archeologie barbarů 2010

archäologie der barbaren 2010

STUdia archaeologica SUebica i

Redakční radaeduard droberjar – Michael erdrich – andrzej Kokowskibalázs Komoróczy – Piotr Łuczkiewicz – Vladimír Varsik

Univerzita Palackého v olomouci, Katedra historie Filozofické fakulty

eduard droberjar (ed.)

archeologie barbarů 2010hroby a pohřebiště germánů

mezi labem a dunajem

Sborník příspěvků ze Vi. Protohistorické konferencehradec Králové, 6.–9. září 2010

archäologie der barbaren 2010die gräber und gräberfelder der germanen

zwischen elbe und donau

Materialien der Vi. Frühgeschichtlichen Konferenzhradec Králové, 6.–9. September 2010

oloMoUc 2011

doc. Phdr. eduard droberjar, Ph.d. (ed.)archeologie barbarů 2010

recenzenti: Prof. dr hab. aleksander bursche

Prof. dr hab. Jan Schuster

Výkonný redaktor: doc. Mgr. Jiří Špička, Ph.d.

odpovědná redaktorka: rndr. hana dziková

Technická redakce, grafika a sazba: Phdr. Michal lutovský

návrh a grafické zpracování obálky: antonie Pešková

Za jazykovou stránku odpovídají autoři příspěvků.

Vydala a vytiskla:

Univerzita Palackého v olomouci, Křížkovského 8, 771 47 olomouc

www.vydavatelstvi.upol.cz, e-mail: vup@upol.cz

Vytiskl:

Papírtisk, s. r. o., lindnerova 108/5, 779 00 olomouc, www.papirtisk.cz

olomouc 2011

1. vydání

ediční řada – Sborníky

neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat občanskoprávní, správněprávní, popř. trestněprávní odpovědnost.

ed. © eduard droberjar, 2011

cover © antonie Pešková, 2011

© Univerzita Palackého v olomouci, 2011

iSbn 978-80-244-2987-8

Obsah – Inhalt

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9Vorwort . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

I. labSKo-gerMánSKé hroby a PohřebiŠTěElbgErmanischE gräbEr und gräbErfEldEr

eduard drober jarEinige bemerkungen zur Körperbestattung bei den böhmischen sueben in der älteren römischen Kaiserzeit . . . . . . . . . . . . . . . 13–22několik poznámek ke kostrovému pohřbívání u českých svébů ve starší době římské . . . . . . . . . . . . . 21

eduard drober jar – david Víchnové žárové pohřebiště z doby římské v Jevíčku-Předměstí, okr. svitavy . . . . . . . . . . . . . . . 23–38das neue brandgräberfeld aus der römischen Kaiserzeit in Jevíčko-Předměstí, bez. svitavy . . . . . . . . 38

dagmar Vachůtová – Marek VlachK možnostem identifikace a poznání pohřebišť z doby římské na Moravě . . . . . . . . . . . . . . . 39–63The identification possibilities of the roman Period funerary areas in moravia . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

Mart in ČernýPohřebiště ze starší doby římské v Ohnišťanech, okr. hradec Králové . . . . . . . . . . . . . . 65–102The burial-ground of early roman Period in Ohnišťany, distr. hradec Králové . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

Zdeněk beneš – Pavel hornik – Frant išek KašpárekRozrušený soubor z pohřebiště a sídliště z nebovid, okr. Kolín. Předběžná zpráva . . . . . . . . 103–116Ein zerstörter bestattungs- und siedlungskomplex von nebovidy, bez. Kolín. Ein Vorbericht . . . . . . 115

anna Pankowská – Marek KalábekPohřeb dítěte v zásypu příkopu krátkodobého římského tábora u hulína a Pravčic . . . . . . . 117–120child burial in the trench of a temporerary roman camp in hulín–Pravčice . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

Vladimír Turčan – alena ŠefčákováGermánske hroby zo stupavy, okr. Malacky . . . . . . . . . . . . . 121–131germanische gräber aus stupava, bez. malacky . . . . . . . . . . . . . . . . . 131

Kr ist ian e lschek – Ján rajtár – V ladimír Vars ik sepulkrálny objekt zo Zohora . . . . . . . . . . . . . 133–151sepulkralobjekt aus Zohor . . . . . . . . . . . . . . . . . 149

II. PrZeworSKé hroby a PohřebiŠTěgräbEr und gräbErfEldEr dEr PrZEwOrsK-KulTur

anna lasotaCmentarzysko z okresu rzymskiego w Gaci koło Przeworska w świetle nowych badań . . . . 155–161roman Period cemetery at gać near Przeworsk in the light of new discoveries . . . . . . . . . . . . . . . . . 161

Katarzyna ibragimowszkieletowy obrządek pogrzebowy kultury przeworskiej na Dolnym Śląsku we wczesnym okresie rzymskim . . . . . . . . . . . . 163–182The inhumation graves of the Przeworsk culture in lower silesia in the early roman iron age . . . . . . . . . . . . . . . . . 181

daniel Żychl ińsk ilokalizacja cmentarzysk ludności kultury przeworskiej w Wielkopolsce . . . . . . . . . . . . . 183–188geomorphologische untersuchungen zur lage der gräberfelder der Przeworsk-Kultur in großpolen . . . . . . . . . . . . . . . . . 188

Justyn SkowronCechy regionalne w obrządku pogrzebowym ludności kultury przeworskiej w dorzeczu bzury . . . . . . . . . . . . 189–205regionale Eigenarten in den bestattungssitten der Przerworsk-Kultur im flussgebiet der bzura . . . . . . . . . . . . . . . . . 201

Jacek P ikulsk i – Joanna Zagórska-TelegaObiekty rowkowe na cmentarzysku kultury przeworskiej w Michałowicach, stan. 1, gm. Czarnocin, woj. świętokrzyskie . . . . . . . . . . . . . 207–226groove-type features on the Przeworsk culture cemetery at michałowice, site 1, czarnocin commune, Świętokrzyskie province . . . . . . . . . . . . . . . . . 225

III. hroby a PohřebiŠTě Z doby STěhoVání národůVölKErwandErungsZEiTlichE gräbEr und gräbErfEldEr

Michal Kostka – Pavel KubálekKostrový hrob z doby stěhování národů v Praze-Čakovicích . . . . . . . . . . . . . 229–238migration Period inhumation burial at Prague-Čakovice . . . . . . . . . . . . . . . . . 237

Pavel Kubálek – Pavla MaláPodoba ženy ze Zličína. Základní antropologické zpracování ostatků z germánského hrobu č. 78 v Praze-Zličíně . . . . . . . . . . . . . 239–247appearance of a woman from Zličín. basic anthropological analyses of the remains from germanic grave no. 78 in Prague-Zličín . . . . . . . . . . . . . . . . . 247

Mart ina beková – eduard drober jar – Petr VelemínskýKostrový hrob z mladší doby stěhování národů z Opočna, Královéhradecký kraj . . . . . . . . . 249–256a migration Period inhumation grave at Opočno, hradec Králové region . . . . . . . . . . . . . . . . . 256

IV. arTeFaKTyarTEfaKTE

radoslav Čambalneskorolaténske nákončie konského jarma/chomúta z bratislavy-Karlovej Vsi . . . . . . . . . . . 259–263spätlatènezeitlicher Joch/Kummetendbeschlag aus bratislava-Karlova Ves . . . . . . . . . . . . . . . . . 263

andrej Vrte lneskorolaténsky objekt 115/09 na nádvorí bratislavského hradu . . . . . . . . . . . . . 265–277la structure no 115/09 dans la cour du château de bratislava (période de la Tène finale) . . . . . . . . 276

