Historie a současná obnova archeologického areálu s bazilikou sv. Vavřince v prostoru NKP...

Zp r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 74 / 2014 / ã í s l o 1 / MATER IÁL I E , STUD IE | I v a na BOHÁâOVÁ , Bo fi i v o j NECHVÁTAL / H i s t o r i e a s ou ãasná obno va a r c heo l o g i c kého a r eá l u

s b a z i l i k ou s v. Va v fi i n c e v p r o s t o r u NKP P r aha - V y ‰eh r ad

3

H is tor ie a souãasná obnova a rcheo log ického areá lu s baz i l i kou sv. Vavfi ince v pros toru NKP Praha -Vy‰ehrad

Ivana BOHÁâOVÁ, Bofiivoj NECHVÁTAL

AN O TA C E : V roce 2011 byla provedena sanace archeologického areálu s relikty baziliky sv. Vavfiince v prostoru NKP Praha-Vy‰ehrad. Pfiíspûvek se zab˘vá historií areálu, kter˘ vznikl v roce 1934 nad odkryt˘mi pozÛstatky hlavní a jiÏní baziliky a pfiedstavuje tak jednu z nejstar‰ích prezentací torzální architektury v nûkdej‰ím âeskoslovensku. Zde objevené stavby pfiitom náleÏí k nejstar‰ím sakrálním památkám ãeské architektury. Autofii pfiedstavují realizovan˘ projekt a souãasnûna pfiíkladu této památky pfiibliÏují památkovou péãi o kulturní dûdictví Prahy v období první republiky.

Úvod

V roce 2011 pfiistoupila Královská kolegiát-

ní kapitula sv. Petra a Pavla na Vy‰ehradû na

podnût Archeologického ústavu AV âR, Praha,

v. v. i.,1 k sanaci archeologického areálu s ba-

zilikou sv. Vavfiince, jehoÏ je správcem. Areál

byl zbudován po v˘zkumu vedeném Komisí pro

v˘zkum Vy‰ehradu nad relikty hlavní a jiÏní lodi

baziliky pfii nûkdej‰ím dûkanství (ãp. 14; obr.

1, 2). Severní loì baziliky vãetnû dvou podlaÏí

její apsidy je dosud z podstatné ãásti docho-

vána ve stávající budovû (obr. 1). Projekt sa-

nace formulovan˘ I. Boháãovou2 byl vyvolán

neutû‰en˘m stavem areálu, pro jehoÏ provoz

nebyla dlouhodobû stanovena Ïádná pravidla

a byl vystaven nekontrolovanému pohybu ná-

v‰tûvníkÛ i vlivu vegetace, prostupující do nûj

z otevfieného venkovního prostoru v jiÏním sou-

sedství. To v‰e vedlo k postupné degradaci ob-

naÏen˘ch korun zdiva obou objeven˘ch staveb,

ranû románské baziliky a pozÛstatkÛ star‰í, pfied-

románské stavby, i k borcení posledních zbytkÛ

historick˘ch terénÛ. Projekt byl kromû nákladÛ

pokryt˘ch kapitulou a Archeologick˘m ústavem

(dále ARÚ) podpofien úãelovou dotací Magistrátu

hl. mûsta Prahy kapitule (400 000 Kã), jeho ar-

cheologická ãást pak PraÏsk˘m archeologick˘m

fondem (70 000 Kã). K zaji‰tûní projektu byla

v roce 2009 podepsána smlouva o spolupráci

mezi kapitulou a ARÚ.

Historie v˘zkumu archeologického areálu in

situ

Pfiehled etap v˘zkumu

Archeologickému v˘zkumu prostoru baziliky

a jeho nejbliÏ‰ího okolí a jeho v˘sledkÛm byly

nedávno vûnovány detailní studie v rámci mono-

grafického v˘stupu koordinovaného B. Nechvá-

talem.3 Ty kromû popisu zdiv a jejich interpreta-

ce zpfiístupnily bohatou terénní dokumentaci

z pfiedchozích v˘zkumn˘ch etap. V rámci toho-

to pfiíspûvku se tak omezíme jen na shrnutí

nejv˘znamnûj‰ích v˘sledkÛ v˘zkumu a zamûfií-

me se pfiedev‰ím na informace t˘kající se orga-

nizace a zaji‰tûní dílãích etap v˘zkumu a sou-

� Poznámky

1 BOHÁâOVÁ, Ivana; NECHVÁTAL, Bofiivoj; ·ILHOVÁ, Ale-

na. Praha – NKP Vy‰ehrad. Zpráva o stavu archeologické-

ho areálu s bazilikou sv. Vavfiince. Praha : NPÚ, 2007. Ulo-

Ïeno v Archivu NPÚ Gn¤, ã. j. NPÚ-302/8416/2008.

Obr. 1. Praha-Vy‰ehrad, NKP. Prostor zahrady pfii nû-

kdej‰ím dûkanství s odkryt˘mi a zakonzervovan˘mi pozÛ-

statky baziliky sv. Vavfiince a betonov˘m stropem. (Foto:

A 9088 – Památkov˘ sbor hl. mûsta Prahy, A. Alexander,

10. 10. 1934; Archiv hlavního mûsta Prahy – AHMP

a Archeologick˘ ústav AV âR, v. v. i. – ARÚ)

Obr. 2. Praha-Vy‰ehrad, NKP. Bazilika sv. Vavfiince. Stav

areálu po dokonãení v˘zkumu a zbudování betonového

stropu. (Foto: A 9090 – Památkov˘ sbor hl. mûsta Prahy,

A. Alexander, 10. 10. 1934; AHMP a ARÚ)

2 BOHÁâOVÁ, Ivana. NKP Vy‰ehrad 2010–2011, areál

s kostelem sv. Vavfiince. Ppã. 99/2. Zpráva o archeologic-

ké ãásti projektu sanace archeologického areálu realizo-

vané s pomocí prostfiedkÛ PraÏského archeologického

fondu na základû smlouvy mezi Královskou kolegiátní ka-

pitulou sv. Petra a Pavla na Vy‰ehradû a ARÚ AV âR, Pra-

ha, v. v. i., a rozhodnutí MHMP z 4. 11. 2010. Praha : ARÚ

AV âR, Praha, v. v. i., 2011. UloÏeno v Archivu Archeolo-

gického ústavu AV âR, Praha, v. v. i., ã. j. TX-2011-2968.

3 NECHVÁTAL, Bofiivoj et al. Rotunda sv. Martina a bazili-

ka sv. Vavfiince na Vy‰ehradû. Archeologick˘ v˘zkum. Pra-

ha : Archeologick˘ ústav AV âR, Praha, v. v. i., 2009. ISBN

978-80-87365-23-6.

1 2

ãasnû otázek památkové péãe o jedny z nejv˘-

znamnûj‰ích reliktÛ ãeské ranû stfiedovûké sak-

rální architektury.

Poãátek zájmu o prostor, nalézající se v bez-

prostfiedním jiÏním sousedství ãp. 14, souvisí

s náhodn˘m nálezem dlaÏdic, k nûmuÏ do‰lo

v roce 1884 pfii rekonstrukci zázemí kanovnic-

ké rezidence.4 Na tento nález a identifikaci

stávající apsidy severní lodi baziliky navázal

pak nejprve v roce 1893 v˘zkum B. Matûjky

a v roce 1903 cílenû veden˘ v˘zkum Archeolo-

gického sboru Muzea království ãeského, bû-

hem nûhoÏ byl odkryt cel˘ zb˘vající pÛdorys této

ranû románské stavby.5

Následn˘ v˘zkum baziliky sv. Vavfiince a jejího

nejbliÏ‰ího okolí byl souãástí rozsáhlé kampanû,

která se rozvinula na Vy‰ehradû ve 20. letech

20. století na základû poÏadavku tehdej‰ího Mi-

nisterstva ‰kolství a národní osvûty (M·ANO)

