sborník prací z historie a dějin umění7/2013

© Vydala Historická společnost Klatovy o. s. 2013. Editors © Jindra Hůrková, Lenka Sýkorová, 2013Texts © Jindřich Hůrka, Václav Chmelíř, Renata Chroustová, Jan Jirák, Markéta Knížková, Alena Křížková, Jan Lhoták, Jakub Mírka, Marie Mírková, Hana Přerostová, Martin Pták, Karel Řeháček, Petr Rožmberský, Hana Smetanová, Hana Soumarová, Lenka Sýkorová, Ladislava Váňová, Marcela Waldmannová

Vydání sborníku podpořili:Město Klatovy, Město Sušice, Město Švihov, Obec Chanovice, Městys Kolinec, MVDr. Bohdan Pantoflíček, Akord Milada Hostašová, JUDr. František Steidl, MUDr. Jarmila Krátilová, Šperl, spol. s r. o., MUDr. Zdeněk Bešta, MUDr. Bedřich Helm, Dr. František Strnad, JUDr. Rostislav Netrval, Mléčná cukrárna Michal Košan

Předchozí vydání sborníků lze objednat na www.historickaspolecnost.cz

ÚvodVe sbírkách Vlastivědného muzea dr. Hostaše v Klatovech je pod inv. č. 1786 a př. č. 130.856 zapsáno torzo renesančního kachle s motivem ženské postavy v arkádě. Kachel je nyní dlouhodobě zapůjčen do Stálé ex-pozice k dějinám městyse Kolinec1.

Okolnosti nálezu Kachel byl podle přírůstkové knihy tehdejšího Městského muzea v Klato-vech nalezen v Buršicích u Kolince u p. Vosky (obr. 139) při kopání studny v roce 1948. Obdobný záznam nese papírový štítek přilepený na zadní stra-ně čelní vyhřívací stěny kachle. Kachel do muzea předal učitel František Mára z Kolince.Stavení čp. 4, stále nazývané u Vosků, změnilo před lety majitele. Ve vsi není již žádné povědomí o popisovaném nálezu2. Výše zmiňovaná studna je situována ve dvoře stavení (obr. 140). Stěny dosud funkční studny jsou vyloženy lomovým kamenem, na povrchu dnešního terénu je vybetonova-ná deska s železným poklopem (obr. 141, 142). Samotné obložení datovat nelze, u desky není vyloučeno, že vznikla v době, kdy byl nález kachle uči-něn. Okolí poklopu bylo v minulosti obkopáno, žádné nálezy však nebyly při rekognoskaci3 domnělého místa nálezu zjištěny. Současný majitel nebyl schopen ke stavu terénu okolo studny podat žádné informace4.

Popis, motiv, analogie a sociální kontext nálezuZ kachle jsou zachovány přibližně dvě třetiny (obr. XXIV). Spodní třetina čelní vyhřívací stěny a část komory chybí. Formát kachle je obdélný s roz-měrem čelní vyhřívací stěny 187 až 197 mm na šířku a dochovanou výškou 170 mm, odhadovaná celá výška činí přibližně 300 mm. Na čelní vyhřívací stěnu je napojena nízká (do 70 mm) kvadratická komora s jedním docho-vaným záchytným otvorem. Kachel byl pálen z jemné hlíny do hnědooran-žova, na lomu je zřejmý tzv. sendvičový výpal. Povrch kachle je režný, není glazován. Nové možnosti přesné dokumentace a prezentace přináší použití 3D scanneru (obr. XXV), výstupem z něj jsou například stínované modely či libovolné řezy předmětem.5 Kachel nenese znatelné stopy omazu, ale vnitřní část komory je jemně očazena. Lze tedy uvažovat o tom, že byl za-sazen do tělesa kachlových kamen. Během dokumentace byly z drobných prohlubní reliéfu odstraněny zbytky hnědé hlíny.Motiv, jehož řemeslné provedení nelze považovat za zcela propracované, představuje silně stylizovanou postavu ženy hledící vlevo, s levou rukou nataženou vzhůru se vztyčeným ukazovákem (?) a s pravou rukou v bok. Po-stava je zasazena do zdobené arkády, která je též hůře řemeslně provedena

Buršice 1948: ojedinělý nález renesančního kachle s motivem biblické Salome (?)Martin Pták – Markéta Knížková

