Skeptický a materialistický proud ve středověkém křesťanství: Případ z Itálie 13....

X X / 2 0 1 2 / 1 / S t u d i e

Skeptický a materialistický proud ve středověkém křesťanství: Případ z Itálie 13. století

DaviD Zbíral*

Před boloňského inkvizitora Guida zVicenzy předstoupil 12. června1299jistýmnichJindřichzklášteraMonteArmato1soznámením,žejehospolubratr Jakub Flamenghi je člověkem „špatné víry, špatného životainázoru“.2Kromějinéhonepovažujezahříchjístmasovpátekavyhýbáseřádnémupostění.3Jindřichovavýpověďasníještěšestdalšíchpood-haluježivotamyšlenínezrovnapříkladnéhomnicha.OJakubuFlamenghimnelzezjistitmnoho.Zřejmějedinýmpramenem

ojehoosobějesedmvýpovědídochovanýchvregistruboloňskéhoinkvi-zičního tribunálu. Celkově se jeví jako osoba poměrně extravagantní.4 Pocházel z Boloně.5V roce 1299 šlo o staréhomuže: jeden ze svědkůuvádí,žesnímhovořiljižpředdobrýmipadesátilety.6VklášteřeMonteArmatožilJakub„dlouho“,7„mnoholet“.8Jehovlastnívýpověďvregis-truobsaženaneníanevíme,zdasnímbylzahájenproces,případně jakdopadl.9Vtétostudiisikladuzacílupozornitnazákladěrozborutohotokon-

krétního případu na existenci silně kritických postojů k náboženství vestředověkéEvropěazdůraznittakjednuzespíšeopomíjenýchrovinstře-dověkékultury.Tentocílkonkretizujiněkolikadílčímiotázkami.Vprvnířaděseptám,dojakémírypramennéstopyumožňujívpřípadě

Jakuba Flamenghiho hovořit o skutečném náboženském skepticismu

* TatostudievzniklaspodporougrantuGrantovéagenturyČeskérepubliky(projektč.401/09/P191 „Inkviziční pojmy, klasifikace a identity a jejich ozvuky v badatelskétradici“).

1 JednáseokláštervallombroskýchbenediktinůjižněodBoloně. 2 LorenzoPaolini–RanieroOrioli(eds.),Acta S. Officii Bononie ab anno 1291 usque

ad annum 1310I,Roma:IstitutostoricoitalianoperilMedioEvo1982,73. 3 Ibid. 4 LorenzoPaolini,L’eresia a Bologna fra XIII e XIV secolo I: L’eresia catara alla fine

del duecento,Roma:IstitutostoricoitalianoperilMedioEvo1975,147. 5 L.Paolini–R.Orioli(eds.),Acta S. Officii Bononie…I…,73. 6 Ibid.,83. 7 Ibid.,84. 8 Ibid.,74,76,81.Dostmožnázdestrávilspřestávkami,kdyodešelzřádučibylvypo-

vězen(vizdále),celýchpadesátlet,onichžhovořífarářnedalekéobce(ibid.,83). 9 L.Paolini,L’eresia a Bologna fra XIII e XIV secoloI…,149.

94

amaterialismu.Sleduji,zdaJakubmyslelsvékritickévýrokyvážně,zdajezastávaldlouhodoběazdaseknimnějakvztahujeijehojednání.Dálezjišťuji,zdaseuJakubadáhovořitoreligiozitě,tedyzdasepra-

menzmiňujeonějakýchjehonáboženskýchpředstaváchnebopraktikách,popřípadějakýjejichobrazpodává.VedletohosikladuotázkupomožnýchzdrojíchJakubovamyšleníve

světlehypotéz,ježozdrojíchrůznýchstředověkýchskeptickýchstanovi-sekknáboženskýmpředstavámapraktikámvyslovujesekundárníliteratu-ra.Nakonecsepokusímtentopřípadzasaditdoširšíhokontextuazvážit,

jakémístomulzepřisouditmezirůznýmitypyvlažnýchčikritickýchpo-stojůknáboženstvívestředověkéEvropě.

Pramen

VýpovědiprotiJakubuFlamenghimujsouobsaženyvregistruboloňskéinkvizice z let 1291-1310, uchovávaném dnes v Obecní knihovněArcigymnáziavBoloni (Bologna,Bibliotecacomunaledell’Archiginna-sio,ms.B1856).Jdeopergamenovýkodexobsahující21složek,většinoukvaternů.Celkemmá161listůrůznévelikosti,největšíznichměří385×285milimetrů.NahřbetujekodexnadepsánActa sancti Officii Bononie ab anno 1291 usque ad annum 1310(Akta Svatého oficia v Boloni od roku 1291 do roku 1310).Pocházízarchivudominikánskéinkvizice,kterásíd-lilavkonventusv.DominikavBoloni.10TentokodexnepodáváúplnýpřehledprocesůvedenýchvBolonivle-

tech1291-1310,11tímméněabyšloojedinýregistrvzešlýzvyšetřováníobyvatelBoloněajejíhookolíkoncem13.apočátkem14.století.Jistěsejichtýkalyalespoňněkterézáznamyv51kodexechzlet1275-1325(ne-mluvě o nevyvázaných sešitech), o nichž se zmiňuje inventář záznamůtoskánskéinkvizice,kterýveFlorenciiroku1334sestavilinkvizitorMinozeSanQuirico.12

10 LorenzoPaolini–RanieroOrioli,„Introduzione“,in:iid.(eds.),Acta S. Officii Bononie ab anno 1291 usque ad annum 1310I,Roma:IstitutostoricoitalianoperilMedioEvo1982,s.XIII-LV:XXXIV,XXXVII-XXXVIII.Vícekdějinámkodexuajehopodrob-némupopisuibid.,XXXIV-XL.

