Laténské pohřebiště v Čelechovicích na Hané (okr. Prostějov)

Moravské MoravskékřižovatkyStřední Podunajímezi pravěkema historií křižovatky

Střední Podunají mezi pravěkem

a historií

Moravské zemské muzeum 2014

3

Moravské zemské muzeum, Brno 2014

MORAVSKÉ KŘIŽOVATKY

Střední Podunají mezi pravěkem a historií

Editovaly

Jana Čižmářová, Natalie Venclová, Gertrúda Březinová

Věnováno památce Miloše Čižmáře

01 úvod_Sestava 1 14.1.2015 8:27 Stránka 3

4

Recenzovali: Doc. PhDr. Luboš Jiráň, CSc.Dr. h. c. prof. PhDr. Václav Furmánek, DrSc.

Předložená práce vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobéhokoncepčního rozvoje výzkumné organizace Moravské zemské muzeum (DKRVO, MK000094862).

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována bez předchozího souhlasu vydavatele.Za znění a obsah příspěvků a za kvalitu obrazových příloh odpovídají autoři.

© Editoři: Jana Čižmářová, Natalie Venclová, Gertrúda Březinová © Grafická úprava: Milan Mačinec, Silvie Straková, Michaela Tomsová© Obálka: Šárka Fidrichová© Moravské zemské muzeum, 2014

ISBN: 978-80-7028-432-2


5

Obsah

Moravské křižovatky: odkud a kam. Úvod editorů .................................................................................................. 11

Za Milošem Čižmářem (Vladimír Podborský) ......................................................................................................... 12

Z MLADŠÍHO PRAVĚKU VE STŘEDNÍM PODUNAJÍ

Lucia BENEDIKOVÁ .................................................................................................................................................. 15Nepublikované nálezy z neskorej doby bronzovej a z doby halštatskej / včasnej doby laténskej zo známychstredoslovenských lokalít v kultúrno-chronologickom kontexteUnpublizierte Funde aus der Spätbronzezeit und Hallstattzeit / Frühlatènezeit aus bekannten mittelslowakischenFundorten im kulturell-chronologischen Kontext

Miloš ČIŽMÁŘ † – Jana ČIŽMÁŘOVÁ ................................................................................................................. 35Pozdně halštatský nález z Pavlovic (okr. Vyškov) a několik dalších halštatských depotů z MoravySpäthallstattzeitlicher Fund aus Pavlovice (Bez. Vyškov) und einige weitere hallstattzeitliche Hortfunde aus Mähren

Petr KOS – Jiří KALA .................................................................................................................................................. 57Pohřebiště ze závěru doby halštatské ze Znojma – Horního náměstíNekropole aus dem Ende der Hallstattzeit in Znojmo – Horní náměstí

Elena MIROŠŠAYOVÁ ................................................................................................................................................ 81Misy s rytou výzdobou z doby halštatskej na východnom SlovenskuBowls with incised decoration of the Hallstatt Period in Eastern Slovakia

Milan SALAŠ ................................................................................................................................................................ 89Depot bronzových kolečkovitých závěsků doby popelnicových polí ze Starého Plumlova u Drahan (okr. Prostějov)Der urnenfelderzeitliche Hortfund von Bronzeringanhängern von der Anlage Starý Plumlov bei Drahany(Bez. Prostějov)

Susanne STEGMANN-RAJTÁR ............................................................................................................................... 99Obrovská mohyla doby halštatskej v Regöly (Zadunajsko). Posvätné miesto rituálnych praktík a uctievania predkov?Ein Riesengrabhügel der Hallstattzeit von Regöly (Westungarn). Das Grabmonument als ein heiliger Platz fürrituelle Handlungen und Ahnenverehrung?

David VÍCH ................................................................................................................................................................ 117Pravěk Svitavské brázdy a okolíPrehistory of Svitavy region and around


6

?????????????

K POČÁTKŮM DOBY LATÉNSKÉ

Petra GOLÁŇOVÁ .................................................................................................................................................... 133K použití a provenienci grafitu v časné době laténské na MoravěGraphite in the Early La Tène period in Moravia: it’s use and origin

Alena NEJEDLÁ ......................................................................................................................................................... 143První nález časně laténského meče na MoravěThe first find of an early La Tène sword in Moravia

Dagmar VACHŮTOVÁ – Tomáš ZEMAN ............................................................................................................ 151Nález rohatého ucha z časné doby laténské na sídlišti v Hrubé VrbceThe find of an Early La Tène horned handle at the settlement Hrubá Vrbka

Jiří WALDHAUSER ................................................................................................................................................... 165Maskovitá spona stupně LT A z Hradištka ve středním PolabíMaskenfibel der Stufe LT A aus Hradištko im Mittelelbgebiet

STŘEDNÍ EVROPA JAKO KŘIŽOVATKA

Gabriela BREZŇANOVÁ .......................................................................................................................................... 173Odraz diaľkových kontaktov v inventári laténskych hrobov z ChotínaThe reflection of long-distance contacts in the inventories of the La Tène graves in Chotín

Przemysław DULĘBA ................................................................................................................................................ 189Geneza zachodniomałopolskiej enklawy kultury lateńskiej i jej powiązania z innymi regionami osadnictwa celtyckiegoThe genesis of the western Little Poland enclave of the La Tène culture and its links with other regions of Celticsettlement

Pavla ENDER – Wolfgang ENDER ......................................................................................................................... 201Frühlatènezeitliche Kulturkontakte von Süd nach Nord – Grabfunde von Treben und Liebersee in Nordsachsenmit aussergewöhnlichen GürtelblechenČasně laténské kulturní kontakty z jihu na sever – hrobové nálezy s neobvyklými bronzovými opasky z Trebena Liebersee v severním Sasku

Jan KYSELA ................................................................................................................................................................. 229Okruhy středomořského importu ve střední Evropě pozdní doby laténskéThe distribution circuits of the Mediterranean imports in Late La Tène Central Europe

Marek OLĘDZKI – Leszek ZIĄBKA – Adam KĘDZIERSKI ............................................................................ 243Janków near Kalisz – Celtic trade post on the Amber RouteJanków u Kalisze – keltská obchodní stanice na Jantarové stezce

Pavel SANKOT ........................................................................................................................................................... 255Der Donauraum und Böhmen im dritten Jahrhundert vor ChristusPodunají a Čechy v 3. století př. Kr.


7

?????????????????????????????

Martin TREFNÝ – Tomáš POLIŠENSKÝ .............................................................................................................. 273The first find of a Greek transport amphora in the Late Hallstatt / Early La Tène Bohemia and its significance forthe archaeology of interregional contactsPrvní nález řecké transportní amfory v pozdně halštatských až časně laténských Čechách a jeho význam v archeologiinadregionálních kontaktů

Larissa VOROTINSKAJA .......................................................................................................................................... 285Migration of the Germans to the east of Dnieper in the 3rd – 2nd centuries BCMigrace Germánů na východ od Dněpru v 3. – 2. století př. Kr.

VÝPOVĚĎ SÍDLIŠŤ

Gertrúda BŘEZINOVÁ ............................................................................................................................................. 293Grafitové situly s výzdobou v podhrdlí z laténskych sídlisk v NitreGraphitton-Situlen mit Dekor unter dem Hals aus latènezeitlichen Siedlungen in Nitra

Radoslav ČAMBAL – Branislav KOVÁR ............................................................................................................... 305Keltské nálezy z Čeboviec (okr. Veľký Krtíš) a ich regionálne postavenieCeltic finds from Čebovce (Veľký Krtíš district) and their regional significance

Alžběta DANIELISOVÁ ............................................................................................................................................ 315Staré Hradisko – pohled na urbanismus doby laténské optikou moravského oppidaStaré Hradisko – La Tène urbanism from the perspective of the Moravian oppidum

Peter HORVÁTH ........................................................................................................................................................ 335Výzdoba a výzdobné motivy na keramike z laténskeho sídliska v KomjaticiachThe decoration and its motifs on the La Tène pottery from the settlement in Komjatice

Eva KOLNÍKOVÁ – Kristian ELSCHEK ............................................................................................................... 353Beitrag zur Datierung der latènezeitlichen Zentralsiedlung von Zohor in der Westslowakei. Kleinfunde, keltischeund frührömische MünzenPríspevok k datovaní laténskeho centrálného sídliska v Zohore na západnom Slovensku. Drobné nálezy, keltskéa včasnorímské mince

Marek LEČBYCH – Blanka MIKULKOVÁ ........................................................................................................... 377Laténské sídliště z Milonic (okr. Vyškov)Latènezeitliche Siedlung von Milonice (Bez. Vyškov)

David PARMA ............................................................................................................................................................ 403Poznámky k laténskému osídlení HostýnaBemerkungen zur latènezeitlichen Besiedlung von Hostýn

Miroslav PLESKA – Tomáš MANGEL – Jan JÍLEK ............................................................................................. 413Laténské nálezy z oppida Staré Hradisko ve sbírce Východočeského muzea v PardubicíchLatènezeitliche Funde aus dem Oppidum Staré Hradisko in den Sammlungen des Ostböhmischen Museums Pardubice


8

?????????????

Marcin RUDNICKI .................................................................................................................................................... 421Nowa Cerekwia – the Middle La Tène centre of power north of the CarpathiansNowa Cerekwia – středolaténské mocenské centrum severně Karpat

Vladimír SALAČ ........................................................................................................................................................ 439K dokladům bojů na laténských oppidechOn the evidence of fighting in La Tène oppida

VÝPOVĚĎ HROBŮ

Jozef BUJNA ................................................................................................................................................................ 449Deviantný pohreb na keltskom pohrebisku v Palárikove. Prípadová štúdia nenormatívnych pohrebných praktíkDeviant burial at the Celtic cemetery in Palárikovo, southwestern Slovakia. A case study of non-normative burialpractices

Jana ČIŽMÁŘOVÁ ..................................................................................................................................................... 461Laténské dvojnáramky na MoravěLatènezeitliche Doppelarmringe aus Mähren

Jana ČIŽMÁŘOVÁ – Stanislav STUCHLÍK ......................................................................................................... 471Laténské pohřebiště v Boroticích (okr. Znojmo)Latènezeitliches Gräberfeld in Borotice (Bez. Znojmo)

Zuzana ĎUĎÁKOVÁ ................................................................................................................................................. 487Variabilita spôsobu uloženia keramiky a zvyškov mäsitej stravy v kostrových a žiarových laténskych hrobochz územia juhozápadného SlovenskaThe variability in the deposition of pottery and animal remains in La Tène inhumation and cremation graves insouthwestern Slovakia

Martin FURMAN ....................................................................................................................................................... 493Variabilita keltských kruhových garnitúr v stredoeurópskom priestore so zreteľom na použité surovinyVariability of La Tène annular ornament sets in Central Europe with regard to the materials used

Anna GARDELKOVÁ-VRTELOVÁ ....................................................................................................................... 515Nálezy drůbeže v keltských hrobech z území SlovenskaFunde von Geflügel in keltischen Gräbern auf dem Gebiet der Slowakei

Miloš HLAVA ............................................................................................................................................................... 527Laténské pohřebiště v Čelechovicích na Hané (okr. Prostějov)Latènezeitliches Gräberfeld in Čelechovice na Hané (Bez. Prostějov)

Petr HOLODŇÁK – Jiří MILITKÝ.......................................................................................................................... 563Dva zlaté předměty z kostrových hrobů z doby laténské ze severozápadních Čech. K možnosti existence před-mincovních platidel v horizontu LT B2Zwei Goldgegenstände von Körpergräbern aus der Latènezeit von Nordwestböhmen. Zur Möglichkeit der Existenzvormünzzeitlicher Zahlungsmittel vom Horizont LT B2


9

?????????????????????????????

Dominik REPKA ........................................................................................................................................................ 581Analýza keltského bojovníckeho hrobu 15 z Mane (okr. Nové Zámky)Analysis of a Celtic warrior grave 15 from Maňa (Nové Zámky district)

Jarmila VALENTOVÁ – Radka ŠUMBEROVÁ – Hana BRZOBOHATÁ – Jiří LIKOVSKÝ ........................ 595Nemocný, zraněný a sám. Ojedinělý mladolaténský kostrový hrob z KolínaInjured, ill and alone: a unique Late La Tène inhumation grave from Kolín

DEPOTY A SYMBOLY

Igor BAZOVSKÝ ........................................................................................................................................................ 615Bronzové predmety z Križovian nad Dudváhom (okr. Trnava, JZ Slovensko)Bronzegegenstände aus Križovany nad Dudváhom (Bez. Trnava, SW Slowakei)

Jan BOUZEK ............................................................................................................................................................... 621Bronzové figurky z Němčic nad Hanou a keltské uměníBronze figurines from Němčice nad Hanou and Celtic art

Ivan ČIŽMÁŘ .............................................................................................................................................................. 627Hortfunde von Eisengegenständen aus dem Burgwall „Modla“ bei Buchlovice (Bez. Uherské Hradiště)Depoty železných předmětů z hradiska „Modla“ u Buchlovic (okr. Uherské Hradiště)

Miloš ČIŽMÁŘ † – Jana LANGOVÁ – Jiří KOHOUTEK † ............................................................................... 641Depoty z doby laténské z Rýsova, obec Provodov (okr. Zlín)Hortfunde aus dem Latènezeit von Rýsov, Gemeinde Provodov (Bez. Zlín)

Hana ČIŽMÁŘOVÁ ................................................................................................................................................... 655Ein Beitrag zu neuen Funden latènezeitlicher gegliederter Rädchen in MährenPříspěvek k novým nálezům dělených koleček z doby laténské na Moravě

Monika DĘBIEC – Maciej KARWOWSKI ............................................................................................................ 667Celtic Knotenringe from Staré HradiskoKeltské kroužky s nálitky ze Starého Hradiska

Jan HORÁK ................................................................................................................................................................. 681Krátký pseudoantropomorfní meč z Moravy, jeho funkce a význam jeho nositeleShort pseudoanthropomorphic sword in Moravia, its function and the significance of its bearer

Václav KRUTA ............................................................................................................................................................ 691Esses et palmettes: la fibule de Marefy (ex Bučovice) dans son contexte européenS-motivy a palmety: spona z Maref (dříve Bučovice) v evropském kontextu

Vincent MEGAW ........................................................................................................................................................ 699A puzzle piece from Klenovice na Hané, Prostějov districtZáhadný předmět z Klenovic na Hané (okr. Prostějov)


10

?????????????

Jan MICHÁLEK – Jiří FRÖLICH – Ondřej CHVOJKA ..................................................................................... 707Depot železných nástrojů z doby laténské z Bohdalovic (okr. Český Krumlov) Ein Hortfund der Eisengegenstände aus der Latènezeit von Bohdalovice (Bez. Český Krumlov)

Karol PIETA ................................................................................................................................................................ 717Rituelle Beile aus dem Frühlatène-Burgwall in Horné OrešanyRituálne sekery z včasnolaténskeho hradiska Horné Orešany

Peter C. RAMSL .......................................................................................................................................................... 727Die plastisch verzierten Fibeln aus Grab 86 und 13 des latènezeitlichen Gräberfelds von Mannersdorf am LeithagebirgePlasticky zdobené spony z hrobu 86 a 13 z laténského pohřebiště v Mannersdorfu am Leithagebirge

ARCHEOMETRIE

Miluše DOBISÍKOVÁ – Stanislav STUCHLÍK .................................................................................................... 739Mohylník v Boroticích (okr. Znojmo) z pohledu antropologieHügelgräberfeld von Borotice (Bez. Znojmo) aus der Sicht der Anthropologie

Veronika HOLZER .................................................................................................................................................... 755Ein Arsensulfidfund aus der Keltensiedlung in Roseldorf / NÖNález arsensulfidu z keltského sídliště v Roseldorfu, Dolní Rakousko

Balázs KOMORÓCZY – Marek VLACH – Martin HLOŽEK ........................................................................... 767Detektorový nález římsko-provinciálního prolamovaného kování z Pavlova, Jihomoravský krajA metal detector find of a Roman Provincial openwork fitting from Pavlov, south Moravia

Roman KŘIVÁNEK .................................................................................................................................................. 785Shrnutí výsledků dosavadních geofyzikálních měření v areálu laténského sídliště v Němčicích nad HanouSummary of results of geophysical measurements conducted at the La Tène site of Němčice nad Hanou

Tomáš MANGEL – Richard THÉR ......................................................................................................................... 801Pyrotechnologická zařízení z období HA D2–3 až LT A z Kapsovy Lhoty (okr. Strakonice). K možnostem inter-pretace fragmentárních nálezů pyrotechnologických zařízení s roštyLate Hallstatt to Early La Tène pyrotechnological structures from Kapsova Lhota (distr. Strakonice). Possibilitiesof interpretation of fragmentary finds of pyrotechnological devices with perforated floors

Natalie VENCLOVÁ – Václav HULÍNSKÝ – Šárka JONÁŠOVÁ ...................................................................... 815Merovingian glass beads from Holubice in Moravia: chemical and technological viewSkleněné korálky doby stěhování národů z Holubic na Moravě: chemie a technologie

Seznam autorů ............................................................................................................................................................ 828


11

?????????????????????????????

Moravské křižovatky: odkud a kam

Úvod editorů

Název „Moravské křižovatky“ odráží postavení Moravy ve středoevropském mladším pravěku v dlouhémčasovém úseku od doby bronzové po stěhování národů. Díky poloze při nejvýznamnějších komuni-kačních trasách napříč Evropou, tj. při jantarové stezce a podunajské cestě, přijímala Morava impulzy,ideje i hmotné produkty, a jistě také skupiny osob z různých částí Evropy. Zároveň byla významnoutranzitní oblastí. V době bronzové a halštatské je pro Moravu charakteristická otevřenost vůči západníi jihovýchodní Evropě a vazba ke střednímu Podunají. V době laténské vytvořila Morava spolu s jiho-západním Slovenskem a Dolním Rakouskem kulturně příbuznou oblast, vymezující se vůči Bavorskui Čechám. Takovou rozmanitostí hmotné kultury, jakou vidíme v tomto středoevropském prostorumj. v laténských hrobech, s prvky i artefakty původem z nejrůznějších částí Evropy, se může chlubitmálokteré území. Také v době římské byla Morava, bezprostředně sousedící s římským limitem, velmiblízko ohniskům tehdejšího politického a ekonomického vývoje. Poloha na rozhraní mezi kulturnímizónami hrála významnou roli i v období stěhování národů.

Poznání moravského mladšího pravěku se v minulých desetiletích neobešlo bez Miloše Čižmáře, kterýmu zasvětil celou svou badatelskou kapacitu a obohatil ho rozsáhlou vlastní činností terénní i publikační.Navazoval tak na nejvýznamnější moravské badatele, jejichž přínos si dobře uvědomoval a které při-pomínal celé odborné veřejnosti (mj. obnovil edici „Postavy moravské archeologie“, jejíž první svazekbyl věnován I. L. Červinkovi). Spolu s prof. V. Podborským, k němuž se hlásil jako ke svému nejvý-znamnějšímu učiteli, se podstatně přičinil také o to, že dnes ve studiu celé této části pravěku s důrazemna dobu železnou vládne na Moravě i v jejím sousedství čilý badatelský ruch, na němž značný podílmají mladí badatelé. Jejich úsilí Miloš Čižmář podněcoval a všestranně podporoval, ať již svou pedago-gickou činností, zpřístupňováním archeologických materiálů nebo odbornou radou.

Tato publikace je věnována památce Miloše Čižmáře jako dík za práci, kterou pro moravskou ar-cheologii vykonal. Šíře jeho díla a přínos pro celou řadu témat a podoborů se odrážejí v jednotlivýchkapitolách, které se zabývají moravskou a středoevropskou tématikou od doby bronzové po stěhovánínárodů, od sídlištní archeologie po problematiku pohřbívání, od rituálních aktivit a symbolické oblastipo ekonomiku a obchod, od kulturně historické analýzy až po archeometrický výzkum.

Doufáme, že tato kniha se stane jedním z podkladů pro nový pohled na archeologické pramenymladšího pravěku a přispěje k hlubšímu poznání středoevropských souvislostí. Bylo by třeba, abyMorava, území klíčového významu pro studium (nejen) středoevropského mladšího pravěku, bylavíce zkoumána v širším kulturním a geografickém kontextu. Zatímco regionální pohled je vezdejší odborné produkci zastoupen dostatečně, významu Moravy by odpovídal evropský pohled po-mocí nadregionálních studií a mezinárodních výzkumných aktivit. Věříme, že témata zde probíranánebo alespoň naznačená se mohou stát impulsem k realizaci takových projektů, v nichž se projeví zá-sadní význam moravské archeologie pro řešení aktuálních problémů evropského pravěku.

Brno, srpen 2014

Editoři a autoři děkují na tomto místě všem, kteří byli při tvorbě knihy nápomocni. Na prvním místě jeto vedení Moravského zemského muzea, jež umožnilo knihu v jejím nemalém rozsahu vydat. Náš vřelýdík náleží Johnu Collisovi za revizi většiny anglických textů, Pavle a Wolfgangovi Enderovým za revizitextů německých a Vratislavu Janákovi za pomoc s texty polskými. Především však děkujeme všem, kteřísvým příspěvkem do publikace vyjádřili úctu památce Miloše Čižmáře.


12

?????????????

Za Milošem Čižmářem(17. 12. 1945 – 31. 7. 2012)

Jsou tragédie, které postihnou jedince, rodinu, širší okruh přátel a známých, jsou však i tragédie, kterépostihnou kteroukoliv vyšší strukturu, např. celý vědní obor. K tomuto posledně jmenovanému pří-padu nesporně patří předčasné úmrtí moravského archeologa docenta PhDr. Miloše Čižmáře, CSc.Moravská a česká archeologie a evropská keltologie v něm ztratily mimořádnou osobnost, vynikajícínejen tvůrčími vědeckými schopnostmi, nýbrž také organizačním a manažerským talentem.

Poznal jsem Miloše Čižmáře roku 1964 při zkouškách na studium prehistorie v posluchárně tehdejšíkatedry prehistorie na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, kde jsem dělalpřísedícího vedoucímu katedry profesoru Františku Kalouskovi. Byli tam tehdy dva uchazeči, kteřívyčnívali nad ostatní: on a Stanislav Stuchlík. Oba měli již za sebou první terénní zkušenosti. Milošse prokázal maturitní prací z dějepisu, jejímž tématem bylo hradisko Réna u Ivančic, které léta na-vštěvoval a zkoumal. Oba adepti byli velmi překvapeni, když se dověděli – a to jim bylo sděleno ví-ceméně žertem −, že vlastně konali nezákonné „pirátské“ výkopy… Nicméně oba byli přijati a od tédoby se stali nerozlučnými kamarády a spolupracovníky. Stanislav Stuchlík vzpomíná, jak pět rokůspolu studovali, společně se učili na zkoušky, navštěvovali muzea, přednášky a divadla nebo chodilina pivo. Jak později strávili mnoho času při práci v brněnském Archeologickém ústavu ČSAV, při re-dakčních pracích při přípravách svazků Pravěku, na různých zájezdech či jiných setkáních ve dvounebo i s rodinami a přáteli.

Sledujme však nyní život Miloše Čižmáře od začátku. Narodil se v Brně, v rodinném prostředí, kterésilně podporovalo jeho zájem o historii. Jeho dědeček byl zaníceným vlastivědným pracovníkem a výraznoupostavou národopisného bádání na východní Moravě a na přilehlém slovenském pomezí; v této aktivitěpokračoval i Milošův otec, což nemohlo chlapce neovlivnit. Již na prvním stupni základní školy chodilna výlety po archeologických lokalitách, hlavně na právě zkoumané hradiště Staré Zámky u Líšně, kdes nadšením sbíral střepy slovanské keramiky na haldách vykopané hlíny. Na gymnáziu se rozhodl prostudium archeologie. Podvakrát pracoval o prázdninách jako brigádník na výzkumech v Mikulčicích.Dále ho zaujalo hradisko Réna u Ivančic; souhrn poznatků o Réně vtělil i do své maturitní práce.

Studium prehistorie absolvoval na brněnské Filosofické fakultě tehdejší Univerzity Jana EvangelistyPurkyně v bouřlivých letech 1964-1969 a ukončil obhajobou diplomové práce Laténská pohřebiště naMoravě I-III (Brno 1969). Následně získal roku 1972 titul PhDr. Roku 1983 obhájil kandidátskou di-sertaci Pozdně laténské osídlení Závisti a obdržel vědeckou hodnost CSc. V roce 2000 se na Filozofickéfakultě MU v Brně habilitoval spisem Osídlení Lysické sníženiny v době laténské I-II (Brno 1999) a získalvědecko-pedagogickou hodnost docenta pravěké archeologie. V letech 1985-1990 zastával funkci vě-deckého tajemníka brněnského Archeologického ústavu ČSAV.

Po dokončení studia prehistorie v roce 1969 nastoupil na místo archeologa v Okresním muzeu v Pro-stějově, odkud přešel roku 1973 do Archeologického ústavu ČSAV v Praze. Již za prostějovského pů-sobení se intenzivně zajímal o proslulé keltské oppidum Staré Hradisko u Okluk. Stejně přitažlivé proněho bylo keltské hradisko Závist u Prahy, jehož výzkumu se za pražského pobytu aktivně zúčastnil.V roce 1977 přešel do Archeologického ústavu ČSAV v Brně, kde působil až do reformy ústavů Aka-demie věd. Jeho působení v uvedených letech bylo bohatě naplněno terénními aktivitami. Do roku1983 se intenzivně podílel na zabezpečování rozsáhlých záchranných výzkumů na stavbě vodního dílaNové Mlýny na Břeclavsku a na trase dálnice Brno – Holubice. V letech 1983-1993 vedl každoročněsystematické výzkumy oppida Staré Hradisko a v letech 1983-1988 kromě toho výzkumy hradiska lidupúchovské kultury Jičina-Požaha. Dále v těch letech realizoval kompletní odkryv keltského sídlištěv Bořitově. Drobnější záchranné a preventivní terénní akce snad již není nutno připomínat.


13

?????????????????????????????

Po delimitaci ústavů Akademie věd ČR v roce 1993 se aktivně podílel na vzniku a budování Ústavuarcheologické památkové péče (ÚAPP) v Brně (s působností na jižní a částečně i střední Moravě),jehož se stal ředitelem. V poměrně krátké době se mu – s pomocí spolupracovníků, jmenovitě blíz-kého přítele Ing. Miroslava Bálka – podařilo vybudovat dobře fungující a prosperující instituci no-vého typu, která je dodnes považována za nejlepší svého druhu v ČR a bývá dávána za příkladúspěšného manažeringu; dnes má brněnské ústředí ÚAPP detašovaná pracoviště v Prostějově, Vyškově,Zlíně a Znojmě. Prevence a ochrana archeologických nalezišť měla být hlavním a vlastně jedinýmposláním ÚAPP, ale z Čižmářovy iniciativy se jeho ústav stal rovněž vědeckým pracovištěm s vlast-ními výzkumnými programy a publikační výstupy. Čižmářův ústav se ujal vydávání nové řady Pra-věku, Supplement Pravěku a knižnice Postavy moravské archeologie. Ve zmíněných Supplementechvyšla řada velmi cenných materiálů s vědeckým doprovodem. Vedle toho vyšla z „jeho dílny“ neboz pera jeho ženy či spolupracovníků řada dalších monografií. Docent Čižmář pravidelně přednášelarcheologická témata (kromě laténu zejména o moravských hradiscích) na Ústavu archeologiea muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a na Ústavu archeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, a na obou učilištích vedl, konzultoval, oponovalatd. řadu magisterských diplomových a disertačních (PhD) prací. Dokonce předpokládal, že po předánísvé ředitelské funkce v ÚAPP by věnoval mnohem více času pedagogické dráze v Opavě.