J i ř í Mi l i tký – david Víchnové nálezy římských mincí na česko-moravském pomezí . . . . . . . . . . . . . 279–306new finds of roman coins on the bohemian-moravian border . . . . . . . . . . . . . . . . . 305

eduard drober jar – Mi lan Metl ička – Mi lan řezáčZápadní Čechy a dálkové kontakty v době římské a stěhování národů na základě nálezů římských a germánských spon . . . . . . . . . . . . 307–321westböhmen und fernkontakte in der römischen Kaiserzeit und Völkerwanderungszeit aufgrund der funde römischer und germanischer fibeln . . . . . . . . . . . . . . . . . 321

agnieszka reszczyńskaEin zoomorpher beschlag aus Kupferlegierung von der siedlung in trmice-Ústí nad labem . . . . . . . . . . . . . 323–327Zoomorfní kování ze slitiny mědi ze sídliště v Trmicích-Ústí nad labem . . . . . . . . . . . . . . . . . 326

iwona F lork iewiczMiniaturowe nożyce w inwentarzach grobowych kultury przeworskiej, wielbarskiej i luboszyckiej w okresie rzymskim . . . . . . . . . . . . . 329–353miniaturscheren in den römerzeitlichen grabinventaren der Przeworsk-, wielbark-, und luboszyce Kultur . . . . . . . . . . . . . . . . . 351

Jakub halamaterra sigillata v germánských hrobových nálezech a na pohřebištích v Čechách a v evropském barbariku: celkové srovnání . . . . . . . . . . . . . 355–387Terra sigillata in germanischen grabfunden und auf gräberfeldern in böhmen und im europäischen barbaricum: Ein gesamtvergleichh . . . . . . . . . . . . . . . . . 383

hana chytrá Přesleny jako součást výbavy hrobů doby římské v Čechách, na Moravě a na jihozápadním slovensku . . . . . . . . . . . . . 389–394spindle-whorls, as a part of the graves' equipment in the roman Period in bohemia, moravia, and south western slovakia . . . . . . . . . . . . . . . . . 394

V. Varia: noVé SídliŠTní náleZy a inTerPreTaceVaria: nEuE siEdlungsfundE und inTErPrETaTiOnEn

drahomíra Malyková – danie l bursák – Monika Pecinovskánové sídlištní nálezy z doby římské v Praze-Kbelích . . . . . . . . . . . . . 397–413new roman Period settlement finds from Prague-Kbely . . . . . . . . . . . . . . . . . 413

Jan Frol ík – Jan J í lek – Jaros lav J i ř ík – Kr istýna Urbanovásídliště vinařické skupiny z Prahy-Kobylis . . . . . . . . . . . . . 415–451settlement of the Vinařice group in Prague-Kobylisy . . . . . . . . . . . . . . . . . .450

Petr Zavřelnové nálezy z doby římské a z doby stěhování národů v jižních Čechách . . . . . . . . . . . . . 453–480die neuen funde aus der römischen Kaiserzeit und aus der Völkerwanderungszeit in südböhmen . . 479

igor bazovskýRímske a germánske aktivity v okolí rímskej stanice na Devíne . . . . . . . . . . . . . 481–490römische und germanische aktivitäten in der umgebung der römischen station auf devín . . . . . . 489

Jaros lava Schmidtová – Peter bartaVýskum v Gerulate v roku 2009 a otázka lokalizácie porty principalis sinistra . . . . . . . . . . . . 491–500Excavation campaign 2009 in gerulata: towards location of porta principalis sinistra . . . . . . . . . . . 500

Program VI. Protohistorické konference v hradci Králové . . . . . . . . . . . . . . . . . 501das Programm der Vi. frühgeschichtlichen Konferenz in hradec Králové

seznam účastníků VI. Protohistorické konference v hradci Králové . . . . . . . . . . . . . . . . . 502Teilnehmeliste der Vi. frühgeschichtlichen Konferenz in hradec Králové

adresář autorů . . . . . . . . . . . . . . . . . 503adressenverzeichnis

PřEDMluVa

Předložený sborník vychází z referátů VI. Protohistorické konference, která se konala 6.–9. září 2010 naUniverzitě Hradec Králové. Konferenci zorganizoval níže podepsaný z Katedry archeologie UHK (nyníKatedra historie FF UP) ve spolupráci s IA UMCS (Instytut Archeologii Uniwersytetu Marii Curie-Skło-dowskiej w Lublinie) a AÚ AV ČR Brno (Archeologický ústav Akademie věd České republiky v Brně,v. v. i.). Hlavním programem konference bylo téma „Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Du-najem“. Vedle toho, jak už se stalo zvykem i z předchozích konferencí, zazněly další referáty s proble-matikou aktuálních archeologických výzkumů a prezentací nových nálezů. Na konferenci bylo předne-seno 31 referátů a představeny tři posterové prezentace. Hojná účast 53 kolegyň a kolegů z Polska,Slovenska a České republiky vytvořila příjemné pracovní a přátelské prostředí pro jednání i aktivní dis-kuze. Součástí konference byla rovněž exkurze na česko-moravské pomezí. Účastníci navštívili muzeav Holicích, Jevíčku a Boskovicích, prohlédli si půvabné město Litomyšl a seznámili se s prostředímkrajiny, která v sobě ukrývá řadu cenných archeologických nalezišť z doby laténské, římské a stěhovánínárodů. Při návštěvě jevíčské městské věže poskytl účastníkům konference starosta města pan ing.Roman Müller zasvědcený výklad o historii města a Malé Hané. Z věže byl velmi zajímavý pohledvčetně místa archeologického výzkumu žárového pohřebiště z doby římské. Další, tentokrát již VII.Protohistorická konference se bude v roce 2011 konat v Brně.

Sborník Archeologie barbarů 2010 obsahuje 29 příspěvků. Je rozdělen do pěti kapitol. První tři po-jednávají o hrobech a pohřebištích polabských a východních Germánů. Ve čtvrté kapitole jsou statě kproblematice různých artefaktů, a to nejen z hrobových, ale rovněž sídlištních nálezů. Pátá kapitola ob-sahuje hlavně články o nových výzkumech a nálezech ze sídlištních lokalit. Do sborníku byly zařazenyi některé příspěvky, které nemohly být na konferenci předneseny.

Konference a rovněž příprava sborníku byly realizovány s podporou Grantové agentury České re-publiky a jsou součástí projektu s názvem „Migrace Germánů mezi Labem a Dunajem a význam česko-moravského pomezí v protohistorickém vývoji“ (č. projektu 404-09-0351). Za technickou redakci patřímůj dík PhDr. Michalu Lutovskému.

Sborník Archeologie barbarů 2010 vychází jako první svazek nově koncipované edice Studia Ar-chaeologica Suebica, kde by měly být publikovány monografie a sborníky s tématikou polabských Ger-mánů a Svébů, včetně interegionálních kontaktů těchto Germánů s dalšími oblastmi barbarika a římskéříše.

