:MA

)-11.

'alia

í.i.: n

46.

Dostupnost zdlrojů surouina s?ecializouantí uýrobau době laténsk'éDoba |aténská ie obecněpokládána .^ óbdobí,v němždoš|o k ýraznému roa,ojispecia|izovaných řemeseíJedná se o ýrobu za úče|emsměny, soustředěnou Pouzena určité typy ýrobkťt,která často navíc wadova|aspeciá|ní technickéa organizační schopnostipříslušných v'lrobců čikomunit. V někteýhpřípadech ovšem by|aspecia|izace za|ožena, spíšenež na ov|ádnutí ýjimeinýchtechno|ogických postupů iiPřekonání pracovní náročnostiněkteýh ýrobních činností.na přís.tupu ke specificýma v krajině jen ýjimečněoostupným surovinám.

*e Tomáš MANCELKatedra archeologie, UHK

e A|žběta DANIELlSoVÁArcheoIogický ústav AV ČR.Praha, v. v. i.

,i ,uuoa

V' Pravéké'archeologii oznaČujeme;ako specializovanou ýrobu tíovéčinnosd, jejichž produÉce ."byl"...-ce1a Pouze pro uspokojování vlast-ntcn porřeb či porřeb vlasrní komu-yyt, nýbrž prostřednicwím směny,é? P,? další spotřebitele (Venclo/á

io ,.o?B 63). Pocet ýrobců je v ta.

|"1.n případech vždynižsí neZPo-

:;.. *:n'u-':?Lú (Costin 1q9I' 43).

Kromě speciáIních rechnických dó-vedností uyžadovala specializovanáryroba rake schopnosri organizaČ-nt. souvlse.1ící napi. se zajišrénimpoťrebne suroviny ci s disrribucí

:::.::! ýrobků (Vencloua. l995a'541

.: 200 l

., 9). SPecializovane ýrobníaKtlvlry' ktere se mohou odehrávar

na'úrovni vŠech sLupnů produkce.tedy ve ťazi získáváni surovin, ve Í]ázijejich zpracování a samozře jmě téŽ

ve fazi ýroby finá'ních prod,uktů ., s kru'-ry zhotovovanými z tzv. Čer-Je možno nahlížet i. t.1.;-'nr.o*; ;i;h'."teriálů. Jejich užíváni jez mloharůztých hledisek (Venclouá Jái;'.". téŽvpředcho zíchinásle-2?01, 5,9;2002,35) s:=:::.TJ; i:iřa úsecích pravěku (Venclouánlml mají též aspekry stoji.cí v poza- zoól , nc.D2 s další lit.). Ve střed-dí vzniku tohoio fánoménu (Neu- ní Evropě se k surovinám této ka.stupnJ 1995,642).Tv isou kromě bi. ,"g";i; Ía.d"í zejména šuartna, Jed.-o1ogickýcl-rhlediseť(iohlaví,věkove ;f;;':.|1i-í, r..".."',)iit'"ly"a J. ;;;:;:::.YýTj:niiý,:ř#:definice ýrobní specializace zahr- .i ' t.o-p"t..ní vrsny bituminóz-novany (Costin 1991'a), sl1cř3ya1y,,ir,o.l,rovce svrchnostephanské-hned v několika oblastech. vedl,e r'... .1ui' (svrchní karbon), který se

1idT:| o.31]iko11Ích p.'.o,,- ;.ř;;j" v nadiožních o,.,,,,á.hntcn postupů či ov'ádnutí nároč- r.""í"''to 1."*";;;i.;i;a',ř* r..ných technologií (např. v hrnčíř- zi.i'".ui*.i dnešního Rakovnic-ství ovládnutí práce ni hrnčiřském r."l'']u".t" .(Žákouá 2001, 22B)'

},|T;.Tft *NK::;2014) i,;i; i"'.ř.'u,"rcho.zy švartny se na-

dostupnost potr"uný.t.c".1:]] ,*u cházejí v ť1dol1 n"r."''l.or'. i...

p"r. uyr" |.o.;'-ř 1;:ď$41 [T,'"'"Ll.Í:ffi :*i* mlizovaných ýrobních ryry J1..1 i;;;;;;,2001, BB).K jejich exolo-ní především v takových případech, i,^,i-ž^'ata"m zisku i..io,,i,,y p.okdy se jedna'o o těŽko i'i.iai."r1'j ň;; rů'zných. arteíaktťl, -rnezi

matert.áIy s ýrazně omezeným při- .'i-,z "'ří,i,i",1,'Íji5I,:,^':, .ii^,",?:y:É,tem'Takovousituaci...k;;,::?^;::ůť:;:]T^l,;":;rze qemonstrovatnaněkoliky2,bra-

,,í zobi, 97-1o3), docházelo v oo.ných příkladech z průběhu doúyr"- d.;; i ts2-C7,tedy přibližně odténské. Počátku 3' scol. př. n.1. do prvníchš,a,tna I;;1,,,";Í}.,- 'ó*'i.1?":,:r:

Ved]e l<ru'-roých šperků vyrábé- .ffi'i:::;í:.'Ts'TŤ".:-?tÍ;ných z kovu '" l"."tt" aou.,,zJ")- á".u' oiJ"u"í jejich obliby, steiněnou setkáváme (v různé intenzitě) jako áozno.t1ejicl-r sektrndárního

ÁÍ1é|.'J }.Ů L$f, j ř .'1,i-'ží7Áx í ;np.e

r obr. 1 Reptiky švartnoých ýrobků, Foto P' Ondroušek

E

36l;&1'{ ŽtvÁ ancHtorocIE - REA 3$

l obr. 2 Rozšíření ýrobků z kounovské švartny. Podle Venclová

2001, obr. 64.

\'ytlZirí' Krtrhor ý šperl< z cerrlýchmrrcrijIu byl noŠcn pt.cdcvšIrttŽenskou částí populace vyznaču-jící se často bohatší hrobovou ý-bavou' řidčeji jej ovšem nachází-me též ve výbavác1r pohřbťr mužťrči nedospělých jedincťl (Venclouá2001,116-117, tab. 16). Jejich obli-ba patrnc vycházcIa ncjen z jc.1ic|r

elekrnilro vzlrl,'drr. rlc tcz zc sym-bolickél.ro významu, o němž násirl[ormuji allt icke písemtre Pramť-ny (.Rochna 1962,72).

Petrografi cké (Venclouá 2001, 8'1 88,l;rb. 9; Žákoucí 2001) a palinologic-ké (Valterouá 2001) analýzy několi-ka desítek artefaktťl zhotovenýcl'lz ccr.ných maLeriáIťr pouI<aztrji nadominantní postavení švartnovýchýrobků V rámci velké části stře-doevropského prostoru (obr. 2).Takové závěry poclporuje také ly.hocÍnocení náIezového kontextua vizuálního charakteru c1alšíchexemplářů' i kďyž takové určenínemus'í být vždy zcela spolehlivé.Jen z Cecl-r by1o k roku 200I zná.mo. vt'dIc cetnýclr ná|t'zťr z ýrob-ních lokalit, kolem 200 krul.rťlprokazatelně či r'ysoce pravděpo-clobně zl-rotovených z kounovskéšvrrtny. Dr]Ši d.'kIady pak pochá-zejí z' l.1.orav1'' Slovenska, Polska'

Maďalska, RakorLska a Něnrecka(Venclouá 2001, |0_Ú1). Nejvzdá-lenější p roka zatelný ýskyt takor,é-ho Špcr.ku byI zaznamenán n.l po-hřebišti v Mani na jihozápadnímSlover-rsku Iežícím cca '100 knr odpiir.ozcných výchozťr švarLnové stt-rovlny.

Široká distribuce finálních pro-duktů ostře kontrastr.r.je s geogra-ficky onrezeným ýskytem dokladůjejich ýroby. Spo|ehlivc stoPy ta-koých aktivit - reprezentované ná-lezy dílenských objektů' slrrov1ny,většíl-ro množswí ýrobníl-ro odpa.dtr, zmetkťr a výrobních nástrojůjsou totiž dokumer.Ltovány PoLlZer' blízkosti ýše zmíněných rýcho-zů švartny, a to v převáŽné většinědo r,zdálenosti cca 11 km (Venclo

uá 2001, 95, obr. 56 57). Komu.- i,.. .,r.,",.-;, -; , , ,, ., , ., indusftialnt"" | "" Izónu (k definici pojmtr viz Venclouáloo\h\ zirovaň rcŽilv z niirotnnosrizdejších zdroji železné rudy a r'ed-1e švartnoýc1-r ýrobkťr se zarr-rěřo.val1z 53|6 na ýrobu železa (Vencbuá20u, r22 r41).

