Bahasa
Halaman
Hukum
!
Vend
ula
Zajíč
ková
"
(U)m
učen
í jak
o p
říb
ěh
Nad
po
do
bo
u p
ass
io a
�jeh
o
nar
ativ
ním
i pro
měn
ami v
e Z
laté
leg
end
ě a�
star
oče
ském
Pa
ssio
ná
lu
Ven
du
la Z
ají
čko
vá
…Z
ač
sto
jí v
šeck
na
mo
c h
ub
ená
va
šě,
ež n
emó
žete
jed
né
děv
ečky
přě
-
mo
ci, a
le o
na
na
d v
ám
i, co
ž ji
ej li
bo
, pá
še?
Pa
ssio
, záz
nam
o�m
učen
í a�s
mrt
i kře
sťan
skéh
o sv
ětce
, sto
jí na
poč
átku
ha-
giog
raAc
ké li
tera
tury
. Svě
dect
ví a
ž k�
prol
ití k
rve
se t
ěšilo
úct
ě od
prv
ního
pr
onás
ledo
vání
cír
kve
a�da
lo p
odně
t ke
vzn
iku
kult
u sv
ětců
; jak
o ex
empl
a sl
ouží
pří
běhy
muč
ední
ků d
odne
s. B
ěhem
stal
etí p
rošl
o pa
ssio
jako
lite
rárn
í žá
nr n
ěkol
ika
změn
ami a
�ste
jně
jako
jiné
žán
ry b
ylo
ovliv
něno
dob
ovým
i tr
endy
v�li
tera
tuře
i�sp
oleč
nost
i. V
�tom
to p
řísp
ěvku
na
konk
rétn
í sku
pině
te
xtů
sled
ujem
e, ja
k se
vyv
íjel ž
ánro
vý p
roto
typ
pass
io. Z
volil
i jsm
e čl
ánky
o�
svat
ých
pann
ách-
muč
edni
cích
ze
Zla
té l
egen
dy1
a�s
taro
česk
ého
Pa
ssio
-
ná
lu2
a�na
ším
cíle
m je
pro
káza
t, an
ebo
vyvr
átit
poz
dně
anti
cké
vliv
y z�
po-
čátk
u to
hoto
žán
ru a
�jejic
h na
rati
vní p
rom
ěnu
pod
vliv
em d
alší
ch ž
ánrů
.
. Sb
írka
hag
iogr
aAck
ých
text
ů a�
kázá
ní, u
spoř
ádan
ých
podl
e lit
urgi
ckéh
o ro
ku. J
edno
tliv
é čl
ánky
pos
bíra
l a�p
řevy
práv
ěl a
si p
řed
roke
m OP
QR ja
novs
ký d
omin
ikán
Jaku
b de
Vor
agin
e; p
ů-vo
dní n
ázev
byl
Vit
ae
san
ctor
um
. Roz
šíře
ný n
ázev
Leg
end
a a
ure
a n
ení p
ůvod
ní, a
le v
íce
reTe
k-tu
je fu
nkčn
í uži
tí V
orag
inov
y sb
írky
pro
litu
rgic
ké a
�kaz
atel
ské
účel
y (l
egen
du
m ja
ko le
ctio
ver
-su
s vi
tae)
. V�č
eské
m s
třed
ověk
ém p
rost
ředí
se
nevy
skyt
uje
ozna
čení
Leg
end
a a
ure
a, a
le p
ouze
P
ass
ion
ale
.
/
Star
očes
ký P
ass
ion
ál
je o
�sto
let
mla
dší
(pra
vděp
odob
ně z
�rok
u OX
YZ)
vern
akul
ární
pře
-kl
ad Z
laté
leg
end
y ne
znám
ým č
eský
m d
omin
ikán
em,
snad
Jan
em M
orav
cem
neb
o Pr
otiv
ou
z�D
louh
é�Vs
i (V
idm
anov
á O^
^_: X
X). J
ak st
aroč
eský
náz
ev té
to sb
írky
nap
ovíd
á, v
�člá
ncíc
h o�
sva-
tých
pře
važu
jí sv
atí m
učed
níci
. Ver
naku
lárn
ím p
řekl
adem
, neb
o sp
íše
přev
yprá
vění
m, s
e pr
o P
ass
ion
ál r
ozši
řuje
funk
ce i�
okru
h re
cipi
entů
.