Hradec Králové – Olomouc, červen 2011Eduard Droberjar

VORWORt

Der vorliegende Sammelband besteht aus den Vorträgen der VI. Frühgeschichtlichen Konferenz, dievom 6. bis 9. September 2010 an der Universität in Hradec Králové abgehalten wurde. Organisiertwurde dieses Treffen vom Lehrstuhl für Archäologie der Universität Hradec Králové (heute Lehrstuhlfür Geschichte der Palacký Universität in Olomouc) in Zusammenarbeit mit dem IA UMCS (InstytutArcheologii Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej w Lublinie) sowie dem Archäologischen Institutder Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik in Brünn. Am Programm der Konferenzstand vor allem das Thema „Gräber und Gräberfelder der Germanen zwischen Elbe und Donau“, dane-ben, wie bereits bei den vorangehenden Konferenzen üblich, wurden auch Beiträge zu aktuellen ar-chäologischen Grabungen und der Präsentation neuer Funde eingereiht. Auf der Konferenz wurden 31Vorträge und drei Poster präsentiert. Die große Anzahl von 53 Kollegen und Kolleginnen aus Polen,der Slowakei und der Tschechischen Republik ermöglichte eine angenehme freundschaftliche Arbeits-atmosphäre für Verhandlungen und aktive Diskussionen. Bestandteil der Konferenz war auch eine Ex-kursion ins Böhmisch-Mährische Grenzgebiet. Die Teilnehmer besichtigten die Museen in Holice, Jevíčkound Boskovice, die anmutige Stadt Litomyšl und machten sich mit der Land schaft vertraut, die eineReihe wertvoller archäologischer Fundorte aus der Latènezeit, der römischen Kaiserzeit und der Völ-kerwanderungszeit in sich birgt. Beim Besuch des Turms in der Stadtbefestigung von Jevíčko legte derBürgermeister Ing. Roman Müller fundiert die Geschichte der Stadt und der Malá Haná dar. Vom Turmaus gab es eine interessante Aussicht auch auf die archäologische Grabung des dortigen kaiserzeitlichenBrandgräberfelds. Die nächste, bereits VII. Frühgeschichtliche Konferenz wird 2011 in Brünn stattfin-den.

Der Konferenzband „Archäologie der Barbaren 2010“ enthält 29 Vorträge. Er ist in fünf Abschnittegegliedert. Die ersten drei Kapitel behandeln Gräber und Gräberfelder der Elb- und Ostgermanen. Dasvierte Kapitel enthält Aufsätze aus dem Problemkreis verschiedener Artefakte, und zwar nicht nur ausGrabbefunden, sondern auch von Siedlungen. Das fünfte Kapitel besteht vor allem aus Artikeln überneuere Grabungen und Funde aus Siedlungen. In den Band wurden auch einige Beiträge aufgenommen,die auf der Konferenz nicht vorgetragen werden konnten.

Sowohl das Treffen als auch die Vorbereitung des Sammelbandes wurden mit Unterstützung derGrantagentur der Tschechischen Republik und sind Bestandteil des Projekts „Migration der Germanenzwischen Elbe und Donau und die Bedeutung des Böhmisch-Mährischen Grenzgebiets in der frühge-schichtlichen Entwicklung“ (Projekt Nr. 404-09-0351). Für die Redaktionsarbeit gebührt mein Dank vorallem PhDr. Michal Lutovský (Prag).

Gleichzeitig ist die Archäologie der Barbaren 2010 auch erster Band der neu konzipierten ReiheStudia Archaeologica Suebica, in der Monographien und Sammelbänder zur Thematik Elbgermanenund Sueben einschließlich ihrer Kontakte zu Germanen in weiteren Gebieten des Barbaricums und desRömischen Reiches erscheinen sollten.

Hradec Králové – Olomouc, Juni 2011Eduard Droberjar

I.

labSKo-gerMánSKé hroby a PohřebiŠTě

ElbgErmanischE gräbEr und gräbErfEldEr

GeRmánske hRoby zo stupavy, okR. malacky

vladimír�turčan�–�alena�šefčáková

Stupavský región, ležiaci na východnom konci Záhorskej nížiny, patrí už tretie storočie k archeologickyintenzívne sledovaným oblastiam. Centrom záujmu sú predovšetkým základy kamennej architektúryz doby rímskej v polohe Kopce (posledný prehľad Turčan 2007). V posledných desaťročiach sa zintenzívnilzáujem aj o jej zázemie (Turčan 2009, 229–236). Vďaka tomu bolo možné načrtnúť základný obraz sídel-ného vývoja regiónu v sledovanom období, dosiaľ však predstavovaný výlučne sídliskovými nálezmi(Turčan 2005; Vrba 2007). Napriek terénnym aktivitám pracovníkov Archeologického múzea SNM v Bra-tislave neboli dosiaľ zistené pohrebiská, a to ani obyvateľov pevnôstky v polohe Kopce (zosnulýchmohli pochovávať v Carnunte), ani miestneho germán-skeho obyvateľstva. Situácia sa zmenila vďaka výskumuna parcele č. 98/1 v Stupave.

Lokalita sa nachádza v strede pôvodného jadra mestana východnej strane Hlavnej ulice, ktorá predstavuje zá-kladnú komunikačnú os novovekej zástavby (obr. 1). Pô-vodne tu stála jednoposchodová budova, za ktorou sanachádzal menší dvor. Objekty boli zistené počas zem-ných prác pri hĺbení jamy pre podzemné garáže novo bu-dovaného hotela Eminent (obr. 2:1). Po odstránení hornejvrstvy zeminy v hrúbke cca 30 cm sa ukázalo, že dvorbol posiaty recentnými zásahmi; podarilo sa však odkryťaj štyri germánske hroby, ktoré sú obsahom tohoto prí-spevku. Povrchové vrstvy dvora boli už v minulosti zrej -me viacfázovo odstraňované a nahrádzané rôznymi novo -dobými zásypmi. Pôvodná úroveň terénu sa preto nedalazistiť. Hroby sa nachádzali na ploche 17 × 4 m, t. j. cca 68m2, vytvárajúc pás v smere SZ–ZV. Mohlo ísť samozrejmelen o dojem takéhoto zoskupenia, ktorý vznikol faktom,že ide vlastne zrejme iba o segment väčšieho pohrebiska(obr. 3).

Hrob 1/07 (obj. 16/07)Zachovaná len spodná časť hrobovej jamy hlbokej 5 cm s ø cca 20 cm, obsahujúca dno hlinenej urny. V jej vnútria v okolí boli rozptýlené drobné spálené kostičky.

Nálezy: Dolná časť hlinenej nádoby zhotovenej v ruke, roztvoreného tvaru s odsadeným dnom. Farba svetlohnedá.Rozmery: ø dna 11,1 cm zachovaná výška 10,2 cm (obr. 4:1).

Antropologická analýza: V jamovom hrobe sa našlo malé množstvo (90 g) najčastejšie malých (16–25 mm) a stredných(26–35 mm) dokonale spálených zväčša bielych úlomkov ľudských kostí (prešli žiarom 700–800 °C a viac). Šesť frag-mentov je čiernych (žiar menej ako 200–300 °C). Na povrchu kostí vidno pozdĺžne a priečne praskliny, čo znamená,že kosť zhorela chránená mäkkým tkanivom. Niektoré úlomky sú zvlnené. Medzi identifikovateľné fragmenty patrídrobný biely úlomok z čeľuste (dĺžka 12 mm), dva biele úlomky acetabulum a drobný úlomok incisura ischiadica majorz pelvis, poškodená caput femoris a úlomok plochej kosti – proximálna epifýza tibie (?). Podľa pozostatkov ide zrejmeo dospelú osobu.

Hrob 2/07 (obj. 21/07)Zachovaná len spodná časť hrobovej jamy hlboká 5 cm s ø cca 10 cm obsahujúca dno hlinenej urny. V nádobea v blízkom okolí bol zistený rozptyl spálených kostičiek (obr. 2:2).

E. DrobErjar (ED.)archEologiE barbarů 2010: hroby a pohřEbiště gErmánů mEzi labEm a DunajEm

StuDia archaEologica SuEbica i. olomouc 2011, S. 121–131

Obr. 1. stupava. Lokalita označená čiernym bodom

Nálezy: Dolná časť hlinenej nádoby zhotovenej v ruke s odsadeným dnom a so zachovanou maximálnou výduťou,v hornej časti s dvoma pásmi obvodových žliabkov a koreňom kolienkovitého ucha. Farba čierna, vonkajší povrchleštený (obr. 4:2).

