Ob sah
OB SAH
UVOD 5 Eva Dittertova
STATE A CL.ÄNKY OZBROJENE SfLY CHEBSKEHO MESTSKEHO STÄTU 9 DIE STREITKRÄFTE DES EGERER STADTSTAATES 23 Frantisek Kubu
ROD NOTHAFTÜ VE SPORU 0 URAD VRCHNfCH CHEBSKYCH LESMISTRÜ 25 DAS GESCHLECHT DER NOTHAFTS IM STREIT UM DAS AMT DES EGERER ÜBERFORSTMEISTERS 36 Karel Hallo
ARCHEOLOGICKY NÄLEZ V CHEBSKE DOMINIKÄNSKE ULICI 37 DER ARCHÄOLOGISCHE FUND IN DER EGERER DOMINIKANERGASSE 46 Pavel Sebesta
ANALYZA ZVfREcfCH KOST[ Z DOMINIKÄNSKE ULICE (CHEB 2000) 47 ANALYSE DER TIERKNOCHEN AUS DER ARCHÄOLOGISCHEN AUSGRABUNG IN DER EGERER DOMINIKANERGASSE 50 Jan Somata, Lenka Kovacikova
XYLOTOMICKE URCENf DREVENYCH PREDMETÜ Z ARCHEOLOGICKEHO VYZKUMU V CHEBU, DOMINIKÄNKE ULICI XYLOTOMISCHE BESTIMMUNG DER HOLZGEGENSTÄNDE AUS DER ARCHÄOLOGISCHEN AUSGRABUNG
IN DER EGERER DOMINIKANERGASSE ((HEB 2000) Jaromir Benes
51
56
ANTROPOLOGICKY VYZKUM KOSTERNICH POZÜSTATKÜ ZE SLOVANSKEHO POHREBISTE 57 NA CHEBSKEM HRADE ANTHROPOLOGISCHE UNTERSUCHUNG DER SKELETIÜBERRESTE AUS DER SLAWISCHEN GRABSTÄTIE AUF DER EGERER BURG 64 Lenka Sauerova
EGER- (REDWITZ)- KEMNATH- CREUßEN: ORTE ENTLANG EINES ALTEN FERNWEGES Michael Neubauer, Bernd Thieser
CHEB- (REDWITZ)- KEMNATH- CREUßEN MfSTA NA STARE DÄLKOVE CESTE Michael Neubauer, Bernd Thieser
REGIONÄLNf DEJINY CESKEHO POHRANIC:f V EPOSE EVROPSKEHO UNIONISMU ANEB "MA NASE BADANf 0 CHEBSKU NADREGIONÄLNf VYZNAM?" REGIONALGESCHICHTE DES BÖHMISCHEN GRENZGEBIETS IN DER EPOCHE DES EUROPÄISCHEN UNIONISMUS
ODER: "HAT DIE ERFORSCHUNG DES EGERLANDES ÜBERREGIONALE BEDEUTUNG?"
Frank Boldt MATERIALY
STO LET GEIPELOVYCH TKALCOVEN. POZNÄMKY K DEJINÄM VYROBY TKANIN NA SVRCHNf OSACENf V ASI HUNDERT JAHRE WEBEREI GEIPEL IN ASCH
Jaroslav Vit
0 CHEBSKE SPORITELNE ÜBER DIE EGERER SPARKASSE
Petr Beran
SKELNE HUTE (GLASHÜTIEN) GLASHÜnEN
Zdenek Buchtele, Richard Svondrlik
SLÄVA A ZÄNIK CfNARSKEHO REMESLA V KARLOVYCH VARECH RUHM UND UNTERGANG DER ZINNGIEßEREI IN KARLSBAD
Stanislav Burachovic
NOVA ZJISTENf V LOKTI NEUE ERKENNTNISSE AUS ELBOGEN
Borivoj Aubrecht
3
65
71
77
84
87
106
107 112
113 124
125 134
135 140
# .., # .., .., # .., .., 0
XYLOTOMICKE URCENI DREVENYCH PREDMETU Z ARCHEOLOGICKEHO VYZKUMU V CHEBU,
DOMINIKÄNSKE ULICI
JAROM[R BENES
UVOD Drevene predmety, respektive jejich fragmenty, jsou V prostredf stredovekych mest po
merne beznou zalezitostf. Dosud vsak bylo uverejneno jen velmi malo exaktnfch informacf o druhovem (rodovem) slozenf nalezovych souboru drev a drevenych predmetu. V prosinci roku 2000 provedl autor pffspevku xylotomicke urcenf souboru z archeologickeho vyzkumu Pavia Sebesty. Predmety pochazejf z Dominikanske ulice v Chebu a jsou datovany do vrcholneho stredoveku. Ucelem xylotomicke analyzy bylo stanovenf botanickych rodu (v nekterych pffpadech druhu) drev, uzitych na vyrobu nalezenych artefaktu a neurcenych zlomku, ale Iake posouzenf souboru z hlediska vyuzitf mfstnfch surovinovych zdroju.
