265

FORTIFIKACE S NÁLEZY Z DOBY HALŠTATSKÉ A LATÉNSKÉ NA KOSTELÍKU NA K. Ú. ZLIVIC, OKR. PÍSEK

JIŘÍ FRÖHLICH – DanIEL HLÁSEK

Úvod

Zalesněné návrší Kostelík se vypíná 750 m SV od nové Vsi u Čížové. Jeho východní předvrchol (kóta 524 m) na parcele č. 376 je zhruba ze dvou třetin opevněn nízkým valem, jehož stáří dosud nebylo objas-něno.1 První nekonkrétní zmínku o fortifikaci přinesl písecký historik Jan Matzner. Ve své knize Královské město Písek připomíná ve výčtu okolních hradišť „ohradu“ v čížovských horách, resp. Hrad u Čížové (Matzner 1898, 33–34). na mapě I. vojenského mapování není návrší pojmenované, ale v roce 1939 je zmíněno jméno Kostelík v souvislosti s pověstí, podle které se tam stavěl kostel, který ale nebyl dokončen (Mareš 1939–1940). S lokalitou také pravděpodobně souvisí pomístní jméno polní tratě Hradec jižně od Kostelíku.

Čížovský vlastivědný pracovník František Krhoun (* 1882 – † 1979) Kostelík navštívil a regis-troval na něm val, obklopující vrchol ze tří stran, který chyběl jen na příkrém jižním svahu. na vrcholu zjistil prohlubeň (Krhoun 1966). Přemluvil archeologa Bedřicha Dubského, aby se s ním na lokalitu podíval, ale Dubský z obavy ze zmijí na vrchol nedošel. Později proto o posouzení požádal pracovníka pražského archeologického ústavu Karla Slepičku, který se na lokalitu do-stavil spolu s Jarmilou Vildovou a Josefem Kabátem 22. 10. 1959. Kromě neúplného valu kolem vrcholu kopce registrovali na temeni zahloubený objekt. Lokalitu datovali do středověku či doby hradištní (zpráva čj. 5413/59 v archivu archeologického ústavu v Praze).

Další vizuální průzkum a předběžné zaměření Kostelíku provedl 10. 5. 1970 Jiří Fröhlich (Fröh-lich 1973). Dne 3. května 1975 se na lokalitu vrátil a získal první archeologické nálezy. V západní části vrcholové plošiny nalezl v mikrovrypu uhlíky a 3 drobné zlomky stěn nádob, které umožnily pouze široké datování do pravěku; případné datování do raného středověku se nepotvrdilo (Fröh-lich 1978). V roce 1994 vykopali na stejném místě plošiny zjišťovací sondu 1 × 2 m Jiří Fröhlich a Eva Koppová (Fröhlich 1997b, 330, č. 1669). nalezena byla keramika z doby halštatské a laténské. Část nálezů byla druhotně přemístěná při povrchu. V roce 2007 nalezl Daniel Hlásek při valu zlomek halštatské nádoby a další pravěký střep v předpolí fortifikace.

Plán Kostelíku vyhotovil v roce 1996 chalupář z nové Vsi Jiří Čermák (* 1926 – † 2006). For-tifikaci kvalitně zaměřil spolu s manželkou prostou metodou soustavy trojúhelníků (Čermák 1998; plánek otištěn in: Fröhlich 1997a, 231). nově byla pro verifikaci tohoto plánu pořízena data leteckého laserového skenování.2

1/ Vznik tohoto článku byl podpořen projektem OP VK archeologické strategie (CZ.1.07/2.3.00/20.0036), který je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.2/ Data poskytl Zeměměřický úřad, za jejich zprostředkování děkujeme prof. PhDr. Martinu Gojdovi, CSc. a PhDr. Janu Johnovi, Ph.D.

Archeologické výzkumy v jižních Čechách 26, České Budějovice 2013

266

V okolí Kostelíku byla nalezena ostruha a v letech 1996–1998 získal J. Čermák na třech místech nálezy z pozdního středověku a časného novověku (shrnutí Fröhlich 1997a, 231).