11 Vevýpovědícharozsudcíchjezmíněnomnohozáznamů,ježvdochovanémregistruchybějí,aumnohazávažnýchprocesůchybírozsudek,popřípaděivýpověďpodezře-lého.ToostatněplatíiokauzeJakubaFlamenghiho.

12 Marianod’Alatri,„Archivio,officietitolaridell’inquisizionetoscanaversolafinedelDuecento“, in: id.,Eretici e inquisitori in Italia: Studi e documenti I: Il Duecento,Roma:CollegioSanLorenzodaBrindisi–IstitutoStoricodeiCappuccini1986,269-295:269-270,282-285.Srov.L.Paolini–R.Orioli,„Introduzione…“,XXXIV.

David Zbíral

95

Způvodníhoúctyhodnéhorozsahustředověkých inkvizičních registrůsevšakdodnešnídobydochovaljennepatrnýzlomek.Ztrácelysevprů-běhučasupůsobenímrůznýchokolností.13VItáliinesouodpovědnostzaztrátumnohainkvizičníchregistrůrevolučnínepokojekolemroku1800,během kterých byly tyto dokumenty v protiinkvizičním nadšení ničenyjakošpínaminulosti.NepokojezasáhlyiBoloňu:vroce1797bylozboře-noboloňskéinkvizičnívězeníapřitétopříležitostibylazřejměvětšinazdepřechovávanýchregistrůspálena,jaknaznačujívzápětívydanévyhlášky,které přikazují inkviziční dokumenty neodevzdávat plamenům, nýbrž jealespoňprozatímzachovat.14Mezitěchnemnoho,ježneklidnéčasypře-čkaly,patříináškodex.Registrobsahujecelkem922záznamů, ježpokrývajídobudvaceti let

(1291-1310),kroměněkolikavýjimeksevšaktýkajíprocesůzahájenýchv letech 1299 a 1303-1305.15 Registr zahrnuje různé typy dokumentů:záznamyvýpovědí,předvolacídopisy,dobrozdáníprávníchznalcůiroz-sudky.Jednáseooriginály,tedypůvodníprávnězávaznédokumentyprů-běžněredigovanénotářidosložek(nikolinavolnélisty)jejichvlastníru-kou.16 Záznamy jsou v rámci jednotlivých složek povětšinou řazenychronologicky,avšakvrámcikodexujakocelkunikoli,jelikožjednotlivínotářiobvyklepsalidovlastníchsešitů,ježposlézevytvořilysložkysou-časného kodexu, a tyto sešity si mezi sebou předávali jen v některýchpřípadech.Vedlekritériachronologickéhojedalšímkritériemřazenídruhdokumentu: v jednotlivých složkách se určité druhy dokumentů nemísí,nýbržkaždáobsahujebuďvýslechy,předvoláníavýpovědi,nebostano-viskaznalcůpráva,neborozsudky.17Jedinouvýjimkouztohotopravidlajeprvní složka,kde jsou sdruženy různédruhydokumentůpodlepřípa-du.18Registr obsahuje výpovědi před celkem pěti různými inkvizitory pro

LombardiiaJanovskoumarku.19Stejnějakojinéoblastinemělaanidomi-nikánskáprovincieLombardia inferiorpevněstanovenpočetinkvizitorů.Mohlojichbýtvjednomčasevíce,avšichnisepaktitulovali„inkvizitorproLombardiiaJanovskoumarku“.20

13 Srov.M.d’Alatri,„Archivio,officietitolari…“,275-276. 14 L.Paolini–R.Orioli,„Introduzione…“,XXXIV-XXXVII(včetněcitacízdobových

dokumentů). 15 Ibid.,XXXVIII,LIII. 16 Ibid.,XLII-XLIII,LII. 17 Ibid.,L,pozn.89. 18 Bližšípředstavenístrukturykodexu:ibid.,XLV-LII. 19 VizL.Paolini,L’eresia a Bologna fra XIII e XIV secoloI…,8-9. 20 Např.L.Paolini–R.Orioli(eds.),Acta S. Officii Bononie…I…,1,35.Srov.L.Paolini,

L’eresia a Bologna fra XIII e XIV secoloI…,13.

Skeptický a materialistický proud ve středověkém křesťanství…

96

Záznamyredigovalocelkemsedmnotářů,znichžněkteříbylilaici,jinídominikáni.21Jejichúkolembylovedleredigováníakttakéjejichuchová-vání.22Inkvizitorůmvjejichčinnostikroměnotářůpomáhalitakézástup-ci,kteřívnepřítomnostiinkvizitoradokoncevedliněkterévýslechy,apo-slové.23Všech sedm výpovědí proti Jakubu Flamenghimu pochází z června

1299(prvníznichjedatovánado12.června,poslednído25.června).24 NěkteréredigovalnotářGuidoBontalenti,jinénotářAlbertCarbonis.Jakjižbylo řečeno,vkodexu jsouobsaženyoriginálnídokumenty, tedypů-vodnítextytěchtonotářůzapsanéjejichvlastnírukoudosložekažpozdě-jisvázanýchdojednohokodexu.Textyjsoutedyprostydruhotnýchpísař-ských chyb: zapisovali je notáři, kteří byli s příslušnou kauzou bezpro-středněobeznámeniabylipřítomniuvýpovědí. Jestliže lzeuněkterýchakt registru prokázat časový odstupmezi výpovědí a její redakcí, kterýmohlvéstkzapomenutíčischematizaciněkterýchinformacíaformulacívypovídajících,25viditelnětoneplatíožádnézesedmivýpovědíoJakubuFlamenghim:všechnyvrámciregistruchronologickyzapadajímezivýpo-vědiokolní.Všech sedm výpovědí zaznělo před inkvizitoremGuidem zVicenzy.

