(U)mučení jako příběh. Nad podobou passio a jeho narativními proměnami ve staročeském...

14
Vendula Zajíčková (U)mučení jako příběh Nad podobou passio ajeho narativními proměnami ve Zlaté legendě astaročeském Passionálu Vendula Zajíčková …Zač stojí všeckna moc hubená vašě, ež nemóžete jedné děvečky přě- moci, ale ona nad vámi, což jiej libo, páše? Passio, záznam o mučení a smrti křesťanského světce, stojí na počátku ha- giografické literatury. Svědectví až kprolití krve se těšilo úctě od prvního pronásledování církve adalo podnět ke vzniku kultu světců; jako exempla slouží příběhy mučedníků dodnes. Během staletí prošlo passio jako literární žánr několika změnami a stejně jako jiné žánry bylo ovlivněno dobovými trendy v literatuře i společnosti. V tomto příspěvku na konkrétní skupině textů sledujeme, jak se vyvíjel žánrový prototyp passio. Zvolili jsme články o svatých pannách-mučednicích ze Zlaté legendy1 a staročeského Passio- nálu2 anaším cílem je prokázat, anebo vyvrátit pozdně antické vlivy zpo- čátku tohoto žánru ajejich narativní proměnu pod vlivem dalších žánrů. Sbírka hagiografických textů a kázání, uspořádaných podle liturgického roku. Jednotlivé články posbíral apřevyprávěl asi před rokem janovský dominikán Jakub de Voragine; pů- vodní název byl Vitae sanctorum. Rozšířený název Legenda aurea není původní, ale více reflek- tuje funkční užití Voraginovy sbírky pro liturgické akazatelské účely (legendum jako lectio ver- sus vitae). V českém středověkém prostředí se nevyskytuje označení Legenda aurea, ale pouze Passionale. Staročeský Passionál je o sto let mladší (pravděpodobně z roku ) vernakulární pře- klad Zlaté legendy neznámým českým dominikánem, snad Janem Moravcem nebo Protivou zDlouhéVsi (Vidmanová : ). Jak staročeský název této sbírky napovídá, včláncích osva- tých převažují svatí mučedníci. Vernakulárním překladem, nebo spíše převyprávěním, se pro Passionál rozšiřuje funkce iokruh recipientů. Původní passio ajeho znaky Zprávy o křesťanských mučednících začaly po církevních obcích kolovat od poloviny .století (Šubrt : ), již na počátku se jednalo orozma- nité žánry: dopisy obcím, biografická vyprávění, (pseudo)opisy autentic- kých soudních protokolů. Jako dva základní typy mezi nimi pak můžeme označit akta apassiones. Vnarativní struktuře akt převažuje dialog– výslech mučedníka, plní funkci autenticity (díky právním termínům) a dramati- zace. Kněmu bývají připojeny další epizody apředevším popis smrti (ibid.: –). Oproti tomu vpassiones převažují pasáže narativní, příběh se skládá z popisu zatčení, pobytu ve vězení, výslechu, často polemiky s heretiky, dále nezbytného vyznání víry adetailního líčení smrti provázené zázraky. Sémantika znovuzrození (dies mortis jako dies natalis) především skrze mu- čednickou smrt je rovněž předznamenána vevangeliích (Berschin : ) anovozákonní pašijový příběh se stal předlohou struktury passiones.3 Dia- logické pasáže jsou včleněny do narativního rámce a„jejich podíl na celém textu je výrazně menší než uakt“ (Šubrt : ). Akta apassiones se ale vpraxi kombinují (ibid.). Domníváme se, že akta jsou, vzhledem ke svému vztahu khistoricitě adokumentárnosti, zobou zá- kladních typů původnější, adialog vpassio má svůj prototyp právě vaktech. Výslech asoud obžalovaného křesťana se staly konvenčními vpozdějších ha- giografických žánrech, kde je jich užito především ke zdůraznění hlouposti pohanů (Stouck : ) akjejich zesměšnění; tento trend je prokazatelný ive Zlaté legendě avPassionálu, ale nachází se již ve zprávě ze soudního řízení aexekuce sv. Cypriána.4 Kupodivu passiones o nejstarších a nejvlivnějších křesťanských mučednících ve Zlaté legendě ani v Passionálu převyprávěna ne- jsou, na rozdíl od passiones pozdějších ahůře doložitelných svatých zdoby největší perzekuce za císařů Decia aDiokleciána. Passio je pojem starší azpočátku častěji užívaný než pojem martyrium.5 Walter Berschin si všímá, že vpassio může být opomenut celý světcův životní Architext pro passio, nejen jako explicitní příklad knásledování, ale inarativní předlohu, nacházíme ve vyprávění oumučení Kristově (pašijích), následujícím archetypálním vzorem pro prvokřesťanské mučedníky se stalo vyprávění oumučení sv. Štěpána (Sk ), jehož ukamenovali Židé. Acta proconsularia sancti Cypriani ukazují, jak Cyprián chytře, ale zdvořile uplatňuje římské právo na ochranu křesťanů (Stouck : ). „Martyrem non tam facit pena quam causa“ (ŘehořVeliký, in Berschin : ).

Transcript of (U)mučení jako příběh. Nad podobou passio a jeho narativními proměnami ve staročeském...

Page 1: (U)mučení jako příběh. Nad podobou passio a jeho narativními proměnami ve staročeském Passionálu (2011)

!

Vend

ula

Zajíč

ková

"

(U)m

učen

í jak

o p

říb

ěh

Nad

po

do

bo

u p

ass

io a

�jeh

o

nar

ativ

ním

i pro

měn

ami v

e Z

laté

leg

end

ě a�

star

oče

ském

Pa

ssio

ná

lu

Ven

du

la Z

ají

čko

vá

…Z

ač

sto

jí v

šeck

na

mo

c h

ub

ená

va

šě,

ež n

emó

žete

jed

né

děv

ečky

přě

-

mo

ci, a

le o

na

na

d v

ám

i, co

ž ji

ej li

bo

, pá

še?

Pa

ssio

, záz

nam

o�m

učen

í a�s

mrt

i kře

sťan

skéh

o sv

ětce

, sto

jí na

poč

átku

ha-

giog

raAc

ké li

tera

tury

. Svě

dect

ví a

ž k�

prol

ití k

rve

se t

ěšilo

úct

ě od

prv

ního

pr

onás

ledo

vání

cír

kve

a�da

lo p

odně

t ke

vzn

iku

kult

u sv

ětců

; jak

o ex

empl

a sl

ouží

pří

běhy

muč

ední

ků d

odne

s. B

ěhem

stal

etí p

rošl

o pa

ssio

jako

lite

rárn

í žá

nr n

ěkol

ika

změn

ami a

�ste

jně

jako

jiné

žán

ry b

ylo

ovliv

něno

dob

ovým

i tr

endy

v�li

tera

tuře

i�sp

oleč

nost

i. V

�tom

to p

řísp

ěvku

na

konk

rétn

í sku

pině

te

xtů

sled

ujem

e, ja

k se

vyv

íjel ž

ánro

vý p

roto

typ

pass

io. Z

volil

i jsm

e čl

ánky

o�

svat

ých

pann

ách-

muč

edni

cích

ze

Zla

té l

egen

dy1

a�s

taro

česk

ého

Pa

ssio

-

ná

lu2

a�na

ším

cíle

m je

pro

káza

t, an

ebo

vyvr

átit

poz

dně

anti

cké

vliv

y z�

po-

čátk

u to

hoto

žán

ru a

�jejic

h na

rati

vní p

rom

ěnu

pod

vliv

em d

alší

ch ž

ánrů

.

. Sb

írka

hag

iogr

aAck

ých

text

ů a�

kázá

ní, u

spoř

ádan

ých

podl

e lit

urgi

ckéh

o ro

ku. J

edno

tliv

é čl

ánky

pos

bíra

l a�p

řevy

práv

ěl a

si p

řed

roke

m OP

QR ja

novs

ký d

omin

ikán

Jaku

b de

Vor

agin

e; p

ů-vo

dní n

ázev

byl

Vit

ae

san

ctor

um

. Roz

šíře

ný n

ázev

Leg

end

a a

ure

a n

ení p

ůvod

ní, a

le v

íce

reTe

k-tu

je fu

nkčn

í uži

tí V

orag

inov

y sb

írky

pro

litu

rgic

ké a

�kaz

atel

ské

účel

y (l

egen

du

m ja

ko le

ctio

ver

-su

s vi

tae)

. V�č

eské

m s

třed

ověk

ém p

rost

ředí

se

nevy

skyt

uje

ozna

čení

Leg

end

a a

ure

a, a

le p

ouze

P

ass

ion

ale

.

/

Star

očes

ký P

ass

ion

ál

je o

�sto

let

mla

dší

(pra

vděp

odob

ně z

�rok

u OX

YZ)

vern

akul

ární

pře

-kl

ad Z

laté

leg

end

y ne

znám

ým č

eský

m d

omin

ikán

em,

snad

Jan

em M

orav

cem

neb

o Pr

otiv

ou

z�D

louh

é�Vs

i (V

idm

anov

á O^

^_: X

X). J

ak st

aroč

eský

náz

ev té

to sb

írky

nap

ovíd

á, v

�člá

ncíc

h o�

sva-

tých

pře

važu

jí sv

atí m

učed

níci

. Ver

naku

lárn

ím p

řekl

adem

, neb

o sp

íše

přev

yprá

vění

m, s

e pr

o P

ass

ion

ál r

ozši

řuje

funk

ce i�

okru

h re

cipi

entů

.

Pů

vod

ní

pa

ssio

a�j

eho

zn

ak

y

Zprá

vy o

�kře

sťan

skýc

h m

učed

nící

ch z

ačal

y po

cír

kevn

ích

obcí

ch k

olov

at

od p

olov

iny

P.�s

tole

tí (

Šubr

t PR

R^: b

O), j

iž n

a po

čátk

u se

jedn

alo

o�ro

zma-

nité

žán

ry:

dopi

sy o

bcím

, bi

ogra

Acká

vyp

rávě

ní,

(pse

udo)

opis

y au

tent

ic-

kých

sou

dníc

h pr

otok

olů.

Jak

o dv

a zá

klad

ní t

ypy

mez

i nim

i pak

můž

eme

ozna

čit a

kta

a�p

ass

ion

es. V

�nar

ativ

ní st

rukt

uře

akt p

řeva

žuje

dia

log�

– vý

slec

h m

učed

níka

, pl

ní f

unkc

i au

tent

icit

y (d

íky

práv

ním

ter

mín

ům)

a�dr

amat

i-za

ce. K

�něm

u bý

vají

přip

ojen

y da

lší e

pizo

dy a

�pře

devš

ím p

opis

smrt

i (ib

id.:

bO–b

X). O

prot

i tom

u v�

pass

ione

s pře

važu

jí pa

sáže

nar

ativ

ní, p

říbě

h se

sklá

dá

z�po

pisu

zat

čení

, po

bytu

ve

věze

ní,

výsl

echu

, ča

sto

pole

mik

y s�

here

tiky

, dá

le n

ezby

tnéh

o vy

znán

í vír

y a�

deta

ilníh

o líč

ení s

mrt

i pro

váze

né z

ázra

ky.

Sém

anti

ka z

novu

zroz

ení (

die

s m

orti

s ja

ko d

ies

na

tali

s) p

řede

vším

skr

ze m

u-če

dnic

kou

smrt

je ro

vněž

pře

dzna

men

ána

v�ev

ange

liích

(Be

rsch

in P

RRb:

PQ)

a�

novo

záko

nní p

ašijo

vý p

říbě

h se

sta

l pře

dloh

ou s

truk

tury

pas

sion

es.3

Dia

-lo

gick

é pa

sáže

jsou

včl

eněn

y do

nar

ativ

ního

rám

ce a

�„je

jich

podí

l na

celé

m

text

u je

výr

azně

men

ší n

ež u

�akt

“ (Š

ubrt

PRR

^: b

X).

Akt

a a�

pass

ione

s se

ale

v�pr

axi k

ombi

nují

(ibi

d.).

Dom

nívá

me

se, ž

e ak

ta

jsou

, vzh

lede

m k

e sv

ému

vzta

hu k

�his

tori

citě

a�d

okum

entá

rnos

ti, z

�obo

u zá

-kl

adní

ch ty

pů p

ůvod

nějš

í, a�

dial

og v

�pas

sio

má

svůj

pro

toty

p pr

ávě

v�ak

tech

. Vý

slec

h a�

soud

obž

alov

anéh

o kř

esťa

na se

stal

y ko

nven

čním

i v�p

ozdě

jšíc

h ha

-gi

ogra

Acký

ch ž

ánre

ch, k

de je

jich

uži

to p

řede

vším

ke

zdůr

azně

ní h

loup

osti

po

hanů

(St

ouck

O^^^

: bX)

a�k

�jejic

h ze

směš

nění

; ten

to tr

end

je p

roka

zate

lný

i�ve

Zla

té le

gen

dě a

�v�P

ass

ion

álu

, ale

nac

hází

se ji

ž ve

zpr

ávě

ze so

udní

ho ří

zení

a�

exek

uce

sv. C

ypri

ána.

4 K

upod

ivu

pass

ione

s o�

nejs

tarš

ích

a�ne

jvliv

nějš

ích

křes

ťans

kých

muč

ední

cích

ve

Zla

té le

gen

dě

ani v

�Pa

ssio

ná

lu p

řevy

práv

ěna

ne-

jsou

, na

rozd

íl od

pas

sion

es p

ozdě

jšíc

h a�

hůře

dol

ožit

elný

ch sv

atýc

h z�

doby

ne

jvět

ší p

erze

kuce

za

císa

řů D

ecia

a�D

iokl

eciá

na.

Pass

io je

poj

em s

tarš

í a�z

počá

tku

čast

ěji u

žíva

ný n

ež p

ojem

ma

rtyr

ium

.5

Wal

ter B

ersc

hin

si v

ším

á, ž

e v�

pass

io m

ůže

být o

pom

enut

cel

ý sv

ětců

v ži

votn

í

8

Arc

hite

xt p

ro p

assi

o, n

ejen

jako

exp

licit

ní p

říkl

ad k

�nás

ledo

vání

, ale

i�na

rati

vní p

ředl

ohu,

na

cház

íme

ve v

yprá

vění

o�u

muč

ení K

rist

ově

(paš

ijích

), n

ásle

dujíc

ím a

rche

typá

lním

vzo

rem

pro

pr

vokř

esťa

nské

muč

ední

ky se

stal

o vy

práv

ění o

�um

učen

í sv.

Ště

pána

(Sk

Z),

jeho

ž uk

amen

oval

i Ži

dé.

9

Act

a p

roco

nsu

lari

a sa

nct

i C

ypri

an

i uka

zují,

jak

Cyp

rián

chy

tře,

ale

zdv

ořile

upl

atňu

je ř

ímsk

é pr

ávo

na o

chra

nu k

řesť

anů

(Sto

uck

O^^^

: bX)

.:

„M

arty

rem

non

tam

faci

t pen

a qu

am c

ausa

“ (Ř

ehoř

�Vel

iký,

in B

ersc

hin

PRRb

: PY)

.

Page 2: (U)mučení jako příběh. Nad podobou passio a jeho narativními proměnami ve staročeském Passionálu (2011)

!

(

U)m

učen

í jak

o př

íběh

Vend

ula

Zajíč

ková

"

příb

ěh a

�že

se s

oust

ředí

pou

ze n

a m

učed

nick

ou s

mrt

. Tím

, že

mív

á dv

ojí t

i-tu

l, vi

ta e

t pa

ssio

, sig

naliz

uje

dvoj

díln

ost

biog

raFe

: v�p

rvní

čás

ti p

ojed

nává

o�

svět

cově

živ

otě

a�v�

druh

é čá

sti o

�jeho

muč

edni

cké

smrt

i (Be

rsch

in J

KKL:

JM

–JO)

. Jak

uká

žem

e po

zděj

i, ve

Zla

té le

gend

ě a�

násl

edně

i�ve

sta

roče

skýc

h pa

ssio

náln

ích

text

ech

je te

nto

typ

běžn

ý.6

Na

pass

io m

ěla

vliv

i�lit

erár

ní tr

adic

e za

znam

enáv

ajíc

í sm

rt v

ýzna

mný

ch

osob

nost

í; te

xty

ozna

čova

né ja

ko ex

itus/

tran

situ

s/ob

itus m

ají s

vé k

ořen

y v�

an-

tick

é lit

erat

uře

(Exi

tus v

iri i

llust

ris/

clar

i�– o

dcho

d, te

dy sm

rt sl

avné

ho, p

říkl

ad-

ného

obč

ana)

a�st

ával

y se

souč

ástí

bio

graF

e (i

bid.

: JO–

JW).

V�p

ůvod

ních

akt

ech

a�pa

ssio

nes

iden

tiFk

ujem

e př

edev

ším

top

os m

odly

, ne

bo sm

rt. V

ydán

í kře

sťan

ů na

smrt

z�d

ůvod

u, ž

e se

nek

laní

řím

ským

boh

ům,

je z

akot

veno

v�d

ekre

tu c

ísař

e D

ecia

z�r

oku

JL\

(Šub

rt J

KK\:

JOn

), k

terý

zr

ušil

zása

du c

onqu

iren

di n

on s

unt

(nen

í tř

eba

je p

roná

sled

ovat

). I

mpu

lz

k�pr

onás

ledo

vání

kře

sťan

ů ta

k vy

cház

el p

řím

o z�

císa

řské

inic

iati

vy, n

ikol

i od

uda

vačů

, nep

řáte

l a�s

práv

ců m

ěst

či p

rovi

ncií.