v souvislosti se zam˘‰len˘m regulaãním plá-

nem pro Prahu. Orgánem, kter˘ zaji‰Èoval ma-

ximální moÏnou odbornou úroveÀ v˘zkumn˘ch

a na nû navazujících konzervaãních prací, byl

odborn˘ komitét vy‰ehradsk˘ (Komise pro v˘-

zkum Vy‰ehradu)6 ustaven˘ 30. ledna 1924

na popud téhoÏ ministerstva Státním archeolo-

gick˘m ústavem (SAÚ; NA, M·ANO kar. 3195,

ãj. 12785) a v úzké souãinnosti s Památkov˘m

sborem hlavního mûsta Prahy. Interiér baziliky

a dvû men‰í sondy v jeho bezprostfiedním jiÏ-

ním a západním sousedství byly poté zkoumá-

ny je‰tû v˘zkumem Archeologického ústavu

âSAV Praha, veden˘m PhDr. B. Nechvátalem

v letech 1968–1970.7 Ten se soustfiedil pfie-

dev‰ím na ovûfiení pozice jedineãné reliéfní

dlaÏby s motivy bájn˘ch tvorÛ a císafie Nerona,

oznaãené jako dlaÏba vy‰ehradského typu,8

a interpretaci reliktÛ neznámé stavby zji‰tûné

pod základy baziliky. Tu poprvé oznaãil jako

stavbu sakrální a rekonstruoval její pÛdorys

do tvaru rovnoramenného kfiíÏe. Poslední te-

rénní aktivitou byl komplexní revizní v˘zkum

dfiíve zkouman˘ch ploch, realizovan˘ v rámci

projektu sanace v roce 2011, a na nûj bezpro-

stfiednû navazující záchrann˘ v˘zkum pfii re-

konstrukci odvodnûní areálu.

Aktivity Památkového sboru MHMP a Komi-

se pro v˘zkum Vy‰ehradu

V˘zkum Vy‰ehradu byl pod vedením Komise

zahájen je‰tû v roce jejího ustanovení. Subven-

cován byl z nûkolika zdrojÛ. Kromû Ministerstva

‰kolství a národní osvûty poskytly dílãí podporu

na terénní v˘zkum a následné zabezpeãení ná-

lezÛ také Ministerstvo vefiejn˘ch prací a Obec

praÏská, opakovanû pfiispûl nemal˘mi ãástkami

i prezident republiky T. G. Masaryk. Ten napfi.

jiÏ v roce 1924, kdy v˘zkum osobnû nav‰tívil,

vûnoval na podporu v˘zkumné ãinnosti ob-

nos 25 000 Kã (NA, M·ANO kar. 3195,

ãj. 85091/24). âást prostfiedkÛ na v˘zkum – na

tehdej‰í pomûry rozhodnû ne zanedbatelná –

byla díky aktivnímu pfiístupu Komise získána

na vstupném pfii doãasném zpfiístupnûní od-

kryt˘ch objektÛ9 nebo z pfiedná‰ek pro vefiej-

nost, provázen˘ch, jak zdÛrazÀuje jedna ze

zpráv Komise, svûteln˘mi obrazy. Publicitû v˘-

sledkÛ v˘zkumu vûnovala Komise pomûrnû

znaãnou pozornost, cyklus pfiedná‰ek o jeho

v˘sledcích byl zahájen hned v prvém roce v˘-

zkumu. V roce 1930 byl schválen publikaãní

plán v˘sledkÛ v˘zkumu, k jeho naplnûní v‰ak

v sloÏitém období 30. let a vzhledem k pomûr-

nû brzk˘m úmrtím nûkter˘ch ãlenÛ Komise

nedo‰lo.10

Komise pro v˘zkum Vy‰ehradu se prostfied-

nictvím SAÚ obracela kaÏdoroãnû na M·ANO

s Ïádostí o subvenci nejen na v˘zkum, ale také,

a to zejména, na pokrytí v˘loh na zabezpeãení

objeven˘ch zdiv, neboÈ jejich zaji‰tûní bylo nad

rámec jejích aktivit (NA, M·ANO, kar. 3195).

Archivní dokumenty s v˘jimkou v˘zkumn˘ch de-

níkÛ vesmûs nerozli‰ují, kter˘ch konkrétních

poloh se údaje t˘kají, zejména finanãní v˘daje

jsou pojaty pro v˘zkum jako celek. Nelze tedy

vesmûs odvodit, jaké ãástky byly vûnovány na

v˘zkum té které plochy, na následnou konzer-

4 Zp r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 74 / 2014 / ã í s l o 1 / MATER IÁL I E , STUD IE | I v a na BOHÁâOVÁ , Bo fi i v o j NECHVÁTAL / H i s t o r i e a s ou ãasná obno va a r c heo l o g i c kého a r eá l u


Obr. 3. Vy‰ehrad. PÛdorys reliktÛ baziliky sv. Vavfiince.

Zatímco Herain pfiipisuje autorství zamûfiení Janu Skorkov-

skému, v publikaci B. Matûjky (1903) je témûfi shodn˘ ná-

kres se stejn˘m datováním (listopad 1903) podepsán Rudol-

fem KfiíÏeneck˘m. Nákresy se li‰í jen v detailech (vyznaãením

pfiístavkÛ a uvedením objednatele – Soupisové komise u pr-

vého z nich). Zv˘raznûn je prostor prvého nálezu dlaÏdic

z roku 1884. (Reprofoto z HERAIN, J., cit. v pozn. 4,

tab. I., 1904)

� Poznámky

4 HERAIN, Jan. O Vy‰ehradû starém i novûj‰ím. Vykopané

zbytky kaple sv. Vavfiince na Vy‰ehradû. Zvlá‰tní otisk

z ãasopisu Spoleãnosti pfiátel staroÏitností ãesk˘ch v Pra-

ze. 1904, roã. 11. Bez ISSN. S. 16.

5 MATùJKA, Bohumil. Zbytky románského chrámu objeve-

né na Vy‰ehradû. Památky archeologické. 1903, roã. 20,

s. 525–534, tab. LXX-LXIII. Bez ISSN; HERAIN, J., cit.

v pozn. 4, s. 16–18, tab. 1.

6 Pfiedsedou Komise byl jmenován prof. dr. L. Niederle,

místopfiedsedou msg. E. ·ittler, dal‰ími ãleny pak prof.

dr. V. Birnbaum, vrchní rada K. Buchtela, K. âapek, dr. K.

Guth, J. A. Jíra, dr. J. Kvût, dr. J. Schránil a dr. A. Stock˘.

7 NECHVÁTAL, B., cit. v pozn. 3, s. 166–284.

8 HEJDOVÁ, Dagmar; NECHVÁTAL, Bofiivoj. Ranû stfiedo-

vûké dlaÏdice v âechách I a II. Památky archeologické.

1970, roã. 61, s. 397–407. Bez ISSN. S. 100–183

a s. 395–471.

9 Kromû úãetních dokladÛ nás o takov˘ch aktivitách infor-

muje i dochovan˘ oficiální dopis adresovan˘ Presidiu zem-

ské ‰kolní rady z fiíjna 1929, kter˘ oznamuje, Ïe Komise

pro v˘zkum Vy‰ehradu zpfiístupnila vykopávky po dobu tfií

t˘dnÛ a poãítá s úãastí ‰kolních skupin.

10 MÜLLER, Jifií. Návrh instalace pfiedmûtÛ z v˘zkumu

Vy‰ehradu v muzeu na V˘toni. Interní materiál. Praha,

1963. UloÏeno v Archivu ARÚ AV âR, Praha, v. v. i.,

ã. j. 867/1965.

3

vaci objeven˘ch zdiv ãi zpracování získan˘ch

pramenÛ. Jednou z v˘jimek je vyúãtování spol.

Ing. Jaromír Schwarz a spol.11 za rok 1925,

kdy bylo za doãasné zabezpeãení odkryt˘ch

zdiv baziliky sv. Vavfiince (obr. 4) úãtováno

5 082,40 Kã.

Supervizi nad proveden˘mi konzervaãními

pracemi mûl Státní památkov˘ ústav pro âe-

chy v Praze, kter˘ také ve zmínûném konkrét-

ním pfiípadû ministerstvu doporuãoval úhradu

prací, které byly technicky úãinnû a ve smyslu

poÏadavkÛ ochrany památek bezvadnû prove-

deny (NA, M·ANO kar. 3195, ãj. 37038/25).

I kdyÏ vût‰ina dochované korespondence mezi

Komisí, respektive SAÚ a M·ANO se t˘ká pro-

blematiky v˘zkumu a na nûj navazujících prací

obecnû, v jejich rámci nalezneme i nûkteré pa-

sáÏe vûnované jak pfiímo vlastnímu odkryvu

baziliky sv. Vavfiince, tak otázkám budoucího

vyuÏití a zabezpeãení areálu, v nûmÏ se bazili-

ka nalézá. Vedle Komise a v souãinnosti s ní

se na zaji‰Èování v˘zkumu a jeho finanãního

krytí podílel Památkov˘ sbor hl. mûsta Prahy.