DominikánGuidoCapellopocházelzrodinyhrabatzMontebella.Stejnějakovětšinainkvizitorůmělteologické,nikoliprávnickévzdělání.Kroměinkvizičníčinnostipůsobiljakoautorteologickýchtextů,kazatelabásník.BylosobnímpřítelemgeneráladominikánskéhořáduMikulášeBoccasi-niho,pozdějšíhopapežeBenediktaXI.26Vletech1296-1304působiljakoinkvizitorproLombardiiaJanovskoumarku27abylvtétofunkciveliceaktivní.V letech 1304-1331 zastával úřad ferrarského biskupa.28 KvůlinepokojůmveFerrařestrávilposlednírokysvéhoživotaopětvboloňskémdominikánskémkonventu,odkudřídilferrarskoudiecéziaposlézezdebylpohřben.29

21 L.Paolini,L’eresia a Bologna fra XIII e XIV secoloI…,11. 22 Ibid.,12. 23 Ibid.,12-13. 24 L.Paolini–R.Orioli(eds.),Acta S. Officii Bononie…I…,72,84. 25 L.Paolini–R.Orioli,„Introduzione…“,LII. 26 L.Paolini,L’eresia a Bologna fra XIII e XIV secoloI…,9-10,22. 27 AmedeoBenati,„FraterArmannusPungilupus:Allaricercadiunaidentità“,Analecta

Pomposiana7,1982,7-57:15,pozn.21. 28 MarcoG.Bascapè,„In armariis officii inquisitoris Ferrariensis:Ricerchesuunfram-

mento inedito del processo Pungilupo“, in:Le scritture e le opere degli inquisitori,(Quadernidistoriareligiosa9),Verona:Cierre2002,31-110:74,pozn.37. GuidomělhlavníslovotakévdelikátníkauzeArmanna„Pungilupa“,srov.DavidZbíral,„Osobníreligiozita, náboženství a členství: PřípadArmanna ‚Pungilupa‘ z Ferrary“,Religio: Revue pro religionistiku19/2,2011,147-178.

29 L.Paolini,L’eresia a Bologna fra XIII e XIV secoloI…,10-11.

David Zbíral

97

Guidůvstylvyšetřovánílzeoznačitzaprocedurálnědůsledný,nicméněponěkudpřehlíživý:registrjesicebohatýnaurčitétypykonkrétníchúda-jů,aleGuidoobecněnenechávalzapisovatžádnéinformace,ježsebezpro-středněnevztahovalykpodstatěposuzovanéhopřípadu,aúdaje,kterévevýpovědích zazněly, jen málokdy výrazněji rozvíjel dalšími otázkami.TentostylvyšetřováníseprojevujeivevýpovědíchprotiJakubovi.Jednakmají poměrně standardizovaný sled (například se opakuje dotaz naJakubovozdravíčiotázka,pročprotiněmuopatnezakročil),jednakněkte-résdílejípártakřkadoslovnýchparalel,zakterýmijetřebapředpokládatustálenounotářovučiinkvizitorovuformulaci(Jakubjakočlověkšpatnéhoživota, víry a názoru).Údaje jsou přesto celkembohaté a inkvizitorovakontrolanadodpověďmineníextrémní,napříkladvtomsmyslu,žebysevýslechomezovalnazjišťovacíotázkysodpovědí„ano“či„ne“.Výpověditakénevznikalyvatmosféřevýraznéhonátlaku.Přinejmenšímpětsvědkůze sedmi sice nepřišlo z vlastního popudu, nýbrž bylo v návaznosti naprvní výpověďpředvoláno, avšakvyšetřování nebylovedenoproti nim,nebylipovažovánizapodezřelé30 anezdáse,žebyvypovídalivestrachu.Výpovědi taképřicházejí z různých stran a nepůsobí jakonějaké cílenéspiknutíprotiJakubovi.Záznamyjsousamozřejměselektivní,obsahujíjento,coinkvizitorpovažovalzazajímavé,rozhodněnevyváženýobrazmy-šlení a jednání JakubaFlamenghiho.Neshledal jsemnicméněkonkrétnídůvody,pročvcelkučijednotlivostechzpochybnitjejichspolehlivost.31

Nepřítomnost požadovaných praktik

JakubFlamenghinasebeupozorňovalvprvnířadětím,ženeprováděločekávanénáboženskéúkony.Mnich Jindřich Jakuba „nikdyneviděl sepostit,anivkvadragesimě,aninaVelkýpátek,aniopátcích,aniovigiliíchurčených církví, nýbrž vždy i v ony dny, kdy se ostatní věrní křesťanépostí,panJakubjívícekrátdenně.InaVelkýpátek,jaksvědeksámviděl,vícekrátobědvalavečeřel,atoneskrývaněaspoluslaiky,jakbylzvyklýčinitivjinédny“.32Vyhýbánísepůstůmpotvrzujetakézbylýchšestsvěd-ků.33PokudseJakubpostí,takpodleJana,mnichazMonteArmato,leda„zřídka a nerad“.34 Další Jakubův spolubratr, Guidolino, popisuje, že

30 Inkvizitorjimjenjednouotázkouvyčítá,žetutověcneoznámilijiždávno,opatovipaktaké,žeprotiJakubovinezakročil.

31 Možnostem a úskalím práce s inkvizičními záznamy se věnuji v David Zbíral,„Inkviziční záznamy jakopramenhistorickéhobádání:Možnosti, omezení, strategiečtení“,Dějiny – teorie – kritika9/1,2012,vtisku.

