151

NOVÉ NÁLEZY KOVOVÝCH PŘEDMĚTŮ Z DOBY HALŠTATSKÉ A LATÉNSKÉ V JIŽNÍCH ČECHÁCH (POKRAČOVÁNÍ)

JAN MICHÁLEK – ONDŘEJ CHVOJKA – JIŘÍ FRÖHLICHJAN JOHN – JAROSLAV JIŘÍK – MARTIN PTÁK

Abstrakt

In the article there are analysed bronze- and iron artefacts from the Iron Age, which were found in South Bohemia between 2007 and 2013 by metal detectors. The substantial increase of the finds of hollow bronze rings from the Hallstatt Age (47 sites with 77 specimens) allow us to think about a local production.

Klíčová slova

jižní Čechy – doba halštatská a laténská – bronzové a železné předměty – detektory kovůSouth Bohemia – Hallstatt- and Latène Period – bronze and iron artefacts – metal detectors

Úvod

Příspěvek volně navazuje na dříve publikovaný seznam nálezů (Fröhlich – Michálek – Jiřík 2011) a přináší opět řadu jak hromadných, tak i ojedinělých nálezů kovových předmětů, získaných v průběhu let 2007–2013 pomocí detektorů kovů. Většinu z nich se opětně podařilo získat pro archeologické sbírky jihočeských muzeí a jejich přehled, popis a zhodnocení přináší následující řádky.

Katalog nálezů (obr. 1)

1. Besednice, okr. Český KrumlovPředmět nalezl v roce 2012 Petr Vítů při průzkumu na poli v trati Rávně, JV od silnice z obce do Trhových Svinů. ZM 32-24-09, 354:252, nadm. v. 526 m.

- Datace: doba laténská.- Ulož.: sbírka P. Vítů, Velešín.- Lit.: Chvojka v tisku a.

• Menší bronzové kolečko (amulet) se 6 paprskovitě uspořádanými loukotěmi vybíhajícími ze zesíle-ného středu s otvorem k hladkému okraji, patina šedozelená, hrubší a místy oprýskaná, prům. 25 mm. Obr. 10:1.

Archeologické výzkumy v jižních Čechách 27, České Budějovice 2014

152

2. Bohdalovice, okr. Český KrumlovDepot nalezl v září roku 2012 Petr Jeřábek z Kájova. Místo nálezu leží na poměrně prudkém svahu beze-jmenného zalesněného návrší (210 m JZ kóty 766 m), 300 m V od samoty Kronet, v nadm. v. 744 m. Lokalitu navštívil a zaměřil pomocí gps spolu s nálezcem dne 27. 9. 2012 O. Chvojka. ZM 32-23-14, 435:098.

Depot železných předmětů byl učiněn v malé „skalní dutině“ o rozměrech 30 (výška) x 60 (délka) x 30 cm (hloubka) na úpatí téměř 2 m vysoké skalní stěny. Jednotlivé předměty ležely podle nálezce těsně na sobě, nahoře kosy se srpem a pod nimi v hl. 20 cm ještě sekerka, všechny v hlinité zemi asi pod 10 cm silnou vrstvou kamenné suti.

- Datace: doba laténská.- Ulož.: M Český Krumlov, přír. č. 11/13.- Lit.: Chvojka 2013, 62; Chvojka v tisku b; Michálek – Fröhlich – Chvojka – John 2014.

• Železná sekera (štípací klín?) s uzavřenou obdélníkovitou tulejí, se zúženým tělem a mírně vějířovitým, olámaným ostřím, d. 130, prům. tulejky 50 x 36, š. ostří 91 mm. Obr. 11:1–1b.• Železná kosa s obloukovitým a zesíleným hřbetem, olámaným ostřím, s hrotitým trnem k uchycení kosi-ště, pravoúhle zahnutým, s odlomenou špičkou čepele, zachov. d. 420, max. š. čepele 44, max. síla hřbetu 5–6 mm. Obr. 11:2.• Menší železná kosa nebo srp s obloukovitým a zesíleným hřbetem, olámaným ostřím, s pravoúhle zahnu-tým trnem pro uchycení rukojeti nebo kosiště, s odlomenou špičkou, zachov. d. 277, max. š. čepele 34, síla hřbetu 4 mm. Obr. 11:3.• Železný srp s obloukovitým a zesíleným hřbetem, olámaným ostřím, se zahnutým trnem pro nasazení rukojeti, s nedochovanou špičkou, d. 192, max. š. čepele 37 a síla hřbetu 3,5–4 mm. Obr. 11:4.• Obloukovitě prohnutá část čepele menší železné kosy se zesíleným hřbetem, s chybějícím trnem a olá-maným ostřím, čepel je silně zkorodována, zachov. d. 275, max. š. čepele 44 a síla hřbetu 3 mm. Obr. 11:5.• 1 zl. čepele železné kosy, zachov. rozměry 40 x 24, síla 1–2 mm. Obr. 11:6.

3. Dobřejovice, okr. České BudějoviceZlomky turbanu nalezl v letech 2012 a 2013 Jan Ciglbauer v dosud neregistrované osamělé a značně po-rušené mohyle patrně z mladší doby bronzové (společně byla vyzvednuta i horní část bronzové jehlice) s dodatečným halštatským pohřbem při V okraji lesa, na J svahu návrší Baba (kóta 570 m). ZM 22-44-14, 059:069, nadm. v. 544 m.

- Datace: doba halštatská.- Ulož.: M České Budějovice, inv. č. A 31938.- Lit.: Chvojka v tisku c; Michálek v přípravě.

• 130 zl. většího bronzového turbanu z vytepaného plechu se zesílenými konci a okraji těla C-průřezu, čás-tečně (některé zlomky) deformovaného. Celý vnější povrch těla je zdoben v celkem 7 polích, oddělených vždy skupinami 4 pásů 5–6 příčných rýh, rytou a vybíjenou výzdobou. V polích u konců jsou v linii nad sebou ryté kosočtverce ze skupin rýh s vybíjenými soustřednými kroužky s bodem uprostřed, v dalších polích potom skupiny 7 stejných kroužků mezi vodorovnými pásy rýh a v ostatních polích potom jsou ryté linie ze svazků rýh v trojúhelníkových a kosočtvercových sestavách. Patina světle- i tmavozelená, hladká i práškovitá, místy lesklá. Vnější prům. cca 260, vnitřní cca 160, prům. těla cca 80 x 50 mm. Poznámka: hlína z bezprostředního okolí turbanu poskytla bohatý archeobotanický materiál, který je nyní zpracováván T. Šálkovou a bude následně publikován na jiném místě. Obr. 3:1a–1d; 4:1a–1b.

153

4. Jestřebice, okr. PísekDosud nedatované mohylové pohřebiště s 5 většími mohylami v lesíku V Kopcích, parc. č. 514/1, které v roce 1996 nově evidoval J. Fröhlich. ZM 22-24-22, 065:332, 065:345, 068:345, 068:332. Na severním úpatí zacho-vané mohyly č. 1 o prům. 11 a v. 0,6 m na V okraji pohřebiště nalezl při průzkumu dne 18. 5. 2013 J. John zlomek turbanu, datující pohřební aktivity na mohylníku do doby halštatské.

- Datace: doba halštatská.- Ulož.: M Milevsko, přír. č. 3/2014/38.- Lit.: Fröhlich 1998, 63, č. 247; Chvojka a kol. 2011, 47, č. C41, 227–228, obr. 55 (plán gps a další lit. k lokalitě); John v tisku b; Michálek v přípravě.

• 1 zl. vnější části těla většího bronzového plechového turbanu s částí ryté geometrické výzdoby v jednom z polí, oddělených 4 pásy svislých rýh. Patina hnědozelená, uvnitř stopy vytepávání. Rozm. 40,5 x 36, max. síla plechu 0,9 mm. Obr. 2:5.

5. Kestřany, okr. PísekArtefakt nalezl Zdeněk Macek asi v září 2009 na louce asi 10 m J od okraje lesa Pod Čihadly. ZM 22-41-12, okolí bodu 195:285, nadm. v. 430 m.

- Datace: doba halštatská.- Ulož.: sbírka Z. Macka, Písek.- Lit.: nepublikováno.

• Bronzový náramek z tyčinky čtvercového průřezu se zaoblenou vnější a vnitřní hranou, s mírně se zužují-cími rovnými konci, nezdobený, patina hnědozelená, místy stržená až na zlatavý kov, prům. 62 x 59, prům. těla uprostřed 4 x 4 a u konců 3 x 4 mm. Obr. 2:1.

6. Kestřany, okr. PísekPředmět nalezl Zdeněk Macek v srpnu 2011 na poli na návrší Soustava, asi 100 m JV od telekomunikační věže. ZM 22-41-12, okolí bodu 204:178, nadm. v. 410 m.

- Datace: doba laténská.- Ulož.: sbírka Z. Macka, Písek.- Lit.: nepublikováno.

• Jeden článek bronzového náramku sestávajícího z menších polokoulí, opatřených na horní i spodní straně kruhovými otvory, hladký a nezdobený, patina černozelená, d. zlomku 30, max. š. 20 mm. Obr. 10:2.

7. Kozlov, okr. StrakonicePředměty nalezla anonymní detektorářka ze Strakonic na jaře roku 2011, Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích byly následně předány prostřednictvím M. Kratochvíla z Prahy. ZM 22-32-12, 255:289, trať Na Tabulkách, JJZ od pravého břehu Otavy, nadm. v. 432 m.