Sut"ouinl pro u)robumlecícb zařízeníí-)h.]^l..^'' .ir''..i I ozofr.rJelnei v případě některýcl-r surovin uŽí-vanýcl-r k ýrobě rotačnícl-r mlýnů(obr. 3). K jejich masovénru rozší-ření v středoevropském laténskémkor.rtextu cLošIo nejdi.ír'e v LT C1(cca 2. pol. 3. stol. př. n. l.). s jis-tototr ovšem až v prťrbělrtr LT C2D 1, tecly zhrtrba v posledních dvoustaletích před zlomenr letopočttr.Původ tcro inovace je spatfovánve Sti.edomoi.í, čer.rrtrž nasvědčuje

také distribr-rce nejstarších exenr-plaiťr znamyclr Zě západocv-ropského Prostředí již ocl konce6. stol' př. n.I. (,Wefers 2012).Rotač-ní mlýny, které ýrazně zefektivni-I1' pr.oces scmíláni obiInych zr.n. s.'

rychle sta1y žádanýnl artiklen, je-hož význam zasahoval do praktic-ké i symbolické roviny tehdejšíhožtvota (DanieLisoutí Mangel Dr-nous\1 2011 s další lit.).

Dr.rivá vÓtŠina znjnlých mlýntlbyla zhotovena z kva1itních surovinvhodnych plo dany ricr'1. Jednj se

o materiály' kter.é se při mletí tolikneohlazovaly a dokázaly si po c1elší

dobr-r přirozeně trdržec drsný povrch(Cižmář Leichman 2007, I17_1I9),V českých zemích jsor-r nejpočetně-ji zastoupeny výrobky z tefritické-lrn ňnnlirr l (zně|rc\ ,iskávanchona ťrbočícl-r Kunětické l-rory nedale-ko Pardrrbic, z křemenného porý-ru s ýskytenr v opárenském úrdo.1í u Lovosic, cláIe z křernence' jel-rožzdroje se nacháze1í kdesi na Cl-ro.mutovsku, nejspíše v oko]í Rěšic čiCet.ttovic. a zarkózy s9'clrozyv P.r-

.lhrí. v ob]esri Boskovickc brazdy.ale i jinde (Čizmer Leicbmann 2007,113' 116). Na Morar,ě a .jihozápad-ním S1ovensku se někdy setkár,ámetéž s ýrobky s olivinického baza-ltu, jehoŽ přirozený ýskyt je dolo-žen l' lakotrském Br-rrgen1andu na

,:..lo|<alirč Patrlibcr.g (Cižnař Lcicbmann 2007,113 116, 119, obr. 11).

V plrrrich dvoLr pirp.rdech se po-daři]o idenrifiktlr'at diln1'. v nichŽbyly mlýny prodrrkovány. Ž"rno"yz tefritického fono1itr-r se ryráběIypřímo na ťrpatí Kunětické hory nak. ťl. Ráby. Výrobní aktivity zde do.kládají ná|ezy cd,é řady polotovarťr,

lobr.3 ČeskéLhotice,okr'Chrudin.Nálezyčóstírotačnichnlýnů,FotoT.Mangel.

ZIVA ARCHEOLOCIE REA

l obr. 4 Distribuce laténských žernovů a provenience materiálů užitých k 1ejich ýrobě1 tefritický fonolit (misto produkce: Kunětická hora),2 křemenný porflr (místo produkce:

Lovosice), 3 křemenec (místo produkce: Chomutovsko), 4 olivinický a pyroxenický bazalt

(místo produkce: Burgenland). PodIe Danielisovrí Mangel Drnovský 2011, napa 1.

Zmetkťt i finálních ýrobkťr (Danie-

lkouá Mangel Drnouslý 2011,68,obr. 6). obdobné spektrum nále-zů je svědkem prodr-rkce r.ealizova-né z křenrenného porýrtr v Lovo-sicích ('Fróhlich - Waldbauser 1989,

|7 l9) vzdálcných od Opárensl<ó.ho údolí cca 5 km. Výrobní centrazpracovávající křemenec a arkózwdosud pi.esně 1okalizována nebyla,Iz.' .lvšem predpoklader .1ejich pro-st(\rovor.r vrzbrr na zdrojc strror in.stejně jako tonru je i v případě oli-vinického basaltu (Cižmář Leicb-

mann 2002,265). K ýrobě žernovťrbv1y v nrer'rší míře vyrržívány i další'rnér-rě vhodné suroviny, k nimŽ ná-leŽí např. různé vápence, pískovcečí droba (Čizmar. Leichmann 2007,118 119, obr.7).

Při pohledu na distribuční mapyzacllycttjící rozšířerrí mlÝnťr pochá-z,'ircrch ze |Ýl' v ramci CccIr blrŽe lo--'l'...''|<alizor'aných pr.o.lLrkcrrich ccnt('r.tedy z Kur'iětické l-rory' z Lovosica z oblasti Chornutovska (obr. 4;

Cižmář Leichmann 2()07,I19 I2I,obr. 8 10) dospějeme k závéru, žesými ýrobky pokr;,waly celou se-

l'err.ií část Cech, území Morar,ya ojedině1e i zápaďní oblast Sloven-ska. JiŽní polovina českého úzerníby1a doménou spíše menšíc}r díIenr,yuŽívajících ocllišné místní a čas-ťo méně kvalitní zdro1e (FróhlicbWalclhauser 1989, 38 40, tab. 3;'\Yaldhauser 1981, 196). Produkcevýše ur'ecler.iých ýrobních centerpracujicich s kvaIitnírrri sttr.ovina-n-ri dnes n'oří většinovor-r část sou-bortr známých českýcl-r a morav-ských nálezťr laténských Žernovů.Ty byly navíc velmi často distribrrclván1r n3 značné vzdálenosti. Jakorr-rodelový přík1ad mťLžou poslou-žit dílny sittrovarré pod Kunětickoulrtlrou vytIŽir ajIcI bIlzkc zdrojc tc[-ritického Fonolitu. Jejich prodr-rktydnes nacházífle na více neŽ dvott.'|esirkácir lo|<elir. |.'zicich rrtjcasté-ji r'e východo' a středočeské oblasti.Znátnéjsor-r ovšem, i kdyŽ ojedině-|e, l' ze západní části Cech' odkudpocházejí dva exemplái.e z lokali-q, Soběsuky, vzdáiené 174 kn odKunct icke hory. Jcjiclr n.'jvzdále-nější nálezy pak byly z'aznarr'ená...,. - r -. ;;1.^--^-..1-;,r Slovenskuna cca 200 km vzdá1enérn hraclis-ktL Pohanská u Plaveckého Podlrra-di (Čižmář Leicbmann 2007, II9).Zajínavá je skutečnost, Že v soubo.r'u l43 r.oteČníclr mlynťr znjmycllz oppida Staré Hradisko leŽícího

cca l00 |<m od Kunérickc lrory tvo-řily prodr-rkty z teíritickél'ro fonoli-ty 44,7 y" (Čižlnář Leichmann 2002,261- 2()2i. Jcjich vyssr zasroupcnije clokurnentováno i na jiných mo-ravských lokalitách (Cižmář Leicbmann 2007, 117). jako další .jsouv souboru ze Starého Hradiska téŽr1.rezneji l.eprezcnrovány kiemcn-cor'é rr-rlýny patrně ze severozápad-ních Čech či ýrobky z olivinickéhobasaltu z okolí rakouského Pauli-bcrgtr. krcr.c t ak v .lbou piípadccJlmusely na cestě ke koncovému spo-třebite1i pi.ekonat vzdáIenost v,všší

než 200 krn. Naproti tomu mlýnyzhororcne z mtiné vhodnýc|r suro-vin byly distribtrovány na výraznékr.atší vzclálenosti. Jednalo se věcši-nou o ťrseky nepřekračtrjící 40 km,méně často pak aŽ 80 km (ČižmářLeichmann 2007, 118 119, obr. 7;

Fróhlich \ÍIaldbauser 1989, 38-10).

\IÍul lL

Grafit byl po celou c1obu laténskouŽádanou sLrrovit.icltL přeclevším jakoostřivo kerarnické1ro těsta rz rám-ci 1-rrnčíř.ské prodrrkce (obr. 5).

S grafitovotL kerami]<ou se setká-r'áme i v některých dalšícl-r pravě-kých epocl-rác1r' ovšem právě v laté.nu c1ozna1o její rozšíření Ve středníEvropě svého vrcholu (Hlaua 2008a,I93 I97, 2B 224). V sor-rvislos-

ti s hrnčířsn.ím je ýznan grafituspatř.ován ve zkvalitnění výrobnícl-r

vlastností hrncrisI<é lrliny. srcjnéjako ve zlepšení užitných vlastnostísantotnych Irrncíiskýclr pr.ldtrkrŮ.k nin-rž náleŽí především snížení je.jich prťrlinčivosti či zvýšení tepeiné

E

l obr. 5 Ceské Lhotice, okr. Chrudin. Vý-

běr z grafitového keramického zboŽí' Podle

Danielisová 201 0, P4 Tab, 1 1 : 1, 3, 4.

E

. ŽIVÁ ARCHEoLoClE REA

.l'.1 r':;:r::a:-: '-:

odolnosti (Hlaua 2008a,Trebsche 2011,451).

