Z. Dragoun - Nejnovûj‰í odkryvy fortifikace Starého Mûsta praÏského

Die jüngsten Befestigungsfreilegungen inder Prager Altstadt

In den Jahren 2003 und 2005 gelang es bei den archäologischen Ret-tungsgrabungen auf dem Gebiet der Prager Altstadt mehrere Teile derAltstädter Befestigung aus den 30-er Jahren des 13. Jahrhunderts zuregistrieren. Im Haus Konskr.-Nr. 322/I in der Karolina-Světlá-Gasse be-stätigte man in einem 11 m langen Abschnitt der vermuteten Stadt-mauer nördlich des St. Andreas-Tors. In der Národní (National-) Straßein der Nr. 1036/I registrierte man den Verlauf eines Teils des Graben-inneren in der Breite von 10 m, trotzdem man keine der den Graben be-stimmenden Mauern ermittelte. Die registrierte Breite (ca. 10 m) erlaubtdie Betrachtungen über die Situierung der inneren Grabenwand in derLinie der Grundstückhintergrenze und die der äußeren noch unter derStraßenbebauung hinter der Hausfront in der Národní Str. Auf dem ver-muteten Stadtmauerverlauf in der Linie der südlichen romanischen Um-fassungsmauer der Kirche St. Martin in der Mauer (und zwar in der Li-nie der Südwand des gotischen rechteckigen Presbyteriums) wird somitnichts geändert.

Als verhältnismäßig reicher erscheinen die Ermittlungen aus demHaus Nr. 313/I in der Národní Str., da man einen ca. 12 m langen Ab-schnitt der inneren Grabenwand freilegte. Auch hier lässt sich die äu-ßere Grabenwand unter der Straßenbebauung vermuten. Dieser Gra-benabschnitt stellt die am nächsten der Moldau registrierte Graben-partie, trotzdem die Trassierung der inneren Grabenmauer noch nichtdie nach Norden abbiegende Stadtmauerkurve belegt. Es scheint, trotzder Tatsache, dass die Stadtmauer bei den Geländeumgestaltungenganz (d. h. samt dem relativ seichten Fundament) abgeschliffen wurde,dass die zur Norwestecke des Mauerturmes auf der Parzelle Konskr.-Nr.314/I angeschlossene Grundstückgrenze im Netz der nicht rechtwink-ligen Grenzlinien parallel mit der inneren Grabenmauer verläuft unddaher der Stadtmauerlinie folgen möge, vor die der Turm logisch vor-getreten war. Interessant ist auch das Grabenbodenniveau (188,70 m See-höhe), sogar um 90-150 cm höher als der festgestellte Grabenboden Namůstku (am Brückl) und in der Perlová (Perl-) Gasse. Es steht also imGegensatz zu der früher formulierten Voraussetzung des Grabenboden-abfallens in der Richtung zur Moldau. Der Anschluss des Grabens aufdas Moldau-Flussbett bleibt so weiterhin nicht erklärt.

Abbildungen:

Abb. 1: Prag 1-Altstadt, Situationsplan der Stadtmauer gegen die Moldauauf den Grundstücken Konskr.-Nrr. 322/I,323/I in der Karolina-Světlá-Gasse (Zeich-nung J. Hlavatý). Abb. 2: Prag 1-Altstadt, Situationsplandes Stadtgrabens auf dem GrundstückNr. 1036/I, Národní třída (Zeichnung J.Hlavatý). Abb. 3: Prag 1-Altstadt, Situationsplandes Stadtgrabens auf dem GrundstückNr. 313/I, Národní třída, und des Mauer-turmes auf dem Grundstück Nr. 314/I.Schwarz – gemauerte Grabeninnenwand,schraffiert – spätere Zubauten zum Mau-erturm, grau – Graben (Zeichnung J. Hla-vatý). Abb. 4: Prag 1-Altstadt, Grundstück Nr.313/I, Národní třída, freigelegte gemauer-te innere Grabenwand, Ansicht von Süd-osten. Abb. 5: Prag 1-Altstadt, Grundstück Nr.313/I, Národní třída, Rückseite der ge-mauerten inneren Grabenwand, Ansichtvon Norden (Foto J. Hlavatý). Abb. 6: Prag 1-Altstadt, Grundstück Kon-skr.-Nr. 313/I, innere Grabenwand, De-tail mit Mörtelgussniveaus vom Graben-boden und einem Teil eines nach träglicherrichteten Lochs. Ansicht von Süden (Fo-to J. Hlavatý).

(Übersetzung J. Noll)

76

Staromûstské opevnûní

v Praze v dokumentaci

Rudolfa Hlubinky

Petr Uliãn˘

V pátém díle série knih Zmizelá Praha, věnovaném mi-mo jiné zaniklým částem pražského opevnění, uvádí Zde-něk Wirth údaje získané průzkumem a dokumentací Ru-dolfa Hlubinky.1) Protože tyto Hlubinkovy materiály nebylynikdy publikovány a nebylo známo nic bližšího o jejich po-vaze, byly Wirthem citované údaje brány se značnou ne-důvěrou.2) V předkládané práci je možné se s Hlubinovou do-kumentací, nalezenou ve Wirthově osobní pozůstalosti, ko-nečně podrobně seznámit a ocenit její výjimečnou vypoví-dající hodnotu.3)

Obsah dokumentace představuje soubor víc jak 100kvalitních fotografií, deseti plánů provedených Hlubinkounebo staviteli zúčastněných na stavbách a stručné popisy,uvedené často přímo na zadní straně snímku. Z celého sou-boru je zřejmý soustředěný zájem na nálezy opevnění Sta-rého Města, vyvolané velkou stavební aktivitou, probíhají-cí zde po pražské asanaci ještě po celé meziválečné obdo-bí. Z malostranského opevnění tak byl jednoduchou skicoudokumentován pouze fragment brány v Nerudově ulici, od-halený při předláždění ulice v roce 1938. Z opevnění novo-městského pořídil Hlubinka, kromě snímků středověké

Obr. 1: Staré Město pražské (dále SMP), výkopy pro stavbu Ministerstva obchodu čp. 1039/I s odkrytými po-zůstatky opevnění. Celkový pohled od jihozápadu k Vltavě, 1928 (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-206).

