Hledání zmizelého: vyprávění o zaniklých sídlech v pohraničí Česka

Zdeněk Kučera

Příspěvek vznikl s podporou projektu GAČR P410/12/G113

PROČ POHRANIČÍ definováno geometricky jako oblast přiléhající k

určité hranici do určité vzdálenosti po obou jejích

stranách

s pomocí odlišných ukazatelů je možné vymezit

různá pohraničí na jednom území

souvislá oblast přiléhající ke státní hranici, v níž v

roce 1930 převažovalo obyvatelstvo deklarující

německou národnost

s ohledem na poválečnou výměnu obyvatel stále

existují významné důvody pro vnímání „Pohraničí“ a

„Vnitrozemí“ jako odlišných území (např. „pohraniční

krajina“), přestože ani jedna z těchto oblastí není

homogenní

oblast s mnoha zaniklými sídly

POHRANIČÍ VE 20. STOLETÍ

příklad pohraničí umožňuje diskutovat obecné i

specifické podmínky ovlivňující proměny osídlení, krajin

a místních společenství

přestože odsun českých Němců a následná výměna

obyvatel znamenaly komplexní změnu, nejedná se o

jediný faktor ovlivňující vývoj v oblasti

lze identifikovat více faktorů ovlivňujících vývoj (např.

(geo)politické, hospodářské, kulturní)

opouštění/zanikání sídel je jedním z jejich projevů

Převažující národnost obyvatelstva na území Česka v roce 1930

ZMĚNA HUSTOTY ZALIDNĚNÍ

mezi roky 1930 a 1950 mezi roky 1869 a 2001

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

HL1869

HL1880

HL1890

HL1900

HL1910

HL1921

HL1930

HL1950

HL1961

HL1970

HL1980

HL1991

HL2001

SČ

1930

SČ

2001

nezjištěno

1000 a více

500 až 999

250 až 499

100 až 249

50 až 99

25 až 49

méně než 25

55 obyv./km2 v 1930, 20 obyv./km2 v 2001

BOD = SÍDLO, MÍSTNÍ

ČÁST OSADY

osada (část obce) B

hranice územního

obvodu obce

osada (část obce) A

OBEC × SÍDLO

OPUŠTĚNÁ/ZANIKLÁ SÍDLA

nic výjimečného, součást

proměn krajiny a osídlení (zaniklá

sídla z různých období)

poznávána/nalézána

celosvětově

výsledek environmentálních,

společenských, politických a

kulturních podmínek v určité

době

lze je nalézt (v různém počtu) na

celém území Česka (nikoli pouze

v pohraničí)

expanz

e

stabilita

regrese

Sídlo

jednotlivý dům, samota, víska, vesnice, město

různé typy sídel procházejí odlišnými typy změn

(např. náchylnost samot k zániku)

Zánik sídla

Skutečný

zánik

Zdánlivý zánik

Změna přírodních

podmínek

Změna socioekonomických

podmínek

Změna kulturních

podmínek

Přejmenování

Administrativní

sloučení

Pohlcení okolní zástavbou

(spojení intravilánu více sídel)

Obměna obyvatel v sídle

či jeho dočasné vylidnění

Změna charakteru

zástavby sídla

Sídlo nikdy neexistovalo

(vznik pomístního názvu lidovou tradicí)

CO JE ZANIKLÉ SÍDLO?

je to sídlo, které není více využíváno lidmi,

přestože i nadále mohou existovat některé části jeho

fyzické struktury

zaniklé X opuštěné

zcela zničené X ruiny,

projevy v uspořádání krajiny

je tolik typů zaniklých sídel kolik je typů sídel (např.

samota, vesnice, město)

různé zdroje informací (terénní průzkum, psané,

ústní atd.; http://www.zanikleobce.cz)

a) monografická literatura, sborníky a časopisy

b) soupisy a evidence zaniklých sídel

c) soupisy místních a pomístních názvů, administrativní soupisy

d) prameny kartografické

e) prameny hmotné (archeologické) – pozůstatky zaniklých sídel v krajině

f) údaje o změnách využití ploch a krajinného krytu v daném území

g) ústní zmínky obyvatel zkoumaného území

ZDROJE INFORMACÍ

TYPY SÍDEL

město; městys; ves; víska; skupina domů; roztroušené domy; samota; jednotlivý dům; mlýn; myslivna, hájovna; hospodářský dvůr; hostinec, hotel; hrad, zámek, lovecký zámek; zřícenina obydlená; turistická chata, bouda; cihelna, továrna; železniční stanice/zastávka; kolonie nouzových obydlí; roztroušená nouzová obydlí; samota z nouzových obydlí; jednotlivé nouzové obydlí