Antropologická analýza: V jamovom hrobe sa našlo malé množstvo (60 g) najčastejšie malých (16–25 mm) a stredných(26–35 mm) celkovo dokonale spálených zväčša šedobielych úlomkov ľudských kostí (prešli žiarom vyše 550 °C).Na povrchu niektorých úlomkov vidno parabolické praskliny. Medzi identifikovateľné fragmenty patrí časť veľmigracilného kránia, úlomok os sphenoidale, koreň zubu, úlomky rebier. Podľa pozostatkov ide zrejme o nedospelúosobu.

vladimír turČan – alena šEFČáková122

Obr. 2. stupava. 1. Pohľad na lokalitu zo západu; 2. hrob 2/07; 3. hrob 3/07 po začistení; 4. hrob 3/07 počas výskumu;5. hrob 4/07 po začistení profilu; 6. hrob 4/07 po vybratí urny

Hrob 3/07 (obj. 36/07)Po začistení na úrovni zistenia (t. j. –180 cm od bodu 0) sa javil ako pozdĺžny zaoblený útvar rozmerov 220 × 130 cm.V hornej časti výplne sa nachádzalo menšie množstvo črepov, fragmenty pálenej strešnej krytiny a zlomok bronzovejspony z doby rímskej (obr. 2:3), ako aj nespálené ľudské kosti. Pri vyberaní výplne sa zistilo, že išlo o objekt, ktoréhosteny sa zrútili, a tým pádom nebolo možné zistiť jeho pôvodné pôdorysné rozmery ani profily (obr. 2:4). Zásypsiahal do hĺ. 295 cm od bodu 0, t. j. od úrovne zistenia bol hlboký 115 cm. Na dne sa nachádzala čierna sypkávrstvička hrubá cca 2–4 cm bez pravidelného ohraničenia. V spodnej časti sa nachádzali zlomky keramiky, fragmentterry sigillaty, fragmenty skla, prepálené kúsky bronzu a spálené kostičky.

Nálezy: a) hlinená v ruke zhotovená etážovitá ostro profilovaná nádoba s rovným odsadeným dnom, zaobleným lie-vikovite vytiahnutým ústím, zdobená na pleciach spodnej etáže malými jamkami usporiadanými do tvaru písmenaU rytmicky obracanými, na pleciach strednej etáže trojicami šikmých ryžiek, cikcavite umiestnenými. Farba čierna,povrch leštený. Rozmery: v. 17,8 cm, ø dna 9,6 cm, ø ústia 22 cm (obr. 4:3); b) fragment misky terra sigillata z telanádoby plasticky zdobený vajcovcom. V metopách členených zvislou širokou tordovanou lištou sa strieda odetáženská postava so sfingou natočenou doľava. Reliéf je ukončený dvojitou vodorovnou plastickou lištou. Farbačervená. Rozmery: 15,5 × 8,8 cm (obr. 5:2); c) fragment z tela sklenej nádoby mliečnej farby. Rozmery: 8,1 × 7,4 cm, hr.0,4 cm (obr. 5:3); d) horná časť esovite profilovanej nádoby zhotovenej v ruke, zdobenej dvom obvodovými lištami,medzi ktorými je umiestnená výzdoba aplikovaná radielkom s dvojitým ozubom v tvare svastiky. Farba čierna,povrch leštený. Rozmery: 15,7 × 9,2 cm (obr. 5:1); e) črep okrajový z vytáčanej nádoby so zaobleným vytiahnutýmústím. Farba čierna. Rozmery: 4,2 × 2,3 cm (obr. 5:4); f) horná časť sklenej nádoby typu millefiori s vodorovne vytiah-nutým ústím, zdobená na hornej strane ústia dvojicou obvodových žliabkov. Farba svetlohnedá, žltá a čierna.Rozmery: 2,3 × 7,8 cm, ø vonkajšieho okraja 16 cm, hrúbka 0,45 cm (obr. 5:5; 8); g) fragment priesvitnej sklenej nádobyzdobený žliabkovaním. Rozmery 2,1 × 1,3 cm hr. 0,5 cm (obr. 5:6); h) fragmenty z prepálenej bronzovej nádoby neur-čiteľného tvaru (obr. 5:8,9,13–17); i) časť oblúkovitého držadla obdĺžnikového prierezu. Rozmery: dĺ. 7,8 cm, max.hrúbka 0,9 × 0,7 cm (obr. 5:10); j) časť bronzovej dvojdielnej spony so strechovite hraneným lučíkom, s obojstrannýmvinutím s hornou tetivou. Rozmery: dĺ. 2,4 cm, oska vinutia 3,0 cm (obr. 5:7); k) bronzová ihlička štvorhranného prie-rezu. Rozmery: 2,75 cm, max. hrúbka 0,3 cm (obr. 5:15); l) bronzová ihlička štvorhranného prierezu. Rozmery: 1,6 cmmax. hrúbka 0,3 cm (obr. 5:17); m) fragment kamenného brúsika štvorcového prierezu. Rozmery: 2,6 × 1,7 × 1,8 cm(obr. 5:11); n) fragment nepravej keramiky terra sigillata zdobenej vajcovcom. Farba tehlová. Rozmery: 3,4 × 2,1 cm(obr. 5:12); o) črep okrajový z vytáčanej nádoby s vodorovne vytiahnutým ústím. Farba čierna. Rozmery 8,9 × 2,3 cm(obr. 6:1); p) črep okrajový s mierne vytiahnutým zaobleným ústím, zhotovený v ruke. Farba svetlo hnedá. Rozmery3,5 × 3,7 cm (obr. 6:2); r) spodná časť nádoby vytáčanej na kruhu s plochým dnom, drsným povrchom. Farba čierna.Rozmery 9,2 × 6,2 cm (obr. 6:3); s) črep okrajový z vytáčanej misky s vtiahnutým zaobleným ústím. Farba sivá.Rozmery 4,2 × 4,1 cm (obr. 6:4); t) črep okrajový esovite profilovaný s vytiahnutým zaobleným ústím z nádoby zho-tovenej v ruke. Farba čierna. Rozmery 9,2 × 6,4 cm (obr. 6:5); u) črep okrajový so zosilneným zaobleným ústím a ob-vodovým rebrom, vytáčaný. Farba sivá. Rozmery: 5,4 × 3,5 cm (obr. 6:6); v) črep z dna vytáčanej nádoby. Farba sivá.Rozmery 10,8 × 9,3 cm (obr. 6:7); x) 9 atypických fragmentov v ruke robenej keramiky a 13 ks neurčiteľných zlomkovterra sigillata; y) 9 fragmentov rímskej strešnej pálenej strešnej krytiny, z toho 3 zlomky imbrexov, jedna okrajová te-gula, ostatné neurčiteľné zlomky.

Antropologická analýza: 1. V spodnej vrstve sa našlo malé množstvo (145 g) najčastejšie stredných (26–35 mm)a veľkých (36–45 mm) dokonale spálených zväčša bielych (prešli žiarom vyše 550 °C a viac) a svetlohnedých (prešližiarom 200–300 °C) úlomkov ľudských kostí. Na povrchu kostí vidno transverzálne, niekedy parabolické praskliny,

123germánske hroby zo Stupavy, okr. malacky

Obr. 3. stupava. Plánlokality s vyznačenýmihrobmi (svetlé plochy:

novoveké objektya zásahy)

čo znamená, že kosť zhorela chránená mäkkým tkanivom. Niektoré úlomky sú zvlnené. Medzi identifikovateľnéfragmenty patria úlomky kránia, proximálny úlomok ulny lat. dex., corpus vertebrae, poškodený talus lat. sin. (šírka 35mm, pôvodná šírka asi 40 mm) a distálna časť metapódia. Podľa pozostatkov ide zrejme o dospelú osobu (?).