PrÛzkumY památek XIII - 1/2006

77

hradby směřující od Vltavy k Vyšehradu a dále ke Karlovu,i pozůstatky hradební zdi v zadních traktech domů na Těš-nově (čp. 1057, 1058 a 1423/II), zbořené včetně samot-ných domů v roce 1948. Údaje z tohoto posledního prů-zkumu pak sám ještě týž rok publikoval.4)

Ze stavebních akcí, týkajících se přímo zbytků staro-městského opevnění, nechal Rudolf Hlubinka podrobnězdokumentovat zejména rozsáhlou stavbu Ministerstva ob-chodu čp. 1039/I na vltavském nábřeží při Anežském kláš-teře. V průběhu května roku 1928 zde byly na staveništio rozměrech 107 na 50 m odkryty pozůstatky systémuopevnění s hlavní hradbou, parkánem, parkánovou zdía příkopem, představující kdysi nejvýchodnější úsek ná-břežní partie fortifikace před jeho ohybem k jihu. Hlubin-ka sám provedl schématický situační plán nálezů, včetně

příčného řezu a zakreslil průběh nalezeného opevnění i donové situace. Ukázalo se tak, že tento úsek navazoval téměřbezprostředně na opevnění Anežského kláštera. Zalomeníjeho průběhu směrem k jihovýchodu pak bylo dáno kopí-rováním břehu řeky Vltavy, která se zde rozšiřovala předobeplutím dnešní Štvanice.5)

Z bývalé hlavní hradební zdi byly nalezeny jen nevyso-ké partie, vystupující nad úroveň parkánu o cca 60 cm.Koruna odbourané hradby o síle 220 cm, vyzděné z břidli-ce, byla přitom nalezena až 420 cm pod tehdejším teré-nem, navršeným za regulace vltavského nábřeží. Základo-vé poměry hradební zdi zřejmě nebyly blíže zkoumány. Par-kán vytvořený násypem dosahoval na dvou měřených mís-tech 965 a 960 cm šíře mezi hlavní a parkánovou zdí. Tabyla přitom 85 cm silná a svažovala se do příkopu, z něhož

Obr. 2: Současný plán SMP s vyznačením parcel, ve kterých byly Rudolfem Hlubinkou zdokumentovány pozůstatky opevnění (kresba P. Uličný, 2004).

P. Uliãn˘ - Staromûstské opevnûní v Praze v dokumentaci Rudolfa Hlubinky

78

ale byla při výkopových pracíchodhalena pouze část do hloubky160 cm od úrovně parkánu (cel-kem 800 cm od tehdejšího teré-nu). Nížeji pokračoval zásyp pís-kem šedozeleného zabarvení. Ší-ře příkopu nebyla zdokumento-vána. Celková šíře parkánu 1040cm (včetně parkánové zdi) tedyodpovídá Wirthem uvedenýmúdajům, dimense příkopu všakzřejmě nebyly nikdy stanovenya existence valu byla Wirthemuvedena spíše jako předpoklad,protože o něm není v dokumen-taci jediná zmínka.

Z dalších nálezů souvisejí-cích statigraficky s městskýmopevněním rozpoznal Hlubinkave východní partii výkopů frag-ment 7 m dlouhé zdi, pojící sekolmo na hlavní hradbu, vyzdě-né ze stejného materiálu jakohradba, se kterou byla údajněsvázaná. Jediný snímek zobra-zující pozůstatek této zdi sku-tečně ukazuje stejný charakterzdiva vyzděného z pravidelně tva-rovaných kusů břidlice (či opu-

Obr. 3: SMP, výkopy pro stavbu Ministerstva obchodu čp. 1039/I s odkrytými pozůstatky opevnění. Celkovýpohled od Vltavy k Anežskému klášteru. V popředí odkrytá koruna a líc hlavní hradební zdi, 1928 (ÚDU AVČR, DSF, W-A-151/5-207).

Obr. 4: SMP, výkopy pro stavbu Ministerstva obchodu čp. 1039/I s odkrytými pozůstatky opevnění. Skica celkové situace. V levé západní části byloodkryto celé těleso parkánu (viz obr. 3, 7, 8 a 9), na východě pak kolmá stěna se zdivem obdobné struktury (kresba R. Hlubinka, 1928. ÚDU AV ČR, DSF,W-A-150/1-110).

PrÛzkumY památek XIII - 1/2006

79

ky) sázených do mocné vrstvy malty. Kromě pozůstatkůopevnění zaznamenal Hlubinka také trasu staroměstskéhokanálu tvořeného z opuky s použitím cihel, základy zdímladších objektů, založených v různých úrovních a další ob-jekty jako dřevem vyloženou prostoru, či obezděnou „výka-lovou studnu“.

Při další stavební akci, které předcházela demolice do-mu čp. 726/I při styku Dlouhé a Hradební ulice, bylo v ro-ce 1941 Hlubinkou zjištěno, že západní část domu otoče-ná do Hradební ulice použila ve svých konstrukcích býva-lou parkánovou hradbu a vnitřní skarpu příkopu, patrnouv jeho tehdy odbouraném skle-pení. Z jediného pořízenéhosnímku je zejména dobře patrnáskarpa příkopu, mírně se rozši-řující při svém úpatí. Její zdivobylo, podobně jako stěny známéz výkopů pro budovu minister-stva obchodu, tvořeno pravidel-ně opracovávanými kusy břidli-ce či opuky, sázenými v pravi-delných řádcích do silné vrstvymalty. Zda se v hmotě bourané-ho domu nacházely i konstruk-ce samotné parkánové zdi, je jižobtížné rozeznat. Zřejmé je pou-ze to, že kamenná zeď, která v je-jich místech stála, byla oplento-vaná cihelnou přizdívkou. Drob-nější a hrubě opracované kame-ny, které byly patrné na jejímodhaleném profilu, ale spíšeukazují na pozdější vznik.