Ten

to t

opos

pov

ažuj

eme

za n

ejty

pičt

ější

pro

pas

sio,

vys

kytu

je s

e ta

křka

ve

všec

h do

chov

anýc

h te

x-te

ch. D

alší

m je

poh

rdán

í sm

rtí,

vysm

ívan

é Ř

íman

y a�

pokl

ádan

é od

poč

átku

za

jede

n z�

hlav

ních

rysů

kře

sťan

ství

, a�s�

ním

souv

isej

ící a

mor

mor

tis (

lásk

a ke

sm

rti)

, vít

ězíc

í nad

váš

něm

i a�t

ěles

ným

utr

pení

m. Z

áměr

né n

apod

obov

ání

bibl

ický

ch p

ašijí

v�k

onkr

étní

ch m

omen

tech

�– n

apř.

výsl

ech

Pilá

tem

, bič

o-vá

ní, c

esta

na

Gol

gotu

, zem

ětře

sení

�– v

yjad

řuje

topo

s im

itatio

Chr

isti

(nap

o-do

bová

ní K

rist

a).

Ten

den

ce k

�na

rati

vitě

Běhe

m L

. a�M

.�sto

letí

tend

oval

o vy

práv

ění o

�muč

ední

cích

pos

tupn

ě ví

c a�

více

k�

nara

tivu

, zat

ímco

rét

orik

a si

nao

pak

našl

a m

ísto

v�k

ázán

í o�m

učed

nící

ch,

kde

byla

upř

edno

stňo

vána

dok

trin

ální

slo

žka

nad

nara

tivn

í.7 T

ende

nce

rozv

inou

t př

íběh

o�s

tate

čném

muč

ední

kovi

pře

měn

ila p

ůvod

ní p

assi

ones

v�

uměl

ecká

díla

, pro

kte

rá v

�ant

ice

neex

isto

val n

ázev

, ale

my

je o

znač

ujem

e za

„lid

ovou

kni

hu“

(Vol

ksbu

ch�–

Ber

schi

n f\

gO: f

K\)

či ro

mán

(ib

id.:

ffK)

. To

se t

ýká

neje

n pa

ssio

nes

raně

kře

sťan

skýc

h m

učed

níků

, ale

i�sk

upin

y ap

oš-

-

Nap

ř. v�

mer

ovej

skýc

h ha

giog

raFí

ch b

ýval

o líč

ení p

assi

o od

líče

ní ž

ivot

a od

děle

no d

okon

ce

graF

cky.

. V

lat

insk

é ho

mile

tice

; kř

esťa

nská

hom

ilie

se n

a ro

zdíl

od p

aneg

yrik

u, p

ůvod

em p

ohan

-sk

ého,

vzd

ala

nara

tivu

.

tolů

, z�n

ichž

vši

chni

kro

mě

Jana

byl

i um

učen

i, a�

svět

ců (

ales

poň

podl

e tr

a-di

ce)

z�je

jich

blíz

kost

i, na

př. s

v. K

lem

enta

.Po

dobn

ou c

esto

u se

ubí

raly

pas

sion

es t

zv.

„his

tori

ckýc

h“,

mod

erní

ch

svat

ých;

při

zpr

acov

ání

jejic

h ži

voto

pisn

ých

údaj

ů a�

okol

nost

í sm

rti

závi

-se

lo m

nohe

m v

íce

na p

olit

ický

ch p

oměr

ech

a�na

funk

ci t

extu

. Víc

e po

zor-

nost

i než

čás

ti p

assi

o se

věn

oval

o líč

ení ž

ivot

a�–

vita

. Mám

e na

mys

li ná

rodn

í sv

ětce

-muč

ední

ky s

poje

né s

�šíř

ením

kře

sťan

ství

v�n

e-it

alsk

é Ev

ropě

(na

př.

angl

ičtí

svět

ci E

dmun

d, E

dwar

d a�

pozd

ěji T

omáš

z�C

ante

rbur

y, fr

anco

uzsk

ý La

mbe

rtus

, švé

dský

Ola

f, če

ský

Václ

av a

�Voj

těch

a�d

alší

).Za

typ

ické

zna

ky p

assi

ones

vzn

ikaj

ícíc

h ne

bo p

řepr

acov

anýc

h v�

tom

to

obdo

bí p

oklá

dám

e dů

raz

na t

eatr

álno

st,

spek

taku

lárn

ost,

kter

á so

uvis

í s�

řím

ským

sty

lem

pop

rav

(Šub

rt J

KK\:

fO),

až

natu

ralis

tick

é po

pisy

det

ailů

z�

umuč

ení a

�hum

orno

u ro

vinu

tex

tu. T

a je

ovš

em p

roka

zate

lná

již u

�bás

ní

řím

skéh

o kř

esťa

nské

ho b

ásní

ka P

rude

ntia

z�p

řelo

mu

L. a

�M.�s

tole

tí, s

oust

ře-

děný

ch v

e sb

írce

Lib

er p

eris

teph

anon

(O

�věn

cích

muč

ední

ků).

Před

lohu

dra

mat

ické

ho lí

čení

scén

muč

ení (

jako

cha

rakt

eris

tick

ého

rysu

te

xtů

ve Z

laté

lege

ndě,

o�k

teré

m s

e ob

vykl

e m

luví

jako

o�V

orag

inov

ě sc

hop-

nost

i fab

ulac

e�–

Lust

zu

fabu

liere

n), m

usím

e hl

edat

mno

hem

hlo

uběj

i. Ta

kto

barv

ité

popi

sy k

rutý

ch sc

én p

ochá

zejí

práv

ě z�

pozd

ní a

ntik

y (B

ersc

hin

f\gO

: WL

n), j

ako

přík

lady

byc

hom

moh

li zm

ínit

ver

šem

psa

né P

assi

o sa

ncti

Seba

s-tia

ni, P

assi

o sa

nctii

Lau

rent

ii a�

Pass

io sa

ncta

e A

gnet

is, j

ejic

hž d

ialo

gičn

ost a

�dra

-m

atič

nost

insp

irov

ala

tvůr

ce ji

ž ve

L.�s

tole

tí. U

vede

né u

rčuj

ící z

naky

�– d

ia-

logi

čnos

t, dů

raz

na d

ram

atič

nost

a�p

exib

ilita

pro

dra

mat

ické

zpr

acov

ání

a�vy

kres

lení

arc

hety

páln

ích

rysů

svě

tce�

– js

ou p

atrn

é i�v

�poz

dějš

ím V

orag

i-no

vě p

řevy

práv

ění t

ěcht

o te

xtů.

Po

d v

live

m s

věts

kýc

h ž

án

rů a

�sp

ole

čen

skýc

h i

deá

lů:

vzta

h p

ass

io,

ap

ošto

lsk

ého

rom

án

u,

kou

zeln

ick

ého

rom

án

u a

�svě

tsk

é ro

ma

nce

Sam

osta

tnou

ces

tou

se u

bíra

la p

assi

ones

apo

štol

ů a�

svět

ců s�

nim

i spo

jený

ch

(jak

o by

l nap

ř. sv

. Klim

ent)

�– p

od v

livem

ant

ické

ho d

obro

druž

ného

rom

ánu

vzni

kl a

pošt

olsk

ý ro

mán

(A

post

elro

man

, sr

ov.

Bers

chin

f\g

O: g

g–\L

; JK

KL:

rMn)

o�sk

utcí

ch a

�osu

dech

apo

štol

ů, k

teré

v�B

ibli

„chy

bí“.

Tato

vyp

rávě

ní js

ou

char

akte

rist

ická

nar

ativ

ní t

echn

ikou

pro

plét

ání d

ějov

ých

linií,

dob

rodr

už-

ným

i epi

zoda

mi,

spor

y s�p

ohan

y a�

zejm

éna

kouz

elní

ky. N

a čl

ánku

Živ

ot sv

até

Just

iny

děvi

cě d

okon

án p

roká

žem

e vl

iv k

ouze

lnic

kého

rom

ánu

( Zau

berr

oman

),

Page 3: (U)mučení jako příběh. Nad podobou passio a jeho narativními proměnami ve staročeském Passionálu (2011)

!"

(

U)m

učen

í jak

o př

íběh

Vend

ula

Zajíč

ková

!

v�ně

mž

hraj

e ve

lkou

úlo

hu p

ohan

ský

kouz

elní

k (č

arod

ěj)

a�je

ho u

měn

í při

-vo

lat ď

ábla

. Jin

á pa

ssio

nes

(ale

i�v

itae

) by

la o

vliv

něna

svě

tsko

u lit

erat

urou

, což

Si-

mon

e G

aunt

ová

ozna

čuje

za

mez

ižán

rovo

u in

tert

extu

alitu

(G

aunt

KLL

L: N

L).

Vliv

né b

yly

před

evší

m p

říbě

hy o

�ne-

svat

ých

hrdi

nech

: kr

álíc

h, r

ytíř

ích,

bo

jovn

ícíc

h.Pr

o po

pula

rizo

vané

, lai

cizo

vané

hag

iogr

aSck

é te

xty

jsm

e pr

oto

zvol

ili

angl

ické

ozn

ačen

í ro

man

ce, n

eboť

reV

ektu

je p

ůvod

těc

hto

text

ů v�

rom

án-

skýc

h ja

zycí

ch; k

rom

ě to

ho je

zav

eden

é a�

dobř

e fu

nguj

e v�

zahr

anič

ní li

tera

-tu

ře k

�tém

atu:

ter

mín

hag

iogr

a3ck

á ro

man

ce b

ývá

nejč

astě

ji po

užív

án p

rávě

v�

souv

islo

sti s

�text

y o�

umuč

ení s

vatý

ch p

anen

. Z�h

ledi

ska

aute

ntic

ity

se je

dná

o�ne

prav

děpo

dobn

é př

íběh

y o�

svat

ých

s�ned

osta

tkem

his

tori

čnos

ti, v

�nic

hž

je ro

zpuš

těna

hra

nice

mez

i bio

graS

í a�S

kcí (

Stou

ck Z[

[[: N

Z\),

z�h

ledi

ska

lite-

rárn

í gen

olog

ie o

�text

y, n

a ně

ž m

ěla

přím

ý vl

iv sv

ětsk

á ro

man

ce.

Ke

znak

ům h

agio

graS

cké

rom

ance

nál

eží n

ekon

krét

nost

mís

ta, č

asu

(ně-

kdy

v�do

bě „

za p

roná

sled

ován

í kře

sťan

ů“, n

ejča

stěj

i Dio

klec

iáne

m, z

mín

ěn

je p

ouze

náz

ev m

ěsta

, o�n

ičem

nev

ypov

ídaj

ící j

mén

a ří

msk

ých

soud

ců a

�pro

-ti

vník

ů), a

ž př

edim

enzo

vání

text

u zá

zrak

y a�

v�př

ípad

ě pa

ssio

nes p

anen

-mu-

čedn

ic i�

zápl

etka

s�m

ilost

nou

tem

atik

ou.

Na

posu

n od

pas

sio

k�ro

man

ci m

ěly

vliv

i�hi

stor

icko

-soc

iolo

gick

é zm

ěny

ve s

pole

čnos

ti v

rcho

lnéh

o st

ředo

věku

, tz

v. f

emin

izac

e sv

atos

ti (

fem

iniz

a-tio

n of

sanc

tity)

, dvo

rská

lásk

a a�

v�ne

posl

ední

řad

ě ro

stou

cí v

liv ž

en (

Wog

an-

-Bro

wne

KLL

Z: [K

). D

omní

vám

e se

, že

je t

o pr

ávě

přít

omno

st ž

ensk

é pr

ota-

goni

stky

, kte

rá p

osou

vá p

ůvod

ní p

assi

o k�

hagi

ogra

Scké

rom

anci

. Kon

Vikt

m

ezi m

užsk

ým p

roti

vník

em a

�dív

kou,

kte

rá je

j odm

ítá,

spoj

uje

žánr

se sv

ět-

skou

rom

ancí

. Nar

ativ

ní s

truk

tura

obo

u ty

pů je

sho

dná,

až

na t

rian

gula

ční

vzta

h m

ezi p

rota

goni

sty:

ve

svět

ské

rom

anci

pro

bíhá

spor

mez

i dív

kou

a�je

-jím

pro

tivn

íkem

-náp

adní

kem

, kte

rý n

akon

ec sk

ončí

dív

činý

m p

odle

hnut

ím,

zatí

mco

v�h

agio

graS

cké

rom

anci

dív

ka o

dmít

á sv

ětsk

ého

prot

ivní

ka-n

ápad

-ní

ka k

vůli

Kri

stu

a�lá

ska

mez

i nim

i zůs

tává

na

duch

ovní

, net

ěles

né ro

vině

.

Člá

nky

o�p

anná

ch-m

učed

nicí

ch v

e Z

laté

leg

end

ě a�

ve s

taro

česk

ém

Pa

ssio

ná

lu

Zám

ěrně

jsm

e zv

olili

tem

atic

kou

skup

inu

pane

n-m

učed

nic,

pro

tože

je n

a ní

zř

etel

ně p

roka

zate

lný

vliv

svět

ské

rom

ance

a�p

osun

k�z

ábav

né fu

nkci

, pos

un

ke z

výra

zněn

í pří

běhu

na

úkor

pův

odní

dia

logi

čnos

ti ty

pick

é pr

o ak

ta. N

e-

moh

li js

me

prom

ěnu

pass

io s

ledo

vat n

a pr

vom

učed

nící

ch, j

ejic

hž a

kta

stoj

í na

poč

átku

kře

sťan

ské

hagi

ogra

Se,

nebo

ť v�

pozd

ním

stř

edov

ěku

neby

ly

text

y o�

nich

dis

kuto

vány

(m

áme

na m

ysli

před

evší

m sv

. Per

petu

u a�

Felic

itu,

sv

. Pol

ykar

pa a

d.).

V�n

ásle

dujíc

ích

anal

ýzác

h se

snaž

íme

pops

at v

ztah

třin

ácti

star

očes

kých

pa

ssio

náln

ích

a�je

dená

cti

lati

nský

ch V

orag

inov

ých

verz

í ha

giog

raSc

kých

te

xtů

o�sv

atýc

h pa

nnác

h-m

učed

nicí

ch, a

�to

jedn

ak k

�nej

star

ší d

olož

itel

né

před

loze

, jed

nak

k�žá

nrov

ému

prot

otyp

u z�

hled

iska

nar

ativ

ních

tech

nik

a�je

-jic

h pr

oměn

. Sle

duje

me

nara

tivn

í str

uktu

ru te

xtů

a�je

jich

kom

pozi

ci (

za st

ě-že

jní p

ovaž

ujem

e di

alog

) a�

před

evší

m p

říto

mno

st n

ebo

abse

nci p

ůvod

ních

to

poi,

kter

é js

me

deSn

oval

i jak

o ur

čujíc

í zna

ky p

ůvod

ního

pas

sio.

Sva

tá A

nežk

a a

�Em

ere

nciá

na

8

Kul

t sv

. Ane

žky

Řím

ské

se r

ozvi

nul p

oměr

ně b

rzy:

ješt

ě př

ed r

okem

hNi

jí

Kon

stan

tina

(dc

era

císa

ře K

onst

anti

na)

nech

ala

v�Ř

ímě

vyst

avět

baz

iliku

na

Via

Nom

enta

na, j

iž v

e i.

�sto

letí

jí b

yla

prok

azov

ána

velik

á úc

ta, j

e za

řaze

na

do n

ejst

arší

ho m

ešní

ho k

ánon

u i�

všec

h ka

lend

árií

a�lit

anií.

Prv

ní z

nám

ou

Vita

sanc

tae

Agn

etis

seps

al sv

. Am

brož

.La

tins

ká i

�sta

roče

ská

verz

e za

znam

enáv

ají

Ane

žčin

u os

lavn

ou ř

eč n

a K

rist

a-že

nich

a (b

yť o

prot

i am

broz

iáns

ké v

erzi

ve

zkrá

cené

pod

obě)

, jíž

od-

pově

děla

pre

fekt

ovu

syno

vi n

a na

bídk

u k�

sňat

ku.

Vypr

ávěn

í gra

duje

v�d

ialo

gu s

�řím

ským

pre

fekt

em: t

en a

le s

vou

hroz

bu

post

uluj

e ni

koli

jako

topo

s mod

ly, n

ebo

smrt

, jak

by

se d

alo

v�pa

ssio

oče

káva

t, al

e vy

hrož

uje

Ane

žce

odve

dení

m d

o ne

věst

ince

. Poh

aněn

í v�n

evěs

tinc

i jak

o tr

est

pro

křes

ťans

ké ž

eny

neby

lo v

�prv

ních

sto

letí

ch z

řejm

ě ne

obvy

klé

(viz

zm

ínka

o�to

mto

pří

padu

v�Iu

stin

ově

Apol

ogii,

srov

. Šub

rt K

LL[:

Kh)

. Tat

o ep

i-zo

da je

pod

robn

ě vy

líčen

a i�v

�am

broz

iáns

ké v

erzi

, pos

un v

�nar

ativ

ní v

ýsta

vbě

se p

roje

vuje

pře

devš

ím v

e zk

raco

vání

dia

logů

. Opr

oti p

ůvod

ní v

erzi

je o

po-

míje

na ré

tori

čnos

t, kt

erá

zůst

ává

pouz

e v�

Ane

žčin

ě ch

valo

zpěv

u na

Kri

sta.

Jako

aut

onom

ní sl

ožku

pří

běhu

zde

iden

tiSk

ujem

e tz

v. za

dost

iuči

nění

, při

ně

mž

je sm

rtí z

ázra

čně

potr

está

n po

hans

ký p

roti

vník

neb

o ka

t�– v

ykon

avat

el

:

Živo

t sv

até

Nět

išě

diev

ky (

PasM

uzA

: ZL

h–ZL

r),

člán

ek Ž

ivot

sva

té E

mer

enci

ány,

die

v<ky

> (P

as-

Muz

A: Z

Lr–Z

L\)

pova

žuje

me

za d

opln

ění p

ředc

hozí

ho č

lánk

u; D

e sa

ncta

Agn

ete (

Vora

gine

Z[[s

; v�

cita

cích

lati

nské

ver

ze s

e ří

dím

e M

aggi

onih

o ed

icí,

dost

upno

u v�

elek

tron

ické

dat

abáz

i, v�

níž

nejs

ou č

ísla

str

an).