I přes rozsáhlou terénní, organizační a manažerskou činnost nepřestával Miloš Čižmář vědecky pra-covat. V letech 1991-1993 byl řešitelem projektu GAČR Závěr keltského osídlení na Moravě a v letech1992-1993 spoluřešitelem mezinárodního německo-českého výzkumného plánu Das prehistorischeund keltische Gold. Byl také řešitelem čtyř projektů Ministerstva kultury ČR, zaměřených na evidencia dokumentaci hradisek a mohylových pohřebišť na moravském území. Postupně získal tři grantyGAČR na dokumentaci nálezů a nedestruktivní prospekci nově objeveného mocenského a výrobníhocentra doby laténské u Němčic nad Hanou. S řešením uvedených projektů, i mimo ně, souvisí Čižmá-řova rozsáhlá publikační činnost. Kapitolou o době laténské se podílel na vydání Pravěkých dějin Mo-ravy (1993), monograficky vypublikoval Laténské sídliště v Bořitově (2003). Výsledkem dlouhodobéhozájmu a mravenčí heuristické a dokumentační práce je jeho Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku(2004), doplněná výbornými leteckými snímky Miroslava Bálka. V našich i zahraničních odbornýchčasopisech zveřejnil vice než 200 studií, statí a zpráv.1

Miloš Čižmář se během své vědecké dráhy aktivně zúčastnil mnoha mezinárodních vědeckých kon-ferencí a symposií, jmenovitě v Německu, Rakousku, Francii, Polsku, Slovensku aj. Byl iniciátoremkaždoročních pracovních setkání našich a slovenských badatelů o době laténské, přičemž také tři z nichna Moravě i organizoval. Byl dále hlavním organizátorem mnohaletých pravidelných konferencí o zá-chranných výzkumech na Moravě a ve Slezsku, které pod záštitou Moravského archeologického klubupořádal až do roku 2006 jeho ústav ve spolupráci s Moravským zemským muzeem. Roku 2002 bylzvolen dopisujícím členem Německého archeologického ústavu, byl členem Českého archeologickéhokomitétu a Rady Archeologického ústavu AV ČR v Praze. Byl výkonným redaktorem a editorem novéřady moravského časopisu Pravěk (dosud 20 ročníků), jeho Supplement (dosud 26 svazků) a spolu-tvůrcem a spolueditorem řady Postavy moravské archeologie (dosud 4 svazky). Po 11 let byl členemredakční rady Památek archeologických. Z jeho iniciativy a jeho přičiněním vydal brněnský ÚAPP jiždva reprezentační svazky přehledů terénních výzkumů ústavu: Výzkumy – Ausgrabungen 1994-1998a 1999-2004. O pečlivé správě a řízení brněnského ÚAPP svědčí rovněž pravidelné Výroční zprávyÚAPP v Brně, vycházející ve velmi vkusném provedení od roku 1997.


14

?????????????

Nakonec je třeba vyzvednout i Čižmářovy osobnostní vlastnosti. Byl skromný, nikdy se nevyvyšovalnad své spolupracovníky, s nimiž si zásadně tykal, měl přátelský vztah k lidem, zejména ke studentům,jimž byl ochoten kdykoliv poradit a pomoci, často i poskytnutím materiálu k seminárním či diplo-movým pracím. Dovedl však i zakročit, pokud se setkal s jedincem či skupinou lidí nečistých záměrů.

To všechno až po náhlé osudové Milošovo onemocnění v létě roku 2011, o němž kromě rodiny věděldlouho opět jen Standa Stuchlík. Miloš a jeho rodina se totiž o jeho začínající leukemii nikde nešířili;nechtěli, aby postižený byl vyrušován třebas i upřímně míněnou účastí a utěšováním. Miloš vědělo svém beznadějném stavu, a proto chtěl ve zbývajících měsících života jednak co nejvíce užít společ-nosti manželky, dětí a vnoučat, jednak dokončit co nejvíce rozdělaných studií a článků, kterých bylo– vzhledem k jeho širokým zájmům – velké množství. Je příznačné, že v té době si nepřál útěšné ná-vštěvy kolegů či žáků, avšak opět s výjimkou Stuchlíka. Na pracoviště v brněnském Ústavu archeolo-gické památkové péče chodil pravidelně také v sobotu a mnohdy i v neděli, aby stihl dokončit co nejvícez naplánovaných projektů. To trvalo i v době pokročilé nemoci, kdy jej do kanceláře vozila jeho paníJana autem… Z rozepsaných prací se mu podařilo řadu uzavřít, několik jich bohužel zůstalo nedo-končeno. Při jedné z posledních návštěv řekl Stuchlíkovi, že studii o laténských hrobech z mohylníkuv Boroticích, kterou společně plánovali, bude muset dopsat s jeho ženou Janou.

Pozemská pouť Miloše Čižmáře se uzavřela 31. července 2012 ve věku nedožitých 67 let.Na přání zesnulého se poslední rozloučení konalo v úzkém rodinném kruhu. Na smutečním parte

čteme motto: „Netruchleme, že jsme ho ztratili, nýbrž buďme vděčni, že jsme ho měli…“Miloš Čižmář po sobě zanechal významné vědecké a organizační dílo trvalé hodnoty, jímž se ne-

smazatelně vepsal do dějin vědy. Dílo, i když vlastně fragmentární, je to neobyčejné; bude jej součas-ným i budoucím generacím připomínat trvale. Navazovat na ně budou další a další archeologové.Obec archeologická zachová památku Miloše Čižmáře v trvalé paměti.

Vladimír Podborský

1 Bibliografie do roku 2005: Pravěk N. Ř. 16, 2006, 7-13 (sestavil Stanislav Stuchlík) Bibliografie do roku 2012: Pravěk N. Ř. 20, 2012, 7-9 (sestavila Kateřina Geislerová)


ABSTRACT The La Tène burial ground in Čelechovice na Hané was discovered during the railway construc-tion in 1882 and the finds went to several private and museum collections. Written and pictorialarchive documents allow the reconstitution of the then events and complement the publishedfragmentary knowledge about the circumstances of the discovery and the unearthed items. Asemerged from the evaluation of the available data, the burial ground in Čelechovice na Hané re-presents the largest known La Tène burial ground in Moravia to the north of the Vyškov Gate.

KEY WORDS La Tène Period, burial ground, Moravia, Čelechovice na Hané, finds from the 19th century

1. ÚvodPrakticky až do přelomu 19. a 20. století byly z celé Moravy registrovány v odborné literatuře pouze ojediněléa náhodné nálezy hrobů z doby laténské. Palliardiho přehled ze závěru 19. století zmínil pouze šestnáct nalezišť,z toho dvanáct s kostrovými a čtyři se žárovými hroby (PALLIARDI 1899, 11–15 – „starožitnosti tohoto rázu …dosud vyskytly se u nás vždy jenom v ojedinělých hrobech kostrových s kostrami na znak nataženými, pak v jed-notlivých hrobech žárových“). V Červinkově Moravě za pravěku bylo jen o tři roky později shromážděno „něcomálo přes 20 kostrových hrobů s přídavky kultury galské“ a několik žárových hrobů, a to zhruba ze tří desíteklokalit (ČERVINKA 1902a, 264–268, 275–277). Nevelkému počtu laténských hrobů ostatně odpovídala jejichzdrženlivě rozpačitá a nejednoznačná historická interpretace (srv. PALLIARDI 1899, 17; ČERVINKA 1900, 71;1902a, 307; 1902b, 10–11). Teprve v prvním desetiletí 20. století začala být postupně objevována naleziště s většímpočtem hrobů, a to především na Vyškovsku. Pohřebiště v cihelně ve Slavkově vydalo v letech 1899–1909 desethrobů (PROCHÁZKA 1909, 212), do stejného období spadají také objevy prvních hrobů na nekropolích v Ho-lubicích a Nížkovicích (PROCHÁZKA 1909, 210, 211). Rzehakův přehled znalostí o době laténské na Moravěna počátku druhého desetiletí 20. století zaznamenal již více než třicet nalezišť s kostrovými hroby a zhrubastejný počet žárových hrobů (RZEHAK 1913, 293 – „Wir kennen heute Skelettgräber der Latènezeit von mehr alsdreißig mährischen Fundorten.“, 295 – „Die Zahl der aus Mähren bekannten Brandgräber der Latènezeit ist kaumgeringer als die Zahl der Skelettgräber“); v dalších letech jejich počet neustále stoupal.

Přestože kvantitativní i kvalitativní přelom v poznávání moravských laténských pohřebišť a jejich historickéinterpretaci nastal teprve během prvního desetiletí 20. století, první větší laténské pohřebiště na Moravě byloobjeveno mnohem dříve, a to již v roce 1882 v Čelechovicich na Hané na Prostějovsku. Je poněkud překvapivé,že v dobové literatuře nenalezlo takřka žádnou odezvu, ačkoliv v relativně nevelké vzdálenosti od něj leží Olo-mouc, jedno z center archeologického dění na Moravě; zde byl v roce 1883 (tj. pouhý rok po objevu čelechovic-kého pohřebiště) založen Musejní spolek olomucký, který v následujícím roce začal vydávat vlastní časopis,zaměřený mj. na archeologii.1 Osud čelechovického laténského pohřebiště byl velmi podobný osudu jiného vý-znamného objevu z doby laténské, k němuž došlo prakticky ve stejném regionu o pouhých čtrnáct let dříve –depotu z Ptení (ČIŽMÁŘ 2002; HLAVA v přípravě). Stejně jako u ptenského depotu byly totiž nalezené předmětyrozptýleny záhy po objevu do několika sbírek. A obdobně jako u depotu z Ptení nevíme ani v případě čelecho-vického pohřebiště, kde přesně všechny artefakty skončily. S pomocí archivních pramenů a publikovaných údajůje možné bezpečně identifikovat tři soubory, které se postupně ocitly ve třech různých muzeích (muzeum v Plzni,Náprstkovo České průmyslové muzeum v Praze, Moravské zemské muzeum v Brně); původně jich však bylojistě více, neboť přinejmenším nálezy z jednoho hrobu, o nichž se zmiňují dobové písemné prameny, zmizely

527

VÝPOVĚĎ HROBŮ

Laténské pohřebiště v Čelechovicích na Hané (okr. Prostějov)Latènezeitliches Gräberfeld in Čelechovice na Hané (Bez. Prostějov)

Miloš Hlava

hlava_Sestava 1 13.1.2015 11:18 Stránka 527

528

Miloš Hlava

záhy po objevu beze stopy. Další osudy každé ze tří kolekcí jsou rovněž pozoruhodné a poměrně názorně odrážejíperipetie, které zažila moravská i česká muzea v průběhu celého 20. století. Žádný z původních souborů totižnení dochován v úplnosti – z jednoho se nedochovalo vůbec nic, dva zbývající jsou dnes navíc uloženy v jinémmuzeu než v tom, do něhož byly původně předány. Všechny tři kolekce byly sice v odborné literatuře minimálnějednou zmíněny, již několik desetiletí v ní však koluje fakticky pouze jediný soubor (FILIP 1956, 394, obr. 29: 8,tab. LXXVI: 1, LXXX: 2–9; MEDUNA 1962, 128–129, obr. 24: 1–4; ČIŽMÁŘOVÁ 2004, 162, obr. na str. 162:vpravo a 163: vlevo nahoře); ani ten však nebyl doposud publikován v úplnosti.

Čelechovické pohřebiště je tudíž zajímavé nejen dobou svého objevu a samotnými nálezy, ale také pomyslnýmicestami, po nichž se jednotlivé předměty ubíraly v následujících letech. Na jejich poměrně rozmanitých osudechse nesporně podepsalo právě brzké datum objevu pohřebiště; z archivních pramenů ovšem vyplývá, že jistouroli v následných událostech hrály třeba také nacionální předsudky lidí, kteří nálezy získali. Pokus o rekonstrukcisouboru laténských nálezů z Čelechovic na Hané a jejich osudů, který je představen na následujících stranách,jistě není dokonalý. Je totiž závislý nejen na přístupnosti archivních pramenů, ale také na badatelské (ne)dostup-nosti některých muzejních depozitářů, a to obzvláště jejich tzv. třináctých komnat. Podle mého soudu je prav-děpodobné, že alespoň část nezvěstných předmětů v příslušných muzeích ve skutečnosti existuje, a to jakoartefakty bez lokality, popř. s nesprávnou/mylnou lokalitou.

Obzvláště u nálezů z 19. století představují obvykle značný problém útržkovité informace o složení souborua okolnostech, za nichž došlo k objevu. V případě laténského pohřebiště v Čelechovicích na Hané je ovšem k dis -pozici dodatečně sepsaná podrobná zpráva s názvem O pravěkém pohřebišti u Čelechovic na Moravě z pera Nor-berta Starého, očitého svědka tehdejších událostí (viz Příloha). Je uložena v archivu Prehistorického odděleníZápadočeského muzea v Plzni a představuje dosud prakticky nevytěžený primární pramen, který obsahuje zá-sadní informace nejen o nálezových okolnostech, ale také o jednom ze tří původních souborů nálezů. Právěz něho stručně čerpaly některé mladší archivní zdroje (srv. archiv NZ AÚ AV ČR Praha, čj. 961/49 – zprávaM. Šolla podle záznamů J. Strnada, konzervátora vídeňské C. k. Centrální komise pro výzkum a zachování umě-leckých a historických památek; archiv NZ AÚ AV ČR Brno, čj. 95/49 – kopie textu zprávy z archivu NZ AÚ AVČR Praha)2, jejichž zkratkovité (a ne zcela přesné) údaje kolují v literatuře (např. ŠIMEK 1958, 150; MEDUNA1962, 128–129). Cenné údaje obsahuje také korespondence Bohumily Štorové a jejího otce Josefa s Josefou Ná-prstkovou; z podstatné části je uložena v archivu Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, africkýcha amerických kultur, ovšem dva důležité dopisy spolu s několika kresbami se nacházejí v Archivu Národníhomuzea.

2. Historie objevu a osudy nálezůV roce 1882 se stavěla lokální železniční dráha z Olomouce do Čelechovic na Hané. Její trasa vedla přes Příkazy,Drahanovice a Slatinice, obcházela vrch Kosíř, výraznou dominantu jižní části Hané, a mířila do Čelechovic naHané před Prostějovem. Již při vytyčování trasy železnice nacházel vrchní stavební inženýr Norbert Starý naparcelách č. 533/2, 534, 535 a 536 u Čelechovic na Hané „v ornici střepiny popelnic“ (obr. 1: 1; 2). Záhy po začátkuvýkopových prací se 3. června 1882 narazilo na první „popelnice“. O následných událostech se lze jen dohadovat,každopádně je jisté, že klíčovou úlohu při záchraně nálezů sehrál právě Norbert Starý.

2.1 Soubor nálezů získaný Norbertem Starým Norbertu Starému se podařilo shromáždit poměrně značné množství nálezů, které později poměrně podrobněpopsal (viz Příloha) a vyobrazil (obr. 3; 8–10). Na jeho schematických kresbách je zachyceno více než osmdesátartefaktů, celá kolekce však byla výrazně početnější, neboť některé drobné železné zlomky, kosti a střepy nebylykresleny. Z textu rukopisného pojednání a obrazových příloh vyplývá, že kromě keramických nádob (obr. 3)byly ostatní předměty připevněny na čtyřech tabulích-deskách (obr. 8–10), a zřejmě právě v této podobě darovalNorbert Starý celý soubor někdy v průběhu osmdesátých let 19. století muzeu v Plzni, kde ovšem patrně nebylynikdy zaneseny do sbírkové evidence. Darování nálezů z moravských Čelechovic na Hané do plzeňského muzealze poměrně logicky vysvětlit – z dobových pramenů totiž vyplývá, že Norbert Starý pocházel právě z Plzně (srv.např. dopis J. Štora J. Náprstkové, 19. dubna 1883 – „p. Starý rodem z Plzně“; Archiv NM – fond SNM-Archeo-logický sbor, karton 3, inv. č. 255).

V roce 1926 bylo z této kolekce předáno osmnáct keramických nádob Moravskému zemskému muzeu v Brně.Podle záznamu v přírůstkové knize brněnského muzea tvořilo tento soubor osm nádob kultury zvoncovitýchpohárů („z hrobů se skrčky“) a deset nádob z doby laténské („z hrobů galských“), do muzejní evidenční řady in-ventárních čísel však bylo s jistým časovým odstupem zaneseno šest nádob kultury zvoncovitých pohárů a dva-náct nádob z doby laténské. Většina z nich je načrtnuta v rukopisné zprávě Norberta Starého (obr. 3) – o šestinádobách kultury zvoncovitých pohárů to platí bezvýhradně3, z dvanácti laténských nádob lze ovšem s kresbamiNorberta Starého ztotožnit pouze deset exemplářů; některé z nich mají ostatně dodnes na sobě nalepené pů-vodní štítky s čísly, které odpovídají číslování nálezů v textu Starého rukopisu (nikoliv číslování použitému na


529

Laténské pohřebiště v Čelechovicích na Hané (okr. Prostějov)

Obr. 1. Pomezí Prostějovska a Olomoucka s vyznačenými laténskými nalezišti narušenými při stavbě železniční dráhy v roce1882 (1 – Čelechovice na Hané; 2 – Slatinice; 3 – Drahanovice: přesně nelokalizováno). Grafická úprava: I. Kyncl. Abb. 1. Grenzgebiet der Prostějov- und Olomouc-Region mit eingezeichneten latènezeitlichen Fundstellen, die beim Bau der Ei-senbahn im Jahre 1882 angeschnitten wurden (1 – Čelechovice na Hané; 2 – Slatinice; 3 – Drahanovice: nicht genau lokalisiert).Grafische Gestaltung: I. Kyncl.

Obr. 2. Čelechovice na Hané. Dobový situační plán naleziště, které bylo narušeno stavbou železniční dráhy v roce 1882. Prostors nálezy (parcely 533/2, 534, 535, 536) je červeně šrafován (archiv PO ZČM Plzeň; bez měřítka). Grafická úprava: I. Kyncl. Abb. 2. Čelechovice na Hané. Zeitgenössischer Situationsplan der Fundstelle, die beim Bau der Eisenbahn im Jahre 1882angeschnit ten wurde. Der Raum mit Funden (Parzellen 533/2, 534, 535, 536) ist rot schraffiert (Archiv PO ZČM Pilsen; ohneMaßstab). Grafische Gestaltung: I. Kyncl.


obrazových tabulkách!). Pouze u nich je tudíž zcela jisté, že pocházejí z Čelechovic na Hané (obr. 4: 1, 3–7; 5: 1–4); u dvou zbývajících nádob (obr. 4: 2; 5: 5) je jejich původní souvislost s celou kolekcí tímto způsobem nepro-kazatelná a v hypotetické rovině patrně nelze zcela vyloučit, že pocházejí z jiné lokality, tj. v brněnském muzeubyly zaměněny za dvě (dnes nezvěstné/neidentifikovatelné) čelechovické nádoby kultury zvoncovitých pohárů.Takřka s jistotou ovšem pocházejí z Moravy – např. kalichovitý pohár (jedna ze dvou nádob, která není zachycenana kresbách v Starého rukopisu) totiž představuje velmi charakteristický tvar moravské laténské keramiky (obr.4: 2). Podle záznamu v přírůstkové knize získalo brněnské muzeum tyto nádoby „výměnou“, ovšem v jeho evi-denčních pomůckách nejsou zaznamenány žádné konkrétní předměty poskytnuté jako „protihodnota“ muzeuv Plzni (Přírůstková kniha Pa 1/24–8/67, str. 10 – zápis přír. č. Pa 49/26; uloženo v archivu AÚ MZM Brno).

Většinu laténských nádob předaných brněnskému Moravskému zemskému muzeu poprvé publikoval JanFILIP (1956, tab. LXXVI: 1, LXXX: 2–9), ovšem podrobné popisy veškerých exemplářů zveřejnil teprve o několiklet později Jiří MEDUNA (1962, 129). Některé z nich se v následujících letech objevily také v dalších pracích,a to v souvislosti se speciálními odbornými tématy (srv. např. ČIŽMÁŘ 1974b, 468, obr. 1: 3–4; MEDUNA –PEŠKAŘ 1992, Abb. 24: 1–3).

Popisy laténských keramických nádob předaných Moravskému zemskému muzeu v roce 1926:1. Kalichovitý pohár s hrdlem odsazeným od těla a náznakem podstavového prstence, vyrobeno na kruhu, jemný mat.,

leštěný povrch, výška 201 mm, Ø okraje 235 mm, Ø dna 106 mm; uložení: MZM Brno, inv. č. A 65113; literatura: FILIP1956, LXXX: 2; MEDUNA 1962, 129 (obr. 4: 2).

2. Miska s ovaleným okrajem, vyrobeno na kruhu, jemný mat., výška 71 mm, Ø okraje 175 mm, Ø dna 87 mm; uložení:MZM Brno, inv. č. A 65114 (původní štítek N. Starého: 7b); literatura: MEDUNA 1962, 129 (obr. 3: 10 nahoře; 5: 4).

3. Lahvovitá (?) nádoba s třemi plastickými žebry v horní části těla a podstavovým prstencem (hrdlo a okraj doplněny bezjakékoliv opory v materiálu), vyrobeno na kruhu, jemný mat., hlazený povrch, výška dochované části 209 mm, Ø dna112 mm; uložení: MZM Brno, inv. č. A 65115; literatura: FILIP 1956, tab. LXXVI: 1; MEDUNA 1962, 129 (obr. 3: 3; 4:7).

4. Nožkovité dno s podstavovým prstencem a tělo vyšší baňaté (vázovité?) nádoby (hrdlo a okraj doplněny bez jakékolivopory v materiálu), vyrobeno na kruhu, jemný mat., povrch hlazen, výška dochované části 270 mm, Ø dna 140 mm;uložení: MZM Brno, inv. č. A 65116; literatura: MEDUNA 1962, 129 (obr. 5: 5).

5. Kalichovitý pohár s podstavovým prstencem, vyrobeno na kruhu, jemný mat., povrch hlazen, výška 230 mm, Ø okraje226 mm, Ø dna 112 mm; uložení: MZM Brno, inv. č. A 65117 (původní štítek N. Starého: 9); literatura: FILIP 1956, tab.LXXX: 5; MEDUNA 1962, 129 (obr. 3: 12; 4: 1).

Miloš Hlava

530

Obr. 3. Čelechovice na Hané. Dobové kresbykeramických nádob z kolekce zachráněnéNorbertem Starým (archiv PO ZČM Plzeň;bez měřítka). Grafická úprava: I. Kyncl. Abb. 3. Čelechovice na Hané. ZeitgenössischeZeichnungen von Keramikgefäßen aus derKollektion von Norbert Starý (Archiv POZČM Pilsen; ohne Maßstab). Grafische Ge-staltung: I. Kyncl.


6. Vázovitá nádoba s podstavovým prstencem, nad dnem plastické žebro, hrdlo odsazeno od výduti plastickým žebrema žlábkem, nad max. výdutí žlábek, vyrobeno na kruhu, jemný mat., povrch hlazen, výška 213 mm, Ø okraje 116 mm,Ø dna 100 mm; uložení: MZM Brno, inv. č. A 65118; literatura: FILIP 1956, tab. LXXX: 6; MEDUNA 1962, 129; ČIŽMÁŘ1993, obr. 265: 14; MEDUNA – PEŠKAŘ 1992, Abb. 24: 1 (obr. 3: 8; 4: 6).

7. Vázovitá nádoba s náznakem podstavového prstence, v horní části výdutě dvě plastická žebra, na max. výduti dva žlábky,vyrobeno na kruhu, jemný mat., povrch hlazen, výška 232 mm, Ø okraje 154 mm, Ø dna 115 mm; uložení: MZM Brno,inv. č. A 65119 (původní štítek N. Starého: 8); literatura: FILIP 1956, tab. LXXX: 3; MEDUNA 1962, 129 (obr. 3: 10 dole;4: 5).

8. Spodní část vázy s plastickým žebrem na nožce (okraj nádoby, hrdlo a okraj dna doplněny bez jakékoliv opory v mate-riálu), na těle zbytky černé malby, vyrobeno na kruhu, jemný mat., povrch hlazen, výška dochované části 199 mm; ulo-žení: MZM Brno, inv. č. A 65120; literatura: BÖHM 1941, tab. 68: 13; FILIP 1956, tab. LXXX: 7; MEDUNA 1962, 129;ČIŽMÁŘ 1974b, 468, obr. 1: 3; MEDUNA – PEŠKAŘ 1992, Abb. 24: 2 (obr. 3: 17; 5: 1).

9. Spodní část vázy s dutou nožkou, která je zvýrazněna plastickým žebrem a žlábkem (horní část výdutě, hrdlo a okrajdoplněny bez jakékoliv opory v materiálu), na těle zbytky plošné červené malby, výška dochované části 214 mm, Ø dna135 mm; uložení: MZM Brno, inv. č. A 65121; literatura: FILIP 1956, tab. LXXX: 9; MEDUNA 1962, 129; ČIŽMÁŘ1974b, 468, obr. 1: 4; MEDUNA – PEŠKAŘ 1992, Abb. 24: 3 (obr. 3: 13; 5: 2).

10. Vázovitá nádoba, na hrdle plastické žebro, nad max. výdutí žlábek, vyrobeno na kruhu, jemný mat., povrch hlazen,výška 221 mm, Ø okraje 116 mm, Ø dna 117 mm; uložení: MZM Brno, inv. č. A 65122 (původní štítek N. Starého: 7a);literatura: FILIP 1956, tab. LXXX: 4; MEDUNA 1962, 129 (obr. 3: 11; 4: 3).

11. Hrnec, vyrobeno na kruhu, písčitý mat. s kaménky, výška 139 mm, Ø okraje 120 mm, Ø dna 86 mm; uložení: MZMBrno, inv. č. A 65123; literatura: MEDUNA 1962, 129 (obr. 3: 5; 5: 3).

12. Esovitě profilovaná nádobka, zrnitý mat. s kaménky, výška 104 mm, Ø okraje 105 mm, Ø dna 80 mm; uložení: MZM Brno,inv. č. A 65124 (původní štítek N. Starého: 18); literatura: FILIP 1956, tab. LXXX: 8; MEDUNA 1962, 129 (obr. 3: 21; 4: 4).

Dvanáct (nebo jen deset?) laténských nádob z čelechovického pohřebiště nezůstalo v Moravském zemskémmuzeu osamoceno. 12. března 1955 totiž muzeum v Plzni darovalo brněnskému muzeu dvacet zlomků železnýchspon (Přírůstková kniha Pa 1/24–8/67, str. 178 – zápis přír. č. Pa 2/55; uloženo v archivu AÚ MZM Brno). Jednuz nich publikoval Jan Filip, který ji dokumentoval ještě v době, kdy byla uložena v plzeňském muzeu (FILIP1956, 107, obr. 29: 8), popisy všech spon s fotografiemi čtyř exemplářů zveřejnil počátkem šedesátých let minu-lého století Jiří MEDUNA (1962, 129, obr. 24: 1–4). Rovněž v tomto případě je možné většinu exemplářů ztotožnits kresbami v rukopise Norberta Starého – identifikovat lze jedenáct železných spon a jejich zlomků (obr. 6: 1, 3–6,8, 10, 12–13; 7: 1, 4), tj. devět původních artefaktů na kresbách zachyceno není (obr. 6: 2, 7, 9, 11; 7: 2–3, 5); zá-roveň existují kresby pěti nedochovaných spon a jejich zlomků (obr. 8: 51; 9: 58, 62, 64, 68).

Popisy zlomků a částí železných spon darovaných Moravskému zemskému muzeu v roce 1955:1. Část železné spony (chybí zachycovač a patka), vinutí 2+2, vnější tětiva, délka 81 mm, výška 24 mm, šířka vinutí 19

mm, Ø lučíku 8 mm; uložení: MZM Brno, inv. č. A 86850; literatura: MEDUNA 1962, 129 – položka 8, obr. 24: 4 (obr.6: 10; 9: 59).

2. Část železné spony (chybí zachycovač a patka), vinutí 2+3 (poškozeno), vnější tětiva, délka 46 mm, výška 22 mm, šířkavinutí 22 mm; uložení: MZM Brno, inv. č. A 86851; literatura: MEDUNA 1962, 129 – položka 9 (obr. 6: 5; 9: 61).