2. Ďalej boli objavené nespálené kosti: fragment os coxae lat. dex. robustnej stavby s arc composé, ktorý tvoríplynulo nadväzujúci oblúk (mužský znak), málo poškodený radius lat. sin. robustnej stavby, s mohutným reliéfomsvalových úponov, prirastenými epifýzami a so zeleným zafarbením na distálnej časti diafýzy blízko stredu (jehomiery: R 1. maximálna dĺžka 251 mm; R 1b. paralelná dĺžka 248 mm; R 2. fyziologická dĺžka 236 mm; R 3. minimálnyobvod 45 mm; R 4. transverzálny priemer diafýzy 17 mm; R 5. sagitálny priemer diafýzy 12 mm; 3 : 2 dĺžkohrúbkovýindex 19,0 ; 5 : 4 index prierezu diafýzy 70,5 ; proximálny priemer epifýzy, najmenší 22? mm, najväčší 23? mm – skôrmužské rozmery), 5 úlomkov z panvy a úlomok zo stavca. Nespálené pozostatky patria pravdepodobne dospelémumužovi vysokému asi 171 cm (veľká výška).

Archeozoologická analýza: V hornej časti zásypu boli objavené aj zvyšky zvieracích pozostatkov. Ide o šedobiely,dokonale spálený úlomok distálnej epifýzy humerus lat. dex. z ovce/kozy (Ovis/Capra). Ďalej sa našli nespálenéúlomky kostí: costa (?) z tura domáceho (Bos primigenius f. taurus), costa z ovce/kozy (Ovis/Capra) (?) a tri menšiea päť väčších neidentifikovateľných úlomkov.

vladimír turČan – alena šEFČáková124

Obr. 4. stupava. 1. hrob 1/07; 2. hrob 2/07;3. hrob 3/07. 1–3: keramika

125germánske hroby zo Stupavy, okr. malacky

Obr. 5. stupava. Hrob 3/07. 1, 2, 4: keramika; 3, 5, 6: sklo; 7–10, 13–17: bronz; 11: kameň

vladimír turČan – alena šEFČáková126

Obr. 6. stupava. Hrob 4/07. 1–7: keramika

1 Za náročné reštaurovanie nálezu ďakujeme Mgr. R. Čambalovi.

Hrob 4 (obj. 38/07)Zistený v profile počas zemných prác. Oproti ostatným hrobom sa nachádzal na pomerne vysokej nivelete, vo výškecca 80 cm od úrovne, na ktorej boli zistené ostatné hroby. Hrob sa javil ako 60 cm široká a 28 cm hlboká jamaprekrytá 20 cm hrubou novovekou kultúrnou vrstvou (obr. 2:5). Po plošnom a bočnom začistení sa vyrysovala jama,ktorej zachovaná časť bola 22 cm široká (východná časť jamy bola odbagrovaná). V jame sa nachádzala hlinená urnas chýbajúcou hornou časťou a po jej vybratí sa ukázalo, že k urne bola na severozápadnej strane priložená polovinasklenej nádoby, úplne rozpadnutá (obr. 2:6) a preto bola vyzdvihnutá in situ.

Nálezy: a) hlinená nádoba hrncovitého tvaru vajcovitej profilácie, vyrobená v ruke, s chýbajúcou hornou časťou,zdobená obvodovým pásom jamiek na maximálnom vydutí. Farba: svetlohnedá. Rozmery: zachovaná výška 20,9cm, ø dna 12,4 cm, max. šírka 27,3 cm (obr. 7:1); b) železný nožík s takmer symetricky sa zužujúcou čepeľou, s odsa-deným tŕňom, ku koncu sa zužujúcim. Rozmery: dĺ. 11,5 cm, max. šírka 1,7 cm, hrúbka 0,7 cm (obr. 7:2); c) polovicabielej sklenej misky so zaobleným, vtiahnutým ústím, zdobená dvoma pásmi plytkých vertikálnych žliabkov potele. Rozmery: zachovaná výška: 3,6 cm, ø ústia 8,9 cm1 (obr. 7: 3).

Antropologická analýza: V jamovom hrobe sa našlo veľké množstvo (1253 g) najčastejšie stredných (26–35 mm) do-konale spálených zväčša bielych až modrošedých úlomkov ľudských kostí (prešli žiarom vyše 550 °C a viac). Na po-vrchu kostí vidno pozdĺžne, priečne a parabolické praskliny (kosť zhorela chránená mäkkým tkanivom). Povrch ni-ektorých úlomkov je zvlnený. Medzi identifikovateľné fragmenty patria zvyšky lebky, úlomky stavcov, úlomkyhorných končatín s prirastenými epifýzami (dospelý jedinec), úlomky dolných končatín s prirastenými epifýzami(dospelý jedinec). Rozmery hlavice pravého femuru sú: F 18. vertikálny priemer 35? mm (pôvodne 42 mm, skôrženský rozmer), F 19. horizontálny priemer 35? mm (pôvodne 42 mm, skôr ženský rozmer). Ďalej sa našli úlomkyveľmi gracilnej maxily, ktorej tvar alveol zodpovedá mliečnym zubom (nedospelý jedinec) a iné gracilné úlomky.Podľa analýzy zvyškov ľudských kostrových pozostatkov by mohlo by ísť o dvoch jedincov (dvojhrob): 1. o ženu (?)a 2. o nedospelého jedinca.

Preskúmané štyri hroby germánskeho pohrebiska predstavujú zrejme len výsek väčšej nekropole. Z bliž-šieho ani vzdialenejšieho okolia však neevidujeme žiadne iné analogické nálezy a to ani zberového cha-rakteru, ktoré by lokalitu indikovali. Vzdialenosť medzi hrobmi je cca 3–6 m, prípadné plytšie zapustenéhrobové jamy mohli byť však už pred výskumom zničené. Napr. T. Kolník uvádza z Očkova vzdialenostimedzi hrobovými jamami len 30 cm (Kolník 1956, 269). Pôdorys hrobovej jamy sa dal zistiť len u hrobu3/07, a to nepravidelného oválneho tvaru rozmerov 220 × 130 cm (ide však o objekt so zosunutými ste-nami). Podľa antropologickej analýzy dva hroby, t. j. 50 % z preskúmaného množstva, obsahovali po-zostatky dvoch jedincov. Pre germánske pohrebné zvyky sa nejedná o úplne výnimočný fenomén; častosa stretávame s kombináciou dospelý jedinec – dieťa (Kvetánová 2008, 24–25), ako je tomu v prípadehrobu 4/07, kde sa v urne našli spálené kosti ženy a nedospelej osoby. Napriek tomu, že hrob 3/07 tiežobsahoval pozostatky dvoch jedincov – podľa antropologického určenia spáleného dospelého neurči-teľného pohlavia a nespálené kosti muža, možno tu o dvojhrobe uvažovať len s rezervou, nakoľko bolporušený. V prípade, že by bol jeho obsah síce poprehadzovaný, ale v pôvodnom zložení, stáli by smepred otázkou unikátnej birituality, čo v našom regióne nie je dosiaľ pre germánske obyvateľstvo doložené(Vachůtová-Víchová 2003–2004, 129). Na druhej strane inhumačný rítus poznáme z neďalekého Zohoru(vzdušnou čiarou 5,5 km od stupavského pohrebiska), kde boli takto ukladaní do zeme v staršej doberímskej príslušníci germánskej nobility (Ondrouch 1957, 40 a ď.). Kostrové hroby sa objavujú aj na inýchpohrebiskách, ale len vo veľmi skromnom zastúpení. Napr. v Abraháme tvorili 5,2 % pochovaných

127germánske hroby zo Stupavy, okr. malacky

Obr. 7. stupava. Hrob 4/07. 1: keramika; 2: železo; 3: sklo

(Kolník – Stloukal 1974, 57). Pomerne bohatý obsahhrobu 3/07 takisto možno považovať za indikátor vyš -šieho spoločenského statusu pochovaného/pochova-ných. Tenká, veľmi sypká čierna vrstvička, zistená nadne hrobu mohla snáď byť pozostatkom akéhosi pod-stavca z organického materiálu (drevo, textília). Uva-žovať treba aj o možnosti, že hrobu 3/07 patrila lenspodná časť zásypu (žiarový hrob) a zvyšky kostrypatria nezistenému inému hrobu z pohrebiska, ktorýbol takisto vykradnutý a časť jeho obsahu premiest-nená.