METODA Predmety byly konzervovany pomalu se odparujfcf, silne nasycenou cukrovou vodou .
Pro ucely mikroskopicke analyzy byl z kazdeho predmetu vylomen cca 1 cm 2 drevnf hmoty. Preparaty byly dale podle potreby upraveny skalpelern a prohlfzeny Stereomikroskopern na pffcnem lomu 0 zvetsenf 40x, dale pak mikroskopem 0 zvetsenf do 200x na podelnem nebo tangencialnfm lomu. Nalezene bunecne anatomicke struktury byly porovnavany se snfmky v mikroskopickem atlasu drev (Schweingruber 1978) tak, aby byl, pokud to bylo mozne, identifikovan botanicky druh, respektive ve vetsine pffpadu vsak botanicky rod .
VYSLEDKY Xylotomicka urcenf jsou shrnuta V tabulce 1' prehled uzitf jednotlivych druh"U drev ve
vztahu k ruznym kategorifm artefaktu je uveden v tabulce 2 . Nejprve se budeme zabyvat druhovou skladbou celeho souboru . V nem jednoznacne dominujf jehlicnata dreva. Na prvnfm mfste je to smrkove drevo, ktere bylo uzito nejcasteji na vyrobu drevenych dfzek, pak borovice, vyuzita bud' jako stavebnf drevo nebo na vyrobu loucf, ale take jedlove drevo, v tomto souboru vyhradne vyuzite k vyrobe drevenych nadob. Vyuzitf smrkoveho dreva na vyrobu dfzek je v archeologickem materialu registrovano jiz od praveku (napr. dna veder z Kelchalpe, Rakousko, Benes 1984), ve vrcholnem stredoveku je uzitf drev jehlicnatych stromu na vyrobu segmentovanych dfzek velmi bezne (Capelle 1976). Napffklad BarnyczGupienec ( 1959) uvadf pro bednarsky zhotovene nadoby z Gdanska, ze ze 45 nalezenych den bylo 13 z duboveho dreva a 23 ze dreva borovicoveho. Vyznamny soubor drevenych predmetu ze stredoveke Vratislavi, ktery byl nedavno publikovan, bohuzel nebyl druhove urcen (Wysocka 1999). Protoze autorka neuvadf, kdo a jak dreva analyzoval , je mozne jejf informaci pouzft pouze orientacne.
51
State a Clanky
Za mimoi'adny v evropskem kontextu je ti'eba pova.Zovat soubar urcenych di'evenych pi'edmetü ze sti'edoveke Plzne (Orna 2001), ktere po xylotomicke strance urcil M. Kaplan. Zde bylo J. Ornou zpracovano kolem jednoho tisice sti'edovekych di'evenych pi'edmetü. Skladane misky se v Plzni rovne.Z vyrabely ze smrkoveho di'eva, jako material pro vyrobu obroucek slou.Zily vrbove vetve. Chebske nalezy temto materialovym urcenim plne odpovidaji.