- Datace: doba laténská (datace druhého artefaktu není zcela jistá).- Ulož.: M České Budějovice, inv. č. A 27975.- Lit.: Chvojka 2013, 105, č. 439.

154

• Bronzový opaskový závěsek v podobě profilované kuželky s malým závěsným kroužkem (očkem) na horní straně a kruhovým destičkovitým ukončením na spodní straně, patina šedozelená, hladká, místy oprýskaná, d. 27,3, max. prům. těla 11,5 a prům. spodní destičky 11,5 x 10,5 mm. Obr. 10:3.• 1 zl. malého skleněného kroužku z tyčinky kruhového průřezu, barvy kobaltově modré, prům. cca 18, prům. těla 2,5–3 mm. Obr. 10:11.

8. Kozlov, okr. StrakoniceNálezové okolnosti viz č. 7. ZM 22-32-12, 301:336, trať Na Tabulkách, na hraně terasy nad pravým břehem řeky Otavy, nadm. v. 418 m.

- Datace: doba laténská (u druhého artefaktu datování nejisté – recentní?).- Ulož.: M České Budějovice, inv. č. A 27976.- Lit.: Chvojka 2013, 195, č. 439.

• Menší litý a uzavřený bronzový kroužek s tělem vně hraněným, hnědozelená oprýskaná patina, prům. 20, prům. těla 4 x 4,5 mm. Obr. 10:4.• 1 zl. (asi ½) většího bronzového kroužku z tyčinky kruhového průřezu, patina hnědozelená, hladká, prům. cca 45, prům. těla 5 mm. Nezobrazen.

9. Krašovice, okr. PísekArtefakt nalezl v roce 2012 Petr Hošna z Čížové a následně jej předal do píseckého muzea. Naleziště je situ-ováno v polní trati Ve Vůsím, asi 770 m JJZ od hájovny Skrýšov a nachází se asi 300 m ZJZ od ojedinělého nálezu železné sekerky (srov. Fröhlich – Michálek – Jiřík 2011, 133, č. 9, obr. 10:1). ZM 22-41-02, 363:202, nadm. v. 413 m.

- Datace: doba halštatská až časně laténská.- Ulož.: M Písek, přír. č. 223/13.- Lit.: Jiřík v tisku a.

• Bronzový litý závěsek (se železným jádrem?) v podobě levé botičky se závěsným, dnes částečně odlomeným očkem (kroužkem) k zavěšení, které je od botičky odděleno 2 vodorovnými rýžkami, patina tmavozelená hladká, místy částečně oprýskaná, d. 32, zachov. v. 25, max. š. 10, prům. očka 7 mm. Obr. 2:7.

10. Libětice, okr. StrakoniceArtefakt byl nalezen na jaře roku 2013 anonymním detektorářem na akropoli pozdně halštatského a raně středověkého hradiště na vrchu Hradiště. ZM 22-32-24, okolí bodu 099:330 mm, nadm. v. 603,7 m.

- Datace: doba halštatská.- Ulož.: soukromá sbírka.- Lit.: nepublikováno.

• Bronzový závěsek (amulet) kruhového tvaru s 3 nepravidelnými lichoběžníkovitými prolomeními při obvodu, se 3 menšími kruhovými otvory mezi nimi a kruhovým otvorem uprostřed, patina tmavozelená, hladká, místy mírně vředovitá, prům. 36 x 37, prům. středového otvoru 6 mm. Obr. 2:2.

155

11. Milenovice, okr. PísekPředmět nalezl a Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích daroval Vladislav Pícha 12. 1. 2012. Lokalita, kde nelze vyloučit, že předměty pocházejí z výbavy zcela zničeného hrobu, se nachází na poli při vrcholu návrší, asi 50 m JV od kóty 411 m n. m. (Čerlín), nad levým břehem řeky Blanice. ZM 22-43-04, 046:216, nadm. v. 408 m.

- Datace: doba laténská.- Ulož.: M České Budějovice, inv. č. A 27956.- Lit.: Fröhlich – Chvojka v tisku.

• Velká zploštěle kulovitá patka bronzové spony (?) zdobená plastickými esíčky zakončenými kuličkami a v polích mezi nimi krátkými rýžkami, na odlomené patce stopy železné tyčinky, patina světlezelená, oprýs-kaná, prům. 17 mm. Obr. 10:5.• 1 zl. náramku s tělem D-průřezu a složeného z článků, zdobených na vnější vyklenuté straně plastickými esíčky a spirálkami, s kroužky a kuličkami na konci, pole mezi nimi jsou vyplněna drobnými krátkými rýžkami, vnitřní strana článku je rovná, patina světle- až tmavozelená, hladká i oprýskaná, d. zlomku 21 mm. Obr. 10:6.

- Pozn.: v okolí byly nalezeny ještě 2 slitky bronzoviny (d. 33 a 26 mm) a 1 zl. bronzového plechu (rozm. 34 x 25 mm), které nelze blíže datovat, a pak soubor bronzových předmětů z doby bronzové (srov. Chvojka – Fröhlich 2013, 82–83).

12. Písek, okr. PísekPředmět nalezl roku 2012 a Prácheňskému muzeu daroval Jan Kolpek z Písku. Naleziště leží v trati U Síb-rovny, asi 200 m S od levého břehu řeky Otavy. ZM 22-41-08, 410:202, nadm. v. 410 m.

- Datace: doba laténská.- Ulož.: M Písek, přír. č. 231/13.- Lit.: Jiřík v tisku b.

• Menší litá bronzová záponka s 2 malými kruhovými otvory na jednom konci, s větším kruhovým otvorem ve střední části a s druhým koncem trojúhelníkového tvaru s odlomeným (?) zahnutým háčkem, patina světle šedozelená, d. 39, max. š. ve středu 15 mm. Obr. 10:9.

13. Podolí I, okr. PísekPředmět byl nalezen anonymními detektoráři před rokem 2011 při hledání militárií z 2. světové války v lese nad pravým břehem Vltavy, JV od zaniklé osady Podolsko a S od místní odbočky ze silnice Písek – Tábor. Nález byl v roce 2011 poskytnut k dokumentaci do Jihočeského muzea. ZM 22-41-05, okolí bodu 150:345 (rozptyl do vzdálenosti cca 100 m).

- Datace: doba laténská.- Ulož.: soukromá sbírka Tábor.- Lit.: Chvojka 2013, 170–171, č. 739.

• Lučík bronzové (tzv. „bójské“) spony s odlomenou jehlou a vinutím (3 + 3). Lučík je vytvořen z plochého pásku, je nepravidelně trapezoidního tvaru, ve středu mírně zesíleného, při okrajích a ve střední části jsou nízká plastická žebírka, která jsou zdobena šikmými hustými rýžkami vedenými zprava doleva, patina světle- až hnědozelená, korodovaná, zachovaná d. 47, max. š. lučíku 16 a síla 2 mm. Obr. 10:7.

- Pozn.: na lokalitě byly nalezeny ještě bronzové předměty ze střední (náramek, srp) a z mladší doby bronzové (srp a 2 puklice): viz Chvojka – Fröhlich 2013, 85.

156

14. Semice, okr. PísekBronzové turbany ve zlomcích, které postupně za pomoci detektoru kovů nalezl a Prácheňskému muzeu v Písku předal Karel Podhorský z Myšence. Dne 14. 12. 2013 navštívili místo nálezu znovu J. Fröhlich a K. Podhorský a nalezli dodatečně dalších 113 zlomků turbanů. Všechny zde nalezené zlomky byly rozvle-čeny orbou na ploše asi 15 x 7 m v ornici pole (parc. č. 376/2) V od samoty Krahulčí. Na mapě ZM 22-41-13 jde o širší okolí bodu 342:244, nadm. v. 405 m. Je pravděpodobné, že nálezy pocházejí ze zcela zničené mohyly.

- Datace: doba halštatská.- Ulož.: M Písek, přír. č. 213/09, 118/2011, 232/13 a 9/14.- Lit.: Fröhlich – Michálek – Jiřík 2011, 136, obr. 7–8; Jiřík v tisku d; Michálek v přípravě.

• 47 zl. bronzových turbanů, nález roku 2009 (viz lit.). Přír. č. 213/09. Lit.: Fröhlich – Michálek – Jiřík 2011, 136, č. 14, obr. 7–8.• 5 zl. těla a 1 zl. konce bronzových turbanů s rytou geometrickou výzdobou, nález z roku 2010. Přír. č. 118/2011. Lit.: viz výše.• 39 zl. dvou bronzových turbanů, nález K. Podhorského na jaře roku 2013: 5 zl. zesílených konců, 6 zl. vnitřních zesílených okrajových částí, 27 zl. těl turbanů s rytou geometrickou výzdobou, z toho 1 zl. s vy-raženými soustřednými kroužky s bodem uprostřed a 1 nezdobený zlomek, patina světle- i tmavozelená, práškovitá, místy oprýskaná, některé zlomky opět silně deformované, vnější prům. turbanu asi 205, vnitřní 85, v. u konců 95 mm. Přír. č. 232/13. Obr. 5:1–6; 6:1–22.• 113 zl. bronzových turbanů, sběr 14. 12. 2013: 2 zl. zesílených konců, 11 zl. zesílených okrajů horní i spodní strany, z nichž jeden se stopami reparace, 97 zl. těla s rytou geometrickou výzdobou, z toho 1 zl. s reparací, 1 zl. s rytou výzdobou doplněnou vybíjenými soustřednými kroužky s bodem uprostřed a 2 nezdobené zl. těla. Některé zlomky jsou silně deformovány, patina je tmavo- i světle zelená, hladká až lesklá i práškovitá, oprýskaná. Podle patiny a podle výzdoby pocházejí zlomky nejméně ze dvou turbanů (totéž platí i pro dříve nalezené zlomky), zlomky s výzdobou soustředných kroužků nasvědčují však tomu, že turbany byly nejspíše tři. Přír. č. 9/14. Obr. 5:1–8; 6:1–23.