Uloženie sklenej misky mimo urny, zistené v hrobe4, môže mať rôzne príčiny; podľa E. Krekoviča je tovšak bez súvisu s jej veľkosťou (Krekovič 2007, 115).

Ako urny boli použité vo všetkých štyroch hro-boch hlinené nádoby. V hrobe 1 sa zachovala iba spodná časť urny s odsadeným dnom pravdepodobnevázovitého tvaru (obr. 4:1); tento fragment nepostačuje na vyslovenie typologických ani chronologickýchúvah. Tvarovo výraznejšia je urna z hrobu 2, z ktorej sa síce takisto našla len spodná polovica, avšaks maximálnou výduťou, zdobenou dvoma pásmi obvodových žliabkov a koreňom kolienkovitého ucha(obr. 4:2). Ústie nádoby sa nezachovalo, preto len s istou pravdepodobnosťou ju možno rekonštruovaťdo podoby širšieho misovitého resp. terinovitého tvaru s plynulou profiláciou. Vzdialenú analógiuk nášmu tvaru nájdeme napr. na neskororímskych pohrebiskách v Ivanke pri Du naji (Kraskovská 1965,164, tab. II:5) a v Kostelci na Hané (Zeman 1961, obr. 43:A). V Ivanke pri Bratislave sprevádzala urnuokrem antickej sošky Merkúra aj dvojica bronzových jednodielnych spôn s hrotitou nôžkou (Kraskovská1965, tab. II:2,4), datovateľná do tretieho a do prvej poloviny nasledujúceho storočia (Bazovský 2005, 80;Schulze 1977, 73). V hrobe 3/07 ako urna slúžila s najväčšou pravdepodobnosťou etážovitá nádoba,ktorá sa našla rozbitá v spodnej časti hrobovej jamy. Ako jediná nádoba z tohto hrobu sa dala celá re-konštruovať (obr. 4:3). V prostredí Germánov juhozápadného Slovenska predstavuje výnimočný tvar.Známa je z obj. 182 na sídlisku v Branči. Táto je však oproti stupavskému exempláru oblúkovitejšie pro-filovaná a len dvojetážovitá (Kolník – Varsik – Vladár 2007, 27, tab. 146:18). Medzi keramickým inventáromdaného objektu dominujú esovite profilované hrncovité tvary neskorej doby rímskej (Kolník – Varsik –Vladár 2007, tab. 147). Prototyp takejto zložito profilovanej nádoby možno snáď vidieť aj v hrobe 54 be-šeňovského pohrebiska (Kolník 1961, 262, tab. XXII:8). V hrobe č 4/07 poslúžila za urnu jednoducháhrncovitá nádoba (obr. 7:1), ktorej chýba okraj. Podľa profilácie nájdeného torza mohlo ísť o ústie vtiah-nuté, ako aj vytiahnuté. V úrovni tesne nad maximálnych vydutím bola nádoba zdobená obvodovýmpásom vtláčaných jamiek. Ide o dekor, bežne aplikovaný práve na výdutia nádob (napr. Kolník 1961,tab. XX:1,2; Droberjar 1997, Taf. 83:9; 89:1). Výzdoba ani profilácia nádoby neposkytujú však oporu preprecíznejšie chronologické zaradenie. Z ďalšej, v ruke robenej nádoby čiernej farby sa v hrobe 3/07 za-chovali len tri črepy z hornej časti (obr. 5:1). Výzdobu v podobe svastiky, aplikovanú radielkom, možnosíce považovať za pomerne starobylý prvok, ale čierna farba, leštenie povrchu a dva obvodové rebrá,medzi ktorými je ornament umiestnený, sa hlásia k mladšiemu obdobiu, najskôr do 3. stor. (Trňáčková1960, 599). Črepy pochádzajú pravdepodobne z hlbokej misy čiernej farby, ktorej hornú časť sa našlanapr. v objekte 80A v Branči v sprievode drobnejšieho črepu, takisto zdobenom radielkom (Kolník –Varsik – Vladár 2007, 101, tab. 84:18). Terra sigillata bola zistená iba v hrobe 3/07 fragmentami z tielnádob. Najväčší fragment s vajcovcom (Ri-Fi E 43) patrí miske typu Drag. 37 (obr. 5:2). V metopách čle-nených zvislou širokou tordovanou lištou (Ri-Fi O 231) sa strieda odetá ženská postava (Ri-Fi M 246b)so sfingou doľava (Ri-Fi T 176a). Reliéf je ukončený dvojitou vodorovnou plastickou lištou (Rheinzabern,Victor II–Januco). Možno ju datovať do 2. tretiny 3. stor. (Ricken – Fischer 1963, 176). Ďalší fragment (obr.5:12), z ktorého je zachovaná iba výzdoba vajcovcom, pochádza z misky typu Drag. 30/37 (Pfaffenhofen,Helenius), datovanej do prvej tretiny 3. stor. (Kiss 1946–48, tab. 5:7; Kellner 1964, obr. 3:1).2

Okrem terry sigillaty je antická keramika v tomto hrobe a teda na celom preskúmanom segmentepohrebiska zastúpená len niekoľkými fragmentmi. K bežným hrncovitým výrobkom zrejme patria dvafragmenty zo spodných častí nádob (obr. 6:3,7). Dva ďalšie okrajové časti sú z prstencovitých misiek(obr. 5:4; 6:6). Ide o bežný keramický import z 2. a poč. 3. stor. (Krekovič 1981, 364–365), v Stupave zná -my aj z iných polôh (Turčan 2005, 295) a jeden, takisto okrajový črep pochádza z misky s vtiahnutým

vladimír turČan – alena šEFČáková128

Obr. 8. stupava. Hrob 3/07. sklo

2 Za určenie nálezov ďakujeme Prof. K. Kuzmovej.

okrajom (obr. 6:4), ako aj z misy z plochým okrajom (obr. 6:1). Ani tieto ojedinelé fragmenty nevybočujúz rámca prvej poloviny 3. stor. (napr. Varsik 2005, 305, obr. 3:23).

