zalezi, protoze at je jakakoliv "... vsechny jeji typy maji spolecne toze pfivlastiiovani renty je ekonomickou formou, v niz se realizuje po~zemkove vlastnictvi a ze pozemkova renta zase predpoklada pozemkovevlastnictvi".5)Faktor omezenosti a urodnosti pudy je treba zduraznit. Orodnost pUdy

je nutnym predpokladem vzniku a vyvoje zemedelske vyroby. Omeze-nost pudy je jednim z obecnych predpokladu vzniku urcitych vyrobnichvztahu, v nasem pNpade kapitalistickYch. Tyto vlastnosti pUdy nemajijen politickoekonomicky resp. ekonomicky aspekt, ale take aspekt geo-graficrl:y, 1:'_C •.Hit;ji ekonC'11lickogeografickY. Regionalni rozdily v urod-nost; pudy podmiiillji VZL zeII18delskych oblasti, ktere se od sebe lisizamt:-renim i intenzitou zemedelske ,,'yroby a ruznou vysi kapitalistickepozemkove renty.Protoze puda je pNrodni iitvar, vyznacuje se jako zakladni vyrobni

prostredek v zemedelstvi mnoha zvlastnostmi ve srovnani s ostatnimivyrobnimi prostredky. Tyto zvlastnosti castecne vyplyvaji Z jeji vnitrnipodstaty, protoze puda ... "je neprenosna, prakticky nerozmnozitelnaa ma pfi normalnim vyuzivani stalou produkcni schopnost, souvisejicis povahou vyrobniho procesu, v nemz pUda ve spojeni s praci pus obijako akttvni cinitel pri vytvareni novych hodnot".6)

Omezenost co do rozsahu, nerozmnozitelnost a prakticka neprenos-nost pudy jsou spolu s iirodnosti pudy ekonomicke a geograficke kate-gorie, ktere vytvareji pro pusobeni kapitalu v zemMelstvi odlisne pod-minky proti jeho pusobeni v prumyslove vyrobe a ktere "oddeluji"zemectelstvi od prumyslu.To vystizne vyjadrH Marx pri rozboru vzniku absolutni renty: "Kdyby

puda byla nejenom vzhledem ke kapitalu a k obyvatelstvu, nybrz i veskutecnosti ne~hranicenym prvkem, tj. kdyby byla ,neomezena' jako,vzduch a voda, kdyby byla po ruce v neomezenem mnozstvi '(citatyz Ricarda), pal5: by pfivlastneni pudy jednou osobou ve skutecnosti ne-mohlo nikterak vylucovat jeji pfivlastneni osobou jinou. Pak by ne-mohlo existovat soukrome vlastnictvi pudy (a to nejen soukrome, aleani ,verejne' nebo statni) ... kdyby puda vzhledem ke kapitalu existo-vala jako kazda elementarni prirodni sila, pak by kapital pusobil v ob-lasti zemectelstvi naprosto stejne, jako v kazdem jinem odvetvi prumys-lu. V takovem pNpade by nebylo zadneho pozemkoveho vlastnictvia zadne renty.'(7)Zminene vlastnosti pUdy umoziiuji vznik ruznych forem kapitalu, jako

KAPITALISTICKA POZEMKOvA RENTA, ZEMEDELSKA REVOLUCEA PODNI FOND V CECHACH VE 2. POLOVINE 19. STOLETI

Dosud se jako jeden z projevu zemMelske revoluce a vyvoje kapita-lismu v zemMelstvi v Cechach resp. Ceskych zemich v 19. stoleti,zvlaste v jeho 2. polovine, uvadela mj. i zmena struktury zemMelskehopudniho fondu, a to zvetSovanim vymery orne pUdy a zahrad na stranejedne a zmensovanim vymery pastvin a luk na strane druhe. Tato cel-kova spravna tvrzeni se dokl~dala jen souhrnnymi udaji zpravidla k fioku1896 resp. 1845 vetSinou za Cechy prip. ostatni zeme a charakterizovalase udaji 0 podilech jednotlivych pudnich kultur ze zemMelske pudynebo z celkove rozlohy.V nasi literature k dejinam zemMelstvi 19. stoleti se prakticky nikdo

nezabyval tim, 0 kolik se zmenila vymera dane kategorie pudniho fon-du, jaky byl cyklus techto zmen v urcitem obdobi, ve ktere oblasti bylytyto zmeny vetsi ci mensi a kterych pudnich kultur se tykaly a konecnev jakem vztahu byly tyto zmeny struktury pudniho fondu k vyvoji ka-pitalismu v zemMelstvi, k fazim zemMelske revoluce a zvlaste k vyvojikapitalisticke pozemkove renty. Lze pritom opravnene tvrdit, ze pUdaci pudni fond, jako zakladni vyrobni prostredek v zemMelstvi, ve svemvyvoji obrazi vsechny procesy a jevy vyvoje kapitalismu v zemMelstvia zemedelske revoluce.Mam zde na mysli predevsim dve hlavni kategorie pudniho fondu.