Ten hrál zásadní roli pfii dokumentaci odkry-

t˘ch reliktÛ zdiv a zejména pfii snahách o jejich

uchování a prezentaci vefiejnosti. Mimofiádn˘

v˘znam v tomto ohledu mûli dva jeho ãlenové –

pfiedev‰ím radní praÏského magistrátu R. Hlu-

binka, referent Památkového sboru, a také ar-

chitekt J. Almer.

V archiváliích, které se z doby ãinnosti Pa-

mátkového sboru dochovaly, lze nalézt doku-

menty svûdãící o mimofiádném nasazení a nad-

‰ení, s jak˘mi ãlenové Památkového sboru

(oba jmenovaní byli souãasnû ãiniteli Klubu Za

starou Prahu) usilovali o záchranu a dokumen-

taci praÏsk˘ch památek obecnû. Tyto doku-

menty pfiibliÏují i zcela konkrétní problémy,

s nimiÏ se pot˘kali, a zpÛsob jejich fie‰ení.

Jsou mj. svûdectvím o obecn˘ch principech

fungování památkové péãe v rámci tehdej‰ího

praÏského magistrátu.

V˘mluvn˘m pfiíkladem je, pfies jist˘ nádech

delikátnosti, zápis z jednání 3. záfií 1925, t˘-

kající se právû areálu baziliky sv. Vavfiince. Do

její hlavní lodi byl totiÏ pfii rekonstrukci kanov-

nické rezidence v roce 1884 zbudován záchod

(obr. 3). K fie‰ení této situace byla svolána ko-

mise za úãasti radních obce, úfiadu kanalizaãní-

ho, Vy‰ehradské kapituly, Komise pro v˘zkum

Vy‰ehradu i SPÚ. V zápise se mj. konstatuje:

jest obava, Ïe chatrné zdivo Ïumpy, jakoÏ i zdi-

vo záchodu vysype se dovnitfi odkopan˘ch zbyt-

kÛ historické stavby… Z dÛvodÛ bezpeãnost-

ních, estetick˘ch i zdravotních doporuãuje se

nafiíditi, aby záchod i se Ïumpou ze stávajícího

místa byl odstranûn a postaven nov˘ záchod…

Na tuto úpravu budiÏ pfiedem pfiiloÏen plán sta-

veb. úfiadu ke schválení… Za pozornost stojí

i tamtéÏ uvedené prohlá‰ení zástupcÛ Komise

pro v˘zkum Vy‰ehradu: Snahou v˘zkumné ko-

mise Vy‰ehradské – samozfiejmou – jest, aby

vybavené zbytky basiliky pfii ãp. 14/VI zÛstaly

pro budoucnost zachované v patrnosti. Proto

se komise snaÏí, aby zbytky tyto pfievzaty byly

v majetek obce praÏské, jakoÏto majetek ve-

fiejn˘ a aby pfievzetí jejich stalo se ve stavu

konservaãnû i esteticky – památky tak v˘-

znamné – dÛstojném. Z tohoto hlediska vyjed-

návala komise jiÏ soukromû s Vy‰ehradskou

kapitolou o pfieloÏení klosetu. PonûvadÏ v‰ak

komise nevládne takov˘mi finanãními pro-

stfiedky, aby sama pfieloÏení klosetu mohla ob-

starati, appeluje co nejsnaÏnûji na kapitolu Vy-

‰ehradskou, jakoÏto osvûdãenou podpÛrkyni

v‰ech vlasteneck˘ch i kulturních snah na‰eho

národu, aby svou obûtavostí napomohla k do-

saÏení zmínûného pfieloÏení. Komise povaÏuje

nezbytnost toho za tak samozfiejmou, Ïe dÛvo-

dÛ k svému appelu neuvádí, spoléhajíc, Ïe

u Vy‰ehradské kapitoly toho není tfieba. Závûr

pasáÏe je pfies archaick˘ styl na‰emu uvaÏo-

vání aÏ pfiekvapivû blízk˘: …Za úhradu znaãné-

ho nákladu spojeného s pfieloÏením klosetu

zavazuje se komise pfiispûti ze sv˘ch prostfied-

kÛ obnosem 5.000 Kã. Îádá také o svolení,

aby potfiebn˘ v˘kop jak pro pfiístavbu, tak i pro

kanalisaãní potrubí mohla vykonati sama do

té hloubky, po kterou v zájmu v˘zkumu bude

zapotfiebí (AHMP, fond Magistrát HMP, ref. IA,

k inv. ã. III-22545/25).

Z hlediska památkové ochrany je jedním

z pozoruhodn˘ch momentÛ i zmínûn˘ pokus

o zaji‰tûní budoucnosti areálu jeho pfievedením

ze soukrom˘ch rukou církve do majetku státu

nebo obce zformulovan˘ Komisí pro v˘zkum Vy-

‰ehradu, adresovan˘ Radû hlavního mûsta Pra-



5

Obr. 4. Praha-Vy‰ehrad, NKP. Bazilika sv. Vavfiince, po-

hled od severu na severní líc zdiva mezi hlavní lodí a jiÏní

apsidou s ochrann˘mi cementov˘mi prvky pilífie a jihov˘-

chodního nároÏí transeptu. (Foto: A 7592 – Památkov˘

sbor hl. mûsta Prahy, A. Alexandr, 10. 10. 1932; archiv

AHMP a ARÚ)

Obr. 5. Areál s bazilikou sv. Vavfiince. Projekt prozatím-

ního zastfie‰ení z roku 1933. Autor Ing. Jan Almer (vrchní

mag. rada, ãlen Pam. sboru). (Reprofoto: deta‰ované pra-

covi‰tû ARÚ – Vy‰ehrad, 2012)

� Poznámky

11 Stavební spoleãnost se sídlem v Praze a celorepubli-

kov˘m pÛsobením.

4 5

hy (NA, M·ANO kar. 3195, ãj. 97749/25). Pro-

toÏe v roce 1925 byly jiÏ dle vyjádfiení M·ANO

relikty baziliky dostateãnû sanovány, mûlo péãi

s pfiedpokládan˘mi minimálními náklady pfie-

vzít mûsto (AHMP, fond Magistrát HMP, ref. IA,

inv. ã. 300). Aãkoliv Rada HMP i vy‰ehradská

kapitula se zámûrem vyslovily souhlas, k jeho

realizaci nejspí‰e nedo‰lo. ¤e‰ení situace pa-

trnû komplikoval stále narÛstající nedostatek

penûz. V roce 1932 je Komisí poÏadována od

M·ANO subvence alespoÀ na provizorní zastfie-

‰ení areálu dfievûnou konstrukcí (obr. 5), fi-

nanãní prostfiedky byly pfiislíbeny pro rok 1933

(NA, M·ANO kar. 3195, ãj. 154583/32). V fiíjnu

1933 na základû iniciativy R. Hlubinky rozhodl

Památkov˘ sbor hl. m. Prahy o vyuÏití provizor-

ního projektu J. Almera pro definitivní pfiekrytí

prostoru betonov˘m stropem (AHMP, fond Ma-

gistrát HMP, ref. IA, Památkov˘ sbor, ad ãj. 259

a 279, inv. ã. 10, karton 9) a bezprostfiednû po-

té finance uvolnûny (AHMP, fond Magistrát

HMP, ref. IA, Památkov˘ sbor, RHMP ãj. 35465-

-O.H./33, inv. ã. 10, karton 9). Betonov˘ kryt

byl opûtovnû urgován je‰tû na jafie roku 1934

(AHMP, fond Magistrát HMP, ref. IA, Památkov˘

sbor ãj. 128 P. sb.) a koneãnû v prÛbûhu téhoÏ

roku zbudován, jak dokládá fotodokumentace

Památkového sboru a ji provázející inventáfie

(obr. 1–2). Zbudováním betonového stropu se

areál zapsal do historie památkové péãe po

III. nádvofií PraÏského hradu jako jedna z nej-

star‰ích praÏsk˘ch expozic archeologick˘ch pa-

mátek in situ. K definitivní úpravû vlastního are-

álu pro vefiejnost do‰lo mezi lety 1936–1938.12

Prvorepublikov˘ v˘zkum baziliky, dochovaná

dokumentace a péãe o odkryté stavební re-

likty

V˘zkum baziliky byl zapoãat 18. srpna 1924

a pokraãoval v letech 1925 a 1931. Veden byl

dle zápisÛ v denících v˘zkumu v roce 1924

J. BŒhmem a v roce 1925 M. Grbiçem. Prvním

krokem bylo vybourání vstupního otvoru do

ohradní zdi, která pfiekryla bázi zdiva západní-

ho prÛãelí baziliky (obr. 6). Restaurátorské

a konzervaãní práce byly provádûny prÛbûÏnû.