3. Část železné spony (chybí polovina vinutí, část tětivy, jehla, zachycovač a patka), vinutí 3+?, vnější tětiva, délka 63 mm,výška 23 mm, dochovaná šířka vinutí 16 mm; uložení: MZM Brno, inv. č. A 86852; literatura: MEDUNA 1962, 129 –položka 11 (obr. 6: 6; 9: 67).

4. Železná spona spojené konstrukce s poškozenou patkou a odlomenou jehlou, patka s kuličkou připojena manžetou k lu-číku, vinutí 2+2, vnější tětiva, délka 139 mm, výška 35 mm, šířka vinutí 21 mm; uložení: MZM Brno, inv. č. A 86853; li-teratura: MEDUNA 1962, 129 – položka 2, obr. 24: 1 (obr. 6: 13; 8: 50).

5. Část železné spony (chybí zachycovač a patka), vinutí 1+1, vnější tětiva, délka 47 mm, výška 20 mm, šířka vinutí 13 mm;uložení: MZM Brno, inv. č. A 86854; literatura: MEDUNA 1962, 129 – položka 4, obr. 24: 2 (obr. 6: 1; 9: 60).

6. Část železné spony (chybí větší část vinutí s tětivou, jehla a patka), lučík zdoben pěti vývalky, vinutí >1+?, délka 86 mm,výška 30 mm, dochovaná šířka vinutí 12 mm; uložení: MZM Brno, inv. č. A 86855; literatura: MEDUNA 1962, 129 –položka 7, obr. 24: 3 (obr. 6: 12; 9: 63).

7. Železná spona (chybí patka), vinutí 2+2, vnější tětiva, délka 46 mm, výška 18 mm, šířka vinutí 12 mm; uložení: MZMBrno, inv. č. A 86856 + A 86863 (sestaveno ze 2 ks); literatura: MEDUNA 1962, 129 – položka 6 (obr. 6: 4; 9: 70).

8. Část železné spony (chybí vinutí s tětivou a jehla) s velkou kuličkou na patce, lemovanou po obou stranách vývalkem,zakončení patky roztepáno a zdobeno plastickým esovitým motivem v oválu, oboustranná výzdoba zachycovače, délka51 mm, výška 30 mm; uložení: MZM Brno, inv. č. A 86857; literatura: FILIP 1956, 107, obr. 29: 8; MEDUNA 1962, 129– položka 1 (obr. 6: 11).

9. Část železné spony (chybí vinutí s tětivou, jehla a část patky) s lučíkem profilovaným vývalky (?), délka 74 mm, výška23 mm; uložení: MZM Brno, inv. č. A 86858; literatura: MEDUNA 1962, 129 – položka 3 (obr. 6:3; 9:69).

10. Část železné spony s deformovaným lučíkem (chybí jehla, zachycovač a patka), vinutí 2+2, vnější tětiva, délka 59 mm, výška19 mm, šířka vinutí 16 mm; uložení: MZM Brno, inv. č. A 86859; literatura: MEDUNA 1962, 129 – položka 12 (obr. 6: 9).

11. Vinutí s tětivou a jehlou ze železné spony, vinutí 3+3, vnější tětiva, délka 61 mm, výška 18 mm, šířka vinutí 25 mm;uložení: MZM Brno, inv. č. A 86860; literatura: MEDUNA 1962, 129 – patrně položka 14 (obr. 7: 5).


531


532

Miloš Hlava

Obr. 4. Čelechovice na Hané. Laténské keramické nádoby ze sbírky Moravského zemského muzea. Kresby: M. Hlava (podle pod-kladů J. Meduny a M. Čižmáře), grafická úprava: I. Kyncl. Abb. 4. Čelechovice na Hané. Latènezeitliche Keramikgefäße aus der Sammlung des Mährischen Landesmuseums. Zeichnungen:M. Hlava (nach Unterlagen von J. Meduna und M. Čižmář), grafische Gestaltung: I. Kyncl.


533


Obr. 5. Čelechovice na Hané. Laténské keramické nádoby ze sbírky Moravského zemského muzea. Kresby: M. Hlava (podle pod-kladů J. Meduny a M. Čižmáře), grafická úprava: I. Kyncl. Abb. 5. . Čelechovice na Hané. Latènezeitliche Keramikgefäße aus der Sammlung des Mährischen Landesmuseums. Zeichnungen:M. Hlava (nach Unterlagen von J. Meduna und M. Čižmář), grafische Gestaltung: I. Kyncl.

12. Část železné spony s vývalkem na volné patce (chybí část lučíku, vinutí s tětivou a jehla), délka 49 mm, výška 15 mm;uložení: MZM Brno, inv. č. A 86861; literatura: MEDUNA 1962, 129 – položka 5 (obr. 6: 8; 9: 66).

13. Část vinutí s jehlou ze železné spony, vinutí 1+?, délka 61 mm, výška 20 mm, dochovaná šířka vinutí 3 mm; uložení:MZM Brno, inv. č. A 86862; literatura: MEDUNA 1962, 129 – patrně položka 14 (obr. 7: 4; 9: 65).

14. Část vinutí s jehlou ze železné spony, vinutí 2+1, původně vnější tětiva, délka 21 mm, výška 16 mm, dochovaná šířkavinutí 15 mm; uložení: MZM Brno, inv. č. A 86864; literatura: MEDUNA 1962, 129 – patrně položka 14 (obr. 7: 2).

15. Zlomek vinutí s částí tětivy ze železné spony, vinutí 3+?, vnější tětiva, délka 23 mm, výška 21 mm, dochovaná šířka vinutí16 mm; uložení: MZM Brno, inv. č. A 86865; literatura: MEDUNA 1962, 129 – patrně položka 14 (obr. 7: 1; 9: 71).

16. Část železné spony (chybí vinutí s tětivou, jehla a patka), délka 58 mm, výška 13 mm; uložení: MZM Brno, inv.č. A 86866; literatura: MEDUNA 1962, 129 – patrně položka 10 (obr. 6: 2).


534

Miloš Hlava

17. Profilovaná patka železné spony, délka 60 mm; uložení: MZM Brno, inv. č. A 86867; literatura: MEDUNA 1962, 129 –položka 13 (obr. 7: 3).

18. Zlomek lučíku a vinutí železné spony (rozlomeno ve 2 ks), délka 35 mm, výška 20 mm; uložení: MZM Brno, inv.č. A 86868; literatura: MEDUNA 1962, 129 – patrně položka 14 (obr. 6: 7).

Dvě desítky zlomků železných spon a dvanáct (nebo jen deset?) keramických nádob představují veškeré do-chované předměty z původního souboru shromážděného Norbertem Starým. U ostatních artefaktů, které jsoupopsány či nakresleny v Starého rukopise (viz Příloha; obr. 3: 7, 15–16, 18; 8: 24–49, 51–54; 9: 55–58, 62, 64, 68,72–77, 79–85; 10), je jejich osud nejasný. Není důvod pochybovat, že byly v osmdesátých letech 19. století daro-vány muzeu v Plzni, do Moravského zemského muzea však nikdy předány nebyly. Jan Filip, který jednu z čele-chovických železných spon dokumentoval v době, kdy ještě byla uložena v muzeu v Plzni (FILIP 1956, obr. 29:8), uvedl, že „v museu v Plzni jsou br. náramky, br. a žel. spony, též spona s velkou kulovitou patkou, sedlovitěpřipojenou k lučíku, meč a kopí“ (FILIP 1956, 394; zdůraznil M. H.), tj. s největší pravděpodobností tam uvedenéartefakty viděl. Když ovšem v závěru padesátých let minulého století Jiří Meduna zjišťoval, zda v plzeňskémmuzeu nejsou uloženy ještě nějaké jiné nálezy z Čelechovic na Hané než ty, které byly předány do Moravskéhozemského muzea, odpověď byla negativní (srv. dopis V. Čtrnácta J. Medunovi, 15. ledna 1959; archiv NZ AÚAV ČR Brno, čj. 27/97).

Díky kresbám a popisům předmětů z pera Norberta Starého si lze ovšem u většiny dnes nezvěstných ar-tefaktů učinit alespoň přibližnou představu o jejich vzhledu a pokusit se o typové určení. Následující přehledpřináší popisy jednotlivých předmětů, které se opírají jednak o jejich schematické kresby, jednak (předevšímu rozměrů) o jejich popisy. Pokud z kresby/popisu nebylo možné spolehlivě určit typ předmětu, byla použitamísto „nového“ popisu (popř. zároveň s ním) doslovná citace z rukopisu Norberta Starého. Stranou zůstalykeramické střepy, z nichž byly vyobrazeny pouze čtyři (obr. 10: 85–88), jeden z nich však pochází z horníčásti nádoby z laténského hrobu (obr. 10: 85). Podle výzdoby, popř. příslušných neumělých popisů se do-mnívám, že jeden ze střepů náleží buď do doby hradištní, nebo (pravděpodobněji?) k tzv. šedé keramice nakruhu z (mladší) doby římské (obr. 10: 88; střep není v Starého rukopisu popsán); zajímavější jsou ale možnádva další střepy (obr. 10: 86–87), k nimž náležejí ještě tři nevyobrazené střepy zmíněné jen v rukopisnémtextu. Podle výzdoby („rýhy pouze od volné ruky nějakým tupým nástrojem do hlíny vryté, jsou to rýhy, kteréjsou paralelně s okrajem hrdla a kolmo k okraji vedené, kolem kterých kulaté dírky s obou stran rýh vtlačenéjsou“) pocházejí buď (pravděpodobněji) z doby halštatské, nebo (v kontextu dosavadních středomoravskýchnálezů výrazně méně pravděpodobně) z časné doby římské z okruhu keramiky tzv. plaňanské skupiny, jejížnejvýchodnější doklady jsou známy z Malé Hané (DROBERJAR – VÍCH 2009, 241, 242–243, obr. 2: 1–3;sporé časně římské nálezy ze střední Moravy vykazují jiný charakter – srv. TEJRAL 1968, 506–508, obr. 7;KALÁBEK 2006, 431–433, obr. 1–3).

Popisy předmětů, které jsou známy pouze z vyobrazení a popisů Norberta Starého:1. Dvojdílný bronzový kruh ze čtrnácti dutých hladkých článků a s páskovým prstencem na vnitřní straně, rozměry:

90×45 mm, velikost článků 25 a 20 mm (obr. 8: 24). 2. Poškozený plechový dutý bronzový kruh, rozměry: 50×60 mm, kruhový průřez 9 mm, tloušťka plechu 0,5 mm (obr.

8: 25). 3. Bronzový kruh čočkovitého průřezu, průměr 60 mm (obr. 8: 26).4. Bronzový kruh se zesílenými konci a vroubkovaným tělem, rozměry: 45×60 mm, čočkovitý průřez 4,5 mm (obr. 8:

27). 5. Bronzový kruh s výzdobou na zesíleném středu („velmi krásné ornamenty vryté do povrchu, jejichžto hrany dobou času

zakulaceny byly, které nyní špatně znatelné jsou“) a s pečetítkovými konci, rozměry: 55×60 mm, průřez 40 a 60 mm(obr. 8: 28).

6. Deformovaná část masivního bronzového náramku, průřez 6 mm (obr. 8: 29).7. Bronzový kruh s profilovaným pečetítkovým zakončením, rozměry 50×60 mm, průřez 5 mm (obr. 8: 30).8. Bronzová spona spojené konstrukce (?) se zdobenou diskovitou patkou, vinutí 3+3, vnější tětiva, délka 50 mm, průměr

diskovité patky 17 mm, délka jehly 40 mm (obr. 8: 31).9. Bronzová duchcovská spona, vinutí 3+3, vnější tětiva, délka 40 mm (obr. 8: 32).

10. Bronzový kroužek, vnitřní Ø 15 mm, průřez 4×5 mm (obr. 8: 33).11. Bronzový kroužek, vnitřní Ø 17 mm, průřez 3,5×5 mm (obr. 8: 34).12. Bronzový kroužek, vnitřní Ø 20 mm, průřez 2,5×3 mm (obr. 8: 35).13. Bronzový kroužek, vnitřní Ø 23 mm, průřez 3×4 mm (obr. 8: 36).14. „Kousek bronzu kyjku podobný, délky 30 mlm. Tlouštka jeho jest 4 mlm na jednom a na druhém konci 7 mlm.“ (obr. 8:

37).15. Zlomek bronzového esovitě vinutého náramku, průřez drátu 2×3 mm (obr. 8: 38).16. Čtyři zlomky bronzového esovitě vinutého náramku, průřez drátu 2,5×3 mm (obr. 8: 39–42). 17. Železný kroužek, vnitřní Ø 34 mm, kruhový průřez 4,5 mm (obr. 8: 43).18. Železný kroužek, vnitřní Ø 30 mm, průřez 5 mm (obr. 8: 44).


535


19. „Kruh železný více náramku se podobající se železným knoflíkem a plíškem na nejsilnějším místě náramku“, vnitřní Ø40 mm, min. průřez 3 mm, max. průřez 6 mm, rozměry železného knoflíku: 8×13 mm (obr. 8: 45).

20. „Část náramku železného s knoflíkem železným uprostřed, který jest 1 ctm široký a 1·5 ctm dlouhý, jest však od rezu vy-hlodán“, Ø 46 mm (obr. 8: 46).

21. Část železného kruhu, průřez 4 mm (obr. 8: 47).22. „Železný náramek od rezu vyhlodán, knoflíkem okrášlen“, vnitřní Ø 45 mm, průřez 5 mm (obr. 8: 48).23. Část železného tzv. pancéřového opasku, délka 85 mm (obr. 8: 49).24. Železná spona s volnou profilovanou patkou, délka 70 mm (obr. 8: 51). 25. „Osm na železných tyčinkách připevněných knoflíků vypouklých, které do sebe vnikají křížem a takto do jednoho kotouče

spojené jsou. Průměr knoflíku jest 17 mlm. Knoflíky jsou ze železného plechu zhotovené a jsou od sebe 1·9 ctm vzdálené.“(obr. 8: 52).

26. Železná dvojdílná zápona s obdélným pouzdrem/kazetou a háčkem („čtverhranný na okrajích zahnutý plech, s háčkemku zavěšení“), délka 50 mm, šířka 40 mm (obr. 8: 53).

27. Poškozené železné kopí, délka 190 mm (délka listu bez tulejky 140 mm), max. šířka listu (?) 27 mm (obr. 8: 54).28. Bronzový dvojdílný kruh z dvanácti dutých hladkých článků a s páskovým prstencem na vnitřní straně, Ø 65×75 mm,

Ø článků 13×30 mm (obr. 9: 55).29. Švartnový kruh, vnitřní Ø 55 mm, tloušťka 7 mm (obr. 9: 56).30. Dvě části železného meče, délka 270 mm, šířka 40 mm, délka rukojeti 70 mm, šířka rukojeti 20 mm (obr. 9: 57).31. Železná spona s volnou patkou a lučíkem zdobeným vývalky („část spony šatu, která jest že železa zhotovená a velmi

dovedně zpracovaná, okrášlená jsouc vysoustruhovanými okrasami“), délka 130 mm (obr. 9: 58). Sponu vyobrazil JanFilip v Keltech ve střední Evropě, a to jako artefakt bez lokality (!) uložený v muzeu v Plzni (FILIP 1956, obr. 21: 4).Během přípravy knihy ji tudíž měl zjevně k dispozici.

32. Část železné spony (obr. 9: 62).33. Část železné spony (obr. 9: 64).34. Část železné spony (obr. 9: 68).35. Dva zlomky železného kruhu (obr. 9: 72).36. Část železného předmětu („zlomek rukověti od meče, která jest zahnutá“; obr. 9: 73).37. Část železného předmětu („úlomek od meče železného“; obr. 9: 74).38. Část železného předmětu („zdá se býti také úlomek rukovětě zbraně“; obr. 9: 75).39. „Vzláštní železný výrobek, který též co šperk sloužil; jest na jehlici železné, která v hlavě ve dví rozdělená jest a zahnutá,

na této jehlici jest navlečená ozdobami okrášlená druhá jehlice.“ (obr. 9: 76).40. „Nepatrné úlomky železných šperků“ (33 ks).41. Části lidských lebek. 42. Zlomky patrně dvou (?) kančích klů s bronzovým kováním a očkem k zavěšení, délka největší části 220 mm (obr. 9:

77,79).43. Část kančího klu, délka 180 mm, šířka 40 mm (obr. 9: 80).44. Kančí tesák, délka 160 mm, šířka 22 mm (obr. 9: 81).45. Kančí tesák, délka 130 mm, šířka 20 mm (obr. 9: 82).46. Kostěný hrot, délka 75 mm, šířka 15 mm (obr. 9: 83).47. „Dva kousky úplně zprachnivělých kostí“.48. „Kousky rudky žluté“ (obr. 9: 84).49. „Kousek do ruda vypáleného jemnozrnného pískovce“ (obr. 9: 85). 50. Šest keramických střepů ze spodní (nožkovité) části nádoby zhotovené na hrnčířském kruhu, v horní části výdutě dvo-

jice horizontálních žlábků (obr. 3: 15; 10: 85; „mají na kruhu hrnčířském vytočené rýhy“).51. Dno keramické nádoby s podstavovým prstencem zhotovené na hrnčířském kruhu (obr. 3: 18).

2.2 Soubor nálezů získaný Josefem ŠtoremKolekce čelechovických artefaktů shromážděná Norbertem Starým byla nesporně největší. Výrazně menší početpředmětů se podařilo získat záhy po objevu pohřebiště Josefu Štorovi, vrchnímu zemskému inženýrovi, kterýžil od roku 1871 s manželkou Annou a dcerou Bohumilou v Olomouci (předtím působil několik let v KarlovýchVarech). Pro další osudy jím shromážděných čelechovických nálezů bylo klíčové přátelství jeho dcery Bohumilys Josefou Náprstkovou-Křížkovou, které vzniklo již v šedesátých letech 19. století v Praze. Bohumila Štorová bylatotiž členkou Amerického klubu dam (SECKÁ 2012, 125, obr. na str. 335: dole vpravo), ženského vzdělávacíhosdružení, které vzniklo z podnětu Vojty Náprstka v polovině šedesátých let 19. století. Po odchodu Josefa Štoraa jeho rodiny z Prahy zůstala s Josefou Náprstkovou-Křížkovou (od roku 1875 manželkou Vojty Náprstka) v pí-semném kontaktu a po otevření Náprstkova Českého průmyslového muzea v roce 1874 několikrát posílala různé(především etnografické) předměty z Olomouce a okolí do jeho sbírek.4

Štorovi patřili k národnostně výrazně vyhraněným českým vlastencům a s převážně německou Olomoucí senikdy pořádně nesžili („Jsme již skoro 3 týdny v odrodilé Olomouci a ještě nejsme v pořádku.“ – dopis B. ŠtorovéJ. Náprstkové, 14. března 1871; archiv NpM – fond Vojta Náprstek, karton 43, inv. č. 320). Zprvu jim ale neim-ponovali ani moravští Hanáci („Zde je ten lid hanácký skorem veskrze otupený. Mimo kořalky nezná ničeho. Če-chům nadávají o všechno pryč. Všeliké písničky zpívají k. p.: Čech je falešného srdce, chce ošidit Moravce atd.“ –


536

Miloš Hlava

Obr. 6. Čelechovice na Hané. Železné spony ze sbírky Moravského zemského muzea. Kresby: A. Krechlerová, grafická úprava:I. Kyncl. Abb. 6. Čelechovice na Hané. Eisenfibeln aus der Sammlung des Mährischen Landesmuseums. Zeichnungen: A. Krechlerová,grafische Gestaltung: I. Kyncl.


537


Obr. 7. Čelechovice na Hané. Železné spony ze sbírky Moravského zemského muzea. Kresby: A. Krechlerová, grafická úprava: I. Kyncl.Abb. 7. Čelechovice na Hané. Eisenfibeln aus der Sammlung des Mährischen Landesmuseums. Zeichnungen: A. Krechlerová,grafische Gestaltung: I. Kyncl.

Obr. 8. Čelechovice na Hané. Dobové kresbypředmětů z kolekce zachráněné NorbertemStarým (archiv PO ZČM Plzeň; bez měřítka).Grafická úprava: I. Kyncl. Abb. 8. Čelechovice na Hané. ZeitgenössischeZeichnungen von Gegenständen aus der Kol-lektion von Norbert Starý (Archiv PO ZČMPilsen; ohne Maßstab). Grafische Gestaltung:I. Kyncl.


538

Miloš Hlava

dopis B. Štorové J. Náprstkové, 30. prosince 1871; archiv NpM – fond Vojta Náprstek, karton 60, inv. č. 205).V korespondenci Bohumily Štorové (a jejího otce Josefa) s Josefou Náprstkovou lze velmi dobře sledovat, jakprávě národnostní averze vůči moravským Němcům hrála při získávání a shromažďování nálezů z Čelechovicna Hané podstatnou roli. Hned v prvním dopise, který se týkal čelechovických objevů, totiž Bohumila Štorovápsala: „Otec doufá více věcí nám zachovati, an inženýr p. Norbert Starý, ,Plzeňák‘, který stavbu železnice tam vede,našincem jest. … Němců putuje takřka k místům těm a jeden druhému rve věci z rukou. Rolnictvo je ale dosti uvě-domělé a má též již dobrou instrukci od otce, tak že nám mislím mnoho zachováno bude. Ani c. k. okresnímu hejt-manu ničeho nedali, neb prý by to dal do Vídně neb do Brna Němcům!“ (dopis B. Štorové J. Náprstkové,21. července 1882; Archiv NM – fond SNM-Archeologický sbor, karton 3, inv. č. 255; podtrženo v originále).Charakteristická je také věta z jednoho dopisu Josefa Štora: „Pochvalu zaslouží p. Starý rodem z Plzně, ale kdybynebyl já dříve přijel k němu na staveniště a jemu věci nepobral, vše bylo ztraceno, byl by zajisté pan nadinženýr lo-kální dráhy Herlinger, Würtenberák, chef p. Starého, všechno odnesl a do Berlína poslal“ (dopis J. Štora J. Náprstkové,19. dubna 1883; Archiv NM – fond SNM-Archeologický sbor, karton 3, inv. č. 255).

Čelechovické nálezy se právě zásluhou Josefa Štora a jeho dcery Bohumily dostaly do Náprstkova Českéhoprůmyslového muzea. Z dochované korespondence vyplývá, že Josef Štor poslal někdy kolem 21. července 1882„6 popelnic všeliké velkosti“, „2 poklice a několik třepů“ do Prahy přímo po železnici, zatímco „4 částky (zlomených)mečů“, „lidskou lebku jílem naplněnou“ a „různé částky šperků z bronzu“ byly odeslány poštou. Zásilka byla do-provázena nákresem nálezové situace („Též přikládá výkres ložiska, kde tyto věci nalezeny byly, a v které hloubce.“;obr. 11), Bohumila Štorová zároveň Josefě Náprstkové sdělovala, že „otec myslí, by jste sobě vybrali s těchto věcí,co se Vám hodí pro museum průmyslové, a co proto ceny nemá, zems. museu darovali. – Budem hleděti co nejdřívevíce zaslati, an přislíbeno mnoho máme.“ (dopis B. Štorové J. Náprstkové, 21. července 1882; Archiv NM – fondSNM-Archeologický sbor, karton 3, inv. č. 255). Předměty dorazily do Prahy v pořádku a všechny byly uloženyv Náprstkově muzeu. Na počátku srpna 1882 totiž Bohumila Štorová psala opět do Prahy, evidentně v reakci napředchozí (nedochovaný) dopis od Josefy Náprstkové: „Že se všechny věci pro museum průmyslové hodí, mámevelkou radost a střádáme opět, máme toho ale ještě velmi málo, tak že to za zásilku nestojí. – Slíbeno máme pěknýchvěcí, jen lépe, kdybychom jich již měli. Pan inženýr N. Starý, jak jsem Vám již o něm podotkla, kytuje popelnice,má jich několik.“ (dopis B. Štorové J. Náprstkové, 8. srpna 1882; archiv NpM – fond Vojta Náprstek, karton 43,inv. č. 383). Z Olomouce odešla do Prahy vskutku ještě jedna zásilka, a to v listopadu 1882. I přes předchozí op-timistické předpovědi v ní však mnoho předmětů z čelechovického naleziště nebylo. Kromě kroje z Branné naŠumpersku totiž obsahovala „věci již dávno slíbené, totiž 1 hrnek, malou kaditelnici, zuby od mamuta /prý ještěnezrozeného, jak jeden prof. pravil/ a část náramku z bronzu. Tyto věci byly vykopány u Čelechovic, ze šotru pakvybrány kosti, zuby lidské a ostatní drobnosti.“ (dopis B. Štorové J. Náprstkové, 11. listopadu 1882; archiv NpM –fond Vojta Náprstek, karton 43, inv. č. 393). V dobové novinové zprávě lze nalézt informaci, že pro stavbu želez-nice „in der Gemeinde Smržitz auf ihren drei nebeneinander liegenden Feldern, knapp hinter der Ortschaft in nörd-licher Richtung, der nöthige Schotter gewonnen [wird]“ (ANONYM 1882a). Snad tedy nálezy „ze šotru“ pocházelyprávě odtud.

V polovině dubna 1883 zaslal Josef Štor do Prahy ještě „3 výkresy nalezených věcí s úplným popisem, jak v lo-žiskách se vyskytly“ (dopis J. Štora J. Náprstkové, 19. dubna 1883; Archiv NM – fond SNM-Archeologický sbor,karton 3, inv. č. 255). Tyto kresby lze patrně ztotožnit s třemi listy nákresů, které jsou dochovány ve stejné archivnísložce jako Štorův dopis (obr. 12–14), není to však zcela jisté.5 Jsou na nich zachyceny dvě různé nálezové situace,a to z Čelechovic na Hané a ze Slatinic (obr. 12; 14), a několik artefaktů (obr. 13).

V Náprstkově muzeu byly nálezy z Čelechovic na Hané zapsány do Inventárního katalogu jako dar od JosefaŠtora. Záznam byl pořízen teprve s jistým časovým odstupem po zaslání předmětů, zřejmě právě proto udáváoproti dopisu Bohumily Štorové z 21. července 1882 jiný počet keramických nádob a pomíjí lidskou lebku;zároveň ovšem upřesňuje počty a typy bronzových šperků: „Vykopaniny z pohanského hrobu u Čelechovicu Prostějova: 4 kusy pásu okolo těla. 4 náramky (polámané). 3 fibule (sponky) a hadovitý prstýnek. 2 nádobypředhistorické, vykopané u Čelechovic (?), baňatý hrnec s uchem a nádobka kahancová s ploským držadlem(?) s 2 dirkami“ (Inventární katalog 2, str. 11 – záznam č. 6365; archiv NpM).6 Předměty byly následněvskutku v Náprstkově muzeu vystaveny – jsou totiž zmíněny v muzejním průvodci ze závěru 19. století(KOTTNER 1898, 28 – „Předměty z předhistorického hrobu, vykopané v Čelechovicích na Moravě“). ZásluhouBřetislava Jelínka, tehdejšího kustoda (a od závěru roku 1895 ředitele) Městského musea Pražského (dneš-ního Muzea hlavního města Prahy), který je v Náprstkově muzeu evidentně viděl, byly záhy dokonce zmí-něny v odborné literatuře (JELÍNEK 1884, 189, Anm. 5; 1891, 144), ovšem poté upadly prakticky zcelav zapomenutí. Z Jelínkova údaje dokonce vyplývá, že byly vystaveny s jakýmsi nákresem (JELÍNEK 1884, 189– Anm. 5: „Siehe in Herrn Náprstek’s ,České průmyslové Museum‘ in Prag, den ganzen Fund sammt Diagramm“),snad kresbou nálezové situace od Josefa Štora.