Pů
vod
ní
pa
ssio
a�j
eho
zn
ak
y
Zprá
vy o
�kře
sťan
skýc
h m
učed
nící
ch z
ačal
y po
cír
kevn
ích
obcí
ch k
olov
at
od p
olov
iny
P.�s
tole
tí (
Šubr
t PR
R^: b
O), j
iž n
a po
čátk
u se
jedn
alo
o�ro
zma-
nité
žán
ry:
dopi
sy o
bcím
, bi
ogra
Acká
vyp
rávě
ní,
(pse
udo)
opis
y au
tent
ic-
kých
sou
dníc
h pr
otok
olů.
Jak
o dv
a zá
klad
ní t
ypy
mez
i nim
i pak
můž
eme
ozna
čit a
kta
a�p
ass
ion
es. V
�nar
ativ
ní st
rukt
uře
akt p
řeva
žuje
dia
log�
– vý
slec
h m
učed
níka
, pl
ní f
unkc
i au
tent
icit
y (d
íky
práv
ním
ter
mín
ům)
a�dr
amat
i-za
ce. K
�něm
u bý
vají
přip
ojen
y da
lší e
pizo
dy a
�pře
devš
ím p
opis
smrt
i (ib
id.:
bO–b
X). O
prot
i tom
u v�
pass
ione
s pře
važu
jí pa
sáže
nar
ativ
ní, p
říbě
h se
sklá
dá
z�po
pisu
zat
čení
, po
bytu
ve
věze
ní,
výsl
echu
, ča
sto
pole
mik
y s�
here
tiky
, dá
le n
ezby
tnéh
o vy
znán
í vír
y a�
deta
ilníh
o líč
ení s
mrt
i pro
váze
né z
ázra
ky.
Sém
anti
ka z
novu
zroz
ení (
die
s m
orti
s ja
ko d
ies
na
tali
s) p
řede
vším
skr
ze m
u-če
dnic
kou
smrt
je ro
vněž
pře
dzna
men
ána
v�ev
ange
liích
(Be
rsch
in P
RRb:
PQ)
a�
novo
záko
nní p
ašijo
vý p
říbě
h se
sta
l pře
dloh
ou s
truk
tury
pas
sion
es.3
Dia
-lo
gick
é pa
sáže
jsou
včl
eněn
y do
nar
ativ
ního
rám
ce a
�„je
jich
podí
l na
celé
m
text
u je
výr
azně
men
ší n
ež u
�akt
“ (Š
ubrt
PRR
^: b
X).
Akt
a a�
pass
ione
s se
ale
v�pr
axi k
ombi
nují
(ibi
d.).
Dom
nívá
me
se, ž
e ak
ta
jsou
, vzh
lede
m k
e sv
ému
vzta
hu k
�his
tori
citě
a�d
okum
entá
rnos
ti, z
�obo
u zá
-kl
adní
ch ty
pů p
ůvod
nějš
í, a�
dial
og v
�pas
sio
má
svůj
pro
toty
p pr
ávě
v�ak
tech
. Vý
slec
h a�
soud
obž
alov
anéh
o kř
esťa
na se
stal
y ko
nven
čním
i v�p
ozdě
jšíc
h ha
-gi
ogra
Acký
ch ž
ánre
ch, k
de je
jich
uži
to p
řede
vším
ke
zdůr
azně
ní h
loup
osti
po
hanů
(St
ouck
O^^^
: bX)
a�k
�jejic
h ze
směš
nění
; ten
to tr
end
je p
roka
zate
lný
i�ve
Zla
té le
gen
dě a
�v�P
ass
ion
álu
, ale
nac
hází
se ji
ž ve
zpr
ávě
ze so
udní
ho ří
zení
a�
exek
uce
sv. C
ypri
ána.
4 K
upod
ivu
pass
ione
s o�
nejs
tarš
ích
a�ne
jvliv
nějš
ích
křes
ťans
kých
muč
ední
cích
ve
Zla
té le
gen
dě
ani v
�Pa
ssio
ná
lu p
řevy
práv
ěna
ne-
jsou
, na
rozd
íl od
pas
sion
es p
ozdě
jšíc
h a�
hůře
dol
ožit
elný
ch sv
atýc
h z�
doby
ne
jvět
ší p
erze
kuce
za
císa
řů D
ecia
a�D
iokl
eciá
na.