Rozsáhlá stavební aktivita seodehrávala i na místě bývaléhopremonstrátského semináře zva-

ného Norbetinum, upraveného později na Ústav šlechtičen,který stál společně s již dříve zbořeným kostelem sv. Nor-berta při ústí Králodvorské ulice do Revoluční třídy. Nor-bertinum, stržené v roce 1928, uvolnilo místo stavbě ob-chodního a nájemního domu, postaveného v severní polo-vině areálu (čp. 655/I). Fotografická dokumentace zachy-cuje situaci po zboření nadzemních částí stavby a vybouránívětšiny základových konstrukcí, založených do bývaléhoměstského příkopu. Objevily se přitom mimořádně hlubo-ké průběžné základové zdi, coby substrukce západníhoa středního chodbového traktu Norbertina, oddělené příč-

Obr. 5: SMP, výkopy pro stavbu Ministerstva obchodu čp. 1039/I s odkrytými pozůstatky opevnění. Skica příčného řezu v místě hlavní hradby a parkánu(kresba R. Hlubinka, 1928. ÚDU AV ČR, DSF, W-A-150/1-111).

Obr. 6: SMP, situace s Ministerstvem obchodu čp. 1039/I se zakresleným průběhem opevnění (ÚDU AV ČR,DSF, W-A-150/1-109).

P. Uliãn˘ - Staromûstské opevnûní v Praze v dokumentaci Rudolfa Hlubinky

80

Obr. 7: SMP, výkopy pro stavbu Ministerstva obchodu čp. 1039/I s odkry-tými pozůstatky opevnění. Pohled z prostoru příkopu k západu na parká-novou zeď a parkán (viz obr. 3), 1928 (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-72).

Obr. 8: SMP, výkopy pro stavbu Ministerstva obchodu čp. 1039/I s odkry-tými pozůstatky opevnění. Pohled na vnější líc hlavní hradební zdi při se-verním konci výkopu. V pozadí presbytář kostela sv. Salvátora Anežskéhokláštera (viz obr. 3 a 7), 1928 (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-91).

Obr. 9: SMP, výkopy pro stavbu Ministerstva obchodu čp. 1039/I s odkry-tými pozůstatky opevnění. Pohled od západu na těleso parkánu (viz obr. 3,7 a 8), 1928 (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-96).

Obr. 10: SMP, demolice domu čp. 726/I při styku Dlouhé a Hradební ulicev roce 1941. Pohled do odkrytého sklepení, jehož součástí byla hlavní hra-dební zeď (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-64).

PrÛzkumY památek XIII - 1/2006

81

nou stěnou v místě vstupníchodby za hlavním vstupem. Po-zoruhodný byl také klenebnísystém vynášející z těchto stěndalší příčnou chodbu ve středuseverní poloviny stavby a kryjícísklepení, ze kterého bylo možnévstoupit do další části pod vý-chodním traktem.6) Pořízenésnímky, stejně jako situačníplán, ukazují, že stavba Norber-tina nesledovala zcela průběhpříkopu, ale byla od něj odklo-něna tak, že vnitřní skarpa s po-zůstatky parkánové zdi zůstalamimo obvod novostavby. Vnějšískarpa příkopu tehdy zřejmě ne-byla vůbec odhalena. Z podrob-ného zaměření řezu vnitřní skar-py plyne, že její sklon činil roz-díl 105 cm mezi dnem příkopu(185,116 m n. m.) a parkánem.Zachovalý zbytek parkánové zdidosahoval síly 85 cm a byl údaj-ně stejně jako celá stěna příko-pu omítnut. Na snímcích všaktato omítka patrná není, spíšebyla tedy míněna silná vrstva malty, která byla roztíraná zespár i na plochu kamenů. Pozůstatek hlavní hradební zdibyl pak nalezen a zdokumentován v úseku tvořícím hraničníparcelu bývalého premonstrátského areálu.7) V místě, kdese hraniční parcela zalamovala směrem do města, byly od-haleny základy dvou konstrukcí, vystupující před hradeb-ní zeď. U severní z nich je díky zbytku klenby rozeznat část

Obr. 11: SMP, výkopy pro stavbu Ministerstva obchodu čp. 1039/I s odkrytými pozůstatky opevnění. Pohledk východu na hlavní hradební zeď v popředí a líc kolmo k ní přilehlé zdi stejné struktury. V pozadí domy Re-voluční ulice, 1928 (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-84).

Obr. 13: SMP, výkopy pro stavbu obchodního domu čp. 655/I na místě bý-valého premonstrátského semináře s odkrytými pozůstatky opevnění. Cel-ková situace a příčný řez. Čárkovaně objekt semináře, plně základové stě-ny pod jeho západním traktem. Šikmo běžící zeď je vnitřní skarpa příkopus parkánovou zdí (kresba K. Ptáček, 1928. ÚDU AV ČR, DSF, W-A-150/1-154).

Obr. 12: SMP, výkopy pro stavbu obchodního domu čp. 655/I na místě bý-valého premonstrátského semináře s odkrytými pozůstatky opevnění. Pro-fil vnitřní skarpy příkopu – vlevo a základové stěny semináře (kresba Ing.Mencl, březen 1928. ÚDU AV ČR, DSF, W-A-150/1-153).

P. Uliãn˘ - Staromûstské opevnûní v Praze v dokumentaci Rudolfa Hlubinky

kanalizační stoky, jižněji ležící druhá část se jeví jako po-bořená zeď nějaké vetší stavby. Protože Hlubinka k těmtosnímkům neposkytuje žádný komentář, nelze o zdi již nicbližšího zjistit. Při zakreslení tohoto fragmentu do celkovésituace se ale zdá, že by se mohlo jednat o základy hra-dební věže, jaká stála ve vzdálenosti 100 m u ústí Dlouhéulice.8) K hlavní hradební zdi byl také přistavěn objekt, z ně-hož byl odhaleno jednoprostorové sklepení o obdélném pů-

82

dorysu, klenutém kdysi půelip-tickou klenbou a přístupném odvýchodu po několika stupních.

