNICH POZÜSTATKÜ ZE SLOVANSKEHO POHREBISTE 57 NA CHEBSKEM HRADE ANTHROPOLOGISCHE UNTERSUCHUNG DER SKELETIÜBERRESTE AUS DER SLAWISCHEN GRABSTÄTIE AUF DER EGERER BURG 64 Lenka Sauerova

EGER- (REDWITZ)- KEMNATH- CREUßEN: ORTE ENTLANG EINES ALTEN FERNWEGES Michael Neubauer, Bernd Thieser

CHEB- (REDWITZ)- KEMNATH- CREUßEN MfSTA NA STARE DÄLKOVE CESTE Michael Neubauer, Bernd Thieser

REGIONÄLNf DEJINY CESKEHO POHRANIC:f V EPOSE EVROPSKEHO UNIONISMU ANEB "MA NASE BADANf 0 CHEBSKU NADREGIONÄLNf VYZNAM?" REGIONALGESCHICHTE DES BÖHMISCHEN GRENZGEBIETS IN DER EPOCHE DES EUROPÄISCHEN UNIONISMUS

ODER: "HAT DIE ERFORSCHUNG DES EGERLANDES ÜBERREGIONALE BEDEUTUNG?"

Frank Boldt MATERIALY

STO LET GEIPELOVYCH TKALCOVEN. POZNÄMKY K DEJINÄM VYROBY TKANIN NA SVRCHNf OSACENf V ASI HUNDERT JAHRE WEBEREI GEIPEL IN ASCH

Jaroslav Vit

0 CHEBSKE SPORITELNE ÜBER DIE EGERER SPARKASSE

Petr Beran

SKELNE HUTE (GLASHÜTIEN) GLASHÜnEN

Zdenek Buchtele, Richard Svondrlik

SLÄVA A ZÄNIK CfNARSKEHO REMESLA V KARLOVYCH VARECH RUHM UND UNTERGANG DER ZINNGIEßEREI IN KARLSBAD

Stanislav Burachovic

NOVA ZJISTENf V LOKTI NEUE ERKENNTNISSE AUS ELBOGEN

Borivoj Aubrecht

3

65

71

77

84

87

106

107 112

113 124

125 134

135 140

# .., # .., .., # .., .., 0

XYLOTOMICKE URCENI DREVENYCH PREDMETU Z ARCHEOLOGICKEHO VYZKUMU V CHEBU,

DOMINIKÄNSKE ULICI

JAROM[R BENES

UVOD Drevene predmety, respektive jejich fragmenty, jsou V prostredf stredovekych mest po­

merne beznou zalezitostf. Dosud vsak bylo uverejneno jen velmi malo exaktnfch informacf o druhovem (rodovem) slozenf nalezovych souboru drev a drevenych predmetu. V prosinci roku 2000 provedl autor pffspevku xylotomicke urcenf souboru z archeologickeho vyzkumu Pavia Sebesty. Predmety pochazejf z Dominikanske ulice v Chebu a jsou datovany do vr­cholneho stredoveku. Ucelem xylotomicke analyzy bylo stanovenf botanickych rodu (v ne­kterych pffpadech druhu) drev, uzitych na vyrobu nalezenych artefaktu a neurcenych zlomku, ale Iake posouzenf souboru z hlediska vyuzitf mfstnfch surovinovych zdroju.

METODA Predmety byly konzervovany pomalu se odparujfcf, silne nasycenou cukrovou vodou .

Pro ucely mikroskopicke analyzy byl z kazdeho predmetu vylomen cca 1 cm 2 drevnf hmoty. Preparaty byly dale podle potreby upraveny skalpelern a prohlfzeny Stereomikroskopern na pffcnem lomu 0 zvetsenf 40x, dale pak mikroskopem 0 zvetsenf do 200x na podelnem nebo tangencialnfm lomu. Nalezene bunecne anatomicke struktury byly porovnavany se snfmky v mikroskopickem atlasu drev (Schweingruber 1978) tak, aby byl, pokud to bylo mozne, identifikovan botanicky druh, respektive ve vetsine pffpadu vsak botanicky rod .

VYSLEDKY Xylotomicka urcenf jsou shrnuta V tabulce 1' prehled uzitf jednotlivych druh"U drev ve

vztahu k ruznym kategorifm artefaktu je uveden v tabulce 2 . Nejprve se budeme zabyvat druhovou skladbou celeho souboru . V nem jednoznacne dominujf jehlicnata dreva. Na prv­nfm mfste je to smrkove drevo, ktere bylo uzito nejcasteji na vyrobu drevenych dfzek, pak borovice, vyuzita bud' jako stavebnf drevo nebo na vyrobu loucf, ale take jedlove drevo, v tomto souboru vyhradne vyuzite k vyrobe drevenych nadob. Vyuzitf smrkoveho dreva na vyrobu dfzek je v archeologickem materialu registrovano jiz od praveku (napr. dna veder z Kelchalpe, Rakousko, Benes 1984), ve vrcholnem stredoveku je uzitf drev jehlicnatych stromu na vyrobu segmentovanych dfzek velmi bezne (Capelle 1976). Napffklad Barnycz­Gupienec ( 1959) uvadf pro bednarsky zhotovene nadoby z Gdanska, ze ze 45 naleze­nych den bylo 13 z duboveho dreva a 23 ze dreva borovicoveho. Vyznamny soubor dre­venych predmetu ze stredoveke Vratislavi, ktery byl nedavno publikovan, bohuzel nebyl druhove urcen (Wysocka 1999). Protoze autorka neuvadf, kdo a jak dreva analyzoval , je mozne jejf informaci pouzft pouze orientacne.