Popis lokality

Fortifikace se nachází na kupovitém návrší s dlouhým svahem k jihu a se zploštělým, mírně sklo-něným vrcholem rozměrů cca 37 × 23 m, s delší osou zhruba ve směru V – Z. Ve středu východní poloviny vrcholu je výše zmíněný zahloubený objekt půdorysu 5 × 3 m a dnešní hloubky 1,2 m, v jehož JZ nároží bylo Jiřím Čermákem doloženo, že stěny jsou vyzděny na sucho kladeným lomovým kamenem. Hloubku objektu zvyšuje materiál získaný při hloubení a rozmístěný po obvodu. Vchod byl od východu. Je pravděpodobné, že nad zahloubeným objektem původně byla stavba s dřevěnou konstrukcí. Vrchol obklopuje zhruba ze dvou třetin val (obr. 2; 4), patrný na západním, severním a severovýchodním svahu v půdorysu otevřeného pětiúhelníka. Jeho celko-vá délka činí téměř 200 m. Chybí pouze na nejpříkřejší jižní a jihovýchodní straně, kde je místy patrná nevýrazná suť, možná destrukce erodovaného valu. na nejpřístupnějších stranách, na severozápadě, severu a severovýchodě, je před valem i mělký příkop. Celková vnitřní plocha mezi valy dosahuje průměru kolem 100 m. Vchod do objektu byl pravděpodobně při JV ukončení valu. Zbytek krátkého paralelního valu pozorovaný Jiřím Čermákem, který by zde umožnil postavení ulicovité brány, není na lidarovém snímku ani v současném terénu patrný. Také údajná umělá

Obr. 1. Zlivice – Kostelík. Fortifikace a archeologické nálezy v jejím zázemí. Čísla odpovídají údajům v textu. M 1–2: mohyly, P: pramen.Abb. 1. Zlivice – Kostelík. Lage der Befestigung und archäologische Funde aus ihrer umgebung. Die num-mern entsprechen dem Verzeichnis im Text. M 1–2: Grabhügel, P: Quelle.

267

Obr. 2. Zlivice – Kostelík. Lidarový snímek hradiště (a). upravený plánek J. Čermáka s lokalizací nálezů z hradiště (B). Čísla odpovídají údajům v textu.Abb. 2. Zlivice – Kostelík. airborne Laserscanning-aufnahme des Burgwalls (a). Plan von J. Čermák mit Eintrag der Fundstellen (B).

268

kamenná terasa, která podle Jiřího Čermáka měla znesnadňovat přímý přístup k bráně (Čermák 1998), je novověkým snosem. Voda pro obyvatele byla k dispozici 200 m SV směrem, kde na boku údolí vyvěrá silný pramen (obr. 1:P). ukázalo se, že Čermákův plán pořízený jednoduchými prostředky v porovnání s věrnými lidarovými daty je poměrně přesný (obr. 2).

Nálezy uvnitř fortifikace (obr. 2)

1. nálezy z mikrovrypu J. Fröhlicha v r. 1975 na vrcholové plošině 8 m Z od zahloubeného objektu:- 3 drobné zlomky stěn nádob, keramika hrubá, kamínky do velikosti 3 mm. ulož.: Prácheňské muzeum v Písku, inv. č. 7661 (př. č. 127/75). Lit.: Fröhlich 1978. Dat.: pravěk (patrně doba halštatská).

2. nálezy ze sondy J. Fröhlicha a E. Koppové v r. 1994 na předchozím místě vrcholové plošiny:- 24 zlomků nádob (po slepení přiléhajících zlomků 20 ks). Jde o keramiku hrubé a střední třídy, místy s drobnou příměsí grafitu. Vyobrazen okraj misky se zataženým okrajem, dotáčeným na hrnčířském kruhu, s drobnou příměsí grafitu v keramické hmotě (obr. 3:1) a okraj kónicky rozevřené misky (obr. 3:2). ulož.: Prácheňské muzeum v Písku, inv. č. a 11435. Lit.: Fröhlich 1997b, 330, č. 1669. Dat.: Ha D, LT B–C.

3. Sběr D. Hláska v roce 2007 ve vývratu stromu při JZ ukončení valu:- Zlomek podhrdlí amforovité zásobnice, v horní části na vnější straně tuhované (obr. 3:3). ulož.: Prácheňské muzeum v Písku, přír. č. 2/2013. Dat.: Ha D.

několik drobných fragmentů nádob či nádoby z pozdního středověku až časného novověku, registrovaných v r. 2007 na S svahu, se nedochovalo.

Archeologické lokality v okolí (obr. 1)

1. nález D. Hláska v roce 2007 ve vývratu stromu 90 m S od vrcholu:- Zlomek stěny nádoby. ulož.: Prácheňské muzeum v Písku, přír. č. 1/2013. Dat.: pravěk.

2. nález J. Čermáka v roce 1994 ve vývratu stromu na svahu pod fortifikací, 180 m JJZ od vrcholu:- 93 drobných zlomků tenkostěnného, radélkem zdobeného hrnečku s ouškem. ulož.: Prácheňské muzeum v Písku, inv. č. a 11437. Lit.: Fröhlich 1997b, 330, č. 1669. Dat.: 15. století.

3. nalezeno počátkem šedesátých let 20. století na střelnici při kopání střeleckého stanoviště, cca 150 m JZ od vrcholu:- Železná podkova. ulož.: neznámé. Lit.: Fröhlich 1975, 158, č. 231b. Dat.: středověk – novověk.