15. Slaník, okr. StrakonicePředmět nalezli dne 26. 8. 2012 Jan John a Jiří Beneš pomocí detektoru kovů na J okraji rozsáhlého sídliště z doby římské (k lokalitě viz Dubský 1949, 400–425: jako Přešťovice, část však zasahuje i do kat. území obce Slaník). Místo nálezu je situováno na JV svahu částečně zalesněného návrší Na Býkovci, asi 250 m S od Rovenského potoka (dál až k vtoku do Otavy zv. Rohozná), na parc. č. 252/1. ZM 22-32-15, okolí bodu 325:157, nadm. v. 384 m.

- Datace: doba halštatská.- Ulož.: M České Budějovice, inv. č. A 31944.- Lit.: John v tisku a.

• 1 menší zl. koncové části většího plechového bronzového turbanu se zesíleným koncem, zdobeného pásy 4 rýh, patina světle zelená hladká, uvnitř stopy vytepávání, rozměry zl. 34 x 19 mm. Obr. 2:6.

- Pozn.: nález pochází pravděpodobně z orbou zcela rozrušeného žárového hrobu, jak nasvědčují také při dřívějších povrchových sběrech nalezené zlomky keramiky: 1 zl. nejspíše menší amforky s kónickým a mír-ně prohnutým hrdlem s ven vyhnutým okrajem, na spodní části hrdla probíhá pás kolkovaných kroužků, p. tmavohnědý, hlazený, vně a uvnitř při okraji tuhovaný, 2 zl. (slepeny) větší misky se zataženým okrajem, p. hnědošedý, vodorovně hlazený, prům. okraje ca 260 mm. Nezobrazeny.

157

16. Smrkovice, okr. PísekArtefakt byl nalezen na jaře 2011 neznámým detektorářem na návrší U Dubu v severní části lesa Hůrky, na lesní cestě 200 m SZ od samoty čp. 138. ZM 22-41-13, 227:116, nadm. v. 454 m. Průzkum J. Fröhlicha v okolí místa nálezu byl negativní.

- Datace: doba laténská.- Ulož.: sbírka Z. Macka, Písek.- Lit.: nepublikováno.

• Větší bronzový kroužek (amulet) s tělem kruhového průřezu a s trojicemi kuličkovitých nálitků téměř po celém obvodu těla, z nichž dva jsou poškozené (s odlomenými konci), patina tmavozelená, hladká a lesklá, prům. 41 x 45, max. š. 12 až 13, prům. středové tyčinky 4 x 3,5 mm. Obr. 10:10.

17. Spolí, okr. Český KrumlovPředmět nalezl v roce 2007 Jiří Hálek z Českého Krumlova. Místo nálezu leží v poměrně exponované poloze na prudkém SZ svahu Vraného vrchu, 430 m SZ od vrcholové kóty 701,7 m, asi 150 m V od pravého břehu Vltavy. Sekerka ležela v lesní půdě, v hloubce asi 20–25 cm pod dnešním povrchem. ZM 32-23-10, okolí bodu 305:071, nadm. v. 569 m, převýšení cca 60 m.

- Datace: doba halštatská/ laténská.- Ulož.: M České Budějovice, inv. č. A 28163.- Lit.: Chvojka 2010, 286, č. 1189; Zavřel 2011, 465, 468, obr. 1:9, 14:B5, 15:9, 16:9 (datuje do Ha D – LT D).

• Menší železná sekerka s uzavřenou, téměř čtvercovou tulejí, s původně vějířovitým, dnes částečně oláma-ným ostřím, zachovaná d. 72, š. ostří ca 58, prům. tuleje 30 x 25 mm. Obr. 2:8.

18. Štěkeň, okr. StrakonicePředměty nalezl v roce 2012 Lukáš Císařovský ze Semic u Písku a následně je daroval muzeu v Písku. Místo nálezu se nachází asi 150 m JZ od hřbitova ve Štěkni v poloze U Františka, parc. č. 550. ZM 22-41-11, okolí bodu 151:136, nadm. v. 408 m. Následný povrchový a vizuální průzkum naleziště J. Michálkem po oznámení nálezu byl negativní. Nelze vyloučit, že nález pochází ze zcela orbou zničené mohyly.

- Datace: doba halštatská.- Ulož.: M Písek, přír. č. 229/13.- Lit.: Jiřík v tisku c; Michálek v přípravě.

• 2 menší lité bronzové knoflíky kruhového tvaru s dnes olámanými okraji, na horní straně opatřené hrotitým zaobleným kuželovitým výčnělkem a na spodní s jedním ouškem k upevnění, původní prům. ca 18–20, v. 12–13 mm. Obr. 2:3–4.

20. Vlastec-Temešvár, okr. PísekSoubor předmětů byl nalezen anonymním detektorářem (nebo detektoráři?) někdy před jarem roku 2011 údajně v lese SV od kaple v osadě Struhy u Vlastce na JZ svahu zalesněného bezejmenného návrší nad Kře-neckým potokem na katastrálním území Vlastce a patrně i Temešváru, parc. č. 1332 a 295/1. Koordináty na ZM 22-23-24, okolí bodu: 383:080, nadm. v. 396 m. Poblíže tohoto místa (nálezy byly údajně rozptýlené na větší ploše), nedaleko hrany svahu, na katastrálním území obce Vlastec, parc. č. 1332, ZM 22-23-24, 375:083,

158

nadm. v. 404 m, byly nalezeny ještě bronzové předměty z doby římské (R C2: dvě spony, zlomek pánve a zá-pona, M České Budějovice: Zavřel v tisku; Droberjar – John – Zavřel v tisku). Prohlídku míst nálezů a jejich zaměření pomocí gps provedli dne 25. 6. 2011 O. Chvojka, J. Fröhlich a J. Michálek společně s prostředníkem, který nálezy zapůjčil do muzea v Českých Budějovicích k dokumentaci.

- Datace: doba laténská.- Ulož.: soukromá sbírka, Tábor.- Lit.: Michálek 2014; Chvojka – Fröhlich – Michálek v tisku; Droberjar – John – Zavřel v tisku; Zavřel v tisku.

• Železný hrot kopí s dlouhým, úzkým a štíhlým listem, s výrazným středovým žebrem po celé délce, s delší, jen mírně kónickou tulejkou, s ohnutým hrotem, celková d. 350, d. listu 232, max. š. listu 41, d. tulejky 118 a její prům. 18 mm. Obr. 12:1.• Odlomený hrot listu železného kopí (?), se znatelným středovým žebrem, zachovaná d. 50, max. š. 30 mm. Obr. 12:2.• Menší železná sekerka s uzavřenou obdélnou tulejkou a s vějířovitým ostřím, d. 96, š. ostří 63, prům. tulejky 36 x 30,5 mm. Obr. 12:3.• Menší železná sekera s obdélnou tulejkou s trojúhelníkovitým otvorem, se širokým vějířovitým ostřím, d. 81, š. ostří 79, prům. tulejky 31,5 x 25 mm. Obr. 12:4.• Menší železný srp s odlomenou špičkou, s pravoúhle zahnutým trnem k upevnění, zachovaná d. 190, max. š. těla 21,5 a síla 4, d. trnu 20 mm. Obr. 12:5.• Tři spojené a osmičkovitě vytvářené články železného řetězu, z tyčinky kruhového a čtvercového průřezu, celková d. 220 mm. Obr. 12:6a.• 1 neúplný, osmičkovitě vytvářený článek železného řetězu, d. 56 mm. Obr. 12:6b.• 1 článek železného řetězu, poškozený, d. 48 mm. Obr. 12:6c.• Větší masivní železný hřeb s hlavou kruhového tvaru, d. 47, prům. hlavy 34 x 30, prům. těla 19,5 x 9 mm. Obr. 12:7.• Železný lžičkovitý vrták s tělem čtvercového a kruhového průřezu, d. 184, prům. těla 10,5 x 12 a 12 mm. Obr. 12:8.

20. Vlkov, okr. České BudějoviceDne 4. 11. 2012 objevili společně J. Ciglbauer, J. Dvořák, E. Hieke a J. Figura dosud neregistrovanou skupi-nu 11 mohyl v lese Království, většinou již dříve prokopaných, a poblíže mohyly č. 5 bronzovou sekerku ze starší doby bronzové. Dne 17. 11. téhož roku skupinu zaměřili pomocí gps O. Chvojka a J. John a zároveň také nalezli v centrální části téměř již neznatelné mohyly č. 11 o prům. asi 10 a v. 0,3 m (na ploše asi 2 x 2 m a v hl. 20–25 cm) zlomky bronzového turbanu. Nové mohylové pohřebiště se nachází 400–500 m od již dříve evidované skupiny mohyl (Beneš – Michálek – Zavřel 1999, č. A 31). ZM 22-44-08, 401:052, 401:057, 411:057, 410:050, nadm. v. 514–520 m.