V hornej časti zásypu hrobu 3/07 sa našlo 9 fragmentov antickej strešnej krytiny, z toho tri z imbrexov.Ani v jednom prípade neboli okolkované. Hoci ich kontext so stavebným komplexom v polohe Kopceje nespochybniteľný, vzhľadom na nálezovú situáciu v tomto hrobe je ťažké vysloviť akékoľvek závery.Stavebná keramika mohla byť použitá napr. ako súčasť konštrukcie hrobu či symbolickej výbavy.3

Sklo sa našlo v hroboch 3/07 a 4/07. Zaujímavejší je exemplár zo štvrtého hrobu – polovina pologu-ľovitej misky s vtiahnutým ústím zdobenej vybrúsenými elipsovitými jamkami, kladenými v hornýchdvoch radoch vertikálne, v najspodnejšom zachovanom vodorovne (obr. 7:3). Podľa stavu zachovania tiežprešla ohňom. Biele sfarbenie je evidentne spôsobené oxidáciou; pôvodne bývali tieto misky priezračné(Ondrouch 1957, 109). Totožný tvar s rovnakou výzdobou pochádza z Aquinca, kde ho L. Barkóczi datujedo 3. stor. (Barkóczi 1988, 65–66, Taf. IV). Tieto misky sa zrejme dovážali aj do stupavskej pevnosti, ako na-značujú fragmenty zo starších výskumov (Kraskovská 1981, 332, Abb. 4:4–6), odkiaľ sa snáď predmetnýexemplár dostal do germánskeho prostredia. Polguľovité misky neabsentujú ani na neskororímskom po-hrebisku v Krakovanoch-Strážach, kde sa našlo až päť exemplárov, datovaných do 3. stor. (Ondrouch1957, 108–110, tab. 25; Klčo – Krupa 2003, 11). Dva zlomky skla pochádzajú aj z hrobu 3/07. Väčší z nichpatril zrejme väčšej nádobe, ktorej tvar však nie je možné pre fragmentárnosť rekonštruovať (obr. 5:3). Po -dľa nevýrazného, takmer náznakového zaoblenia mohol patriť hranolovitej fľaši s štvoruholníkovou zá-kladňou, aké sa vyrábali v 3.–4. stor. (Barkóczi 1986, 184; 1988, 178–180, Taf. XCVII:430; XCVIII:438). Menšíz fragmentov predstavuje len drobný úlomok, ktorého jediným zachytiteľným prvkom je husto kladené,zrejme oválne žliabkovanie (obr. 5:6). To by nás mohlo doviesť k niektorým pohárovitým tvarom, naktorých bývala aplikovaná výzdoba v takejto hustote a rytmike (napr. Barkóczi 1988, taf. XIII:141; XV:161).

K unikátnym nálezom skla typu millefiori z regiónu pribudol v podobe okrajového fragmentuz hrobu 3/07 ďalší exemplár, pri výrobe ktorého boli použité sklené ingoty sivej, svetlohnedej, čierneja žltej farby (obr. 5:5; 8). Dosiaľ jediný kompletný tvar v regióne poznáme z kniežacieho germánskehohrobu zo staršej doby rímskej v Zohore, kde sa našiel v sprievode ďalšieho fragmentu (Kraskovská 1959,102, obr. 22, 23). Drobné črepy mozaikového skla datované mincami do 3. stor., pochádzajú aj z antickejstavby v Bratislave-Dúbravke (Elschek 1997, 122, Abb. 4:1,2; Elschek 2000, 28–29). V prípade stupavskéhonálezu by mohlo ísť o kalichovitú šálku na nôžke s blízkou paralelou z lokality Polhov Gradec v Slovin-sku, datovanú do prvej poloviny 1. stor. n. l. (Mráv 2005, 314, Abb. 5:8; Lazar 2003, 41). Pri takomto da-tovaní by sa stupavské millefiori dostalo do hrobu ako starožitnosť. Precíznejšie zaradenie by si snáďvyžiadalo detailnejšiu analýzu nálezu.

V hrobe 3/07 sa v dolnej časti zásypu našli roztrúsené drobné bronzové zliatky maximálnej veľkosti5,5 × 4,5 cm, pochádzajúcej z plechovej nádoby hrubej cca 0,3 cm (obr. 5:8,9,13,14,16). Jediným identifi-kovateľným tvarom bola časť oblúkovitej rukoväte, vyrobenej z bronzovej tyčinky, s jednoduchým há-kovitým ukončením (obr. 5:10), pochádzajúcej zo situly alebo vedra (Kraskovská 1976, 430, obr. 2).

Spony sú zastúpené len jedným fragmentom – časťou bronzového dvojdielneho spínadla s oboj-stranným vinutím z hrobu 3/07 (obr. 5:7). Podľa zachovaného fragmentu sa nález hlási k mladším va -riantom výrazne profilovaných typov, známych z nálezových kontextoch druhej poloviny 2. stor. a z po -čiatku 3. stor. (Bazovský 2005, 24; Cociş 2004, 64–65; Jobst 1975, 40; Peškař 1972, 60, 89; Schmid 2010, 26). Nieje vylúčené, že aj dve bronzové ihly z toho istého hrobu (obr. 5:17,18) pochádzajú zo spôn.

K štandartným prílohám v germánskych hroboch patria nože. V Stupave bol zistený v urne z hrobu4/07. Ide o jednoduchý exemplár (obr. 7:2). Tieto artefakty nie sú chronologicky citlivé a neindikujú anipohlavie pochovaných (Kolník – Stloukal 1976, 97). Rovnaké konštatovanie platí aj o brúsnom kameni,nájdenom v hrobe 3 (obr. 5:11); patrí k bežným štvorhranným hranolovitým tvarom (Zeman 1961, 269).Vyrobený bol z kremenitého pieskovca, pochádzajúceho pravdepodobne zo širšieho okolia Stupavyv smere na Malé Karpaty.4

Prítomnosť Germánov na území dnešnej Stupavy je doložená v 1.–4. stor., avšak dosiaľ len nálezmisídliskového, resp. zberového charakteru. Hroby z parcely č. 98/1, ktoré možno datovať do prvejpoloviny 3. stor. sú teda prvým funerálnym dokladom z tohto inak husto osídleného mikroregiónu.Spadajú do obdobia rozkvetu rímskej stanice v polohe Kopec. Nájdený bohatý, v niektorých prípadochaž luxusný inventár, možno dať logicky do súvisu práve s jej existenciou.

129Germánske hroby zo Stupavy, okr. Malacky

3 Počas výskumu boli v sutinách, ktoré tvorili zásyp pivnice spomínanej budovy, zistené aj rímske tegule. Akýkoľvek súvisje však vysoko nepravdepodobný. Ďalšia tegula bola nájdená počas úpravy priestoru pred miestnym kostolom v recentnejzásypovej vrstve; a v tomto prípade treba uvažovať o novovekom transferi materiálu.

4 Za analýzu brúsika ďakujeme Mgr. Milošovi Gregorovi.

Literatúra

Barkóczi, L. 1986: A 3. század első feléből származó véseit díszű üvegek Pannóniában, Archaeologiai Értesitő 113,166–189.

Barkóczi, L. 1988: Pannonishe Glasfunde im Ungarn. Budapest.Bazovský, I. 2005: Spony z dobe rímskej v slovenskom barbariku. Dizertačná práca (rkp.), FiF UK, Bratislava.Cociş, S. 2004: Fibulele din Dacia Romană. Cluj–Napoca.Droberjar, E. 1997: Studien zu den germanischen Siedlungen der älteren römischen Kaiserzeit in Mähren. Praha. Elschek, K. 1997: Ein römischer Gebäudefund des 4. Jhs. aus Bratislava-Dúbravka. In: J. Tejral – H. Friesinger – M.