Ve střední Evropě se vý-znarr.rnější zdroje gra-fit'' ..er].á'oii nrni

v jiŽních Čechác}r' po.dél západní l'rraniceMorar.H na CI-rrudimsku,

)11 )14..r

'j

v okolí německéhcl Pasova,V oblasti dolnorakor-rské- !

ho Waldviert elv (Danielko- \

uá 2010,206; Hlaua 2008a,191 193; Kappel 1969,26 37, Abb. 11; Waldhau-ser 1992,382, Abb. 3, Anm. 23).Ze zastoupení grafitor'él-ro zbožína českýc1r Iaténskýcl-r sídlištích(\Xtaldbauser 1992, 379 383, Abb.2) lyplýá skutečnos!, že jel-ro po-díl v keramických souborech klesáuntět.ni r zdilcnosri od zdrojťr gr.l-fitové sur.oviny (obr. 6). obdobnorrsítuaci, která rrrťlže Patťně oďráŽetcharakter pťrvodního distribuční-ho sysl.imu' lzc spetřovat i v prípa-de dal'íc|r sticdoť\ rtlps|<ýcIl rcgi-onŮ' (\xlaldhauser 1992,381, AL]b. 3).

Je ovŠelll ntrlno podot|<n.lttt' Že

obdobná nedáVno provedená ana-lýza keramických souborti Z mo-ťavských sícllišť tento trend jeclno-značně nepotvrclila (Hlaua 2008a,204). I zde se ovšem lokality s nej-r'ětším podílerrr grafitové kerami-ky naclrázejí v oblastecl-r s četnýmizdr.oji cliskutor,ané srrrovin1'. Ne-úměrně wsoký podíl grafitor'éhozboŽí'zaznlmcrrcný ne rrckLerýclr

t lll2*3 :;1

aůy

50 km

sídlištích minro tvto oblasd je po-tom vysvětlován jako potenciální.lťr'lcd,'k misrnl lyr..lbv z imporro-r'ané suroviny a jednoznačně jakodoklac1 obchodníclr vazeb s ob1ast-mi zdrojťr grafitu. Poclle staršícl'ltrizorťt byla picdmčrcrrr sminyspíše grafitová hlína či hotové ná-doby (např. Kappel 1969, D3 r24;Paret 1929' 52)' novější zjištěníovšem naznačqí jinotl alternativrr.

,-,,.i, grafitové keramiky na

i sídlištích doby laténské v Če

.-.. i chách'1 oblasti osídlenévobdo

i ." ', bí LT C_D1,2 uýznamné zdroje

grafitu uyužívané od vrcholného..j středověku, 3 menší loŽiska grafi.tu, 4 nálezy hrudek surového grafttu na

pozdně halštatských a laténských sídlištích.Podle Waldhauser 1992, Abb. 1.

Př.ír:odovědné analýzv náIezů z lo-ka1it ležících často mimo bezpro-střeclní dosah zdrojťr grafitovÝcl-rsurovin ttkazují, že l,e1ká část toho-to zboží byla vyrobena z lokálníchhlín, ostřených ol'šen.r c1ováženýmgraťltem (Tbér Mangel 2014, 22s další lit)' Torr'rrr často napovída-

-jí také četné ná1ezv hrudek suror'é-ho grafitr-r (otlr. 7)' jež jsou běŽněn.rcházeny v rilrrci r ctŠiny rypťr la-ténských sídlištních lokaIlt (HLaua2008a, 2o5 211). Některé lozborysvědčí o tfansPortLr této surovinyr.ra značné r'zdálenosti' překračujícíněkdy i r.rěkolik set kilome trťr. Jakopříklad lze rrvést nálezy srrrového'.. 'n.'' , \ Í;l^''; . .^ ;iznt MtlrrvÓ(Cížek 199! nebo z Čataje na jil'ro-západním Slovensku (Molák illášouá 1987). V obotr přípaclecl-r bylprokázán jejiclr původ v jil'ročeskéoblasti.

l obr' 7 Novosedly, okr. Český Krumlov'Zlomek surového grafltu z prostoru laténského sídliště zkoumaného v roce 1994.

Foto T. Mangel.

'i:

T

1r](j

qt rrTfat

{.í.

l obr. 6 Podíl

Cornouaille'

Aquta|n€

Haure seirre tso :,r".T*i;[f,

".,,a

5du,nol Rheinfelo". Reivhennotl .!h'.sourcef a,. ry' "',: -;r

ilf,1':"" {

Salinsa k ř nl' Hn||"inHa||stattt r.

, on5 de Sdurier **O 8'"

ť,4'tjt6

Ďoss|o ** 5also l{

Maggiore

.1., l

'aSalies de Bearn

l obr. 8 Zdroje soli v Evropě a je1ich uyužívání v době železné' Podle olivier _ Kovacik 2006, fig. 1' upraveno

ZIVA ARCHEOLOCIE - REA

li-:ll..l

Sůl

Důležitorr surovinou byla a stále jesůl. Její lyužirí spočívá předevšímv potravinářství, svůj ýznam n'áovšem i v dalších oblastech, jako jenapř. metalurgie či zpracování kiží(Stóllner 2002a, a7). Relativně říd-ce dostupné kontinentální zdrojesoli byly exploatovány již od neo.litu, k jejic1-r maximálnímu vyttžitíovšem došlo aŽ v průběhu doby že-lezné (obr. 8). V alpské oblasti bylatato surovina získávána pťostřecl-nicwím hlubinné réžby. v dalšíchpřípadech, které se pojí s oblastmiLotrinska, Badenska-Wúrťenrber-ska' Hessenska a okolím Halle, selžívalo tzv. briketáže, tedy odpařo-vaní solanky (roztoku získaného zesolných pramenťr) ve Formácl-r. Ze-jména v závértl doby laténské pakdocházelo v přímořských oblastechtaké k rafinaci so1i z mořské vody(Oliuier Kouacih 2006, 558 559).

Nejznámější případy Ve střední EV-ropě jsou bezpochyby alpské dolyv Solné komoře reprezentované nalokalitách v Halistattu a Dtirrnber-gl (Kern et al. 2009). Dolování soli naSa1zbergu nad rakouským Hallstat-tem se povaŽuje za- jeden z ,,nejkom-plexnějších ekonomických syscémův prehistorii.,, zaIlrnwjící prodr-rkcia distribuci na regionáIní a suprafe-gionální úrovni. SůI se zde dolova-la pod povrchem pomocí těžebníchštol. Hlavní rozkvět spadá přede-vším do prťrběhu starší doby železné(8. 6. sto1. př. n. 1') a k jeho ukonče-ní' patrně v dťrsledku přírodní kata-stroý, doš1o v počátcích doby latén-ské, během'1' stol. př. n. 1.

Ohromné mnoŽswí archeologic-kýc1-r nálezťr a jejich perfektní stavdaný konzervací v soli umožnilcletai1ně rekonstruovat organiza-ci pracovního Proceslr v c1olechod oddělení solného bloku k jehotranspoftLl lyh1oubenou šaclrtou.. ,.^. ''..l. íl|'^..Á ]f'lni Činnostv Hallstattu, která se dá charakte-rizovat jako,,proto-industriáIní..,zahrnuje:1. intenzivní produkci s \ysokou

ýtěžností;2. stabilní systém se silnou

.^.;:]-; ....^-;''... . lťtrazemĎUlldlttl Uršdrrrz4Lr Ď (

na kontinuitu produkce;3. optímalizované a efektivní

pracovní Pos tllPy (pr okázanélysokou standardizací nářad-ía produktů);

4. fázovaný pracovní procesrozdělení pracovnícl-r ťl.1o1-l

',dělba práce.. a

5. tomu piizpůsobenouinFrastrukturu.

Hallsratt tak byl na jcdné srr.;.né ..cenrrem produkce... poskyrrr-jícím (zásadní) komodiru. krerábyla předmětem 1okálního i dá1ko-vého obchodu, na straně druhé sevšak stal též neméně ýznamným,,centrem konzumace.., generují-cím r'ysoké nároky na pracovní sílua Prostředky k pÍež'ití. Vzhledemke klimatickým podmínkím zďepráce nebyla sezónní, ale v dolechse pracovalo po celý rok. V rám-ci e|ektivizace produkce se síc1liš-tě pracovní komuniry nacházelov blízkosti dolťr. To ovšerl znarte-nalo, že nebylo patrně soběstačné'co sc zernědélskych procluktů ryka.lo (minimá1ně co se ýče rostlinnéproclukce), ale k jeho podpoře bylanutná stabilní podpťrrná síé in-írastruktura zásobitelťr z níže po-iožených oblastí (Koual,ik Reschrei-tet" 2010). Hallstattské sídliště takbylo v ťrzkém Vztahu s producentyz nížin. Archeologické prameny do-k|ádají kromé porravin (známý do-klad nakládané1ro vepřového masaz pozdní doby bronzové) také pra-videlné zásobování materiály napracovní vybavení (dubové nástrojepouŽívané při dolování soli nepo-cházejí ze dřeva ze Salzbergu, ale ze40 km vzdálených nížin),

Důlní komplexy jako ty na Sa1zber-grr rr HaIIstarrtl a na DÚrrnbergtrr-r Halleinu reprezentují také cen-tra bohatswí, zprostředkovanéhona záklaďé distribuce zmiňovanézásadní komodiry transalpinskýchkontraktťl a také technologickéhoa infl.astrukturálního knou.how,které kolem soustředilo i jiné akti-viq než pouze prod'ukci a distribu-ci soli. V tomto aspektu byla ýhocl-nější poloha Diirrnbergr-r, kde by1asůl,,primárním palir'em.. (Stallner2002b, 86) pro ekonomický vzestupce[ého r.egionu a koncenťt.aci i-1i-nýcl.r specializovaných aktivic, kterésem přitáhla již vytvoiená síé nad-regionálních kontaktťr' Nejpozdějiod 6. stol. př. n. l. tak byl Hallstattna vedoucí pozici r,ystřídán Důrrn-bergem. Zďejší těžba probíl-rala ver'ysoké intenzitě do 3. stol. př.. n. 1.,

pťicemz její onrezcne dol<lady po-kračr-rjí aŽ do počátkťr cloby ř.ímské(Ket"n et al. 2009). Již od počátkr-r se

rnístní téžaÍi spoléhali na novéželezné _ nástro1.e. Navíc vzhledemk tomu, Že se lokalita nacházelav topograficky vlídnějším prostředínež Hailstatt a místní zďroje zahr-novaly také žeIezné a měděné rudy,brzy se zde vywořilo ýznamné na-dregionální centrum bohatswímsrovnatelné se soudobým prostř.e-dím pozdně halštatskýcl-r knížat nazápaďě.