Pro

odl

išen

í sou

časn

é po

doby

jmén

a od

jeho

pod

oby

star

očes

ké u

vádí

me

kurz

ivou

nad

pis č

lánk

u v�

ruko

pise

, chy

bí-li

, pak

jeho

inci

pit (

rovn

ěž k

urzi

vou)

.

Page 4: (U)mučení jako příběh. Nad podobou passio a jeho narativními proměnami ve staročeském Passionálu (2011)

!!

(

U)m

učen

í jak

o př

íběh

Vend

ula

Zajíč

ková

!"

popr

avy:

ohe

ň, jí

mž

měl

a bý

t Ane

žka

upál

ena,

se

rozd

vojí

a�sp

álí p

ohan

ské

kněz

e. M

učed

nice

je c

hara

kter

izov

ána

v�to

poi s

pons

a C

hris

ti a�

uroz

enéh

o pů

-vo

du, k

teré

v�t

extu

mj.

plní

fun

kci o

chra

ny p

roti

muč

ení:

„Nes

měj

ieše

jiej

st

aros

ta j

inak

nás

ilé u

čini

ti,

jež

uroz

ena

bieš

e“ (

PasM

uzA

: ST

U).

Nař

čení

A

nežk

y z�

čaro

dějn

ictv

í poh

ansk

ými k

něží

mi l

ze p

oklá

dat

za d

okla

d hi

sto-

rick

é au

tent

ično

sti�–

o�k

řesť

anec

h ko

lova

ly p

omlu

vy to

hoto

typu

běž

ně.

Topi

ka a

�mot

ivik

a se

opr

oti p

ůvod

ní v

erzi

nez

měn

ily, p

assi

o sv

. Ane

žky

se a

le z

�roz

sáhl

é a�

réto

rick

y bo

haté

ver

ze z

krát

ilo n

a př

íběh

s�d

ynam

ický

m

spád

em. N

avíc

nás

ledu

jící v

yprá

vění

o�s

v. E

mer

enci

áně

a�př

enes

ení A

nežč

i-ný

ch o

stat

ků a

�o�z

ázra

cích

s�ni

mi s

poje

ných

je v

�Pas

sion

álu

konc

ipov

áno

jako

sa

mos

tatn

ý čl

ánek

, zat

ímco

v�a

mbr

ozio

vské

a�v

orag

inov

ské

verz

i v�

rám

ci

jedn

oho

souv

islé

ho t

extu

. Důr

az n

a na

rati

vní

slož

ku c

eléh

o pa

ssio

pot

vr-

zuje

i�a

brev

iace

Am

brož

ova

citá

tu z

�poj

edná

ní D

e vi

rgin

ibus

(O

�pan

nách

) a�

z�př

edm

luvy

k�je

ho v

erzi

pas

sio.

Svat

á H

áta

(Agá

ta)9

Jedn

a z�

nejs

tarš

ích

muč

edni

c, s

v. A

gáta

, byl

a po

dle

trad

ice

popr

aven

a již

ro

ku ^

_S (

podl

e Pa

ssio

nálu

roku

^`U

), z

a cí

saře

Dec

ia, v

�sici

lské

Kat

ánii.

Zm

i-ňu

je s

e o�

ní s

v. A

mbr

ož a

�její

kult

je b

ohat

ě do

lože

n již

v�_

.�sto

letí

. Nep

o-da

řilo

se

nám

vyp

átra

t pů

vodn

í ver

zi je

jího

pass

io, a

le i�

podl

e na

rati

vní v

ý-st

avby

tex

tu z

�obo

u sl

edov

anýc

h ve

rzí z

�poz

dníh

o st

ředo

věku

se

zach

oval

pr

otot

yp p

assi

o a�

jeho

hla

vní

znak

�– d

ialo

gy z

asaz

ené

do v

yprá

vění

, je

ž tv

oří p

olov

inu

celk

ové

délk

y te

xtu.

Pře

sto

se n

ejed

ná o

�pro

toty

p ak

ta, n

ení

zde

ani

stop

y po

prá

vníc

h te

rmín

ech.

Sta

roče

ská

verz

e je

opě

t zk

ráce

na

o� A

mbr

ožův

kom

entá

ř.Zá

plet

ka,

v�ní

ž „z

lá p

ohan

ka“

na A

gátu

žal

uje

poha

nské

mu

pref

ektu

Q

uint

iano

vi,

vyús

ťuje

v�o

dsou

zení

Agá

ty p

ro j

ejí

křes

ťans

ké p

řesv

ědče

ní;

upla

tňuj

e se

při

tom

topo

s mod

ly, n

ebo

smrt

. Ve

věze

ní d

ívku

nav

štív

í a�u

zdra

ví

apoš

tol P

etr.

Po m

učen

í a�p

řed

smrt

í se

Agá

ta m

odlí

o�př

ijetí

do

Boží

ho k

rá-

lovs

tví.

Qui

ntia

nus j

e po

tres

tán1

0 (to

to p

otre

stán

í naz

naču

je to

pos z

ados

ti-

učin

ění)

. Zat

ímco

�Vor

agin

ova

verz

e po

užív

á to

pos

men

te e

t co

rpor

e pu

lche

r-

Živo

t sva

té <

Hát

y>, d

ósto

jné

děvy

(Pa

sMuz

A: S

US–S

UU);

De

sanc

ta A

gath

a (V

orag

ine

Sggh

)."#

„Z

atie

m k

dyž

Qui

ncia

nus n

a jě

jie sb

ožie

sě p

tajě

, odt

ad jě

l, dv

a ko

ně sě

spol

u sv

adiv

še, j

e-de

n je

ho v

elm

i zhr

yzl a

�dru

hý je

ho si

lně

noha

mi u

deři

v, u

�vod

u sv

alil,

a�ta

k tu

uto

nul a

�vie

c po

-to

m n

enal

ezen

“ (P

asM

uzA

: SUU

).

rim

a11

(pře

krás

ná v

�mys

li i�n

a tě

le),

sta

roče

ská

verz

e ex

plic

itně

pou

žívá

to-

pos „

Buož

ie sl

užeb

nicě

“12 (

anci

lla D

ei)�

– ob

a to

poi n

álež

í k�n

ejst

arší

trad

ici.

Svat

á Lu

cie1

3A

čkol

i pas

sio,

neb

o, ja

k uk

ážem

e, h

agio

grai

cká

rom

ance

o�s

v. L

ucii

ze S

y-ra

kus

(pod

le Z

laté

lege

ndy

a�Pa

ssio

nálu

z�d

oby

císa

řů K

onst

anti

na a

�Max

en-

tia

kole

m r

oku

kTT,

pod

le ji

ných

zdr

ojů

za D

iokl

eciá

na)

se e

xplic

itně

hlá

sí

ke s

v.�A

gátě

, rel

ektu

je u

ž i�j

iná

než

pouz

e m

arty

rolo

gick

á fa

kta.

Svě

tice

je

popr

vé z

mín

ěna

až v

�sezn

amu

muč

ední

ků M

arty

rolo

gium

Hie

rony

mia

num

, se-

stav

eném

na

konc

i `.�s

tole

tí. L

atin

ské

pass

io p

ochá

zí a

ž z�

konc

e m.

�sto

letí

; jm

éno

pann

y al

e na

jdem

e už

v�a

mbr

oziá

nské

m m

ešní

m k

ánon

u.Vy

práv

ění z

ačín

á kr

átký

m u

vede

ním

: Luc

ie n

a př

ímlu

vu s

vaté

Hát

y vy

-pr

osí s

vé m

atce

uzd

rave

ní, a

�tím

zís

ká m

atči

no sv

olen

í k�z

asvě

cené

mu

živo

tu

v�ce

libát

u; L

ucie

i�je

jí m

atka

rozd

ají v

eške

rý sv

ůj m

ajet

ek c

hudý

m. K

onfr

on-

taci

mez

i kře

sťan

skou

dív

kou

a�po

hans

kým

tyr

anem

lze

inte

rpre

tova

t ja

ko

nabí

dnut

ou o

poru

těm

uro

zený

m ž

enám

, kte

ré s

e br

ání t

omu,

aby

byl

y vy

-m

ěněn

y ja

ko z

boží

či n

ěkom

u na

bídn

uty

(Wog

an-B

row

ne ^

TTS:

ST^)

. Kon

-fr

onta

ce d

ívky

s�p

ohan

em j

e v�

tom

to p

říbě

hu v

last

ně d

vojí:

kon

fron

tace

s�

mat

kou,

kte

rá a

le z

ázra

čně

konv

ertu

je, a

�s�n

ápad

níke

m, k

terý

dív

ku u

dá.

Text

pře

sto,

mož

ná n

evěd

omky

, rel

ektu

je h

isto

rick

ou s

itua

ci, k

dy u

ž by

la

zruš

ena

zása

da co

nqui

rend

i non

sunt

a�k

řesť

ané

byli

tres

táni

pro

odm

ítnu

tí c

í-sa

řské

ho k

ultu

(Šu

brt ^

TTg:

^`)

:

A�k

dyž

to

sva

tá L

uci

a vš

ecko

mez

i ch

ud

é ro

zpó

sob

ila,

cho

ť je

jie,

oči

tě t

o

uzn

amen

av,

ji p

řěd

sú

dci

ved

l a�

na

ni

žalo

val

a�řk

a: „

Kře

sťan

ka j

est

a�či

ní

pro

ti c

iesa

řový

m p

rávu

om

.“

(Pas

Muz

A: k

`)

Lati

nská

i�s

taro

česk

á ve

rze

zazn

amen

ávaj

í to

poi

anci

lla D

ei a

�im

itatio

C

hris

ti, o

chot

u tr

pět

stej

ně ja

ko S

pasi

tel.

Funk

ci e

xem

pla

má

epiz

oda

o�za

-do

stiu

čině

ní: s

oudc

e Pa

scha

sius

je p

otre

stán

, a�to

nik

oli B

ožím

zás

ahem

, ale

sa

mot

ným

cís

ařem

.

""

Srov

. ide

ál k

alok

agat

hia.

"$

„S

vatá

Hát

a, B

uoži

e sl

užeb

nicě

, div

ně i�

v�tě

le, i

�v�d

uši k

rásn

á by

la [

…]“

(Pa

sMuz

A: S

US).

"%

Ži

vot s

vaté

Luc

ie p

anny

(Pa

sMuz

A: k

_–kh

); D

e sa

ncta

Luc

ia (

Vora

gine

Sggh

).

Page 5: (U)mučení jako příběh. Nad podobou passio a jeho narativními proměnami ve staročeském Passionálu (2011)

!"

(

U)m

učen

í jak

o př

íběh

Vend

ula

Zajíč

ková

!#

Záz

rak

spoj

ený

s�Lu

ciin

ou s

mrt

í (ni

kdo

nem

ohl p

o m

učen

í poh

nout

s�je

-jím

utý

ran

ým t

ělem

, dok

ud n

epři

jala

euc

har

isti

i, te

prv

e p

oté

zem

řela

) d

eE-

nuje

me

jako

nep

ůvod

ní,

mla

dší

vrs

tvu

text

u.

Až

na d

robn

é ab

revi

ace

se la

tins

ká a

�sta

roče

ská

verz

e ne

liší,

obě

sled

ují

nap

ínav

ý d

ěj a

�v�c

elém

text

u té

ma

boh

atst

ví a

�otá

zku,

jak

s�n

ím n

alož

it (

roz-

dán

í maj

etku

ch

udým

vs.

poh

ansk

á ch

amti

vost

).

Sva

tá K

rist

ýna1

4

V�n

ejst

arší

m m

arty

rolo

giu

a�ve

skup

ině

pět

i pri

vile

gova

ných

pan

en je

zaz

na-

men

ána

svat

á K

rist

ýna

z�B

olse

ny, p

opř.

Tyru

, um

učen

a ko

lem

rok

u QR

R.

Z�p

ůvod

ního

pro

toty

pu

pas

sio

zůst

ává

v�to

mto

text

u d

ialo

gičn

ost,

top

os

mod

ly, n

ebo

smrt

a�v

zácn

ě d

ocho

van

é vy

znán

í vír

y, n

a n

ěmž

Kri

stýn

a vy

svět

-lu

je s

vém

u p

ohan

ském

u ot

ci tr

ojje

din

ost.

Pře

sto

ale,

vzh

led

em k

�soc

iolo

gic-

kém

u p

ozad

í (K

rist

ýna

se o

dm

ítá

pod

říd

it o

tci a

�vol

í vla

stn

í ces

tu),

ob

ě an

a-ly

zova

né

verz

e d

eEn

ujem

e ja

ko h

agio

graE

ckou

rom

anci

. Po

dob

ně

jako

v�ji

nýc

h č

lán

cích

toh

oto

typ

u i�z

de

jsou

dia

logy

klíč

ovou

te

chn

ikou

, již

vyp

ravě

č p

ouží

vá k

e zv

ýšen

í d

ram

atič

nos

ti d

ěje.

Kri

stýn

a se

od

vážn

ě há

dá

se s

vým

otc

em, k

terý

ji n

utí u

ctív

at p

ohan

ské

mod

ly:

Teh

da

ote

c ká

za ju

přě

d s

ě n

a sú

d p

řivé

sti.

K�n

iejž

to v

ecě:

„M

od

l sě

naš

im

bo

hó

m!

Pak

li to

ho

neu

čin

íš, m

uče

na

bu

deš

, a�m

ú s

ě d

cerú

vie

c n

evzý

vaj.

“

On

a k�

něm

u v

ecě:

„V

elik

ús

se m

nú

milo

st u

čin

il, j

ež m

ne

juž

nev

zývá

š d

iá-

blo

vú d

cerú

, n

ebo

co

ž sě

z�d

iáb

la u

rod

í, d

jáb

el j

est,

a�t

y si

ote

c sa

méh

o

črta

!“

To o

tec

usl

yšav

, vel

mi s

ě ro

zhn

ěvav

, káz

al je

jie s

vatý

živ

ot

žele

zným

i ud

icěm

i

drá

ti.

Teh

da

svat

á K

rist

ina

do

brý

ku

s sv

ého

mas

a vz

emši

, v�

uo

blič

ěj o

tci

vrh

la a

�řkú

c: „

Neš

lech

etn

ý n

ásiln

íku

jěz

mas

o,

ješt

oť

jest

od

teb

e p

ošl

o!“

Teh

dy

ote

c ká

za ju

na

kolo

po

loži

ti a

�vez

po

d o

heň

zan

ieti

ec, a

by

lép

e p

lá-

po

lal,

ole

jem

skr

op

ova

ti.

V�t

u d

ob

u v

�tu

do

bu

pla

men

na

všě

stra

ny

sě r

oz-

šíři

v, p

ól d

ruh

ého

tis

ícě

lida

spál

il.

(Pas

Muz

A: Q

VW)

Po k

ruté

m m

učen

í je

její

zlý

otec

pot

rest

án s

mrt

í (za

dos

tiuč

iněn

í) a

�Kri

s-tý

na

je s

amot

ným

Kri

stem

záz

račn

ě p

okřt

ěna

v�m

oři,

v�ně

mž

měl

a bý

t ut

o-p

ena.

Muč

ení s

e zh

ostí

sp

rávc

e, a

le i�

ten

brzy

zem

ře, a

�to

hoř

em n

ad t

ím, ž

e

!

Sv

atá

Kri

stin

a…

(Pa

sMuz

A: Q

VX–Q

ZR);

De

san

cta

Ch

rist

ina

(Vo

ragi

ne

\]]W

).

svět

ice

znič

ila je

ho

mod

lu. D

o tř

etic

e se

od

vážn

ou K

rist

ýnu

pok

ouší

tře

mi

stře

lam

i um

učit

zlý

sprá

vce

Juliá

n. P

řesn

ě p

odle

rozl

ožen

í pos

tav,

jež

je k

on-

stit

uent

ou p

říb

ěhu

hag

iogr

aEck

é ro

man

ce�–

nev

inn

á d

ívka

v�k

onfr

onta

ci s

e zl

ým,

tyra

nský

m p

ohan

em (

pot

enci

áln

ím p

ozem

ským

žen

ich

em)

a�vo

lící

ženi

cha

neb

eské

ho,

Kri

sta,

kte

rý z

de

akti

vně

zasa

huj

e ja

ko z

ach

rán

ce.

Op

akov

ané

muč

ení,

vzp

urn

ý vz

tah

dce

ry k

�otc

i, K

rist

us j

ako

akti

vně

jed

najíc

í pos

tava

zac

hrá

nce

, vyn

ech

ání p

řesn

ých

údaj

ů o�

mís

tě a

�čas

u js

ou

znak

y ch

arak

teri

stic

ké p

ro p

assi

o z�

poz

dn

ího

stře

dov

ěku.

Fun

kčn

í vym

ěřen

í te

xtu

nesp

očív

á v�

při

pom

ínce

svěd

ka v

íry,

ale

v�d

ram

atic

ky v

yprá

věn

ém p

as-

sio

s�ex

emp

lárn

ím i�

zába

vným

zám

ěrem

.

Sva

tá M

arké

ta z

�An

tio

chie

15

Vyp

rávě

ní o

�sv. M

arké

tě je

typ

icko

u uk

ázko

u ah

isto

rick

é ge

nez

e p

assi

o; je

ho

nejs

tarš

í doc

hov

aná

lati

nsk

á ve

rze

poc

ház

í až

z�].

�sto

letí

(P

ass

io a

�5eo

tim

o;

pův

odní

řec

ká v

erze

z�W

.�sto

letí

se

ned

och

oval

a�–

Caz

elle

s \]

]\: e

\f).