V roce 1922 byla archeologická sbírka Náprstkova muzea předána prehistorickému oddělení Národního muzea.Zde byla kompletně zapsána do tzv. Knihy depozit a byla evidována v specifické inventární řadě s koncovou signa-turou D (tj. nestala se nedílnou součástí tamější archeologické sbírky); standardní inventární čísla archeologické


539


Obr. 9. Čelechovice na Hané. Do-bové kresby předmětů z kolekcezachráněné Norbertem Starým(archiv PO ZČM Plzeň; bez mě-řítka). Grafická úprava: I. Kyncl.Abb. 9. Čelechovice na Hané.Zeit genössische Zeichnungen vonGegenständen aus der Kollektionvon Norbert Starý (Archiv POZČM Pilsen; ohne Maßstab).Grafische Gestaltung: I. Kyncl.

Obr. 10. Čelechovice na Hané.Dobové kresby keramických stře -pů z kolekce zachráněné Norber-tem Starým (archiv PO ZČMPlzeň; bez měřítka). Grafickáúpra va: I. Kyncl.Abb. 10. Čelechovice na Hané.Zeitgenössische Zeichnungen vonKeramikscherben aus der Kollek-tion von Norbert Starý (ArchivPO ZČM Pilsen; ohne Maßstab).Grafische Gestaltung: I. Kyncl.


540

Miloš Hlava

sbírky obdržely jednotlivé předměty teprve výrazně později. Z nálezů z Čelechovic na Hané však byly Národnímumuzeu předány jen dvě keramické nádoby z doby laténské (obr. 15), které jsou tudíž jedinými dochovanými před-měty z původního souboru uloženého v Náprstkově muzeu. Dobové Štorovy kresby ovšem umožňují učinit si jistoupředstavu o vzhledu dnes nezvěstných dvou spon a čtyř zlomků náramků, jakož i o jednom výzdobném motivu(z dalšího náramku?). Porovnáme-li údaje z dopisů Bohumily Štorové a Inventárního katalogu Náprstkova muzeas kresbami Josefa Štora, lze konstatovat, že kromě níže uvedených předmětů soubor obsahoval ještě osm dnes nez-věstných nádob [ne všechny patrně pocházely z doby laténské, např. „nádoba kahancová s ploským držadlem (?) s 2dirkami“ patrně představovala mísu kultury zvoncovitých pohárů s vodorovně rozšířeným okrajem a dvěma otvory],jednu bronzovou sponu, „hadovitý prstýnek“, čtyři zlomky meče (nebo „4 kusy pásu okolo těla“?) a lidskou lebku.

Popisy dochovaných, popř. obrazově dokumentovaných nálezů:1. Vázovitá nádoba s podstavovým prstencem, hrdlo je odděleno od těla plastickým žebrem a žlábkem, na max. výduti

dva další žlábky, jemný mat., hlazený povrch, výška 216 mm, Ø okraje 135 mm, Ø dna 114 mm; uložení: NM Praha,inv. č. H1-224028 (11D); literatura: FILIP 1956, tab. LXV: 12 (obr. 15: 2).

2. Vázovitá nádoba s podstavovým prstencem, hrdlo je odděleno od výdutě plastickým žebrem a žlábkem, na max. výdutidva další žlábky, jemný mat., hlazený povrch, výška 250 mm, Ø okraje 147 mm, Ø dna 120 mm; uložení: NM Praha,inv. č. H1-224029 (12D); literatura: FILIP 1956, tab. LXV: 11 (obr. 15: 1).

3. Bronzová münsingenská spona, vinutí 3+3, vnější tětiva (obr. 13: 7).4. Poškozená bronzová duchcovská spona (chybí jehla), vinutí patrně 2+2 (?), vnitřní tětiva (obr. 13: 6). 5. Poškozený bronzový nezdobený náramek (obr. 13: 2).6. Poškozený bronzový náramek (jeden konec odlomen) s původně symetricky rozmístěnou plastickou výzdobou u peče-

títkových konců a ve středu těla (obr. 13: 3). 7. Zlomek bronzového náramku s pečetítkovým zakončením a plastickou výzdobou (obr. 13: 4).8. Zlomek těla bronzového náramku s plastickou výzdobou (obr. 13: 5).9. Bronzový náramek (nebo jen jeho část?) s vybíjenou (?) výzdobou po celém obvodu (obr. 13: 1).

Exkurz: Laténské pohřebiště ve Slatinicích (okr. Olomouc)Dvě ze tří Štorových kreseb, které byly (správně?) ztotožněny s kresbami zaslanými do Prahy v dubnu 1883, ob-sahují kromě nákresu nálezové situace z Čelechovic na Hané dva nákresy nálezové situace ze Slatinic (obr. 12;14). Oba zachycují totožnou situaci, a to v hrubém náčrtu (obr. 12) a v pečlivém provedení (obr. 14). Umístění

Obr. 11. Čelechovice na Hané. Dobový nákres ná-lezové situace od Josefa Štora (Archiv NM – fondSNM-Archeologický sbor, karton 3, inv. č. 255; bezměřítka). Grafická úprava: I. Kyncl.Abb. 11. Čelechovice na Hané. ZeitgenössischeSkizze des Befunds von Josef Štor (Archiv NM –Fonds SNM-Archeologický sbor, Karton 3, Inv.-Nr.255; ohne Maßstab). Grafische Gestaltung:I. Kyncl.


541


Obr. 12. Čelechovice na Hanéa Slatinice. Dobové nákresy nále-zových situací od Josefa Štora(Archiv NM – fond SNM-Ar-cheologický sbor, karton 3, inv. č.255; bez měřítka). Grafickáúprava: I. Kyncl.Abb. 12. Čelechovice na Hanéund Slatinice. ZeitgenössischeSkizzen von Befunden von JosefŠtor (Archiv NM – Fonds SNM-Archeologický sbor, Karton 3,Inv.-Nr. 255; ohne Maßstab).Grafische Gestaltung: I. Kyncl.

Obr. 13. Čelechovice na Hané.Dobové kresby nálezů od JosefaŠtora (Archiv NM – fond SNM-Archeologický sbor, karton 3, inv.č. 255; bez měřítka). Grafickáúprava: I. Kyncl.Abb. 13. Čelechovice na Hané.Zeit genössische Zeichnungen vonFun den von Josef Štor (ArchivNM – Fonds SNM-Archeologickýsbor, Karton 3, Inv.-Nr. 255; ohneMaßstab). Grafische Gestaltung:I. Kyncl.

hrubého náčrtu nálezové situace ze Slatinic na listu s náčrtem nálezové situace z Čelechovic na Hané otevíráotázku po vztahu obou nalezišť, popř. též původu předmětů zachycených na Štorových kresbách (obr. 13).

Při stavbě železniční dráhy z Olomouce do Čelechovic na Hané v roce 1882 bylo totiž objeveno také laténsképohřebiště u Slatinic, které leží zhruba 5 km od Čelechovic na Hané (obr. 1: 2; ANONYM 1882a; 1882b). O nálezubyla záhy informována vídeňská C. k. Centrální komise pro výzkum a zachování uměleckých a historických pa-mátek, a to Bedou Dudíkem (ANONYM 1883) a vzápětí poněkud podrobněji ještě Willibaldem Müllerem(MÜLLER 1884). Místo nálezu leželo 200 kroků od křížení železniční dráhy se silnicí ze Slatinic do Lutína (MÜL-LER 1884, XCVI), tj. zcela jistě nebylo totožné s nalezištěm v Čelechovicích na Hané. Údajně byla objevena sku-


pina (nebo více skupin) nádob seskupených do kruhu kolem jedné větší nádoby, do níž byly vloženy dvě bronzovéspony, bronzový dvojnáramek, dvě části žárem poškozeného kruhu z dutých hladkých článků a vodicí kroužekjha; v bezprostřední blízkosti byl objeven ještě např. železný meč (rozlomený ve třech částech) a železné kopí.W. Müller z nálezů vyobrazil bronzovou münsingenskou sponu, bronzový dvojnáramek, bronzový kruh z dutýchhladkých článků a vodicí kroužek jha (MÜLLER 1884, Fig. 1–4), o několik let později se kresby všech čtyř před-mětů objevily v reprezentativním atlasu pravěkých a časně historických nálezů z Rakousko-uherské monarchie(MUCH red. 1889, 202, Taf. LXXXIX: 10-12). O intencionalitě údajného nálezového celku lze s úspěchem po-chybovat, neboť vodicí kroužek jha je oproti ostatním předmětům poněkud mladší a lze jej klasifikovat jako síd-lištní nález (srv. ČIŽMÁŘ 2010, 387, Abb. 3: 1). To ovšem nemění nic na faktu, že čtyři uvedené předměty bylyspolu s bronzovým řetízkem se dvěma závěsky a bronzovým náramkem darovány Historickému městskémumuzeu v Olomouci, a to „durch den bei dem Bahnbaue beschäftigten Ober-Ingenieur der österreichischen Local-Eisenbahn-Gesellschaft Herrn Herlinger“ (MÜLLER 1884, XCVII). V muzeu byly ovšem zapsány do inventárníknihy jako nálezy z Čelechovic na Hané, záznam navíc klade jejich objev teprve do roku 1883 („gefunden vomIngenieur Sojka beim Bahnbau in Czellechowitz 1883“; Katalog der in dem historischen Museum der k. HauptstadtOlmütz aufbewahrten Gegenstande – uloženo v archivu Vlastivědného muzea v Olomouci). Inženýr LudwigSoyka již v druhé polovině června 1882 vskutku nějaké nálezy ze stavby železnice vlastnil, ty ale pocházely zeSlatinic (ANONYM 1882a). Historické městské muzeum v Olomouci bylo v roce 1924 spolu s Umělecko-prů-myslovým městským muzeem a Přírodovědným muzeem sloučeno do Městského muzea v Olomouci, které bylov roce 1951 spojeno s muzeem Vlasteneckého muzejního spolku do nově vytvořeného Krajského muzea v Olo-mouci (dnešní Vlastivědné muzeum v Olomouci). Archeologická sbírka původního Historického městskéhomuzea v Olomouci je tudíž v současnosti součástí sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci. V jeho archeologickésbírce však některé ze slatinických předmětů nebyly doposud evidenčně podchyceny a v současné době se patrněstále nacházejí v tzv. třinácté komnatě tamějšího depozitáře jako anonymní předměty bez lokality.

Popisy nálezů:1. Bronzová duchcovská spona, vinutí 3+3, vnější tětiva, délka 52 mm, výška 20 mm, šířka vinutí 17 mm; uložení: VM

Olomouc, inv. č. A 81296 (původní evidence Historického městského muzea: 1350); literatura: ČIŽMÁŘOVÁ 2004, obr.na str. 163: vpravo dole – jako Čelechovice na Hané (obr. 16: 1).

2. Bronzová münsingenská spona, vinutí 3+3, vnější tětiva, délka 46 mm, výška 18 mm, šířka vinutí 16 mm; uložení: VMOlomouc, inv. č. A 81297 (původní evidence Historického městského muzea: 1351); literatura: MÜLLER 1884, Fig. 1;MUCH red. 1889, Fig. 10; RZEHAK 1913, Fig. 14; ČIŽMÁŘOVÁ 2004, obr. na str. 163: vpravo nahoře – jako Čelechovicena Hané, 302 – jako Slatinice (obr. 16: 2).

3. Bronzový náramek čočkovitého průřezu, rozměry: 76×69 mm, tloušťka 7×4 mm; uložení: VM Olomouc, inv. č. A 81295(původní evidence Historického městského muzea: 1353); literatura: nepublikováno (obr. 16: 4).

4. Bronzový dvojnáramek s výzdobou, rozměry: celkově 117×70 mm, tloušťka 6×7 mm; uložení: VM Olomouc, neinven-továno (původní evidence Historického městského muzea: 1352); literatura: MÜLLER 1884, Fig. 2; MUCH red. 1889,Fig. 11; RZEHAK 1913, Fig. 41; PROCHÁZKA 1937, tab. XII: 2; ČIŽMÁŘOVÁ 2004, 302 (obr. 16: 3).

5. Bronzový řetízek se dvěma závěsky; uložení: VM Olomouc, neinventováno (původní evidence Historického městskéhomuzea: 1355); literatura: RZEHAK 1913, Fig. 44; ČIŽMÁŘOVÁ 2004, 302 (obr. 16: 5).

6. Dvě části bronzového kruhu z dutých hladkých článků s natavenými kostmi; uložení: VM Olomouc, neinventováno(původní evidence Historického městského muzea: 1356); literatura: MÜLLER 1884, Fig. 3; MUCH red. 1889, Fig. 12;ČIŽMÁŘOVÁ 2004, 302 (obr. 16: 6).

Rozdílné lokalizace v odborné literatuře a v muzejním inventáři způsobily, že část nálezů koluje v různýchpracích paralelně jednak pod správnou lokalitou (Slatinice; např. ČERVINKA 1902a, 267; 1902b, 4; RZEHAK1913, Fig. 14, 41, 44; FILIP 1956, 394; MEDUNA 1980b, 272; ČIŽMÁŘOVÁ 2004, 302 s vyobrazením – Slatinice5), jednak pod mylnou lokalitou (Čelechovice na Hané; srv. GOTTWALD 1924, 115; JANÁSEK – SKUTIL 1955,279; SKUTIL 1956; FILIP 1956, 407; MEDUNA 1980b, 66; ČIŽMÁŘOVÁ 2004, 162–163, obr. na str. 163: vpravo– Čelechovice na Hané 2). Zaznamenejme, že inventář sbírky Historického městského muzea v Olomouci kroměuvedených předmětů obsahuje ještě několik dalších (nekovových) artefaktů, které byly nalezeny údajně rovněžinženýrem Sojkou v roce 1883 při stavbě železniční dráhy, tentokráte ovšem s lokalitou Slatinky (Katalog der indem historischen Museum der k. Hauptstadt Olmütz aufbewahrten Gegenstande: záznamy inv. č. 1354, 1357–1362, 1366–1380 – uloženo v archivu Vlastivědného muzea v Olomouci). Vzhledem k evidentním záměnámslatinických nálezů za nálezy z Čelechovic na Hané v inventární knize Historického městského muzea patrněnelze zcela vyloučit jejich souvislost s nálezy ze Slatinic.7

Vrátíme-li se ovšem zpět ke kresbám nálezové situace ze Slatinic od Josefa Štora, zdá se, že zachycuje nálezovousituaci popsanou B. Dudíkem (ANONYM 1883) a W. MÜLLEREM (1884, XCVI). Zajímavé je, že oproti náčrtunálezové situace z Čelechovic na Hané (obr. 12) je doprovodný text u slatinického náčrtu psán německy a českya u pečlivě provedené kresby (obr. 14) se objevuje pouze němčina. Srovnání rukopisů ovšem prokazuje, že au-torem českých i německých textů byla jediná osoba, tj. Josef Štor. V souvislosti s německými texty u slatinických

542

Miloš Hlava


543


Obr. 14. Slatinice. Dobová kresba nálezové situace od Josefa Štora (Archiv NM – fond SNM-Archeologický sbor, karton 3, inv.č. 255; bez měřítka). Grafická úprava: I. Kyncl.Abb. 14. Slatinice. Zeitgenössische Zeichnung des Befunds von Josef Štor (Archiv NM – Fonds SNM-Archeologický sbor, Karton3, Inv.-Nr. 255; ohne Maßstab). Grafische Gestaltung: I. Kyncl.

Obr. 15. Čelechovice na Hané. Keramické nádoby ze sbírky Národního muzea. Kresby: M. Hlava, grafická úprava: I. Kyncl.Abb. 15. Čelechovice na Hané. Keramikgefäße aus der Sammlung des Nationalmuseums. Zeichnungen: M. Hlava, grafischeGestaltung: I. Kyncl.


544

Miloš Hlava

Obr. 16. Slatinice. Nálezy z původni sbirky Městského historického muzea v Olomouci. Kresby: 1-2, 4 – M. Fábiková (podle pod-kladů M. Čižmáře); 3 – A. Krechlerová; 5 – podle RZEHAK 1913, Fig. 44 (bez měřitka); 6 – MUCH red. 1889, Taf. LXXXIX:12 (bez měřitka). Graficka úprava I. Kyncl.Abb. 16. Slatinice. Funde aus der ursprünglichen Sammlung des Städtischen Geschichtsmuseums in Olmütz. Zeichnungen: 1-2,4 – M. Fábiková (nach Unterlagen von M. Čižmář); 3 – A. Krechlerová; 5 – nach RZEHAK 1913, Fig. 44 (ohne Maßstab); 6 –MUCH red. 1889, Taf. LXXXIX: 12 (ohne Maßstab). Grafische Gestaltung I. Kyncl.

Obr. 17. Čelechovice na Hané.Dobové kresby tří hrobů (archivPO ZČM Plzeň; bez měřítka).Grafická úprava: I. Kyncl.Abb. 17. Čelechovice na Hané.Zeitgenössische Zeichnungen vondrei Gräbern (Archiv PO ZČMPilsen; ohne Maßstab). GrafischeGestaltung: I. Kyncl .


545


kreseb ovšem stojí za pozornost, že němčina se objevuje také u kresby jednoho z náramků („Bronze Reifen ohneOrnamentik“; obr. 13). Představuje tedy němčina argument pro přiřazení Štorových kreseb artefaktů k nálezůmze Slatinic? Domnívám se, že nikoliv. Pro ztotožnění Štorových kreseb předmětů s čelechovickými nálezy zasla-nými do Náprstkova muzea totiž svědčí následující věta ze Štorova dopisu, který kresby doprovázel: „Kdyby mělnějaký obrázkový časopis tyto starožitnosti dle přiložených plánů vytisknouti, prosím pošlete mně jeden takovýexemplář, a jeden pro pana inženýra Starého, který ty věci našel a mně je přenechal.“ (dopis J. Štora J. Náprstkové,19. dubna 1883; Archiv NM – fond SNM-Archeologický sbor, karton 3, inv. č. 255; zdůraznil M. H.). Nálezy za-slané Štorem do Prahy totiž pocházely z Čelechovic na Hané, neboť Norbert Starý měl jen nálezy z této lokality.Navíc část nálezů zachycených na Štorových kresbách (obr. 13) je zmíněna v dobovém novinovém článku mezinálezy z Čelechovic na Hané (ANONYM 1882b, 3).

Kromě výše uvedených předmětů pochází ze Slatinic ještě zdeformovaný (stočený) laténský železný meč, kterýdaroval muzeu Vlateneckého muzejního spolku v Olomouci v první polovině roku 1893 slatinický lesní J. Richter.Údajně byl objeven „ve vypálených kotlovitých hrobech u Slatěnic“ (ANONYM 1893, 126; srv. např. FILIP 1956,407; ČIŽMÁŘ 1991, 127–128, Abb. 1; ČIŽMÁŘOVÁ 2004, 302 s vyobrazením – Slatinice 5). Jeho prostorovái časová souvislost s nálezy z roku 1882 je nejasná – nelze ji vyloučit (striktně vzato byl nález do muzea v roce1893 pouze předán, neexistuje žádná přímá zpráva o jeho objevu právě v tomto roce), ale ani prokázat.

Kromě laténských pohřebišť v Čelechovicích na Hané a ve Slatinicích bylo při stavbě železnice mezi Olomoucía Čelechovicemi na Hané v roce 1882 narušeno možná ještě jedno laténské naleziště, a to v Drahanovicích (obr. 1:3). Podle Jindřicha Wankla zde totiž údajně „beim Baue dieser Bahn viele prähistorische Alterthümer gefunden wurden,die leider ins Ausland wanderten; ein einziges Grab, welches nicht im Bereiche des Bahnbaues lag, wurde gerettet, worinsich ein Skelet mit einem eisernen Schwerte aus der La Tène-Zeit an der Seite befand.“ (WANKEL 1890, 229; k nálezůmze stavby železnice mezi Olomoucí a Čelechovicemi na Hané srv. stručně též PŘICHYSTAL 2009, 139, 150, 157,obr. 2).

2.3 Soubor nálezů ze sbírky Innocence Ladislava ČervinkyTřetí čelechovický soubor získal do své sbírky Innocenc Ladislav Červinka, a to teprve se značným časovým od-stupem od objevu pohřebiště. Čelechovické nálezy nebyly součástí jeho první (původní) sbírky, kterou budovalod devadesátých let 19. století a v letech 1906–1908 ji prodal (dnešnímu) Moravskému zemskému muzeu (k okol-nostem prodeje srv. FIŠER 2002). Červinka ale záhy poté začal budovat zcela novou sbírku, kterou poměrněrychle vytvářel z různých zdrojů – kromě nálezů z vlastních terénních akcí koupil např. druhou sbírku AloiseProcházky (srv. PROCHÁZKA 1909, 212, 213) či sbírku Emila Synka (PROCHÁZKA 1909, 210)8. Červinkovadruhá sbírka byla prodána (dnešnímu) Moravskému zemskému muzeu v letech 1911–19129 a při té příležitostibyl pořízen její rukopisný katalog. V něm je „z gallských hrobů kostrových“ z Čelechovic na Hané uvedeno „8nádob, 7 hladkých náramků bronzových, 3 puklicové náramky, 3 bronz. kroužky, 3 žel. kroužky, 2 hřeb, 1 kopí, částmeče, 4 bronzové sponky, 10 železných sponek.“ Kromě laténských nálezů měl Červinka ve své sbírce z Čelechovic

Obr. 18. Dobová kresba žároviště (archivPO ZČM Plzeň; bez měřítka). Grafickáúprava: I. Kyncl.Abb. 18. Zeitgenössische Zeichnung derBrandstätte (Archiv PO ZČM Pilsen; ohneMaßstab). Grafische Gestaltung: I. Kyncl .


546

Miloš Hlava

na Hané „z hrobu se skrč. kostrou: 1 zvonc. pohár, 4 džbánečky a 1 vel. obojek provrtaných zoubků a perlí kostěných“(katalog sbírky I. L. Červinky – inventář č. 5, str. 30; uloženo v archivu AÚ MZM Brno)10. Není jasné, od kohoČervinka čelechovické nálezy získal; stojí však za povšimnutí, že první zmínka o laténských nálezech z Čelechovicna Hané v jeho pracích pochází teprve z roku 1914 (srv. ČERVINKA 1914, 170 – „v Čelechovicích pak při stavbědráhy prokopáno aspoň 10 hrobů“) a v souhrnné práci o kultuře zvoncovitých pohárů na Moravě, která vyšla vedvou částech v dubnu a červenci 1911 v časopise Pravěk, jsou z Čelechovic na Hané zmíněny pouze nálezy Nor-berta Starého, jež byly tehdy uloženy v muzeu v Plzni (srv. ČERVINKA 1911, 109), nikoliv předměty z Červin-kovy vlastní sbírky. Snad tedy Červinka tyto nálezy získal teprve v průběhu roku 1911, tj. krátce před jejichprodejem Moravskému zemskému muzeu.

Veškeré čelechovické nálezy z Červinkovy sbírky jsou bez výjimky nezvěstné, v literatuře se objevily zatím jenjednou. V přehledu pravěku okolí Kosíře totiž Jan Janásek s Josefem Skutilem uvedli, že v Moravském zemskémmuzeu „jsou uloženy z Čelechovic z gallských kostrových hrobů zajímavé nálezy: 8 nádob, 7 hladkých bronzových ná-ramků, 3 puklicové náramky, 3 bronzové kroužky, 3 železné kroužky, 2 hřeby, železné kopí, část meče, 4 bronzové a 10železných sponek“ (JANÁSEK – SKUTIL 1955, 279). Informační shoda tohoto údaje a záznamu v katalogu Červin-kovy sbírky z roku 1911 je nepochybná. Katalog Červinkovy sbírky byl v tomto případě evidentně pramennýmzdrojem (Josef Skutil působil v letech 1932–1948 v pravěkém oddělení Moravského zemského muzea, a měl k němutudíž přístup), je ovšem otázka, zda v době vzniku článku byly jednotlivé artefakty v muzeu ještě fyzicky k dispozici.

2.4 Ostatní nálezyKromě tří uvedených souborů zmizel blíže neznámý počet předmětů nepochybně záhy po objevu pohřebištěbeze stopy. Konkrétní svědectví je ale k dispozici jen v jediném případě. Bohumila Štorová v dopise z počátkusrpna 1882 uvedla: „Velká škoda je, že jsme propásli, když vykopali celou kostru, ohromné velikosti, mající dvounáramků, jeden z bronzu, druhý koštěný. – Náramky se dostaly do rukou inženýru p. Herlingrovi, cizozemci (Němci),a kostru museli, by vyhověli tamnějším obývatelům, pohřbíti na sv. pole. – My bychom jim byli namluvili, že nelzepohanskou kostru na naše sv. pole pohřbíti a byli bychom ji ve skříni zaslali.“ (dopis B. Štorové J. Náprstkové, 8.srpna 1882; archiv NpM – fond Vojta Náprstek, karton 43, inv. č. 383). Stejnou událost popsal v jednom z dopisůrovněž vrchní zemský inženýr Josef Štor: „Veliká škoda, že dělníci kteří nalezli hrozně velkou kostru ženského po-hlavy pohromadě, mající na jednom rámě bronzovou, na druhé kostní náramek, vše dobře zachovány – docela roz-bili. Tyto 2 krásné náramky vzal deutscher Bruder Herlinger.“ (dopis J. Štora J. Náprstkové, 19. dubna 1883; ArchivNM – fond SNM-Archeologický sbor, karton 3, inv. č. 255). (Inženýr) Herlinger, který je uveden v obou dopisech,je nepochybně totožný s panem Herlingerem, který podle W. Müllera daroval Historickému městskému muzeunálezy ze Slatinic (MÜLLER 1884, XCVII). Kromě slatinických nálezů (obr. 16) získal zjevně také minimálnědva kruhy z Čelechovic na Hané, jejich osud je ale neznámý. Do Historického městského muzea v Olomoucikaždopádně předány nebyly.

3. Vyhodnocení

3.1 Charakteristika pohřebištěLaténské pohřebiště v Čelechovicích na Hané se nachází na severovýchodním okraji intravilánu obce, a to namírném svahu skloněném k jihu, tj. v poloze typické (nejen) pro moravská laténská pohřebiště (ČIŽMÁŘ 1993,393). Především podle dobového situačního plánku (ale také podle rukopisné zprávy Norberta Starého) lze jehomaximální rozsah vymezit parcelami č. 533/2, 534, 535 a 536, které v trase železniční dráhy tvoří úsek o délcezhruba 850 m; právě z nich totiž pocházejí příslušné nálezy. V ornici se ale keramické střepy v tomto prostoruobjevovaly také severně od trasy železnice (obr. 2). Podložím je v těchto místech spraš, kterou překrývá ornice;ta byla v době stavby železniční dráhy silná zhruba 30–40 cm, popř. jen 20 cm (obr. 11).

Rukopisná zpráva Norberta Starého zaznamenává výhradně žárové hroby, ovšem čelechovické pohřebištěbylo zcela jistě birituální. V dopisech Josefa Štora a jeho dcery Bohumily Josefě Náprstkové se totiž nacházejízmínky o jednom kostrovém hrobě (dopis B. Štorové J. Náprstkové, 8. srpna 1882; archiv NpM – fond VojtaNáprstek, karton 43, inv. č. 383; dopis J. Štora J. Náprstkové, 19. dubna 1883; Archiv NM – fond SNM-Ar-cheologický sbor, karton 3, inv. č. 255). Připomeňme rovněž, že Josef Štor zaslal v létě 1882 do Náprstkovamuzea mj. „lidskou lebku jílem naplněnou“ (dopis B. Štorové J. Náprstkové, 21. července 1882; Archiv NM –fond SNM-Archeologický sbor, karton 3, inv. č. 255; srv. též obr. 11 – „lebka ve hloubce 2 m“), jakási lebkaz Čelechovic na Hané existovala dokonce ještě v padesátých letech minulého století (JANÁSEK – SKUTIL1955, pozn. na str. 280). Části lidských kostí byly také součástí kolekce shromážděné Norbertem Starým,v těch to případech však není zřejmé, zda pocházely z kostrových či žárových hrobů. Některé z nich byly při-pevněny na jedné z desek („Na desce III nacházejí se lidské kosti lebeční, jak dalece zachráněny byly. Kostě lebeční


547


jsou velmi pěkně zachovalé … Dále nalezeny kosti čelistí, které velmi dobře zachovalé zuby v sobě mají“), údajněvšak „byly nalezeny poblíže žároviště“.11 Rovněž dnes již nelze rozhodnout, zda alespoň některé z kresebně do-kumentovaných či fyzicky dochovaných nálezů (obr. 3–9) pocházely z kostrových hrobů. Z dochovanýchzlomků železných spon a keramických nádob je možné jen v jediném případě uvažovat o zdeformování žárem(obr. 6: 9), aniž by ovšem tento fakt představoval jednoznačný důkaz o původu ostatních předmětů z kostrovýchhrobů. Starého rukopisná zpráva totiž obsahuje informace výhradně o hrobech, „na jejíchžto dnách se popelnicenacházely s obsahy šperků bronzových a železných, promíšené jsouce kostěmi zpráchnivělými a popelem“.