Další lokalitu, kterou mělHlubinka možnost sledovat, by-la stavba budov pojišťovny As-sicurazioni Generali s pasážív ulici Na Příkopě (čp. 988/I),v těsném sousedství Prašné brá-ny. Tato novostavba zaujala mís-to domu čp. 988/I otočeného doulice Na Příkopě a sousedníhodomu 586/I hledícího do Celet-né ulice, který se přimykal k bý-valé Mincovně – Královnině dvo-ru (587/I). V říjnu 1936, kdy by-la provedena dokumentace, zdebyly již staré objekty strženya v celé ploše vytěženy terény doúrovně suterénu, takže frag-menty bývalého opevnění bylomožné identifikovat jen na stěněvýkopu, směrem k bývalé Min-covně. Pod tehdejší úrovní teré-nu, nacházejícího se v průměrnévýšce 195 m n. m., byl nalezennevysoký pozůstatek hlavníměstské hradby o šířce 230 cm.Z vnitřní strany k ní bezpro-středně přiléhal čerstvě zplaný-rovaný dvorní objekt čp. 586/Io původní vnitřní světlosti 535cm, se stěnou o síle 80 cm, kte-rý býval vydlážděn cihelnou dlaž-bou. V celé šíři 17 m byl také od-halen parkán, tvořený v horníčásti „ulehlou naplaveninou“, dokteré byla založena i samotnáhradba. Pod touto vrstvou byl jižpísčitý terén. Z příkopu byla zdo-kumentovaná jen část přilehlák parkánu, svažující se do pří-kopu skarpou o síle 150 cm; ce-lá šíře příkopu zřejmě nebylazjištěna. Dosahovala však nepo-chybně k samotné hraně uliceNa Příkopech, vzdálené 19,35 re-spektive 18,93 m, odpovídajícítak šířce příkopu zjištěnéhou bývalého Králova dvora (18m).9) Příkop byl do hloubky 430cm (190,8 m n. m.) zasypán ne-definovaným zásypem, pod kte-

rým následovaly vrstvy stavebního rumu (10 cm), násep(20 cm), „černá zetlelá naplavenina z organických látek“(5 cm), písek (20 cm) a opět naplavenina organického pů-vodu (85 cm), aniž by bylo zřejmě zjištěno původní dno a je-ho úprava.

Pozůstatky staroměstského opevnění byly Hlubinkoupředpokládány i při stavbě Amschelberkova obchodníhodomu (čp. 371) na rohu ulic Perlové a 28. října v roce 1930.

Obr. 14: SMP, výkopy pro stavbu obchodního domu Kotva čp. 655/I na místě bývalého premonstrátského se-mináře s odkrytými pozůstatky opevnění. Pohled na klenby suterénu semináře mezi středním a západním trak-tem v severní části stavby. Vlevo od stavby oddělená šikmá stěna příkopové skarpy, 1928 (ÚDU AV ČR, DSF,W-A-151/5-108).

Obr. 15: SMP, výkopy pro stavbu obchodního domu čp. 655/I na místě bývalého premonstrátského seminářes odkrytými pozůstatky opevnění. Pohled na příčnou stěnu základů pod vstupní chodbou semináře. Vpravood stavby oddělená šikmá stěna příkopové skarpy s fragmentem parkánové zdi, 1928 (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-149).

PrÛzkumY památek XIII - 1/2006

83

Do plánu zbořené stavby za-kreslil František Řehák odkrytéparkánové zdi mírně nepravi-delného průběhu, zděné z přite-sávané opuky. Zeď sledovala pří-kop, patrný i v profilu zakresle-ném přímo do půdorysu. Z nějlze vyčíst, že dno příkopu, tvo-řené černým bahnem v písčitémprostředí, bylo zastiženo 9 m podtehdejším terénem, který bylzřejmě od původní úrovně navý-šen o 3,8 m. Hloubka příkopui jeho přirozená úprava tak od-povídá nálezům z protější stranyPerlové ulice, zjištěné archeolo-gickým průzkumem v letech1980 –1981.10) Z dokumentacenení zcela jednoznačně patrné,zda byl odkryt příkop v celé šíř-ce. Pokud ano, tak dosahoval vesvé horní úrovni pouze 14,5 m,tedy podstatně méně, než zmí-něný úsek, odkrytý modernímprůzkumem (19 m). Hlavní měst-ská hradba ani parkán nebylytehdy zřejmě vůbec zachyceny.

Poslední větší akcí, jejíž do-kumentace vztahující se k opev-nění je zde uváděna, bylo od-halení hradeb v prostoru budo-vy policejního ředitelství čp310/I a v jeho sousedství přistavbě nové budovy v roce 1930.Ve vyjádření komise, svolanév prosinci roku 1929 za účelemposouzení stržení starého objek-tu ředitelství, které se zúčastnilvedle Hlubinky i Karel Guth,ing. Hauptmann, ing. Broučeka arch. Stříž, bylo žádáno zho-tovení bouracích plánů a „za-chování (druhé) hradební věžečtvercové se zbytky hradeb od nína východ jdoucí a patrně pou-žité v průčelní silné zdi příčnéhostředního křídla, jak se ukážepři bourání.“11) Po provedení bou-racích plánů strhl budovu na ja-ře roku 1930 stavitel J. Herink.Sousední dům čp. 346/I měl býtzbořen již v roce 1920, k demo-lici však nedošlo a objekt byl provizorně opraven a poslézezakoupen policejním ředitelstvím. Archeologický průzkumvedený Ivanem Borkovským zde pak proběhl v roce 1936.12)

Při pohledu na dnešní podobu zmíněné věže, stojící nanádvoří budovy čp. 310/I, s gotickými ostění v přízemíi v prvním patře a střílnami v podstřešním patře, jistě pře-kvapí, v jakém stavu se nalézala před a po odbourání do-mu dvorní zadní části starého čp. 310. Tento dům věž obe-stavoval ze dvou stran a až na část severní stěny, kde byl

v přízemí dochovaný hrotitý kamenný portál, byla její vněj-ší podoba přeřešena k obrazu pozdně klasicistní fasády.Hradební zeď, přiléhající od východu k věži byla i přes žá-dost komise stržena společně se zbytkem domu. Byla všakzakreslena do situačního plánu, kde se objevuje i průběhparkánové zdi, částečně dochované za domem čp. 949/I. Za-jímavá situace byla dokumentovaná i na pozemku od vý-chodu přiléhajícího domu čp. 346. Pozoruhodná byla jižarchaicky působící zakřivená kónická stěna, vymezující

Obr. 16: SMP, výkopy pro stavbu obchodního domu čp. 655/I na místě bývalého premonstrátského seminářes odkrytými pozůstatky opevnění. Pohled na vnější líc odkrytého zbytku hlavní hradební zdi v severozápad-ní části areálu, 1928 (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-200).