Místní komuniry v obou případechdemografi cky odpovídající',vesnic-ké populaci..' zároveň. jeví nespornédoklady kumulace osobního bo-lratswí, které je spojeno s přímoukontrolou produkce vzácné suro-viny' Na lokálních pohřebištích,ať jiz v HaIIstatrrr. nebo pozdé-jii v okolí Durrnbergu, byly v rámcivybav uk|ádány IuxusnI i imporro.vané předměty (antar, slonovina,bronzové nádoby, šperky, skleněnénádoby, zbraně a-|.), které zvyšova-ly sociální status místní produkč-ní komuniry na rozclíl ocl jejich,,nespecializovanýcl-r.. sorrčasníkťr.Přitom se na těchto po1-rřebištíchodr ázeji i urciLe sociá|ni rozdiIyhroby jsou bohaté kostrové, žáro-vé nebo i c}rudě r'ybavené. Svěclčíto o tom' že ačkoliv je počet bohatěr'ybavených hrobů poměrně velkýne ce1á komunita téžila z Produkcesoli jako celek, ale byly zde patrnéspolečenské rozďíIy. Bohatswí nalé-zané v hrobech je potom ťepfezen.tantem Prestiže daných komr:nit.

Nejmladší aktiviry jsou v Hallstat-tu clo]<umentovány v 2. 1' sto1'př. n. l. objem produkce byl ovšemnesrovnatelně menší a společensképostavení místní skupiny l.rorníků,dle nálezů z jejt'ch sídliště v poloze,,Damtnwiese,,, již zďaleka nebylotak prestižní' Po ťrpadku alpskýchlokalit v mladší době laténské secentra proclukce soli přenesla pře-clevším do okolí německých 1oka.lit v oko]í Halle či Bad Nauheim,odkud byla uspokojována širokápoPtáVka po soli Ze střední Evropyvčetně Cech. Pozorrrhodnorr oblas-tí z hlediska zkoumání společenskéotganizace získávání soli v průběhudoby železné1e také údolí ř.eky Seilleve východní Francii (Lotrinsko). Sů1zde byIa získáv ána již zrr.rínénou bri.ketáží, tj. odpařováním solanky zeslaných pramenťr ve speciálně vybrdovaných pecích (oliuier Kouacik2006). Archeologický ýzk,:Lm zdeclokázal poPsat celý výrobní Pfoces)

.i.' ::....1,, ŽtvÁ nncHeoLoclE REA :f.j

který byl r'ysoce speciaIizovaný a fá-zovaný probíhala zde organizova.ná dělba práce. Dvě hlavní obclo-bí zdejšího získávání soli spadajído 8. 6. scol. př. n. l. (c1oba halštai-ská) a do 2..1. stol. př. n. l. (mladšía pozdní doba laténská). Zatímcose odhaduje, že ve starší ďobě želez-né zde by1y vyprodukovány stovkyaž tlsíce t-un Za rok, v závěru dobylaténské to již činilo tisíce aŽ desecitisíce tun za tok a byla pozorovánavysoká scandardizace postupů, kdyse ýsledný solný produkt distri-buoval v jednomých váhoých jed-notkách a předpokládá se, že t-akémohl slouŽit jako určitá forma pla-tidla. Rozsáhlé industriální akti-Vlty znamenaly obrovský impaktna přírodní proscředí a uŽ v doběželezné poznamenaly krajinu na-tolik, že změny jsou patrné aŽ dosoučasnosti. Sousravným gcne.rováním velkého objemu odpaduz proclukce (především fragmen-tů h1iněných forem a reliktů pecí)vznikly vblízkosti tokrr Seílle umě-lé ,,pahorky.. dlouhé 50 500 ma mocné 1-I2 m. Tvoří je až 4 r .:.ri-

1ióny m3 odpadního materiálu, nakterých dnes stojí původní římskáa pak středověká města Marsal,Moyenvic a Vic-sur-Seille.

Nedaleké prozkoumané sídliště tě.žitelů dovolilo rekonstruovat jejichŽivotní sťyl a V širším pohledu takéspolečenskou organízact celé,,pro-to-indrrstrie... Předně je třeba siuvědomit, že získáváním cenne sll-roviny mrrselo být generováno pod-statné bohatswí' ze kterého bez.pfostředně těžila komunita, kterák ní oviádala přístup. Na sídlištiz 6. stol. př. n. 1. je pacrné, že tatokomunica zde také síd1íla _ bylyzde nalezeny imporry exotických

l obr. 9 Bělčice, okr. Strakonice, Rýžovnické sejpy v povodí Záv i š ín s ké h o p oto ka n e d a l e ko I a té n s ké h o čty řú h e l n íkové h o va l ové h oareálu. Foto A' Danielisová.

AX'C |.J [{} t*C' ř \YLŽíYÁN í l.} p'* ! *

surovin, jako je korá1 a jantaq kterénaznačují' že se získáváním soli zdemohly být asociovány i ostatní spe-ciaIizov ané a společensky prestižníaktiviry jako je např. ýroba šper-ků. oproci tomu V m1adší a pozd-ní době laténské se celý proces jevíjako centralizovanější a pravděpo-dobně společensky kontrolovánýz jlného místa neŽ ze sídliště vlast-ních producentů. Svědčí o tom ná-padně chudší náIezoý fond bezstop Po prescižnějších předmětech,které by ukazovaly na bohatswímístní komuniry. Je tedy možné, žezisk z produkce so1i byl odváděn ji-nam než vlastním prodr-rcentůmtedy že z celého procesu Zpťo-středkovaně bohatla spo1ečenskáskupina (nebo i jednot1ivec?), kteráse už osobně nezabýuala jejím zís-káváním, ale aŽ kontrolou produk-ce a distribuce.

Drahé koujZ|ato a srříbro hrají ýznamnouekonomicko-sociální roli _ zejménazlato mělo funkci presúžního kovu,jehož vlastnicwí a manipulace s nímrozdělovalaspolečenské ťtrovně dobylaténské' V podobě masivních špei-kú. neziídka lrxusních imporrŮ. re-prezentovalo ýIúný sťatus pozdněhalštatských a časně laténských elit,úzce propojený s rituální rovinou.S průběhem mladší cloby laténské sedo původně společensky decentrali-zované středo1aténské společnostidostává noý element, který ji buderozhodujícím způsobem strukil-rro-vat až ďo konce . mince. Ke zlatLr sev této době masově přiďává stříbro,do té doby nehrající ýraznou roli.obrovská produkce mincí od polo-viny 3. stol. př. n. l., především naprodukčně obchodních lokalitáchcentrálního cypu' jakou byly např'Němčice na Hané, charakterizujenepochybně hltrbší zmeny Ve sPo-lečnosti, kteým začínají dominovatekonomické vztahy a diplomaticko-komerční kontakty v rámci soudobéEvropy (Danielisoucí 20ll). Společněs ťím' jak se zvyšoval organizační po-tenciál a clynamicky se q,wíjela spe-cjal tzace v klíčoýclr ekonomickýchodvěwích (např. hrnčířs tví, železáÍ-ství apod.), projevující se mimo jinéstanciardizací ýrobních postupůi produktťr a vyšším objemem eko-nomici<1;ch (ale i diplomarickych)kontaktů, bylo potřeba mít k dis-pozici jednoznačný hodnotoý ekvi-valent. Ačkoliv je skutečná íunkce

flM,t

mincí v době laténské stále předmě-tem diskuzí, jejich ekonomická roleje stále více přijírnána (Iúiliu 2011).