Z hlediska konkrétních nálezových situací je k dispozici celkem pět (idealizovaných?) kreseb, které zachycujířezy zahloubenými objekty (obr. 11; 17–18) – ve čtyřech případech se jedná o žárové hroby (obr. 11; 17), v jednompřípadě o tzv. žároviště (obr. 18). Ne všechny ovšem souvisejí s laténským pohřebištěm; připomeňme, že současněs laténskými hroby byly nalezeny také hroby kultury zvoncovitých pohárů. Tvar půdorysu hrobových jam z po-pisů Norberta Starého ani z kreseb přímo nevyplývá. Jelikož jsou ale v Starého rukopise uvedeny jejich průměry(0,6, 1 a 1,5 m), můžeme snad uvažovat o kruhovém půdorysu (srv. MEDUNA 1962, 88). Norbert Starý rozdělilžárové hroby do čtyř skupin podle jejich hloubky. Do první skupiny zařadil hroby hluboké 0,8–1,5 m, které za-sahovaly „něco málo do jílu žlutého, tak že popelnice byly od otřesení pluhem způsobeným při orání porouchány“;k ní by náležel také hrob načrtnutý Josefem Štorem (obr. 11). Do druhé skupiny byly zahrnuty hroby, „jejichžtohloubka byla 1·5–2·0 metry pod povrchem role“. Ve třetí skupině se ocitly hroby s hloubkou 2–2,5 m, které „mělyhořejší rozměry 1 metr až 1·50 metru, ke dnu se súžovaly do rozměrů popelnic“. A do čtvrté skupiny byl zařazenjediný hrob, který prý byl 3,5 m hluboký; ten ovšem podle nádoby, kterou obsahoval (obr. 3: 22 – MZM Brno,inv. č. A 66347), náležel kultuře zvoncovitých pohárů. Ostatně ze čtyř kreseb žárových hrobů (obr. 11; 17) mi-nimálně jeden zobrazuje rovněž hrob kultury zvoncovitých pohárů (obr. 17: 1; pochází z něj zvoncovitý pohárobr. 3: 2 – MZM Brno, inv. č. A 66344).

Z dobových pramenů nevyplývá zcela přesně, kolik hrobů bylo v Čelechovicích na Hané vlastně objeveno.V literatuře kolují dva odlišné údaje, které se ale zřejmě vztahují k odlišným souborům. Informace o šestnáctičelechovických hrobech zahrnuje zjevně společně nálezy z doby laténské a kultury zvoncovitých pohárů, kterézaznamenal a shromáždil Norbert Starý (MEDUNA 1962, 128). Zato údaj „aspoň 10 hrobů“ (ČERVINKA 1914,170) podle mého soudu souvisí s nálezy ze sbírky I. L. Červinky, které jsou dnes nezvěstné. Obě informace bylyv syntetických dílech ne zcela správně propojeny (FILIP 1956, 394; ČIŽMÁŘOVÁ 2004, 162); je ovšem zjevné,že z hlediska celkového počtu laténských hrobů není správný ani jeden z uvedených údajů. Ostatně problematickýje již zdánlivě přesný údaj o šestnácti (eneolitických a laténských) hrobech zachráněných Norbertem Starým.V jeho rukopisné zprávě totiž není počet hrobů přímo uveden. Dodatečné poznámky v textu (viz Příloha), jejichžautorem nebyl podle odlišného stylu rukopisu Norbert Starý, sice popisy čtyř vyčleněných skupin hrobů a nádobčlení do šestnácti hrobů, aniž by ovšem toto rozdělení bylo ve všech případech akceptovatelné. Jeden z hrobů,který byl zařazen do druhé skupiny (hroby s hloubkou 1,5–2 m; obr. 17: 9), totiž podle popisu obsahoval tři ná -do by (obr. 3: 10–11), podle kresby řezu hrobem (obr. 17: 9) však k němu patřila ještě čtvrtá nádoba (obr. 3: 12);dodatečné vpisky v Starého rukopisu ale čtyři uvedené nádoby člení do dvou hrobů. Sporné je také složení dalšíhoz hrobů, tentokráte z první skupiny (hroby s hloubkou 0,8–1,5 m; obr. 17: 4). Údajně totiž obsahoval laténskounádobu (obr. 3: 5; 5: 3), v níž byl nalezen hrnek kultury zvoncovitých pohárů (obr. 3: 6 – MZM Brno, inv.č. A 66346); ten byl překrytý střepem zdobeným „ze tří paralelních kroužků, v nejmenším pak jest bod ... Na okrajistřípku nachází se vtlačený segment kruhový, který jest kružidlem zhotoven, což se souditi dá z přesnosti formy jeho.Hlíně, ze které jest střípek zhotoven, jest tuha přimíšená.“ Jakkoliv informaci o grafitu v hmotě střepu asi nelzepřisuzovat příliš velkou váhu, neboť stejnou příměs Starý mylně uvedl např. také u laténské nádoby zhotovenéve skutečnosti z jemného plaveného materiálu (obr. 3: 8; 4: 6)12, je evidentní, že složení domnělého hrobovéhocelku není chronologicky konzistentní. To samozřejmě zavdává podnět k úvahám, zda a v jaké míře jsou vlastněvěrohodné informace o ostatních hrobech. Namátkou žárové laténské hroby hlubší než 2 m nejsou doposudz Moravy známy, byly však nalezeny např. v Holiarech na Slovensku (hroby č. 29 a 186; BENADIK 1957, 84, 88– v obou případech se jedná o hroby umístěné v kruhovém příkopu). Pokusíme-li se však přesto Starého infor-mace smysluplně shrnout, lze z jeho údajů vyčlenit následující laténské žárové hroby: (I) hloubka 0,8–1,5 m (třilaténské hroby) – (hrob 1) nádoba obr. 3: 3; (hrob 2) nádoba obr. 3: 5; (hrob 3) nádoba obr. 3: 8; (II) hloubka1,5–2 m (pět laténských hrobů) – (hrob 4) nádoby obr. 3: 10–12; (hrob 5) nádoba obr. 3: 13; (hrob 6) nádobaobr. 3: 15; (hrob 7) nádoba obr. 3: 17; (hrob 8) nádoba obr. 3: 18; (III) hloubka 2–2,5 m (jeden laténský hrob) –(hrob 9) nádoba obr. 3: 21. K devíti víceméně hodnověrným žárovým hrobům je možné připočítat žárový hrobzachycený v nákresu Josefa Štora (obr. 11), kostrový hrob se švartnovým a bronzovým náramkem, jichž se zmoc-nil inženýr Herlinger, a Červinkových více než deset hrobů. Z dobových zpráv různé hodnověrnosti lze tudížpočet hrobů z laténského pohřebiště v Čelechovicích na Hané odhadnout na více než dvě desítky.

Počet hrobů lze ovšem alespoň přibližně stanovit také např. orientačním srovnáním počtu předmětů, o nichžexistují dobové zprávy, s počtem artefaktů ze tří nedávno kompletně zveřejněných moravských laténských po-hřebišť s vcelku spolehlivými nálezovými celky (ČIŽMÁŘOVÁ 2005; 2009), tj. fakticky s kompletním množstvímpředmětů z konkrétního počtu hrobů (tab. 1). Negativní roli zde samozřejmě mohou sehrát regionální rozdíly


548

Miloš Hlava

pohřebního ritu v rámci jednotlivých oblastí Moravy, ovšem z Hané doposud neznáme žádné pohřebiště s ob-dobným počtem nálezů, s nímž by bylo možné čelechovické pohřebiště kvantitativně porovnat. Výrazně víceomezující faktor vyplývá ale z data objevu (1882) a způsobu získání jednotlivých předmětů, které bylo v pod-statě dílem náhody. Počty artefaktů z Čelechovic na Hané (tab. 1) je tudíž třeba chápat jako minimální údaje.

Z hrubého a nepříliš dokonalého srovnání počtu nalezených předmětů vyplývá, že čelechovické pohřebištěnedosahuje úrovně největších moravských pohřebišť (Holubice, Brno-Maloměřice), zato však v podstatě odpo-vídá pohřebišti v Křenovicích s 38 hroby. Je třeba ještě jednou zdůraznit, že počet nálezů z Čelechovic na Hané,o nichž existují dobové zprávy, je nutné považovat za podhodnocený. S jistou mírou pravděpodobnosti lze tudížpodle mého soudu konstatovat, že nálezy z čelechovického pohřebiště pocházejí ze zhruba čtyřiceti (!) hrobů;počet narušených hrobů byl ale zřejmě ve skutečnosti ještě vyšší. Laténské pohřebiště v Čelechovicích na Hanése tudíž řadí mezi středně velká moravská laténská pohřebiště, zároveň představuje s převahou dosud největšípohřebiště na Prostějovsku a Olomoucku, tj. na území severně od Vyškovské brány.

Zbývá se zmínit o údajném čelechovickém žárovišti. To se nacházelo na východním konci pohřebiště. Údajně bylo„formy nepravidelné“, v (idealizovaném?) řezu však mělo poměrně pravidelný tvar; na délku i šířku měřilo 2 m, stejnábyla také jeho hloubka. Na dně byly nalezeny „dva kameny, které však než se jejich struktura zjistiti dala, mne odcizenybyly, mimo těchto kamenů nalezen do ruda vypálený jemnozrnný pískovec“. V objektu byl ale objeven také „značnýpočet střepin z popelnic“, kromě nich „poblíže tohoto žároviště nalezeny byly zbytky lebky“ (obr. 18). Interpretace nálezovésituace je nejasná, ostatně není ani jisté, že objekt pochází z doby laténské. Snad by se v tomto případě mohlo jednatnapř. o nerozpoznaný žárový jámový hrob (MEDUNA 1962, 92). Kromě Čelechovic na Hané jsou z Moravy uváděnažároviště z Holubic (PROCHÁZKA 1937, 77; ČIŽMÁŘOVÁ 2009, 19, 77), Křenovic (dvě žároviště; PROCHÁZKA1937, 83; ČIŽMÁŘOVÁ 2009, 29, 81), Mistřína (FILIP 1953, 334) a Hustopečí (minimálně šest žárovišť; ČIŽMÁŘ –GEISLEROVÁ eds. 2006, 56, 194). Obdobně jako v čelechovickém případě není ani u ostatních starších nálezů (Ho-lubice, Křenovice, Mistřín) jejich interpretace jednoznačná (srv. MEDUNA 1962, 92; ČIŽMÁŘOVÁ 2009, 29); nálezovésituace z Hustopečí zato pocházejí z moderního archeologického výzkumu, doposud ale nejsou blíže publikované.

3.2 NálezyVyhodnocení nálezů se koncentruje na předměty dochované (keramické nádoby, železné spony; obr. 4–7; 15),popř. nezvěstné, ale obrazově dokumentované (obr. 3; 8–10; 13). Předměty, které jsou známé pouze z popisů,jsou zpravidla jen obecně klasifikovatelné, v některých případech bylo nutné zcela je pominout. Namátkou v ru-kopisné zprávě Norberta Starého (viz Příloha) figurují „nepatrné úlomky železných šperků“ připevněné na do-bovém výstavním kartonu; podle výčtu jejich evidenčních čísel jich bylo celkem 33 ks (!).

3.2.1 Keramické nádobyZ čelechovického pohřebiště je dochováno čtrnáct keramických nádob (obr. 4–5; 15; u dvou z nich může býtovšem původ z této nekropole zpochybněn, srv. výše – obr. 4: 2; 5: 5), jejich počet byl ovšem jistě vyšší. Schema-tické kresby Norberta Starého zachycují části minimálně dvou dalších laténských nádob (obr. 3: 15, 18; 10: 85),v Červinkově sbírce bylo uloženo osm (dnes nezvěstných) laténských nádob a Josef Štor zaslal do Prahy kromědvou dochovaných (obr. 15) ještě osm dalších nádob, ne všechny ale zřejmě pocházely z doby laténské.

Všechny dochované keramické nádoby představují typickou moravskou keramiku, jakou známe z řady dalšíchlaténských pohřebišť. Nádoby uložené v Moravském zemském muzeu podrobně vyhodnotil už Jiří MEDUNA(1962) a k jeho závěrům lze i po více než padesáti letech jen stěží dodat něco podstatného.

Moravské analogie ke dvěma vázám na nožce se stopami černé (obr. 5: 1) a červené malby (obr. 5: 2) na vnějšímpovrchu shromáždili již Miloš ČIŽMÁŘ (1974, obr. 1: 2, 5–6) a Jiří MEDUNA s Ivanem PEŠKAŘEM (1992,

kovy nádoby švartna ostatní počet hrobů

Čelechovice na Hané 106 25 2 5 ?

Křenovice 116 18 4 5 38

Holubice 284 46 – 11 77

Brno-Maloměřice 246 41 8 19 77

Tab. 1. Srovnání počtu nalezených předmětů z Čelechovic na Hané a tří kompletně publikovaných moravských laténských pohřebišť. Taf. 1. Vergleich der Anzahl gefundener Gegenstände aus Čelechovice na Hané mit drei komplett publizierten latènezeitlichenGräberfeldern in Mähren.

kovy/Metallfunde

nádoby/Gefäße

švartna/Sapropelit

ostatní/weitere

počet hrobů/Anzahl


549


234–243, Abb. 24: 2–5, 25: 5, 26: 7, 27: 1, 29: 5). Podle chronologického rozboru příslušných hrobových celků setyto tvary objevují na moravských pohřebištích od LT B1b do LT C1a (MEDUNA – PEŠKAŘ 1992, 242–243).

K vázovitým tvarům s maximální výdutí v horní části výšky (v terminologii Jiřího MEDUNY 1980a, 75–78)je možné přiřadit několik čelechovických nádob (obr. 4: 3, 5–6; 5: 5; 15), ostatně tento typ nádoby je pro moravskálaténská pohřebiště velmi charakteristický (srv. MEDUNA 1980a, 75). K některým tvarům existují naprosto přes-né paralely, např. ke dvěma nádobám uloženým dnes v Národním muzeu (obr. 15) lze nalézt prakticky identickounádobu na pohřebišti v Brně-Maloměřicích (ČIŽMÁŘOVÁ 2005, obr. 88: 1).

Typicky moravský tvar představují také kalichovité poháry („mísy na nožce“; obr. 4: 1–2), které se objevují odstupně LT B2. Moravské hrobové nálezy shromáždil před více než třiceti lety Jiří MEDUNA (1980a, 84); k těmtodokladům je možné připojit z nových nálezů např. nádobu z Hustopečí (ČIŽMÁŘ – GEISLEROVÁ eds. 2006,obr. na str. 195: vlevo nahoře aj.). Dva čelechovické exempláře patrně náležejí ke dvěma chronologicky odlišnýmtypům (srv. MEDUNA 1980a, 85) – staršímu s širší nožkou (obr. 4: 1) a mladšímu s úzkou vyšší nožkou(obr. 4: 2).

Spodní část nádoby s baňatou výdutí a třemi plastickými žebry (obr. 4: 7) patrně pochází z lahvovitého tvaru.Na její problematické typové i chronologické zařazení poukázal již Jiří MEDUNA (1962, 103); vzhledemk úzkému hrdlu by snad bylo možné zařadit ji do stupně LT C1.

Nožkovité dno z nádoby s výdutí členěnou dvěma horizontálními žlábky (obr. 3: 15; 10: 85) a dno s podstavovýmprstencem (obr. 3: 18) lze v principu datovat nejdříve do stupně LT B2. Chronologicky neprůkazné jsou miskas ovaleným okrajem (obr. 5: 4), drobná esovitě profilovaná nádoba (obr. 4: 4) a hrncovitá nádoba (obr. 5: 3).

3.2.2 SponyZ Čelechovic na Hané lze z původních kolekcí darovaných muzeu v Plzni a Náprstkovu muzeu v Praze obrazovědokumentovat čtyři bronzové (obr. 8: 31–32; 13: 6–7) a třiadvacet železných (obr. 6–7; 8: 50–51; 9: 58–71) sponči jejich zlomků, které jsou předmětem následujícího typologicko-chronologického rozboru. V něm jsou naopakpominuty exempláře, jež byly součástí sbírky I. L. Červinky (deset železných a čtyři bronzové spony), a jedna zespon, které Josef Štor zaslal Náprstkovu muzeu; ty jsou dnes totiž nezvěstné a o jejich podobě nevíme vůbec nic.

Všechny čtyři bronzové spony z Čelechovic na Hané jsou známy pouze z dobových kreseb. V nákresech Nor-berta Starého figurují dva exempláře (obr. 8: 31–32), Josef Štor načrtnul rovněž dvě spony (obr. 13: 6–7). Zedvou spon s volnou profilovanou patkou (obr. 8: 32; 13: 6) lze jednu spolehlivě zařadit mezi duchcovské sponys vnitřní tětivou (obr. 13: 6); nejasný zůstává průřez lučíku (plochý vs. kulatý), který není z kresby patrný. Podletvaru lučíku i profilace patky ji lze datovat do fází LT B1b–c. Lehce problematická je typová klasifikace druhéspony (obr. 8: 32). Nezdobený lučík, tvar patky i počet vinutí (3+3) ji přiřazují mezi typické „moravské“ duch -cov ské spony bez výzdoby (srv. z blízkého okolí např. Prostějov – MEDUNA 1974, tab. 54: 1; Slatinice – obr.16: 1), sklon patky by však dovoloval uvažovat (výrazně méně pravděpodobně) rovněž o zařazení mezi sponytzv. předduchcovského horizontu (srv. HOLODŇÁK – WALDHAUSER 1984, obr. 2: 21).

Münsingenská spona (obr. 13: 7) náleží k variantě s klenutou diskovitou patkou zhotovenou z bronzovéhoplechu, jejíž povrch je zdoben (v čelechovickém případě deseti) vybíjenými kroužky provedenými technikouau-repousé. Těžiště výskytu münsingenských spon této varianty leží v Čechách a na Moravě, za jejich hranicemise objevují jen vzácně; souhrnně byly však prozatím zpracovány jen z území Čech (SANKOT 1998, 209, 210,Abb. 2: 4; 2002, 305, Abb. 4: 1). Podle kresby nezdobený gracilní lučík dovoluje zařadit čelechovickou sponu dofází LT B1b–c (SANKOT 1998, 209).

Ne zcela jednoznačné je typové určení poslední bronzové spony (obr. 8: 31). Zdá se, že diskovitá patka je zdo-bena obdobně jako předchozí spona, v tomto případě ovšem jen osmi vybíjenými kroužky kolem středu. Pří-padnému přiřazení k münsingenským sponám ovšem odporuje spojení patky s lučíkem (profilovanoumanžetou?). Je-li interpretace kresby jako spony spojené konstrukce správná, nabízí se několik jiných možnostítypologické klasifikace – např. přiřazení ke sponám s pseudofiligránovým terčem na patce (BREZŇANOVÁ2008), které jsou ve dvou exemplářích známy z nedalekého Ptení z „přechodného“ stupně LT B2/C1 (ČIŽMÁŘ1974a, tab. II: 2–3), event. z fáze LT C1a; spony tohoto typu mají však převážně (ovšem nikoliv bezvýhradně)vnitřní tětivu (BREZŇANOVÁ 2008).

Typologické i chronologické spektrum železných spon je výrazně pestřejší. Pozoruhodná je především 13 cmdlouhá spona s volnou patkou a profilovaným lučíkem (obr. 9: 58; FILIP 1956, obr. 21: 4). Tvar (poškozené?)patky i lučíku ji spojuje s okruhem certoských spon, mezi nimiž se nacházejí rovněž exempláře větší délky (srv.TERŽAN 1977). Přesná analogie mi ovšem není známa, ke způsobu profilace lučíku lze přitom nalézt paralelymezi sponami tzv. předduchcovského horizontu LT B1a (Hrušovany u Brna; srv. např. ČIŽMÁŘOVÁ 2011, tab.30: 19), nikoliv mezi certoskými sponami.

Nedochovanou železnou sponu s profilovanou patkou (obr. 8: 51) je možné přiřadit k duchcovským sponámfází LT B1b–c. Do stejného období náleží také železná spona s volnou patkou s vývalkem (obr. 6: 8).

Výraznou skupinu tvoří tři železné spony s asymetricky klenutým lučíkem (obr. 6: 1–3). Žádná sice není do-chována kompletně, ovšem minimálně jeden z exemplářů s vinutím velkého průměru 1+1 a vnější tětivou


550

Miloš Hlava

(obr. 6: 1) náleží ke sponám, které byly definovány jako typ Pottenbrunn-Horný Jatov s výhradním rozšířenímv Po dunají (RAMSL 2002, 73–74, 121–123, Abb. 134–135). Jejich zpracování ovšem zcela pominulo moravskénálezy (srv. namátkou Blučina: ČIŽMÁŘOVÁ 2011, tab. 24: 2, 27: 11; Brno-Maloměřice: ČIŽMÁŘOVÁ 2005,obr. 71: 7; Holubice: ČIŽMÁŘOVÁ 2009, tab. 31: 8). Datování do (mladší části) stupně LT B2 (BUJNA 2003,obr. 65) moravské nálezy neodporují.

Železná spona s velkou kuličkou a drobnými vývalky na patce, jejíž rozšířené zakončení s jednoduchou eso-vitou plastickou výzdobou se opírá o lučík (obr. 6: 11), náleží stupni LT B2. Obdobně lze datovat železnou sponus lučíkem zdobeným vývalky a vinutím velkého průřezu (obr. 6: 12).

Dlouhá železná spona spojené konstrukce s vývalkem na patce a symetricky klenutým lučíkem (obr. 6: 13) sevyskytuje v hrobech stupně LT C1, namátkou v Ponětovicích (ČIŽMÁŘOVÁ 2011, tab. 38: 4, 47: 5, 48: 19; k typuspony srv. GEBHARD 1991, 17, Abb. 5: 15b). Patrně z podobné dlouhé spony stupně LT C1 pochází profilovanáčást patky (obr. 7: 3).

Pět torzovitě dochovaných spon (obr. 6: 4–6, 9–10) náleželo zřejmě ke sponám s volnou patkou (na lučíkunejsou ani v jednom případě dochovány stopy po původním připojení patky). Jediným bezpečným kritériem,které umožňuje alespoň rámcové chronologické zařazení do rozmezí LT B1b–B2a, však zůstává tvar lučíku(WALDHAUSER ed. 1978, Abb. 59).

Typologicky přesněji klasifikovat nelze dva zlomky vinutí (obr. 7: 1–2) a dvě části vinutí s jehlou (obr. 7: 4–5);větší průměr vinutí u tří exemplářů (obr. 7: 1, 4–5) ovšem dovoluje datovat tyto zlomky nejdříve do stupně LT B2(srv. WALDHAUSER et al. 1987, Abb. 4; BUJNA 2003, obr. 65), zatímco zlomek vinutí malého průměru se přes-nějšímu datování vymyká. Totéž platí rovněž o třech zlomcích zachycených pouze na dobových schematickýchkresbách (obr. 9: 62, 64, 68).

3.2.3 Kruhový šperkŽádný z čelechovických kruhových šperků se nedochoval, obrazově lze ovšem dokumentovat třináct bronzovýchkruhů a jejich částí (obr. 8: 24–30; 9: 55; 13: 1–5)13, zlomky jednoho železného kruhu (obr. 9: 72) a švartnový náramek(obr. 9: 56). Kromě nich se ve sbírce I. L. Červinky nacházelo „7 hladkých náramků bronzových, 3 puklicové náramky“(katalog sbírky I. L. Červinky – inventář č. 5, str. 30; uloženo v archivu AÚ MZM Brno) a z kostrového hrobu, o němžse zmínili Josef a Bohumila Štorovi v korespondenci s Josefou Náprstkovou, pocházel bronzový nárameka švartnový kruh; ty ovšem zmizely beze stopy a o jejich podobě (snad s výjimkou univerzálního tvarušvartnového náramku) nevíme vůbec nic. Připomeňme ještě, že v kolekci zaslané Josefem Štorem do Náprst-kova muzea byl dnes nezvěstný „hadovitý prstýnek“ (Inventární katalog 2, str. 11 – záznam č. 6365; archivNpM), snad sedlovitý nebo esovitě vinutý prsten (?). Je zajímavé, že mezi předměty, o nichž existují zprávy,se nenacházel žádný nákrčník.

Patrně nejzajímavějším artefaktem ze souboru kruhového šperku je dutý plechový hladký bronzový kruh,který je poškozen v místech pravděpodobného manžetovitého uzávěru (obr. 8: 25). Z Moravy je doposudznám pouze z pohřebiště v Holubicích, a to jako předmět bez nálezového kontextu (ČIŽMÁŘOVÁ 2009, 78,tab. 30: 3). Tento typ kruhu je obecně velmi řídký ve východní části laténské Evropy (srv. Pottenbrunn –hrob 340: RAMSL 2002, 63, Taf. 54: 2ab; Rezi – hrob 3: HORVÁTH 1987, 99, Pl. XVI: 2, 4–5; Curtuiuşeni:TELEAGĂ 2008, 99, 133, Taf. 5: 6.9–6.10), naopak těžiště jeho výskytu leží ve Švýcarsku, popř. jižním Ně-mecku. Exemplář z Holubic byl právě proto z hlediska svého původu spojen s touto oblastí (ČIŽMÁŘ 1995,69, Abb. 2: 2).

Z jednoho nebo více esovitě vinutých náramků pochází pět zlomků (obr. 8: 38–42). Z hlediska způsobu vinutínáležejí k univerzálnímu typu 3, který je rozšířen prakticky po celé laténské Evropě (DELNEF 2003, 272, 280,fig. 1: 3, 3, 13). Dosud nepříliš početné publikované moravské exempláře (DELNEF 2003, 288–289) bývají po-važovány za typický šperk stupně LT B1 (ČIŽMÁŘ 1975, 422, obr. 3: 1), obdobné datování platí v principu rovněžpro nálezy z Čech (WALDHAUSER et al. 1987, Abb. 4: 52); jejich nadregionální zpracování ovšem naznačilo, žese mohou objevit i ve stupni LT B2 (DELNEF 2003, 284–286, fig. 17).

Dva dvojdílné bronzové kruhy z dutých hladkých článků (obr. 8: 24; 9: 55) patří k typu s páskovým prstencemna vnitřní straně. Jeden je tvořen čtrnácti články (obr. 8: 24), druhý má dvanáct článků, snad v kombinaci 10+2(obr. 9: 55). Větší počet článků je řadí na počátek typologické vývojové řady puklicových kruhů, tj. do mladšíčásti stupně LT B2 (srv. BUJNA 2005, 148–149, obr. 34).

Tyčinkovité bronzové kruhy (obr. 8: 26–30; 13: 2–5) náležejí obecně k starším typům kruhového šperku vy-ráběným před technologickou inovací složení bronzové slitiny. Kromě hladkých bronzových kruhů (obr. 8: 26,29; 13: 2) lze rozlišit kruh s tělem členěným jemným vroubkováním (obr. 8: 27), kruh s profilovaným pečetítko-vým zakončením (obr. 8: 30) a čtyři kruhy s plastickou výzdobou (obr. 8: 28; 13: 3–5) – v jednom případě lzerozpoznat esovitý motiv u profilovaného pečetítkového zakončení (obr. 13: 4), dále jednoduché esovité motivykolem centrální příčné linie (obr. 13: 5) a složitěji komponovaný motiv s využitím navazujících spirál (obr. 13:3). K uvedeným výzdobným motivům je možné uvést paralely z fází LT B1b–B2a.