- Datace: doba halštatská.- Ulož.: M České Budějovice, inv. č. A 31941–31943.- Lit.: Chvojka – John v tisku; Michálek v přípravě.

• 23 zl. bronzového plechového turbanu s tělem C-průřezu, se zesílenými nedochovanými konci, vnější strana turbanu je opatřena rytou geometrickou výzdobou v x-polích, při zesílených koncích (?) potom ještě doplněnou rytými soustřednými kroužky s vyraženým bodem uprostřed. Některé zlomky jsou nepatrně deformovány a 1 zl. má otvor po reparaci. Patina je hnědo-, světle- i modrozelená, místy prosvítá zlatavý kov, vnější prům. ca 180–185, vnitřní 100, prům. těla ca 40 x 65 mm. Inv. č. A 31941. Obr. 7:1a–1d.

159

• Zlomek čepele železného srpu s obloukovitou čepelí, s výrazným žebrem při okraji, část s trnem k upevnění na násadu chybí. Zachovaná d. 158, max. š. čepele 32, síla žebra 4 mm. Inv. č. A 31942. Obr.7:2.• 2 zl. keramických misek patrně s ostrým lomem, zdobených uvnitř rastrovanými pásy, 1x ještě lemovaných podlouhlými vpichy, p. světlehnědý a červenohnědý, na 1 zlomku jsou vně stopy černého malování (?). D. zl. 42 a 29 mm. Inv. č. A 31 943. Obr. 4:2–3.- Pozn.: společně byly na stejném místě, tj. v prostoru mohyly č. 11, nalezeny také 4 keramické zlomky – da-tace: pravěk – doba halštatská?

21. Záluží, okr. Český KrumlovPřed rokem 2012 nalezl na poli SV od skupiny 2 halštatských mohyl v lese Kopřivna a asi 300 m JZ od sa-moty U Prokopa Petr Jeřábek z Kájova. Místo nálezu je na ZM 32-22-16 určeno koordináty 308:114 (okolí bodu), nadm. v. 467 m.

- Datace: doba laténská.- Ulož.: sbírka P. Jeřábka, Kájov.- Lit.: Chvojka v tisku d.

• Menší bronzový uzavřený kroužek (amulet) s tělem kruhového průřezu, opatřený na vnějším obvodu těla 7 trojicemi větších kuličkovitých nálitků, patina hnědozelená, hladká, vnější prům. 28 x 30, vnitřní 14, prům. těla 5 a s nálitky 9 x 8 mm. Obr. 10:8.

22. Zběšice, okr. PísekMohylové pohřebiště s celkem asi 11 mohylami (1 zachovaná, 5 částečně porušených staršími výkopy, 3 mírně porušené a 2 nejisté: č. 2 a 11) na mírném svahu při S okraji lesa Lipovec, v lesní poloze Nad Kolišo-vem (parc. č. 262). Na mapě ZM 33-24-22 je areál pohřebiště vymezen koordináty 150:120, 159:125, 167:122 a 159:118 a leží v nadm. v. 456 až 460 m.

Skupinu blíže nedatovaných pravěkých mohyl objevil při průzkumu roku 1975 J. Fröhlich. V letech 2009 a 2011 pohřebiště revidovali a pomocí gps zaměřili O. Chvojka, J. Fröhlich, J. Michálek a J. Beneš, kteří zde zároveň v porušené mohyle č. 10 učinili první nálezy.

Mohyla č. 10 je situována na S okraji pohřebiště, její prům. činí 12 a v. 0,8 m. Ve vrcholu je patrný vkop staršího výzkumu, jehož autor ani nálezy nejsou známy. V druhotně dislokovaném materiálu (humus a hli-nito-písčitý násyp mohyly) z tohoto výkopu byly ve střední části mohyly a při okraji zásahu vyzdviženy dne 19. 10. 2011 zlomky bronzového turbanu a bronzové nádoby (?).- Datace: doba halštatská.- Ulož.: M Bechyně, sine.- Lit.: Fröhlich 1978, 105, č. 303e (registrováno 7 výrazných mohyl); Fröhlich – Michálek 2009, 37, č. 175 (uvádějí 7 mohyl); Chvojka a kol. 2011, 69, 240, lok. č. C151, obr. 63 (plánek pohřebiště); Michálek v přípravě.

• 46 zl. bronzového plechového turbanu: 10 zesílených okrajových částí ze svrchní i spodní části a 36 zl. těla C-průřezu, okrajové zesílené konce chybějí. Tělo je po celé vnější straně zdobeno v celkem 5 až 6 polích rytou geometrickou výzdobou sestávající z rytých rastrovaných a příčně šrafovaných trojúhelníkových sestav, v obou koncových polích potom ještě drobnými vybíjenými soustřednými kroužky umístěnými ve vodorovných pásech mezi svazky rastrovaných pásů. Patina tmavě hnědozelená, s hlinitou krustou, vnější prům. ca 200–210, vnitřní 100–105, prům. těla ca 80 x 50 mm. Obr. 8:1a–1b; 9:1a–1b.• 11 zl. patrně větší bronzové nádoby blíže neurčitelného tvaru, snad polokulovitého kotle (?) se zesílenou

160

rovnou okrajovou částí, z níž jsou dochovány 2 zlomky. Patina hladká, místy silně oprýskaná a místy tma-vozelená s hlinitou krustou, d. zlomků 14–107, prům. okraje ca 300 mm. Obr. 8:2; 9:2–9.

- Pozn.: společně nalezený a blíže tvarově neurčitelný železný fragment je pravděpodobně recentního stáří.

Zhodnocení nálezů

Podle doložených a zjištěných aktivit lze nově získané nálezy zařadit do těchto kategorií:1. sídlištní: 10. Libětice,2. hrobové: 3. Dobřejovice, 4. Jestřebice, 11? Milenovice, 14? Semice, 15? Slaník, 18? Štěkeň, 20. Vlkov, 22. Zběšice,3. depoty – deponáty: 2. Bohdalovice, 19. Vlastec-Temešvár a4. nálezy ojedinělé nebo druhově nezařaditelné: 1. Besednice, 5.–6. Kestřany, 7.–8. Kozlov, 9. Krašovice, 12. Písek, 13. Podolí I, 16. Smrkovice, 17. Spolí, 18? Štěkeň, 21. Záluží.Z jednotlivých období byly získány níže uvedené druhy nálezů.

Doba halštatská a časně laténská

Bronzový náramek

Hladký nezdobený náramek nalezený u Kestřan (obr. 2:1) z tyčinky nepravidelně čtvercového průřezu se zaoblenou vnější stranou a s rovně seříznutými konci patří do skupiny běžně se vy-skytujících náramků již od stupňů Ha C–D1 a zejména potom v pozdní době halštatské až časně laténské (Ha D2/3–LT A), kdy jsou součástí hrobových výbav pohřbů nejen v mohylách, ale také v plochých žárových hrobech (např. Chlum-Bezdědovice, okr. Strakonice, hrob II; Hradiště, okr. Plzeň-jih, hrob XXVII: Michálek 1972, I, 120–123; Chvojka – Michálek 2011, 83). Náramek z Kestřan lze datovat do pozdní doby halštatské (Ha D2/3).

Bronzové turbany

Charakteristickým a typickým kruhovým šperkem mladší (Ha C–D1) až pozdní doby halštat-ské, příp. časné doby laténské (Ha D2/3–LT A) mohylové oblasti jižních a západních Čech jsou z plechu vytepané turbany a turbanovité kruhy. Ty se v ostatních částech Evropy vyskytují jen ojediněle (např. Durynsko, severní Bavorsko, Hallstatt, na Moravě potom v Býčí skále: Parzinger

– Nekvasil – Barth 1995, 29–30, 263 – Liste: neúplný soupis nálezů z Čech, Abb. 11). V hrobech bývají uloženy v nejrůznějším počtu, od 1 až do 5 či 6 kusů, velmi často se vyskytují 2 exempláře, jako např. Hanov, Jemnice, Křtěnov, Mirovice, Rovná, Skalice, Třebohostice, Vrcovice, Zahrádka a nově Semice (Michálek v přípravě, díl 2: Katalog). V důsledku intenzivního užívání detektorů kovů v posledním dvacetiletí (Fröhlich – Michálek – Jiřík 2011, 140, s další lit.) se jejich počet nebývale rozrostl a v jižních Čechách (obr. 13) dnes evidujeme celkem 47 lokalit (43x mohylové a 4x ploché žárové pohřebiště: Michálek v přípravě, mapa 1.18) oproti 9 publikovaným lokalitám v Čechách západních (Šaldová 1957, 678–691, obr. 289). Nově nalezené turbany, příp. jejich zlomky, pocházejí jak z mohyl: Dobřejovice – 1 kus (obr. 3–4), Jestřebice – 1 kus (obr. 2:5), Semice – 2 kusy (obr. 5–6), Vlkov – 1 kus (obr. 7) a Zběšice – 1 kus (obr. 8–9), tak i z plochých žárových hrobů: Slaník (obr. 2:6). Nově se také prokázalo, že v případech, kdy byly turbany vyzvednuty

161

„in situ“ (např. Zahrádka, okr. Český Krumlov, mohyla č. 1), přinesly celou škálu informací (např. antropologických, zoologických, botanických, entomologických, parazitologických, dále potom také dochované fragmenty textilií a další organické materiály), které byly při dřívějších převážně neodborně vedených výzkumech nenávratně přehlédnuty a ztraceny (Šálková a kol. v tisku).