Pomerne neobvykle je pou.Ziti javoroveho di'eva na zhotoveni segmentu bednai'ske nadoby. Z naseho uzemi registrujeme vyjma souboru z Plzne dobi'e urcene exemplai'e jen zi'idka. Jde o Caslav, kde bylo u.Ziti smrkoveho di'eva na vyrobu skladanych dyhovych misek nebo di.Zek v nekolika pi'ipadech ze 13. stoleti prokazano (Tomasek 1999). Javorove di'evo bylo vyu.Zivane ji.Z od neolitu pro vyrobu di'evenych nadob, to se vsak v.Zdy jednalo o vyu.Ziti tzv. stromovych nadorü, velmi pevnych a hustych anatomickych anomalii, ktere se nekdy na listnatych stromech vytvai'eji. Pou.Ziti javoroveho di'eva v chebskem souboru jako segmentu bednai'sky zhotovene nadoby je ti'eba chapat jako velmi vzacny pi'ipad. Di'evo listnatych stromü je nejvice reprezentovano vrbou a dubem. Jednotlive jsou zastoupeny olse a javor. Posledne jmenovane di'evo bylo u.Zito vyjimecne jako segment di'evene nadoby.
Crslo Popis pi'edmetu I Velikost v cm Material Poznamka
1 opracovany profilovany hrot 11x2 dub - Quercus I 2 I neopracovany fragment 09 borovice - Pinus
3 zlomek vetve 08 olse- Ainus castecne ohoi'ely kus
4 opracovany fragment 1 8x3x1,5 vrba - Salix
5 odstepek 011 borovice - Pinus
6 zahroceny kül 04 smrk - Picea abies
7 fragment külu 04,2 smrk - Picea abies
8 dno dr.zky 011,5 I smrk - Picea abies
9 I zahroceny kül 04, d. 22 smrk - Picea abies
10 zlomek 08 vrba- Salix ohoi'ely kus
11 zl. opracovaneho segmentu 012 borovice - Pinus ohoi'ely kus
12 cast vetve 7x2 borovice - Pinus pülkulatina
13 zl. opracovaneho pi'edmetu 09 borovice - Pinus obloukovity tvar
14 I segment dizky 5,5x3 smrk- Picea abies
15 segment dizky 4x5x6,5 smrk- Picea abies
16 segment dizky 3,5x5x5,5 I smrk - Picea abies
17 I segment dizky 3,5x3 smrk - Picea abies
18 segment dizky 4x5x6,5 smrk - Picea abies
19 segment dizky 7x2,5 smrk - Picea abies
20 odstepek 6x3,5 dub - Quercus
21 opracovany odstepek 5,5x3 I dub - Quercus
22 fragment vetve 01 ,2 vrba- Salix castecne ohoi'ely kus
23 prut 6, i' 1 I vrba- Salix
24 zlomek 6x3 I borovice - Pinus
25 I zlomek 5x3 vrba - Salix ?
52
Xylotomicke urceni dfevenych pfedmetu ...
26 zlomek louce 4,5xl borovice - Pinus castecne ohorely kus
27 zlomek louce 7,5xl borovice- Pinus castecne ohorely kus
28 2 hranene zlomky lOxl a 4 smrk - Picea abies
29 vetvicka 05 vrba- Salix
30 2 vetvicky 00,5 smrk- Picea abies
31 suk borovice- Pinus
32 cep 02,5 jehlicnan
33 zahroceny zlomek 8x1,5 smrk - Picea abies ohorely kus
34 prkno llx6x2 smrk - Picea abies castecne ohorely kus
35 prkno uHzle 7x7x3,5 borovice - Pinus castecne ohorely kus
36 velky odrezek I 7x5x2 borovice - Pinus
37 segment nadoby I 3x3,5 javor- Acer
38 prkno 3x4 borovice- Pinus moznost dendro
39 prkno borovice- Pinus vzorek z podlahy
40 dno dizky I jedle - Abies
41 Segment dna nadoby 7x9 smrk- Picea abies 45% predmetu
42 dno dfzky (2 fragmenty) smrk - Picea abies
43 dno dfzkyr 015 smrk- Picea abies
44 segment dfzky 3x4 jedle -Abi es alba 50% predmetu
45 segment dfzky 5x2 jedle - Abies alba
46 segment dizky 4x5 jedle -Abi es alba
47 segment dfzky 3x4 smrk - Picea abies
48 segment dizky 6x3 jedle - Abies alba
49 segment dfzky 6x6 jedle - Abies alba
50 segment dfzky 6x4 jedle - Abies alba
51 segment dfzky 6x5 smrk- Picea abies
52 velky odstepek 18x13x10 borovice- Pinus
Tab. 1. Cheb, Dominikanska ulice. Seznam pfedmiHü s xylotomickym urcenim.
smrk borovice jedle vrba dub ja vor olse jehlicnan
_ fragmenty n6dob 13 7 1 f-------------- -
profilovane zlomky 1
_ prkna 1 3
cep-r 1
louce 2 zahrocene predmety
1- 1-4
- -- --·- -opracovane zlomky 2 4 1 1
-
neurceno 2 5 5 1 1
celkem 22 14 7 6 3 1 1 1
Tab. 2. Cheb, Dominikanska ulice. Pfehled uziti druhü drev na jednotlive kategorie artefaktü a neurcenych zlomkü.