551


Z dalšího bronzového kruhu je k dispozici pouze rozvinutý nákres výzdoby, která byla tvořena vybíjenýmibody (obr. 13: 1). Způsob výzdoby by snad mohl poukazovat na plechový, popř. dutý šperk, v moravském ma-teriálu lze k němu uvést jedinou paralelu, a to z Holubic, kde se objevuje na kruhu plochého páskového průřezu(ČIŽMÁŘOVÁ 2009, tab. 1: 2).

Z jediného čelechovického železného kruhu byly dochovány dva zlomky (obr. 9: 72). Železné kruhy ve funkcináramků bývají obvyklé především v bojovnických hrobech, bezkontextové nálezy v rámci plochých pohřebišťpřesněji datovat nelze.

Součástí souboru získaného Norbertem Starým byl „kruhový z kosti zhotovený náramek“ (obr. 9: 56); další„kostní“ náramek byl nalezen v kostrovém hrobě a údajně ho ukořistil vrchní inženýr Herlinger (dopis J. ŠtoraJ. Náprstkové, 19. dubna 1883; Archiv NM – fond SNM-Archeologický sbor, karton 3, inv. č. 255). Oba náramkynesporně představují švartnové kruhy, neboť ty byly na počátku osmdesátých let 19. století považovány za šperkyzhotovené právě z kosti (srv. např. SMOLÍK 1882–84, 121 – kostrový hrob z Julisky v Dejvicích, „která na levéruce měla náramek kostěný“; k tomuto švartnovému náramku srv. VENCLOVÁ 2001, 369 – položka 101). Čele-chovické švartnové náramky byly ve své době patrně vůbec prvními nálezy tohoto šperku z celé Moravy, dalšíšvartnový kruh byl objeven teprve v roce 1895 v hrobě v Dobročkovicích (MAKOWSKY 1896, 88, Taf. V: 8).V laténských hrobech se vyskytují ve stupních LT B2–C1.

3.2.4 OpasekSoučástí opasku byla železná zápona s pravoúhlou destičkou a trnem přesahujícím přes její okraj (obr. 8: 53), kterápředstavuje první nález tohoto typu zápony z Moravy. Zápony s pravoúhlou destičkou se staly v poslední doběněkolikrát předmětem souhrnného zpracování. Jejich takřka výhradní datování do stupně LT A (srv. např. GUG-GISBERG – STÖLLNER 1996, 122, Abb. 5; STÖLLNER 2002, 96–97, 455–456, Abb. 39; PIETA 2007, 307, Abb.10) bylo v uplynulých letech doplněno o poměrně četné nálezy především ze stupně LT B1 (popř. též LT B2) z Ra-kouska a jihozápadního Slovenska (srv. např. RAMSL 2002, 58, Abb. 54; souhrnně BUJNA 2011, 21–24, obr. 20).Rozměry čelechovické zápony (50×40 mm) umožňují uvažovat spíše o datování do stupně LT B1 (srv. BUJNA2011, 21, 22).

Pravděpodobně z opasku pocházejí také železné kroužky „se železným knoflíkem“ (obr. 8: 45–46, 48) a zřejměi dva další hladké železné kroužky (obr. 8: 43–44); ty lze podle mého soudu intepretovat jako kroužky s pohyb-livou objímkou zavěšené původně na opaskovém řetězu (Koppelringe německé terminologie; srv. např. PAULI1978, 192–194, Taf. 11A: 10–11, 147C: 3–4, 6; NEUGEBAUER 1996, Taf. 15: 4–5; BUJNA 2011, 41–43, obr. 25).

Za součásti opasku je snad možné považovat také čtyři drobné bronzové kroužky (obr. 8: 38–41), další (bron-zové i železné) kroužky se zřejmě nacházely ve sbírce I. L. Červinky („3 bronz. kroužky, 3 žel. kroužky“; katalogsbírky I. L. Červinky – inventář č. 5, str. 30; uloženo v archivu AÚ MZM Brno). Ty mohou pocházet z jednodu-chých kožených opasků, popř. též z celokovových řetízkových opasků.

Charakteristická struktura artefaktu dovoluje intepretovat jednu z kreseb jako zlomek tzv. pancéřového opasku(obr. 8: 49). Tento typ opasku se vyskytuje v nejmladším horizontu středoevropských laténských pohřebišť, tj.ve fázi LT C1b, a to v bojovnických hrobech (srv. ČIŽMÁŘ 1975, 429–431, obr. 9: 3, 6; BUJNA 1982, 338, Abb.5: 54; WALDHAUSER et al. 1987, Abb. 3: 12).

3.2.5 AmuletyZ čelechovických nálezů by bylo možné označit za amulety zlomky dvou (?) kančích klů s bronzovým kováníma poutkem k zavěšení (obr. 9: 77, 79–80). Jediné dvě moravské analogie lze uvést z hrobu 20 v Křenovicích, kterýobsahoval mj. meč s antropomorfní rukojetí a dva bronzové závěsky-amulety (souhrnně ČIŽMÁŘOVÁ 2009,85, tab. 40: 13). Dvojice křenovických kančích klů z jediného hrobu naznačuje, že rovněž dva čelechovické exem-pláře mohou pocházet z jediného hrobu, prokázat to ovšem nelze. Oba kančí kly s bronzovým kováním a pout-kem k zavěšení (obr. 9: 77, 79) spolu se dvěma kančími tesáky (obr. 9: 81–82) představují stopy v době laténskéobecně známé úcty ke kanci jako symbolu válečné síly (srv. např. HATT 1980, 58–59; GERLACH 1990).

3.2.6 ZbraněSchematické kresby (obr. 8: 54; 9: 57), popř. strohé informace o nezvěstných předmětech bez obrazové doku-mentace nedovolují dalekosáhlé závěry. Prakticky lze jen obecně konstatovat, že v Čelechovicích na Hané bylonalezeno několik železných mečů a dvě kopí, aniž by bylo možné jednotlivé exempláře přesněji typově či chro-nologicky klasifikovat. Žádný z artefaktů se totiž nedochoval.

Mezi předměty načrtnutými Norbertem Starým lze bezpečně identifikovat dvě části železného meče (obr. 9: 57);tři další zlomky představují podle Starého popisů údajně rovněž části mečů (obr. 9: 73–75), ve dvou případechje však tato interpretace dosti pochybná (obr. 9: 73 – „zlomek rukověti od meče, která jest zahnutá“; obr. 9: 75 –


552

Miloš Hlava

„zdá se býti také úlomek rukovětě zbraně“). Kromě toho byly do Náprstkova muzea předány „4 částky (zlomených)mečů“ (dopis B. Štorové J. Náprstkové, 21. července 1882; Archiv NM – fond SNM-Archeologický sbor, karton3, inv. č. 255) a v Červinkově sbírce se nacházela další „část meče“ (katalog sbírky I. L. Červinky – inventář č. 5,str. 30; uloženo v archivu AÚ MZM Brno).

Kopí s odlomeným hrotem z kolekce zachráněné Norbertem Starým (obr. 8: 54) doplňuje obrazově nedoku-mentované kopí uložené původně ve sbírce I. L. Červinky.

3.2.7 VariaSchematické kresby a nedokonalé popisy nedovolují typové určení tří předmětů. To platí především o arte-faktech popsaných jako „kousek bronzu kyjku podobný“ o délce 3 cm (obr. 8: 37) a „osm na železných tyčinkáchpřipevněných knoflíků vypouklých, které do sebe vnikají křížem a takto do jednoho kotouče spojené jsou. Průměrknoflíku jest 17 mlm. Knoflíky jsou ze železného plechu zhotovené a jsou od sebe 1·9 cm vzdálené.“ (obr. 8: 52).K předmětu charakterizovanému jako „vzláštní železný výrobek, který též co šperk sloužil; jest na jehlici že-lezné, která v hlavě ve dví rozdělena jest a zahnutá, na této jehlici jest navlečená ozdobami okrášlená druhájehlice“ (obr. 9: 76), by snad bylo možné uvést jisté částečné formální tvarové paralely z Besseringenu (HAFF-NER 1976, Taf. 1: 6) a Pottenbrunnu (plochý kostěný předmět z hrobu 520 s „lékařskými“ předměty; RAMSL2002, 142–143, Taf. 60: 10).

Z údajného žároviště pocházejí „kousky rudky žluté“ (obr. 9: 84) a „kousek do ruda vypáleného jemnozrnnéhopískovce“ (obr. 9: 85), v obou případech patrně vzorky hornin. Zbývá se zmínit ještě o kostěném (laténskémnebo eneolitickém?) hrotu (obr. 9: 83) délky 7,5 cm a dvou nedochovaných železných hřebech ze sbírkyI. L. Červinky.

4. ZávěrRozbor dochovaných archivních pramenů a nálezů umožnil postavit naše znalosti o laténském pohřebišti v Če-lechovicích na Hané kvalitativně na zcela nový základ. K dosud zveřejněným dvanácti keramickým nádobáma zhruba dvěma desítkám železných spon bylo možné připojit další předměty poměrně pestré materiálové i ty-pové skladby. Počet hodnotitelných artefaktů výrazně převyšuje stovku. Porovnání počtu fyzicky dochovaných,popř. archivními prameny bezpečně dokumentovaných nálezů s třemi v úplnosti publikovanými moravskýmilaténskými pohřebišti (Křenovice, Holubice, Brno-Maloměřice) zároveň naznačilo, že na čelechovickém pohře-bišti bylo patrně objeveno (a zničeno) minimálně kolem čtyřiceti hrobů, jejich počet byl ve skutečnosti asi ještěvyšší. Pohřebiště v Čelechovicích na Hané představuje tudíž dosud největší moravské laténské pohřebiště nasever od Vyškovské brány a lze jen litovat, že bylo objeveno (a zničeno) již v dobách, kdy se archeologie jakovědní obor na Moravě teprve pozvolna konstituovala. Z Prostějovska a Olomoucka, na jejichž rozhraní se čele-chovická nekropole nachází, jsou přitom (prozatím?) známy pouze ojedinělé nálezy laténských hrobů, popř.menších hřbitovů s maximálně pěti až deseti hroby. Bez zajímavosti jistě není ani okolnost, že laténské centrumv Němčicích nad Hanou, s nímž je čelechovické pohřebiště alespoň zčásti současné, je vzdálené jen asi 20 kmvzdušnou čarou v jižním směru.

Čelechovické pohřebiště bylo zcela jistě birituální, ostatně u rozsáhlejších moravských laténských pohřebišťje biritualita obvyklým jevem. O početním poměru mezi žárovými a kostrovými hroby lze však jen spekulovat.Typologicko-chronologický rozbor jednotlivých artefaktů má v tomto směru velmi omezenou vypovídací hod-notu. Těžiště výskytu žárových hrobů na laténských pohřebištích Moravy sice náleží stupni LT C1, první se ovšemobjevují již ve stupni LT B1 (srv. např. Mistřín – hrob č. 6/1941; FILIP 1953, 335, obr. 161: 4–5; srv. obdobnousituaci v Karpatské kotlině, kde se první žárové hroby objevují teprve v závěru stupně LT B1 – BUJNA 2004;HARUŠTIAK 2009).

Typologicko-chronologický rozbor artefaktů prokázal přítomnost předmětů prakticky ze všech fází latén-ských plochých pohřebišť, ne zcela přesvědčivě prokazatelná je pouze existence nálezů z tzv. předduchcov-ského horizontu LT B1a (obr. 9: 58; možná i obr. 8: 32). Pokoušet se o postižení dynamiky pohřbívání nanekropoli ovšem podle mého soudu přesahuje hranice výpovědní hodnoty pramenů, dochovaných jen tor-zovitě a prakticky bez jakýchkoliv nálezových souvislostí, popř. celků. Těžiště pohřbívání je přesto možnépoložit zhruba do období LT B1b–B2 (obr. 6: 1–6, 8–12; 8: 24–25, 27–30, 38–41, 51, 53; 9: 55; 13: 3–7), ne-chybějí ovšem ani předměty ze stupně LT C1 (obr. 6: 13), a to dokonce z jeho mladší fáze (obr. 8: 49). Z ši-rokého spektra nálezů si zasluhují pozornost dva švartnové kruhy původem z Čech, které v roce 1882představovaly vůbec první nálezy tohoto šperku z Moravy (obr. 9: 56; o druhém kruhu víme jen z dobovékorespondence), především ale předměty, které doposud nebyly z moravských nalezišť vůbec známé (železnáobdélná přezka s trnem – obr. 8: 53; spona s volnou patkou a profilovaným lučíkem – obr. 9: 58), popř. bylyznámé jen v ojedinělých exemplářích (např. bronzový plechový dutý kruh – obr. 8: 25; dva kančí kly s bron-zovou objímkou a očkem k zavěšení – obr. 9: 77, 79–80).14


553


Příloha:

O pravěkém pohřebišti u Čelechovic na Moravě. Naleznul a napsal N. Starý, inženýr15.Při vytyčování dráhy z Olomouce do Čelechovic nacházel jsem nedaleko osady Čelechovic na parcelách č. 536,535, 534 a 533/2 v ornici střepiny popelnic, jsa tím upozorněn, žádal jsem podnikatela p. Roscheka, který prácena odílu dráhy pronajmuté měl, jenž mne co stavby vedoucímu inžinýru ku vystavění svěřen byl, aby při vyko-pávání tělesa dráhy s největší opatrností se pokračovalo, mimo toho sděleno bylo dělníkům, že za každou za-chovale nalezenou praehistorickou věc a odevzdanou peněžitě odměněni budou. Jakmile pracemi výkopu tělesadráhy na těchto parcelách započato bylo, nalezeny byly popelnice dne 3. června r. 1882, které vzdor veškerýmodměnám peněžitým a dohledu jak mnou, podnikatelem Roschkem a mým sluhou Satkým, an při kvapu práce,jaký obyčejně panuje při stavbě dráhy, porouchány byly.

Postupem práce nacházely se popelnice jakož i střepiny a šperky železné a bronzové, kteréžto v dalším popíšu.Jak souditi se dá dle rozlohy hrobů, ve kterých se popelnice nacházely, musí se v části, která jest v přiloženém si-tuačním plánu barvou červenou čárkovaná, ještě hroby s popelnicemi nacházet, an v ornici na této ploše střepinynalezeny byly, kdežto hroby ku druhé straně dráhy ubývaly a střepin v ornici na levé straně dráhy jsme nenalézali.

Role tyto mají vrstvu ornice asi 30–40 ctm silnou, pod kteroužto diluviální žlutý jíl se nachází, prožíhnut jsana některých místech tenkými vrstvami hnědého jílu, mimo toho obsahuje v sobě pecky slínu bílého ve velikostivejce holubího až i velikosti dvou i třech krychlových decimetrů, čímž se stává ku výrobě cihel nepotřebným.

V ornici této a žlutém jílu byly hroby v rozličných vzdálenostech od sebe vykopány, majíce hloubky 0·8–1·5,2·0–4·5 metru a průměru 0·6, 1·0, 1·5 metru, na jejichžto dnách se popelnice nacházely s obsahy šperků bron-zových a železných, promíšené jsouce kostěmi zpráchnivělými a popelem.

Přikročím nyní ku popisu jednotlivých hrobů, které co do velikosti rozměrů, hloubky, šířky, obsahu, pak roz-ličnosti popelnic nejen co se týče dovednosti zhotovení a látky samé, ze které vyrobeny byly, ale i též co do formya okrášlení jich samotných rozdělovati se musí na hroby:

I. První hloubky, jejichžto hloubka byla 0·8–1·5 metru a sáhala něco málo do jílu žlutého, tak že popelnicebyly od otřesení pluhem způsobeným při orání porouchány. Popelnice z hrobů této hloubky obsahovaly většíšperky bronzové a železné, které jsou na deskách připevněné. Průřez takového hrobu jest zobrazen obrazem č. 1.

(Hrob 1.) Tak uvedu popelnici č. 1 obr. 2, kterážto jest podobná popelnicím Etrurským nacházejících se v mu-seích archeologických v Bologni a ve Florenci. Jest z tmavošedé hlíny na kruhu hrnčířském zhotovená, na povrchujejím jest jemnější hlína, do nížto přímočárné ornamenty vryty jsou. Popelnice jest do červena vypálená. Na dněnacházely se zpráchnivělé kosti s popelem a prstí promíšené, kostě jsou na desce připevněné. Popelnice jest13 ctm vysoká, na dně 6 ctm, v hořejší části 13 ctm, v okraji 10 ctm široká, tloušťka stěny jest 5 ctm.

(2. hrob) Popelnice č. 2 obr. 3 jest z černé hlíny na kruhu hrnčířském točená, není do červena vypálená, má nahrdle (tři) pěkně točené obroučky, hořejší část hrdla jest porouchaná. Popelnice jest 22 ctm vysoká, na dně11 ctm, vprostřed 23 a v hrdle 7 ctm široká, tlouštka stěny jest rozdílná mezi 5–8 mlm.

(3. hrob) Jedna z nejzajímavějších popelnic jest malá nádobka z hlíny, ku které jest písek přimíšen a do červenavypálená jest, jest to popelnice č. 3 obr. 5, která (2 nádoby) obsahovala malou nádobku v ruce zhotovenou s ouš-kem, přikrytou střepinou mající na povrchu svém (5 obrazců) obrazce, které pozůstávají ze tří pararelníchkroužků, (uprostřed) v nejmenším pak jest bod č. 4 obr. 6, č. 5 obr. 7. Na okraji střípku nachází se vtlačený segmentkruhový, který jest kružidlem zhotoven, což se souditi dá z přesnosti formy jeho. Hlíně, ze které jest střípek zho-toven, jest tuha přimíšená. Popelnice hlavní jest 13·5 ctm vysoká, dno jest (8·5) 8 ctm, hořejší část (12) 13 ctmširoká. Tlouštka stěny jest 8 mlm. Nádobka s ouškem jest džbánečku podobná, jest z hlíny černé v ruce dovedněpracovaná a do červena vypálená. Rozměry její jsou na dně 3(·5) ctm, uprostřed (5·5) 6·0 ctm, v hrdle (4·3)4·5 ctm, výška její jest (5 cm) 4·5 ctm. Tlouštka stěny jest 6 mlm. Střípek jest 8 ctm dlouhý a 5·5 ctm široký,tlouštka jeho jest 6 mlm. Obraz hrobu, ve kterém se tato popelnice nacházela, jest č. 4 znamenán.

(4. hrob) Popelnice č. 6 obr. 8 jest velmi pěkných forem, jest též na kruhu hrnčířském točená, na jejímžto povrchujsou na kruhu vryté a vypouklé kruhové obroučky a žlábky. Hlíně, ze které jest zhotovená, jest tuha přimíšená.Výška celé popelnice jest 26 ctm, šířka ve dně 10, v nejširším místě 17, v hrdle 11 ctm. Tlouštka stěn jest (6) 9 mlm.

II. Za druhé hroby hlubší, jejichžto hloubka byla 1·5–2·0 metry pod povrchem role, ve kterých se nacházelynásledující popelnice, které obsahovaly šperky bronzové menší, jako: „jehlice a železné menší šperky“, které jsouna deskách připevněné. Z těchto byly otevřeny: hrob se třemi popelnicemi (5. hrob) obraz 9, z nichžto první po-pelnice č. 7a obr. 10 (3 nádoby) jest z hlíny žluté, ku které jest písek přimíšen, jest na kruhu hrnčířském zhotovenás pěknými čárami základními, na povrchu vytočeny jsou obroučky a žlábky, byla pokrytá popelnicí druhou,která jest z tmavožluté hlíny na kruhu hrnčířském zhotovená a do červena vypálená. Popelnice první jest 25 ctmvysoká, na dně 11·5 ctm, v nejširším místě 22 a v hrdle 15 ctm široká, tlouštka stěny jest 8 mlm. Popelnice, kterásloužila za pokrývku předešlé č. 7b, obr. 10, jest v hořejší části 17·5 ctm, ve dně (8·5) 9·0 ctm široká, výška jejíjest 7·5 ctm, tlouštka stěny (na okraji 1 cm, stěny 4 mm) její jest 14 mlm.

Vedle této stála popelnice č. 8 obr. 11, jest z hnědé hlíny na kruhu hrnčířském točená a do červena vypálená,jest 21 ctm vysoká, na dně jest 11·5 ctm, v hořejší části 19 ctm, v hrdle 11·5 ctm široká, tlouštka stěny jest 9 mlm.


554

Miloš Hlava

(6. hrob) Popelnice č. 9 obr. 12 jest v hořejší části rozšířená, nynějším naším hospodářským hrncům podobná,jest ze šedomodré hlíny na kruhu hrnčířském zhotovená a jest na vzduchu sušená. Výška její jest 23 ctm, šířkana dně jest 11 ctm, v okraji 20 ctm, pod okrajem 24 ctm, tlouštka stěny jest 8 mlm.

(7. hrob) V dalším hrobu nalezena popelnice č. 10 obr. 13, jest neúplná, jest z hlíny jemnější na kruhu hrnčíř-ském zhotovená a do červena vypálená. Rozpadla se na vzduchu následkem vlhkosti půdy, ve které se nacházela.Střepiny jsou cementem vylepeny, aby se nerozpadly. Forma její jest, jak dalece se zjistiti dala, ve výkresu zobra-zena. Jest 20 ctm vysoká, šířka na dně jest 14·5 ctm, v hořejší části 21 ctm.

(8. hrob) Popelnice č. 11 obr. 14 má čtyry ucha, jest z hlíny hnědé, ku které jest písek přimíšen, na kruhu hrnčířskémzhotovená, obsah této popelnice byl mimo bronzových šperků obilí a popel. Obilí bylo zčernalé, zpráchnivělé, ztratilose však. Popelnice jest 11·0 ctm vysoká, v okraji 23·5 ctm, na dně (9 cm) 8·7 ctm široká, tlouštka stěny jest 8 mlm.

(9. hrob) Popelnice č. 12 obr. 15, která však pouze ve spodní části co celek zůstala, kdežto hoření část v střepinyse rozpadla, z nálezu tohoto nedá se forma popelnice celé zjistiti. Střepiny jsou na desce připevněné, a sice ony,ve kterýchžto na kruhu hrnčířském rýhy vryté jsou. Jest z hlíny hnědé zhotovená a do červena vypálená. Šířkadna jest (14) 13·0 ctm, výšky po obou stranách 13 ctm a 8·0 ctm, tlouštka (6) 7 mlm.

(10. hrob) Popelnice č. 13 obr. 16 jest zbytek malé popelničky, která na vzduchu se rozpadla, jak dalece sez množství střepin souditi dá, nebyla celá. Jest ze šedomodré hlíny na vzduchu sušená. Šířka dna jest 7·5 ctm,výška největší 5·0 ctm, tlouštka (4–7) 6 mlm.

(11. hrob) Dno popelnice č. 15 obr. 18, byla ze šedomodré hlíny na kruhu hrnčířském zhotovená, hlíně jesttuha přimíšená. Popelnice jest na vzduchu sušená. Šířka dna nádobky jest 8 ctm, v hořejší části 7·5 ctm, výška2·5 ctm, tlouštka stěny jest 8 mm.

(12. hrob) Mimo těchto nádob nalezeny v hrobech této hloubky střepiny různých tvarů a různého složení,které sebrány byly. Mnohé jsou ornamenty vyzdobeny a nacházejí se na desce připevněné.

Předcházejícím byly by hroby druhé hloubky popsány.III. Hroby třetí hloubky, tj. hroby, které byly 2·0 až 2·5 metrů hluboké, měly hořejší rozměry 1 metr až 1·50

metru, ke dnu se súžovaly do rozměrů popelnic. Hroby tyto obsahovaly popelničky malé na kruhu hrnčířskémzhotovené, neb v ruce, buď do červena vypálené, neb pouze na vzduchu sušené, jejichžto obsahy byly úlomkyšperků bronzových neb železných. (13. hrob) Uvádím z nich popelnici č. 16 obr. 19, jest na kruhu hrnčířskémz hnědé hlíny zhotovená, která do červena vypálená jest. Nádobka jest uchem opatřená kvůli lepšímu upotřebení,ještě 12 ctm vysoká, na dně 7 ctm, pod uchem 12 ctm a v okraji 9·5 ctm široká.

Tlouštka stěny jest rozdílná, a sice 5 mlm v hrdle a 12 mlm ve stěně.(14. hrob) Popelnice č. 17 obr. 20 jest malá nádobka s ouškem z hlíny černé, která jest hlínou žlutou obalená,

která do červena vypálená jest. Hořejší část hrdla jest porouchaná. Výška její jest 10 ctm, šířka dna 6·0 ctm, šířkastřední 9 ctm a v hrdle 7·0 ctm, tlouštka stěny 5 mlm.

(15. hrob) Popelnice č. 18 obr. 21 jest nádobka z hlíny šedomodré na kruhu hrnčířském zhotovená a na vzduchusušená.

IV. Hrob čtvrté hloubky, který byl 3·5 metru hluboký, obsahoval (16. hrob) popelnici č. 19 obr. 22 v ruce z hlínyčerné zhotovenou, hlíně jest písek přimíšen. Nádoba tato má podobu džbánečku, ucho však popelnici schází. Formanádoby a výroba její činí dojem co nejstarší celého nálezu. Popelnice jest 14 ctm vysoká, 12 ctm široká ve středu, 7 ctmve dně a 11 ctm v okraji. Tlouštka stěny jest 1 ctm a v okraji 5 mlm. Pod touto popelnicí nalezeny byly ve hloubce asi5 metrů čelistě dvě a kostě hnátové zvířecí, jak se dle forem kostí souditi dalo, byly to koňské kosti, které ale se mneztratily. Celek pohřebiště, jak jsem jej teď popsal, které od severu k jihu svůj směr mělo, byl ukončen na východnístraně (Žároviště) nejzajímavější částí celého nálezu, bylo to žároviště, ve kterém pohané mrtvoly lidských těl spalovaly,popelnice z kostí popelem naplňovaly, šperky do popelnic ukládaly a pak tyto na blízku žároviště zahrabávaly.

Rozměry tohoto žároviště byly 2 metry délky, téže šířky a téže hloubky, formy nepravidelné, naplněné nejlepšíprstí, tj. zemí promíchané popelem z kostí a prosáklou hnojůvkou. V žárovišti nalezen též značný počet střepinz popelnic. Na dnu žároviště nalezeny dva kameny, které však, než se jejich struktura zjistiti dala, mne odcizenybyly, mimo těchto kamenů nalezen do ruda vypálený jemnozrný pískovec, který se v nedalekých Petříkovicíchnyní láme. Průřez žárovištěm jest zobrazen v obrazu č. 23.

Poblíže tohoto žároviště nalezeny byly zbytky lebky, které jsou na desce připevněné.Předešlým ukončil jsem velezajímavý popis nálezu nejen co se týče hrobů samotných, ale i v nich nalezených

popelnic co do formy a velikosti.Co se týče obsahu popelnic, který zachován byl a který na deskách připevněn jest, uvedu v následujícím: Ob-

sahy popelnic jsou šperky bronzové a železné, jaké obyvatelé střední Italie ve starověku buď co ozdobu těla svého,neb co okrasu šatu nosívaly. Co do kovu, ze kterého jsou zhotoveny: jsou z bronzu zlatě žlutého patinou pokryté.Bronz byl, jak se zdá dle umělecky provedených prací na jehlicích, velmi lehce ku zpracování se hodící, kterývšak nyní jest velmi křehký. Železo, ze kterého druhý druh šperků zhotoven jest, jest taktéž jako bronz dovedněs vrytými i vypouklými okrasami zpracováno. Jak vůbec souditi se dá ze zpracování kovů obou a forem šperků,stálo kovolitectví a šperkařství v době, kdy šperky zhotovené byly, na vysokém stupni a seznáváme z jich forem,že tyto základní myšlénky starých pohanů až na naší dobu se udržely a za vzory pozdějším mistrům sloužily.