Bronzový závěsek

Pravděpodobně do kategorie závěsků s převážně ochrannou funkcí (amuletů) lze zařadit bronzový kruhový předmět s trojicemi prolomených otvorů, nalezený na výšinném opevněném sídlišti (hradišti) u Libětic jižně od Strakonic (obr. 2:2), jehož jedna fáze existence je datována do období Ha D2/3 až LT A. V jihočeském nálezovém fondu nemá předmět zatím přímé analogie.

Bronzový závěsek ve tvaru botičky

Zcela nový druh nálezu z pozdní doby halštatské až doby laténské v jižních Čechách představuje bronzový závěsek v podobě botičky z Krašovic u Písku (obr. 2:7). Závěsky, resp. spony ve tvaru boty, se zvednutou (zobákovitou) špičkou i se sklánějícím se nártem, rozšířené především v se-verní Itálii, celé alpské oblasti a dále v Dolním Rakousku, Švýcarsku, jihozápadním Německu a také v Čechách, se objevují již od pozdní doby halštatské (Ha D3) a časně laténské (LT A, příp. LT B). Znovu jsou doloženy v mladší až pozdní době laténské (LT C/D), kdy jsou nalézány jak na oppidech (Stradonice: Píč 1903, tab. XXV:7,11), tak na sídlištích (např. Dobročkovice na Moravě: Čižmář 2002, obr. 10:4) a v poslední době také v obchodně-industriálních centrech (Němčice – LT B2 až C2: Čižmář – Kolníková 2006, 267, obr. 2:3–4). Zastoupeny jsou rovněž v depotech (2 kusy z Ptení na Moravě: Čižmář 2002, 207–208, obr. 2:5–6, 6 – mapka rozšíření). Byly vyráběny ve většině případů z bronzu, méně již z hlíny, vzácněji potom i z kamene a jantaru. Vyskytnou se i menší hliněné nádoby ve tvaru boty a botičky (Jikev, Praha-Pitkovice). Zobrazení bot a botiček nalezneme rovněž na figurálních (maskovitých) sponách (v Čechách např. Manětín-Hrádek, hrob 74: Soudská 1968, obr. 5–6) a na figurálních scénách zdobících bronzové pochvy mečů (např. Hallstatt, hrob 944) nebo bronzové nádoby tzv. situlového umění. České nálezy spon a závěsků ve tvaru botičky poprvé shrnul a publikoval F. Schwappach (1967, 327, Abb. 1). Poslední doplněné shrnutí těchto nálezů, jejich původ (severní Itálie), rozšíření a chronologii přinesli L. Pauli (1971, 56–57, Liste 11, Mape 10), T. F. Warneke (1999), R. Echt (1999) a z Moravy potom M. Čižmář (2008). V souvislosti s nálezem hliněné botičky v Praze-Pitkovicích jim znovu věnovali pozornost M. Tref-ný a T. Polišenský (2008, 484–487). Závěsky ve tvaru botičky jsou obecně interpretovány jako amulety a talismany. Existuje nesčetné množství tvarů a vyráběny byly, jak již bylo zmíněno výše, z nejrůznějších materiálů. Nosily je především ženy a děti jako ochranu proti všemu zlému a měly svým nositelům přinášet štěstí (Müller – Lüscher 2004, 33–34, Abb. 33). Jsou také významným dokladem kontaktů střední Evropy, tedy časně laténského okruhu východo- i západoevropského, s místem jejich původu, tj. se severoitalskou oblastí v 6. až 5. století př. n. l. Pro pozdější fáze doby laténské lze ovšem předpokládat jejich místní výrobu, jak naznačují nedokončené polotovary z Němčic (Čižmář 2008).

Závěsek z Krašovic (obr. 2:3) představuje levou botičku s téměř plochým chodidlem, sklánějí-cím se nártem a se zahrocenou nezvednutou rovnou špičkou a lze ho, podobně jako další české a evropské nálezy, zařadit s největší pravděpodobností do časné doby laténské (LT A), i když nelze, vzhledem k ojedinělému nálezu, vyloučit ani dataci pozdější.

162

Bronzové knoflíky

Ke standardní výbavě hrobů s koňskými postroji a s vozy patřily v mladší až pozdní době bronzové a v době halštatské (Ha C–D2/3/LT A) nejrůznější typy bronzových knoflíků a nášivek. Dva nově nalezené knoflíky ze Štěkně (obr. 2:3–4), pocházející snad ze zcela zničené a neevidované mohyly, patří k menšímu typu s kuželkou na svrchní straně a s jedním ouškem na spodní straně a rozšiřují dosud známý nálezový katastr (Domanice, Hvožďany, Hradiště, Řepeč, Sepekov a Skalice) jiho-české mohylové kultury doby halštatské (Ha C–D; Michálek 1972, I, 102–103; Michálek v přípravě). K jejich výskytu a rozšíření srov. Fröhlich – Michálek – Jiřík 2011, 139–140 (s analogiemi a další lit.).

Doba laténská

Do skupiny osobních amuletů, majících magickou a ochrannou funkci, vyvíjejících se již od doby halštatské a vyskytujících se potom ve zvýšené míře až v mladší až pozdní době laténské, náležejí bronzové kroužky s nálitky (interpretované někdy také jako součásti opasků), kolečka s loukotěmi a některé další předměty.

Bronzové kroužky s kuličkovitými nálitky

Tuto kategorii nálezů, charakteristických pro mladší úseky doby laténské, nově rozšiřují krouž-ky s trojicemi nálitků ze Smrkovic u Písku (obr. 10:10) a Záluží u Českého Krumlova (obr. 10:8). V jižních Čechách byly dosud nalezeny na oppidu v Třísově, v Českých Budějovicích, Ratajích, u Žimutic a v depotu u Holubova (John – Houfková 2014). Kvantitativně početné nálezy jsou doloženy z oppid, v Čechách ze stradonického (Píč 1903, tab. XI:5–8,10,17,19,21–22) a na Moravě ze Starého Hradiska (Čižmář 2002, 205). Kroužek z oppida u Třísova (Hlava 2009, 119, obr. 1:14) má po obvodu 7 trojic nálitků. Nález z Českých Budějovic (Zavřel 1993, 5–6, č. 20, obr. 2:16) má po obvodu pět solitérních a jednu trojici nálitků. Na kroužku z okolí Žimutic na Vltavotýn-sku (nepublikováno, M Týn nad Vltavou, inv. č. 6396) se po obvodu střídají skupiny tří nálitků s jedním. Velký kroužek ze sídliště u Rataj na Bechyňsku (Beneš – Chvojka 2008, obr. 38) má na obvodu jednoduché nálitky. Nejnověji byl kroužek se skupinami trojic nálitků nalezen v depotu u Holubova na Českokrumlovsku (nález z roku 2013: John – Houfková 2014). Zcela výjimečný soubor 11 kroužků s kuličkovitými nálitky pochází potom ze známého depotu z Ptení (okr. Pro-stějov) na Moravě, který zhodnotil M. Čižmář (2002, 194–225), další jsou známy i ze Slovenska (např. Keréstúr: Filip 1956, tab. CIV:11–12,15) a nově také z obchodního a industriálního centra v Němčicích na Moravě (Čižmář – Kolníková 2006, 264, obr. 2:13–14).

Bronzové kolečko s loukotěmi

K typologii, interpretaci a nálezům bronzových koleček s loukotěmi v jižních Čechách jsme se již vyjádřili v první části (Fröhlich – Michálek – Jiřík 2011, 141–142). K nim nyní přibyl další ojedinělý nález menšího kolečka s hladkým obvodem a se 6 loukotěmi z Besednice (obr. 10:1), který je mož-no datovat do průběhu stupňů LT C–D. Vyskytují se nejčastěji v mladší a pozdní době laténské v prostředí oppid a sídlišť, nové nálezy z Moravy (Němčice: Čižmář – Kolníková 2006, 264, obr. 2:15) potom dokládají jejich výskyt již v LT B2 až LTC1/C2.

163

Bronzové náramky

Zlomek (článek) bronzového náramku z Milenovic (obr. 10:6) je zdoben plastickými esíčky zakon-čenými kroužky a kuličkami a plošky mezi nimi jsou potom vyplněny krátkými rýžkami, tedy vý-zdobou patřící do okruhu kontinentálního vegetativního stylu, vycházejícího hlavně z rostlinných motivů. Společně s nalezenou kuličkou ze spony (viz dále) mohou pocházet ze zničeného hrobu. Zlomek náramku složeného z jednotlivých polokulovitých článků s prolomenými půlkruhovými otvory na horní i spodní straně z Kestřan (obr. 10:2) náleží do skupiny náramků, známých např. z kostrových hrobů u Černého Vola a Klapého ve středních Čechách (Kruta 1975, Fig. 45:1–2).

Bronzový závěsek z opasku

Ke dvěma známým a publikovaným kuželkovitým závěskům s očkem (Míreč u Blatné a Semice u Písku) z bronzových opasků z jižních Čech (Michálek 1999, 85, obr. 69:2; Fröhlich – Michálek – Jiřík 2011, 140–141, obr. 9:1) přibyl nově další z Kozlova, okr. Strakonice (obr. 10:3). Patří k poměrně početně v Čechách zastoupenému typu V podle typologie J. Waldhausera a F. Krásného (2006, 109–110, obr. 13) a vyskytuje se především v opaskových garniturách žen vyšší společenské elity v období LT B2–C1. Zda v jeho blíz-kosti nalezený menší a jen mírně hraněný bronzový kroužek (obr. 10:4) je stejného stáří, nelze jedno-značně rozhodnout. Ojediněle se potom tyto závěsky vyskytují ještě v mladší a pozdní době laténské (LT C/D) na českých oppidech (Stradonice: Píč 1903, tab. XXI:3; Hrazany: Waldhauser – Krásný 2006, 109).