Pass
io je
poj
em s
tarš
í a�z
počá
tku
čast
ěji u
žíva
ný n
ež p
ojem
ma
rtyr
ium
.5
Wal
ter B
ersc
hin
si v
ším
á, ž
e v�
pass
io m
ůže
být o
pom
enut
cel
ý sv
ětců
v ži
votn
í
8
Arc
hite
xt p
ro p
assi
o, n
ejen
jako
exp
licit
ní p
říkl
ad k
�nás
ledo
vání
, ale
i�na
rati
vní p
ředl
ohu,
na
cház
íme
ve v
yprá
vění
o�u
muč
ení K
rist
ově
(paš
ijích
), n
ásle
dujíc
ím a
rche
typá
lním
vzo
rem
pro
pr
vokř
esťa
nské
muč
ední
ky se
stal
o vy
práv
ění o
�um
učen
í sv.
Ště
pána
(Sk
Z),
jeho
ž uk
amen
oval
i Ži
dé.
9
Act
a p
roco
nsu
lari
a sa
nct
i C
ypri
an
i uka
zují,
jak
Cyp
rián
chy
tře,
ale
zdv
ořile
upl
atňu
je ř
ímsk
é pr
ávo
na o
chra
nu k
řesť
anů
(Sto
uck
O^^^
: bX)
.:
„M
arty
rem
non
tam
faci
t pen
a qu
am c
ausa
“ (Ř
ehoř
�Vel
iký,
in B
ersc
hin
PRRb
: PY)
.
!
(
U)m
učen
í jak
o př
íběh
Vend
ula
Zajíč
ková
"
příb
ěh a
�že
se s
oust
ředí
pou
ze n
a m
učed
nick
ou s
mrt
. Tím
, že
mív
á dv
ojí t
i-tu
l, vi
ta e
t pa
ssio
, sig
naliz
uje
dvoj
díln
ost
biog
raFe
: v�p
rvní
čás
ti p
ojed
nává
o�
svět
cově
živ
otě
a�v�
druh
é čá
sti o
�jeho
muč
edni
cké
smrt
i (Be
rsch
in J
KKL:
JM
–JO)
. Jak
uká
žem
e po
zděj
i, ve
Zla
té le
gend
ě a�
násl
edně
i�ve
sta
roče
skýc
h pa
ssio
náln
ích
text
ech
je te
nto
typ
běžn
ý.6
Na
pass
io m
ěla
vliv
i�lit
erár
ní tr
adic
e za
znam
enáv
ajíc
í sm
rt v
ýzna
mný
ch
osob
nost
í; te
xty
ozna
čova
né ja
ko ex
itus/
tran
situ
s/ob
itus m
ají s
vé k
ořen
y v�
an-
tick
é lit
erat
uře
(Exi
tus v
iri i
llust
ris/
clar
i�– o
dcho
d, te
dy sm
rt sl
avné
ho, p
říkl
ad-
ného
obč
ana)
a�st
ával
y se
souč
ástí
bio
graF
e (i
bid.
: JO–
JW).
V�p
ůvod
ních
akt
ech
a�pa
ssio
nes
iden
tiFk
ujem
e př
edev
ším
top
os m
odly
, ne
bo sm
rt. V
ydán
í kře
sťan
ů na
smrt
z�d
ůvod
u, ž
e se
nek
laní
řím
ským
boh
ům,
je z
akot
veno
v�d
ekre
tu c
ísař
e D
ecia
z�r
oku
JL\
(Šub
rt J
KK\:
JOn
), k
terý
zr
ušil
zása
du c
onqu
iren
di n
on s
unt
(nen
í tř
eba
je p
roná
sled
ovat
). I
mpu
lz
k�pr
onás
ledo
vání
kře
sťan
ů ta
k vy
cház
el p
řím
o z�
císa
řské
inic
iati
vy, n
ikol
i od
uda
vačů
, nep
řáte
l a�s
práv
ců m
ěst
či p
rovi
ncií.