32 L.Paolini–R.Orioli(eds.),Acta S. Officii Bononie…I…,74. 33 Ibid.,76,81,82,83,84,251. 34 Ibid.,81.


98

Jakub v postní dny „bohatě a okázale obědvá a večeří s laiky“.35 NedodržovánípůstůmělJakubizdůvodněno:„Bůhtoneporučilajezceladostačujícípostitsejednukvadragesimu,nevíce“,36navícsetak„promar-ňujenejlepšíobdobíroku“.37Šestzesedmisvědků38nainkvizitorůvdotazupřesnilo,žeseJakubtěšídobrémuzdravíanicmuvpostěnínebrání.39Guidolinodále„nikdyneslyšelanineviděl,žebypanJakubpřijalpo-

káníčišelkpříjímáníanižebysloužilmši,ačkoli jekněz“.40Nezájemozpověďapřijímánípotvrzujedalšíchpětsvědků,41nezájemodocházenínamšidalšíčtyři,42nezájemoslouženímšedalšídva.43Tytoúryvkyne-obsahují významnější podrobnosti, ovšem s jednou výjimkou: Jindřichuvádí,žeJakubkezpovědiapřijímánínechodíjiždobrýchosmlet,44čímžjenaznačeno,žedřívekpřijímáníazpovědichodil.Jakubsetaképodledvousvědkůneúčastnímodlitbyhodinek.45Kdyžslyšízvonsvolávatnahodinky,„říká,žejetoďábel“.46Podlejednévýpovědiseanineznamenákřížem.47Řádkromě tohoněkolikrátopustil48 (apakseočividněznovuvrátil).Jakubsetedypřinejmenšímosmletneskrývaně,adoposudbeztrestně,

neúčastnilústředníchnáboženskýchpraktikadávalpřirůznýchpříležitos-techotevřeněnajevo,cosionichmyslí.Nejednáseopouhéobčasnévy-nechávání účasti na požadované náboženské praxi, nýbrž o dlouhodobýaspříslušnýmipředstavamipropojenýodmítavýpostoj.

Sociálně patologické jednání

ObrazJakubovajednánírozšiřujízmínkyočinech,kterébychommoh-lioznačitzasociálněpatologické.Svědkovépředevšímuvádějí,žespáchal

35 Ibid,76-77. 36 Ibid.,73. 37 Ibid.,77. 38 ZápisvýpovědiPetraPelalalegy(ibid.,251)jezběžnějšíaopomíjívíceropodrobností

obsaženýchvostatníchvýpovědích. 39 Ibid.,74,77,81,82,83,84. 40 Ibid.,76. 41 Ibid.,73-74,81,82,83,84. 42 Ibid.,74,81,82,251. 43 Ibid.,74,81. 44 Ibid.,73-74.ČasovýúdajznáJindřichzřejmězdoslechu,jelikožuvádí,žesámvkláš-

teřeMonteArmatožiješestlet(ibid.,73). 45 Ibid.,74,82.Totosepřípadněmůžeskrývatipodobecnýmvyjádřením,žesenestará

o„officium divinum“,vetřechdalšíchvýpovědích(ibid.,76,81,251),kteréjsemzdezahrnuljenpodnezájemodocházenínamši.

46 Ibid.,82. 47 Ibid. 48 Ibid.,77,81,82,83.

David Zbíral

99

vraždu49abylkvůlitomuvypovězen50(patrnězkláštera).JanGariboldo,rovněžmnichzklášteraMonteArmato,dokoncehovořívmnožnémčísleo vraždách a zmiňuje se i o žhářství,51 nicméně užitá jistotní modalita(„prý“)dávátušit,žetutoinformacimázdoslechuanelzesenanipřílišspolehnout.Jakubbylnebezpečnýčlověk.Naotázku,pročjejopatnepotrestal,hned

čtyřisvědkovéodpověděli,žeseopatJakubabojí.52Protojejzajehoex-cesypouzenapomíná.53Anenídivu,žemělstrach:vdobě,kdyještěnebylopatem,hoJakubjednousvázalauvěznil.54Otétoepizoděmnichůmvy-právěljakopatJan,taksamotnýJakub.55UžšívazbukezkoumáníJakubovapřístupuknáboženstvímajífingova-

nézázraky.JanGariboldonazákladěsdělenísamotnéhoJakubauvádí,žeJakub„vobciBarlettazinscenovalsmyšlenéafalešnézázrakysdestilátem(aqua vite) a (circha) závojemPannyMarie, svedl tím lidi a vydělal sispoustupeněz“.56Jakubovitakříkajíc„nicnebylosvaté“.Nezdáseani,žebyměl ze svého podvodu výčitky svědomí, naopak se jím zjevně sámchlubil.

Antiklerikalismus

VedleJakubovajednánízachycujívýpovědiipoměrněucelenousousta-vujehopředstav.Jednouzjejíchrovinjeantiklerikalismus,kterýzaznívávněkolikaJakubovýchvýrocích.PodleJindřichamnohokrátanarůznýchmístechprohlásil,že„kdybymohl,milerádbyzabilpanapapežeBonifáceakardinály,protožepanpapežBonifácnechalzabítnejlepšíhočlověkanasvětě, totiž papežeCelestýna, který byl pravýmpapežem, kdežto papežBonifácnenípapežempoprávu,ačfaktickyano“.57KromětohomělpodleGuidolinaprohlásit,žeby„velmirádzničilřímskoucírkev“.58Kdyžbyliv Bologni 13. května 1299 upáleni za kacířství brašnáři Bompietroa Julián, Jakubprohlásil, „že inkvizitor a fráteři konají zlý čin a veliký

49 Ibid.,77,82,83. 50 Ibid.,83. 51 Ibid.,82. 52 Ibid.,74,77,82,83.Sámopatneuvádítentodůvod,nýbržten,žejeJakub„nenapravi-

telný“a„neposlušný“a„nepřijímátrest“(ibid.,84). 53 Ibid.,83,84. 54 Ibid.,77,83.Doslovahovsadil„in cippo“,cožmůžeznamenat„doklády“čipřenese-

ně„dovězení“.CarolLansing,Power and Purity: Cathar Heresy in Medieval Italy,New York – Oxford: Oxford University Press 1998, 97, překládá „shodil ho dootevřenéhohrobu“,alejejípřekladjeneopodstatněnýazcelajistěchybný.