Bronzová záponka

Malá bronzová litá záponka z Písku s odlomeným zpětným háčkem (obr. 10:9) nemá zatím v ji-hočeských nálezech doby laténské obdobu. Stejně jako výše uvedené kuželkovité závěsky byly i tyto záponky běžnou a častou součástí bronzových řetězových opaskových garnitur doložených v kostrových hrobech žen období LT B2 až C1 v Čechách i na Moravě (Filip 1956, 171–173).

Bronzové spony

Nálezový inventář této kategorie nálezů se rozrostl o zlomky dvou spon. Jednou z nich je velká bronzo-vá zploštělá kulička s částí železné tyčinky (patkou?) spony z Milenovic (obr. 10:5), zdobená plastickými esíčky s kroužky a kuličkami na koncích. Patří do skupiny spon středolaténské konstrukce s velkou kuličkou na patce, zdobených nejčastěji esovitými nebo spirálovitými plastickými motivy, které jsou doloženy z četných kostrových hrobů v Čechách, na Moravě i v prostoru Karpatské kotliny (např. Pra-ha-Bubeneč, Hostomice, Lenešice, Přemyšlení, Vracov, Košice: Filip 1956, 101, obr. 27:2–3, 28:3, 29:1,7, tab. XXXIII:14; Kruta 1975, Fig. 35:3, 37:B, 42:2). K milenovickému exempláři najdeme téměř shodné protějšky v nových nálezech z obchodního a industriálního centra doby laténské u Němčic na Moravě (Čižmář – Kolníková 2006, 262, obr. 1:4–5), datovaných do stupňů LT B2 až LT C1/C2.

Další nalezenou bronzovou sponou z doby laténské v jižních Čechách je fragment tzv. „bójské“ spony z Podolí I, ze které se dochoval pouze trapezoidní plochý lučík s výzdobou šikmých rýžek na středním i obou okrajových žebírcích. Vinutí (3 + 3) a jehla se zachycovačem nebyly nalezeny (obr. 10:7). Patří k nejběžnějšímu typu této spony, mající středolaténskou konstrukci, vnější horní tětivu, vinutí 3 + 3 a plochý, nejčastěji trapezoidně tvarovaný a zdobený lučík, které jsou v Čechách a na Moravě datovány do stupňů LT C2–D1. Doposud byly z jižních Čech publikovány dvě spony tohoto typu, jedna z oppida v Třísově (Karasová 2002, 234, tab. V:9; zde definovaná jako spona

164

destičkovitá) a druhá z Kadova u Blatné (Michálek 1999, 77–80, obr. 64:4, 65:4), kde byla spolu se železnou sekerkou s neuzavřenou tulejkou, dnes nedochovaným oštěpem, dvěma skleněnými korály, bronzovým knoflíkem a patrně i lidskými ostatky. Nález je interpretován jako obsah hrobu nebo předměty související s blíže neurčitelnými kultovními praktikami pozdní doby laténské.

„Bójskými“ sponami se v české odborné literatuře naposledy zabývali M. Čižmář a J. Meduna (2012, 347–356), kteří také obě dříve publikované spony z jižních Čech zařadili do svého soupisu.

Hromadné a ojedinělé nálezy železných předmětů

Do kategorie hromadných (do soupisu byly zařazeny nově nalezené depoty z Bohdalovic: obr. 11:1–6 a z Vlastce-Temešváru: obr. 12:1–8) a ojedinělých nálezů železných předmětů z doby hal-štatské a laténské, získaných pomocí detektorů kovů, náležejí železné sekery, kosy, srpy, nebozez, řetězy, hřeby a další předměty, ze zbraní potom železné kopí.

Jednotlivé kategorie nálezů a jejich chronologické zařazení byly již podrobně pojednány v rám-ci jiných publikací (depot Bezdědovice 1: Michálek 1999, 29–55; depoty Bezdědovice 2 a 3: Fröh-lich – Michálek – Jiřík 2011, 129–130; depot Podolí I: tíž 2011, 134–135; depot Vlastec-Temešvár: Michálek 2014; depot Bohdalovice: Michálek – Fröhlich – Chvojka – John 2014; ojedinělé nálezy železných sekerek s tulejkou – Hospříz a Krašovice: Fröhlich – Michálek – Jiřík 2011, 132–133).

Zde znovu do soupisu zařazený a dříve publikovaný ojedinělý nález menší železné sekerky s uzavře-nou tulejkou ze svahu Vraného vrchu (kóta 701,7 m n. m.) u Spolí (obr. 2:8), datovaný P. Zavřelem (2011, 468, obr. 14:B5) do dlouhého období Ha D až LT D, lze nově přehodnotit a zařadit přesněji, s největší pravděpodobností do Ha D2/3. Činíme tak v kontextu s nedalekým výšinným neopevněným sídlištěm na vrcholové plošině Vraného vrchu (Hrubý – Valkony 1999, 18–19) a zcela novým objevem areálu ritu-álního (?) charakteru na severním předvrcholu Vraného vrchu, odkud byl získán soubor 6 bronzových náramků, žlutý skleněný kroužek, lidské kosti, mj. i zlomky lebky s provrtaným otvorem (po dokončení většího plošného výzkumu v roce 2014 a celkovém vyhodnocení bude publikováno na jiném místě).

Závěr

Publikované nálezy doplňují naše znalosti o kovové industrii používané v jižních Čechách v době halštatské a laténské (Ha D2/3–LT D). Dosud neznámými předměty byly v tomto regionu bron-zová botička z Krašovic (obr. 2:7) a litá záponka z Písku (obr. 10:9). Podchyceny byly i dva depoty železných předmětů (Bohdalovice a Vlastec-Temešvár: obr. 11–12) z doby laténské, které podstatně rozšiřují tuto dosud nečetnou kategorii nálezů z období LT B–D v Čechách (Smejtek – Lutovský

– Militký 2013, 12). Nápadný kvantitativní nárůst artefaktů jsme zaznamenali u kategorie kruho-vého šperku, totiž velkých bronzových a z plechu tepaných kruhů, tzv. turbanů, zdobených rytou a vybíjenou geometrickou výzdobou (Dobřejovice, Jestřebice, Semice, Slaník, Vlkov, Zahrádka a Zběšice: obr. 2:5–6; 3–9), šperku typického právě pro jihočeskou skupinu mohylové kultury mladší doby halštatské až časně laténské (Ha C–LT A). Na tuto skutečnost poukázali již J. L. Píč (1900, 51–52) a J. Filip (1956, 270, 274, tab. VII), který zároveň konstatoval, že jsou nalézány často v bohatěji vybavených kostrových pohřbech s vozy, se součástkami koňských postrojů nebo bron-zovými nádobami. Jejich zdejší koncentrace, 47 lokalit (obr. 13) s celkem 77 celými i neúplnými exempláři (Michálek v přípravě, mapa 1.18), dovoluje potom uvažovat o jejich místní produkci a existenci lokální specializované dílny.

165

Literatura a prameny

Beneš, A. – Michálek, J. – Zavřel, P. 1999: Archeologické nemovité památky okresu České Budějovice, díly I–II. Praha.Beneš, J. – Chvojka, O. 2008: Střípky zmizelých věků. Z nových archeologických poznatků o pravěku Be-

chyňska. Katalog k výstavě. Bechyně.Břeň, J. 1966: Třísov, keltské oppidum. Praha.Čižmář, M. 2002: Laténský depot ze Ptení. K poznání kontaktů našeho území s jihem, Památky archeolo-

gické 93, 194–225.- 2008: Latènezeitliche Hand- und Fussanhänger aus Mähren, Archäologisches Korrespondenzblatt 38, 81–85.Čižmář, M. – Kolníková, E. 2006: Němčice – obchodní a industriální centrum doby laténské na Moravě,

Archeologické rozhledy 58, 261–283.Čižmář, M. – Meduna, J. 2012: „Bójské“ spony v Čechách a na Moravě, Archeologické rozhledy 64, 347–356.Drda, P. – Rybová, A. 1998: Keltové a Čechy. Praha.Droberjar, E. – John, J. – Zavřel, P. v tisku: Römische Fibeln aus Südböhmen. In: Archeologie barbarů 6/2012.Echt, R. 1999: Das Fürstinnengrab von Reinheim. Studien zur Kulturgeschichte der Früh-La-Tène-Zeit.

Saarbrücker Beiträge zur Altertumskunde 69. Bonn.Filip, J. 1956: Keltové ve střední Evropě. Monumenta Archaeologica 5. Praha.Fröhlich, J. 1978: Zběšice, o. Bernartice, okr. Písek, Výzkumy v Čechách 1975, 104–105, č. 303.

- 1998: Jestřebice, okr. Písek, Výzkumy v Čechách 1976–1977, 63, č. 247.Fröhlich, J. – Chvojka, O. v tisku: Milenovice, okr. Písek, Výzkumy v Čechách 2012.Fröhlich, J. – Michálek, J. 2009: Katalog mohylových pohřebišť v okrese Písek. In: Chvojka, O. – Krištuf, P.