Obr. 17: SMP, výkopy pro stavbu obchodního domu čp. 655/I na místě bývalého premonstrátského seminářes odkrytými pozůstatky opevnění. Pohled na zbytky kanalizační šachty a zdiva objektu (věže?) přistavenéhok hlavní hradební zdi v severozápadní části areálu, 1928 (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-175).

P. Uliãn˘ - Staromûstské opevnûní v Praze v dokumentaci Rudolfa Hlubinky

parcelu do Bartolomějské ulice s patrovou věžovitou bránouzřejmě ještě středověkého původu, kterou se kdysi vjíždě-lo do areálu charakteru dvorce. Zádní část tohoto území tvo-řila hlavní hradební zeď, dochovaná v době průzkumu do

84

výše 1. patra již strženého ob-jektu, který tuto hradbu kdysivyužíval jako vnější obvodovouzeď, jak je patrné na Langweilo-vě modelu Prahy.13) Z této sta-vební etapy v hradbě zůstalyspodní části okenních otvorůprvního patra, připomínající takcimbuří.14) Ve zkoumaném areá-lu nakonec zaujal Hrdličkovu po-zornost i strmý gotický cihelnýštít s trojící vysokých oken pat-řící zadní stěně dvorního traktudomu čp. 344/I.

Z celkem šesti lokalit roz-prostřených po obvodu StaréhoMěsta tak Hlubinkova doku-mentace přinesla materiály sicerůzné kvality, přesto cenné prosvoji vypovídající hodnotu o úse-cích opevnění, které při kon-strukci uvedených staveb buďzcela zanikly, nebo se na dlou-hou dobu ponořily pod nové sta-vební vrstvy. Cenné jsou zejmé-na údaje o opevnění při vltav-ském břehu u Anežského kláš-

tera, přinášející jeho téměř celou skladbu včetně parkánua příkopu. Ostatní nálezy pak významně doplňují získanéjiž z novějších či starších průzkumů.

Obr. 18: SMP, výkopy pro stavbu pojišťovny Assicurazioni Generali v ulici Na Příkopě čp. 988/I s odkrytými pozůstatky opevnění. Příčný řez (kresba Fr. Pá-nek, 1938. ÚDU AV ČR, DSF, W-A-150/1-104).

Obr. 19: SMP, výkopy pro stavbu pojišťovny Assicurazioni Generali v ulici Na Příkopě čp. 988/I s odkrytýmipozůstatky opevnění. Celkový pohled k severozápadu. V popředí prostor příkopu, ve středu parkán a fragmenthlavní hradební zdi. V pozadí bývalá Mincovna čp. 587/I, 1936 (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-67).

PrÛzkumY památek XIII - 1/2006

85

poznámky

1) Z. Wirth, Zmizelá Praha 5, OpevněníPrahy, Vltava v Praze, Ztráty na pa-mátkách Prahy 1939 –1945.Praha1948, s. 8–9: „… Podle tohoto systé-mu zahrnovalo pražské opevnění XI-II. století, jak aspoň naznačily záslu-hou R. Hlubinky nálezy za domy naNárodní třídě a na Františku, hlavnízeď asi 2,2 m silnou, parkán 10 m ši-roký, přední nižší zeď a příkop s před-loženým valem, původně rovněž jen10 široký. … Cimbuří hlavní zdi bylomírně vyšpaletované.“

2) Zd. Dragoun, Stav a perspektivy po-znání staroměstského opevnění, in:Staletá Praha XVII. Pražské vojensképamátky. Praha 1987, s. 57.

3) Fotografická dokumentace je ulože-na v ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5,plánová dokumentace, stejně jakorukopisné poznámky a oficiální zprá-vy v témže fondu W-A-150/1.

4) Viz R. Hlubinka, Středověké domya opevnění Nového Města a Vyše-hradu, in: Zprávy památkové péče,roč. VIII., 1948, s. 67– 68.

5) Na nález opevnění Hlubinku upo-zornil Václav Wágner 1. února 1928v dopisnici s tímto zněním: „Velevá-žený pane vrchní rado, dovoluji si Vásupozorniti na nález bašty a hradbyna bouračce v Revoluční třídě při řece.… Fotografa jsem již ohlásil, viděljsem však nález teprve před chvílí k 5.hodině.“ ÚDU AV ČR, DSF, W-A-150/1-159. Ve fotografické a pláno-vé dokumentaci se však nakonecžádná bašta neobjevila.

6) Podle smlouvy z roku 1637 měla býtstavba semináře založena na zasy-paném příkopu v délce 94 metrů, připoužití pilotů a kleneb. P. Vlček, Gio-vanni Domenico Orsi a bývalý kostelsv. Norberta v Praze, in: Umění, roč.XXXIV, 1986, s. 416. Budovu Nor-bertina před stržením prošla komisejíž se účastnil i Dr. Karel Guth, o nížpodává Hlubinka rukopisnou zprávu:„… Prohlédli jsme též sklepy (ústavšlecht.) s pěknými raně baroknímiklenbami i štukem bohatě zdobenýrefektář rozdělený příčkami na 4 po-koje, dnešní barokní výzdoba asiz konce 18. století. Poukázal jsem nastaré gotické nálezy v okolí a zal. naportál ve sklepě domku čp. 671/I, kdekdysi mohl býti vstup do klášterníchsklepů.“ ÚDU AV ČR, DSF, W-A-150/1-155.