55 L.Paolini–R.Orioli(eds.),Acta S. Officii Bononie…I…,77. 56 Ibid.,82.Přesnápovahapoužitéhotrikuneníjasná. 57 Ibid.,73. 58 Ibid.,77.


100

hřích,protoženechaliupálitdobrélidi,BompietroaJuliántotižbylidobřílidé,alepšínežinkvizitorafráteři“.59 Antiklerikální výroky nicméně působí ve výpovědích proti Jakubovi

jakovedlejšílinie.Příslušnéúryvkyjsouažpřekvapivěstručné,kdyžvez-memevúvahu, jakznačnývýznam inkvizitořikritice služebníkůcírkveobvyklepřipisovali.Zapozornosttakéstojíkontexttěchtoantiklerikálníchvýroků:vyskytujísevsouvislostisoceněnímdobrýchlidí,60naopakanijednouvsouvislostisJakubovýmiskeptickýminázory.

Nepřítomnost požadovaných eschatologických představ a důraz na tento svět

VýznamnějšímístonežliantiklerikalismuszřejměvJakubověmyšlenízaujímalakritikaněkterýchklíčovýchpojmůkřesťanskéeschatologie.61ŽeJakubnesdílíněkterépředstavypovažovanézazávazné, sev jeho

okolívšeobecněvědělo.PodlemnichaJana„vykazujeznámkyanáznaky(habet in se signa et indicia),ženesetrvávávpravévíře“.62Jevevýpově-díchoznačovánzačlověkašpatnéhoživotaanesprávnévíryčinázoru63 a za člověka „velmi světského“,64 případně „světského a povrchního(mundanus et vanus)“.65Jeho„světskost“jevedlevyhýbánísepůstůmvyjádřenasoustavouma-

terialistickýchaskeptickýchstanovisek.PavelCambiiFregalosi,jedenzesvědkůafarářobcePastenopoblížMonteArmata,„senedomnívá,žepanJakubmápravouvíruKristovuanivíruvrájapekloajinýživot,očemžjepřesvědčennazákladěmnohaargumentůanáznaků…avuvedenémklášteřeajehookolíseotomvšeobecněví,víotomiopatamnišionohokláštera“.66SamotnýopatJan–jsasipochopitelněvědominkvizitorovamínění,žemělprotiJakuboviokamžitěadůraznězakročit–jevesvýchsoudechopatrnější.Uvádísice,žejeJakubčlověkem„špatnéhonázoru“,

59 Ibid.,74.Inkvizitorem,kteréhozdemáJakubnamysli,jesámGuidozVicenzy(vizrozsudeknadJuliánemaBompietremibid.,302-309).RozboruBompietrovapřípadusevěnujeDavidZbíral, „Případnecírkevníanedoktrinální religiozityve středověkéEvropě:BompietrozBoloně“,vrecenznímřízeníčasopisuReligio: Revue pro religionistiku.

60 BompietraaJuliánaapoustevnickéhopapežeCelestýnaV.,kteréhoBonifácVIII.při-mělkabdikaciauvěznil apanovalopřesvědčení–zřejměoprávněnéa, jakvidíme,sdílenéiJakubem–žejejnechalzavraždit.

61 Právětím(samozřejměvedleantiklerikálníchvýroků)jehopřípadspadaldopůsobnos-tiinkvizice.

62 L.Paolini–R.Orioli(eds.),Acta S. Officii Bononie…I…,81. 63 Ibid.,73,76,82,83,84. 64 Ibid.,81. 65 Ibid.,251. 66 Ibid.,83.

David Zbíral

101

avšaknaotázku,zdamápravouvíruvKristaabudoucíživot,odpovídá,že„jehoskutkyjsouzlé,alecosevírytýče,neví“.67Jakubmělvícekrátvýslovnětvrdit,atopřinejmenšímpodobuposled-

níchšestilet,„ženeníjinépekloanijinýrájnežtentosvět“.68Podlezmí-něnéhofarářePavla„senezdá,žebymělstrachzBohačipovědomíoji-némživotě.Dáleuvedl,žepanJakubčastoříkal,žekdosemádobřenatomtosvětě,másedobřeinaonom“.69Podobnývýroksevevýpovědíchvyskytujeještědvakrát,jednouvtéměřtotožnémznění,70podruhésuži-tímbudoucíhočasu:JanodJakubadvakrátčitřikrátzaposledníčtyřirokyslyšel,že„kdosemádobřenatomtosvětě,budesemítdobřeinaonom“.71 ExplicitnívazbameziJakubovýmipředstavamiapraktikamiseobjevujeuGuidolina,podlekterého„sezdá,žepanJakubžije,jakobynebyljinýživotanionensvět,nýbržpouzetentopřítomnýživotnatomtosvětě“.72PodlejednévýpovědiJakubzesměšňoval ipředstavuosamotnéexis-

tenciduše.JanGariboldouvádí,žekdyžJakubaněkdonapomíná:„‚PaneJakube, to se nebojíte hříchu, nemáte snad duši?‘, zatváří se pohrdavě(despicit)aopáčí,žedušimábroskev.“73Předpokládám,žetatoodpověďnenesežádnýskrytývěroučnývýznam,nýbržprostěvyjadřujepohrdáníajejinýmzpůsobem,jakříciněcojako„třeskyplesky“.74Stejně jako u praktik nejde ani zde o nějakou občasnou pochybnost

neborouhání.JakubFlamenghipromyšleněadlouhodobězpochybňovalněkteréústřednípojmykřesťanskéeschatologie.