53
State a danky
.. ;.:_. ..
.....
40
41 5 cm
Dyzky z dfevenych lamelovych misek z Chebu - Dominik6nske ulice. Kresba aulor. Crs Ia odpovidaif tob. i'. 1.
54
Xylotomicke urceni dfevenych pfedmetu ...
LITERA TU RA:
Barnycz-Gupieniec, R. 1959: Naczynia drewiane z Gdai\ska w X- XIII wieku. l:.6dz Benes, J. 1984: Produkce a vyznam di'evenych predmetü od neolitu do konce doby bronzove ve strednf
Evrope. Proha (UK) (nepubl. dipl. prace) Capelle, T. 1976: Holzgefässe vom Neolithicum bis zum späten Mittelalter. Hildesheim Neuhäuslova, Z. et. al. 2001: Mapa potencialnf prirozene vegetace Ceske republiky. Praha Orna, J. 2001: Nalezy stredovekych drevenych pi'edmetü v Plzni. CD-ROM. ZCM Pizen Schweingruber, F. H. 1978: Microskopische Holzanatomie. Kommissionverlag Zürcher. Zug Tomasek, M. 1999: Mest'an- düm- mesto; Caslav ve 13. stoletf. ln: J. Frolfk et al., Caslav. Mfsto pro
zivot. Svedectvf archeologie. Praha. S. 36- 39 Wysocka, I. 1999: Nacynia i drobne przed.mioty drewniane z wrodawskiego rynku - Vessels and
wooden objects from the market square in Wrodaw. ln: Medievalia archaeologica 1, PrahaWrodaw. S. 101 - 124
POZNÄMKY:
Mikroskopicka analyzaJragmentü drev a uhlfkü je vetSinou schopna urcit strom do urovne botanickeho rodu (naprfklad dub, nikoliv dub letnf nebo dub zimnf). U nekterych stromü v nfzine lze pred introdukcf novych druhü po roce 1492 predpokladat, ze zjisteny rod reprezentuje prakticky jediny mozny druh. Tak napi'iklad drevo, urcene jako Pinus- borovice, pochazf z nejvetSi pravdepodobnosti z borovice lesnf- Pinus silvestris L., Abies - jedle müze pochazet pred rokem 1492 prakticky pouze z druhu Abies alba L. - jedle belokore.
55
Stati'~ a Clanky
RESÜMEE
XYLOTOMISCHE BESTIMMUNG DER HOLZGEGENSTÄNDE
AUS DER ARCHÄOLOGISCHEN AUSGRABUNG
IN DER EGERER DOMINIKANERGASSE (CHEB 2000)
JARO MiR BENES
Der Zweck der xylotomischen Analyse war, die Gattung (in einigen Fällen auch die Art)
der zur Herstellung der gefundenen Artefakte benutzten Hölzer sowie auch die Herkunft der
nicht näher bestimmten Bruchteile zu ermitteln und das Ganze aus der Sicht der Nutzung der
örtlichen Rohstoffquellen zu beurteilen.
Durch diese Untersuchung wurde festgestellt, dass Fichtenholz am öftesten zur Herstellung
verschiedener Schalen sowie Tannenholz zur Herstellung von Gefäßen unterschiedlicher Form
benutzt wurde. Kiefernholz diente als Bauholz oder zur Anfertigung von Kienspänen . Von
Laubbäumen verwendete man am meisten Weiden- und Eichenholz, selten auch Erlen- und
Ahornholz. Aus dem letztgenannten Holz wurde ein Segment eines fassbinderartigen Gefäßes
gefertigt, was aber wirklich als sehr seltener Fall zu betrachten ist.
Deutsch von Hana Sebestova
56
Top Related