Ten
to t
opos
pov
ažuj
eme
za n
ejty
pičt
ější
pro
pas
sio,
vys
kytu
je s
e ta
křka
ve
všec
h do
chov
anýc
h te
x-te
ch. D
alší
m je
poh
rdán
í sm
rtí,
vysm
ívan
é Ř
íman
y a�
pokl
ádan
é od
poč
átku
za
jede
n z�
hlav
ních
rysů
kře
sťan
ství
, a�s�
ním
souv
isej
ící a
mor
mor
tis (
lásk
a ke
sm
rti)
, vít
ězíc
í nad
váš
něm
i a�t
ěles
ným
utr
pení
m. Z
áměr
né n
apod
obov
ání
bibl
ický
ch p
ašijí
v�k
onkr
étní
ch m
omen
tech
�– n
apř.
výsl
ech
Pilá
tem
, bič
o-vá
ní, c
esta
na
Gol
gotu
, zem
ětře
sení
�– v
yjad
řuje
topo
s im
itatio
Chr
isti
(nap
o-do
bová
ní K
rist
a).
Ten
den
ce k
�na
rati
vitě
Běhe
m L
. a�M
.�sto
letí
tend
oval
o vy
práv
ění o
�muč
ední
cích
pos
tupn
ě ví
c a�
více
k�
nara
tivu
, zat
ímco
rét
orik
a si
nao
pak
našl
a m
ísto
v�k
ázán
í o�m
učed
nící
ch,
kde
byla
upř
edno
stňo
vána
dok
trin
ální
slo
žka
nad
nara
tivn
í.7 T
ende
nce
rozv
inou
t př
íběh
o�s
tate
čném
muč
ední
kovi
pře
měn
ila p
ůvod
ní p
assi
ones
v�
uměl
ecká
díla
, pro
kte
rá v
�ant
ice
neex
isto
val n
ázev
, ale
my
je o
znač
ujem
e za
„lid
ovou
kni
hu“
(Vol
ksbu
ch�–
Ber
schi
n f\
gO: f
K\)
či ro
mán
(ib
id.:
ffK)
. To
se t
ýká
neje
n pa
ssio
nes
raně
kře
sťan
skýc
h m
učed
níků
, ale
i�sk
upin
y ap
oš-
-
Nap
ř. v�
mer
ovej
skýc
h ha
giog
raFí
ch b
ýval
o líč
ení p
assi
o od
líče
ní ž
ivot
a od
děle
no d
okon
ce
graF
cky.
. V
lat
insk
é ho
mile
tice
; kř
esťa
nská
hom
ilie
se n
a ro
zdíl
od p
aneg
yrik
u, p
ůvod
em p
ohan
-sk
ého,
vzd
ala
nara
tivu
.
tolů
, z�n
ichž
vši
chni
kro
mě
Jana
byl
i um
učen
i, a�
svět
ců (
ales
poň
podl
e tr
a-di
ce)
z�je
jich
blíz
kost
i, na
př. s
v. K
lem
enta
.Po
dobn
ou c
esto
u se
ubí
raly
pas
sion
es t
zv.
„his
tori
ckýc
h“,
mod
erní
ch
svat
ých;
při
zpr
acov
ání
jejic
h ži
voto
pisn
ých
údaj
ů a�
okol
nost
í sm
rti
závi
-se
lo m
nohe
m v
íce
na p
olit
ický
ch p
oměr
ech
a�na
funk
ci t
extu
. Víc
e po
zor-
nost
i než
čás
ti p
assi
o se
věn
oval
o líč
ení ž
ivot
a�–
vita
. Mám
e na
mys
li ná
rodn
í sv
ětce
-muč
ední
ky s
poje
né s
�šíř
ením
kře
sťan
ství
v�n
e-it
alsk
é Ev
ropě
(na
př.
angl
ičtí
svět
ci E
dmun
d, E
dwar
d a�
pozd
ěji T
omáš
z�C
ante
rbur
y, fr
anco
uzsk
ý La
mbe
rtus
, švé
dský
Ola
f, če
ský
Václ
av a
�Voj
těch
a�d
alší
).Za
typ
ické
zna
ky p
assi
ones
vzn
ikaj
ícíc
h ne
bo p
řepr
acov
anýc
h v�
tom
to
obdo
bí p
oklá
dám
e dů
raz
na t
eatr
álno
st,
spek
taku
lárn
ost,
kter
á so
uvis
í s�
řím
ským
sty
lem
pop
rav
(Šub
rt J
KK\:
fO),
až
natu
ralis
tick
é po
pisy
det
ailů
z�
umuč
ení a
�hum
orno
u ro
vinu
tex
tu. T
a je
ovš
em p
roka
zate
lná
již u
�bás
ní
řím
skéh
o kř
esťa
nské
ho b
ásní
ka P
rude
ntia
z�p
řelo
mu
L. a
�M.�s
tole
tí, s
oust
ře-
děný
ch v
e sb
írce
Lib
er p
eris
teph
anon
(O
�věn
cích
muč
ední
ků).