Formy jehlic bronzových jsou mnohem vkusnější a lehčí než formy jehlic železných.


555


Na první desce nachází se náramek č. 20 obr. 24 s vypouklými, masivními, v polovinu rozdělenému elipsoiduse podobajícími součástmi, jest z bronzu zhotovená. Byla porouchaná, proto jsem ji nechal spravit. Základníčára náramku jest elipsa, jejížto velká osa je 9 ctm, malá osa 4 ½ ctm. Náramek skládá se ze dvou částí, kteréjsou dohromady s čípky spojené.

Velikost součástí jest 2 ½ ctm a 2 ctm.Náramek č. 21 obr. 25 jest dutý, formy nepravidelné, eliptické, z bronzu zhotovený, profil průřezu jest kulatý.

Poloměr průřezu jest 9 mlm, malá osa náramku jest 5 ctm a velká osa 6 ctm, tlouštka stěny ½ mlm.Náramek č. 22 obr. 26 jest obraz náramku formy kruhové, hladký, průřezu čočkovitého, z bronzu zhotovený.

Průměr jeho jest 6 ctm.Náramek č. 23 obr. 27 jest formy eliptické, jehožto povrch krášlen jest do něho vrytými vroubky. Ku koncům

jest náramek sesílen. Velká osa jest 6 ctm a malá osa 4 ½ ctm. Tlouštka náramku jest 4 ½ mlm. Náramek č. 24 obr. 28 jest náramek formy eliptické, jehožto tlouštka ku středu se zvětšuje, ukončení jest rozšířené

a tupé. Na střední části silnější jsou velmi krásné ornamenty vryté do povrchu, jejichžto hrany dobou času zakulacenybyly, které nyní špatně znatelné jsou. Tlouštka náramku jest 6 mlm a 4 mlm. Velká osa jest 6 a malá 5 ½ ctm veliká.

Č. 25 obr. 29 jest část náramku bronzového, který jest masivní, formy nepravidelné, jelikož jest zohýbán,tlouštka jeho jest 6 mlm.

Náramek č. 26 obr. 30 jest bronzový, formy eliptické, s ukončením pěkně vroubkovaným. Vnitřní velká osajest 6 a malá osa 5 ctm. Tlouštka jeho jest 5 mlm.

Pod č. 27 obr. 31 jest uvedená jehlice z bronzu ze spirálním pérem, nedaleko ucha nachází se roseta velmi do-vedně zpracovaná. Délka jehlice od spiraly ku konci obrazu k uchu jest 5 ctm, průměr rosety jest 1·7 ctm, délkajehlice jest 4 ctm. Spirála sama pozůstává ze šesti závitů, kterou jsou v délce kvůli ztužení drátem z pokračováníspirály spojeny. Tlouštka drátu jest 2 a 4 ctm.

Jehlice č. 28 obr. 32 jest z bronzu, též se závity spirálními, která však není tak krášlená jako předešlá.Délka její jest 4 ctm, tlouštka drátu ze kterého jest zhotovená, jest ve spirále 2 mlm, na nejtlustším místě 5 mlm. Č. 29 obr. 33 jest kroužek bronzový, mající vnitřní průměr 15 mlm, šířka kroužku jest 5 mlm, tlouštka 4 mlm.Č. 30 obr. 34 jest kroužek bronzový, mající vnitřní průměr 17 mlm, šířka kroužku jest 5 mlm, tlouštka pak 3·5 mlm.Č. 31 obr. 35 jest kroužek, jehožto vnitřní průměr jest 20 mlm, šířka kroužku jest 2·5 mlm a tlouštka 3 mlm.Č. 32 obr. 36 jest kroužek, mající vnitřní průměr 23 mlm, tlouštka jeho jest 3 mlm a šířka 4 mlm.Č. 33 obr. 37 jest kousek bronzu kyjku podobný, délky 30 mlm. Tlouštka jeho jest 4 mlm na jednom a na dru-

hém konci 7 mlm.Č. 34, 35, 36, 37, 38 obr. 38, 39, 40, 41, 42 jest drát bronzový ztočený v závity hadovité, tlouštka drátu jest

2·5 mlm, pouze tlouštka drátu č. 34 jest 2·0 mlm a šířka 3·0 mlm.(Železo) Na desce nachází se mimo těchto bronzových šperků kroužky železné.Č. 39 obr. 43 jest kroužek železný hladký, průřezu kruhového. Průměr jeho jest uvnitř 34 mlm a tlouštka prů-

měrná 4·5 mlm.Železný kroužek vroubkovaný č. 40 obr. 44 jest průřezu kruhového. Průměr kroužku jest 30 mlm. Jest průřezu

čočkovitého, (tlouštka) šířka jeho jest 5 mlm.Č. 41 obr. 45 jest kruh železný více náramku se podobající se železným knoflíkem a plíškem na nejsilnějším

místě náramku. Na nejtenčím místě jest 3 mlm, na nejsilnějším 6 mlm silný. Knoflík jest 8 mlm široký a 13 mlmdlouhý. Vnitřní průměr jest 4 ctm. Pod knoflíkem upevněn malý čtvercový plíšek.

Č. 42 obr. 46 jest část náramku železného s knoflíkem železným uprostřed, který jest 1 ctm široký a 1·5 ctmdlouhý, jest však od rezu vyhlodán. (Průměr 4·6 cm)

Č. 43 obr. 47 jest část železného náramku, která jest od rezu vyhlodaná na povrchu, průměrně jest 4 mlm silný.Č. 44 obr. 48 jest železný náramek od rezu vyhlodán, knoflíkem okrášlen. Vnitřní průměr jest 4·5 ctm, tlouštka

jest 5 mlm.Č. 45 obr. 49 jest kus pletence ze železa, jest 5 mlm silný, 14 mlm široký, do čtverhranné formy ztepaný. Délka

pletence jest (8) 8·5 ctm.Č. 46 obr. 50 jest spona železná zhotovená ve formě velké jehly, mající silné železné spirální péro. Jehlice schází.

Železo jest od rezu vyhlodáno. Délka spony jest (14) 13 ctm, drát jest 5 mlm silný.Č. 47 obr. 51 jest silná železná jehla se silnou spirálou a uchem s kulí, která co okrasa slouží. Do drátu vryty

jsou čáry co ozdoby. Délka její jest (6·5) 7 ctm, tlouštka drátu 3 mlm.Č. 48 obr. 52 jest osm na železných tyčinkách připevněných knoflíků vypouklých, které do sebe vnikají křížem

a takto do jednoho kotouče spojené jsou. Průměr knoflíku jest (18) 17 mlm. Knoflíky jsou ze železného plechuzhotovené a jsou od sebe (1·7) 1·9 ctm vzdálené.

Č. 49 obr. 53 jest čtverhranný na okrajích zahnutý plech, s háčkem ku zavěšení. Rozměry jsou 5 ctm délka a 4 ctmšířka.

Č. 50 obr. 54 jest kopí železné, které bylo na tyči nasazené a co zbraň sloužilo. Část špice není úplná. Délka ce-lého kopí jest 19 ctm, špic kopí jest 14 ctm a na spodní části jest 2·7 ctm široké.

Na desce II nachází se pod č. 51 obr. 55 náramek z bronzu (Bronz), podobný náramku č. 20, též složenýz polovin masívních elipsoidů, jejichžto poloosa veliká jest 3·0 ctm a malá 1·3 ctm. Velká vnitřní osa náramku


556

Miloš Hlava

jest 7·5 ctm a malá 6·5 ctm. Pozůstává ze dvou dílů, které jsou na čep spojené. Jelikož byl porouchán, nechal jsemjej sletovat.

(Kosť) Č. 52 obr. 56 jest kruhový z kosti zhotovený náramek. Vnitřní průměr jest 5·5 ctm. Tlouštka náramku jest 7 mlm.(Železo) Č. 53 obr. 57 jest část meče s rukovětí, která však od meče oddělena jest, formy meče jsou nepravidelné,

jelikož jest rezem velmi vyhlodán. Délka části meče jest (28) 27 ctm, šířka (4·5) 4 ctm, délka rukověti jest 7 ctm,šířka 2 ctm.

Č. 54 obr. 58 jest část spony šatu, která jest ze železa zhotovená a velmi dovedně zpracovaná, okrášlená jsoucvysoustruhovanými okrasami. Jest 13 ctm dlouhá a průměrně 7 mlm silná.

Č. 55 obr. 59 jest část spony šatu se silnou spirálou. Tlouštka železa jest ve sponě 9 mlm, v jehlici 4 mlm, délkajejí jest 8 ctm.

Č. 56 obr. 60 jest část jehlice, a sice část přiléhající ku spirále.Č. 57 obr. 61 jest část jehlice, která jest od rezu velmi vyhlodaná, hlavně péro spirální.Č. 58 obr. 62 jest zbytek železné jehlice rezem zašlé.Č. 59 obr. 63 jest část spony železné s ulomenou spirálou.Č. 60 obr. 64 jest nepatrná část železné spony.Č. 61 obr. 65 jest jehlice železné spony z tenkého drátu železného.Č. 62 obr. 66 jest ucho spony z tenkého drátu od rezu vyhlodané.Č. 63 obr. 67 jest část silné železné spony s porouchaným zrezavělým pérem spirálním.Č. 64 obr. 68 jest část jehlice spony z tenkého železného drátu.Č. 65 obr. 69 jest část spony, na kteréž ucho se nachází.Č. 66 obr. 70 jest část malé jehlice s částí spirálního péra.Č. 67 obr. 71 jest zlomek spirálního péra od spony.Č. 68 obr. 72 jsou zlomky kruhu železného rezem silně vyhlodaného.Č. 69 obr. 73 jest zlomek rukovětě od meče, která jest zahnutá.Č. 70 obr. 74 jest úlomek od meče železného.Č. 71 obr. 75 zdá se býti také úlomek rukovětě zbraně.Č. 72 obr. 76 jest vzláštní železný výrobek, který též co šperk sloužil; jest na jehlici železné, která v hlavě ve dví

rozdělená jest a ohnutá, na této jehlici jest navlečená ozdobami okrášlená druhá jehlice.Mimo těchto popsaných železných úlomků šperkových nachází se na desce nepatrné úlomky železných šperků,

které pouze číslicemi uvedu.Č. 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 99, 100, 101,

102, 103, 104, 105.Na desce III nacházejí se lidské kosti lebeční, jak dalece zachráněny byly. Kostě lebeční jsou velmi pěkně za-

chovalé a jsou pod číslem 106, 107, 108, 109, 110, 111 uvedené. Dále nalezeny kosti čelistí, které velmi dobře za-chovalé zuby v sobě mají.

Veškeré tyto kostě, jak v předešlém již uvedeno bylo, byly nalezeny poblíže žároviště. Jsou na desce pod číslem112, 113 uvedené.

Č. 114 jest kousek kostě, která se nacházela mezi šperky bronzovými v popelnici, a jest patinou zbarvená. Pod č. 115, 116, 117 obraz 77, 78, 79 uvádím kančí zub s okrasami bronzovými, které sloužily zároveň k tomu, aby

za ouška na kování se nacházejících zavěšen býti mohl. Část zubu jest 22 ctm dlouhá a uprostřed 2·4 ctm široká.Velký kančí zub č. 118 obr. 80 jest neokovaný a zvětralý, jest 18 ctm dlouhý a uprostřed 3 ctm široký.Pod číslem 119 obr. 81 uveden malý kančí zub, který jest neokovaný, ale velmi dobře zachovaný, jest 16 ctm

dlouhý a 2·2 ctm široký.Číslo 120 obr. 82 jest malý kančí zub zvětralý, jest 13 ctm dlouhý a 2 ctm široký.Číslo 121 obr. 83 jest z kostě zhotovená špic, která bezpochyby co zbraň používána byla. Délka její jest 7·5 ctm,

šířka 1·5 ctm.Číslo 122 jsou dva kousky úplně zprachnivělých kostí.Číslo 123 obr. 84, číslo 124 jsou kousky rudky žluté, které v žárovišti nalezeny byly.Číslo 125 obr. 85 jest kousek do ruda vypáleného jemnozrného pískovce, jak již dříve v popisu žároviště uve-

den byl.Na desce IV nalézají se střepiny nádob, které jsou kvůli upozornění na kresby na střepinách se nacházejících

a byly vzláště z množství střepin druhých vybrány. Jsou to střepiny č. 126, 127, 128, 129, 130, 131, které mají nakruhu hrnčířském vytočené rýhy. Obraz jedné takové střepiny jest obraz 85.

Na střepinách č. 132, 133, 134, 135, 136 jsou rýhy pouze od volné ruky nějakým tupým nástrojem do hlínyvryté, jsou to rýhy, které jsou paralelně s okrajem hrdla a kolmo k okraji vedené, kolem kterých kulaté dírkys obou stran rýh vtlačené jsou. Střepiny tyto zdají se býti částí hrdla nádoby, která uchem opatřená byla. Zobra-zeny jsou z nich dvě v obraze 86, 87.

Č. 138 jest střepinka s vrytými rýhami do nalepené hlíny na povrch střepiny.Střepiny tyto náleží nádobkám, které patří do dob, kdy Etruskové začaly s krášlením svých nádob, jak se z jed-

noduchosti obrazců souditi dá.


557


K odůvodnění mého tvrzení že hroby, v nich nalezené popelnice, šperky a zbraně jsou původu Etrurského,uvádím, že v museích archeologických v Bologni a ve Florenci uschované jsou nádoby a šperky, které z takovélátky zhotovené jsou, ty samé formy a kresby mají a nacházení se popelnic a šperků pohromadě jest velmi po-dobné nálezu Čelechovickému, možné říci, že výroba veškerých praehistorických věcí z tohoto nálezu jest sou-dobá s výrobou Etrurskou a veškeré věci praehistorické v tomto nálezu se nacházející Etrurského původu jsou.

Poznámky1 V Časopise Musejního spolku olomuckého lze nalézt jedinou – navíc ne zcela přesnou – reminiscenci, kterou by bylo možné

s výhradou vztáhnout mj. na čelechovické pohřebiště: „Neobyčejné množství zůstatků pravěkých objeveno bylo tehdy, kdystavěna lokální dráha olomucko-čelechovická, která tam [ve Slatinicích – pozn. M. H.] má také stanici. Tenkráte nalezenyjsou na rozličných místech při Slatěnicích bronzové předměty všeho druhu, jmenovitě zbraně, dále meče a sekyry ze železa,mnoho koster a veliká řada nádob a popelnic a j., což vše jistý zřízenec žid při stavbě dráhy zaměstnaný do ciziny zašantročil.“(WANKEL 1885, 92; zdůraznil M. H.). Až do konce prvního desetiletí 20. století pocházejí jediné prokazatelné údaje o la-ténských čelechovických nálezech od Břetislava JELÍNKA (1884, 189, Anm. 5; 1890, 136) a Vincence Brandla, kterémuovšem poskytl příslušné informace Karel Jaroslav Maška (BRANDL 1892, 85 – „Při stavbě železnice odkryto rozsáhlé pohře-biště pravěké s krásnými popelnicemi a bronzovými i železnými milodary.“). Teprve v roce 1914 se o laténském pohřebištiv Čelechovicích na Hané zmínil Innocenc Ladislav ČERVINKA (1914, 170).

2 Použité zkratky: archiv PO ZČM Plzeň – archiv Prehistorického oddělení Západočeského muzea v Plzni; Archiv NM – Ar-chiv Národního muzea; archiv NpM – archiv Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kul-tur; archiv NZ AÚ AV ČR Praha/Brno – archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu Akademie věd České republiky,Praha/Brno, v.v.i.; archiv OAS MMP – archiv Oddělení archeologických sbírek Muzea hlavního města Prahy; fond SNM –fond Společnost Národního muzea; AÚ MZM Brno – Archeologický ústav Moravského zemského muzea; VM Olomouc –Vlastivědné muzeum v Olomouci. Pravopis dobových textů (obzvláště interpunkce) byl upravován jen v nezbytně nutnýchpřípadech. Pokud není uvedeno jinak, pocházejí doslovné citace z rukopisu Norberta Starého (viz Příloha).

3 Nádoby kultury zvoncovitých pohárů z Čelechovic na Hané zůstanou stranou našeho zájmu, proto alespoň na tomto místěkonstatujme, že jsou uloženy v Moravském zemském muzeu pod inv. č. A 66342a, A 66343 – A 66347. Ztotožnění jednotlivýchexemplářů s kresbami Norberta Starého bylo provedeno podle fotografií v nálezové zprávě čj. 1099/50 v archivu NZ AÚ AVČR Brno: mísa se čtyřmi uchy na okraji inv. č. A 66342a = obr. 3: 14; džbánek s uchem inv. č. A 66343 = obr. 3:20; zdobenýzvoncovitý pohár inv. č. A 66344 = obr. 3: 2; džbánek s uchem a ostrým odsazením hrdla od výdutě inv. č. A 66345 = obr. 3:19; drobný hrnek s uchem inv. č. A 66346 = obr. 3: 6; džbán s doplněným uchem inv. č. A 66347 = obr. 3: 22.

4 V inventárních knihách Náprstkova muzea se Bohumila Štorová objevuje jako dárce poprvé v roce 1876, kdy věnovala„vázu ze skla podejmutého, malovanou bíle“ (Inventární katalog 1, str. 86 – záznam č. 2081; archiv NpM); naposledy se s nísetkáváme v roce 1885 (Inventární katalog 2, str. 111 – záznamy č. 7588, 7589; archiv NpM). Několikrát v nich naleznemerovněž jejího otce Josefa Štora (poprvé v roce 1876, naposledy v roce 1898) a ve dvou případech také její matku Annu Što-rovou (v letech 1888 a 1889), rovněž členku Amerického klubu dam (SECKÁ 2012, 125, obr. na str. 335: dole vlevo).

5 Příslušná archivní složka (Archiv NM – fond SNM-Archeologický sbor, karton 3, inv. č. 255) obsahuje (1) dopis B. ŠtorovéJ. Náprstkové z 21. července 1882, z něhož již bylo obsáhle citováno, (2) dopis J. Štora J. Náprstkové z 19. dubna 1883, (3) na -vští ven ku J. Štora, (4) čtyři listy s nákresy nálezových situací a předmětů (obr. 11–14). Přiřazení těchto listů k jednotlivým do-pisům je v podstatě hypotetické a vyplývá jen z logiky informací obsažených v dopisech. Není ostatně zřejmé, proč jsou dnesuloženy v Archivu Národního muzea. Veškerá ostatní obsáhlá korespondence Josefa Štora a jeho dcery Bohumily s JosefouNáprstkovou se totiž nachází v archivu Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.

6 Zápis je sice datován k 8. červenci 1882, avšak bezprostředně před ním jsou v Inventárním katalogu uvedeny mj. součástikroje, které byly zaslány Bohumilou Štorovou do Prahy teprve v listopadu 1882 (Inventární katalog 1, str. 11 – záznamyč. 6359–6364; archiv NpM). Zjevně byl tudíž pořízen teprve dodatečně.

7 Při studiu nálezů ve Vlastivědném muzeu v Olomouci v letech 2002–2003 autor těchto řádků některé nálezy (údajně) zeSlatinek v tzv. třinácté komnatě depozitáře náhodně identifikoval – nacházely se mezi nimi mj. dvě laténské nádoby (původníinv. č. Historického městského muzea: 1367, 1368); zároveň tehdy zhlédl také dosud neevidované laténské nálezy ze Slatinic(viz výše – položky 5, 6). Všechny tyto předměty jsou v současné době badatelsky nedostupné.

8 Některé údaje o budování druhé sbírky obsahuje Červinkova korespondence s jeho přítelem Josefem Antonínem Jírou.Např. v závěru roku 1909 Červinka sděloval: „Jak jsem Vám psal, byl jsem též pro tu sbírku malované keramiky, ale pořídiljsem všelijak. Mé to určitě bude, ale napřed to musí vidět hrabě. Vymohl jsem pouze to, že to do nového roku bude rozhodnuto.“(dopis I. L. Červinky J. A. Jírovi, 16. prosince 1909; archiv OAS MMP – fond J. A. Jíra, sv. 73). A na jaře 1911 psal: „Rozmnožiljsem svou sbírku zase velmi značně, ten kamarád Ledvina se stal farářem na uherské hranici až a nemohl tam ty sbírky táhnouta prodal mi je. Je tam 340 hrnců (mezi nimi 2x šňůr. poháry, ale defektní), 500 kusů bronzů a t.d., mnoho velmi cenných a za-jímavých věcí.“ (dopis I. L. Červinky J. A. Jírovi, 18. dubna 1911; archiv OAS MMP – fond J. A. Jíra, sv. 73).

9 Oproti první Červinkově sbírce jsou okolnosti prodeje jeho druhé sbírky dosud prakticky zcela neznámé. Proto jen vestručnosti zaznamenejme, že 25. září 1911 bylo při schůzi kuratoria Moravské musejní společnosti „pojednáno o koupi pre-historické sbírky ing. J. L. Červinky z Kojetína a rozhodnuto jednomyslně získati ji pro zem. museum.“ (ANONYM 1912a,344–345); oceněna byla na 40 000 korun (ANONYM 1912b).

10 Inventář druhé Červinkovy sbírky umožňuje identifikaci dalších osob, od nichž Červinka získával nálezy. Kromě předmětůz již výše zmíněných sbírek Aloise Procházky, Emila Synka a Ludvíka Ledviny je v něm zaznamenán např. laténský zoo-morfní závěsek z Přísnotic, který původně vlastnil Josef Stávek (PROCHÁZKA 1909, 202, obr. 20) apod.

11 V jiném případě je ovšem původ ze žárového hrobu jednoznačný: „Č. 114 jest kousek kostě, která se nacházela mezi šperkybronzovými v popelnici, a jest patinou zbarvená“.


558

Miloš Hlava

12 Podle výzdoby by střep mohl pocházet z časné doby laténské (?). Kromě údajů o příměsi grafitu v hmotě mohou být ostatněproblematické také Starého tvrzení o zhotovení nádob na hrnčířském kruhu. Minimálně v jednom případě (obr. 3: 19 –MZM Brno, inv. č. A 66345) je totiž tato charakteristika („jest na kruhu hrnčířském z hnědé hlíny zhotovená“) použitau nádo by kultury zvoncovitých pohárů.

13 Případné funkční rozlišení mezi nánožníky a náramky se může opírat pouze o rozměry (průměr) jednotlivých artefaktů.14 Původně plánované zveřejnění archivních pramenů, jež se vztahují k souboru předanému Josefem Štorem do Náprstkova

muzea, se rozrostlo ve zpracování veškerých dostupných informací o čelechovickém pohřebišti díky nabídce Jany Čižmá-řové. Ta mi nezištně poskytla příslušné podklady z pozůstalosti Miloše Čižmáře (včetně podkladů Karla Ludikovskéhoa Jiřího Meduny). Za nekomplikované a ochotné zpřístupnění archiválií a nálezů náleží dík rovněž Milanu Metličkovi (Zá-padočeské muzeum v Plzni), Pavlíně Kalábkové (dříve Vlastivědné muzeum v Olomouci, nyní Palackého univerzita v Olo-mouci), Danielu Bursákovi, Marice Tisucké, Mileně Běličové a Lence Hajné (Národní muzeum), Martinu Šámalovi, EvěDittertové a Haně Procházkové (Národní muzeum – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur). Bezjejich pomoci by tento článek nevznikl.

15 Dobová zpráva z pera Norberta Starého, vrchního stavebního inženýra a očitého svědka objevu čelechovického pohřebiště,je uložena v archivu Prehistorického oddělení Západočeského muzea v Plzni. Její doslovný přepis zachovává dobový pra-vopis, kvůli srozumitelnosti byla v některých případech upravena pouze interpunkce. Do původního textu byly pozdějivepsány některé upřesňující poznámky (především u části rozměrů), podle stylu rukopisu však jejich autorem není NorbertStarý. Kvůli jednoznačnému odlišení jsou tyto vpisky-opravy umístěny do závorek a zvýrazněny kurzívou.

LiteraturaANONYM 1882a: Vorweltliche Thierreste. – Auffindung uralter Grabstätten. Brünner Zeitung č. 142 (22. června 1882), 3.ANONYM 1882b: Das Urnenfeld bei Groß-Latein und Czellechowitz. Mährisch-schlesischer Correspondent 22/č. 176

(3. srpna 1882), 2–3. ANONYM 1883: Notizen – 32. Mittheilungen der k. k. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der kunst- und

historischen Denkmale – Neue Folge 9, 70.ANONYM 1893: Sbírky vlast. muzejního spolku. Časopis Vlasteneckého muzejního spolku olomouckého 9, 126–127.ANONYM 1912a: Zprávy o zasedáních kuratoria Mor. mus. společnosti za r. 1911. Časopis Moravského musea zemského

12, 343–346.ANONYM 1912b: Na zakoupení II. praehistorické sbírky. Časopis Vlasteneckého musejního spolku v Olomouci 29, 78.BENADÍK, B. 1957: Archeologický materiál a jeho hodnotenie. In: B. Benadík – E. Vlček – C. Ambros: Keltské pohrebiská

na juhozápadnom Slovensku. Archaeologica Slovaca Fontes – tomus I. Bratislava, 7–200.BÖHM, J. 1941: Kronika objeveného věku. Praha.BRANDL, V. 1892: Kniha pro každého Moravana. Brno.BREZŇANOVÁ, G. 2008: Príspevok k jednému z typov stredolaténskych spôn. Slovenská archeológia 56, 1–20. BUJNA, J. 1982: Spiegelung der Sozialstruktur auf latènezeitlichen Gräberfeldern im Karpatenbecken. Slovenská archeológia

30, 312–431.BUJNA, J. 2003: Spony z keltských hrobov bez výzbroje z územia Slovenska (Typovo-chronologické triedenie LtB- a C1-

spôn). Slovenská archeológia 51, 39–108. BUJNA, J. 2004: K problematike birituality u Keltov. Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 36, 321–338. BUJNA, J. 2005: Kruhový šperk z laténskych ženských hrobov na Slovensku. Nitra.BUJNA, J. 2011: Opasky ženského odevu z doby laténskej. Nitra.ČERVINKA, I. L. 1900: Archaeologický výzkum na Prostějovsku. Věstník musejní a průmyslové jednoty v Prostějově za rok

1899 I, 10–82. ČERVINKA, I. L. 1902a: Morava za pravěku. Brno.ČERVINKA, I. L. 1902b: Kostrový hrob u Slavkova a gallské starožitnosti na Moravě. Časopis Vlasteneckého spolku muzej-

ního v Olomouci 19, 1–11. ČERVINKA, I. L. 1911: O zvoncovitých pohárech. Časopis Vlasteneckého musejního spolku v Olomouci 28, 66–87, 109–125. ČERVINKA, I. L. 1914: Kultura gallská na Moravě. Časopis Moravského musea zemského 14, 159–200.ČIŽMÁŘ, M. 1974a: Kostrový hrob z Ptení a otázka stupně LT-B2/C1 na moravských keltských pohřebištích. Archeologické

rozhledy 26, 160–166.ČIŽMÁŘ, M. 1974b: Malovaná keramika na moravských keltských pohřebištích. Příspěvek k otázce kulturních vlivů v mo-

ravském laténu. Archeologické rozhledy 26, 468–476.ČIŽMÁŘ, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě. Památky archeologické 56, 417–437.ČIŽMÁŘ, M. 1991: Neue Erkenntnisse zur Verzierung keltischer Waffen in Mähren. Études celtiques 28, 127–136.ČIŽMÁŘ, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská). In: V. Podborský (ed.): Pravěké dějiny Moravy. Brno, 380–423.ČIŽMÁŘ, M. 1995: Beitrag zur Erkenntnis der fremden Einflüsse auf dem mährischen Gebiet in der Stufe La Tène B1. In:

J.-J. Charpy (ed.): L’Europe celtique du Ve au IIIe siècle avant J.-C.: contacts, échanges et mouvements de populations. Actesdu deuxième symposium international d᾿Hautvillers, 8–10 octobre 1992. Sceaux, 69–75.