Kromû nálezov˘ch deníkÛ (deta‰ované praco-

vi‰tû ARÚ, Vy‰ehrad), jejichÏ detailní v˘povûì

shrnuje ve své práci Ladislav Varadzin,13 se

obecnûj‰í zevrubné informace o postupu prací

v prostoru baziliky sv. Vavfiince a o základních

nálezech dozvídáme z ojedinûl˘ch dochova-

n˘ch zpráv, podávan˘ch Komisí pro v˘zkum Vy-

‰ehradu ãi prostfiednictvím SAÚ ministerstvu

nebo napfi. Radû hlavního mûsta Prahy, a také

z protokolÛ jednání Památkového sboru. Tyto

dokumenty se nalézají roztrou‰eny ve fondech

Národního archivu a Archivu hlavního mûsta

Prahy. Z nich napfi. vypl˘vá, Ïe prvé konzervaã-

ní práce probûhly jiÏ v roce 1924. Na základû

jejich v˘sledku bylo konstatováno, Ïe je moÏ-

né, aby prostor baziliky, resp. dÛleÏit˘ vûdeck˘

poznatek zÛstal pro budoucnost badatelÛm

i vefiejnosti uchován provÏdy pfiístupn˘… (NA,

M·ANO kar. 3195, ãj. 97749/25). PfiipomeÀ-

me si nejv˘znamnûj‰í nálezy – pokud jde o nû,

tak pro rok 1924 bylo v témÏe dokumentu

uvedeno, Ïe v pfiípadû ãp. 14 a jeho okolí byly

…ze sutin a násypÛ úplnû vybaveny zbytky ro-

mánského kostela /basiliky/ z XI. stol. a zji‰-

tûna dodnes stávající do domu ãp. 14 pojatá

jeho severní loì… a dále i Ïe zdej‰í rannû

kfiesÈansk˘ hfibitov byl bedlivû prozkoumán

a nalezeny pozÛstatky star‰ích je‰tû staveb,

dosud je‰tû ne dosti vûdecky urãen˘ch (NA,

M·ANO kar. 3195, zpráva k ãj. 8548/28). Na

nález stavby star‰í neÏ vlastní bazilika upozor-

nil jiÏ zmínûn˘ dopis Komise radû hlavního

mûsta Prahy z roku 1925. Právû tento nález

vedl k návrhu, aby pozemek, na nûmÏ se bazi-

lika nalézá, byl pfieveden na majetek státní ãi

obecní. Zpráva SAÚ za rok 1925 kromû zá-

kladních informací o v˘zkumu hfibitova a o sku-

teãnosti, Ïe v bazilice byla vyzdviÏena podlaha,

pod níÏ bylo zji‰tûno podélné obezdûní pilífiÛ,

zmiÀuje dodnes diskutovanou star‰í hlinûnou

podlahu,14 jeÏ leÏí pod dlaÏdicovou podlahou

a nese zfiejmé stopy provizornosti (NA, M·ANO,

kart. 3195, pfiíloha k ãj. 393/25). Dal‰ím pra-

menem, struãnû informujícím i o nûkter˘ch

detailech v˘zkumu, je souhrnná zpráva uloÏe-

ná v archivu ARÚ, vypracovaná posledním Ïijí-

cím ãlenem Komise J. Müllerem v roce 1963.

Ta shrnuje kromû základních objevÛ dal‰í ãin-

nost Komise.15 V této zprávû Müller kromû

star‰í stavby pod apsidou jiÏní lodi a pfii prÛ-

ãelí kostela16 opût a oproti terénnímu deníku

jiÏ bez zpochybnûní hovofií o hlinûné podlaze

a také zmiÀuje malbou zdobené omítky vnitfi-

ních stûn.17

Ani ob‰írné pátrání v existujících fondech

AHMP a NA (AHMP fond Památkového sboru

hl. m. Prahy a Magistrátu,18 NA fondy M·ANO,

SPS) nezachytilo Ïádnou stopu po detailním

zamûfiení zmínûn˘ch nálezÛ v interiéru baziliky.

Jeho absenci v dochované dokumentaci v˘zku-

mu, pfiechovávané na deta‰ovaném pracovi‰ti

ARÚ na Vy‰ehradû, konstatoval jiÏ L. Varadzin.

BohuÏel pro rok 1925, kdy pokraãoval v bazili-

ce v˘zkum pod úrovní ranû stfiedovûké dlaÏby,

deník na rozdíl od pfiedchozích záznamÛ z roku

1924 jiÏ neobsahuje detailní skici nálezové si-

tuace v interiéru baziliky.

Dokonalá mûfiiãská dokumentace, která pro

bezprostfiední západní okolí kostela a navazují-

cí prostor Sobûslavovy ulice zachycuje ve‰keré

detaily, vãetnû údajÛ o nadmofiské v˘‰ce v ab-



Obr. 6. Praha-Vy‰ehrad, NKP. Osazení provizorních vrat

ve vybourané ohradní zdi. Dole pozÛstatky západní obvo-

dové zdi baziliky. V úrovni podlahy patrné ojedinûlé dlaÏ-

dice in situ. Evidenãní ãíslo a autor neznámé. (Reprofoto:

deta‰ované pracovi‰tû ARÚ – Vy‰ehrad, 2012)

� Poznámky

12 MÜLLER, J., cit. v pozn. 10.

13 VARADZIN, Ladislav. Bazilika sv. Vavfiince na Vy‰ehra-

dû. Zhodnocení dosavadních archeologick˘ch v˘zkumÛ

v bazilice a jejím okolí. In NECHVÁTAL. B., cit. v pozn. 3,

s. 302–399.

14 VARADZIN, L., cit. v pozn. 13; KUNE·, Petr. Protokol –

technologická laboratofi. 9–12 archeologick˘ areál baziliky

sv. Vavfiince, Praha-Vy‰ehrad, popis a rozbor materiálu

podlahy, podklad pro archeologick˘ v˘zkum. Interní mate-

riál. Praha : NPÚ ÚP, 2012, ã. j. 302/8215/2011. UloÏe-

no v Archivu NPÚ Gn¤, Praha.

15 MÜLLER, J., cit. v pozn. 10.

16 MÜLLER, J., cit. v pozn. 10, s. 6.

17 MÜLLER, J., cit. v pozn. 10, s. 5; srov. HERAIN, J.,

cit. v pozn. 4, s. 17

18 Magistrátní fond HMP není dosud zcela uspofiádán, nû-

které archiválie by tedy mohly b˘t je‰tû v budoucnu nale-

zeny.

6

solutních ãíslech, a je vybavena i lokalizací fo-

tografick˘ch zábûrÛ s ãíseln˘mi odkazy (G. Var-

vaÏovsk˘, fiíjen 1931, 1:50; AHMP, sbírka plá-

nÛ inv. ã. 2741), v pfiípadû baziliky zobrazuje

jen její základní pÛdorys.