Ačkoliv objem zlata v pozdně ha1.štatských a časně laténských šper-cích nebyl zanedbatelný, poptávkapo drahém kovu nesrovnatelně ros-te v závéru střední doby laténské.odhaduje se, že zrnincované zlatowořilo 98 7o (!) hmomosti veškeréhozlatazpracovaného na našem územív rozmezí celé doby železné (Wald-hauser 1997' 222). Je pravděpodobné(a exaktními metodami doloŽené),Že pro ýrobu zlaých mincí byly ne-ziídkavyužívány externí zdroje (tedyzlaté piedměq, nebo i mtnce na naŠeťrzemí importované), nutnost ex-ploatace lokálních ložisek však jev kontextu produkce mincí nasna-dé. Zlato se získávalo ýžováním tzv.volného sedimenm ze sekrrndárníchložisek nejčastěji ve vodních nápla-vech. Ačkoliv se pro dobu laténskoumusí důvodně předpokládat, jehodoklady jsou, především při ma.lém rozsahu, archeologicky špatněčitelné. Navíc terénní relikry po ý-žování se7py (deponie odpadníhopísčitého nebo štěrkopískového se-dimentu po proplaven í, kteý zů,stá-vá na'březích' obr. 9) - Patií Ínezitm. nelzaviené nálezové celky, tj.býn,ají obrížně datovatelné. Všechnypodobné náIezové kontexty s 1atén.skými nálezy se posléze ukrzaly jakostředověké fako např. se-jpy v Mod-Iešovicích, dlouho považované zaď,Tkaz téžby z]'ata v době laténské,Waldhauser 1999:).

Nezb1'vá tedy než zaměřit pozor-nost na laténské lokaliry v blízkos-ti původních ýskytů zlata. Yýskytprimárních zďroj,i zlata také moh1mít vliv na umístění centrálníchsídlišé jak ve starší' tak v mladšídobe latenske. Takro lze rrvazovarvzhledem k blízkosd Zlatonosnýchtokťr na Jílovsku (hracliště a oppi-dum na Závisti, oppidum Strado-nice, .Waldhauser

19BB), v blízkostihradiště Vladař v zápaclních Če-chách (Cfutráček _ Šmejda 2005), vestředním Povltaví (oppida NevěziceaHrazany) atd.

Pozornost přitahují také lokďirys doklady iaténských aktivit a záro.veň ýskytu nebo přímo těžby zIa-ta (nejčastěji sejpy) nacházející sev místech nenabízejících mnohomoŽností pro béžný zpúsob obži*ytedy ve lyšší nadmořské ýšce nebo

'4"t ŽtvÁ nncHeorocIE' REA 1i*l?*1{

:l.l'. l'.. t. j .ť),.',l],., : :. l.;,], l

'] ; :

...l.. :'] .,: l'] {:)': :-:'i!t.i.:,

s cl-rudým zeměděIským potenciá-

lem. Takovou lokalitor-r jsor-r např.

Leskovice u Pelhřimova (\Yaldhau-

ser 19B7a) v rámci regionu izolova-

né laténské sídliště v bezprostředníblízkosti nedatovaných dokladťL ý-žování zlata a s depotem 27 zlaýchkeltských nlincí z 2. 1. sto1. př. n. l'(Dobiáš 1926; obr. 10). Nedávno ob-

jevené sídliště v Prášilech při tokukřemelné u zaniklého Frauenthalu(Čulákouá et al' 2012) je s nadmoř'skou ýŠkotr 802 m n. m' prozatimneir'ryše po1oŽenou 1aténskotr lokali-tol,' Čeci''ach. Vzlrledem k celkové

nehostinnosti drsného šumavskélro

Pfostředí a na drr-rhou stranu poměr-

ně početným sícllištním ná.lezťtm se

předpokládají nejspíše opakované

sezónní aktiviry spojerré s exploatací

nedalekého zlatonosného tokr-r' Po-

dobnotr lokďitou je nedaleké sídliš.tě rr Velhartic položené v nadmořské

ýšce kolem 615 m n. m. (,í/aldhau-

ser - Fróhlich 200|,|<de bylo sběrem

doloŽeno laténské sídliště s osídle'ním ze stupňů LT C D. I r-r této lo.

k.rliry se rrvazuje Poulc o sezonnim

rypu osídlení z podobných dťrvodů

.jako u lokaliry Prášiiy.

Za1ímavé se v kontextu výskytu zla'ta .jeví také čtyřúhelníkové valové

areáIy, tzv. Viereckschanzen,. V sou-

časné době se již pří1iš nepocl.rybqe

o jejich sídelní íunkci' otázku však

zůstává, jakým korrrunitám rytoareál)' slouŽily. Na základě analogiíze zápaďní Evropy a nepočetných

archeologických ýzkumů by-

chom ryto ohrazené dvorce moh-

li spojovat s lokální elitou. Přitomje znárto několik př.ípadů, kdy se

., blízkosti těchto lokalit r,yskytu-

jí těŽební areály nebo doklacly ma-

nipulace s drahým kovem. Jmeno'vitě 1ze uvést např. čryřúhelníkovévalové areály na katastrech Bělčica Třebska (obr. 11). U Bělčic se ý-žovnické sejpy v povodí Závišínské-

ho potoka nacházejí1en 700-800 mji1rozápadním a severoýchodnímsměrem (MicháIeh 1999; Waldhau-

ser _ Fróhlich 1992). Početné ýŽov-nické sejpy se nacházejí také zhruba45O m od Třebska (poloha 2:.Wak]'-

hauser 1987b; Waldbauser Sruejtek -Nouáček 1989). Asi 45 m od potokabyl nalezen zlomek laténské nádo-

by. Dťrvody pro existenci valolychareálťr v této oblasti' tzv. České Si-

biři' tedy oblasti nepříliš ťlrodné,

může souviset právě se zdroji dra-

hých kovů, které se vyskytují v-p'o-

vodí Hrádeckého potoka. Nedalekočryřúhelníkového valového areálu

Skřipel na Berounsku se na vedlej-

ším katastru osova nalezl depot

několika zlaý ch mr-ršloviých staté-

rťr a rypu Atl.réna Alkis z 3'f 2. stol.

př. n. 1. (}?adoměrsk:j í955). Výše tLve-

dené areály mohou ukazovat na cí-

lené r'yhledávání zdrojů dral-rýci-t

kovťr v mladší a pozdní době latén.

ske. rj. v období. kdy se n.r n.rŠem

úzerní razl\y mince, a na jejich sor-r

vislost s konkrétními rypy sídlišé.

Specifické postavení určité vrsny

A t"jpv 1000 m

l obr. 10 Leskovice, okr' Pelhřimov. Poloha s náIezem depotu zla

tých keltských statérů. Podle Waldhauser 19B7a.

společnosti a jemu odpovídajícízpůsob sídlení mohly tedy vyplý-

vit právě i z prospektorské činnostiatéžby surovln.

Exploatace stříbrných zdrojů na

našem území zistává stále velkouneznámou. Všechna známá ložiskabyla dle archeologických dokladů:,yttžívána až oc1 raného středově-

krr: přitom objem střibra na \yro-bu drobných nominálťr musel býtobrovský. Je téměř 1ísté, že zvláště

A t"jPY iooo m

l obr. 11 Polohy čtyřúhetníkoých valových areálů a ýžovnické sejpy v jejich blízkosti'

Příbram' Podle Michálek 1999; Waldhauser 19B7b.

\' sVé|y

t.. TŘEB5|<o 2

1000 m

Vlevo BěIčice, okr, Strakonice; vpravo Třebsko, okr.

li ':.i1"'

ŽtvÁ nncHroroc|E' REA tr;

i xa ii L * r* i: i : :.r.;',l.l i-i'j* lt ; :: L) x t : i l':

drobné stříbrné mince sloužilyk lokálnímu obc1-rodu . ýskyt bój-ských stříbrných obolů na lokali-tách v jižním Bavorsku naznaču'jetaké čilé vzájemné obchod-ní sryky(Militk,j 2011). Záhadu původu stříbra v době laténské v Cechách mož.ná částečně 9zřešiiy dlou1-rodobéprospekce na oppidr-r Třísov. Kroměpřetavování cizích rnlncí (nejčastějiasi původem z Bavorska) se k námstříbro mohlo dostávac i v podo-bě ingotů; jeden takoý dokoncev suberátní podobě (tj. dobové íal-ztttn), pochází právě z Tiísova.

Diskuse

U všech zr;'ínéných příkladů ý-robních aktivit se ovšem jedno-značně pojí dvě záklaďní l'rlediska:a) ýrobní aktivity \ze realízovatbez ovládnutí náročnější techno-1ogie r'yžadující dlouhodobé učenía b) ýrobní aktivity přímo souvi-sejí s dostuPností jinak (relativně)vzácných surovin' Jejich ýskyt čas-to ovlivňoval umístění tehdejšíchsídel v krajině a někdy mohl mítV tomto ohledu vétší ýznam nežsamotné podmínky pro osídlení(Costin 1991, 14; Venclouá 2001' 10;Venclouá ed. 2008,64).

Tuto skutečnost 1Ze dobře sledo-vat na dob1wání soli v Alpách' ne-boť zde.1Ší |<omuniry si pro zalo-žení sídlišť zvolt|y členité horskéterény v poměrně značných nad-mořských ýškách (např. Hallstatt--Dammwiese: cca 1300 m n. m.;Důrrnberg-Ramsautal: cca 720 tnn. m.). V pozadí rakové volby srá-la nepochybně motivace v podobě

ýskytrr vzácných solných loŽisek.V případě alpské těžby Ize ýznamzdejších těžařských komunit sledo-Vat i na dynamice osídlení okolníchregionů. Ve stejné době, kdy nasta.Io oslabení prodtrkce v Hallstattu,totlž zároveřt došlo k úrbytku sídelv oblasLech pokladaných za jeho1rospoclářské zázemí. Strukturníproměny osídlení zaznarr.'enávárrreve 4- a3. stol. př. n' i. také v případězrzerní Důrrnbergtr (Stóllner 2002b,88-92,Abb.6-8).