242 Sborník prací z historie a dějin umění

či otištěna. Tento motiv lze interpretovat jako vyobrazení dcery biblické He-rodias6, která na králi Herodovi vyprosila hlavu Jana Křtitele na míse (Ma-rek 6:17-29, Matouš 14:3-11; shrnutí Novotný 1956, 272–3). Přesnou analogii vytvořenou použitím stejného kadlubu se zatím nepodařilo nalézt7. Stejný motiv8 je znám z nálezu kadlubu z Kutné Hory (Leminger 1926, 172, obr. 87) a zlomků kachlů z Poplze (Zápotocký 1979, 152–153, obr. 71:9) a z Pyšel (Hazlbauer 1993, 4–5). Rozměr čelní vyhřívací stěny u nálezu z Pyšel činí 380 × 210 mm. Z Prostějova pochází ještě jedna odlišně provedená varian-ta vyobrazení (obr. 144), tentokráte s postavou hledící vpravo, s mísou s hlavou Jana Křtitele v pravé ruce (shrnutí nálezů Pavlík – Vitanovský 2004, 202, 331, obr. 146). Rozměry čelní vyhřívací stěny této varianty jsou 240 × 200 mm.

[obr. 139] Výřez z mapy ZM 10, vyznačena ves Buršice. Zdroj cuzk.cz, upraveno.

243 Martin Pták – Markéta Knížková, Buršice 1948: ojedinělý nález renesančního kachle s motivem biblické Salome (?)

[obr. 140] Výřez z císařského otisku mapy stabilního katastru, mapováno 1837, šipkou označeno pravděpodobné místo nálezu. Zdroj http://archivnimapy.cuzk.cz/.

[obr. 141] Pravděpodobné místo nálezu ve dvoře stavení u Vosků. Foto M. Pták.

[obr. 142] Detail betonové desky v předpokládaném místě nálezu. Foto M. Pták.

244 Sborník prací z historie a dějin umění

1

2 4

3

[obr. 143] Nálezy s analogickým motivem: 1. Popisovaný nález; 2. Kutná Hora (podle Pavlík – Vitanovský 2004, obr. 147); 3. Poplze (podle Zápotocký 1979, obr. 71:9); 4. Pyšely (podle Hazlbauer 1993).

245 Martin Pták – Markéta Knížková, Buršice 1948: ojedinělý nález renesančního kachle s motivem biblické Salome (?)

Pro zcela jednoznačné zařazení kachle chybí spodní část motivu, kde by podle výše zmíněných analogií měla být vyobrazena hlava Jana Křtitele na míse. Není tedy zcela vyloučeno, že výrobce matrice kachle hledal inspiraci například v okruhu vyobrazení tzv. ctností a neřestí (přehled Pavlík – Vita-novský 2004, 64, 227–228).Na základě analogií a výtvarného pojetí motivu lze předkládaný kachel dato-vat do druhé poloviny 16. století s případným přesahem do počátku 17. sto-letí. Otázkou zůstává přítomnost kachle v prostoru menší selské usedlosti ve vsi Buršice. Byl předchůdce stavení čp. 4 vybaven renesančními kachlovými kamny? S jakým sociálním prostředím lze takto výtvarně pojatý výrobek spo-jovat? Nejedná se o výrobek vzniklý neumělým přenesením motivu z jiného exempláře kachle či o nevydařený pokus lokálního hrnčíře o napodobení tou dobou módního motivu? Nemohlo dojít k donesení nálezu z jiné lokality, je-ho,,archeologizaci“ na daném místě a následné nalezení v roce 1948? Okruh těchto otázek je nutné uzavřít fakty. První zmínka o vsi pochází z roku 1381, kdy je nazývána Bursicz (Profous 1947, 219). V literatuře (např. Sedláček 1893; Úlovec 2004) není uváděno, že by se v Buršicích nacházelo byť drobné panské sídlo (nejbližší jsou či byla ve Vlčkovicích, Zavlekově, Krutěnicích, Sedlečku

[obr. 144] Odlišně provedená vari-anta motivu Salome. Podle Pavlík – Vitanovský 2004, obr. 146.

246 Sborník prací z historie a dějin umění

a Kolinci). V berní rule (Haas 1954, 348–349) jsou v polovině 17. století uvá-děni pouze tři osedlí rolníci, dva nově osedlí, jeden na životě zkažený a jeden chalupník. Na stabilním katastru z roku 1837 je zachyceno celkem 8 selských usedlostí (obr. 140).

ZávěrV tomto příspěvku byl představen ojedinělý nález renesančního kachle s neobvykle provedeným motivem, který byl nalezen ve dvoře selského sta-vení ve vsi Buršice v roce 1948. Nejspíše se jedná o výtvarně hůře pojatou variantu vyobrazení biblické Salome.Na dané otázky by mohl odpovědět výzkum okolí předpokládaného místa nálezu kachle a dále dohledání analogických kachlů ze stejné či dobře da-tované předlohy motivu.