ZemMelskou pudu, jako zakladni vyrobni prostredek v zemMelstvi, tvo-reny ornou pUdou, lukami, zahradami a sady, vinicemi, pastvinami,a lesni pudu, jako zakladni vyrobni prostredek v lesnim hospodarenL~statni druhy pUdnich kultur, jako zastavena puda, vodni plochy, ba-zmy, skaliska aj., ktere nebyly podrobeny zemMelske dani uvadim sou-hrnne pod pojmem neplodna pUda.1) ,P~~da)e nositelem kapitalisticke pozemkove renty, jejimz zdrojem je

v tndne antagonistickych formacich cast nadprace bezprostrednich vy-robcu v zemedelstvi, kterou si privlastiiuji pozemkovi vlastnici a kapi-talisticti podnikatele v zemectelstvL Marxistickou teorii kapitalistickepozemkove renty vytvoril K. Marx ve svem fundamentalnim politicko-eko;lO~ickem dHe2) a dale ji propracoval V. 1. Lenin ve svych pracicho vyvoJl kapitalismu v zemedelstvL3))ed~ou z hlavnich podminek vzniku pozemkove renty je vlastnictvi

pUd~ )ako Jvyrobniho prostredku, jehoz mnozstvi je omezeno a ktery marozdzlnou urodnost.4) Podle K. Marxe na specificke forme renty ani ne-

1) Takto vymezene a nazvane hlavnl druhy pildnlch kultur byly temei' beze zmenpouzlvany. v zemMelske" statist ice a praxi jiz od 1. poloviny 19. stoleti (od zalozenftzv. "stabllnlho katastru ). Pro usporu mfsta jsou v tabulkach lIvadeny pod zkratkou:orna pilda - op, louky - 10, zahrady - za, vinice - v, pastviny - pa, zemedelskapil~a - ZP, .lesnl pilda - Ip, neplodna pi'J.da - np, pildnf fond - PF.

3) Srovne! K. .Mar x, Kapital III/2, Praha 1956, odd. 6, kap. 37-47.) Srovnr:l zel~ena _V,.!. Len i n, Vyvo; kapitalismu v zemedelstvl r 1899-1915}.

Praha ~952, t Y z, VYVOj kapztalzsmu v Rusku. Proces vytvai'enf vniti'nlho trhu provel:oprumysl. Spzsy, sv. 3, _Praha 1952, s. 9-595.

) Rozeznavall se dve lIrodnosti pi'ldy. Pi'lda ma urodnost prirozenou, ktera vznikla

v pildotvornem procesu nezavisle na lidske cinnost1. Orodnost pildy je velicinou, kterase historicky vyvljf, protoze pilda je vystavena pilsobenf cloveka. Jeho vysledkem jetzv. ekonomicka nebo skutecna urodnost pildy. Tato urodnost se realizuje pi'i zafazenfpildy a jejl pi'irozene urodnosti do vyrobnlho procesu a podleha zmeniim v souvislostis vyvojem vyrobnlch sil dane, v nasem pi'fpade kapitalisticke spolecnost1.

5) K. Mar x, Kapital Ill/2, s. 181. Dialekticky vztah pozemkove renty a velkehopozemkoveho vlastnictvf vystizneji vyjadi'il slovy: n'" pozemkova renta... pfedpo-kliida jakozto cinitele vyroby velke pozemkove vlastnictvf (vlastne velke zemMelstvf),a ne pildu vilbec, prave tak jako mzda nepi'edpoklada praci vilbec." Srovnej: K. Mar x,RukopiSy "Grundrisse" I, Praha 1971, s. 49.

6) Pildnl fond CSSR, Praha 1975, s. 95 (M. Dzatlw, M. Klecka).7) Citovano podle: V. 1. Len i n, Vyvo; kapitalismu v zemedelstvl, s. 86, poznamka

pod caroll.