ZDROJE INFORMACÍ

http://www.zanikleobce.cz

http://kontaminace.cenia.cz

http://www.zanikleobce.cz

http://kontaminace.cenia.cz

• První zmínka 1487

• Počet obyvatel roku 1895: 356

• Rok zániku: 1951

• Počet obyvatel k roku 1930: 246, z toho 227 něm. národnosti

• Vždy velmi těsný vztah s Rakouskem a obcí Klein Taxen

(ihned za hranicí)

• Odsun německého obyvatelstva po r. 1945

• 1951: vydání dekretu o zřízení pohraničního pásma

ŠTYCH, P., BIČÍK, I., CHROMÝ, P., BLÁHA, J.D. (2012)

KOŠŤÁLKOV

1947 2007

1953 2010Košťálkov (Gottschallings)

ListopadČerven

prosinecduben

asi 2000 zaniklých sídel

sledování kontinuity sídel

existujících v roce 1930 (přes

16000 jednotek; asi 8000

lokalizováno; asi 2000

zaniklých)

hlavní = asi 92 % obyvatel,

42 % sídel

typ sídel vysvětleno %

Město 278 278 100

Městys 194 194 100

Ves 6406 6092 95

Víska 745 432 58

Skupina domů 1805 363 20

Roztroušené domy 1113 53 5

Samota 1371 367 27

Jednotlivý dům 5273 809 15

Ostatní 233 0 0

typ sídel zaniklých %

Město 278 9 3

Městys 194 3 2

Ves 6406 587 9

Víska 745 168 23

Skupina domů 1805 210 12

Roztroušené domy 1113 31 3

Samota 1371 269 20

Jednotlivý dům 5273 738 14

Ostatní 233 0 0

Obyvatel (1930) sídel zaniklých %

Méně než 25 7726 1049 14

25–49 1701 266 16

50–99 1831 264 14

100–249 2710 270 10

250–499 1748 100 6

500–999 986 36 4

1000 a více 792 30 4

TYPY ZANIKÁNÍ PO ROCE 1945

TYP 1: VOJENSKÁ ÚZEMÍvymezení nových vojenských

oblastí po roce 1950

oblasti úplné ztráty a zničení

(některé) stále veřejnosti

nepřístupné

TYP 2: LOKALITY NA PERIFERIIoblasti s vyšší nadmořskou

výškou a menšími sídly v

periferních polohách, jedná se o

po roce 1945 nejméně dosídlená

místa

některá sídla byla též ničena v

souvislosti s vymezením

uzavřeného hraničního pásma

TYP 3: NÍŽINY A PÁNVE

zanikání sídel způsobeno

především rozvojem těžby

uhlí a průmyslových aktivit

mnoho sídel bylo zničeno

během 70. let 20. století

ZÁVĚR I: FÁZE ZANIKÁNÍ

problematické odlišení, nicméně obecně lze rozlišit 2

hlavní fáze:

1) do 60. let 20. století

menší sídla v periferních horských oblastech,

vojenské oblasti

2) od 60. let 20. století

celkový pokles intenzity zanikání, nížiny a pánve v

severních Čechách, zejména 70. a 80. léta 20.

století

ZÁVĚR II: ZTRÁTA ČI ZLEPŠENÍ

zlepšení organizace osídlení,

životních podmínek (modernizace),

životní prostředí a scenérie

hospodářská a společenská nutnost,

bezpečnost

oblasti s hodnotným životním

prostředím

ztráta ve smyslu domova a dědictví

ZÁVĚR III: ZDĚDIČTĚNÍ ODSPODU

nárůst odborného i laického

zájmu po roce 1989 (reflexe

proměn oblasti Pohraničí)

součást hledání vztahu k

prožívané krajině, který by

měl určitou historickou a

mezigenerační kontinuitu

vnímána jako součást

místního dědictví (regionální

marketing)

součást identit původních

obyvatel a jejich potomků

zdenek.kucera@natur.cuni.cz