67 Ibid.,84. 68 Ibid.,73. 69 Ibid.,83. 70 Ibid.,77. 71 Ibid., 81.Podobnýnázornacházímev témže registruudvou„lichvářů“,Ugucciona

aCursiazFlorencie,vizibid.,88,125,127(L.Paolini,L’eresia a Bologna fra XIII e XIV secoloI…,148,pozn.261).Podobnostvyjádřenípatrněnaznačujejehostandardi-zacinotářem.

72 L.Paolini–R.Orioli(eds.),Acta S. Officii Bononie…I…,77. 73 Ibid.,82(„persica habet animam“).C.Lansing,Power and Purity…,98,překládá„he

replied that a fish has a soul“.Slovopersicajsemaleveslovnícíchnalezljenvevý-znamu „broskev“, ve významu „ryba“ nikoli. Jde nepochybně – ač zdeLansingováodkazujenalatinskýoriginál–ojejíšpatnépochopeníitalskéhoslovapeschevezpra-cováníJakubovykauzyvL.Paolini,L’eresia a Bologna fra XIII e XIV secoloI…,147(„Egli non crede nell’anima umana: solo le pesche hanno l’anima“).Slovopeschejeodvozenoodpesca(broskev),nikoliodpesce(ryba,množnéčíslopesci)

74 Zanezdůvodněnýaspíšenepravděpodobnýpovažuji(souhlasímvtomsC.Lansing,Power and Purity…, 219, pozn. 52) Paoliniho překladatelský posun do znění „jen broskvemají duši“ (L. Paolini,L’eresia a Bologna fra XIII e XIV secolo I…, 147,kurzívamoje).


102

Případ Jakuba Flamenghiho na pozadí středověkého materialismu a náboženského skepticismu

Převažujícíodstuphistorickýchvědodhledánímoderníchparalelaan-tropologickýchkonstant, založenýpředevšímna obavě z anachronismu,by spíše nabádal k opatrnosti ohledně využití termínů „materialismus“a „náboženský skepticismus“. Identifikace představ a praktik JakubaFlamenghiho jakopřípadumaterialismuanáboženskéhoskepticismuminicméněpřipadádostivýstižné.Jakubůvnezájemozávaznénábožensképraktiky byl výrazný a dlouhodobý, přinejmenším osmiletý. Skeptickévýrokyvyslovovalopakovaně.Zpramennýchstopvyplývá,žerozhodněnešlo o nějaké příležitostné rouhání v emočně vypjatých situacích.Nejednaloseaniojednotlivéizolovanépředstavy,nýbržocelousoustavupředstav,kdedosebedobřezapadajívýrokyprotipůstůmaliturgiihodi-nek,důraznatentosvětanevíravexistenciduše,peklačiráje.Jasněpa-trnýjeivzájemnývztahJakubovýchpředstavajednání:odmítáníústřed-níchkřesťanskýcheschatologickýchkonceptůsouvisí s jehoneúčastínaodpovídajících spásonosných praktikách, nepřítomnost nábožné úctykvěcemběžněvnímanýmjakoposvátnésouvisísjehoinscenovánímsmy-šlenýchzázraků.Obecněvzatomyslímnenítřebasepřespřílišobávatvy-užití termínů „materialismus“ a „náboženský skepticismus“ k vystiženíJakubovapřípadu.Zdráhám se naopak Jakubovy představy a praktiky souhrnně označit

termínem„ateismus“.75Důvodemneníani taksnahavéstostrouhranicimezimodernímapředmodernímmyšlením,jakospíšeskutečnost,žepo-jem ateismu zdůrazňuje v první řadě odmítání Boží existence, kdežtou Jakuba Flamenghiho pramenné stopy nenaznačují, že by se ve svýchúvaháchnatutootázkupřímozaměřil.Většívýznampronějzřejměmělaotázkaexistencepekla,ráječinesmrtelnéduše.Rovněžtermínu„náboženskápochybnost“bychsevsouvislostisana-

lyzovanýmpřípademspíševyhnul.VdochovanémprameniuJakubanelzeidentifikovatžádnévnitřníváháníanipocitynejistoty.PojemnábožensképochybnostisicespřípadypodobnýmitomuJakubovudourčitémírysou-visí,alepovažujizaužitečnépřidržetseodlišenípochybnostiodnábožen-skéhoskepticismu.NavazujivtomnaSabinuFlanaganovou,podlekterésevestředověkéEvropěvedleskutečnéhoskepticismuvyskytovalyrůzněsilné pocity nejistoty, které lze studovat i jako druh prožitku či emoce,

75 V souvislosti s případem Jakuba Flamenghiho pojem ateismu používá L. Paolini,L’eresia a Bologna fra XIII e XIV secoloI…,149(„ateistickýracionalismus“,vuvo-zovkáchpak„mnich-ateista“).

David Zbíral

103

podobnějakobylvestředověkémmateriálustudovánstrach,hněv,smíchčibolest.76Vedleotázkyvhodnostipojmůmaterialismuanáboženskéhoskepticis-