ČIŽMÁŘ, M. 2002: Laténský depot ze Ptení. K poznání kontaktů našeho území s jihem. Památky archeologické 93, 194–225.ČIŽMÁŘ, M. 2010: Zwei Typen spätlatènezeitlicher Gegenstände aus Mähren. Archäologisches Korrespondenzblatt 40, 383–388. ČIŽMÁŘ, M. – GEISLEROVÁ, K. (eds.) 2006: Výzkumy 1999–2004. Brno.ČIŽMÁŘOVÁ, J. 2004: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha.ČIŽMÁŘOVÁ, J. 2005: Keltské pohřebiště v Brně-Maloměřicích. Pravěk – Supplementum 14. Brno.ČIŽMÁŘOVÁ, J. 2009: Keltská pohřebiště z Holubic a Křenovic. Pravěk – Supplementum 19. Brno.ČIŽMÁŘOVÁ, J. 2011: Keltská pohřebiště na Moravě. Okresy Brno-město a Brno-venkov. Brno.


559


DELNEF, H. 2003: Les bracelets méandriformes en Europe (IVe–IIIe s. av. J.-C.). Archaeologia Mosellana 5, 271–300. DROBERJAR, E. – VÍCH, D. 2009: Ke kontaktům mezi východními Čechami a Moravou v počátcích doby římské. In: M. Kar-

wowski – E. Droberjar (eds.): Archeologia Barbarzyńców 2008: powiązania i kontakty w świecie barbarzyńskim. CollectioArchaeologica Resoviensis 13. Rzeszów, 237–247.

FILIP, J. 1953: Keltské pohřebiště v Mistříně a žeh u moravských Keltů. Archeologické rozhledy 5, 332–336, 346–361, 369–372.FILIP, J. 1956: Keltové ve střední Evropě. Praha.FIŠER, Z. 2002: Moravské zemské muzeum a koupě jedné archeologické sbírky. Acta Musei Moraviae – Scientiae sociales

87, 187–194.GEBHARD, R. 1991: Die Fibeln aus dem Oppidum von Manching. Die Ausgrabungen in Manching – Band 14. Stuttgart.GERLACH, S. 1990: Eine spätkeltische Eberpalstik aus Karlstadt am Main, Lkr. Main-Spessart, Unterfranken. Archäologi -

sches Korrespondenzblatt 20, 427–437.GOTTWALD, A. 1924: Pravěká sídliště a pohřebiště na Prostějovsku. Prostějov.GUGGISBERG, M. – STÖLLNER, T. 1996: Ein „Herr der Tiere“ im südlichen Ostalpenraum? Bemerkungen zur

frühlatènezeitlichen Stellung einiger Neufunde aus dem Führholz bei Völkermarkt/Kärnten. In: T. Stöllner (Hrsg.): Europaceltica. Untersuchungen zur Hallstatt- und Latènekultur. Veröffentlichungen des Vorgeschichtlichen Seminars Marburg –Sonderband 10. Marburg – Espelkamp, 117–152.

HAFFNER, A. 1976: Die westliche Hunsrück-Eifel-Kultur. Römisch-Germanische Forschungen – Band 36. Berlin. HARUŠTIAK, J. 2009: Vývoj pohrebného rítu na keltských pohrebiskách z území Slovenska. Slovenská archeológia 57, 117–168. HATT, J.-J. 1980: Die keltische Götterwelt und ihre bildliche Darstellung in vorrömischer Zeit. In: L. Pauli (ed.): Die Kelten

in Mitteleuropa. Kultur – Kunst – Wirtschaft. Salzburg, 52–67.HLAVA, M. v přípravě: Laténský depot z Ptení (okr. Prostějov): nová fakta.HOLODŇÁK, P. – WALDHAUSER, J. 1984: Předduchcovský horizont (fáze LT.B1a) v Čechách. Archeologické rozhledy 36, 31–48.HORVÁTH, L. 1987: The surroundings of Keszthely. In: L. Horváth – M. Kelemen – A. Uzsoki – É. Vadasz: Corpus of Celtic

Finds in Hungary. Vol. 1 – Transdanubia 1. Budapest, 63–178.JANÁSEK, J. – SKUTIL, J. 1955: Z pravěku Kosíře. Sborník Krajského Vlastivědného musea v Olomouci (SLUKO) – svazek

B 3, 263–292.JELÍNEK, B. 1884: Aus den Gräberstätten der liegenden Hocker. Mittheilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien

14, 175–194.JELÍNEK, B. 1891: Die Funde zu Slup in Prag. Mittheilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 20, 136–147.KALÁBEK, M. 2006: Germánské osídlení Olomouce. In: E. Droberjar – M. Lutovský (eds.): Archeologie barbarů 2005. Sbor-

ník příspěvků z I. protohistorické konference „Pozdně keltské, germánské a časně slovanské osídlení“. Kounice, 20.–22.září 2005. Praha, 431–450.

KOTTNER, J. L. 1898: Průvodce sbírkami Náprstkova Českého průmyslového musea v Praze. Praha.MAKOWSKY, A. 1896: Beiträge zur Urgeschichte Mährens. Mittheilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 26, 87–90.MEDUNA, J. 1962: Laténské žárové hroby na Moravě. Památky archeologické 53, 87–136.MEDUNA, J. 1974: Laténský kostrový hrob z Mozartovy ulice v Prostějově (okr. Prostějov). Přehled výzkumů 1973, 49–50.MEDUNA, J. 1980a: Die latènezeitlichen Siedlungen in Mähren. Praha.MEDUNA, J. 1980b: Die latènezeitlichen Siedlungen und Gräberfelder in Mähren (Katalog). Fontes Archaeologiae Moravi-

cae – tomus XI. Brno.MEDUNA, J. – PEŠKAŘ, I. 1992: Ein latènezeitlicher Fund mit Bronzebeschlägen von Brno-Maloměřice (Kr. Brno-Stadt).

Mit einem Beitrag von Otto-Herman Frey. Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 72, 181–267.MUCH, M. (red.) 1889: Kunsthistorischer Atlas. I. Abtheilung. Sammlung von Abbildungen vorgeschichtlicher und früh-

geschichtlicher Funde aus den Ländern der österreichisch-ungarischen Monarchie. Wien. MÜLLER, W. 1884: Notizen – 44. Mittheilungen der k. k. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der kunst-

und historischen Denkmale – Neue Folge X, XCVI–XCVII.NEUGEBAUER, J.-W. 1996: Eine frühlatènezeitliche Gräbergruppe in Inzersdorf ob der Traisen, NÖ. Mit Beiträgen von

Erich Pucher (Zoologie) und Silvia Renhart (Anthropologie). In: E. Jerem – A. Krenn-Leeb – J.-W. Neugebauer – O. H.Urban (Hrsg.): Die Kelten in den Alpen und an der Donau. Akten des Internationalen Symposions St. Pölten, 14.–18. Ok-tober 1992. Budapest – Wien, 111–178.

PALLIARDI, J. 1899: Hrob s kostrou v Hlubokých Mašůvkách. Časopis Vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci 16, 11–17.PAULI, L. 1978: Der Dürrnberg bei Hallein 3. Auswertung der Grabfunde. Münchner Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte

– Band 18. München.PIETA, K. 2007: Die frühlatènezeitliche Burgwall in Horné Orešany, Westslowakei, Slovenská archeológia 55, 295–310.PROCHÁZKA, A. 1909: Z praehistorie Vyškovska a okolí. Pravěk V, 186–217. PROCHÁZKA, A. 1937: Gallská kultura na Vyškovsku. La Tène středomoravský. Slavkov u Brna. PŘICHYSTAL, M. 2009: Pravěké a raně středověké osídlení Velkého Kosíře. Přírodovědné studie Muzea Prostějovska 10–11,

137–169. RAMSL, P. C. 2002: Das eisenzeitliche Gräberfeld von Pottenbrunn. Forschungsansätze zu wirtschaftlichen Grundlagen und

sozialen Strukturen der latènezeitlichen Bevölkerung des Traisentales, Niederösterreich. Fundberichte aus Österreich –Reihe A, Heft 11. Wien.

RZEHAK, A. 1913: Die jüngere vorrömische Eisenzeit (Latènezeit) in Mähren. Zeitschrift des Deutschen Vereines für dieGeschichte Mährens und Schlesiens 17, 289–326.

SANKOT, P. 1998: «Münsinger Fibeln» aus den Gräberfeldern Böhmens. In: F. Müller (hrsg.): Münsingen-Rain, ein Marksteinder keltischen Archäologie. Funde, Befunde und Methoden im Vergleich. Schriften des Bernischen Historischen Mu-seums – Band 2. Bern, 205–212.

SANKOT, P. 2002: Zur Problematik des Kunsthandwerkes und der Werkstattbeziehungen in Böhmen während der Früh-und Mittellatènezeit. In: C. Dobiat – S. Sievers – T. Stöllner (hrsg.): Dürrnberg und Manching. Wirtschaftsarchäologie imostkeltischen Raum. Akten des Internationalen Kolloquiums in Hallein/Bad Dürrnberg vom 7. bis 11. Oktober 1998. Kol-loquien zur Vor- und Frühgeschichte – Band 7. Bonn, 331–348.


560

Miloš Hlava

SECKÁ, M. 2012: Americký klub dam. Krůček k ženské vzdělanosti. Praha. SKUTIL, J. 1956: Gallský dvojnáramek z Čelechovic, okr. Prostějov. Zprávy KVM Olomouc (Zprávy SLUKO) č. 56, 5–7.SMOLÍK, J. 1882–84: Bronzy duchcovské. Článek druhý. Památky archaeologické a místopisné 12, 115–122.STÖLLNER, T. 2002: Die Hallstattzeit und der Beginn der Latènezeit im Inn-Salzach-Raum. Archäologie in Salzburg – Band

3. Salzburg.ŠIMEK, E. 1958: Poslední Keltové na Moravě. Brno.TEJRAL, J. 1968: K otázce postavení Moravy v době kolem přelomu letopočtu. Památky archeologické 59, 488–518.TELEAGĂ, E. 2008: Die La-Tène-zeitliche Nekropole von Curtuiuşeni/Érkörtvélyes (Bihar, Rumänien). Der Forschungsstand.

Dacia LII, 85–165.TERŽAN, B. 1976: Certoška fibula. Arheološki vestnik 27, 317–536.VENCLOVÁ, N. 2001: Výroba a sídla v době laténské. Projekt Loděnice. Praha.WALDHAUSER, J. ed. 1978: Das keltische Gräberfeld bei Jenišův Újezd in Böhmen. II. Band – Auswertung. Archeologický

výzkum v severních Čechách – svazek 7. Teplice.WALDHAUSER, J. et. al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen. Dobrá Voda und Letky sowie Radovesice, Stránce und

Tuchomyšl. Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 68, 25–179.WANKEL, J. 1885: Vykopaniny slatěnické. Časopis Muzejního spolku olomuckého 2, 92–93.WANKEL, J. 1890: Archäologische Wanderungen in der Umgebung von Olmüz. Mittheilungen der k. k. Central-Commission

zur Erforschung und Erhaltung der kunst- und historischen Denkmale – Neue Folge 16, 225–231.

ZusammenfassungIm Jahre 1882 wurde beim Bau der Eisenbahn das latènezeitliche Gräberfeld in Čelechovice na Hané angeschnit-ten (Abb. 1: 1; 2). Kurz nach seiner Entdeckung wurden die daraus stammenden Funde in mehrere Sammlungenzerstreut. Die größte Kollektion trug der Oberbauingenieur Norbert Starý zusammen, der sie noch in den 1880erJahren dem Museum Pilsen schenkte. Aus seiner Feder stammt auch ein detaillierter Bericht, in welchem u.a. diemeisten von ihm geborgenen Gegenstände beschrieben und schematisch abgebildet wurden, darüber hinaus sindeinige Befunde zeichnerisch dokumentiert (Abb. 3; 8–10; 17–18; vgl. Anhang). Aus dieser Kollektion wurden spä-ter 12 Keramikgefäße (Abb. 4–5) und 20 Eisenfibelfragmente (Abb. 6–7) dem Mährischen Landesmuseum über-reicht, weitere Gegenstände sind heute verschollen.

Ein paar Gegenstände gewann der Landes-Oberingenieur Josef Štor, der damals mit seiner Familie im nahenOlmütz lebte. Dank ihm wurden sie noch 1882 nach Prag geschickt und im Tschechischen Náprstek-Industrie-museum deponiert. Aus dieser Kollektion wurden dann im Jahre 1922 zwei Keramikgefäße dem Nationalmu-seum überreicht (Abb. 15), weitere Gegenstände gelten als verschollen. Einige davon sind aber auf ŠtorsZeichnungen abgebildet (Abb. 13). Josef Štor skizzierte auch das Brandgrab, aus welchem einige Funde stammten,die dem Náprstek-Museum geschenkt wurden (Abb. 11–12), gemeinsam mit dem Befund des latènezeitlichenGrabes (Abb. 12; 14), das beim Bau derselben Eisenbahn im nahen Slatinice entdeckt worden war (Abb. 1: 2;16).

Den dritten Fundkomplex gewann mit einem beträchtlichen Zeitabstand (wohl im Jahre 1911) für seineSammlung Innocenc Ladislav Červinka. Seine Sammlung kaufte dann in den Jahren 1911–1912 das MährischeLandesmuseum; sämtliche darin enthaltenen Funde aus Čelechovice na Hané sind aber heute verschollen.

Die Analyse erhaltener Archivquellen und Funde erlaubt eine deutliche Ergänzung bisheriger Kenntnisse überdie Nekropole von Čelechovice na Hané. Zu den bisher veröffentlichten 12 Keramikgefäßen (BÖHM 1941, tab.68: 13; FILIP 1956, tab. LXXVI: 1, LXXX: 2–9; MEDUNA 1962, 129; ČIŽMÁŘ 1974b, 468, obr. 1: 3–4; MEDUNA– PEŠKAŘ 1992, Abb. 24: 1–3) und ungefähr zwanzig Eisenfibeln (MEDUNA 1962, 129, obr. 24: 1–4) könnenrund 100 weitere Artefakte angefügt werden. Der Vergleich der Anzahl physisch erhaltener oder durch Archiv-quellen zuversichtlich dokumentierter Funde mit drei vollständig publizierten latènezeitlichen Nekropolen inMähren (Křenovice, Holubice, Brno-Maloměřice; Tab. 1) deutet an, dass auf der Nekropole in Čelechovice naHané wohl mindestens 40 Gräber entdeckt (und zerstört) wurden; in der Realität war aber ihre Zahl wahr -scheinlich noch höher. Das Gräberfeld in Čelechovice na Hané stellt also die größte bisher entdecktelatènezeitliche Nekropole in Mähren nördlich der Vyškover Pforte dar.

Das Gräberfeld in Čelechovice na Hané war ganz sicherlich birituell. Die Biritualität ist übrigens auf zahlreichenmährischen latènezeitlichen Nekropolen eine übliche Erscheinung. Über die Proportion von Brand- zu Körper-bestattungen kann jedoch nur spekuliert werden. Der Schwerpunkt des Vorkommens von Brandgräbern auflatènezeitlichen Nekropolen in Mähren liegt zwar in Stufe LT C1, die ersten kommen aber bereits in Stufe LT B1zum Vorschein (vgl. z.B. Mistřín – Grab Nr. 6/1941; FILIP 1953, 335, obr. 161: 4–5).

Die typologisch-chronologische Analyse der Artefakte belegt die Existenz von Gegenständen aus praktischallen Phasen latènezeitlicher Flachgräberfelder, nicht ganz überzeugend sind nur Funde aus dem sog. Vorduch-cover Horizont LT B1a (Abb. 9: 58; möglicherweise auch Abb. 8: 32). Der Schwerpunkt der Bestattungen istungefähr in die Periode LT B1b–B2 zu datieren (Abb. 6: 1–6, 8–12, 8: 24–25, 27–30, 38–41, 51, 53, 9: 55, 13: 3–7), es gibt jedoch auch Gegenstände aus Stufe LT C1 (Abb. 6: 13), und zwar sogar aus ihrer jüngeren Phase (Abb.8: 49). Aus dem breiten Spektrum von Funden verdienen zwei Sapropelitringe aus Böhmen Aufmerksamkeit,


561


die im Jahre 1882 die allerersten Funde dieses Schmucks in Mähren darstellten (Abb. 9: 56; der zweite Ring istnur aus damaligen schriftlichen Quellen bekannt), vor allem aber Gegenstände, die bisher aus mährischen Fund-stellen überhaupt nicht bekannt waren (eine rechteckige Eisenschnalle mit Dorn – Abb. 8: 53; eine Fibel mit frei-em Fuß und profiliertem Bügel – Abb. 9: 58) oder nur als Einzelstücke bekannt waren (z. B. der hohleBronzeblechring – Abb. 8: 25; zwei Wildschweinhauer mit Bronzeschelle und Hängeöse – Abb. 9: 77, 79–80).

Deutsch von Pavla Seitlová


828

Igor BazovskýSlovenské národné múzeum – Archeologické múzeumŽižkova 12 SK – 810 06 Bratislava 16Slovenská [email protected]

Lucia BenedikováArcheologický ústav Slovenskej akadémie viedAkademická 2SK – 949 21 [email protected]

Jan BouzekÚstav pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity KarlovyCeletná 20CZ – 116 42 Praha [email protected]

Gabriela BrezňanováKrajský pamiatkový úrad BanskáBystricaLazovná 8 SK – 975 65 Banská [email protected]

Hana BrzobohatáArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i., pracoviště Kutná HoraHloušecká 609 CZ – 284 01 Kutná [email protected]

Gertrúda BřezinováArcheologický ústav Slovenskej akadémie viedAkademická 2SK – 949 21 [email protected]

Jozef BujnaUniverzita Konštantína Filozofav NitreFilozofická fakulta, katedra archeológieHodžova 1SK – 949 74 [email protected]

Radoslav ČambalHistorické múzeum Slovenskéhonárodného múzeaŽižkova 12SK – 811 06 Bratislava [email protected]

Ivan ČižmářÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 [email protected]

Miloš Čižmář †

Hana ČižmářováSlezská univerzita v OpavěFilozoficko-přírodovědecká fakultaÚstav archeologie Na Rybníčku 626/1CZ – 746 01 [email protected]

Jana ČižmářováArcheologický ústav Moravskéhozemského muzeaZelný trh 6CZ – 659 37 [email protected]

Alžběta DanielisováArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i. Letenská 4CZ – 118 01 Praha [email protected]

Monika DębiecZaczernie 1004S/1PL – 36-062 [email protected]

Miluše DobisíkováNárodní muzeum antropologické odděleníVinohradská 1CZ – 110 00 Praha [email protected]

Zuzana ĎuďákováFilozofická fakulta UKFKatedra archeológieHodžova 1SK – 949 74 [email protected]

Przemysław DulębaInstytut Archeologii UniwersytetuWrocławskiegoul. Szewska 48PL – 50-139 Wrocł[email protected]

Kristián ElschekArcheologický ústav Slovenskej aka-démie viedAkademická 2SK – 949 21 [email protected]

Pavla EnderLandesamt für Archäologie SachsenZur Wetterwarte 7D 01109 [email protected]

Wolfgang EnderLandesamt für Archäologie SachsenZur Wetterwarte 7D 01109 [email protected]

Jiří FröhlichErbenova 1546CZ – 397 01 Pí[email protected]

Martin FurmanKrajský pamiatkový úrad ŽilinaMariánske námestie 19SK – 010 01 Ž[email protected]

Petra GoláňováÚstav archeologie a muzeologie, Filozofické fakulty Masarykovy univerzityArna Nováka 1CZ – 602 00 [email protected]

Seznam autorů

z seznam tiraz_Sestava 1 14.1.2015 8:20 Stránka 828

829

Miloš HlavaMuzeum hlavního města PrahyOddělení archeologických sbírekPod Viaduktem 2595CZ – 155 00 Praha [email protected]

Martin HložekTechnické muzeum v Brně, Purkyňova 105CZ – 612 00 [email protected]

Petr HolodňákRegionální muzeum K. A. Polánkav ŽatciHusova 678CZ – 438 01 Ž[email protected]

Veronika HolzerNaturhistorisches Museum WienPrähistorische AbteilungBurgring 7A – 1010 [email protected]

Jan HorákPalackého nám. 160CZ – 572 01 Polič[email protected]

Peter Horváth Archeologický ústav SAV Akademická 2 SK – 94901 Nitra [email protected]

Václav HulínskýVysoká škola chemicko-technolo-gická v PrazeÚstav skla a keramiky, Technická 5 CZ – 16628 Praha [email protected]

Ondřej ChvojkaJihočeské muzeumDukelská 1CZ – 370 51 České Budějovice;Archeologický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzityBranišovská 31aCZ – 370 05 České Budě[email protected]

Jan JílekVýchodočeské muzeum v Pardubicícharcheologické odděleníZámek čp. 4CZ – 530 02 [email protected]

Jan JohnArcheologický ústav Filozofickéfakulty Jihočeské univerzityBranišovská 31aCZ – 370 05 České Budě[email protected]

Šárka JonášováGeologický ústav AV ČR, v. v. i.Rozvojová 135/269CZ – 16500 Praha [email protected]

Jiří KalaÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 [email protected]

Maciej KarwowskiInstytut Archeologii UniwersytetuRzeszowskiego Moniuszki 10PL – 35-015 Rzeszó[email protected] für Urgeschichte und Histo-rische Archäologie, UniversitätWien Franz Klein-Gasse 1A – 1190 [email protected]

Adam KędzierskiKaliskie Stanowisko ArcheologiczneInstytutu Archeologii i i EtnologiiPANul. Młynarska 33PL – 62-800 [email protected]

Jiří Kohoutek †

Eva KolníkováVýstavná 17SK – 949 01 [email protected]

Balázs KomoróczyArcheologický ústav AV ČR Brno, v. v. i., Čechyňská 363/19CZ – 602 00 [email protected]

Petr KosÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 [email protected]

Branislav KovárArcheologický ústav SAV v NitreAkademická 2SK – 94921 [email protected]

Venceslas Kruta14 Orée de MarlyF – 78590 [email protected]

Roman KřivánekArcheologický ústav AV ČR, v. v. i.Letenská 4CZ – 118 001 [email protected]

Jan KyselaÚstav pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity KarlovyCeletná 20CZ – 116 42 Praha [email protected]

Jana LangováMuzeum jihovýchodní MoravyVavrečkova 7040CZ – 760 01 Zlí[email protected]

Marek LečbychÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 [email protected]

Jakub LikovskýArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i. Letenská 4CZ – 118 01 Praha [email protected]


830

Tomáš MangelUniverzita Hradec KrálovéRokitanského 62CZ – 500 03 Hradec Králové [email protected]

J. V. S. MegawDepartment of Archaeology, Flin-ders UniversityGPO Box 2100, AustraliaAU – South Australia [email protected]

Jan MichálekNádražní 120CZ – 397 01 Pí[email protected]

Blanka MikulkováÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 [email protected]

Jiří MilitkýNárodní muzeum – HistorickémuzeumNumismatické odděleníVinohradská 1CZ – 110 00 Praha [email protected]

Elena MiroššayováArcheologický ústav SAVOddelenie pre výskum východnéhoSlovenskaHrnčiarska 13SK – 040 01 Koš[email protected]

Alena NejedláJihomoravské muzeum ve ZnojměPřemyslovců 8CZ – 669 45 [email protected]

Marek OlędzkiUniwersytet ŁódzkiInstytut PolitologiiUl. Składowa 41/43PL – 90-127 Łódź[email protected]

David ParmaÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 [email protected]

Karol PietaArcheologický ústav Slovenskej akadémie viedAkademická 2SK – 949 21 [email protected]

Miroslav PleskaMuzeum východních ČechEliščino nábřeží 465CZ – 500 01 Hradec Králové [email protected]

Tomáš PolišenskýÚstav archeologické památkové péčestředních ČechNad Olšinami 3CZ – 110 00 Praha [email protected]

Peter C. RamslÖsterreichische Akademie der WissenschaftenInstitut für Orientalische und Europäische Archäologie (OREA)Abteilung EuropaFleischmarkt 20-22A – 1010 [email protected]

Dominik RepkaUniverzita Konštantína FilozofaFilozofická fakulta, Katedra archeológieHodžova 1SK – 949 74 [email protected]

Marcin RudnickiInstytut Archeologii UniwersytetuWarszawskiegoKrakowskie Przedmieście 26/28 PL – 00-927 Warszawa, Polande-mail: [email protected]

Vladimír SalačArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i. Letenská 4CZ – 118 01 Praha [email protected]

Milan SalašArcheologický ústav Moravskéhozemského muzeaZelný trh 6CZ – 659 37 [email protected]

Pavel SankotOddělení pravěku a antického starověku Historické muzeum NárodníhomuzeaVinohradská 1CZ – 110 00 Praha [email protected]

Susanne Stegmann-RajtárArcheologický ústav SAVAkademická 2SK – 94921 [email protected]

Stanislav StuchlíkArcheologický ústav AV ČR, Brno,v. v. i.Čechyňská 363/19CZ – 602 00 [email protected]á univerzita v OpavěFilozoficko-přírodovědecká fakultaÚstav archeologie Na Rybníčku 626/1CZ – 746 01 [email protected]

Radka ŠumberováArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i., pracoviště Kutná HoraHloušecká 609CZ – 284 01 Kutná [email protected]

Richard ThérUniverzita Hradec KrálovéRokitanského 62CZ – 500 03 Hradec Králové [email protected]


831

Martin TrefnýUniverzita Hradec KrálovéRokitanského 62CZ – 500 03 Hradec Králové [email protected]

Dagmar VachůtováÚstav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzityArna Nováka1CZ – 602 00 [email protected]

Jarmila ValentováNárodní muzeum – Historické muzeum Oddělení pravěku a antického starověku Vinohradská 1CZ – 110 00 Praha [email protected]

Natalie VenclováArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i. Letenská 4, CZ – 118 01 Praha [email protected]

David VíchRegionální muzeum ve VysokémMýtěŠemberova 125/ICZ – 566 01 Vysoké Mý[email protected]

Marek VlachArcheologický ústav AV ČR Brno,v. v. i.Čechyňská 363/19CZ – 602 00 Brno [email protected]

Larissa VorotinskajaThe State Ermitage MuseumDvortsovaya Naberezhnaya, 34RU – 190000 St [email protected]

Anna Gardelková-VrtelováArcheologický ústav SAV v NitreAkademická 2SK – [email protected]

Jiří Waldhauser Univerzita Hradec KrálovéRokitanského 62CZ – 500 03 Hradec Králové [email protected]

Tomáš ZemanFilozofická fakulta Univerzity Palackého v OlomouciKřížkovského 511/10771 47 [email protected]

Leszek ZiąbkaMuzeum Okręgowe Ziemi Kaliskiejul. Kościuszki 12PL – 62-800 [email protected].


MORAVSKÉ KŘIŽOVATKY

Střední Podunají mezi pravěkem a historií

Editoři: Jana Čižmářová, Natalie Venclová, Gertrúda Březinová

Grafický návrh a úprava: Milan Mačinec, Silvie Straková, Michaela Tomsová

Návrh obálky: Šárka Fidrichová

Tisk: Tiskárna Helbich, a. s., Brno

Vydalo Moravské zemské muzeum, Brno 2014ISBN: 978-80-7028-432-2


Moravské MoravskékřižovatkyStřední Podunajímezi pravěkema historií křižovatky

Střední Podunají mezi pravěkem

a historií

Moravské zemské muzeum 2014

Laténské pohřebiště v Čelechovicích na Hané (okr. Prostějov)

Documents

Transcript of Laténské pohřebiště v Čelechovicích na Hané (okr. Prostějov)