Vznik archeologického areálu s relikty bazili-

ky sv. Vavfiince

Prameny k definitivní úpravû areálu, tj. k fixa-

ci zdi a pfiekrytí reliktÛ baziliky betonov˘m stro-

pem a dal‰ím zmiÀovan˘m úpravám, dochova-

né v archivních fondech (NA, AHMP, Muzeum

hlavního mûsta Prahy), jsou sporadické. Z v˘‰e

citovaného dokumentu (AHMP, ad ãj. 259

a 279, inv. ã. 10, karton 9; se dozvídáme jed-

nak o konzervaci zdiva sochafiem âapkem,

zejména v‰ak o návrhu vyuÏít prvotní provizorní

projekt arch. J. Almera pro realizaci definitivní-

ho zastfie‰ení deskou Ïelezobetonovou po

stranách otevfienou, která znemoÏní jednak

vzrÛst vegetace na zbytcích, jednak uchrání

opukové zdivo od rozpadávání po de‰tích a po-

dobn˘ch nepohodách…

Pfii konfrontaci prvotního projektu s realizo-

van˘m fie‰ením je zfiejmé, Ïe jeho koncepce

zatímního zastfie‰ení v základních rysech defi-

nitivnímu fie‰ení odpovídá. Areál byl zpfiístup-

nûn po schodi‰ti (obr. 5), po nûmÏ bylo moÏné

sestoupit aÏ pfiímo na upravenou podlahu, si-

tuovanou cca do v˘‰e 80 cm pod úrovní koru-

ny obvodového zdiva jiÏní lodi. Náãrt fiezu poãí-

tá s dlaÏbou kostela jako s v˘chozí úrovní

(úprava pochozí úrovnû dlaÏbou ãi jin˘m zpÛ-

sobem ale nebyla v interiéru stavby v 60. le-

tech patrná). Náv‰tûvník by se tak pohyboval

pfiímo v úrovni nûkdej‰í podlahy baziliky, tedy

tûsnû nad úrovní ústupkÛ základÛ baziliky, resp.

tûsnû nad korunami zdiva prÛbûÏn˘ch mezilod-

ních pasÛ. Shodnû s definitivní úpravou vnûj‰í

ohraniãení areálu respektuje jiÏní zeì transeptu.

Strop mûl b˘t nesen dfievûnou konstrukcí, za-

kotvenou ve tfiech fiadách na ãtyfiech bodech.

Zatímco konstrukce v interiéru baziliky mûla b˘t

zfiejmû jen zapfiena do podlahy baziliky, vnûj‰í

stojky jsou zakotveny ve zdûn˘ch pilíficích. Areál

byl pÛvodnû koncipován jako prÛchozí, neboÈ do

hlavní lodi bylo moÏné sestoupit i od severu ze

dvorku za severní apsidou baziliky (obr. 7).

V rámci definitivního fie‰ení zpfiístupnûní areálu

vefiejnosti byly dfievûné podpory nahrazeny ci-

heln˘mi pilífii, nesoucími betonovou desku. Ro-

zestupy mezi pilífii byly o nûco zkráceny, takÏe

betonov˘ strop je v souãasnosti nesen tfiemi

fiadami pûti pilífiÛ. Zãásti jsou ukotveny v obvo-

dov˘ch zdech, stfiední fiada je ale zakotvena

pfiímo na historickém zdivu, tedy zpÛsobem

dnes jiÏ nepfiípustn˘m (obr. 8). Zvlá‰tû expono-

vané ãásti zdiva baziliky – pfiedev‰ím nároÏní

partie a patky pilífiÛ – byly prÛbûÏnû zpevÀová-

ny kvalitní (cementovou?) maltou, jejíÏ forma

více ménû – napfi. u pilífiÛ hlavní lodi, ne v‰ak

standardnû, jak je patrné u úpravy jihov˘chod-

ního nároÏí baziliky (obr. 4, 9) –, respektovala

dochovan˘ stav zdiva. Prvotní izolací od ven-

kovního prostoru byly snad kovové sítû, které

pfied osazením fiemeslnû jiÏ kvalitnûji provede-

nou mfiíÏí v 70. letech vyplÀovaly voln˘ prostor

mezi betonov˘m stropem a povrchem venkov-



7

Obr. 7. Praha-Vy‰ehrad, NKP. Areál s bazilikou sv. Vav-

fiince. Schody zfiízené od severu do hlavní lodi (novûji

vstup zru‰en). (Foto: A9099 – Památkov˘ sbor hl. mûsta

Prahy, A. Alexandr, 10. 10. 1934; archiv AHMP)


fiince. Pohled shora – 3D dokumentace stavu areálu pfied

zahájením projektu. (3D scan: Zdenûk Marek, scaner

Pharo, 2011)


fiince. Stav 1925 (?). Evidenãní ãíslo a autor neznámé.

·ipkou oznaãeno zdivo oblouku jiÏní apsidy pfiedrománské

stavby pfiedcházející vznik baziliky. (Reprofoto: deta‰ované

pracovi‰tû ARÚ – Vy‰ehrad, 2012)

7

8

9

ního terénu. Tato mfiíÏ, která chrání areál do

souãasnosti, v‰ak nenaplÀovala funkci zábrany

proti pronikání vegetace a drobného zvífiectva

z venkovního prostoru. V severní stûnû navazu-

jící na jiÏní obvodovou zeì ãp. 14 byl pozdûji

místo vstupu ponechán pouze otvor umoÏÀují-

cí pfiirozené proudûní vzduchu, rovnûÏ opatfie-

n˘ mfiíÏí. Do otvoru vybouraného v ohradní zdi

byl pfiibliÏnû v místech pÛvodního vstupu do

baziliky nejpozdûji v roce 1926 osazen ka-

menn˘ portál (obr. 6, 10). Pískovcov˘ novoro-

mánsk˘ portál s motivy z vy‰ehradského koru-

novaãního kodexu, kter˘ je spojován s prvním

ãesk˘m králem Vratislavem II., podle Jifiího

Müllera19 pochází z období novorománské

úpravy rotundy sv. Martina z let 1878–1880,

kterou provádûl Antonín Baum (1836–1892).

Portál leÏel fiadu desetiletí mezi stavebním od-

padem za novogotick˘m domem kostelníka,

ãp. 102/VI, stojícím jihozápadnû od kapitulní-

ho kostela. V tûchto místech bylo kamenické

otevfiené pracovi‰tû stavební hutû, která prová-

dûla regotizaci chrámu sv. Petra a Pavla. Sku-

teãné dÛvody, proã nebyl por tál pouÏit jako

vstupní do rotundy sv. Martina, neznáme, moÏ-

ná nevyhovoval formátovû, neboÈ byl pfiíli‰ ma-

l˘, snad se jevil i málo reprezentativní.

Po ukonãení revizního v˘zkumu B. Nechváta-

la zÛstaly obnaÏeny jak nadzemní partie zdiva

baziliky, tak ãásti základové. V jiÏní lodi byl po-

nechán mal˘ profil zachycující pÛvodní strati-

grafii, jedin˘, kter˘ nebyl znehodnocen bûhem

pfiedchozích v˘zkumÛ. Pro náv‰tûvníky areálu

byla po roce 1970 zfiízena dfievûná lávka nad

úrovní terénu dle projektu Ing. arch. Milana

·arapatky z Odboru kultury Národního v˘boru

hlavního mûsta Prahy. Lávka byla zhotovena

z mûkkého dfieva a vedla hlavní lodí po celé je-

jí délce aÏ k jejímu závûru, s mal˘m v˘bûÏkem

do lodi jiÏní. Nosné trámky lávky spoãívaly na

obnaÏené úrovni pfiirozeného podloÏí, do nû-

hoÏ byla lávka ukotvena. Toto umístûní bylo

zcela nevhodné, neboÈ lávka znepfiístupnila

jak pohledovû, tak fakticky zdivo star‰í stavby

a zamezila zcela jeho údrÏbû (obr. 11). Areál

byl vybaven pfiehledn˘m plánkem a v jiÏní lodi

spoãívalo nûkolik z hlediska uÏitého materiálu

nepfiíli‰ zdafiil˘ch replik dlaÏdic vy‰ehradského

typu (sádra, cement?). Následné zpfiístupnûní

archeologického areálu s bazilikou sv. Vavfiince

formou pouhého vyzvednutí klíãe v bufetu v ka-

novnické rezidenci ãp. 14 v Sobûslavovû ul.

vedlo k jeho postupné devastaci. Náv‰tûvníci

si odná‰eli v nejednom pfiípadû kameny z ranû

stfiedovûk˘ch zdiv jako „suven˘r“, nûktefií i pou-

Ïívali nijak nestfieÏen˘ prostor jako WC.