Před
lohu
dra
mat
ické
ho lí
čení
scén
muč
ení (
jako
cha
rakt
eris
tick
ého
rysu
te
xtů
ve Z
laté
lege
ndě,
o�k
teré
m s
e ob
vykl
e m
luví
jako
o�V
orag
inov
ě sc
hop-
nost
i fab
ulac
e�–
Lust
zu
fabu
liere
n), m
usím
e hl
edat
mno
hem
hlo
uběj
i. Ta
kto
barv
ité
popi
sy k
rutý
ch sc
én p
ochá
zejí
práv
ě z�
pozd
ní a
ntik
y (B
ersc
hin
f\gO
: WL
n), j
ako
přík
lady
byc
hom
moh
li zm
ínit
ver
šem
psa
né P
assi
o sa
ncti
Seba
s-tia
ni, P
assi
o sa
nctii
Lau
rent
ii a�
Pass
io sa
ncta
e A
gnet
is, j
ejic
hž d
ialo
gičn
ost a
�dra
-m
atič
nost
insp
irov
ala
tvůr
ce ji
ž ve
L.�s
tole
tí. U
vede
né u
rčuj
ící z
naky
�– d
ia-
logi
čnos
t, dů
raz
na d
ram
atič
nost
a�p
exib
ilita
pro
dra
mat
ické
zpr
acov
ání
a�vy
kres
lení
arc
hety
páln
ích
rysů
svě
tce�
– js
ou p
atrn
é i�v
�poz
dějš
ím V
orag
i-no
vě p
řevy
práv
ění t
ěcht
o te
xtů.
Po
d v
live
m s
věts
kýc
h ž
án
rů a
�sp
ole
čen
skýc
h i
deá
lů:
vzta
h p
ass
io,
ap
ošto
lsk
ého
rom
án
u,
kou
zeln
ick
ého
rom
án
u a
�svě
tsk
é ro
ma
nce
Sam
osta
tnou
ces
tou
se u
bíra
la p
assi
ones
apo
štol
ů a�
svět
ců s�
nim
i spo
jený
ch
(jak
o by
l nap
ř. sv
. Klim
ent)
�– p
od v
livem
ant
ické
ho d
obro
druž
ného
rom
ánu
vzni
kl a
pošt
olsk
ý ro
mán
(A
post
elro
man
, sr
ov.
Bers
chin
f\g
O: g
g–\L
; JK
KL:
rMn)
o�sk
utcí
ch a
�osu
dech
apo
štol
ů, k
teré
v�B
ibli
„chy
bí“.
Tato
vyp
rávě
ní js
ou
char
akte
rist
ická
nar
ativ
ní t
echn
ikou
pro
plét
ání d
ějov
ých
linií,
dob
rodr
už-
ným
i epi
zoda
mi,
spor
y s�p
ohan
y a�
zejm
éna
kouz
elní
ky. N
a čl
ánku
Živ
ot sv
até
Just
iny
děvi
cě d
okon
án p
roká
žem
e vl
iv k
ouze
lnic
kého
rom
ánu
( Zau
berr
oman
),
!"
(
U)m
učen
í jak
o př
íběh
Vend
ula
Zajíč
ková
!
v�ně
mž
hraj
e ve
lkou
úlo
hu p
ohan
ský
kouz
elní
k (č
arod
ěj)
a�je
ho u
měn
í při
-vo
lat ď
ábla
. Jin
á pa
ssio
nes
(ale
i�v
itae
) by
la o
vliv
něna
svě
tsko
u lit
erat
urou
, což
Si-
mon
e G
aunt
ová
ozna
čuje
za
mez
ižán
rovo
u in
tert
extu
alitu
(G
aunt
KLL
L: N
L).