Poznámky1 Ke Stálé expozici k dějinám městyse Kolinec např. Šálková 2013.2 Za pomoc při pátrání děkujeme Veronice Voskové z Plzně a Josefu Voskovi ze Strakonic.3 dne 14.4.2013.4 Tímto děkujeme za možnost místo nálezu prohlédnout a vyfotografovat.5 K použití v archeologii např. Plzák 2011.6 V pozdějších pracích známou pod jménem Salome (Novotný 1956, 407).7 Za pomoc při pátrání děkujeme dlouhé řadě kolegů a přátel.8 Soupis literatury a rekonstrukce celkového motivu Pavlík – Vitanovský 2004, 202, obr. 147, zde prvně motiv interpretován jako Salome s hlavou Jana Křtitele na míse.

Literatura:Bible: Písmo svaté Starého a Nového zákona. Český ekumenický překlad. 3. vydání. Česká biblická společnost, 1993. Praha.DURDÍK, T. 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.HAZLBAUER, Z. 1993: Historické kamnové kachle z okolí pyšelského zámku. Část 2.: Figurální kachle renesančního období. Pyšelský zpravodaj, říjen, 4–5.HAAS, A. 1954: Berní Rula, svazek 27 – kraj Prácheňský. Praha.LEMINGER, E. 1926: Umělecké řemeslo v Kutné Hoře. Rozpravy České akademie věd a umění 1, č. 71, 163–190.NOVOTNÝ, A. 1956: Biblický slovník 1. Praha. PLZÁK, J. 2011: Možnosti digitálního záznamu trojrozměrné reality pro využití v archeologii. Diplomová práce na FF ZČU v Plzni. PAVLÍK, Č. – Vitanovský, M. 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.PROFOUS, A. 1947: Místní jména v Čechách, I. Praha.SEDLÁČEK, A. 1893: Hrady, zámky a tvrze království českého IX. Domažlicko a Klatovsko. Praha.ŠÁLKOVÁ, T. 2013: Stálá expozice k dějinám Kolince. Vlastivědný sborník Muzea Šumavy VII. Sušice.ÚLOVEC, J. 2004: Hrady, zámky a tvrze Klatovska. Praha.ZÁPOTOCKÝ, M. 1979: Katalog středověké keramiky severočeského Polabí. Praha.

247 Martin Pták – Markéta Knížková, Buršice 1948: ojedinělý nález renesančního kachle s motivem biblické Salome (?)

SummaryBuršice 1948: A Rare Renaissance Oven Tile with Salome Motif

This brief article reviews the find of a Renaissance oven tile, discovered in 1948 while digging a well in the farmyard adjacent to the house “u Vosků” in Buršice, a village in the region of Šumava. This oven tile is registered un-der the inventory number 1786 in the Dr. Hostaš Museum of Natural His-tory in Klatovy and has been provided for permanent exposition regarding the history of the Kolinec township. The motif can be interpreted as Bibli-cal Salome; analogies are known from Kutná Hora, Pyšely and Poplze but the art of the Buršice oven tile is only an imperfect imitation of these finds. The article summarises the results of the survey of the reputed site of the find and presents the analogical finds. The Buršice oven tile is presented with a developing 3D documentation.

ZusammenfassungBuršice 1948: ein einzigartiger Fund einer Renaissancekachel mit Salome-Motiv

Der vorliegende Beitrag bespricht den Fund einer Renaissancekachel, die im Jahre 1948 beim Brunnengraben auf dem Hof der Familie Voska im Dorf Buršice im Böhmenwald gefunden wurde. Die Kachel ist heute unter der Nr.1786 im Heimatkundlichen Museum von Dr. Hostaš in Klattau re-gistriert und der Dauerexposition über die Geschichte des Marktfleckens Kolinetz geliehen. Das Motiv kann als die biblische Figur Salome inter-pretiert werden; weitere Analogien sind aus Kuttenberg (Kutná Hora), Pi-schel (Pyšel) und Poplz bekannt. Das Exemplar aus Buršice stellt eher eine künstlerisch unvollkommene Imitation der oben genannten Funde dar. Im vorliegenden Beitrag werden die Ergebnisse der Erforschung des angeb-lichen Fundortes zusammengefasst und analogische Funde vorgestellt. Das Exemplar aus Buršice wird mithilfe der progressiven Methode der 3D Dokumentation präsentiert.

[obr. XXIV] Fragment kachle z Buršic u Kolince.

[obr. XXV] Trojrozměrný digitální model, snímáno přístrojem Next Engine HD, tvorba modelu M. Pták.