Zrněny v rozložení díIen oďráže1ícírozďíIy v organizaci získávání soli seprojevují také v údolí Seille. V doběha|štarské se zdejši akriviry vaza-Iy zhrtba na deset poloh s bezpro-střední vazbor-r na solné zdroje a bylyrozloženy po celé oblasti. Jejich

ŽtvÁ RncHrorocIE - REA '!613l}1.t

prostoroý rozsalr se ovšem záro-veň omezuje na celkovou plochr-r dočryř hektarů. Naproti tomu v závěrudoby laténské byIy využlql pouze třipolohy, intenzita této centralizova-né ýroby však ýrazně vzrostla (oli-uier Kouacik 2006, 56I-563).

Zajknavé ýsledky poskytlo v tom.to ohledu též vyhodnocení osíd-lení v okolí zdroji švarcny. Datazískaná v regionu toku LoděniceIežícím v jejich blízkosti ukazljínápadný nárůst počcu osídlenýchpoloh v období, které se pojí prá.vě s oblibou švartnového šperku.Ani v předchozích, ani v následují-cích chronologických úsecích zdejšíosídlení takové intenziry nedosaho-valo (Venclouá 2001,205 20B).

obě místa se známými dokladyýroby kamenných mlýnů se cakénachá:ze1í v nevelkých vzc1álenos.tech od' zdrojů. využívaných suro-vin. V případě fonolitu z Kunětic-ké lrory se dílny nacházely v jejímbezprostředním sousedswí (Danie-lbouá _ Mangel Drnousk1 2011,68).Křemenný Porfyr Z Opárenskéhoťldolí byl transportován na vzdáIe-nost 4 6 km a dále zpracováván naúzemí dnešních Lovosic (FróhlichVlaldbauser 1989, 20). obě produkč.ni lokaliry leŽí v obIasrech' krerebyly v době laténské běžně a rela-tivně lrustě osídleny. Yztahy mezistrrovinoými zdroji a |<omrrnirantiobyvajícími konkrétní polohy se takpro1evují pouze ProstřednictVímná1ezového fondu, konkrétně po1o.tovarů, Zmetků aj.' a sídelní struk-ttlra ryto vazby. alespoň za souČas-ného stavu poznání, neoc1ráží.

Ne zcela jednoduše řešitelná jeotázka vztahr-r sídelní struktury kezdrojům v případě lyužívání pit-rozených zďroji grafitu. Na rozdílod předchozích komodit totiž do-sucl neznáme konkrétní místa jehozískávání (Hlaua 200Ba.l99,) a rudíŽnemůŽeme sledovat jejich případ-nou korelaci s dalšírni archeologic-kými prameny. Určitotl pi.edstavr-ro daném problému si ovšern mů-žeme trčinit alespoň na záklaclě ne-přímých indicií. Z tohoto hlediskaje zajímavá vazba sídlištních loka-]it s exrrérnním podíIem grafirové-ho zboží na oblasti s prokázanýmzasroupením grafitor'ych zdrojů.Z takoých lokalit jsou též častodoloženy početnější kolekce hru.dek surového grafitu. Ukázkoým

l-f a!1::,

příkladem takové kombinace je.ji-hoceske opptcium 'fřisov. Z pro-storu oppida ležícího v přímémdosahu zdrojů, dané suroviny totižpochází více než sedmdesát grafi-tových hrudek (Hlaua 200Ba,209,tlozn l4) nřičpmž '. keramickémr"'--' -souboru je registrován minimáIně55% podíI grafitového zboží (Hla-ua 200Bb, 153 Břeň 1966,96). ob-dobný jev byvá nepřímo spojováns místní ýrobou grafitové kerami-ky' stejně jako s exploatací z'r^íně-ných surovinoých Iožisek (Hlaua2008a, 236; Waldhauser 1992, 381).Široká distribuce surovélro grafitui mimo obiasti-jeho přirozeného vý-skytl (Hlaua 200Ba, 204_211), včet-ně dokladů jeho zpracování (Čiž.ruář 1994) vypovíclá obéžné lokálníproclukci grafitové keramiky, záro-veň však svédci i o cxisrenci proPra.covaného systému spojeného s dis-tribucí k tomu potřebné suroviny(Tbér _ Mangel 2014,23).

obclobně tomu je i v případě po-tenciálního využívání 1ožisek z1ata.Doklacly exp1oatace konkrétníchzdrojů dosud chybí' nápadná jeovšem opakující se prostorová ko-relace zlalonosných oblastí a polohs pozůstatky laténského osídlení'navíc často v jinak méně příhod.nýclr podmínkách (Čulákouá et aL.

2 0 1 2 ;.Waldb aus er . Fróhlich 2 0 0).

Rídké zastoupení někteých nena-hraditelnýclr či vysoce ceněnýchsurovin mohlo v minulosti posky-tovat vybraným komunitám vý-faZÍtoLL společenskou presdž (Ne-ustupn1 1995, 643). Casto řešenouotázkou proto býá problematikavo1né1-ro (společného) či kontrolo-vaného (monopo1ního) přístupuk takoým zdrojťrm (Ericson 1981,3; Torrence 1984), neboé právě je1-ro

ov1ádnutí mol-rlo stát v pozadí kon.troly ýroby a distribtrce finálníchýrobků. Existují předpoklady,podle kteýcl-r byly alespoň ty nejzá-sadnější ekonomické aktivity kont-rolovány společenskou elitou nebocelými komunitami (Venclouá 2001'209 s další lit.). Potřeba kontrolysurovinoých zdrojů' zároveň r'ypo-vídá o sociální pozici souvisejícího

ýrobního odvěwí (Venclouá 1995a,545;2001, 1O).

Ukázkoým příkladem je v tomtoohledu ýroba švartnoých kruhů.Malý rozsah uzemí sjejími přesvěd-čiými doklady ýrazné kontrasttrje

:**

'i'Í i:''i'.i.

se širokou obiastí distribuce finál-ních ýrobků.IJvážíme-Ií, že se 1.ed-

ná o materiá] lehký a snadno trans-portovate1ný m&že být pravě tentokontrast chápán jako dokiad mono-polního piisrupu. z nějz nepochyb-né réž1ly místní komuniq, a jenžpřirozeně r'yplyval ze snadné kont-roIy prostorově limitovaných zdro.jťl(Venclouá 2001,88).

Podobný obraz skýtá také situacespojená s rýl.obou roracnich mlý-nťr. kde je dolozcna rýrazná pre[e-

rence kvalitních surovin s Omeze-ným ýskytem' Doklady výroby jsoui v tomto pi.ípadě vždy bezprostřed-né vázány na jejich zďro1e. Takoýprojev mťLže oďrážet kontrolovanýpřístrrp ke zdrojťrm, zároveň ovšemnelze r,yloučit také spojitosti s ý.raznotl dopravní nárocnosrí suro-vého materiáIu na větší vzc1á]enos-

ti, přičemž ýskyt ýrobních reliktůvŽdy na jediné iokalitě v okolí můŽebýt způsoben dosavadním stavemvýzkumu. Pro monopoiní přístr-rpovšem i zde hovoří široká distribu-ce finálních produktů probíhajícíčasto na značné vzdáIenosti. Ta se

nemohla obejít bez organizačníhozajištění, které se patrně podoba-lo organizaci distribuce švartno.r'ych krrrhťr. VyšŠí pocet rozdílnýclra petrograficky dobře ocllišite1nýchrnateriálťr navíc v tomto případ.ěumožňuje sledování distribučníchokrtrhů 1ednorlivych dilen a preFe-

renční orientaci obyvace1 vybranýchlokalit na produkci konkrétních

ýrobních center.

Ačkoli taková data poscrádámev případě produkce soli, neboé senám její prodtrkry přirozeně nedo-chovaly' mťrŽeme zde k řešení otáz-ky kontrol1. zdrojťr piisroupir z ji-ného úhlu. Přítomnost prestižníchpřec{mětů v hroboých i sídlištníchkontextech z halštatského a počát-ků laténského období dokládá ý-jimeČne posraveni nekrerych jedin-ců. Takové nálezy pak mohou býtdokladem kr-imulace moci a bo-1-ratství v rámci komunit přímo činepřímo souvisejících s exploatacísolných ložisek (oliuier Kouacik2006,564 565).

Nejméně jasná je sitr-race kolempřípadné kontroly zdrojů. grafitu.

Jec1ná se o materiál lehký snadnotranspoÍtovatelný. V obIastech jehor1'skyt t' zarím posrrjd jme přímédoklady jeho dalšího zpracování,

které by bylo možno spojit s kon'krétními výchozy. Metodologicképroblémy i nedostatek přírodověd-ných analýz v kontrastu s kvanti-tou a širokou distribucí grafitovékeramiky pak mnohdy neumožňu-jí ani bIížší stanovení zdtojové ob-Iasri (Hlaua 2008a, 232 233). Sta-tistická lyhodnocení keramickýchsouborťr ovšem nepřínro naznaču1ísouvis]osti mezi exploaraci zdrojů.