Vliv
né b
yly
před
evší
m p
říbě
hy o
�ne-
svat
ých
hrdi
nech
: kr
álíc
h, r
ytíř
ích,
bo
jovn
ícíc
h.Pr
o po
pula
rizo
vané
, lai
cizo
vané
hag
iogr
aSck
é te
xty
jsm
e pr
oto
zvol
ili
angl
ické
ozn
ačen
í ro
man
ce, n
eboť
reV
ektu
je p
ůvod
těc
hto
text
ů v�
rom
án-
skýc
h ja
zycí
ch; k
rom
ě to
ho je
zav
eden
é a�
dobř
e fu
nguj
e v�
zahr
anič
ní li
tera
-tu
ře k
�tém
atu:
ter
mín
hag
iogr
a3ck
á ro
man
ce b
ývá
nejč
astě
ji po
užív
án p
rávě
v�
souv
islo
sti s
�text
y o�
umuč
ení s
vatý
ch p
anen
. Z�h
ledi
ska
aute
ntic
ity
se je
dná
o�ne
prav
děpo
dobn
é př
íběh
y o�
svat
ých
s�ned
osta
tkem
his
tori
čnos
ti, v
�nic
hž
je ro
zpuš
těna
hra
nice
mez
i bio
graS
í a�S
kcí (
Stou
ck Z[
[[: N
Z\),
z�h
ledi
ska
lite-
rárn
í gen
olog
ie o
�text
y, n
a ně
ž m
ěla
přím
ý vl
iv sv
ětsk
á ro
man
ce.
Ke
znak
ům h
agio
graS
cké
rom
ance
nál
eží n
ekon
krét
nost
mís
ta, č
asu
(ně-
kdy
v�do
bě „
za p
roná
sled
ován
í kře
sťan
ů“, n
ejča
stěj
i Dio
klec
iáne
m, z
mín
ěn
je p
ouze
náz
ev m
ěsta
, o�n
ičem
nev
ypov
ídaj
ící j
mén
a ří
msk
ých
soud
ců a
�pro
-ti
vník
ů), a
ž př
edim
enzo
vání
text
u zá
zrak
y a�
v�př
ípad
ě pa
ssio
nes p
anen
-mu-
čedn
ic i�
zápl
etka
s�m
ilost
nou
tem
atik
ou.
Na
posu
n od
pas
sio
k�ro
man
ci m
ěly
vliv
i�hi
stor
icko
-soc
iolo
gick
é zm
ěny
ve s
pole
čnos
ti v
rcho
lnéh
o st
ředo
věku
, tz
v. f
emin
izac
e sv
atos
ti (
fem
iniz
a-tio
n of
sanc
tity)
, dvo
rská
lásk
a a�
v�ne
posl
ední
řad
ě ro
stou
cí v
liv ž
en (
Wog
an-
-Bro
wne
KLL
Z: [K
). D
omní
vám
e se
, že
je t
o pr
ávě
přít
omno
st ž
ensk
é pr
ota-
goni
stky
, kte
rá p
osou
vá p
ůvod
ní p
assi
o k�
hagi
ogra
Scké
rom
anci
. Kon
Vikt
m
ezi m
užsk
ým p
roti
vník
em a
�dív
kou,
kte
rá je
j odm
ítá,
spoj
uje
žánr
se sv
ět-
skou
rom
ancí
. Nar
ativ
ní s
truk
tura
obo
u ty
pů je
sho
dná,
až
na t
rian
gula
ční
vzta
h m
ezi p
rota
goni
sty:
ve
svět
ské
rom
anci
pro
bíhá
spor
mez
i dív
kou
a�je
-jím
pro
tivn
íkem
-náp
adní
kem
, kte
rý n
akon
ec sk
ončí
dív
činý
m p
odle
hnut
ím,
zatí
mco
v�h
agio
graS
cké
rom
anci
dív
ka o
dmít
á sv
ětsk
ého
prot
ivní
ka-n
ápad
-ní
ka k
vůli
Kri
stu
a�lá
ska
mez
i nim
i zůs
tává
na
duch
ovní
, net
ěles
né ro
vině
.
Člá
nky
o�p
anná
ch-m
učed
nicí
ch v
e Z
laté
leg
end
ě a�
ve s
taro
česk
ém
Pa
ssio
ná
lu
Zám
ěrně
jsm
e zv
olili
tem
atic
kou
skup
inu
pane
n-m
učed
nic,
pro
tože
je n
a ní
zř
etel
ně p
roka
zate
lný
vliv
svět
ské
rom
ance
a�p
osun
k�z
ábav
né fu
nkci
, pos
un
ke z
výra
zněn
í pří
běhu
na
úkor
pův
odní
dia
logi
čnos
ti ty
pick
é pr
o ak
ta. N
e-
moh
li js
me
prom
ěnu
pass
io s
ledo
vat n
a pr
vom
učed
nící
ch, j
ejic
hž a
kta
stoj
í na
poč
átku
kře
sťan
ské
hagi
ogra
Se,
nebo
ť v�
pozd
ním
stř
edov
ěku
neby
ly
text
y o�
nich
dis
kuto
vány
(m
áme
na m
ysli
před
evší
m sv
. Per
petu
u a�
Felic
itu,
sv
. Pol
ykar
pa a
d.).