Pří

běh

ne

urči

tě s

ituo

van

ý d

o A

nti

och

ie d

oby

velk

ého

pro

nás

led

ován

í se

pře

s to

stal

je

dní

m z

�nej

pop

ulár

něj

ších

a�n

ejvl

ivn

ější

ch v

e st

řed

ověk

é im

agin

aci v

ůbec

.16

Stal

o se

tak

zře

jmě

kvůl

i p

osta

vě ď

ábla

v�p

odob

ě d

raka

i�č

lově

ka, k

teré

ho

svět

ice

pře

můž

e (t

opos

síl

y, j

íž d

ispo

nu

je m

lad

á d

ívk

a).

V�j

edn

é ve

rzi

je d

ra-

kem

sp

olkn

uta

a�za

se o

svob

ozen

a; ji

ž Ja

kub

de

Vora

gin

e al

e k�

dan

é ep

izod

ě uv

ádí,

že s

e je

dn

á o�

„ap

okry

f“.1

7 N

akon

ec ď

ábla

pře

můž

e ta

k, ž

e m

u p

olož

í no

hu n

a te

men

o h

lavy

. Po

muč

ení j

e p

ann

a sť

ata.

Vyp

rávě

ní a

le z

ačín

á ja

ko lí

bivá

pas

tore

la: u

roze

ná

pat

nác

tile

tá k

řesť

anka

p

ase

ovce

své

ch

ůvy

a�za

milu

je s

e d

o n

í ko

lem

jdou

cí p

ohan

ský

mlá

den

ec

Oly

briu

s. P

tá s

e kr

ásn

é d

ívky

na

pův

od, j

mén

o a�

víru

�– a

�Mar

kéta

se

při

zná

ke k

řesť

anst

ví a

�vys

větl

uje

pod

stat

u K

rist

ova

umuč

ení.

Oly

briu

s ji

pos

taví

p

řed

dile

ma

mod

ly, n

ebo

smrt

a�u

vězn

í ji.

V�c

elém

text

u se

op

akuj

e to

pos

krá

sy.

An

cill

a D

ei s

e p

o kr

vavé

m m

učen

í set

ká d

vakr

át s

�ďáb

lem

, na

něm

ž, k

dyž

ho

pon

íží a

�pře

můž

e, v

yzví

, pro

č p

okou

ší li

di:

#

Sv

atý

živ

ot, j

enžt

o sú

ved

li…

(Pa

sMuz

A: Q

\W–Q

ee);

De

san

cta

Ma

rga

rita

(V

orag

ine

\]]W

). $

N

ejča

stěj

i býv

á zo

braz

ován

a se

sv.

Kat

eřin

ou a

�Bar

bor

ou; p

opř.

Dor

otou

�– ja

ko t

zv. v

irg

ines

capi

tale

s. %

„Ist

ud a

utem

quo

d d

icit

ur d

e d

raco

nis

deu

orat

ione

et

ipsi

us c

rep

atio

ne, a

poc

ryp

hum

et

friu

olum

rep

utat

ur“

(Wim

mer

eRR

R: e

Q\–e

Qe).

Page 6: (U)mučení jako příběh. Nad podobou passio a jeho narativními proměnami ve staročeském Passionálu (2011)

!"

(

U)m

učen

í jak

o př

íběh

Vend

ula

Zajíč

ková

!#

Diá

bel

vec

ě: „

Zat

vrze

ná z

lost

, v�

niej

žto

smy,

ta

nás

k�to

mu

nutí

, zv

lášč

e ab

ycho

m d

obrý

ch li

dí l

ákal

i. Pr

oto

křes

ťans

kých

duš

í zav

idie

ce, j

ež t

am o

d-

ňad

žto

smy

my

vyhn

áni i

�sva

leni

, tam

dob

ré d

uše

byd

liti b

udú.

A�k

akžk

oli-

věk

my

nikd

a to

ho n

abýt

i nem

óžem

, vša

k vž

dy

z�to

ho z

ávid

ímy,

pro

tož

lidi

i�pok

úšie

my.

“ A

�kd

yž d

iáb

el t

u řě

č d

okon

a, d

ievk

a sv

atá

nohu

, jíž

to s

táše

na

diá

blu

, ob

lehč

i. A

�tu

diá

bel

inhe

d z

mis

a.

(Pas

Muz

A: ?

@A)

Výra

zné

je t

aké

upla

tněn

í top

osu

imita

tio C

hris

ti: p

řed

popr

avou

se

Mar

-ké

ta�–

stej

ně ja

ko K

rist

us n

a kř

íži�–

mod

lí za

své

nepř

átel

e a�

hlas

em z

�neb

es

je p

otvr

zena

její

funk

ce p

řím

luvk

yně.

A�p

odob

ně ja

ko n

a Ve

lký

páte

k na

-st

ane

v�ok

amži

k je

jí sm

rti z

emět

řese

ní. Z

�pův

odní

ho p

roto

typu

pas

sio

zůst

al

v�te

xtu

dále

pou

ze to

pos m

odly

, neb

o sm

rt.

V�p

orov

nání

s�la

tins

kou

před

loho

u m

á st

aroč

eská

ver

ze v

ýjim

ečné

pos

ta-

vení

, a�to

i�v�

rám

ci c

elé

sbír

ky: p

ředm

luva

jako

žto

osla

va m

učed

nict

ví p

řed-

stav

uje

tuto

hag

iogr

aTck

ou r

oman

ci j

ako

obzv

lášt

ě ex

empl

ární

. N

a ro

z-dí

l od

jinýc

h te

xtů

toho

to t

ypu

je „

aute

ntic

ita“

pří

běhu

pod

lože

na c

itát

y cí

rkev

ních

aut

orit

(Ř

ehoř

, Aug

usti

n). O

�zař

azen

í vy

práv

ění

o�sv

. Mar

kétě

m

ezi r

oman

ce s

vědč

í i�je

jich

výsk

yt v

�jedn

om r

ukop

isu

spol

u se

svě

tský

mi

rom

ance

mi,

např

. Vie

de

Sain

te M

argu

erite

s�C

hrét

ieno

vým

Cha

rett

em (

Gau

nt

@]]]

: ^_)

.

Sva

tá A

nas

tázi

e18

Svět

ice,

ačk

oli u

muč

ena

v�Ř

ímě

(pod

le P

assi

onál

u up

álen

a ro

ku @

_a),

je v

íce

znám

á ve

výc

hodn

í cír

kvi.

Pass

io A

nast

asia

e ná

leží

mez

i řím

ská

Ges

ta m

arty

-ru

m, j

ež se

ale

dos

ud n

epod

ařilo

dat

ovat

.19

Podo

bně

jako

v�p

assi

o o�

sv. L

ucii,

i�v�

hagi

ogra

Tcké

rom

anci

o�sv

. Ana

stáz

ii je

leit

mot

ivem

vyp

rávě

ní o

tázk

a m

ajet

ku a

�dile

ma,

zda

jej r

ozda

t ch

udým

, an

ebo

k�ně

mu

upno

ut sr

dce.

Svat

á A

nast

azia

byl

a ro

dem

z�Ř

íma,

jed

noho

vel

ikéh

o a�

vzác

ného

člo

věka

d

ci, a

le p

ohan

bie

še.

Také

jes

t na

učila

sva

té v

ieřě

ot

své

mat

ky k

řěsť

anky

a�

ot s

vaté

ho C

ryzo

gon

a, a

�kd

yž b

yla

vdan

á za

jed

noho

, jem

užto

Pub

lius

řekl

i, vž

dy

sě n

emo

cná

poř

kúc,

ot

něho

sě

kad

yž m

ohúc

vzd

alov

áše,

neb

jej

!

Ži

vot s

vaté

Ana

stáz

ie, d

ósto

jné

<děv

icě>

(Pa

sMuz

A: c

?–cd

); D

e sa

ncta

Ana

stas

ia (

Vora

gine

A__a

). #

Za

aut

ora

půvo

dníc

h vy

práv

ění b

ývá

pova

žová

n Ř

ehoř

�Vel

iký

(Pils

wor

th @

]]])

.

srd

ce v

ždy

u�B

uozi

e vř

ieše

. Pro

tož

vše,

což

na

svět

ě je

st, t

o ji

mrz

ieše

. Za-

tiem

usl

yšav

jějie

hos

po

dář

, jež

sva

tá A

nast

azia

s�je

dnú

die

vkú

v�sp

rost

ném

rú

šie

tajie

cí s

ě p

oča

la t

ěch

běh

ajíc

pro

Buó

h vě

zňóm

pot

řěb

u d

ával

a, k

áza

jě s

nažn

ě st

řiec

i. (P

asM

uzA

: c?–

c^)

Uro

zená

Řím

anka

Ana

stáz

ie, ž

ákyn

ě sv

. Chr

ysog

ona,

pod

le P

ísm

a ro

z-da

la m

ajet

ek c

hudý

m. A

čkol

i byl

a vd

aná

za p

ohan

skéh

o Ř

íman

a, ž

ila v

�ce-

libát

u�–

její

man

žel P

ubliu

s ji

ale

přis

tihl

, jak

pom

áhá

vězň

ům, a

�uvě

znil

ji.

Vlo

žená

epi

zoda

, typ

ická

uká

zka

Vora

gino

vy L

ust z

u fa

bulie

ren,

by

moh

la b

ýt

funk

čně

vym

ěřen

a ja

ko e

xem

plum

o�p

otre

stán

í poh

ana,

jenž

cht

ěl z

neuc

tít

křes

ťans

ké d

ívky

. Epi

zoda

se

nevz

tahu

je k

e sv

até

Ana

stáz

ii, a

le k

�jejím

třem

dr

užká

m-m

učed

nicí

m. J

edná

se o

�jiný

typ

zesm

ěšně

ní p

roti

vník

a, n

ež ja

ký se

vy

skyt

uje

v�pr

otot

ypu

akta

a�p

assi

ones

, kde

kře

sťan

ský

apol

oget

a, a

ť už

sku-

tečn

ý (J

usti

n), n

ebo

Tkti

vní (

Akt

a A

ccac

iova

, sro

v. Š

ubrt

@]]

_: ̂

A–^@

, @]A

–@A@

),

vyzr

aje

nad

poha

nem

svo

u pr

avdi

vost

í a�lo

giko

u kř

esťa

nské

vír

y. V

�poz

děj-

ších

hag

iogr

aTck

ých

text

ech,

v�n

ichž

se p

od v

livem

laic

izac

e pů

vodn

í ver

ze

obsa

hově

zje

dnod

ušov

aly,

se u

ž sp

íše

jedn

á o�

vese

lý si

tuač

ní ž

ert.

Hag

iogr

aTck

á ro

man

ce o

�sv.

Ana

stáz

ii ex

plic

itně

odk

azuj

e na

sv.

Teo

-do

ru, j

iž u

muč

enou

, kte

rá A

nast

ázii

zázr

ačně

nav

štěv

oval

a ve

věz

ení,

a�na

A

polo

nii,

kter

á ji

pohř

bila

.20

Z�pr

otot

ypu

pass

io z

ůstá

vá v

�obo

u ve

rzíc

h to

pos

mod

ly, n

ebo

smrt

; z�d

ia-

logů

zby

la p

ouhá

jed

na v

ýměn

a re

plik

. Př

íkla

d vd

ané

dívk

y (A

nast

ázie

) i�

jejíc

h dr

užek

žijí

cích

v�c

elib

átu

a�sl

ouží

cích

chu

dým

(C

oope

r�–

Hill

ner

@]]n

: A@_

) sl

ouži

l jak

o ex

empl

um p

ro v

dané

žen

y�–

reci

pien

tky

těch

to te

xtů

neje

n v�

době

vzn

iku

Ana

stáz

iina

kult

u, a

le i�

pozd

ěji,

od A?

.�sto

letí

dál

e.

Sva

tá J

uliá

na2

1

Mot

iv ď

ábla

a�je

ho z

esm

ěšně

ní je

obs

ažen

i�v�

hagi

ogra

Tcké

rom

anci

o�sv

. Jul

i-án

ě z�N

icom

edie

, uct

ívan

é ve v

ýcho

dní i

�záp

adní

círk

vi, u

muč

ené b

uď z

a D

io-

klec

iána

, neb

o za

Max

imin

a D

aji.

Z�do

chov

anýc

h te

xtů

o�ní

je n

ejst

arší

sone

t

$%

Č

láne

k o�

sv. T

eodo

ře je

obs

ažen

ve

Zlat

é le

gend

ě, d

o Pa

ssio

nálu

ale

zač

leně

n ne

byl;

člán

ek

o�sv

.�Apo

loni

i (A

pole

ně)

není

zač

leně

n do

žád

né z

�těch

to sb

írek

.$

Živo

t sva

té Ju

liany

, dós

tojn

é pa

nny

a�m

učed

lnic

ě (Pa

sMuz

A: A

c]–A

c@);

De

sanc

ta Iu

liana

(Vo

ragi

ne

A__a

).

Page 7: (U)mučení jako příběh. Nad podobou passio a jeho narativními proměnami ve staročeském Passionálu (2011)

!"

(

U)m

učen

í jak

o př

íběh

Vend

ula

Zajíč

ková

!#

Iulia

na o

d šp

aněl

skéh

o bá

sník

a C

ynew

ulfa

, při

bliž

ně z

�pře

lom

u E.

�a�G

.�sto

letí

(S

auer

KLL

L: N

LL–N

LP),

doc

hova

ný v

�ang

losa

ské

Exet

er B

ook

(cca

PLLL

).Zá

klad

ní n

arat

ivní

stru

ktur

a je

v�to

mto

text

u st

ejná

jako

v�p

ozdě

jšíc

h ve

r-zí

ch: k

řesť

ansk

á dí

vka

odm

ítá

svéh

o po

hans

kého

sno

uben

ce, p

roto

že n

ení

pokř

těn.

Hel

iseu

s (v

e Zl

até

lege

ndě

a�v�

Pass

ioná

lu E

ulog

ius)

se

ale

bojí

císa

ř-sk

ého

tres

tu. C

ísař

Juliá

nu u

vězn

í a�p

oté

se jí

zje

ví ď

ábel

v�p

odob

ě an

děla

. H

las

z�ne

be jí

ale

por

adí,

jak

jej p

řem

oci.

Juliá

na h

o sp

outá

řet

ězem

, zbi

je

a�po

níží

, zes

měš

ní p

řed

lidm

i. Ď

ábel

se

obje

ví z

novu

ješt

ě př

ed p

opra

vou,

al

e ut

eče

před

poh

lede

m J

uliá

niný

ch o

čí. C

ynew

ulf

na v

elké

plo

še r

ozví

jí sl

ovní

stř

et m

ezi J

uliá

nou

a�ďá

blem

�– t

ato

pasá

ž je

ve

Vora

gino

vě i�

star

o-če

ské

verz

i zna

čně

abre

viov

ána.

Cyn

ewul

f se

více

zam

ěřuj

e na

pos

tavu

Hel

i-se

a ja

ko z

rádc

e; v

e Vo

ragi

nově

i�st

aroč

eské

ver

zi je

ovš

em h

lavn

ím té

mat

em

přem

ožen

í ďáb

la (

topo

s síly

mla

dé d

ívky

):

Teh

da

svat

á Ju

lian

a o

pak

ru

cě d

iáb

lu s

váza

vši,

o�z

em jí

m u

deř

ivši

tie

m ř

etě-

zem

, jím

žto

byl

a o

ková

na,

po

čě d

iáb

la n

emilo

stiv

ě b

íti.

Jiej

žto

diá

bel

po

čě s

ě m

od

liti a

�řka

: „S

milu

j sě

nad

e m

nú

, pan

no

Ju

lian

o!“

V�t

úž

ho

din

u s

taro

sta,

jej

ie c

ho

ť, k

ázal

ji

z�ža

lářě

vyv

ésti

. Te

hd

a sv

atá

Julia

na

ven

dú

ci, p

o s

ob

ě d

iáb

la s

váza

ná

táh

nie

še, j

iejž

to s

ě d

iáb

el s

�vel

ikú

po

korú

mo

dlil

a�ř

ka: „

E, p

ann

o Ju

lian

o, n

ečiň

ze

mn

e vi

ece

smie

chu

, vša

k to

ob

ecn

ě p

ravi

e, e

ž kř

esťa

né

milo

stiv

í jsú

, a�t

y se

mn

ú iž

ádn

é m

ilost

i neč

iníš

!“

A�t

ak s

vatá

Ju

lian

a d

iáb

la, z

a so

bú

táh

nú

c, v

�jed

nu

neč

istú

jám

u u

vrh

la.

(P

asM

uzA

: P`P

)

I�sam

otné

pas

sio,

dop

rová

zené

záz

raky

(po

dobn

ě ja

ko v

�pas

sio

sv. K

ate-

řiny

and

ěl ro

zlám

al k

olo)

, jen

gra

duje

exe

mpl

um o

�pot

rest

aném

ďáb

lu. T

ato

hagi

ogra

dcká

rom

ance

se sv

ým h

umor

ným

rozm

ěrem

blíž

í k�fu

nkci

záb

avné

.Z�

půvo

dníh

o pr

otot

ypu

pass

io n

ezby

lo v

e vy

práv

ění o

�sv. J

uliá

ně n

apro

-st

o ni

c, p

říbě

h se

tra

nsfo

rmov

al v

�záb

avno

u hi

stor

ku, k

terá

nem

á s�

hist

o-ri

ckým

pod

klad

em a

�gen

olog

icky

s�p

assi

o kr

omě

krát

ké s

cény

um

učen

í nic

sp

oleč

ného

.

Sva

tá E

ufe

mie

22

Sv. E

ufem

ie je

obl

íben

á př

edev

ším

ve

vých

odní

cír

kvi.