ýrobotr keramiky a kornunitamisídlícími v jejich dosahu (\Yaldhau

ser 1992). Nepočetné analýzy suro.vého grafitu pak nesporně svědčío jeho distribuci na značné vzdále-nosti. Takoý arcl.reologický obr.az

pak v mnohém připomíná situaci,s níŽ jsme se jiŽ obeznámili v přípa-dě švartnoých kruhů či rotačníchmlýnů, (Walclbau ser 1 9 9 2, 383).

Pro pochopení dťrleŽitosti dra-hých kovů jako zprostředkovatelespolecen sko-el<onorn icke dyna mi-ky v mladší době laténské je zásaď-ní sledovat také síde1ní kontext' ve

kterém se (zpravidla) nacházejí z\atémince' a které síde1ní areály mohoubýt asociovány se získávánírn zIa-

ta (byť jsou q'to ctoklady pro dobu]arénskou doposud spíŠc nepiíme).Ve Francii je např. okruh velkýchzemědělských domén (dvorců) spo-jován zpravidla s rezidencemi eliry(Metzler-Zens Metzler 1999). Leteckýprůzkum' geoýzika a rozsáhlé ploš'né odkryr'y doložily ryto str.tLkturyjako typickou síclelní jednotku dobyželezné' Množící se náIezy zlaýchmincí a luxusních předmětťr stavějítato sídliště do přímého kontextu se

sorrclobýrn osídlením oppid, kterájim patrrrě byla politickým, kultr-rr-

ním a ekonomickým partnerem. Po-kud byly ohrazené dr,orce skr-rtečně

sídly tehcle1.ších elit, znamená to, že

zlato ve formě mincí bylo shromaž-clbváno lidmi, kteří ho měli _ tedyprávě elitou. Nabízí se ot-ázka, zďa-

li potom mince. jmenovirě ry zIate.

slorržily pravidelně v ekonomickémoběhu, nebo přeclstavu1í spíše po'tenciál koncentrovaného kapitáir"rvč. clťr1eŽité ťrlohy diplomatické. Si-tuace na našem území 1e determino-vána představor'r' kde sídlila tehdej-ší elita. Na rozdíl od Galie nemámeZatír:r.' jeďnoznačné cloklady přítorn-nosti elit ,,na venkově..' ale spíšev centrech, tedy v prodrrkčních osa-

dách a posléze nezpochybnitelně naoppidech. Důležiým aspektem mla-dé doby laténské je také fakt, že zIa-

té mince jsou přítomny v hrobech

/l.x.i řij i'{:ů i' \l'|]ŽivÁx i ;* x*j t:

pouze ojedinéIe (Polenz 1982). Totnůže znamenat, že tato nová íormabohatswí měla čistě ekonomickoufunkci a pomáha1a elitě udrŽet si so-

ciální distanci od ostatní popu1ace.

Jejich ýskyt v depotech poté může'kromě ukrytého bohatswí v nejis.

ých časech nebo rituálních obě-tin, signalizovat i společenskou roli

',kmenového.. kapitálu.

Záuět"

Na několika vybraných příkladechjsme demonstrova1i význam ďo-

stupnosti surovin pro rozvoj ý-robních odvěwí v době Iaténské. Vevšech případech se vzhledem k roz-sahu a charakteru produkce jednáo technologicky méně náročnouspecializovanou ýrobu, lycháze-

1ící z piítomnosti ne zcela béžnérozšířených surovin. Aé již předmě-tem ýroby byly šperky (švartnovékruhy), technolo gick á zai ízení (ka.menné mlýny), potraviny (sůl), ne-rostné suroviny (grafit) nebo mince(zlato a stříbro), vždy se setkáVámes jejich širokou distribucí' ýraznépřekračující rámec zdrojoých ob-lastí a případně též ostře kontras.tující s prostorově úzce omezený-mi doklady ýrobních aktivit. Lzepředpokládat, že v pozadí orga-nizace takové ýroby a distribucestála tehclejší elita či ce1é komuni-

ry které dokázaly zajistít kontro.1tr zdrojťr odpovídajících surovina z tolroto monopolního přístupur:LÁ nrnfirnrzlr

Použitá literaturaBřaň' J. 1966: Keltské oppidurn Ti.ísov.Prťtvodce pravěkem 2. Praha.Costjn, C. L. 1991: Crďt Specia]ization: Tssues

in Defining, Documenting, and Explainingthe Organization ol'Procluction. In; M. B.

Schiffer (ed.), Archaeological Method andTheory, r'ol. 3. Tuscon, 1 56.I t?clt.J l\)e4: ( reocncnilcKc posollTanlgrafitu z pozdně 1aténského sídlištěrr Milor,ic (okr. Břeclar), Časopis Moravskéhclrarrzea vědy společenské 79,95 99.

Ciž,mái M. 1991: EinBeitrag zur Kenntňisder Hersrellrrng der spátlatěnezeitlichenGrrplrrtkcramik in SiidnrJhrcn. Cr.oprsMoravského nrrzea vědyspolečenskéLXXIX,85 93.

Čižm;4 lt Leithmann' J' 2002: Laténskéžernovy ze Starého Hradiska, Parnátkyarcheologické 93 lz, 259 27 I.

Čižmái M Leicbmann'J. 2007:Pozdnélaténské Žernory na Moravě' Pamítk;,archeologické 98, 109-128.Čuláhou,í, K' Eigner,J. Fróhlitb'J. 'Metličlza, M. Řeruíč, M.2072: Horské laténskésídliště na Šumavě. Príšily-Sk1ářské údolí'okr. Klatov,v, Archeo1ogícké ýzkumyvjiŽrrích Čechách 25' 97-118'

.a -t,..' ]::'1.]. ŽtvÁ nncHroLoCIE - REA

Danielisoutí' '4.20l0: oppidun České Lhoticea jeho sídeIní zázemí' Archeo1ogické studijnínateriály 1Z Pralra'Danielkouá' A.2011:

''Apak se Poticlrur1 rrarrlr... lanrk l<elrskc civilizrce r r-cclrrchz pohleclrr archeologie. In: M. BírtaM. Kovíř (eds.), Kolaps a regenerace: cestvcivilizacr r lirrlrur. Minul.'r. \ouaJ\n05ra bttdouctlost kornplexních spoIečností.Praha. 107 137Danielisoutí' A' Mangel, T. Drnous|ý,V' 20]1: Kamenné rotační mlýny a jejich

ýznam r.době iaténské, Živá archeologíe(Re)konstrukce a experinent v archeologii12,67 71.

Dobiáš, J 1926: Nový náIez zlatých ,'duhovek..v t cclrrch. Nrrrnrsnrarickr ctsopi'cesKosrovcnsKy l. I /.

Ericson, J. L 7984: Toward the anal1'sis oflithic producrion systerns. In: J. E. EricsonB. A. Purdy (eds.). Prehisroric quarries andlithic prodrLction. Cambridge LondonNerv \brk New Roche lle - MelbourneSvdnev, 1 9.

Frt)hlich, J. WaLdbauser, J. 1989: Příspěvekk ekonomice českých Keltťr (kanenícn'ía distribrrce žernoni)' Archeologickérozhledy.11, 16 58.Hlaua, M. 2008a: GraFn v době laténské naMoravě, Pamítky archeologické 99, 189 258'Hlaua' NI' 2008b: Záchranný :ýzkttnlv předpolí oppida Třísor. (okr. ČeskýKrtrnllol) rokrr 1958, Archeologíckévýzkumy v jiŽních Čechách 27, I4I 2O9.Chjtráček,' M' Smejda,1'. 2005: opevněnýareál na Vladar'i a jelro zázenlí' K poznánísídeiních srruktrrr dobr' bronzor'é a Železnéna hornlm toku Sr rely r' zapadniclr čechacir.Archeologické rozhledy 57,3 56.Kdppel, I. 1969: Dre Graphittonkeramik vonManching' Die Árrsgrabungen ín Manching2. Wiesbaden.Kern, A. Kounrik, I{. Rausch, A. Rescbreiter,H' 2009 (ects.): Kingdon oí Salt' 7000 years oFHallstatt. Vienna.Kowarík, K. Rescbreiter,H.2010: Provisioninga sa]t mine. on the lnfuastfllcťufe ofthe Bronze Age Salt Mines oFHallstatt.In: F. Mandl H. Sracller (Hrsg.).Archáologie in den Alpen' Alltag rrncl Krrlt.Forschungsberichte der ANISA Band 3.Nearchos Band 19. Tnnsbruck, 105 116.Metzler Zans, N. Metzleq l. 1999: L'image ciel,aristocratie i La Těne finale: permanence dela rradition ou aPPoft extérieur? Tn: Fastesdes Celtes enre Chanpagne er Bourgogneaux VlIe - lle siěcles avant noťre ěre. Actes duColloque de L'A. F. E. A. F. tenu i Troyes en1995. Ménoires de la société archéo1ogiqrrechanpenoise. no 15' Supplément arr BulletinNo 4. Reins,549 558.Micbáleh' J. 1999: Keltský pok]ad z Bezclčdor'icna Blatensl<u. Strakonice.MiLttlťj' ]' 20ll: Nejstarší srře c1oer'ropskénince VZestuP a pád keltské civi]izace r'estře dní EV|opě z poh1edu numisnatiky.In: M. Bárta M. Kor'ář (eds')' Kolapsa regeneface: cesry cir'ilizací a krrltrrr.Minulost, sorrčasnost a btrclorrcnostkonplexních společností. Praha. I39 172.Molák, B. ]l\tíšawí' L. 1987:The Pro\?enanceof the graphite material lrom thearchaeo1ogical site oFCataj, Slovenskáarcheológia 3.5' 43 416'NeuýuPnj' !'. .1995; Ur'aha o specializaciv pravěkrr' Archeologické rozh1edv,17.6,+1 650.Oliuier, L. Kouacik, J. 2006:'Ihe 'Briquetagede la SeiLle'(Lorraine, France): proto