7) Viz archeologický průzkum probíha-jící před stavbou dnešního obchod-ního domu Kotva H. Ječný, Archeo-logické příspěvky k poznání staro-městského opevnění, in: Pražskýsborník historický XI. Praha 1978, s. 68–71. H. Ječný – H. Olmerová,Historie proměny jednoho bloku při hradbách Starého Města praž-ského, in: Staletá Praha 22. Památky pod zemí. Praha 1992, s. 37.

8) D. Líbal – J. Muk, Staré Město pražské. Architektonický a urbanistic-ký vývoj. Praha 1996, s. 117.

9) J. Herain, Králův dvůr u Prašné brány v Praze, in: Zprávy komise prosoupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlavní-ho města Prahy, svazek třetí, Praha 1911, s. 69.

10) Z. Dragoun, Stav a perspektivy poznání staroměstského opevnění, in:Staletá Praha XVII. Pražské vojenské památky. Praha 1987, s. 58.

11) ÚDU AV ČR, DSF, W-A-150/1-146.12) I. Borkovský, Pohřebiště obchodníků z doby knížecí v Praze I, in: Sla-

via antiqua I, 1948, s. 460 ad.13) A. Kubíček, Praha 1830. Model Antonína Langweila. Praha 1961, tab. II.

Viz též D. Líbal – V. Píša, Nově objevená brána a hradební věž středo-věkého opevnění Starého Města Pražského, in: Zprávy památkové pé-če, roč. XIV, 1954, s. 262.

14) Byl to určitě snímek této zdi s pozůstatky oken, podle kterého ZdeněkWirth dospěl k závěru, že staroměstské opevnění mělo cimbuří mírněvyšpaletované. Viz pozn. 1.

Obr. 20: SMP, výkopy pro stavbu pojišťovny Assicurazioni Generali v ulici Na Příkopě čp. 988/I s odkrytýmipozůstatky opevnění. Průřez hlavní hradbou a zaniklým dvorním objektem čp. 586/I s cihelnou dlažbou,1936 (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-65).

Obr. 21: SMP, výkopy pro stavbu pojišťovny Assicurazioni Generali v ulici Na Příkopě čp. 988/I s odkrytými po-zůstatky opevnění. Detail skarpy a částečně odkrytého prostoru příkopu, 1936 (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-68).

P. Uliãn˘ - Staromûstské opevnûní v Praze v dokumentaci Rudolfa Hlubinky

86

Obr. 22: SMP, výkopy pro stavbu Amschelberkova obchodního domu čp. 371 na rohu ulic Perlové a 28. října s odkrytými pozůstatky opevnění. Půdorys no-vostavby domu se situací nálezů a příčným řezem (Fr. Řehák, 1930. ÚDU AV ČR, DSF, W-A-150/1-137).

Obr. 23: SMP, upravy pro stavbu policejního ředitelství v Bartolomějské uli-ci čp. 310/I s odkrytými pozůstatky opevnění. Pohled na vnější stranu hlav-ní hradební hradby za areálem bývalého čp. 346/I. V pozadí kostel sv. Bar-toloměje (foto T. Vojta 1930?. ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-146).

Obr. 24: SMP, upravy pro stavbu policejního ředitelství v Bartolomějské uli-ci čp. 310/I s odkrytými pozůstatky opevnění. Pohled na vnější stranu hlav-ní hradební hradby za areálem bývalého čp. 346/I. Vpravo gotický štít zad-ního traktu domu čp. 344/I (foto T. Vojta 1930?. ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-137).

PrÛzkumY památek XIII - 1/2006

87

Die Befestigung der Prager Altstadt in derDokumentation von Rudolf Hlubinka

Im fünften, a. A. den verschwundenen Teilen der Prager Befesti-gung gewidmeten Band der Bücherreihe Zmizelá Praha (Das ver-schwundene Prag) führt Zdeněk Wirth die bei der Forschung und Do-kumentierung von Rudolf Hlubinka erworbenen Angaben an. Diese Ma-terialien wurden nie veröffentlicht und es war nichts Näheres von ihrerNatur bekannt; daher wurden die zitierten Angaben mit einem tiefenMisstrauen angegangen. Der vorliegende Beitrag stellt einen Versuchdar die im Nachlass Z. Wirth gefundene Dokumentation von Hlubinkaendlich gründlich kennenzulernen und ihren raren Dokumentar- undAussagewert zu schätzen. Aus dem Inhalt der aus mehr als 100 Fotoshoher Qualität, 10 Plänen und kurzen Beschreibungen bestehendenDokumentation kommt das konzentrierte Interesse um die Funde der Be-festigung der Altstadt heraus, die im Gegensatz zu anderen Stadteilenvon der großen Bautätigkeit auf dem Gebiet der Altstadt hervorgerufenwurden. Beim Bau des Handelsministeriums Konskr.-Nr. 1039/I aufdem Moldauufer östlich vom Agneskloster wurden im Mai 1928 Reste desBefestigungssystems mit der Stadtmauer, dem Zwinger, der Zwinger-mauer und dem Graben freigelegt, und zwar der am östlichsten situier-ten Befestigungspartie vor ihrer Biegung nach Süden. Während derDemolierung des Hauses Nr. 726/I bei der Kreuzung der Dlouhá und Hra-dební Gasse (der Langen und Basteigasse) im Jahr 1941 ermittelte Hlu-binka, dass die westliche, der Hradební Gasse zugewendete Hauspartiesich in ihren Konstruktionen der einstigen Zwingermauer und der im Kel-ler deutlichen inneren Grabenwand bedient hatte. An Stelle des einsti-gen, Norbertinum genannten Prämonstratenserseminars, dessen Gebäu-de bis 1928 bei der Ausmündung der Králodvorská (Königshofer) Gas-se in die Revoluční Straße gestanden war, stellte man den Graben fest.Dabei ermittelte man, dass das Gebäude nicht der Mauerlinie folgte,sondern von ihr abgewichen war. Beim Bau der Gebäude auf der Par-

zelle Nr. 988/I am Graben, in der unmittelbaren Nähe des Pulverturms,stellte man 1936 einen niedrigen, 230 cm breiten Hauptmauerrest fest.In der ganzen Breite von 17 m wurden auch der Zwinger und ein Teil desGrabens freigelegt. Reste der Altstädter Befestigung wurden 1930 vonHlubinka auch beim Bau des Hauses Nr. 371/I an der Ecke der GassenPerlová (Perl-) und 28. října vermutet. Da stellte man die aus behaue-nem Pläner erbaute Zwingermauer leicht unregelmäßigen Verlaufs undden Graben fest. Auf dem Grundstück des PolizeipräsidiumsgebäudesNr. 310/I und in seiner Nachbarschaft identifizierte man einen vierec-kigen Mauerturm und einen Stadtmauerteil nebst eines Zwinger-abschnitts und eines Zwingermauerteils.