Kazanski (edd.), Neue Beiträge zur Erforschung der Spätantike im mittleren Donauraum. Brno, 122–130. Elschek, K. 2000: Rímsko-germánska vidiecka usadlosť s kúpeľom v Bratislave-Dúbravke, Pamiatky a múzeá

2000/3, 27–29.Kellner, H.-J. 1964: Die Sigillata-Töpferei in Pfaffenhofen am Inn und ihr Formenschatz, Germania 42, 80–91.Kiss, K. 1946–48: A Westerndorfi terra-szigilláta gyár, Archeológiai Értesitö 3. Ser., 216–274.Klčo, M. – Krupa, V. 2003: German Graves from roman times from Krakovany-Stráže. Piešťany.Kolník, T. 1956: Popolnicové pohrebisko v Očkove, Slovenská archeológia 4, 233–300.Kolník, T. 1961: Pohrebisko v Bešeňove, Slovenská archeológia 9, 219–300.Kolník, T. – Stloukal, M. 1974: Pohřebiště z doby římské v Abrahámu, Časopis Národního muzea, oddíl přírodo-

vědný 143, 57–68.Kolník, T. – Stloukal, M. 1976: Birituální pohřebiště ze starší doby římské v Sládkovičově, Časopis Národního

muzea, oddíl přírodovědný 145, 95–109.Kolník, T. – Varsik, V. – Vladár, J. 2007: Branč. Germánska osada z 2. až 4. storočia. Nitra.Kraskovská, Ľ. 1959: Hroby z doby rímskej v Zohore, Slovenská archeológia 7, 99–143.Kraskovská, Ľ. 1965: Popolnicové pohrebisko v Ivanke pri Dunaji, Slovenská archeológia 13, 163–182.Kraskovská, Ľ. 1976: Rímske bronzové nádoby na Slovensku, Slovenská archeológia 24, 429–440.Kraskovská, Ľ. 1981: Römische Glasgefässe in der Slowakei, Slovenská archeológia 29, 377–392. Krekovič, E. 1981: Rímska importovaná keramika na Slovensku, Slovenská archeológia 29, 341–376.Krekovič, E. 2007: Veľkosť urny, vek a pohlavie pochovaného na pohrebiskách doby rímskej na juhozápadnom

Slovensku, Študijné zvesti AÚ SAV 42, 113–116. Kvetánová, I. 2008: Deti stredodunajských Germánov, Slovenská archeológia 56, 21–60.Lazar, I. 2003: Rimske steklo Slovenije. Ljublana.Mráv, Z. 2005: Ein frühkaiserzeitliches Aristokratengrab aus dem Tauriskergebiet, Communicationes Archaeolo-

gicae Hungariae 2005, 309–361.Ondrouch, V. 1957: Bohaté hroby z doby rímskej na Slovensku. Bratislava.Peškař, I. 1972: Fibeln aus der römischen Kaiserzeit in Mähren. Praha.Ricken, H. – Fischer, Ch. 1963: Die Bilderschüsseln der römischen Töpfer von Rheinzabern. Bonn.Schmid, S. 2010: Die römische Fibeln aus Wien. Wien.Schulze, M. 1977: Die spätkaiserzeitlichen Armbrustfibeln mit festem Nadelhalter. Bonn.Trňáčková, Z. 1960: Žárové pohřebiště z pozdní doby římské v Šaraticích, Památky archeologické 21, 561–609. Turčan, V. 2005: Objekt č. 1/96 zo Stupavy, poloha Morávkove pole, Zborník Slovenského národného múzea,

Archeológia 15, 293–300.Turčan, V. 2007: An Attempt a Three-Dimensional Reconstruction of a Roman Building Complex in Stupava (A

Pre limenary Report). In: Forschungen und Methoden. vom Mittelmeerraum bis zum Mitteleuropa. ANODOS– Supplementum 4. Trnava, 119–124.

Turčan, V. 2009: Zázemie rímskej stanice v Stupave. In: M. Karwowski – E. Droberjar (edd.), Archeologia Barbar-zyńców 2008: powiązania i kontakty w świecie barbarzyńskim. Rzeszów, 229–236.

Vachůtová-Víchová, D. 2003–2004: Brněnsko v době římské, Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity M8–9, 111–189.

Varsik, V. 2005: Veľký Meder, objekt 301/03, Zborník Slovenského národného múzea, Archeológia 99, 301–312.Vrba, E. 2007: Summary Reports of the 2002 Excavations at Urbárske sedliská, Stupava, Zborník Slovenského ná-

rodného múzea, Archeológia 101, 127–170. Zeman, J. 1961: Severní Morava v mladší době římské. Praha.

Vladimír TURČAN – Alena ŠEFČÁKOVÁ130

GermaniScHe GräBer aUS StUPava, Bez. maLacKy

In Stupava (Bez. Malacky, Slowakei) entdeckte man bei Bauarbeiten 4 germanische Gräber (Abb. 1; 2). Von denGräbern 1/97 und 2/97 blieben nur die unteren Teile der Tonurnen erhalten (Abb. 4:1,2; 3:2). Das Grab 3/97 wurde ver-mutlich durch Grabraub und durch einen Rutsch der Grabgrubenwände gestört (Abb. 3; 4). Außer einer tönernenEtagenurne (Abb. 4:3) und weiterer Scherben von handgeformter Keramik (Abb. 5:2,5) enthielt es Terra Sigillata (Abb.5:1,13), Fragmente von Glasgefäßen (Abb. 5:3,7) einschließlich Millefiori (Abb. 5:6), Teil einer Bronzefibel (Abb. 5:11),einen Schleifstein aus Quarzsandstein (Abb. 5:12) und ein durch Hitze vernichtetes Bronzegefäß (Abb. 5:8,9,10,14–18).Das Grab 4/97 enthielt außer der Tonurne auch ein Eisenmesser, eingelegt im Oberteil des Gefäßes und die Hälfte einerhalbkugeligen Glasschale, die zu der Urne beigefügt wurde (Abb. 7). Die Funde kann man höchstwahrscheinlich in dieerste Hälfte des 3. Jahrhunderts datieren.

Aus anthropologischer Sicht befand sich in den Gräbern 1/97, 2/97 und 3/97 eine kleine und im Grab 4/97 einegroße Menge an meistens vollkommen verbrannten menschlichen Skelettresten. Allem Anschein nach wurde im Grab1/97 ein erwachsenes Individuum und im Grab 2/97 ein Halbwüchsiger bestattet. In den anderen zwei Gräbern könntenje zwei Individuen bestattet sein (Grab 3/97 ein Erwachsener und ein Mann, Grab 4/97 eine Frau und ein Halbwüchsiger).Im Doppelgrab 3/97 fand man dabei in der unteren Partie unverbrannte Skelettreste eines hohen Mannes. Insgesamtentdeckte man die Überreste von zwei Halbwüchsigen und vier Erwachsenen, bei denen es sich um eine Frau und einenMann handeln könnte, die anderen Überreste konnte man nicht verlässlich identifizieren.

131Germánske hroby zo Stupavy, okr. Malacky

Abb. 1. Stupava. Die Fundstelle ist mit einem schwarzenPunkt markiert

Abb. 2. Stupava. 1. Blick auf die Fundstelle von Westen; 2. Grab 2/07; 3. Grab 3/07 nach Säuberung; 4. Grab 3/07während der ausgrabung; 5. Grab 4/07 nach Säuberung des Profils; 6. Grab 4/07 nach dem Herausnehmen der Urne

Abb. 3. Stupava. Plan der Fundstelle mit Bezeichnung derGräber (helle Flächen: neuzeitliche Objekte und eingriffe)

Abb. 4. Stupava. 1. Grab 1/07; 2. Grab 2/07; 3. Grab 3/07.1–3: Keramik

Abb. 5. Stupava. Grab 3/07. 1, 2, 4: Keramik; 3, 5, 6: Glas;7–10, 13–17: Bronze; 11: Stein

Abb. 6. Stupava. Grab 3/07. 1–7. Keramik

Abb. 7. Stupava. Grab 4/07. 1: Keramik; 2: eisen; 3: Glas.Kresby: Lucia Hlavenková

Abb. 8. Stupava. Grab 3/07. Glas