51

State a Clanky

Za mimoi'adny v evropskem kontextu je ti'eba pova.Zovat soubar urcenych di'evenych pi'edmetü ze sti'edoveke Plzne (Orna 2001), ktere po xylotomicke strance urcil M. Kaplan. Zde bylo J. Ornou zpracovano kolem jednoho tisice sti'edovekych di'evenych pi'edmetü. Skladane misky se v Plzni rovne.Z vyrabely ze smrkoveho di'eva, jako material pro vyrobu ob­roucek slou.Zily vrbove vetve. Chebske nalezy temto materialovym urcenim plne odpovidaji.

Pomerne neobvykle je pou.Ziti javoroveho di'eva na zhotoveni segmentu bednai'ske nadoby. Z naseho uzemi registrujeme vyjma souboru z Plzne dobi'e urcene exemplai'e jen zi'idka. Jde o Caslav, kde bylo u.Ziti smrkoveho di'eva na vyrobu skladanych dyhovych mi­sek nebo di.Zek v nekolika pi'ipadech ze 13. stoleti prokazano (Tomasek 1999). Javorove di'evo bylo vyu.Zivane ji.Z od neolitu pro vyrobu di'evenych nadob, to se vsak v.Zdy jednalo o vyu.Ziti tzv. stromovych nadorü, velmi pevnych a hustych anatomickych anomalii, ktere se nekdy na listnatych stromech vytvai'eji. Pou.Ziti javoroveho di'eva v chebskem souboru jako segmentu bednai'sky zhotovene nadoby je ti'eba chapat jako velmi vzacny pi'ipad. Di'evo listnatych stromü je nejvice reprezentovano vrbou a dubem. Jednotlive jsou zastoupeny olse a javor. Posledne jmenovane di'evo bylo u.Zito vyjimecne jako segment di'evene nadoby.

Crslo Popis pi'edmetu I Velikost v cm Material Poznamka

1 opracovany profilovany hrot 11x2 dub - Quercus I 2 I neopracovany fragment 09 borovice - Pinus

3 zlomek vetve 08 olse- Ainus castecne ohoi'ely kus

4 opracovany fragment 1 8x3x1,5 vrba - Salix

5 odstepek 011 borovice - Pinus

6 zahroceny kül 04 smrk - Picea abies

7 fragment külu 04,2 smrk - Picea abies

8 dno dr.zky 011,5 I smrk - Picea abies

9 I zahroceny kül 04, d. 22 smrk - Picea abies

10 zlomek 08 vrba- Salix ohoi'ely kus

11 zl. opracovaneho segmentu 012 borovice - Pinus ohoi'ely kus

12 cast vetve 7x2 borovice - Pinus pülkulatina

13 zl. opracovaneho pi'edmetu 09 borovice - Pinus obloukovity tvar

14 I segment dizky 5,5x3 smrk- Picea abies

15 segment dizky 4x5x6,5 smrk- Picea abies

16 segment dizky 3,5x5x5,5 I smrk - Picea abies

17 I segment dizky 3,5x3 smrk - Picea abies

18 segment dizky 4x5x6,5 smrk - Picea abies

19 segment dizky 7x2,5 smrk - Picea abies

20 odstepek 6x3,5 dub - Quercus

21 opracovany odstepek 5,5x3 I dub - Quercus

22 fragment vetve 01 ,2 vrba- Salix castecne ohoi'ely kus

23 prut 6, i' 1 I vrba- Salix

24 zlomek 6x3 I borovice - Pinus

25 I zlomek 5x3 vrba - Salix ?

52

Xylotomicke urceni dfevenych pfedmetu ...