Nej

star

ší z

mín

ka o

�je-

jím u

muč

ení p

ochá

zí z

�XI.

hom

ilie

Ast

eria

z�A

mas

eie

(† c

ca N

PL)

o�je

jím u

pá-

lení

. Řec

kou

podo

bu p

assi

o s�p

opis

em m

učen

í, kt

erý

s�mír

nou

úpra

vou

pře-

šel i

�do

Zlat

é le

gend

y, z

azna

men

al p

avijs

ký b

isku

p En

nodi

us (

† `K

P); p

opis

vy

počí

tává

lám

ání v

�kol

e, o

heň,

stro

j se

čtyř

mi k

amen

y, m

ořsk

á zv

ěř, š

krce

ní,

bičo

vání

, peč

ení n

a ro

žni,

neza

znam

enáv

á al

e př

edho

zení

div

ým š

elm

ám.

Nej

star

ší z

ápad

ní z

ázna

m je

z�k

once

N.�s

tole

tí v

�De

laud

e sa

ncto

rum

od

Vic

tri-

cia

z�R

ouen

u (G

rube

r KLL

L: K

LP`–

KLPn

).

Z�na

rati

vníh

o hl

edis

ka je

cel

ý te

xt v

�lati

nské

i�st

aroč

eské

ver

zi p

assi

o, a

le

s�ne

obvy

klou

záp

letk

ou: s

věti

ce p

ovzb

uzuj

e m

učen

é kř

esťa

ny a

�sam

a ch

ce

jít n

a sm

rt ja

ko p

rvní

�– p

rávě

pro

to, ž

e je

uro

zené

ho p

ůvod

u. N

ásle

duje

její

uvěz

nění

, opa

kova

né m

učen

í dop

rová

zené

záz

raky

: pom

oc o

d an

děla

, sm

rt

jedn

oho

kata

(ve

sta

roče

ské

verz

i je

„zlá

mán

dno

u“, v

e Zl

até

lege

ndě

uchv

á-ce

n ďá

blem

), o

brác

ení2

3 dr

uhéh

o, s

ám s

práv

ce s

e cí

tí z

ahan

ben.

Kat

, kte

rý

nako

nec

Eufe

mii

prob

odne

bok

meč

em, j

e ro

ztrh

án a

�sežr

án lv

y.St

aroč

eská

ver

ze je

zkr

ácen

a o�

před

mlu

vu s

v. A

mbr

ože,

kte

rá la

tins

kou

před

lohu

uza

vírá

. Te

xt n

eobs

ahuj

e kr

omě

topo

su m

odly

, ne

bo s

mrt

žád

né

z�pů

vodn

ích

rysů

pas

sio,

dok

once

ani

dia

log.

Z�n

ovýc

h to

poi v

ynik

á př

ede-

vším

topo

s uro

zené

ho p

ůvod

u.

Sva

tá B

arb

ora

24

Do

Zlat

é le

gend

y ne

bylo

zač

leně

no v

yprá

vění

o�u

muč

ení s

v. B

arbo

ry (

popr

a-ve

né a

si ro

ku s

Ln v

�Nic

omed

ii za

Dio

klec

iána

), sv

ětic

e ve

lmi o

blíb

ené2

5 v�z

á-pa

dní i

�výc

hodn

í cír

kvi.

Nej

star

ší v

yprá

vění

o�n

í zná

me

ze t

.�sto

letí

, zře

jmě

egyp

tské

ho p

ůvod

u; v

�této

dob

ě se

obj

evuj

í zm

ínky

o�B

arbo

ře ta

ké v

�Řím

ě.26

K

ult

se z

ačal

víc

e ro

zvíje

t až

ve

stol

etí d

evát

ém. P

osta

va s

v. B

arbo

ry je

po-

Sv

atá

Eufe

mia

… (

PasM

uzA

: NEG

–NGP

); D

e sa

ncta

Euf

emia

(Vo

ragi

ne PG

GE).

"

„A

�takž

žeb

ří p

řist

aviv

še, k

�nie

j jed

en, c

htě

<ji,>

pol

ezl,

a�in

hed

jej d

na z

lám

ala.

A�k

dyž

k�ni

ej

druh

ý jm

énem

Sos

tene

s pol

ezl,

skrz

ě ni

na

vier

u ob

ráce

n, v

zem

svuo

j nah

ý m

eč, k

�súdu

šel,

vo-

lajě

a�ř

ka: ‚

Rad

ěj b

ych

sobě

sám

živ

ot o

djal

, než

byc

h sě

této

sva

té d

otek

l, jie

što

andě

lé b

ráni

e i�s

třěh

ú‘“

(Pas

Muz

A: N

GL).

#

Ži

vot s

vaté

Bar

bory

(Pa

sMuz

A: P

E–KK

).

$

Jedn

a ze

čtr

náct

i sv

atýc

h po

moc

níků

, sp

olu

se s

v. p

anna

mi-m

učed

nice

mi

Mar

kéto

u a�

Kat

eřin

ou.

%

N

ejst

arší

dok

lad

úcty

ke

sv. B

arbo

ře je

fres

ka n

a sl

oupě

v�S

.�Mar

ia A

ntiq

ua v

�Řím

ě (t

L`/t

Ln)

(Wim

mer

KLL

L: PN

sK–P

Nss)

.

Page 8: (U)mučení jako příběh. Nad podobou passio a jeho narativními proměnami ve staročeském Passionálu (2011)

!"

(

U)m

učen

í jak

o př

íběh

Vend

ula

Zajíč

ková

!

važo

vána

za

myt

icko

u, o

�její

skut

ečné

exi

sten

ci s

e si

lně

poch

ybuj

e (C

anto

r FG

GF: I

J).

Nep

odař

ilo se

nám

vyp

átra

t pře

dloh

u, k

tero

u př

epra

cova

l sta

roče

ský

au-

tor

v�Pa

ssio

nálu

; zře

jmě

měl

ale

k�d

ispo

zici

ste

jný

text

jako

poz

ději

angl

ický

ti

skař

Will

iam

Cax

ton,

neb

oť je

ho č

láne

k o�

svat

é Ba

rboř

e v�

Gol

den

Lege

nd,

angl

ické

ver

zi Z

laté

lege

ndy

z�ro

ku TJ

IU, j

e ve

srov

nání

se st

aroč

eský

m p

assi

o-ná

lním

tém

ěř s

hodn

ý, a

�to v

četn

ě in

cipi

tu, k

terý

zač

íná

spíš

e ja

ko p

ohád

ka

než

jako

hag

iogr

aWck

ý te

xt:

Za

dáv

nýc

h č

asu

ov,

za

nic

hžt

o k

ralo

váše

Max

imia

nu

s ci

esař

, byl

jed

en v

elm

i

vzác

ný

bo

hat

ec j

mén

em D

iosk

oru

s, v

�to

m m

ěstě

, je

žto

Nic

om

edia

slo

ve.

A�b

yl p

oh

an a

�kře

sťan

ské

vier

y ve

liký

pro

tivn

ík. T

en jm

ějie

še je

dn

u d

ceru

, té

jmě

byl

o B

arb

ara.

Ta

jest

byl

a v�

těle

snéj

lep

otě

vel

mi

krás

ná,

ale

Jez

ukr

is-

tova

slu

žeb

nic

ě ve

lmi

snaž

ná,

a�j

ež b

ieše

jed

iná

otc

i sv

ému

, ve

lmi

ji o

tec

milo

val

tak,

ež

jie c

ho

val

na

jed

no

m v

yso

kém

a�b

ezp

ečn

ém d

om

u,

aby

jie

nik

ažd

ý m

oh

l sn

adn

o v

ídat

i. A

�kd

yž k

�to

mu

při

šlo

, ež

jie m

no

zí v

elic

í lid

é n

a

otc

i p

rosi

ech

u, o

táza

l jie

ote

c, c

htě

la-l

i b

y za

jed

no

ho

mo

cnéh

o m

užě

jít

i.

K�t

om

u o

na

otp

ově

dě

a�řk

úc:

„O

tče

milý

, neč

iň m

i té

křiv

dy,

neb

byc

h v

elim

rad

ieši

ot

meč

ě se

šla,

než

byc

h z

a kt

eréh

o m

užě

jíti

po

volil

a.“

Usl

yšav

to

jej

ie o

tec,

ner

od

il sě

na

tom

zam

úti

ti,

ale

tak

sě n

ech

av,

krás

ně

jie n

a to

m d

om

u c

ho

váše

. (P

asM

uzA

: T[)

Barb

ora

nech

ala

ve v

ěži v

yrob

it t

ři o

kna

jako

sym

bol s

vaté

Tro

jice.

Ote

c jí

chtě

l sám

set

nout

hla

vu a

�dív

ka s

ice

utek

la n

a ho

ru, a

le z

lí pa

stýř

i jej

ímu

otci

uká

zali

cest

u. B

arbo

ra b

yla

uvěz

něna

a�p

osta

vena

pře

d di

lem

a (v

�rovi

ně

disk

urzu

topo

s mod

ly, n

ebo

těžk

é muč

ení/

smrt

). S

tejn

ě ja

ko v

�paš

ijích

, i�o

na b

yla

bičo

vána

. Zje

vil s

e jí

ale

sám

Kri

stus

, utě

šil j

i a�u

zdra

vil;

nara

tivn

í str

uktu

ra

tedy

pře

sně

napl

ňuje

mod

el h

agio

graW

cké

rom

ance

, vče

tně

post

avy

Kri

sta-

-zac

hrán

ce. P

o da

lším

muč

ení s

e Ba

rbor

a m

odlí,

ste

jně

jako

sv.

Ane

žka,

aby

by

la u

šetř

ena

obna

žení

pře

d po

hany

. A

�Kri

stus

ji

opět

zac

hrán

í. Ř

ímsk

ý sp

rávc

e ji

přes

to n

echá

vyv

ést

na h

oru

(opě

t pa

rale

la s

�paš

ijem

i). B

arbo

ra

„Buo

hu sě

pom

odlil

a a�

za v

šěck

y, je

žto

by je

jie m

uky

kdy

pam

atov

ali,

snaž

ně

Hos

podi

na p

opro

sila

“ (P

asM

uzA

: FT–

FF).

Pos

léze

je s

ťata

a�k

at s

pále

n oh

-ně

m z

�neb

e (t

ypic

ký to

pos z

ados

tiuč

iněn

í).

Z�pr

otot

ypu

pass

io s

e ne

zach

oval

dia

log,

pou

ze t

opos

mod

ly, n

ebo

smrt

a�

para

lely

s�K

rist

ovým

um

učen

ím. V

livno

st t

éto

hagi

ogra

Wcké

rom

ance

na

stře

dově

kou

zbož

nost

je

zřej

mě

dána

exp

licit

ním

ust

anov

ením

svě

tice

za

přím

luvk

yni.

Sva

tá D

oro

ta z

�Ces

arej

e27

Za h

agio

graW

ckou

rom

anci

pov

ažuj

eme

i�um

učen

í sv.

Dor

oty

(něk

dy k

olem

ro

ku U

GJ z

a cí

saře

Dio

klec

iána

). N

ejst

arší

zm

ínka

o�té

to sv

ětic

i je

až z

�Mar

ty-

rolo

gium

Hie

rony

mia

num

, jej

í his

tori

cké

post

avě

se n

epři

pisu

je a

uten

tičn

ost;

přes

to se

ve

vrch

olné

m st

ředo

věku

stal

a je

dnou

z�n

ejvl

ivně

jšíc

h sv

ětic

.Ve

�Vor

agin

ově

Zlat

é le

gend

ě čl

ánek

o�s

v. D

orot

ě ch

ybí.

Ve s

taro

česk

é pa

s-si

onál

ní v

erzi

, o�je

jímž

půvo

du d

osud

nen

í nic

zná

mo,

a�s

tejn

ě ta

k i�v

�ang

-lic

ké G

olde

n Le

gend

, kte

rá v

znik

la p

řepr

acov

áním

ze

star

ších

ver

naku

lárn

ích

verz

í (Tr

acy

FGGU

: UT,

UU),

je o

bsaž

eno

krát

ké v

yprá

vění

o�k

řesť

ansk

é dí

vce,

kt

erá

se z

aslíb

ila B

ohu

(top

os sp

onsa

Chr

isti)

a�ž

ivot

u v�

celib

átu.

Pro

to ji

ne-

chal

spr

ávce

pop

ravi

t, on

a za

roz

sude

k po

děko

vala

Boh

u, š

ťast

ná, ž

e m

ůže

trpě

t pro

Kri

sta

(obo

jí js

me

deWn

oval

i jak

o to

poi)

. Pře

d sm

rtí D

orot

a sl

íbí p

í-sa

ři T

eoWl

ovi,

kter

ý se

jí p

osm

ívá,

koš

ík rů

ží z

�„roz

košn

ého

sadu

méh

o m

ilého

ch

otě“

. Pís

aři d

ones

e po

Dor

otin

ě sm

rti m

alý

chla

pec

růže

nec.

Pod

vliv

em z

á-zr

aku

se p

ísař

obr

átí n

a kř

esťa

nsko

u ví

ru a

�je n

ucen

obě

tova

t mod

lám

(to

pos

mod

ly, n

ebo

smrt

). O

d ví

ry n

eust

oupí

, „a�

tak

ta d

ušě

do n

ebes

šla,

a�tu

sě sv

atú

Dor

otu

nale

zla,

a�tu

s�ní

kra

lujě

věk

y vě

kóm

, am

en“

(Pas

Muz

A: T

Jj–T

JI).

V�t

éto

verz

i te

dy z

cela

chy

bí s

céna

pas

sio,

svě

tice

je p

rost

ě sť

ata

a�vy

-pr

avěč

se

v�ce

lém

tex

tu z

aměř

uje

před

evší

m n

a je

jí hl

avní

cha

rakt

eriz

ujíc

í ry

s�– č

isto

tu. P

osta

va sv

. Dor

oty

tak

slou

ží ja

ko e

xem

plum

zac

hová

ní ž

ivot

a v�

čist

otě.

Ačk

oli j

sou

vypr

ávěn

í s�te

mat

ikou

o�sv

. Dor

otě

až st

ředo

věké

reda

kce,

na-

cház

ejí s

e v�

nich

, sna

d po

dle

dobo

vých

vzo

rů a

�kán

onu,

topo

i z�p

ůvod

ních

po

zdně

ant

ický

ch p

assi

ones

: rad

ost

z�ro

zsud

ku s

mrt

i, to

uha

trpě

t pr

o ví

ru

a�sp

onsa

Chr

isti.

Sva

tá K

ateř

ina

z�A

lexa

nd

rie2

8

Na

rozd

íl od

jiný

ch sv

atýc

h pa

nen

je g

enez

e ha

giog

raWc

kých

text

ů o�

sv. K

a-te

řině

dob

ře p

rozk

oum

aná.

Nej

prve

vzn

iklo

pas

sio

a�vz

ápět

í zač

alo

být r

oz-

!

Živo

t sva

té D

orot

y, d

ósto

jné

děvi

cě a

�muč

edln

icě

Buož

ie (

PasM

uzA

: TJk

).

#

Vypr

avuj

ě sě p

ašijě

svat

é Kat

erin

y, d

ósto

jné d

iev<

ky>

(Pas

Muz

A: k

TT–k

FJ);

De s

anct

a K

athe

rina

(Vo-

ragi

ne T[

[I).

Page 9: (U)mučení jako příběh. Nad podobou passio a jeho narativními proměnami ve staročeském Passionálu (2011)

!"

(

U)m

učen

í jak

o př

íběh

Vend

ula

Zajíč

ková

!!

šiřo

váno

o�d

alší

slo

žky.

Poz

ději

násl

edov

alo

dosl

ova

rom

ánov

é zk

rášl

ení

text

u, k

teré

ve

GH.–

GJ.�s

tole

tí v

yúst

ilo d

o da

lšíh

o ut

váře

ní o

braz

u o�

této

svě

-ti

ci. P

očát

eční

pas

sio

je n

ejpr

avdě

podo

bněj

i řec

kého

pův

odu;

nej

star

ší d

o-kl

ad j

e al

e v�

lati

nské

m P

assi

onál

u (c

ca P

QR).

Nej

star

ším

zná

mým

cti

tele

m

sv.�K

ateř

iny

je P

avel

z�L

atru

(†

XJY)

. V�GG

.�sto

letí

se je

jí jm

éno

obje

vuje

v�sy

na-

xari

ích

(str

učný

ch z

ázna

mec

h o�

živo

tech

svat

ých)

. Úct

a k�

ní z

ačal

a po

té ra

-pi

dně

narů

stat

ve

stol

etí n

ásle

dujíc

ím, a

�to i�

v�zá

padn

í cír

kvi.

Slav

ná „

lege

n-da

“29 o

�mys

tick

é sv

atbě

sv. K

ateř

iny

s�Kri

stem

vzn

ikla

až

ve GQ

.�sto

letí

(Dub

ois

HRRR

: GRY

P–GR

YX).

K�n

ejst

arší

slo

žce

celé

ho v

yprá

vění

, pas

sio,

při

byly

dal

ší e

pizo

dy, v

četn

ě vi

ta, v

�níž

se

mla

dá p

ohan

ská

prin

cezn

a ob

rátí

na

křes

ťans

tví,

aby

získ

ala

nejle

pšíh

o že

nich

a ze

vše

ch�–

Kri

sta.

Poh

ansk

ý cí

sař

Max

enti

us, o

kouz

len

její

krás

ou, m

á ne

jprv

e v�

plán

u ož

enit

ji s

e sv

ým s

ynem

, ale

Kat

eřin

a ja

ko

křes

ťank

a od

mít

ne. D

alší

epi

zodo

u je

dis

puta

ce s�

pade

sáti

poh

ansk

ými c

lo-

zofy

, nad

nim

iž sv

ětic

e zv

ítěz

í. A

�pot

é je

�– ja

k bě

žně

před

cház

í scé

ně p

assi

o�–

post

aven

a př

ed v

olbu

mod

ly, n

ebo

smrt

. Pod

obně

jako

sv. H

áta

a�sv

. Mar

kéta

je

ješt

ě př

ed s

mrt

í ust

anov

ena

přím

luvk

yní.

Z�um

učen

ého

těla

vyt

rysk

ne k

rev

a�m

léko

a�a

nděl

Kat

eřin

u od

náší

na

horu

Sin

aj.