mukpopisuJakubovapřípadujsemsledoval,zdaunějlzeipřesskeptic-ká stanoviska hovořit o nějakém druhu religiozity. Pramen ukazuje, ženáboženské praktiky u něj od určité životní fáze nejsou pozorovatelné.Složitějšíjeotázkajehonáboženskýchpředstav.Pramennedokládá,žebyJakubpřímozpochybňovalBožíexistencineboonívůbecuvažovaljakoovýznamnémtématu.Vjednomzdůvodnění,pročsenepostí,mělBohadokonceuvéstjakokonkrétníhoaktéraagarantasprávnépraxe(„Bůhtoneporučil“).77Méněkonkrétníjsouodkazynaďábla78anelzejeasipře-svědčivěvyložitjakodokladpředstavyoďáblujakokonkrétnímaktérovi.V souvislosti s kritikou inkvizitora a řeholníků měl Jakub užít některépojmypotenciálněsouvisejícísmorálkou(„dobrýčlověk“,„zlýčin“,„vel-kýhřích“).79Výrok,podlekterého„kdosemádobřenatomtosvětě,budesemítdobřeinaonom“,80adalšídvajemupodobnéjevcelkovémkon-textuJakubovamyšlenívelmidobřemožnéchápatnikolijakoodkaznato,žebypřecejenvěřilvnějakýdruhzásvětí,81nýbržjakojinýzpůsob,jakříci, že existenciální výhledy člověka nepřekračují rámec tohoto světaatohotoživota.VúhrnusetedyJakubFlamenghisouděpodledochované-hopramenenáboženskýmpraktikámužmnoholetvyhýbal(snadkromětoho, že se občas proti své vůli postil)82 a odkazy na jeho nábožensképředstavyjsoutakminimálníainterpretačněsporné,žesevjehopřípadězdráhámvůbechovořitonějakéreligiozitě.Dálejsemsledoval,zdalzeněcoříciozdrojíchJakubovanáboženského

skepticismuamaterialismu.Můžebýtjednímzezdrojůantiklerikalismus?PodleAronaGurevičejestředověkýnáboženskýskepticismuspříznakem„nedůvěry lidí, proniknutých ještě pohanským nazíráním, k církevnímudogmatuarituáluamožnáještěvevětšímířekcírkevnímslužebníkům,kteříproněcírkevreálněztělesňovali“.83TakéLansingovápoukazujenato, že senáboženský skepticismus s antiklerikálnímipostoji častoprolí-

76 SabinaFlanagan,Doubt in an Age of Faith: Uncertainty in the Long Twelfth Century,Turnhout:Brepols2008,1-2.

77 L.Paolini–R.Orioli(eds.),Acta S. Officii Bononie…I…,73. 78 KdyžJakubslyšízvonsvolávatnahodinky,„říká,žetojeďábel“(ibid.,82).Dálese

ďábelobjevujevevětě,kterouJakubodbývalspolubratry(ibid.,83). 79 Ibid.,74. 80 Ibid.,81. 81 KtétointerpretacisepřikláníLansingová,takžezdevJakubověmyšleníspatřujeurči-

týrozpor(C.Lansing,Power and Purity…,98). 82 L.Paolini–R.Orioli(eds.),Acta S. Officii Bononie…I…,81. 83 Aron Gurevič,Nebe, peklo, svět: Cesty k lidové kultuře středověku, přel. Jaroslav

Kolár,Jinočany:H&H1996,92,pozn.82.


104

nal.84Antiklerikalismusostatněnebylnikterakneobvyklý;85podleJohnaH.Arnolda „byl v křesťanství vždy přítomen a byl jednou ze součástílaickéhonáboženství“.86UJakubajsouantiklerikálnípostojevskutkudo-svědčeny,avšakhlavnízdrojjehoskepticismuamaterialismubychvnichnespatřoval.Objevují se v jiné souvislosti než v souvislosti s jeho zpo-chybněnímklíčovýchprvkůkřesťanskéeschatologie.Dalšímzezdrojůnáboženskéhoskepticismuvestředověku,jejžnáleži-

tě zdůraznila Lansingová, mohlo být kosmopolitní městské prostředí.87 Jakub pocházel z Boloně, velkého obchodního a univerzitního centra,apříležitostněsezdevyskytoval.88Nakoliksedostaldokontaktusprogre-sivnímimyšlenkovýmiproudyabyljimiovlivněn,všaknelzeurčit.U nemalé části skeptiků, kteří se objevují v inkvizičních záznamech,

bylaklíčovýmnástrojemmyšlenízkušenost fyzickéhosvěta:kupříkladuz pozorování, že z úst umírajícího dítěte nevyšla žádná duše, zato všakpřestalodýchat,mohlivyvodit, žeduše je jendecha zaniká spolu s tě-lem.89 Náznaky vedoucí tímto směrem se však ve výpovědích protiJakubovineobjevují.NěkdyJakubzřejměchtělšokovatsvéspolubratryaposluchače,90nic-

ménějehopředstavysemizdajípřílišpropojené,nežabyšlopouzeopro-jevzálibyvpohoršovánísvéhookolí.SouhlasímovšemsArnoldem,91žemezisnahoušokovatavážněmíněnouformulacívlastníchnáboženskýchnázorůnenízapotřebíspatřovatostroudichotomii.Jakonejpravděpodobnější,byťvhistorickýchvědáchnepřílišoblíbené

vysvětlení semivevýsledku jeví,žeJakubůvskepticismusvyrůstalze-jménazjehovlastníchúvahajejichinterakcesjednáním(nelibost,žesepostěním„promarňujenejlepšíobdobíroku“,92spáchanávraždaapodob-ně).

84 C.Lansing,Power and Purity…,100.. 85 Srov.Jean-PierreAlbert,„Croireetnepascroire:Lescheminsdel’hétérodoxiedansle

registre d’inquisitionde JacquesFournier“,Heresis 39, 2003, 91-106: 95; JamesB.Given,Inkvizice a středověká společnost: Moc, kázeň a odpor v Languedocu,přel.EvaDoležalová–FrantišekDoležal,Neratovice:Verbum2008,283;EmmanuelLeRoyLadurie,Montaillou, okcitánská vesnice v letech 1294-1324,přel. IrenaNeškudlová,Praha:Argo2005,43-46.