Abbildungen Abb. 1: Prag, Altstadt, Grabungen für den Bau des Handelsministeriums Nr.1039/I mit freigelegten Befestigungsresten. Gesamtansicht von Südwestenzur Moldau, 1928 (ÚDU AV ČR [Kunstgeschichtliches Institut der Wissen-schaftsakademie der ČR, Prag], DSF, W-A-151/5-206). Abb. 2: Prag, Altstadt, gegenwärtiger Plan mit Auszeichnung der Grund-stücke, wo Rudolf Hlubinka Befestigungsreste dokumentierte (ZeichnungP. Uličný, 2004). Abb. 3: Prag, Altstadt, Grabungen für den Bau des Handelsministeriums Nr.1039/I mit freigelegten Befestigungsresten. Gesamtansicht von der Moldauzum Kloster der hl. Agnes. Im Vordergrund freigelegte Mauerkrone und-haupt der Hauptmauer, 1928 (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-207). Abb. 4: Prag, Altstadt, Grabungen für den Bau des Handelsministeriums Nr.1039/I mit freigelegten Befestigungsresten. Situationsskizze. In der linkenwestlichen Partie der ganze Zwingerkörper freigelegt (s. Abb. 3, 7, 8, 9), ander Ostseite eine Querwand mit dem Mauerwerk von ähnlicher Struktur(Zeichnung Rudolf Hlubinka, 1928. ÚDU AV ČR, DSF, W-A-150/1-110). Abb. 5: Prag, Altstadt, Grabungen für den Bau des Handelsministeriums Nr.1039/I mit freigelegten Befestigungsresten. Querschnittskizze über dieHauptmauer und den Zwinger (Zeichnung Rudolf Hlubinka, 1928. ÚDU AVČR, DSF, W-A-150/1-111). Abb. 6: Prag, Altstadt, Situationsplan des Handelsministeriumsgebäudes Nr.1039/I, eingezeichneter Verlauf der Befestigung (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-150/1-109). Abb. 7: Prag, Altstadt, Grabungen für den Bau des Handelsministeriums Nr.1039/I mit freigelegten Befestigungsresten. Ansicht vom Graben westwärtszur Zwingermauer und dem Zwinger (s. Abb. 3), 1928 (ÚDU AV ČR, DSF,W-A-151/5-72). Abb. 8: Prag, Altstadt, Grabungen für den Bau des HandelsministeriumsNr. 1039/I mit freigelegten Befestigungsresten. Äußeres Stadtmauerhauptbeim nördlichen Abschluss der Grabung. Im Hintergrund Presbyteriumder St. Salvatorkirche des Klosters der hl. Agnes (s. Abb. 3 und 7), 1928(ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-91). Abb. 9: Prag, Altstadt, Grabungen für den Bau des Handelsministeriums Nr.1039/I mit freigelegten Befestigungsresten. Ansicht des Zwingerkörpersvon Westen (s. Abb. 3. 7, 8), 1928, (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-96). Abb. 10: Prag, Altstadt, Demolierung des Hauses Nr. 726/I zwischen derDlouhá und Hradební Gasse im J. 1941. Blick in den abgedeckten Keller,dessen Teil die Stadtmauer bildete (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-64). Abb. 11: Prag, Altstadt, Grabungen für den Bau des HandelsministeriumsNr. 1039/I mit freigelegten Befestigungsresten. Ansicht von Osten, im Vor-dergrund Hauptmauer, zu ihr anliegende Quermauern von selber Struktur.Im Hintergrund die Häuser in der Revoluční Str., 1928 (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-84). Abb. 12: Prag, Altstadt, Grabungen für den Bau des Geschäftshauses Nr.655/I an Stelle des einstigen Prämonstratenserseminars mit freigelegtenBefestigungsresten. Profile der inneren Grabenwand und der Grundmauerdes Seminars (Zeichnung [Dipl.-] Ing. Mencl, März 1928, ÚDU AV ČR, DSF,W-A-150/1-153).Abb. 13: Prag, Altstadt, Grabungen für den Bau des Geschäftshauses Nr.655/I an Stelle des einstigen Prämonstratenserseminars mit freigelegten Be-festigungsresten. Gesamtsituationsplan, Querschnitt. Strichlinie – Objektdes Seminars, Vollinie – Grundmauern unter seinem Westtrakt. Schräg ver-laufende Mauer – innere Grabenwand mit der Zwingermauer (Zeichnung K.Ptáček, 1928, ÚDU AV ČR, DSF, W-A-150/1-154). Abb. 14: Prag, Altstadt, Grabungen für den Bau des Geschäftshauses Nr.655/I an Stelle des einstigen Prämonstratenserseminars mit freigelegten Be-festigungsresten. Ansicht der Gewölbe des Seminaruntergeschosses zwis-chen dem Mittel- und Westtrakt im nördlichen Gebäudeteil. Links vom Baudie abgetrennte schräge innere Grabenwand, 1928 (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-108). Abb. 15: Prag, Altstadt, Grabungen für den Bau des Geschäftshauses Nr.655/I an Stelle des einstigen Prämonstratenserseminars mit freigelegten Be-festigungsresten. Ansicht der Querwand des Fundaments unterhalb des

Obr. 25: SMP, gotický štít zadního traktu domu čp. 344/I (foto T. Vojta 1930?.ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-140).