– Rytíř, L. (S katalogem Jiřího Fröhlicha a Jana Michálka), Mohylová pohřebiště na okrese Písek. 1. Díl. Cíle, současný stav poznání a metoda sběru dat. Archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supple-mentum 6. České Budějovice, 31–67.

Fröhlich, J. – Michálek, J. – Jiřík, J. 2011: Nové nálezy kovových předmětů z doby halštatské a laténské v již-ních Čechách, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 24, 129–161.

Hlava, M. 2009: „Amulety“ z oppida Třísov (okr. Český Krumlov), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 22, 115–123.

Hrubý, P. – Valkony, J. 1999: Nová zjištění na výšinných lokalitách z mladší doby halštatské na Krumlov-sku. Příspěvek k poznání mikroregionu Českokrumlovské kotliny, Polečnice a Chvalšinského potoka, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 12, 18–32.

Chvojka, O. 2010: Spolí, okr. Český Krumlov, Výzkumy v Čechách 2007, 286, č. 1189.- 2013a: Bohdalovice (Jihočeský kraj, okres Český Krumlov). In: Smejtek – Lutovský – Militký 2013, 62.- 2013b: Kozlov, okr. Strakonice, Výzkumy v Čechách 2010, 105, č. 439.- 2013c: Podolí I, okr. Písek, Výzkumy v Čechách 2010, 170–171, č. 739.- v tisku a: Besednice, okr. Český Krumlov, Výzkumy v Čechách 2012.- v tisku b: Bohdalovice, okr. Český Krumlov, Výzkumy v Čechách 2012.- v tisku c: Dobřejovice, okr. České Budějovice, Výzkumy v Čechách 2012.- v tisku d: Záluží, okr. Český Krumlov, Výzkumy v Čechách 2012.Chvojka, O. – Fröhlich, J. 2013: Ojedinělé nálezy kovových předmětů z doby bronzové, dokumentované

v jižních Čechách v letech 2010–2012, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 26, 77–112.Chvojka, O. – Fröhlich, J. – Michálek, J. v tisku: Vlastec-Temešvár, okr. Písek, Výzkumy v Čechách 2011.Chvojka, O. a kol. 2011 (O. Chvojka – J. Beneš – J. Fröhlich – J. John – J. Michálek – T. Šálková – A. Bernardová – P.

Houfková – R. Křivánek – A. Majer – J. Novák – K. Nováková – E. Talarovičová): Osídlení z doby bronzové v povodí říčky Smutné v jižních Čechách. Archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 8. České Budějovice

Chvojka, O. – John, J. v tisku: Vlkov, okr. České Budějovice, Výzkumy v Čechách 2012.

166

Chvojka, O. – Michálek, J. 2011: Výzkumy Josefa Ladislava Píče na mohylových pohřebištích doby bronzové a halštatské v jižních Čechách. Fontes Archaeologici Pragenses 35. Pragae.

Jiřík, J. v tisku a: Krašovice, okr. Písek, Výzkumy v Čechách 2012.- v tisku b: Písek, okr. týž, Výzkumy v Čechách 2012.- v tisku c: Štěkeň, okr. Strakonice, Výzkumy v Čechách 2012.- v tisku d: Semice, okr. Písek, Výzkumy v Čechách 2013.John, J. v tisku a: Slaník, okr. Strakonice, Výzkumy v Čechách 2012.

- v tisku b: Jestřebice, okr. Písek, Výzkumy v Čechách 2013.John, J. – Houfková, P. 2014: Laténský depot z Holubova, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 27,

v tomto svazku.Karasová, Z. 2002: Spony z keltského oppida na Třísově, Památky archeologické 93, 226–258.Kruta, V. 1975: Ľ art celtique en Bohême. Les parures métalliques du Ve au IIe siècle avant notre ère. Paris.Kurz, G. 1995: Keltische Hort- und Gewässerfunde in Mitteleuropa. Deponierungen der Latènezeit. Mate-

rialhefte zur Archäologie in Baden-Württemberg, Heft 33. Stuttgart.Meduna, J. 1996: Das Depot von Ptení (Kr. Prostějov) und die Handelsbeziehungen Mährens während der

Spätlatènezeit. In: Kontakte längs der Bernsteinstraβe (zwischen Caput Adriae und den Ostseegebieten) in der Zeit um Christiegeburt. Kraków, 97–115.

Michálek, J. 1972: Jihočeská skupina mohylové kultury mladší doby halštatské a časné doby laténské, I-III. Rukopis diplomové práce. Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Praha.

- 1999: Keltský poklad z Bezdědovic na Blatensku. S příspěvky N. Venclové, R. Pleinera, B. Novotné, A. Havlínové a D. Perlíka. Blatná – Strakonice.

- 2014: Ein neuer latènezeitlicher Hortfund mit Eisengeräten aus Vlastec – Temešvár (Kreis Písek) im Bezirk Südböhmen. In: Husty, L. – Irlinger, W. – Pechtl, J. (Hrsg.), „… und es hat doch was gebracht!“, Festschrift für Karl Schmotz zum 65. Geburtstag, Internationale Archäologie – Studia honoraria 35. Rahden/Westf., 309–314.

- v přípravě: Mohylová pohřebiště doby halštatské (Ha C–D) a laténské (LT A) v jižních Čechách, díly 1 (Text), 2 (Katalog) a 3 (Tabulky).

Michálek, J. – Fröhlich, J. 1987: Archeologické nemovité památky v okrese Prachatice. Prachatice.Michálek, J. – Fröhlich, J. – Chvojka, O. – John, J. v tisku: Depot železných nástrojů z doby laténské z Bohda-

lovic (okr. Český Krumlov). In: Sborník k památce doc. PhDr. Miloše Čižmáře, CSc. Brno.Müller, F. – Lüscher, G. 2004: Die Kelten in der Schweiz. Stuttgart.Parzinger, H. – Nekvasil, J. – Barth, F. E. 1995: Die Býčí skála-Höhle. Ein hallstattzeitlicher Höhlenopferplatz

in Mähren. Römisch Germanische Forschungen, Bd. 54. Mainz am Rhein.Pauli, L. 1971: Die Golasecca Kultur und Mitteleuropa, Hamburger Beiträge zur Archäologie. Band I, Heft 1.Píč, J. L. 1900: Starožitnosti země České, Díl I, sv. 2. Pokolení kamenných mohyl. Praha.

- 1903: Čechy na úsvitě dějin. Díl II, sv. 2. Hradiště u Stradonic jako historické Marobudum. Praha.Rybová, A. – Motyková, K. 1983: Der Eisenfund der Latènezeit von Kolín, Památky archeologické 74, 96–174.Schwappach, F. 1967: Schnabelschuhe im östlichen Frühlatènebereich, Památky archeologické 58, 320–324.Smejtek, L. – Lutovský, M. – Militký, J. 2013: Encyklopedie pravěkých pokladů v Čechách. Praha.Soudská, E. 1966: Obydlí na pozdně halštatských sídlištích, Památky archeologické 57, 535–595.

- 1968: Hrob s maskovitou sponou z Manětína-Hrádku, Archeologické rozhledy 20, 451–469.Šaldová, V. 1957: Turbany v české mohylové oblasti, Archeologické rozhledy 9, 678–698.Šálková, T. a kol. v tisku (T. Šálková – P. Houfková – P. Koník – J. Novák – A. Bezděk – H. Šuláková – L. Kova-

čiková – H. Březinová – K. Farkašová – J. Paveka – L. Weiter – E. Myšková – T. Bešta – J. John – O. Chvojka – J. Michálek – P. Zronek): Story of twenty centimetres of shins: organic material from the Hallstatt period tumulus at the site Zahrádka (South Bohemia, Czech Republic), Památky archeologické.

Trefný, M. – Polišenský, T. 2008: Nové nálezy řecké červenofigurové keramiky a dalších artefaktů souvisejících

167

s jižními vlivy na časně laténském sídlišti v Praze-Pitkovicích, Archeologie ve středních Čechách 12, 477–492.Waldhauser, J. – Krásný, F. 2006: Problémy doby laténské v Pojizeří. In: Droberjar, E. – Lutovský, M. (eds.),

Archeologie barbarů 2005. Praha, 91–153.Warneke, T. F. 1999: Hallstatt- und frühlatènezeitlicher Anhängerschmuck. Studien zu Metallanhängern

des 8. – 5. Jahrhunderts v. Chr. zwischen Main und Po, Internationale Archäologie 50. Rahden/Westf.Zavřel, P. 1993: Současný stav znalostí o pravěku území města České Budějovice, Jihočeský sborník historický 62, 3–29.

- 2011: Nové nálezy z doby římské a z doby stěhování národů v jižních Čechách. In: Droberjar, E. (ed.), Archeologie barbarů 2010: Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Dunajem. Studia Archaeologica Suebica I. Olomouc, 453–480.

- v tisku: Vlastec, okr. Písek, Výzkumy v Čechách 2012.

Jan Michálek – Ondřej Chvojka – Jiří Fröhlich – Jan John – Jaroslav Jiřík – Martin Pták: Neue Funde der Metallgegenständen aus der Hallstatt- und Latènezeit von Südböhmen (Fortsetzung).