V�o

bou

část

ech

text

u, v

ita

i�pas

sio,

je k

líčov

ým p

rvke

m d

ialo

g. P

okud

zde

ne

ní d

ialo

g ch

ápán

jako

poz

měn

ěný,

bel

etri

zova

ný so

udní

dia

log,

pak

je a

le-

spoň

uče

nou

disp

utac

í, je

jíž p

očát

ky n

achá

zím

e ta

ké v

�ant

ické

lit

erat

uře,

ni

koli

až v

e st

ředo

věku

. Sta

roče

ská

ani V

orag

inov

a ve

rze

nere

hekt

ují v

zhle

-de

m k

e sv

ému

laic

izač

ním

u zá

měr

u pů

vodn

í dis

puta

ci a

�její

argu

men

ty.

Topo

i v�a

naly

zova

ných

tex

tech

jsou

až

na t

opoi

mod

ly, n

ebo

smrt

, och

oty

zem

řít p

ro K

rist

a a�

imita

tio C

hris

ti ve

scén

ě bi

čová

ní ry

ze st

ředo

věké

, nej

čas-

těji

jsou

zas

toup

eny

tyto

top

oi: t

opos

vzn

ešen

ého

půvo

du, t

opos

krá

sy, t

o-po

s pue

lla se

nex

(mla

dá d

ívka

je m

oudř

ejší

než

stař

í clo

zofo

vé).

Do

kraj

nost

i je

dov

eden

topo

s spo

nsa

Chr

isti

(nev

ěsta

Kri

stov

a), j

enž

zcel

a pr

ostu

puje

hra

-ni

ci m

ezi h

agio

grac

ckou

a�sv

ětsk

ou ro

man

cí. Z

ásnu

by a

�pos

tava

Kri

sta

jako

sk

uteč

ného

, reá

lnéh

o že

nich

a re

lati

vizu

jí pr

otik

lad

svět

skéh

o a�

sakr

ální

ho.

!

Zá

měr

ně u

žívá

me

uvoz

ovky

, aby

chom

odl

išili

gen

olog

ické

ozn

ačen

í leg

endu

m p

ro s

truč

né

text

y o�

svat

ých

s�lit

urgi

ckou

funk

cí o

d „l

egen

d“ (

v�to

mto

pří

padě

) ve

smys

lu n

epra

vděp

odob

-ný

ch, c

ktiv

ních

text

ů. K

�dec

nici

poj

mu

lege

nda

viz

např

. Ber

schi

n (H

RRQ:

Hk,

HX)

.

Se s

třed

ověk

ou i

mag

inac

í so

uvis

í i�

využ

ití

sym

bolik

y, k

tero

u by

chom

tě

žko

našl

i ať

v�n

ejst

arší

ch h

agio

grac

ckýc

h vi

tae,

neb

o v�

pass

ione

s, j

me-

nujm

e al

espo

ň m

léko

teko

ucí z

�um

učen

ého

těla

. St

aroč

eská

ver

ze je

opr

oti l

atin

ské

před

loze

do

znač

né m

íry

upra

vena

: Ja-

kub

de V

orag

ine

neza

znam

enáv

á úv

odní

čás

t o�K

ateř

inin

ě ch

arak

teru

pře

d se

tkán

ím s

�kře

sťan

skou

vír

ou, o

�set

kání

s�p

oust

evní

kem

, obr

ácen

í, se

tkán

í s�

Kri

stem

ve

snu,

o�k

řtu

a�m

ysti

ckém

zas

noub

ení.

Zatí

mco

pas

sion

ální

člá

-ne

k je

„po

uze“

vyp

rávě

ní z

ačín

ajíc

í kon

verz

í a�k

ončí

cí s

mrt

í, za

lati

nsko

u př

edlo

hou

je p

řipo

jeno

něk

olik

pos

mrt

ných

záz

raků

ve

funk

ci e

xem

pla

a�ná

sled

ně s

erm

o m

oder

nus3

0 o�

význ

amu

sv. K

ateř

iny

a�o�

pěti

dův

odec

h je

-jíh

o ku

ltu

(mou

dros

t, vý

mlu

vnos

t, st

álos

t, cu

dná

čist

ota�

– a�

z�ní

ply

nouc

í sk

rom

nost

a�p

okor

a�–

a�dů

stoj

nost

). S

taro

česk

ý au

tor z

akon

čuje

text

stru

č-ný

m e

xem

plár

ním

sro

vnán

ím s

v. K

ateř

iny

s�jin

ými s

větc

i jak

ožto

důk

azem

, že

prá

vě o

na se

můž

e za

počí

tat m

ezi t

y „n

ejdů

leži

tějš

í“:

Pro

něž

to k

tož

chce

do

břě

zn

am

ena

ti t

y d

ary

, ji

miž

to s

ú j

iní

svět

í zv

lášč

e

Bu

oh

em o

bd

aro

ván

i n

a s

vém

sko

nče

ní,

ty j

est

všěc

ky s

vatá

Ka

teri

na

jm

ěla

.

Na

jprv

é Je

žíše

m n

avš

čiev

ena

ja

ko s

vatý

Ja

n e

van

jelis

ta,

plo

vúcí

m o

leje

m

v�sv

ato

sti

po

zná

na

ja

ko s

vatý

Mik

ulá

š, m

iest

o k

rve

mlé

ko j

ako

sva

tém

u

Pa

vlu

ap

ošt

olu

, a

nd

ěli

jiej

hro

b p

řip

ravi

li ja

ko s

vaté

mu

Klim

entu

, v�

svéj

pro

sbě

na

sko

nče

ní

usl

yšá

na

ja

ko s

vatá

Ma

rga

reta

. E

vši

ckn

i sv

atí

da

ry

dá

ny

jsú

po

spo

lu s

vaté

j K

ate

rin

ě, j

iežt

o p

rosb

y n

ám

úča

stn

u b

ýti

Jezu

s

Kri

stu

s, j

enž

v�n

ebes

iech

kra

lije

věky

věk

óm

, am

en.

(Pas

Muz

A: Y

HQ)

Star

očes

ká h

agio

grac

cká

rom

ance

směř

uje

v�čl

ánku

o�sv

. Kat

eřin

ě k�

čist

ě na

rati

vní p

odob

ě te

xtu,

zat

ímco

její

lati

nská

pře

dloh

a ko

ncip

uje

vypr

ávěn

í o�

živo

tě a

�um

učen

í sv

. K

ateř

iny

jako

exe

mpl

um v

lože

né d

o ka

zate

lské

ho

žánr

u se

rmo

mod

ernu

s.

Sva

tá C

ecíl

ie31

Ačk

oli j

e sv

. Cec

ílie

podl

e ha

giog

racc

kých

text

ů je

dnou

z�n

ejst

arší

ch p

anen

--m

učed

nic,

žijí

cí z

a ča

sů s

v. p

apež

e U

rban

a (H

HH–H

kR),

zm

ínku

o�n

í nen

a-

#$

K

azat

elsk

ý žá

nr v

znik

lý v

e GH

.�sto

letí

, kte

rý p

odle

pra

vide

lné

stru

ktur

y bo

dů a

�pod

bodů

ro

zpra

cová

vá je

dno

konk

rétn

í tém

a.#

%

Živo

t sva

té C

ecili

e di

evě (

PasM

uzA

: JXQ

–YRQ

); D

e sa

ncta

Cec

ilia

(Vor

agin

e GX

XP).

Page 10: (U)mučení jako příběh. Nad podobou passio a jeho narativními proměnami ve staročeském Passionálu (2011)

!"

(

U)m

učen

í jak

o př

íběh

Vend

ula

Zajíč

ková

!"

jdem

e an

i v�ř

ímsk

ém D

epos

itio

ma

rtyr

um

ze

>.�s

tole

tí, a

ni v

�kar

tagi

nské

m k

a-le

nd

áriu

, al

e až

v�M

art

yrol

ogiu

m H

iero

nym

ian

um

. Je

jí hi

stor

ická

exi

sten

ce j

e ro

vněž

zp

och

ybňo

ván

a. N

ejst

arší

pam

átku

na

ni

znám

e z�

Kal

ixto

vých

ka-

tako

mb

(>.�s

tole

tí),

do

O.�s

tole

tí je

ale

její

kult

nez

nám

ý (S

axer

QRR

R: TU

>U);

sv

ětic

i je

zas

věce

n p

átý

řím

ský

kost

el (

v�Tr

aste

vere

). Z

a au

tora

nej

star

šího

d

och

ovan

ého

hagi

ogra

Xcké

ho te

xtu

o�sv

. Cec

ílii j

e p

ovaž

ován

Vic

tor d

e V

ita

(Vic

tor�

Vit

ensi

s, O

.�sto

letí

). P

ro li

turg

ické

pot

řeby

a�m

ši b

yly

text

y a�

resp

on-

zori

a se

stav

eny

tak,

že

vzni

kl n

ový

obra

z o�

umuč

ení t

éto

svět

ice.

Dík

y fr

ázi

„ca

nta

nti

bus

org

an

is“

(za

zvuk

u va

rhan

) vz

nikl

o i�

trad

ičn

í p

ojet

í sv

. C

ecíli

e ja

ko p

atro

nky

litu

rgic

ké h

udby

.N

avzd

ory

poz

děj

ším

u vz

niku

hag

iogr

aXck

ých

text

ů o�

Cec

ílii j

e i�v

e Vo

ra-

gino

vě a

�sta

roče

ské

verz

i zac

hová

no n

ěkol

ik d

ůlež

itýc

h t

opoi

z�ž

ánro

vého

p

roto

typ

u p

assi

o; z

cela

jin

á je

ale

nar

ativ

ní s

truk

tura

. Sta

roče

ská

verz

e je

po-

měr

ně p

řesn

ým a

�dos

lovn

ým p

řekl

adem

lati

nsk

é p

řed

loh

y, a

brev

iová

ny js

ou

dod

atky

u�f

akto

graX

ckýc

h ú

daj

ů,32

tak

se

ale

celý

člá

nek

stáv

á vy

prá

vění

m

s�fu

nkc

í nej

en d

idak

tick

ou, a

le i�

zába

vnou

.St

ejn

ě ja

ko v

�hag

iogr

aXck

é ro

man

ci o

�sv.

Just

ýně,

i�zd

e je

pro

vyp

ravě

če

typ

ické

zam

ěřen

í na

„sp

olum

učed

ník

y“ h

lavn

í hr

din

ky.

Exp

ozic

i na

rati

vu

sice

tvo

ří s

vate

bní s

cén

a, v

�níž

je k

řesť

ansk

á d

ívka

, zas

líben

á B

ohu

a�ži

votu

v�

čist

otě,

pro

vdán

a za

poh

ana

Vale

rián

a. O

�své

víř

e vš

ak h

ovoř

í s�V

aler

iáne

m

velm

i raX

nova

ně:

A�k

dyž

ta

no

c p

řišl

a, v

�nie

jžto

měl

a s�

svým

ch

otě

m p

okl

ádán

a b

ýti,

pro

-

mlu

vila

, již

na

svém

po

koji

jsú

c, k

�své

mu

ch

oti

a�ř

kúc:

„M

uo

j p

řěm

ilý c

ho

ti

a�p

řěšl

ech

etn

ý m

lad

ečku

, měl

a b

ych

s�t

ebú

jed

nu

piln

ú v

ěc m

luvi

ti.

Při

sáh

l

li b

y m

i, ch

těl l

i by

to t

ajn

o d

ržět

i.“

Jiej

žto

kd

yž V

aler

ian

slíb

i n

epro

no

siti

, sv

atá

Cec

ilia

k�n

ěmu

vec

ě: „

Mám

ť

jed

no

ho

an

děl

a, je

nžt

oť

mě

velm

i milu

je a

�méh

o t

ěla

snaž

néh

o s

tráž

í. T

en,

uzn

amen

á li,

a�t

y m

ne

i�m

álo

nel

epým

milo

ván

ím d

ote

kl,

inh

ed t

ě u

razí

,

i�zat

ratí

š kv

ět n

ádo

bn

é m

lad

ost

i své

. P

ak li

uzn

amen

á, a

�ty

mě

se c

tí č

istý

m

srd

cem

milu

ješ,

bu

de

tě t

aké

jako

i�m

ě m

ilova

ti a

�uká

že t

ob

ě m

ilost

svú

.“

!

„P

assa

est

aut

em c

irca

ann

os d

omin

i ccx

xv t

emp

ore

Ale

xan

dri

imp

erat

oris

. Alib

i tam

en le

-gi

tur

quod

pas

sa s

it t

emp

ore

Mar

ci A

urel

ii, q

ui im

per

auit

cir

ca a

nno

s d

omin

i ccx

x“ (

Vora

gine

Th

hi: D

e sa

nct

a C

ecil

ia).

K�n

iejž

to V

aler

ian

us

Bu

oží

m p

on

úce

ním

svú

mys

l u

kro

tiv,

vec

ě: „

Ch

ceš

li,

ať b

ych

tvé

j řě

či u

věři

l, to

ho

an

děl

a m

ně

uka

ž. N

eb d

ójd

u l

i to

ho

, je

ž je

st

and

ěl,

jen

žto

tě

milu

je,

uči

ním

vše

, co

mi

káže

š. P

ak l

i n

alez

nu

, a�

ty j

inéh

o

mu

žě n

ež m

ě m

iluje

š, i�

tě i�

jeh

o m

ečem

zab

iem

.“

Jem

užt

o C

ecili

a ve

cě: „

Jakž

brz

o p

ravú

vie

ru p

řijm

eš a

�sě

po

křst

iti k

ážeš

, tak

jeh

o in

hed

uzř

ieti

mo

ci b

ud

eš. P

roto

vst

ana,

jdiž

až

na

třet

í míli

přě

d m

ěsto

tú c

ěstú

, ješ

to s

lóve

Ap

ia, a

�těm

ch

ud

ým, j

ežto

nal

ezn

eš, d

ieš

a�řk

a: C

ecili

a

mě

po

slal

a k�

vám

, ab

yste

mi

uká

zali

on

oh

o c

tnéh

o m

užě

sta

réh

o,

svat

ého

Urb

ana,

neb

k�n

ěmu

jmám

taj

né

po

sels

tvie

. A

�kd

yž t

o je

ho

uká

ží a

�jeh

o ji

ž

uzř

íš, p

ově

z je

mu

všě

cka

slo

va m

á. T

en, j

akž

tě b

rzo

skr

zě s

vatý

kře

st o

čist

í,

tak

sě k

e m

ně

vrát

ě, in

hed

an

děl

a u

zříš

.“

To�V

aler

ian

us

spo

slú

chav

, o

dta

d i

nh

ed v

stav

, ja

kž s

vatá

Cec

ilia

byl

a ro

z-

káza

la,

tak

uči

nil.

Sva

téh

o U

rban

a, a

n m

ezi

svat

ými

hro

by

nic

ě, B

uo

hu

sě

mo

dlí,

nal

ezl.

(P

asM

uzA

: OhO

–Ohk

)

Cec

ílie

dov

ede

svéh

o n

ovom

anže

la p

o V

ia A

pp

ia k

e sv

atém

u U

rban

ovi,

ten

se p

omod

lí a�

zjev

í se

mu

stař

ec, k

terý

mu

pře

dá

zlat

em p

san

é kn

ihy.

Val

e-ri

ánus

se

nech

á p

okřt

ít p

odle

Pís

ma�

– „J

eden

Buó

h, j

edn

a vi

era,

jed

en k

řest

, je

den

Buó

h a�

otec

všě

ch n

ade

všěm

i nám

i“ (

srov

. Ef >

‚O)

(Pas

sKle

mA

f. Q

OOr)

. A

nděl

pak

Cec

ílii a

�Val

eriá

nov

i pře

dá

růžo

vý a

�„by

linn

ý“ v

ěnec

na

znam

ení

čist

oty.

Jejic

h p

říby

tek

je o

d t

é d

oby

pro

stou

pen

neb

esko

u vů

ní j

ako

dok

lad

sv

atéh

o ži

vota

.O

brát

í se

i�Val

eriá

nův

bra

tr n

ber

tius

; vět

ší č

ást c

eléh

o vy

prá

věn

í je

věn

o-vá

na r

ozho

voru

sva

té C

ecíli

e o�

Kri

stu

a�p

odst

atě

jeh

o ut

rpen

í. To

pos

mod

ly,

neb

o sm

rt fu

nguj

e v�

text

u ob

ráce

ně:

Jem

užt

o Q

bu

rciu

s ve

cě:

„Otk

ad t

o v

ieš,

bra

tře

mu

oj,

Val

eria

ne?

“

Val

eria

nu

s o

dp

ově

dě:

„A

nd

ěl b

uo

ží, t

enť

mě

je n

auči

l. Je

ho

žto

ty

také

mo

ci

vid

ěti b

ud

eš, o

tpo

vieš

li s

ě p

oh

ansk

ých

mo

dl a

�sva

tý k

řest

při

jem

še.“

Této

vši

e řě

či p

otv

rzije

sva

tý A

mb

rož.

(P

asM

uzA

: Ohi

)

Dia

logy

o�s

prá

vnos

ti v

íry

a�p

řizn

ání s

e ke

kře

sťan

ství

pok

raču

jí ve

sp

oru

obou

bra

tří s

�řím

ským

sp

rávc

em a

�obr

átí i

�jed

noh

o m

udrc

e. T

en i�

oba

bra-

tři

jsou

pos

tave

ni

pře

d d

ilem

a m

odly

, n

ebo

smrt

a�u

mu

čen

í. Te

prv

e v�

této

fá

zi s

e v�

text

u vr

ací

pří

běh

o�u

muč

ení

sv.

Cec

ílie

za z

ázra

čnéh

o ob

ráce

ní

Page 11: (U)mučení jako příběh. Nad podobou passio a jeho narativními proměnami ve staročeském Passionálu (2011)

!"