Projekt sanace 2010–2011

Prvofiad˘m cílem projektu sanace bylo zasta-

vení degradace zdiv baziliky, stabilizace zãásti

obnaÏeného, ale prÛbûÏné kontrole nepfiístup-

ného zdiva star‰í stavby a koneãnû revize a zá-

chrana pfiípadn˘ch posledních zbytkÛ historic-

k˘ch terénÛ. Souãasnû byl projekt, v jehoÏ

rámci mûly b˘t odstranûny ve‰keré novodobé

heterogenní zásypy vzniklé postupnû pfii dílãích

etapách v˘zkumu, vhodnou pfiíleÏitostí k úplné-

mu ovûfiení situace podloÏí. Projekt byl rozdû-

len do ãtyfi základních etap – 1) fáze pfiípravné

(2010), 2) fáze základního zaãi‰tûní a doku-

mentace, 3) revizního v˘zkumu a 4) fáze kon-

zervace, restaurování a základní úpravy areálu

(v‰e 2011). Nad jeho rámec byla kapitule na-

vrÏena instalace fiemeslnû hodnotnûj‰ích rep-

lik dlaÏby vy‰ehradského typu v jedné z ãástí

jiÏní lodi baziliky a zhotovení informaãních ma-

teriálÛ pro vefiejnost. Archeologická ãást pro-

jektu a navazujících konzervaãních a restaurá-

torsk˘ch prací byla formulována a garantována

ARÚ. Práce na projektu byly od pfiípravné fáze

provázeny prÛbûÏn˘mi konzultaãními schÛzka-

mi se zástupci NPÚ, tehdy ústfiedního praco-

vi‰tû, a dal‰í odborné vefiejnosti, pfii nichÏ byly

upfiesÀovány jednotlivé kroky jeho realizace

(viz dokumentaci k projektu).20 Technická

a stavební ãást projektu byla zaji‰Èována kapi-

tulou, konkrétnû její dodavatelskou firmou RK

stavební, s. r. o.



� Poznámky

19 Ústní sdûlení B. Nechvátalovi z r. 1966: Jifií Müller

(1899–1967), tehdy poslední Ïijící ãlen Komise pro v˘-

zkum Vy‰ehradu, pÛsobil jako její asistent.

20 BOHÁâOVÁ, I., cit. v pozn. 2.


fiince. Vchod do areálu s vykopávkami. Pseudorománsk˘

portál do míst pfiedpokládaného vstupu do baziliky nechal

osadit kanovník E. ·ittler. (Foto: A2669 – Památkov˘

sbor hl. mûsta Prahy, A. Alexandr, 8. 10. 1926; archiv

AHMP)


fiince. Pohled od jihozápadu. 3D dokumentace stavu areá-

lu vãetnû situování dfievûné lávky pro náv‰tûvníky pfied za-

hájením projektu sanace v roce 2011. (3D scan: Zdenûk

Marek, scaner Pharo, 2011)

10

11

Základní zámûr projektu byl formulován jiÏ

v roce 2007, souãasnû byl navrÏen postup fie-

‰ení projektu, zahájeno jednání s vlastníkem

areálu, zapoãaty prvé kroky k exaktní doku-

mentaci stavu areálu a postup sanace konzul-

tován jak s vlastníkem, tak s NPÚ. Zahájení

pfiípravné fáze projektu pfiedcházelo o‰etfiení

zdiva hlavní apsidy protiplísÀov˘m pfiípravkem

v letech 2004 a 200621 a provedena byla rám-

cová dokumentace stavu areálu, kterou zajistila

laboratofi ARÚ. Na realizaci vlastního projektu

v letech 2010 a 2011 se vedle I. Boháãové po-

díleli B. Nechvátal a L. Varadzin. L. Varadzin byl

povûfien provedením revizního terénního v˘zku-

mu a na nûj navazujícího záchranného v˘zku-

mu, realizovaného v souvislosti s nezbytnou re-

konstrukcí odvodÀovacího systému vnû baziliky

podél její jiÏní lodi.

V rámci pfiípravné fáze projektu bylo zaháje-

no monitorování klimatu a vypracován odborn˘

posudek k ochranû zdiv a celkovému stavu

areálu.22 Následnû byl areál zbaven neãistot

a prorÛstající zelenû. Kromû bûÏné fotodoku-

mentace se podafiilo v rámci testování 3D sca-

neru Pharo23 bezúplatnû zajistit v nûkolika fá-

zích dokumentaci stavu areálu a postupu

prací. Revizní v˘zkum byl zamûfien na ovûfiení

posledních reliktÛ kulturních vrstev, situace

podloÏí a pfiedrománské stavby. Ve vût‰inû

plochy interiéru baziliky bylo dochováno jiÏ jen

pfiirozené podloÏí. Z nûj na nûkolika místech

v západní polovinû areálu vystupují oblázky vl-

tavské fiíãní terasy. Za zmínku stojí skuteã-

nost, Ïe úroveÀ dosaÏená prvorepublikov˘m

v˘zkumem byla od následného zásypu, tvofiící-

ho definitivní pochozí úroveÀ v interiéru stav-

by, oddûlena térov˘m papírem, kter˘ se do-

choval aÏ do dne‰ních dnÛ. Na nûkter˘ch

místech byl tak jedin˘m dokladem jinak nedo-

kumentovaného rozsahu v˘zkumu.

Jak v interiéru, tak vnû baziliky se podafiilo

zachytit dal‰í relikty postupnû identifikované

pfiedrománské stavby a propojit v‰echny její

dosud nalezené ãásti v jedin˘ celek. Odkryv

obnaÏil podstatnou ãást jiÏní poloviny pÛdory-

su této stavby. Oproti pÛvodní pfiedstavû, kdy

byla rekonstruována stavba ve tvaru kfiíÏe,24

bylo zji‰tûno, Ïe jeho odkryté jiÏní kfiídlo se ne-

lomí smûrem dovnitfi, jak bylo pfiedpokládáno,

ale pokraãuje dále jiÏním smûrem pod obvodo-

vé zdivo baziliky (obr. 12) a posléze – jiÏ vnû

baziliky – se stáãí do oblouku apsidy. Pfiekva-

piv˘m poznatkem byla právû existence jiÏní ap-

sidy pfiedrománské stavby, jejíÏ pozÛstatky

(obr. 19) a také na nû navazující zdivo smûfiu-

jící dále k v˘chodu25 byly odkryty sice jiÏ v roce

1925, nebyly v‰ak dány do spojitosti s relikty

odkryt˘mi v interiéru baziliky. Podle dochova-

né jiÏní ãásti pÛdorysu lze pfiedpokládat stav-

bu centrálního typu, a to zcela neobvykl˘ch

rozmûrÛ (celkov˘ minimální rekonstruovateln˘

rozmûr dosahuje ve v˘chodozápadním smûru

cca 25 metrÛ). Typologicky blízké stavby se

vyskytují pfiedev‰ím na území nûkdej‰í byzant-

ské fií‰e, této problematice bude ale vûnováno

samostatné studium. PfiedbûÏnû o nálezu a je-

ho problematice referoval autor v˘zkumu spo-

leãnû s B. Nechvátalem.26



9


fiince. 3D dokumentace stavu interiéru baziliky po odstra-

nûní zásypÛ z jednotliv˘ch v˘zkumn˘ch etap a vyhloubení

drobn˘ch sond do podloÏí podél vnitfiních lícÛ jiÏní ãásti

zdiva star‰í stavby. Relikty star‰í stavby: a – dfiíve odkryté

vnitfiní jihozápadní nároÏí, b – smûr pokraãování zdiva

k v˘chodu, c – smûr pokraãování zdiva k jihu, d – naru‰e-

ní západní obvodové zdi. Stav pfied zasypáním interiéru

baziliky do úrovnû základového ústupku. Dokumentace

pfied znovuodkrytím jiÏní apsidy. (Vizualizace: Zdenûk

Marek, scaner Pharo záfií–fiíjen 2011, zpracování dat

Matou‰ Semerád, 2014)


fiince. Ivana Boháãová – Jan Mjartan: Stylizované vyzna-

ãení prÛbûhu zdiva pfiedrománské stavby. (Foto: Jan

Mjartan, 2011)

� Poznámky

21 BOHÁâOVÁ, I.; NECHVÁTAL, B.; ·ILHOVÁ, A., cit.

v pozn. 2.

22 KOTLÍK, Petr. Posouzení stavu a rámcov˘ návrh opat-

fiení k ochranû archeologického zdiva kostela sv. Vavfiince

na Vy‰ehradû. Praha, 2010. Odborn˘ posudek. Srov.

BOHÁâOVÁ, I., cit. v pozn. 2.

23 Dokumentace byla provedena Z. Markem. Data a vybra-

né v˘stupy byly pfiedány zcela zdarma, vzhledem k mimo-

fiádné technické a tedy finanãní nároãnosti tehdej‰ího zpra-

cování získan˘ch digitálních dat ale jen v omezené kvalitû.