Die neu entdeckten Funden, die meistenteils durch die ungesetztlichen und erhöhten Aktivitäten der Leuten mit den Metallsuchgeräten im Verlauf der Jahren 2007–2013 gefunden wurden (Fdst. 1–22; Abb. 1), ergänzten wesent-lich unsere bisherigen Kenntnisse über die Metallindustrie der Stufen Ha D bis LT D aus Südböhmen. Bisher unbekannte Gegenstände stellen dann bronzener schuhförmiger Anhänger aus Krašovice (Abb. 2:7) und kleiner gegossener Gürtelhaken aus Písek (Abb. 10:9) vor. Zutage kamen auch 2 weitere latènezeitliche (LT C–D) Hort-funde von Eisengegenständen (Bohdalovice und Vlastec-Temešvár; Abb. 11–12), die diese bislang nicht zahlreiche Fundkategorie der Latènezeit in Böhmen weiter vermehrten (Smejtek – Lutovský – Militký 2013, 12). Auffalend ist dann der Zuwachs von für das Süd- und Westböhmen ganz singulären und charakteristischen Ringschmuck, nämlich der groβen und aus dünnem Blech getriebenen Hohlwulst- oder sog. Turbanringe, die an der ganzen Oberfläche in vielen Feldern mit reichen eingravierten Verzierung (Kreuze, Dreieck- und Rautenmustern, Zic-kzackbänder, Linienbündel, Metopenfelder) sowie auch gepuntzten Kreisen mit gewisser Symbolik geschmückt sind (Dobřejovice, Jestřebice, Semice, Slaník, Vlkov, Zahrádka, Zběšice; Abb. 2:5–6; 3–9). Schon J. L. Píč (1900, 51-52) und später auch J. Filip (1956, 270) aufzeigten daran, daβ diese Turbanringe für die Hügelgräberkultur der Hallstatt- und frühen Latènezeit (Ha C bis LT A) in Süd- und Westböhmen ganz typisch sind und sehr oft in den reichlich ausgestattenen Skelettbestattungen mit Wagen, Pferdegeschirrteilen oder mit Bronzegefäβen vorkommen. Nun zeigt es, hiesige südböhmische Fundkonzentration, heutzutage 47 Fundstellen (Abb. 13) mit insgesamt 77 kompletten und auch unvollständigen Exemplaren (Michálek v přípravě, Karte 1.18), deutet mit höchster Wahrscheinlichkeit auf die Existenz einer spezialisierten Werkstatt und lokalen Produktion hin.

Deutsch von J. Michálek

Jiří Fröhlich, Erbenova 1546, 397 01 Písek; jiri@Froll.cz.Doc. Mgr. Ondřej Chvojka, Ph.D., Jihočeské muzeum, Dukelská 1, 370 51 České Budějovice; Archeologický

ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Branišovská 31a, 370 05 České Bu-dějovice; chvojka@muzeumcb.cz.

Mgr. Jaroslav Jiřík, Ph.D., Prácheňské muzeum, Velké nám. 113–114, 397 24 Písek; jirik@prachenskemuzeum.cz.PhDr. Jan John, Ph.D., Archeologický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích,

Branišovská 31a, 370 05 České Budějovice; jjohn@ff.jcu.cz.PhDr. Jan Michálek, Nádražní 120, 397 01 Písek; janmichalek@email.cz.Mgr. Martin Pták, Prácheňské muzeum, Velké nám. 113–114, 397 24 Písek; martinptak@seznam.cz.

168

Obr. 1. Mapka nově nalezených (2007–2013) bronzových a železných předmětů z doby halštatské a laténské v jižních Čechách. Čísla 1–22 odpovídají číslování lokalit v katalogu nálezů. Vysvětlivka značek: A – doba halštatská (Ha C/D–LT A), B – doba laténská (LT B–D).Abb. 1. Karte von Südböhmen mit den Fundstellen in den letzten Jahren (2007–2013) neuentdeckten Me-tallgegenständen aus der Hallstatt- und Latènezeit. Die Nummern 1–22 entsprechen der Nummerierung im Fundkatalog. Zeichenerläuterung: A – Hallstatt- (Ha C/D bis LT A) und B – Latènezeit (LT B bis D).

169

Obr. 2. 1 Kestřany, okr. Písek, 2 Libětice, okr. Strakonice, 3–4 Štěkeň, okr. Strakonice, mohyla?, 5 Jestřebice, okr. Písek, mohyla č. 1, 6 Slaník, okr. Strakonice, žárový hrob?, 7 Krašovice, okr. Písek, 8 Spolí, okr. Český Krumlov. 1–7 bronz, 8 železo.Abb. 2. 1 Kestřany, Kr. Písek, 2. Libětice, Kr. Strakonice, 3–4 Štěkeň, Kr. Strakonice, Hügelgrab?, 5 Jestřebice, Kr. Písek, Hügelgrab Nr. 1, 6 Slaník, Kr. Strakonice, Brandgrab?, 7 Krašovice, Kr. Písek, 8 Spolí, Kr. Český Krumlov. 1–7 Bronze, 8 Eisen.

170

Obr. 3. Dobřejovice, okr. České Budějovice. Mohyla. 1a–d horní strana turbanu. Bronz.Abb. 3. Dobřejovice, Kr. České Budějovice. Hügelgrab. 1a–d obere Seite des Turbanhohlringes. Bronze.

171

Obr. 4. 1 Dobřejovice, okr. České Budějovice. Mohyla. Spodní strana turbanu. 2–3 Vlkov, okr. České Budě-jovice, mohyla 11, zlomky keramiky. 1a–b bronz, 2–3 keramika.Abb. 4. 1 Dobřejovice, Kr. České Budějovice. Hügelgrab. Untere Seite des Turbanhohlringes. 2–3 Vlkov, Kr. České Budějovice, Hügelgrab 11, Keramikfragmente. 1a–b Bronze, 2–3 Keramik.

172

Obr. 5. Semice, okr. Písek. Mohyla (?). 1–8 horní strana turbanu. Bronz.Abb. 5. Semice, Kr. Písek. Hügelgrab (?). 1–8 obere Seite des Turbanhohlringes. Bronze.

173

Obr. 6. Semice, okr. Písek. Mohyla (?). 1 spodní strana turbanu, 2–23 zlomky turbanů. Bronz.Abb. 6. Semice, Kr. Písek. Hügelgrab (?). 1 untere Seite des Turbanhohlringes, 2–23 Fragmente der Turban-hohlringen. Bronze.

174

Obr. 7. Vlkov, okr. České Budějovice. Mohyla 11. 1a–b horní a spodní strana, 1c–d profily těla turbanu, 2 srp. 1a–d bronz, 2 železo.Abb. 7. Vlkov, Kr. České Budějovice. Hügelgrab Nr. 11. 1a–b obere und untere Seite und 1c–d Durchschnitte des Turbanhohlringes, 2 Sichel. 1a–d Bronze, 2 Eisen.

175

Obr. 8. Zběšice, okr. Písek. Mohyla 10. 1a–b horní strana turbanu, 2–3 zlomky nádoby. Bronz.Abb. 8. Zběšice, Kr. Písek. Hügelgrab Nr. 10. 1a–b obere Seite des Turbanhohlringes, 2–3 Fragmente des Bronzegefäβes. Bronze.

176

Obr. 9. Zběšice, okr. Písek. Mohyla 10. 1a–b spodní strana turbanu, 2–9 zlomky nádoby. Bronz.Abb. 9. Zběšice, Kr. Písek. Hügelgrab Nr. 10. 1a–b untere Seite des Turbanhohlringes, 2–9 Fragmente des Bronzegefäβes. Bronze.

177

Obr. 10. 1 Besednice, okr. Český Krumlov, 2 Kestřany, okr. Písek, 3–4, 11 Kozlov, okr. Strakonice, 5–6 Milenovice, okr. Písek, 7 Podolí I, okr. Písek, 8 Záluží, okr. Český Krumlov, 9 Písek, okr. týž, 10 Smrkovice, okr. Písek. 1–10 bronz, 11 sklo.Abb. 10. Besednice, Kr. Český Krumlov, 2 Kestřany, Kr. Písek, 3–4, 11 Kozlov, Kr. Strakonice, 5–6 Mileno-vice, Kr. Písek, 7 Podolí I, Kr. Písek, 8 Záluží, Kr. Český Krumlov, Písek, Kr. Písek, 10 Smrkovice, Kr. Písek. 1–10 Bronze, 11 Glas.

178

Obr. 11. Bohdalovice, okr. Český Krumlov. Depot železných nástrojů.Abb. 11. Bohdalovice, Kr. Český Krumlov. Hortfund der Eisenwerkzeuge.

179

Obr. 12. Vlastec-Temešvár, okr. Písek. Depot železných artefaktů.Abb. 12. Vlastec-Temešvár, Kr. Písek. Hortfund der Eisenartefakte.

180

Obr. 13. Jihočeská mohylová pohřebiště období Ha C – Ha D2–3/LTA s nálezy bronzových turbanů (tučně). Na mapce nejsou nálezy ze žárových hrobů (Dražičky, Hradiště u Kasejovic, Rybova Lhota a Slaník). Podle Michálek v přípravě, mapa 1. 18. Obr. 1–13 kreslil J. Michálek.Abb. 13. Südböhmische Hügelgräberfelder der Stufen Ha C – Ha D2–3/LT A mit bronzenen Turbanhohl-ringefunden (volles Symbol). Flache Brandgräberfelder mit Turbanfunde (Dražičky, Hradiště u Kasejovic, Rybova Lhota und Slaník) sind nicht in die Karte eingetragen. Nach Michálek v přípravě, Karte 1. 18. Abb. 1–13 wurden von J. Michálek gezeichnet.