ŽtvÁ nncHeorocIE - REA J.l}.'].'1.1.

indusrrial salt production in rhe Europeanlron Age, Antiquiry 80,558 566.Parat, O. 1929: Der Graphit imvorgeschichtlichen Europa, Sucleta V, 30 53.PoLenz, H' 1982:Miinzen in latěnezeit]ichenGrábern Mitteieutopas aus der Zeit zrr'ischen300 und 50 vor Christi Geburr, tsayerischeVorgesclrichtsb1ítter 47, 27.222.Rndoměrsk1' P l955: Nálezy keltských nincí.ln: E. Nohejiová-Prátová (ed')' Nálezy rnincív Čechách' na Moravě a ve Slezskrr 1. díl.Praha,35 84.Rochna' o. 1962: Hillstattzeitlícher Lignit-rrn.1 Cagar-Scltmrrck: zrrr Vclbreir Lrng.Zeitstellun g und Herkunít., Frrndberichteaus Schv'aben, Neue Folge 16,44 83.StólLnef' T. 2002a: SaIz als Fernhandelsgrrt inMittelerrropa rr,áhrend cler Hallstatt- rrndLatěnezeit. In: A' Lang - V. Salač (eds')'Fernkonrakre in der Eisenzeit. KonferenzLiblice 2000. Praha, 17 7 I.\tóllnet T' 2UtJ2b: Dc| Dur l nbct'g. scinSalzu'esen und das Inn-salzach-Gebiet als\{'irtschaFrsraum. ln: C. DobiarS. Sieve rs T. Stiillner (Hrsg.), Drlrrnbergrrnc1 Marrching. \\/irrschaftsarcháolclgie imostkeltischen Raum. Kolloquien zur VoL-und FriiLhgeschichte Z Bonn, 77 9.1.

Tbér, R. |v,Iangel, T' 20]4: Inovacea specializace r'hrnčíi.ském řemesle r'dobělaténské: rnodel rýoje organizačních Fore m

ýroby. Archeologické rozhledy 66,3 39'Tonence, R 1984: Monopoly or direct access?Industrial organizarion at the Melos obsidianquarrres. Tn:J. E. Ericson B. A. Purclv (eds.),

Prehistoric quarries ancl lithic production.Cambriclge London - Nerv York - NervRochelle - Melbourne Sydnev.49 6.1.

Trebsche, P' 20] l: EísenzeitlicheGraphittonkeramik im mittlerenDonauraunr. In: K. Schmorz (ed.), Vomr:lgedes 29. Niederbayerischen Archáologenrages j

Rahden/Westf, 449 481.Valteroutí, P- 2001: Pilynologický výzkunršvarcny a pi'íbrrzných nateriá1ů. ln:N. Venclová, Výroba a sídla v době laténské'Pro'jekr Loděnice. Praha' 267 285.Venclotá, N. 7995a: Specializclr'aná výroba:teorie a modely' Archeologické rozhledy 47,541 564.Venclouá' N' 1995Ď: Settlernent area'production area and indusrial zone. In:M' Kuna N. Venclor'á (eds.)' \{rhitherarchaeology? Papers in honour of EvŽenNerrstrrpný. Prague' 161- 169.

Venclouá' N. 2001:Yýrobl a sídla v dobělaténské. Projekt Loděnice. Praha'Venclouá' N.2002: Theoretísche Mode]1e zurProduktiotl und Wirtscha|t cier Latěnezeit.In: C. Dobiar S. Sievers T. StóllneríHrtg')' DrrrI nber.g rrnc1 MrncIring.Wirrschaftsarcháo1ogíe irn ostkelrischenRaum. Kolloquien zur Vor- rLndFnihgeschichre Z Bonn,33 48.Venclouá, N' (ed.) 2008: Atcheologie pravěkýchČech Z Doba laténskí' Praha'Walclbauser' J. l98]: Ke]tské rotační nlýtryr' Čechách. Panátky archeolo gtcké 72l 1,

153 227.

\Yalclbauser' J. 1987a: Poznltky o keitskéna Středověkém ýžování zlltav západní částiCeskomoravské vysočiny (1okalira Leskor'icena Pelhřinor'sku)' -[n: Zkounání výrobníchobjektů a technologií archeo1ogickýminretodaní. Brno' 31 64'Wtldhause1 J' 1987b: ČtyÍuhe|níkor'é valyu Tře bska na PříL.ranskrr' (Pi.íspěve kk h;'potézeJ. V. Bezc.lěkv o vztahrr keltskýchkultor'ních míst k dolor'ání)' ]n: Vlastivědný

'i ::i!1,1.

sborník Podbrdska 3f] 39' Příbran, 279 3IZ.Wald,hause1 J. ]988: Keltské rýžovíní zlata naJílovskrr (nýtus, rrebo realita?). In; Strrcliez dějin hornicn'í 20. Praha' 7 20.\Valdbauser, J. 7992: KeltischeDisributionssysreme von Graphitton-Keramik und die Ausbeurungcler Graphi tlagerstátten u'áhrendder |ortgeschrittenen Latčnezeit.Archáeologisches Kotrespondenzblatt 22'377 392.Walclhauser, .[. 1997: Schnuck und andereGoldobjekte. ln: G. Lehrberger er aJ. (Hrsg.),l)as práhístorische Gold in Bayern' BÓhnenund Máhren: Herkunft TechnologieFrLnde. Band I_Il' Panátky archeologickéSupplementurn 7. Praha, 221 224.\,VaMhauser, J. 1999: Die angeblich keitischeGolJu r.chcnlag, rrr. Modlc.or icc(Sridbóhnlen)' Ansclrnitc 5 1. .17-'18'

Waldbauser' ]. Fróblich' J' 1992:

CťyřÍlheIníkové Valy rL Bě1čic na BlrťenskL]v.jižních Čechách' Archeologické rozhle<ly44,637 645.wďklbdbse, J. Fróhlicb, J. 2007: Laténskésídliště rýžor'níkťl zlata (?) u Velharticv I)ošunar'í. Počátek ýskytu tuilol'éhřebenované keramik1, v jiŽních Čechách,Archeo1ogické vÝzkrrny v jiŽníchCechích z0,32I.330'lÍIaLdhauser, J' Smeýek, L' Noutíček, K. 1989:Montínní arclreologický ýzkrrn na lokalitěTi.ebsko na l)říbranrsku' Jn: Srudie z dějinhornicn'í 22' Příbram' 1.36'Vefers, S. 2012: Reibst Du noch oclerdrehst Du schon? Die áltesten be]<anntenDrehmiihlen aus dem rvestlichen Europa.In: A. Kern et al.: Te chnologie entu'icklungund -transfer in c{er Hallsratr- undLatěnezeit' Bericht der InternadonalenTagung cler AG Eisenzeit und desNanrrhistorischen Museurns, PráhistorischeAbceiltrng - FIal1statt 2009' L}eitráge zurUr. und Frtlhgeschichte Mírtelerrropas 65.Langenu'eissbach, 13 2.1.

Zikouí' B' 200l: Petrologický výzkrrn šr'artnya příbuzných materií1ú' ]rr: N. Venclor'á,Výroba a síc1Ia v době laténské' Pro-jektLoděnice' Praha, 227 -266.

e,,,..,^. .,"^,oyrtlt ttt4IJ

Accessibility of mineral sourcesmd speciďised mmufacturein the La Téne period.l-lre La Téne periocl is generally perceir'ed asa ríme when the distinctive c1evelopnent ofspecialised crafrsmanship happened. It con-cerns manufacturing, For exchange, concen-trating on specific rvpes of producrs. Ir alsooften denanded specialised technologicalanct or organisational abilities of the craftsDlen oť conlnunities. In sone cases the sPe-cialisarion rvas based on access to specific andrare or spatially restricted fesources of ntate-tirls rrrircr Llrrrr rlrr on rnanaglns ,'f crccp-tional technological rnethods. As exampleswe cAn name shale u'orking, quern manulac-turrng, sourcing graphite. precious netalsand salr. In given cases rve see wicle distribu-tion of products írom outsic1e the ťesoufceregion, sometimes in contrast to rhe spatial-ly restricted evidence oF manuFactru-ing. It ispossible to preslrne that either the local elireor rvhole cornmunides behind such nanufactu'ing anci distribution. Tirese managedto gain control ofmineral sources and profitFrom a monopoly oFaccess.

.ita

\ď@

W& V& &ffi"ffietffiffitď}ffieffi.W{ffi*}$qmffisffn*g$qe*&ffiXpmw-&ff-y3*preťw&rČ&x*qp$mgřfr

i'1 ev nl*;.".sř jF:.ÉtsťÍ.Í