4. nálezy J. Čermáka a při průzkumu Prácheňského muzea v roce 1996 při okraji lomu na návrší s kótou 527 m, 600 m Z od vrcholu:

- 62 zlomků nádob, hřebík, 3 zlomky cihel a zlomek prejzu. Lit.: Fröhlich 1998. ulož.: Prácheňské muzeum v Písku, inv. č. a 11830. Dat.: pozdní středověk – převážně časný novověk.

5. nálezy J. Čermáka v r. 1994 20 m východně od úvozové cesty poblíž studánky, 900 m západně od vrcholu:- 36 zlomků nádob. ulož.: Prácheňské muzeum v Písku, inv. č. a 11436. Lit.: Fröhlich 1997b, 330, č. 1670. Dat.: pozdní středověk – časný novověk.

269

M 1. V lese 200 m SV od nové Vsi registrováno v roce 1971 asi 6 mohyl (jedna je uprostřed propadlá). 35 m SZ zjištěna kumulace pravěkých střepů:

- 3 uvnitř tuhované okrajové zlomky pravděpodobně z jedné misky či koflíku oblé profilace, 21 zlomků stěn tuhovaných na vnitřní straně a 8 stěn nádob. Intruzí je fragment podstavy novověké nádoby. ulož.: Prácheň-ské muzeum v Písku, inv. č. 1720. Lit.: Fröhlich 1975, 158, č. 231a. Dat.: pravěk a novověk.

M 2. V lese 300 m J od novoveské myslivny se nachází mohyla s propadlým středem. Lit.: Fröhlich 2004. Dat.: pravěk.

Závěr

Kostelík je součástí několika vrcholů na dominantním hřbetu orientovaném V – Z s výborným výhledem k jihu. Přestože získaný soubor pravěké keramiky není početný, podařilo se bezpečně odlišit dvě fáze osídlení.3 archeologické nálezy z Kostelíku dokládají jeho osídlení v mladší či pozdní době halštatské (Ha D) a ve starší či střední době laténské (LT B–C). Charakteristickými halštatskými tvary jsou tuhované podhrdlí amforovité zásobnice (obr. 3:3) a okraj kónicky roze-vřené misky (obr. 3:2). Laténskou keramiku zastupuje miska se zataženým, na kruhu dotáčeným okrajem (obr. 3:1), a zlomky nádob s drobnou příměsí tuhy v keramickém těstu. V souvislosti s grafitem v laténské keramice je zajímavé jeho ložisko níže pod lokalitou u Čížové, krátce prů-myslově těžené od roku 1910 (Beneš 1992).

3/ Za konzultace ohledně datování pravěké keramiky vděčíme kolegovi PhDr. Janu Michálkovi.

Obr. 3. Zlivice – Kostelík. Typické zlomky keramiky. Kresba D. Hlásek.Abb. 3. Zlivice – Kostelík. Typische Keramikfragmente.

270

Polygonální půdorys valu má blízkou analogii ve vnějším valu hradiště z mladší a pozdní doby halštatské u Bud (Dreslerová – Hrubý 2004, obr. 8 a 11), vzdáleného pouhých 11 km vzdušnou čarou. Z tohoto hlediska je zajímavé připomenout pravidelnou síť halštatských hradišť a výšin-ných sídlišť okolo tohoto centrálního hradiště, ve které jednu ze satelitních lokalit představuje zde pojednávané hradiště (Dreslerová – Stejskal – Beneš 2003, 27–28). Dalším ukazatelem stáří fortifikace by mohly být rovně vybudované valy, dobře viditelné na lidarovém snímku, dokláda-jící jejich precizní vyměření. Dokonale rovné valy například odhalilo letecké laserové skenování v části fortifikace rozlehlého hradiště osídleného mj. v době halštatské i laténské na Vladaři na Karlovarsku (John 2010, obr. 2). Je možné, že podobně budované valy, nerespektující geomorfologii terénu, budou postupně odhaleny na dalších lidarových snímcích, které neomylně zachytí terén, na rozdíl od geodetických zaměřování, která mají tendenci zaoblovat vedení průběhu valů. Pokud se prokáže tento způsob budování fortifikací v určitém časovém období, můžeme získat důležitou datovací pomůcku, využitelnou zejména u polykulturních hradišť. Respektování geomorfologie terénu známe zejména u fortifikací hradišť z doby bronzové. Zda val na Kostelíku vznikl v době halštatské či laténské, nebo zda byl případně upraven i v novověku, umožní pouze jeho výzkum. Chybějící val v jižní části hradiště je buďto důsledkem nedokončení stavby fortifikace, nebo jejího úplného zániku vlivem eroze v místech s největší svažitostí terénu.