26 zlomek louce 4,5xl borovice - Pinus castecne ohorely kus

27 zlomek louce 7,5xl borovice- Pinus castecne ohorely kus

28 2 hranene zlomky lOxl a 4 smrk - Picea abies

29 vetvicka 05 vrba- Salix

30 2 vetvicky 00,5 smrk- Picea abies

31 suk borovice- Pinus

32 cep 02,5 jehlicnan

33 zahroceny zlomek 8x1,5 smrk - Picea abies ohorely kus

34 prkno llx6x2 smrk - Picea abies castecne ohorely kus

35 prkno uHzle 7x7x3,5 borovice - Pinus castecne ohorely kus

36 velky odrezek I 7x5x2 borovice - Pinus

37 segment nadoby I 3x3,5 javor- Acer

38 prkno 3x4 borovice- Pinus moznost dendro

39 prkno borovice- Pinus vzorek z podlahy

40 dno dizky I jedle - Abies

41 Segment dna nadoby 7x9 smrk- Picea abies 45% predmetu

42 dno dfzky (2 fragmenty) smrk - Picea abies

43 dno dfzkyr 015 smrk- Picea abies

44 segment dfzky 3x4 jedle -Abi es alba 50% predmetu

45 segment dfzky 5x2 jedle - Abies alba

46 segment dizky 4x5 jedle -Abi es alba

47 segment dfzky 3x4 smrk - Picea abies

48 segment dizky 6x3 jedle - Abies alba

49 segment dfzky 6x6 jedle - Abies alba

50 segment dfzky 6x4 jedle - Abies alba

51 segment dfzky 6x5 smrk- Picea abies

52 velky odstepek 18x13x10 borovice- Pinus

Tab. 1. Cheb, Dominikanska ulice. Seznam pfedmiHü s xylotomickym urcenim.

smrk borovice jedle vrba dub ja vor olse jehlicnan

_ fragmenty n6dob 13 7 1 f-------------- -

profilovane zlomky 1

_ prkna 1 3

cep-r 1

louce 2 zahrocene predmety

1- 1-4

- -- --·- -opracovane zlomky 2 4 1 1

-

neurceno 2 5 5 1 1

celkem 22 14 7 6 3 1 1 1

Tab. 2. Cheb, Dominikanska ulice. Pfehled uziti druhü drev na jednotlive kategorie artefaktü a neurcenych zlomkü.

53

State a danky

.. ;.:_. ..

.....

40

41 5 cm

Dyzky z dfevenych lamelovych misek z Chebu - Dominik6nske ulice. Kresba aulor. Crs Ia odpovidaif tob. i'. 1.

54

Xylotomicke urceni dfevenych pfedmetu ...

LITERA TU RA:

Barnycz-Gupieniec, R. 1959: Naczynia drewiane z Gdai\ska w X- XIII wieku. l:.6dz Benes, J. 1984: Produkce a vyznam di'evenych predmetü od neolitu do konce doby bronzove ve strednf

Evrope. Proha (UK) (nepubl. dipl. prace) Capelle, T. 1976: Holzgefässe vom Neolithicum bis zum späten Mittelalter. Hildesheim Neuhäuslova, Z. et. al. 2001: Mapa potencialnf prirozene vegetace Ceske republiky. Praha Orna, J. 2001: Nalezy stredovekych drevenych pi'edmetü v Plzni. CD-ROM. ZCM Pizen Schweingruber, F. H. 1978: Microskopische Holzanatomie. Kommissionverlag Zürcher. Zug Tomasek, M. 1999: Mest'an- düm- mesto; Caslav ve 13. stoletf. ln: J. Frolfk et al., Caslav. Mfsto pro

zivot. Svedectvf archeologie. Praha. S. 36- 39 Wysocka, I. 1999: Nacynia i drobne przed.mioty drewniane z wrodawskiego rynku - Vessels and

wooden objects from the market square in Wrodaw. ln: Medievalia archaeologica 1, Praha­Wrodaw. S. 101 - 124

POZNÄMKY:

Mikroskopicka analyzaJragmentü drev a uhlfkü je vetSinou schopna urcit strom do urovne botanickeho rodu (naprfklad dub, nikoliv dub letnf nebo dub zimnf). U nekterych stromü v nfzine lze pred introdukcf novych druhü po roce 1492 predpokladat, ze zjisteny rod reprezentuje prakticky je­diny mozny druh. Tak napi'iklad drevo, urcene jako Pinus- borovice, pochazf z nejvetSi pravde­podobnosti z borovice lesnf- Pinus silvestris L., Abies - jedle müze pochazet pred rokem 1492 prakticky pouze z druhu Abies alba L. - jedle belokore.

55

Stati'~ a Clanky

RESÜMEE

XYLOTOMISCHE BESTIMMUNG DER HOLZGEGENSTÄNDE

AUS DER ARCHÄOLOGISCHEN AUSGRABUNG

IN DER EGERER DOMINIKANERGASSE (CHEB 2000)

JARO MiR BENES

Der Zweck der xylotomischen Analyse war, die Gattung (in einigen Fällen auch die Art)

der zur Herstellung der gefundenen Artefakte benutzten Hölzer sowie auch die Herkunft der

nicht näher bestimmten Bruchteile zu ermitteln und das Ganze aus der Sicht der Nutzung der

örtlichen Rohstoffquellen zu beurteilen.

Durch diese Untersuchung wurde festgestellt, dass Fichtenholz am öftesten zur Herstellung

verschiedener Schalen sowie Tannenholz zur Herstellung von Gefäßen unterschiedlicher Form

benutzt wurde. Kiefernholz diente als Bauholz oder zur Anfertigung von Kienspänen . Von

Laubbäumen verwendete man am meisten Weiden- und Eichenholz, selten auch Erlen- und

Ahornholz. Aus dem letztgenannten Holz wurde ein Segment eines fassbinderartigen Gefäßes

gefertigt, was aber wirklich als sehr seltener Fall zu betrachten ist.

Deutsch von Hana Sebestova

56