(

U)m

učen

í jak

o p

říb

ěhVe

ndul

a Z

ajíč

ková

!#

9::�

poha

nů. I

�Cec

ílie

je k

oneč

ně p

osta

vena

pře

d vo

lbu

mod

ly, n

ebo

smrt

, sťa

ta

(pře

d sm

rtí a

le je

ště r

ozdá

svůj

maj

etek

chud

ým) a

�poc

hová

na sv

. Urb

anem

.33

Z�pr

otot

ypu

pass

io js

ou v

�této

hag

iogr

aMck

é ro

man

ci p

říto

mné

nás

ledu

-jíc

í prv

ky: t

opos

mod

ly, n

ebo

smrt

, anc

illa

Dei

, jak

Cec

ílii n

azýv

á sv

. Urb

an, a

mor

m

ortis

(C

ecíli

e sp

ěchá

vst

říc

smrt

i), A

lmac

hiov

o ob

vině

ní s

v. C

ecíli

e z�

„ne-

mou

dré“

vír

y a�

aluz

e na

Pilá

tův

rozh

ovor

s�K

rist

em v

�sou

dním

pro

cesu

se

sv.�C

ecíli

í, kt

erou

pov

ažuj

eme

za im

itatio

Chr

isti:

K�n

iejž

to A

lmac

hiu

s ve

cě:

„Neš

čast

ná

die

vko

, zd

a to

ho

nev

ieš,

ež

mám

mo

c ži

viti

i�u

mrt

viti

?“

K�n

ěmu

žto

on

a ve

cě:

„Do

líči t

oh

o, j

ež n

enie

pro

ti o

bec

néj

pra

vdě

smen

til,

neb

živ

ot

otj

ieti

mó

žeš,

ale

ko

ho

ž u

mrt

víš,

to

mu

živ

ota

vrá

titi

nem

óže

š.“

(P

asM

uzA

: W:X

–W:9

)

Opr

oti t

omu

je te

xt d

oslo

va p

řesy

cen

nový

mi m

otiv

y a�

topo

i, vč

etně

to-

poi v

ysok

ého

rodu

a�k

rásy

, mot

ivu

kajíc

nost

i a�ž

íněn

ého

rouc

ha, k

teré

Cec

í-lie

tajn

ě no

sí n

a vl

astn

í sva

tbě,

a�rů

žové

ho v

ěnce

.

Sva

tá J

ust

ýna3

4

Nej

star

ší p

říbě

h o�

sv. J

ustý

ně a

�bis

kupu

Cyp

rián

ovi z

�Ant

ioch

ie je

dat

ován

již

do ro

ku X

^: (

Con

vers

io Ju

stin

ae e

t Cyp

rian

i a�n

a ně

nav

azuj

ící C

onfe

ssio

seu

pae-

nite

ntia

Cyp

rian

i a�p

ozdě

ji m

arty

rium

, Pas

sio

Cyp

rian

i et J

ustin

ae).

Od

počá

tku

je st

ěžej

ní p

osta

vou

sv. C

ypri

án z

�Ant

ioch

ie,3

5 kte

rý b

yl je

ště

jako

poh

ansk

ý ko

uzel

ník

do k

řesť

ansk

é dí

vky

Just

ýny

zam

ilová

n, tř

ikrá

t se

s�ďá

blov

ou p

o-m

ocí p

okus

il ji

svés

t, al

e na

kone

c uz

nal ď

áblo

vu p

rohr

u,36

při

jal j

ejí s

ilnou

„A

�jejie

tělo

svat

ý U

rban

us m

ezi s

vatý

mi b

isku

py p

ocho

vav,

jejie

duo

m B

uohu

na

čest

pos

vě-

til,

amen

“ (P

asM

uzA

: W:9

)�–

jedn

á se

o�p

ozdě

jší k

oste

l v�ří

msk

é čt

vrti

Tra

stev

ere.

"

Živo

t sva

té Ju

stin

y dě

vicě

dok

onán

(Pa

sMuz

A: ^

:b–^

:c);

De

sanc

ta Iu

stin

a (V

orag

ine

beef

).

#

Čas

to, u

ž od

poč

átků

, je

ale

zam

ěňov

án se

sv. C

ypri

ánem

�– b

isku

pem

z�K

artá

ga (

u�Ř

ehoř

e N

aziá

nské

ho, P

rude

ntia

a�v

�nep

osle

dní ř

adě

i�u�Ja

kuba

de

Vora

gine

, kdy

ž pí

še, ž

e „S

anct

us a

u-te

m C

ypri

anus

mar

tyri

bus

epis

tola

s se

pe m

itte

bat

et e

os in

cer

tam

ine

robo

raba

t“ (

Vora

gine

be

ef: D

e sa

ncta

Ivst

ina;

mín

ěny

jsou

dop

isy

sv. C

ypri

ána

z�K

artá

ga);

ste

jně

je t

omu

u�st

aroč

eské

ve

rze.

$

„J

emuž

to C

ypri

an v

ěcě:

‚Vid

íš li

, ež

jsi i

�ty p

řěm

ožen

, zač

stoj

í vše

ckna

moc

hub

ená

vašě

, ež

nem

óžet

e je

dné

děve

čky

přěm

oci,

ale

ona

nad

vám

i, co

ž jie

j lib

o, p

áše!

A�p

roto

ž ch

ci to

mu,

aby

m

i pov

ěděl

, čí m

ocí o

na to

čin

í, od

koh

o li

ona

tu m

oc m

á?‘ K

�tom

u di

ábel

vec

ě: ‚C

hceš

li m

i při

-si

eci,

jež

mi n

eost

aneš

, pro

nesu

ť, ot

kadť

tu m

oc m

á‘“

(Pas

Muz

A: ^

:^).

víru

a�s

tal s

e bi

skup

em. N

ový

poha

nský

kně

z se

neú

spěš

ně s

naží

oba

svě

tce

přem

luvi

t k�m

odlo

služ

bě a

�zač

ne je

muč

it, s

ám je

ale

zab

it. C

ypri

án i�

Just

ýna

jsou

nak

onec

sťat

i a�je

jich

osta

tky

přev

ezen

y do

Řím

a, p

ohan

ský

kněz

je sp

á-le

n oh

něm

, v�n

ěmž

chtě

l nej

prve

oba

svat

é um

učit

.Zl

atá

lege

nda

kom

binu

je v

šech

ny tř

i tex

ty (B

aum

eist

er q

::::

9:q

–9:X

). V

e Zl

até

lege

ndě i

�v�P

assi

onál

u al

e ti

tul t

extu

nál

eží s

v. Ju

stýn

ě, n

ikol

i Cyp

rián

ovi.

Vzhl

edem

ke

kom

bina

ci tř

í tex

tů, z

�nic

hž p

ouze

jede

n ná

leží

z�h

ledi

ska

ge-

nolo

gick

ého

k�žá

nru

pass

io, n

ení u

ž na

rati

vní s

ložk

a um

učen

í gra

dací

ce-

lého

vyp

rávě

ní, a

le p

ouze

jaký

msi

stru

čným

dov

ětke

m.

Těži

ště

celé

ho p

říbě

hu s

počí

vá v

�exe

mpl

ární

sva

tost

i Jus

týni

ně a

�v�k

on-

verz

i je

dnoh

o z�

jejíc

h ná

padn

íků,

kou

zeln

íka

Cyp

rián

a. M

otiv

při

volá

ní

ďábl

a na

pom

oc a

�čar

oděj

nick

é pr

akti

ky p

ohan

ů, p

raný

řova

né ji

ž ve

Sku

tcíc

h ap

ošto

lů, s

e vy

skyt

ují i

�v�č

lánc

ích

o�ap

ošto

lech

; Ber

schi

n v�

tom

to m

otiv

u sp

at-

řuje

rysy

tzv.

kou

zeln

ické

ho ro

mán

u (B

ersc

hin

befW

: e9)

, prv

ek p

řivo

lání

ďáb

la

na p

omoc

býv

á po

klád

án z

a pů

vod

faus

tovs

kého

mot

ivu

smlo

uvy

s�ďá

blem

(B

aum

eist

er q

::::

9:q

–9:X

).R

oli s

vůdc

e zd

e ne

plní

jako

v�ji

ných

hag

iogr

aMck

ých

rom

ancí

ch p

ohan

-sk

ý vl

adař

, ale

ďáb

el v

�lids

kých

služ

bách

; zás

adní

rozd

íl sp

očív

á v�

prom

yšle

-ně

jším

tém

atu

dial

ogu

(nen

í to

čern

obílý

spor

, v�n

ěmž

se je

dnoz

načn

ě up

lat-

ňuje

topo

s mod

ly, n

ebo

smrt

):

To d

iáb

el p

uo

věd

ěv,

sě v

�tvá

ř p

anen

skú

pro

měn

iv,

k�sv

atéj

Ju

stin

ě p

řiše

d,

vecě

: „A

j, d

ievk

o š

lech

etn

á, t

oť

k�to

bě

jdu

s�t

iem

úm

ysle

m,

chti

ec s

�teb

ú

v�či

sto

tě n

avěk

y b

ydlit

i. A

le p

rosi

teb

e, p

ově

z m

i prv

é, k

terá

naj

í za

to o

d-

pla

ta o

d B

uo

ha

bu

de?

“

K�t

om

u s

vatá

Ju

stin

a ve

cě:

„Za

mal

á u

trp

enie

vel

iká

nám

a o

dp

lata

pří

de.

“

K�t

om

u d

iáb

el v

ecě:

„P

ann

o m

ilá, p

roče

ž je

st t

o B

uo

h ř

ekl t

ehd

y, k

dyž

člo

-

věka

stv

oři

l: ‚

Ro

sťte

a�p

loď

te s

ě a�

nap

lňte

zem

i?‘

Str

ach

mě

jest

vel

mi,

bu

-

dev

a li

v�či

sto

tě b

ydlit

i, b

ud

eva

sě B

uo

žiem

u p

řiká

zán

í pro

tivi

ti, c

hti

ec s

ob

ě

od

pla

ty d

ob

yti,

u�B

uo

ží h

něv

up

adn

eva!

“

To m

luvě

diá

bel

, p

očě

srd

ce t

é sv

até

die

vky

ve z

lém

myš

len

í za

žieh

ati

tak

siln

ě, e

ž již

po

mys

léše

, ch

tiec

po

jeh

o r

adě

po

stú

pit

i. A

však

brz

o s

ě n

avrá

-

tivš

i, a�

jež

diá

bel

s�n

í m

luví

, uro

zum

ěvši

, po

čě s

ě in

hed

zn

amen

ím s

vaté

ho

kříž

ě že

hn

ati,

a�in

hed

ten

diá

bel

přě

d n

í zm

isal

. (P

asM

uzA

: ^:X

–^:9

)

Page 12: (U)mučení jako příběh. Nad podobou passio a jeho narativními proměnami ve staročeském Passionálu (2011)

!"

(

U)m

učen

í jak

o p

říb

ěhVe

ndul

a Z

ajíč

ková

!#

Svat

á Ju

stýn

a od

poví

dá b

iblic

kým

jazy

kem

a�ž

ehná

se z

nam

ením

kří

že�–

dá

vá ta

k čt

enář

i náv

od, j

ak re

agov

at n

a m

ilost

né p

okuš

ení.

Z�pr

otot

ypu

pass

io z

ůsta

l v�te

xtu

pouz

e to

pos m

odly

, neb

o sm

rt a

�obv

iněn

í kř

esťa

nky

z�m

orov

é rá

ny (

kter

ou v

e vy

práv

ění

způs

obil

ďábe

l, ab

y se

po-

mst

il). Z

nam

ení k

říže

je sy

mbo

l pou

žíva

ný a

ž po

zděj

i.O

prot

i své

lati

nské

pře

dloz

e je

pas

sion

ální

ver

ze p

ouze

zkr

ácen

a v�

po-

pisu

ďáb

lový

ch p

okus

ů sv

ést

Just

ýnu

a�je

vyn

echá

n je

den

ze z

ávěr

ečný

ch

údaj

ů o�

tom

, kde

jsou

v�Ř

ímě

oba

svět

ci p

ohřb

eni,

a�př

esně

jší d

atac

e je

jich

smrt

i.37

Abr

evia

ci v

�tom

to m

ístě

inte

rpre

tuje

me

jako

vyn

echá

ní ú

daje

pro

če

ské

reci

pien

ty n

edůl

ežit

ého.

38

V�t

éto

hagi

ogra

Tcké

rom

anci

s�v

livem

žán

ru kouzelnického románu n

a zá

-kl

adě

topi

ky, m

otiv

ů a�

nara

tivn

í str

uktu

ry v

idím

e fu

nkci

záb

avno

u př

eva-

žova

t na

d fu

nkcí

did

akti

ckou

. Vyp

rávě

ní p

říliš

dlo

uhé

na t

o, a

by b

ylo

po-

užit

o ja

ko e

xem

plum

v�k

ázán

í, na

víc

s�at

rakt

ivní

záp

letk

ou a

�fau

stov

ským

m

otiv

em ta

k po

važu

jem

e�–

i�ve

vzta

hu k

�jeho

výc

hodn

ímu

půvo

du�–

za

je-

den

z�ne

jpok

roči

lejš

ích

příp

adů

proc

esu

zesv

ětšt

ění n

ábož

ensk

é lit

erat

ury

a�pr

oces

u romancizace

.

Zá

věre

m

Žádn

é z�

Vora

gino

vých

ani

ze

star

očes

kých

pas

sion

ální

ch h

agio

graT

ckýc

h te

xtů

o�sv

atýc

h pa

nnác

h-m

učed

nicí

ch z

�dob

y kř

esťa

nské

ho st

arov

ěku

nem

á sv

ou p

ůvod

ní p

ředl

ohu

v�do

bě, k

dy v

znik

ala

půvo

dní a

kta

a�pa

ssio

nes.

Žán

-ro

vý p

roto

typ

akta

nen

í opr

oti p

assi

o ve

výv

oji d

ále

reWe

ktov

án, n

ejst

arší

pů-

vodn

í pře

dloh

y k�

nim

vzn

ikal

y až

v�d

obě,

kdy

v�ž

ánru

pas

sio

prob

íhal

a te

n-de

nce

směr

em k

�nar

ativ

izac

i, te

dy o

d ko

nce

X.�s

tole

tí, a

le v

ětši

na z

�nic

h m

á sv

ůj p

ůvod

až

v�Y.

–Z.�s

tole

tí. P

řest

o je

v�tě

chto

pův

odní

ch p

ředl

ohác

h do

bře

patr

ný m

odel

pas

sio,

kte

rý s

e os

vědč

il dř

íve,

s�p

ůvod

ním

inve

ntář

em t

opoi

(modly, nebo smrt

, imitatio Christi, ancilla Dei

, sponsa Christi,

touh

a po

smrt

i, ně

-kd

y i�p

oděk

ován

í za

rozs

udek

smrt

i) a

�pře

devš

ím s�

dial

ogem

, kte

rý se

vyv

inul

z�

půvo

dníh

o so

udní

ho v

ýsle

chu

obža

lova

ného

kře

sťan

a a�

řím

skéh

o ho

dnos

-tá

ře. T

ende

nce

k�at

rakt

iviz

aci p

říbě

hu g

rado

vala

ve

vrch

olné

m s

třed

ověk

u

&'

„Nun

c au

tem

, ut d

icit

ur, P

lace

ntie

requ

iesc

unt.

Pass

i sun

t aut

em v

ii ka

l. O

ctob

res c

irca

an-

nos d

omin

i ccl

xxxv

ii su

b D

iocl

etia

no“

(Vor

agin

e bZ

Zc: De sancta Ivstina

).&

)

V�té

to o

tázc

e by

byl

náp

omoc

en p

odro

bněj

ší v

ýzku

m ú

cty

ke sv

até

Just

ýně

a�sv

atém

u C

yp-

rián

ovi v

�čes

kých

zem

ích.

(teh

dy p

řiby

ly p

řede

vším

top

oi u

roze

ného

pův

odu

a�kr

ásy)

, kdy

byl

y pa

s-si

ones

ovl

ivně

ny s

věts

kou

rom

ancí

a�z

ačal

y kr

omě

funk

ce e

xem

plár

ní, d

i-da

ktic

ké p

lnit

funk

ci z

ábav

nou.

Pod

stat

nou

prom

ěnou

pro

šlo

poje

tí ď

ábla

: za

tím

co v

�pův

odní

ch a

ktec

h a�

pass

ione

s by

l po

han

nást

roje

m ď

áblo

vým

, v�

pozd

ější

ch te

xtec

h se

tran

sfor

mov

al d

o ďá

bla

pers

oniT

kova

ného

.Sp

olu

s�na

rati

vním

vliv

em s

věts

ké r

oman

ce m

ěly

zejm

éna

na h

agio

gra-

Tcké

tex

ty o

�sva

tých

žen

ách

vliv

dob

ové

soci

ální

poh

nutk

y. P

anny

-muč

ed-

nice

jsou

nej

en d

íky

svém

u pr

olit

í krv

e vz

orem

svěd

ka v

íry,

ale

také

ideá

lním

i že

nam

i nej

en s�

křes

ťans

kým

i ctn

ostm

i, al

e i�s

�odv

ahou

vzd

orov

at a

�rozh

odo-

vat

o�sv

ém ž

ivot

ním

osu

du p

odle

svo

bodn

é vů

le (

včet

ně z

acho

vání

čis

toty

a�

odm

ítnu

tí s

ňatk

u, n

aklá

dání

s�m

ajet

kem

). S

věts

ká r

oman

ce t

ak o

vliv

nila

ge

nezi

nov

ého

žánr

u, h

agio

graT

cké

rom

ance

, a�z

načn

ě sb

lížila

svět

skou

lite

-ra

turu

s�ná

bože

nsko

u a�

hist

oric

kou

(ve

smys

lu fa

ktog

raTč

nost

i) s�

Tkcí

.