P. Uliãn˘ - Staromûstské opevnûní v Praze v dokumentaci Rudolfa Hlubinky

Seminareingangsflurs. Rechts vom Bau die abgetrennte schräge innere Gra-benwand mit einem Zwingermauerfragment, 1928 (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-149). Abb. 16: Prag, Altstadt, Grabungen für den Bau des Geschäftshauses Nr.655/I an Stelle des einstigen Prämonstratenserseminars mit freigelegten Be-festigungsresten. Ansicht des äußeren Mauerhauptes des Hauptmauerres-tes in der nordwestlichen Partie des Grundstückes, 1928 (ÚDU AV ČR, DSF,W-A-151/5-200). Abb. 17: Prag, Altstadt, Grabungen für den Bau des Geschäftshauses Nr.655/I an Stelle des einstigen Prämonstratenserseminars mit freigelegten Be-festigungsresten. Ansicht der Reste eines Kanalisationsschachtes und desMauerwerks von einem an die Hauptmauer zugebauten Objekts (Turms?)in der nordwestlichen Partie des Grundstückes, 1928 (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-175). Abb. 18: Prag, Altstadt, Grabungen für den Bau der VersicherungsanstaltAssicurazioni Generali, Graben Nr. 988/I, mit freigelegten Befestigungsres-ten. Querschnitt (Zeichnung Fr. Pánek, 1938. ÚDU AV ČR, DSF, W-A-150/1-104). Abb. 19: Prag, Altstadt, Grabungen für den Bau der VersicherungsanstaltAssicurazioni Generali, Graben Nr. 988/I, mit freigelegten Befestigungsre-sten. Gesamtansicht nach Nordwesten. Im Vordergrund der Graben, in derBildmitte der Zwinger und das Hauptmauerfragment. Im Hintergrund die ein-stige Münze Nr. 587/I , 1936 (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-67). Abb. 20: Prag, Altstadt, Grabungen für den Bau der VersicherungsanstaltAssicurazioni Generali, Graben Nr. 988/I, mit freigelegten Befestigungsres-ten. Querschnitt durch die Hauptmauer und den verschwundenen HofbauNr. 586/I mit Ziegelpflasterung, 1936 (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-65). Abb. 21: Prag, Altstadt, Grabungen für den Bau der VersicherungsanstaltAssicurazioni Generali, Graben Nr. 988/I, mit freigelegten Befestigungs-resten. Detail der Grabenwand und des teilweise abgedeckten Graben-raums, 1936 (ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-68). Abb. 22: Prag, Altstadt, Grabungen für den Bau des Amschelberg’s Kauf-hauses Nr. 371/I an der Ecke der Gassen Perlová und 28. října mit freige-legten Befestigungsresten. Grundriss des Neubaus mit der Fundsituation unddem Querschnitt (Fr. Řehák, 1930. ÚDU AV ČR, DSF, W-A-150/1-137). Abb. 23: Prag, Altstadt, Vorbereitung zum Bau der Polizeidirektion in der Bar-tolomějská G. Nr. 310/I mit freigelegten Befestigungsresten. Außenseite derHauptmauer hinter dem Grundstück der einstigen Nr. 346/I, im Hinter-grund die St. Bartholomäuskirche (Foto T. Vojta, 1930?, ÚDU AV ČR, DSF,W-A-151/5-146). Abb. 24: Prag, Altstadt, Vorbereitung zum Bau der Polizeidirektion in der Bar-tolomějská G. Nr. 310/I mit freigelegten Befestigungsresten. Außenseite derHauptmauer hinter dem Grundstück der einstigen Nr. 346/I. Rechts gotischerHintertraktgiebel vom Haus Nr. 344/I (Foto T. Vojta, 1930?, ÚDU AV ČR, DSF,W-A-151/5-137). Abb. 25: Prag, Altstadt, Haus Nr. 344/I, Hintertrakt, gotischer Giebel (FotoT. Vojta 1930?, ÚDU AV ČR, DSF, W-A-151/5-140).

(Übersetzung J. Noll)

88

Areál farního kostela

sv. Michaela archandûla

v Praze Podolí

Pfiíspûvek k poznání historick˘ch

dfievûn˘ch konstrukcí

Jan Vesel˘

V posledních deseti letech věnuje i česká odborná ve-řejnost zvýšený zájem dřevěným konstrukcím historickýchstaveb. Díky dendrochronologii, skýtají právě dřevěné prv-ky dosud výjimečnou možnost exaktní a přesné datace sta-veb, nebo jejich vývojových fází. Data vzešlá z dendrochro-nologické analýzy přinášejí nejedno velké překvapení a ne-zřídka přispívají k vyvrácení po generace tradovaných mý-tů.1) Není jistě náhodou, že se ruku v ruce s rozšířenímdendrodatací rozvíjí do hloubky i zájem o jednotlivé druhydřevěných konstrukcí, mezi nimiž nesporně dominují kro-vy. Zejména systematické dokumentační a klasifikační prá-ce J. Škabrady a J. Bláhy2) znamenaly za posledních sedmlet v oblasti poznání historických krovových konstrukcí nanašem území veliký skok. Na základě nových poznatků pakvstoupila ve známost poměrně rozsáhlá skupina dochova-ných středověkých krovů. Překvapivě velké množství kro-vů ze 14. století bylo například odhaleno na městských do-mech na Starém Městě Pražském.3) Postupně dochází k ales-poň základnímu monitoringu krovů i u objektů mimo vlast-ní jádro Pražské památkové rezervace. Výsledky ukazují, žekrovy pozdně středověkého stáří u starších kostelních sta-veb nejsou v pražské oblasti výjimkou.4)

Mezi objekty se zajímavou konfigurací střech patří ne-pochybně i farní kostel svatého Michaela archanděla v Po-dolí. Archaický vzhled kostela s velmi příkrou sedlovou stře-chou nad lodí (obr. 1) je akcentován i podobou polodřevě-né zvonice stojící samostatně, jižně od kostela, při bráně are-álu (obr. 2). V průběhu roku 2005 proběhla oprava zvonicea fasád kostela. Přípravy podkladů pro obě akce bylo vyu-žito k pořízení základní památkové dokumentace zvonice,a následně i všech krovů vlastního kostela. Ze všech zkou-maných konstrukcí byly také odebrány vzorky pro dend-rochronologickou dataci. Výsledky průzkumů byly v mno-ha ohledech překvapivé.