Proměny pohraničí Česka ve 20. století

Zdeněk Kučera

Příspěvek vznikl s podporou projektu GAČR P410/12/G113

zdenek.kucera@natur.cuni.cz

JAKÉ POHRANIČÍ?• běžný pojem = problematická definice = mnoho pohraničí

• pohraničí je projevem teritoriality lidského jednání

• přechodová zóna na rozhraní dvou sousedících regionů

• obecné × specifické proměny

• různé měřítkové úrovně

• spojeno s existencí státu

• může vzniknout a zaniknout (např. Kastner 1999, vnější ×vnitřní pohraničí)

CHARAKTERISTIKY POHRANIČÍ pohraničí není a nikdy nebylo homogenním územím skládá se z různých regionů

rozdílný potenciál regionů na příklad:

1) FG podmínky (např. horské podhorské oblasti)

2) charakter sousedství(bariéra prostor zprostředkování)

3) zděděná specializace(průmyslové zemědělské regiony)

společná radikální změna v identifikaci s prostředím a ve vztahu ke krajině přerušení tradičních vztahů tvořících regionální identitu

v různých regionech různý charakter krajiny

POHRANIČÍ = OBSAZENÝ POJEM?

souvislá oblast přiléhající ke státní hranici, v níž v roce 1930 převažovalo obyvatelstvo deklarující německou národnost

nenávratná ztráta přibližně 3 milionů obyvatel

stále existují významné důvody pro vnímání „Pohraničí“ a „Vnitrozemí“ jako odlišných území

pohraničí = Sudety; pohraniční krajina = sudetská krajina?

Štěpánek (2001): Sudety × ne-Sudety

POHRANIČÍ = OBSAZENÝ POJEM?• identitu pohraničí utvářejí:

• odlišný způsob života, krajina, kultura

• sebeindentifikace obyvatel

• výměna obyvatel a s tím související proměny krajiny a osídlení

• (geo)politické změny

• ?institucionalizace a symboly pohraničí?

Periodizace dějin:

1918 – 1938(1939) – 1945 – 1989

PROMĚNY KRAJINY POHRANIČÍRenesance regionálních syntéz (biografie krajiny apod.)

Sledované charakteristiky:

• funkce

• formy

• procesy, které vedou ke změnám

• kontext, ve kterém se vše odehrává

• významy a hodnoty

Skupiny procesů (obecné × specifické; souvislost):

obyvatelstvo a osídlení; hospodářství, politika, kultura

OBYVATELSTVO A OSÍDLENÍ

• depopulace venkova

• odsun českých Němců

• proměna sídelní sítě

• pseudourbanizace krajiny

• suburbanizace

ZMĚNA HUSTOTY ZALIDNĚNÍ

mezi roky 1930 a 1950 mezi roky 1869 a 2001

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

HL1869

HL1880

HL1890

HL1900

HL1910

HL1921

HL1930

HL1950

HL1961

HL1970

HL1980

HL1991

HL2001

SČ

1930

SČ

2001

nezjištěno

1000 a více

500 až 999

250 až 499

100 až 249

50 až 99

25 až 49

méně než 25

Hampl, Gardavský, Kühnl (1987)

asi 2000 zaniklých sídel

sledování kontinuity sídel

existujících v roce 1930 (přes

16000 jednotek; asi 8000

lokalizováno)

hlavní = asi 92 % obyvatel,

42 % sídel

• První zmínka 1487

• Počet obyvatel roku 1895: 356

• Rok zániku: 1951

• Počet obyvatel k roku 1930: 246, z toho 227 něm. národnosti

• Vždy velmi těsný vztah s Rakouskem a obcí Klein Taxen

(ihned za hranicí)

• Odsun německého obyvatelstva po r. 1945

• 1951: vydání dekretu o zřízení pohraničního pásma

ŠTYCH, P., BIČÍK, I., CHROMÝ, P., BLÁHA, J.D. (2012)

KOŠŤÁLKOV

HOSPODÁŘSTVÍ• industrializace krajiny

• likvidace soukromých podniků

• extenzifikace a opouštění půdy

• kolektivizace

• slučování pozemků

POLITIKA• znárodnění půdy

• militarizace krajiny

• vznik a zánik „železné opony“

• „návrat do Evropy“

KULTURA

• přejmenovávání krajiny

• využití historických budov k dalším účelům

• sekularizace krajiny

• proměny vztahu ke krajině

• ochrana krajinných hodnot

• rozvoj druhého bydlení, rekreace a turismu

„Celkem se snažím být v reálu. Poutě, v tom duchu, jak

bývávaly (...) dneska už je to někde jinde. Tady u nás ty

Skoky, už ta sláva (...) zašlá, nebude obnovena. Tam spíš

je to takové místo vlastně setkání člověka s Bohem skrze

Marii. Je tam staletá tradice (...), takže spíš takové to pojetí

(...), že ty aktivity různé, jsou tam nejenom teda ty

duchovní, ale spíš převládají ty kultovní, nějaké koncerty

nebo nějaké představení (...). To vnímám jako tady u nás v

pohraničí jako náplň těch poutí, (...) že to těm lidem tady u

nás v těch našich podmínkách dá mnohem víc nebo je to

osloví. (...) Nevěřící věřící, hodně lidí, tak nějak mají rádi

památky a chtějí pomoct tomu místu, není to z nějakých

náboženských, nějakého přesvědčení, ale já bych řekl, že

co tam dělají ti lidi, tak to je většina, většina, který teda se

nehlásí k církvi, ale není jim ten osud toho místa lhostejný.

Ví, že je to úžasná stavba. Váží si toho a chtějí uchovat tu

hodnotu pro další generace. Takže tedy ten ušlechtilý

motiv vlastně tam je. (...) Myslím si, že tudy cesta vede.

Říkám, tady v těch našich oblastech, kde ta tradice byla

zpřetrhána, přerušena.“

JAKÉ JE POHRANIČÍ?

• obecné × specifické

• pojetí pohraničí v přítomnosti závisí na současném vnímání minulých proměn dotčeného území

• obývané, multihistorické, multikulturní, měnící se

• rozvoj zájmu místních společenství o poznání proměn svých regionů = snaha vytvořit si k obývané krajině určitý vztah s historickou a mezigenerační kontinuitou