24 KA·IâKA, Franti‰ek; NECHVÁTAL, Bofiivoj. Otonská ar-

chitektura na Vy‰ehradû a její rekonstrukce. Umûní.

1976, roã. 24, ã. 5, s. 429–436. ISSN 0049-5123.

25 Skuteãnost, Ïe i v˘chodní úsek zdiva lemujícího od jihu

apsidu hlavní lodi byl znám, dokumentuje jednoznaãnû ná-

lez zbytku térového papíru toto zdivo v jeho v˘chodní ãásti

pfiekr˘vajícího.

26 VARADZIN, Ladislav; NECHVÁTAL, Bofiivoj. Objev sak-

rální stavby pfiekvapivého pÛdorysu pod bazilikou sv. Vav-

fiince na Vy‰ehradû v r. 2011. PfiedbûÏná zpráva. PrÛzku-

my památek. 2012, roã. 19, ã. 2, s. 170–176. ISSN

1212-1487.

12

13

a

b

c

d

Vlastní sanace areálu se fiídila nûkolika zá-

kladními pravidly: 1) Zásahy do terénu mimo

podloÏí terénu byly omezeny na jiÏ prozkouma-

né terény, resp. na zaãi‰tûní dfiíve dosaÏen˘ch

úrovní nebo kompaktních povrchÛ znaãnû de-

gradovan˘ch terénÛ ãi zdiv. 2) Zdiva byla po

separaci geotextilií zasypána hrubozrnn˘m

pískem do úrovnû umoÏÀující pohyb v areálu,

která odpovídá pfiibliÏnû rozhraní základového

a nadzemního zdiva baziliky a blíÏí se úrovni pÛ-

vodní podlahy. 3) Zdivo star‰í, pfiedrománské

stavby stavûné na jílové pojivo bylo zasypáno

kompletnû a linie prÛbûhu jeho dochovan˘ch lí-

cÛ byla nad úrovní koruny zdiva znázornûna

opukov˘mi kameny, volnû loÏen˘mi a zapu‰tû-

n˘mi v písku (obr. 13). 4) Ve‰keré sanaãní zá-

sahy byly provádûny jako minimalistické, do-

zdívky byly zvoleny jen v místech, kde hrozila

destrukce, zdicím materiálem byla vápenná

malta. V˘jimkou, která vyboãila z tohoto pravi-

dla, byla úprava hloubkovû naru‰ené zazdívky

jiÏní apsidy (obr. 14), k jejímuÏ po‰kození dûl-

níky spoleãnosti RK stavební, s. r. o., do‰lo

je‰tû v prÛbûhu sanaãních prací. V nutné mífie

byly zpevnûny hlinûné bloky a jílové pojivo star-

‰í stavby (ad konzervace a uÏité prostfiedky

blíÏe konzervátorská zpráva).27

V rámci projektu byly provedeny i nûkteré

dodateãné anal˘zy, jejichÏ cílem bylo zhodnotit

v maximální moÏné mífie dostupné prameny,

jejichÏ vypovídací hodnota se dnes jiÏ nená-

vratnû vytrácí.

Problémem je absence pramenÛ, na jejichÏ

základû by bylo moÏné datovat vznik star‰í

z obou staveb. Jedinou oporou, kterou máme

k dispozici, je stratigrafická pozice této stavby

vÛãi bazilice a samotné poãátky ranû stfiedo-

vûkého Vy‰ehradu.28 Osamocené keramické

zlomky, získané z v˘chodní ãásti jejího obnaÏe-

ného zdiva, se technologií hlásí k bûÏné pro-

dukci mlad‰í fáze stfiedohradi‰tního, pfiípadnû

star‰í fázi mladohradi‰tního období. Byly nale-

zeny autorkou projektu pfii zaãi‰Èování situace

pro dokumentaci (obr. 15) v hlinûném pojivu

pfiedrománské stavby. Pokus o odebrání vzor-

ku pro pylové anal˘zy, pfiípadnû anal˘zu C14

byl zcela neúspû‰n˘, neboÈ sediment organic-

kou sloÏku neobsahoval. Posledním typem

anal˘zy byl rozbor uloÏenin z dochovaného te-

rénního bloku. Vzorek byl odebrán v jeho jiÏní

ãásti tûsnû pod pfiedpokládanou úrovní podla-

hy baziliky, která se makroskopicky projevovala

na povrchu bloku vrstviãkou více ãi ménû kom-

paktní maltoviny (obr. 16). Anal˘za vzorku pfií-

tomnost malty nepotvrdila,29 prokázala v‰ak

vztah mezi antropogenní ãinností a vznikem

uloÏenin tûsnû nad úrovní pfiirozeného terénu.

Autor anal˘zy se pfiiklání k zámûrné tvorbû sou-

vrství, kterou preferuje pfied náhodn˘m ukládá-

ním napfi. stavebního odpadu. ZvaÏována je

i moÏná souvislost mezi touto vrstvou a podkla-

dem pro uloÏení dlaÏdic. Maltové lÛÏko je opa-

kovanû zmiÀováno i autory prvorepublikového

v˘zkumu. Je tak pravdûpodobné, Ïe v konkrét-

ním místû odbûru v jiÏní ãásti bloku maltová

kra nezÛstala dochována. V kaÏdém pfiípadû

tento dochovan˘ kontrolní blok obsahuje po-

slední pozÛstatek situace oznaãené aktéry pr-

vorepublikového v˘zkumu za hlinûnou podla-

hu. Tu lze povaÏovat za nejstar‰í doklad

antropogenních aktivit v daném místû. Pod

ním se nalézá jiÏ jen vrstva charakteru pÛdní-

ho typu, pfiekr˘vající relikt valounové vrstvy,

náleÏící jednomu z nejv˘‰e poloÏen˘ch pozÛ-

statkÛ vltavské terasy. Souãasnû je torzo to-

hoto bloku dnes jiÏ posledním dokladem pr-

votní stratigrafie v interiéru baziliky.

Souãástí navrÏeného fie‰ení definitivní úpra-

vy areálu s bazilikou sv. Vavfiince byla instalace

replik dlaÏby vy‰ehradského typu v prostorovû

omezené ãásti jiÏní lodi.30 DlaÏba z baziliky

sv. Vavfiince na Vy‰ehradû je jednou z nejv˘-

znamnûj‰ích archeologick˘ch památek z této

lokality. Byla nalezena pfii v‰ech archeologic-

k˘ch v˘zkumech prvním nálezem z roku 1884

poãínaje. NálezÛm byla jiÏ od poãátku vûnová-

na znaãná pozornost a byla provedena jejich

anal˘za po stránce archeologické, morfologic-

ké a typologické.31 K dlaÏdicím vy‰ehradské-

ho typu patfií dále dlaÏdice ze Sázavy, Ostrova,

Starého Plzence, Olomouce – Hradi‰tû, novûji

také z baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi,

rotundy sv. Václava na Malé Stranû v Praze

a ze Îatce. K interpretaci vy‰ehradské dlaÏby

se pozdûji v celoevropském kontextu vrátila

M. Dufková, dle níÏ dlaÏbu musíme interpreto-

vat jako v˘znamov˘ celek.32 ¤azení jednotli-



Obr. 14. Praha-Vy‰ehrad, NKP. Bazilika sv. Vavfiince.

Po‰kozená zazdívka apsidy jiÏní lodi baziliky. Stav 22. srp-

na 2011. (Foto: Ivana Boháãová, 2011)


Pohled od jihu na nejv˘chodnûj‰í úsek dochovaného zdiva

pfiedrománské stavby pod jiÏní apsidou baziliky sv. Vav-

fiince: a – ukonãení oblouku jiÏní apsidy, b – pokraãování

zdiva k v˘chodu. Vyznaãena pfiibliÏná pozice keramick˘ch

nálezÛ. (Foto: Ivana Boháãová, 2011)

� Poznámky

27 MJARTAN, Jan. Sanace a konservace základového

zdiva tzv. pfiedrománské stavby a základÛ zdiva baziliky

sv. Vavfiince v areálu baziliky sv. Vavfiince v Praze Na Vy‰e-

hradû. Interní zpráva. Praha, 2011. Dodatek ad ãj. TX-

-2011-2968. UloÏeno v Archivu ARÚ AV âR, Praha, v. v. i.