86 John H.Arnold,Belief and Unbelief in Medieval Europe, London: HodderArnold2005,214.

87 C.Lansing,Power and Purity…,98. 88 L.Paolini–R.Orioli(eds.),Acta S. Officii Bononie…I…,73. 89 J.H.Arnold,Belief and Unbelief in Medieval Europe…,224,225,227. 90 OJakuboviC.Lansing,Power and Purity…,97,obecněopochybovačíchJ.H.Arnold,

Belief and Unbelief in Medieval Europe…,221. 91 J.H.Arnold,Belief and Unbelief in Medieval Europe…,221. 92 L.Paolini–R.Orioli(eds.),Acta S. Officii Bononie…I…,77

David Zbíral

105

NakonecjsemsivtétostudiivytklzacílpřípadJakubaFlamenghihoalespoňvnáznakuzasaditdoširšíhokontextuvlažnostiohledněnábožen-ství a religiozity. Tato vlažnost ve středověké Evropě nabývala nejrůz-nějšíchpodob. JohnH.Arnold rozeznávácelouškálupostojůzahrnujícílhostejnostčichybějícínadšení(projevujícísetřebanepozornostíčiznu-děnostípřimši,jížsezabývajípříručkyprozpovědníky),kritickévýrokyvycházejícízkonkrétnísituace(napříkladzpochybněníúčinnostipožehná-níhřbitovavnávaznostinaknězovoodmítnutídopřátkřesťanskýpohřebnepokřtěnévnučce),rouhání(kteréobvykleneznačínáboženskýskeptici-smus,spíšejeprojevemantropomorfismuvztahukBohu),zálibuvpohor-šování okolí, pochybnost oBožím zasahování do světa, o jehomoci čiojehosamotnéexistenciakonečněiteologicképochybováníoněkterýchkřesťanských představách,93 obvykle ryze teoretické a nemající žádnýpozorovatelnývztahkjednání.Jerovněžzapotřebíodlišovatpochybnosti,ježsetýkajíjednotlivostí(třebapravostikonkrétníhoostatku),acelkovépochybnosti(napříkladomociostatkůvůbecčiozásadníchkřesťanskýchkonceptech,jakojetřebanesmrtelnostduše).94NáboženskýskepticismusJakubaFlamenghihosevtomtokontextujevíjakodostivýraznýadovede-nýdodůsledků.Zároveňvšakjdespíšeopraktickýživotnípostojsnoubí-císesjistýmhédonismemnežosystematickoufilosofickouúvahu.

Závěr

Výzkumya reinterpretacezposledníchdvaceti let,95naněžnavazujei tento rozbor případu Jakuba Flamenghiho, již nedovolují přiklonit sekmíněníAronaGureviče,podlekterého„[č]lověkutédobynebylodánopřestoupithranicenáboženskéhoviděnísvěta;mohlsenanejvýšodklonitodortodoxienebojipřevrátit,upadnoutdokacířství“.96Náboženskápo-chybnost a skepticismus nejsou specifikemmodernity97 a nelze je dostdobře využít k jejímu ostrému vymezení vůči době „předmoderní“.Jakubůvpřípad–jakoostatněmnohodalšíchvinkvizičníchregistrech–takéukazuje,žesenáboženskýskepticismusneomezovalnavzdělaneckou

93 J.H.Arnold,Belief and Unbelief in Medieval Europe…,219-223. 94 Ibid.,221-222,225. 95 Z nejdůležitějších příspěvků viz zejm. SusanReynolds, „SocialMentalities and the

CaseofMedievalScepticism“,Transactions of the Royal Historical Society1(6.ser.),1991,21-41;J.-P.Albert,„Croireetnepascroire…“;J.H.Arnold,Belief and Unbelief in Medieval Europe…;S.Flanagan,Doubt in an Age of Faith…;PaoloGolinelli, Il Medioevo degli increduli: Miscredenti, beffatori, anticlericali,Milano:Mursia[2009].

96 A.Gurevič,Nebe, peklo, svět…,430. 97 Srov.J.-P.Albert,„Croireetnepascroire…“,101,106.


106

vrstvu.98 Přesvědčení, že kritické myšlenky vzcházejí především právězní,pravděpodobněneníničímjinýmnežjejímvlastnímpředsudkem.99Případypodobnétomu,jejžjsemsledovalvtétostudii,obohacujíobraz

středověké křesťanské religiozity o její kritické a minimální podobyaumožňujínámuvažovatonáboženskémskepticismujakoomocenskypotlačované,avšakcelkemnormálnísoučástikulturystředověkéEvropy.

SUMMARY

Skeptical and Materialistic Currents in Medieval Christianity: A Case from 13th-Century Italy

In June 1299, James (Giacomo) Flamenghi, monk of theMonteArmato abbey nearBologna,wasreportedtotheinquisitorGuidoofVicenzaforhislackofobservanceofor-dinaryChristianpractices.Formanyyears,heavoidedfasting,confession,communion,theliturgyofthehours,andMass.Hewasalsoknownforhisradicalideas:onmanyoccasions,hewasheardquestioningtheexistenceoftheafterlife,paradise,hell,andtheimmortalsoul.Inthisarticle,IanalyzeJamesFlamenghi’sthoughtandbehaviorasportrayedintheregisteroftheBolognainquisition,andplaceitinthecontextofdifferentformsofreligiousskepti-cism inmedievalEurope. Iconclude thathis skepticismwas lessaphilosophical systemthan a practicalworldview linked to a hedonistic lifestyle.Nevertheless, it seemshighlyconsistent,anddifficulttoreducetoasimpleexpressionofanticlericalism.

Keywords: religious skepticism; criticism of religion; materialism; James (Giacomo)Flamenghi;inquisitionofBologna.

Ústavreligionistiky DaviD ZbíralFilozofickáfakultaMasarykovauniverzita [email protected]áka160200BrnoCzechRepublic

98 TakjižE.LeRoyLadurie,Montaillou…,516,pozn.28. 99 J.H.Arnold,Belief and Unbelief in Medieval Europe…,227.

David Zbíral

Skeptický a materialistický proud ve středověkém křesťanství: Případ z Itálie 13....

Documents

Transcript of Skeptický a materialistický proud ve středověkém křesťanství: Případ z Itálie 13....