nápadné jsou doklady četných aktivit v okolí Kostelíku z pozdního středověku a časného novověku (obr. 1:2–5). Přímo z areálu fortifikace je sice zatím zaznamenán pouze jeden nedo-chovaný drobný keramický nález, ale početné nálezy jsou doloženy v jejím okolí (ve vzdálenosti 150–900 m). Je možné, že souvisejí s dálkovou komunikací z Písku do Prahy, jejíž průběh předpo-kládá Jiří Fröhlich ve svahu 900 m západně od fortifikace (Fröhlich 1997a, 231–232). Existenci staré

Obr. 4. Zlivice – Kostelík. Val na severozápadní straně. Foto J. Fröhlich.Abb. 4. Zlivice – Kostelík. Wall an der nordwestlichen Seite des Burgwalls.

271

komunikace napovídá i skutečnost, že tvoří hranici mezi katastry Zlivic a nové Vsi. Ze všech míst s nálezy je výborný výhled k jihu směrem na Písek, ze kterého předpokládaná komunikace vy-cházela. Mezi věží píseckého kostela a fortifikací je navíc vizuální kontakt. Hypoteticky lze uva-žovat o druhotném krátkodobém využití fortifikace ke kontrole a ochraně zmíněné komunikace, podobně jako hrady a strážní věže na Šumavě chránily Zlatou stezku (Kubů – Zavřel 2007, 23). S touto případnou aktivitou může souviset i výše zmiňovaný zahloubený objekt na vrcholu. Tuto možnost ale může potvrdit jedině budoucí výzkum. Stavba fortifikace v této době je nepravděpo-dobná, ta by nepotřebovala takový rozsah a soustředila by se spíše pouze na vrcholovou plošinu.

Literatura

Beneš, J. 1992: Těžba tuhy u Čížové, Výběr 29, 194–195.Čermák, J. 1998: Jak to bylo s čerty u Čížové?, Písecké postřehy 7, 12. 2. 1998, 6.Dreslerová, D. – Hrubý, P. 2004: Halštatské výšinné lokality v jižních Čechách – nové výzkumy dvou hradišť,

Študijné zvesti archeologického ústavu SaV 36, 105–130.Dreslerová, D. – Stejskal, A. – Beneš, J. 2003: Historie krajiny severního Prácheňska. Písek.Fröhlich, J. 1973: Zlivice, Výzkumy v Čechách 1970, 174, č. 289b.

- 1975: Zlivice, Výzkumy v Čechách 1971, 158, č. 231.- 1978: Zlivice, Výzkumy v Čechách 1975, 105, č. 306.- 1997a: Písecko v zrcadle archeologie. Písek.- 1997b: Zlivice, Výzkumy v Čechách 1993–1995, 330, č. 1669–1670.- 1998: Zlivice, Výzkumy v Čechách 1996–1997, 250, č. 1070.- 2004: nová Ves, Výzkumy v Čechách 2002, 159, č. 746.John, J. 2010: Letecké laserové skenování (aLS/LIDaR) a možnosti jeho využití v archeologii – úvodní informa-

ce o projektu. In: Kuchařík, M. – Gál, L. – Koštial, J. (eds.), Počítačová podpora v archeologii 3. Praha, 24–28.Krhoun, F. 1966: Tajemství vrchu Kostelíku, Výběr 3, č. 4, 47–50.Kubů, F. – Zavřel, P. 2007: Zlatá stezka. Historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní

cesty. 1. Úsek Prachatice – státní hranice. České Budějovice.Mareš, M. 1939–1940: Pověst o Čížové, Zlatá stezka 13, 19.Matzner, J. 1898: Královské město Písek. Průvodce městem a okolím, jakož i dějiny jeho. Písek.

Jiří Fröhlich – Daniel Hlásek: Eine Fortifikation mit Funden der Hallstatt- und Latènezeit auf der Anhöhe Kostelík bei Zlivice, Kr. Písek.

Der Burgwall mit Funden der Hallstatt- und Latènezeit wurde auf einer anhöhe errichtet, deren Gipfel zu zwei Drittel von einem polygonal verlaufenden Wall umsäumt ist. Die Daten des airborne-Scannings bestätigten, dass der Wall lange gerade Strecken aufweist, die von der Geländemorphologie abweichen. Eine ähnliche Situation zeigt der außenwall des 11 km entfernt gelegenen Burgwalls bei Boudy. Zahlreiche spätmittelalterliche sowie frühneuzeitliche Funde in der umgebung des Burgwalls deuten seine nutzung auch in diesen Perioden an, vielleicht zur Kontrolle einer Fernverbindung von Písek nach Prag.

Deutsch von O. Chvojka