PR

AM

EN

Y

Acta

Sancto

rum

Data

base

on C

D-R

om

, So&

war

e ve

rsio

n /.

11.�3

445–

5115

Pas

Muz

APa

ssio

nál t

zv. M

uzej

ní (

Geb

auer

ův, J

uhnů

v) (

Kni

hovn

a N

árod

ního

muz

ea: I

II D

//)

Pas

Kle

mA

Pass

ioná

l, do

psán

roku

3C4E

(N

árod

ní k

niho

vna

ČR

: XV

II C

E5)

Vo

ragi

ne, J

akub

de

(Var

azze

, Iac

op

o d

a)34

4H L

egen

da a

urea

, ed.

Gio

vann

i Pao

lo M

aggi

oni (

Tava

rnuz

ze: S

ISM

EL�–

Edi

zion

i de

l�Gal

luzz

o; M

illen

nio

med

ieva

le T

esti

Z/C

)

LIT

ER

AT

UR

A

Bau

mei

ster

, :eo

frie

d51

11 [

34H1

]]

„Cyp

rian

v. A

ntio

chia

“, in

Lex

ikon

des

Mitt

elal

ters

5 (

Stut

tgar

t:

J.�B.

�Met

zler

�Ver

lag)

, s.�/

15–/

1CB

ersc

hin,

Wal

ter

34HZ

Bio

grap

hie

und

Epoc

hens

til im

late

inisc

hen

Mitt

elal

ter 3

. Von

der

„Pa

ssio

Per

petu

ae“

zu�d

en�„

Dia

logi

“ G

rego

rs d

es G

ross

en. Q

uelle

n un

d U

nter

such

unge

n zu

r lat

eini

sche

n Ph

ilolo

gie

des�M

ittel

alte

rs H

(St

uttg

art:

Hie

rsem

ann)

51

1/ B

iogr

aphi

e un

d Ep

oche

nstil

im la

tein

ische

n M

ittel

alte

r E. K

lein

e To

pik

und

Her

men

eutik

de

r mitt

ella

tein

ische

n Bi

ogra

phie

. Reg

ister

zum

Ges

amtw

erk.

Que

llen

und

Unt

ersu

chun

gen

zur�l

atei

nisc

hen

Philo

logi

e de

s Mitt

elal

ters

3E (

Stut

tgar

t: H

iers

eman

n)B

rets

cher

-Gis

inge

r, C

harl

ott

e�–

Mei

er, :

om

as (

eds.

)51

11 L

exik

on d

es M

ittel

alte

rs. C

D-R

OM

(St

uttg

art:

J.�B

.�Met

zler

�Ver

lag)

Can

tor,

No

rman

F.

5115

[51

13]

In th

e W

ake

of th

e Pl

ague

. Fe

Blac

k D

eath

and

the

Wor

ld�It

Mad

e (N

ew Y

ork:

Pe

renn

ial)

Page 13: (U)mučení jako příběh. Nad podobou passio a jeho narativními proměnami ve staročeském Passionálu (2011)

!"

(

U)m

učen

í jak

o př

íběh

!

Caz

elle

s, B

rigi

tte

!!

e

Lady

as

Sain

t. A

�Col

lect

ion

of

Fren

ch H

agio

grap

hic

Rom

ance

s of

th

e

irte

enth

Cen

tury

(P

hila

del

phi

a: U

nive

rsit

y of

Pen

sylv

ania

Pre

ss)

Coo

per

, Kat

e�–

Hill

ner,

Julia

5667

Rel

igio

n, D

ynas

ty a

nd

Pat

ron

age

in E

arly

Ch

rist

enia

n R

ome,

788

–:8

8 (C

amb

rid

ge: C

amb

rid

ge

Uni

vers

ity

Pres

s)D

uboi

s, Ja

cque

s 56

66 „

Kat

hari

na“,

in L

exik

on d

es M

itte

lalt

ers

> (S

tutt

gart

: J.�B

.�Met

zler

�Ver

lag)

, s.�

6EF–

6E!

Gau

nt, S

imon

e56

66 „

Rom

ance

and

oth

er g

enre

s“, i

n R

ober

ta L

.�Kru

eger

(ed

.):

e C

ambr

idge

com

pan

ion

to�m

edie

val r

oman

ce (

Cam

bri

dge

: Cam

bri

dge

Uni

vers

ity

Pres

s), s

.�I>–

E6G

rub

er, J

oach

im56

66 [

!F6

O]

„Enn

odiu

s, M

agnu

s Fe

lix“,

in L

exik

on d

es M

itte

lalt

ers

Y (S

tutt

gart

: J.

�B.�M

etzl

er�V

erla

g), s

.�56

>–56

EPi

lsw

orth

, Cla

re56

66 „

Dat

ing

the

Ges

ta m

arty

rum

: a�m

anus

crip

t-b

ased

app

roac

h“, E

arly

Med

ieva

l Eur

ope

!,

č.�Y

, s.�Y

6!–

Y5I

Saue

r, H

ans

5666

[ !

F6O

] „J

ulia

na“,

in L

exik

on d

es M

itte

lalt

ers

> (S

tutt

gart

: J.�B

.�Met

zler

�Ver

lag)

, s.�F

66Sa

xer,

Vic

tor

5666

[ !

F6nn

] „C

aeci

lia“,

in L

exik

on d

es M

itte

lalt

ers

5 (S

tutt

gart

: J. B

. Met

zler

Ver

lag)

, s.�

YII

Scor

za B

arce

llona

, Fra

nces

co56

66 [

!F6

O]

„Luc

ia v

. Syr

akus

“, in

Lex

ikon

des

Mit

tela

lter

s >

(Stu

ttga

rt: J

.�B.�M

etzl

er�V

erla

g),

s.�5

>F–

5 >!

Stou

ck, M

ary-

Ann

(ed

.) !

!! M

edie

val S

ain

ts. A

�Rea

der.

Rea

din

gs in

med

ieva

l civ

iliza

tion

s an

d cu

ltur

es I

(To

ront

o:

Bro

advi

ew P

ress

)Šu

brt

, Jiř

í56

6! „

Sang

uis

mar

tyru

m, s

emen

chr

isti

anor

um: i

dea

muč

edni

ctví

v�r

ané

círk

vi“,

in P

etr

Kit

zler

(e

d.)

: Pří

běh

y ra

ně

křes

ťan

skýc

h m

učed

ník

ů. V

ýbor

z�n

ejst

arší

lati

nsk

é a�

řeck

é m

arty

rolo

gick

é

liter

atur

y (P

raha

: Vyš

ehra

d),

s.�

>–IF

Trac

y, L

aris

sa56

6Y W

omen

of

the

Gilt

e Le

gen

de. A

�Sel

ecti

on o

f M

iddl

e A

ges

Sain

ts L

ives

(C

amb

rid

ge:

D.�S

.�Bre

wer

)V

idm

anov

á, A

nežk

a !

!F „

Sple

titá

ces

ta Z

laté

lege

ndy

do

česk

é lit

erat

ury“

, in

Jaku

b d

e V

orag

ine:

Leg

enda

aur

ea

(Pra

ha: V

yšeh

rad

), s

.�!–

YEW

imm

er, E

rich

5666

[ !

F6O

] „B

arb

ara“

, in

Lexi

kon

des

Mit

tela

lter

s (

Stut

tgar

t: J.

�B.�M

etzl

er�V

erla

g),

s.� I

Y5–

IYY

Wog

an-B

row

ne, J

ocel

yn56

6 S

ain

ts’ l

ives

an

d w

omen

’s�li

tera

ry c

ultu

re c

. ZZ[

8–Z7

88. V

irgi

nit

y an

d it

s A

uth

oriz

atio

ns

(Oxf

ord

: O

xfor

d U

nive

rsit

y Pr

ess)

Nov

é hr

anic

e vy

práv

ění

aneb

Vyp

ráví

dra

ma

pří

běh

y?

Ale

š M

ere

nu

s

Můž

e d

ram

a vy

prá

vět

pří

běh

? To

je k

líčov

á ot

ázka

pro

tot

o p

ojed

nán

í, al

e i�

pro

sou

časn

ou t

eori

i d

ram

atu

a�lit

erár

ní

teor

ii, p

roto

že j

ejí

zod

pov

ězen

í p

odst

atný

m z

půs

obem

ovl

ivň

uje

cháp

ání

dra

mat

u ja

ko l

iter

árn

ího

dru

hu.

V

�zás

adě

se n

abíz

ejí d

vě m

ožn

é od

pov

ědi.

Buď

dra

mat

u sc

hop

nos

t vyp

rávě

t p

říb

ěhy

upře

me

(to

je tr

adič

něj

ší p

říst

up),

neb

o m

u ji

při

znám

e. Já

se d

omn

í-vá

m, a

�pře

des

ílám

to ji

ž v�

úvod

u, ž

e d

ram

a tu

to s

chop

nos

t má.

Pro

ti to

mut

o ná

zoru

vša

k st

ojí n

ěkte

ré k

anon

ické

kon

cep

ce v

yprá

věn

í, kt

eré

jsou

i�v�

sou-

časn

osti

stá

le v

elm

i p

opul

árn

í. A

si n

ejzn

áměj

ším

od

půr

cem

šir

šíh

o p

ojet

í vy

prá

vění

je

fran

couz

ský

nar

atol

og G

érar

d G

enet

te,

kter

ý p

řed

stav

il sv

ou

teor

ii vy

prá

věn

í v�č

lán

ku z

�pol

ovin

y še

des

átýc

h le

t (U

VWW)

, naz

van

ém „

Hra

-ni

ce v

yprá

věn

í“ (

Gen

ette

[\\

[). P

roto

že je

ho

pos

toj k

�dan

ému

pro

blém

u je

d

iam

etrá

lně

odliš

ný

od t

oho,

kte

rý z

de

chci

pře

dst

avit

, věn

uje

se p

odst

atn

á čá

st m

ého

text

u p

rávě

pol

emic

e s�

tout

o vl

ivno

u G

enet

tovo

u ko

nce

pcí

. Nej

-p

rve

se p

okus

ím p

řibl

ížit

čte

nář

i koř

eny,

z�n

ich

ž je

ho

poj

etí v

yrůs

tá (

odtu

d

krát

ký n

ávra

t d

o an

tiky

). P

oté

bud

u ze

vrub

ně a

nal

yzov

at v

šech

ny

tři p

ilíře

, na

nic

hž je

ho m

odel

vyp

rávě

ní s

tojí�

– n

ásle

dně

se

je p

okus

ím z

poc

hyb

nit

či

ales

poň

osl

abit

jejic

h p

latn

ost.

V�z

ávěr

u st

udie

pak

nas

tín

ím, j

akým

i sm

ěry

se u

bírá

souč

asn

á n

arat

olog

ie. V

�zás

adě

anal

ytic

ký p

ostu

p o

kraj

ově

dop

lním

od

kazy

k�d

ějin

ám t

eori

e vy

prá

věn

í. O

mez

ím s

e p

řito

m p

ro s

rovn

ání n

a n

ě-ko

lik z

ásad

ních

okr

uhů

a�p

ojm

ů ve

výk

lad

ech

bad

atel

ů, k

teří

se

věnu

jí p

ro-

blem

atic

e vy

prá

věn

í v�d

ram

atu.

Page 14: (U)mučení jako příběh. Nad podobou passio a jeho narativními proměnami ve staročeském Passionálu (2011)

Obsah

Inte

rmed

iáln

í po

etik

a p

říb

ěhu

: úvo

dem

Alic

e Je

dlič

ková

…

,

Inte

rmed

ia p

oet

ics

of s

tory

: In

tro

du

ctio

nAl

ice

Jedl

ičko

vá

…

-.A

ko

pri

esto

r ro

zprá

va p

ríb

eh o

�an

este

tik

e al

ebo

Čo

maj

ú

spol

očn

é G

rego

ry C

rew

dso

n a

�Mon

ika

Kom

pan

íkov

áD

anie

la L

ešov

á …

23

Juli

us

Pay

er a

�Zá

liv

sm

rti

Jitka

Baž

anto

vá

…

,-N

evin

ná

s�či

ern

ym ž

ilk

ovan

ím. P

ríb

eh „

por

trét

u B

eatr

ice

Cen

ci“

Petr

a Po

lláko

vá

…

.3D

ekad

entn

í pro

lnu

tí li

tera

tury

a�u

měn

í v�t

vorb

ě Fé

lici

ena

Rop

seBa

rbor

a Pů

tová

…

9:

(U)m

uče

ní j

ako

pří

běh

. Nad

po

dob

ou p

assi

o a�

jeh

o n

arat

ivn

ími

pro

měn

ami v

e Zl

até

lege

ndě

a�st

aro

česk

ém P

assi

onál

uVe

ndul

a Za

jíčko

vá

…

33.N

ové

hra

nic

e vy

prá

věn

í an

eb V

yprá

ví d

ram

a p

říb

ěhy?

Aleš

Mer

enus

…

3F

3V

ýraz

ové

kat

egór

ie a

ko

opor

y d

ivad

eln

ej a

dap

táci

e b

alad

y Ja

nk

a�K

ráľa

Po

vesť

Sidó

nia

Sem

anov

á …

3.

.

Vzo

rová

sam

oob

slu

ha

řízn

utá

�an

tik

ou. S

cén

ován

í pří

běh

u

a�p

říb

ěh s

cén

ován

í. N

arat

ivn

í str

ukt

ura

ser

iálu

Žen

a za

pul

tem

Šim

on D

omin

ik

…

3:3

Spec

iOk

a se

riál

ové

adap

tace

(o

d�p

očá

tků

až

po

sou

časn

ost)

Anet

a Za

tlouk

alov

á …

-3

OTe

orie

ser

iálo

vé O

kce

. Mož

né

cest

y n

arat

olog

ické

an

alýz

y te

levi

zníh

o se

riál

uR

adom

ír D

.�Kok

eš

…

--9

„Za

chví

li m

i zač

íná

Uli

ce…

“ an

eb R

ozd

ílné

pří

stu

py

v�u

žití

ří

zené

a�n

eříz

ené

seri

ality

Eva

Kva

snič

ková

…

-,

9V

�kra

jin

e u

kry

tej p

od

vie

čkam

i. P

oku

s o�

inte

rpre

táci

u Q

lmu

Ja

na

Švan

kmaj

era

Něc

o z�

Alen

ky v

o vz

ťah

u k

�lite

rárn

ej p

red

loh

e Le

wis

a C

arro

llaJá

n K

ralo

vič

…

-92

Au

tors

ký

tým

…

2OO

Sum

mar

y …

23

OSe

znam

vyo

bra

zen

í / L

ist

of Il

lust

rati

ons

…

239

Bar

evn

á p

řílo

ha

…

2-3

Jmen

ný

rejs

třík

…

22

\


Hunger in the world and its causes (Hlad vo svete a jeho príčiny)

Hunger in the world and its causes (Hlad vo svete a jeho príčiny)

The Evolutionary Portrait of Metazoan NAD Salvage

The Evolutionary Portrait of Metazoan NAD Salvage

Transcription Corepressor CtBP Is an NAD +-Regulated Dehydrogenase

Transcription Corepressor CtBP Is an NAD +-Regulated Dehydrogenase

Ferdinand Velc a jeho přínos pro Bosnu a Hercegovinu

Ferdinand Velc a jeho přínos pro Bosnu a Hercegovinu

ZPRAVODAJ - Kostelec nad Orlicí

ZPRAVODAJ - Kostelec nad Orlicí

Simultaneous NAD(P)H and FAD fluorescence lifetime ...

Simultaneous NAD(P)H and FAD fluorescence lifetime ...

O filologickém odkazu Maksima Šapira a jeho stati „Přiblížení k obecné teorii verše“

O filologickém odkazu Maksima Šapira a jeho stati „Přiblížení k obecné teorii verše“

5.Lorenzo Valla a jeho vízia človeka [Lorenzo Valla and his Vision of Man]

5.Lorenzo Valla a jeho vízia človeka [Lorenzo Valla and his Vision of Man]

Debata nad przypadkami łamania praw człowieka, zasad ...

Debata nad przypadkami łamania praw człowieka, zasad ...

Obraz (místní) krajiny a jeho symbolický význam: příklad náhrobků z českých hřbitovů

Obraz (místní) krajiny a jeho symbolický význam: příklad náhrobků z českých hřbitovů

Studia nad lokalizacją regionalnych portów lotniczych na Mazowszu Warszawa

Studia nad lokalizacją regionalnych portów lotniczych na Mazowszu Warszawa

Increased brain NAD prevents neuronal apoptosis in vivo

Increased brain NAD prevents neuronal apoptosis in vivo

Několik úvah nad koníkem, aneb O původu umělecké formy1

Několik úvah nad koníkem, aneb O původu umělecké formy1

nad 15 mo - Société d'histoire et d'archéologie de Bretagne

nad 15 mo - Société d'histoire et d'archéologie de Bretagne

Improved Productivity of NAD+ Reduction under Forced ...

Improved Productivity of NAD+ Reduction under Forced ...

Autobiografie: žánr a jeho hranice

Autobiografie: žánr a jeho hranice

NAD-3100-int-sm.pdf - Audio-Circuit.dk

NAD-3100-int-sm.pdf - Audio-Circuit.dk

Bronzové predmety z Križovian nad Dudváhom (okr. Trnava, JZ Slovensko). Bronzegegenstände aus Križovany nad Dudváhom (Bezirk Trnava, SW Slowakei)

Bronzové predmety z Križovian nad Dudváhom (okr. Trnava, JZ Slovensko). Bronzegegenstände aus Križovany nad Dudváhom (Bezirk Trnava, SW Slowakei)

CRM a jeho implementace ve stř edne velke IT spolec nosti

CRM a jeho implementace ve stř edne velke IT spolec nosti

UMĚNÍ TĚLESNOSTI: Pohled na tělo a jeho proměny v ...

UMĚNÍ TĚLESNOSTI: Pohled na tělo a jeho proměny v ...