28 VARADZIN, L.; NECHVÁTAL, B., cit. v pozn. 25.

29 KUNE·, P., cit. v pozn. 14.

30 Instalaci replik byla vûnována samostatná studie, kte-

rá, aã vznikla aÏ v návaznosti na tento text, byla publiková-

na v roce 2013: BOHÁâOVÁ, Ivana. Replika dlaÏby vy‰e-

hradského typu v bazilice sv. Vavfiince na Vy‰ehradû.

Vícegeneraãní archeologick˘ v˘zkum a souãasná prezenta-

ce archeologické památky. Staletá Praha. 2013, roã. 29,

ã. 2, s. 114–125. ISSN 0231-6056.

31 HEJDOVÁ, D.; NECHVÁTAL, B., cit. v pozn. 8.

32 DUFKOVÁ, Marie. Fantastick˘ svût na vy‰ehradské

14 15

a

b

v˘ch motivÛ ve stejném formátu chápe jako

princip kompoziãní rovnováhy. Podle star‰ích

úvah o tematice vy‰ehradsk˘ch dlaÏdic a jejich

symbolice dle B. Nechvátala motivy dlaÏdic

v duchu kfiesÈanské ideologie vyjadfiují vítûzn˘

zápas Boha s ìáblem, ãlovûka s hfiíchem.

Okrajov˘ ornament úponkového typu ãtvercové-

ho formátu je moÏné chápat jako symbolické vy-

jádfiení „uzlu“, tedy symbolu na odvrácení zl˘ch

sil. MÛÏe pfiedstavovat tzv. „gordick˘ uzel“, tedy

skuteãnû magick˘ element, kter˘ máme dolo-

Ïen na Vy‰ehradû napfi. u zlomku dna tuhové

zásobnice s pletencov˘m ornamentem ze staré

sbírky b˘valého Kapitulního muzea na Vy‰ehra-

dû (dnes v Muzeu hlavního mûsta Prahy).33 Do-

sud nebyla jako okrajovému zakonãení dlaÏby

v pfiípadû sv. Vavfiince vûnována pozornost dlaÏ-

dici s palmetou. Je tfieba konstatovat, Ïe se

jedná o motiv, kter˘ mÛÏe pÛsobit dojmem prv-

ku z mlad‰ího horizontu dlaÏby. BûÏnû se ale

s tímto motivem setkáváme v kniÏní malbû

v 11. století, napfi. ve Vy‰ehradském kodexu

napfi. na fol. 3V, kde rámuje scénu Rodokmen

KristÛv s dvanácti pfiedstaviteli izraelsk˘ch

kmenÛ.34 S motivem stylizované palmety se

pravidelnû setkáváme i na památkách archi-

tektury na ranû stfiedovûk˘ch tympanonech.

S dlaÏdicí tohoto typu lze tedy poãítat jako se

souãasnou s dlaÏdicemi ‰estibok˘mi. V˘cho-

diskem pro zvolenou skladbu byly zejména pri-

mární prameny, kter˘ch je v‰ak naprost˘ ne-

dostatek. Proto lze fie‰ení skladby (obr. 17)

povaÏovat jen za jedno z moÏn˘ch.35

Závûr

Realizací projektu se podafiilo prodlouÏit exi-

stenci archeologického areálu s pozÛstatky

baziliky sv. Vavfiince a s relikty star‰í, pfiedro-

mánské sakrální stavby. V˘znam tohoto areálu

tkví pfiedev‰ím ve skuteãnosti, Ïe kromû toho,

Ïe jsou v nûm dochovány jedny z nejstar‰ích

sakrálních staveb na na‰em území, pfiedstavu-

je sám o sobû vedle PraÏského hradu jednu

z prv˘ch forem prezentace archeologického dû-

dictví v tehdej‰ím âeskoslovensku s pouÏitím

ve své dobû nejmodernûj‰ích technologií.36

Díky mimofiádnému úsilí Památkového sboru

hl. mûsta Prahy zÛstaly podstatné ãásti pÛdo-

rysÛ obou sakrálních staveb dochovány i pro

souãasnost a v˘jimeãné památky mohly b˘t

zpfiístupnûny nejen nej‰ir‰í vefiejnosti, ale ta-

ké dal‰ímu v˘zkumu. V˘zkum realizovan˘

v rámci sanace areálu v roce 2011 pfiinesl mi-

mofiádn˘ a neoãekávan˘ objev v podobû dal-

‰ích úsekÛ základÛ pfiedrománské stavby, kte-

rá je i podle v˘povûdi jen zãásti odkrytého

pÛdorysu typologicky dosud na na‰em území

bez analogií.

Definitivní úprava areálu vãetnû reinstalace

lávky37 a informaãních panelÛ je záleÏitostí ka-

pituly jako správce areálu. Dle závazného sta-

noviska Magistrátu hl. m. Prahy (z 4. listopadu

2010) musí b˘t koneãná úprava fie‰ena samo-

statn˘m projektem, kter˘ zabezpeãí areál pro

zam˘‰len˘ bûÏn˘ náv‰tûvnick˘ provoz. To sou-

ãasnû umoÏní periodickou kontrolu a nezbytné

základní udrÏovací ãi rekonzervaãní práce, kte-

ré byly realizovan˘m projektem doporuãeny.

Pfiíspûvek vznikl díky podpofie Ministerstva

kultury dlouhodobého koncepãního rozvoje v˘-

zkumné organizace ã. RVO:67985912/With

institutional support No. RVO:67985912.



11

� Poznámky

dlaÏbû. NECHVÁTAL, Bofiivoj (ed.). Královsk˘ Vy‰ehrad.

2. Sborník pfiíspûvkÛ ke kfiesÈanskému miléniu a k posvû-

cení nov˘ch zvonÛ na kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla.

Praha : Karmelitánské nakladatelství, 2012. ISBN 80-

-7192-599-3. S. 57–73.

33 NECHVÁTAL, Bofiivoj. Neznám˘ typ stfiedovûké hrnãífi-

ské znaãky z Vy‰ehradu. Archaeologia Historica. 2006,

roã. 31, s. 427–432. ISSN 0231-5823; ISBN 80-7275-

-061-5 MVS.

34 MERHAUTOVÁ, AneÏka; SPUNAR, Pavel. Kodex vy‰e-

hradsk˘. Korunovaãní evangelistáfi prvního ãeského krále.

Praha : Academia, 2006. ISBN 80-200-1354-7.

35 BOHÁâOVÁ, I., cit. v pozn. 30.

36 PfiibliÏnû ve stejném období vznikl rovnûÏ nejstar‰í ar-

cheologick˘ areál na Slovensku prezentující nálezy v˘zku-

mu J. Eisnera v letech 1933–1937 na Dûvínû: EISNER,

Jan. V˘skum na Devíne v letech 1933–1937. Historica

Slovaca. 1940–1941, roã. 1–2, s. 108–137. Bez ISSN.

37 Po dokonãení revitalizace byla spoleãností RK staveb-

ní, s. r. o., provizorní lávka opûtovnû instalována v pÛvod-

ní nevhodné pozici, aãkoliv z v˘sledkÛ jednání pravidel-

n˘ch konzultaãních schÛzek jednoznaãnû vypl˘valo její

nutné umístûní pfii severní zdi areálu. Náprava je pfiislíbe-

na nov˘m vedením kapituly pro rok 2014.


Detail severní ãásti terénního bloku s maltovou krou ve

svrchní ãásti a v˘bûhem fiíãní terasy na bázi stratigrafie.

Kontaktní prostor mezi svrchní ãástí stratigrafie a zákla-

dov˘m pasem hlavní lodi byl dlouhodobû exponován a je

po‰kozen. Vztah maltové kry a zdi nelze na snímku jedno-

znaãnû interpretovat, kresebná dokumentace v˘zkumu za-

chytila je‰tû její prÛbûh nad základov˘m v˘kopem pasÛ.

(Foto: Ivana Boháãová, 2011)


Pohled k závûru jiÏní lodi baziliky s instalací repliky vy‰e-

hradské dlaÏby pfied apsidou v jiÏním poli transeptu.

Pracovní zábûr – fáze pfied definitivním dokonãením, stav

5. 11. 2012. (Foto: Ivana Boháãová, 2011)

16 17

Historie a současná obnova archeologického areálu s bazilikou sv. Vavřince v prostoru NKP...

Documents

Transcript of Historie a současná obnova archeologického areálu s bazilikou sv. Vavřince v prostoru NKP...