V�n
ásle
dujíc
ích
anal
ýzác
h se
snaž
íme
pops
at v
ztah
třin
ácti
star
očes
kých
pa
ssio
náln
ích
a�je
dená
cti
lati
nský
ch V
orag
inov
ých
verz
í ha
giog
raSc
kých
te
xtů
o�sv
atýc
h pa
nnác
h-m
učed
nicí
ch, a
�to
jedn
ak k
�nej
star
ší d
olož
itel
né
před
loze
, jed
nak
k�žá
nrov
ému
prot
otyp
u z�
hled
iska
nar
ativ
ních
tech
nik
a�je
-jic
h pr
oměn
. Sle
duje
me
nara
tivn
í str
uktu
ru te
xtů
a�je
jich
kom
pozi
ci (
za st
ě-že
jní p
ovaž
ujem
e di
alog
) a�
před
evší
m p
říto
mno
st n
ebo
abse
nci p
ůvod
ních
to
poi,
kter
é js
me
deSn
oval
i jak
o ur
čujíc
í zna
ky p
ůvod
ního
pas
sio.
Sva
tá A
nežk
a a
�Em
ere
nciá
na
8
Kul
t sv
. Ane
žky
Řím
ské
se r
ozvi
nul p
oměr
ně b
rzy:
ješt
ě př
ed r
okem
hNi
jí
Kon
stan
tina
(dc
era
císa
ře K
onst
anti
na)
nech
ala
v�Ř
ímě
vyst
avět
baz
iliku
na
Via
Nom
enta
na, j
iž v
e i.
�sto
letí
jí b
yla
prok
azov
ána
velik
á úc
ta, j
e za
řaze
na
do n
ejst
arší
ho m
ešní
ho k
ánon
u i�
všec
h ka
lend
árií
a�lit
anií.
Prv
ní z
nám
ou
Vita
sanc
tae
Agn
etis
seps
al sv
. Am
brož
.La
tins
ká i
�sta
roče
ská
verz
e za
znam
enáv
ají
Ane
žčin
u os
lavn
ou ř
eč n
a K
rist
a-že
nich
a (b
yť o
prot
i am
broz
iáns
ké v
erzi
ve
zkrá
cené
pod
obě)
, jíž
od-
pově
děla
pre
fekt
ovu
syno
vi n
a na
bídk
u k�
sňat
ku.
Vypr
ávěn
í gra
duje
v�d
ialo
gu s
�řím
ským
pre
fekt
em: t
en a
le s
vou
hroz
bu
post
uluj
e ni
koli
jako
topo
s mod
ly, n
ebo
smrt
, jak
by
se d
alo
v�pa
ssio
oče
káva
t, al
e vy
hrož
uje
Ane
žce
odve
dení
m d
o ne
věst
ince
. Poh
aněn
í v�n
evěs
tinc
i jak
o tr
est
pro
křes
ťans
ké ž
eny
neby
lo v
�prv
ních
sto
letí
ch z
řejm
ě ne
obvy
klé
(viz
zm
ínka
o�to
mto
pří
padu
v�Iu
stin
ově
Apol
ogii,
srov
. Šub
rt K
LL[:
Kh)
. Tat
o ep
i-zo
da je
pod
robn
ě vy
líčen
a i�v
�am
broz
iáns
ké v
erzi
, pos
un v
�nar
ativ
ní v
ýsta
vbě
se p
roje
vuje
pře
devš
ím v
e zk
raco
vání
dia
logů
. Opr
oti p
ůvod
ní v
erzi
je o
po-
míje
na ré
tori
čnos
t, kt
erá
zůst
ává
pouz
e v�
Ane
žčin
ě ch
valo
zpěv
u na
Kri
sta.
Jako
aut
onom
ní sl
ožku
pří
běhu
zde
iden
tiSk
ujem
e tz
v. za
dost
iuči
nění
, při
ně
mž
je sm
rtí z
ázra
čně
potr
está
n po
hans
ký p
roti
vník
neb
o ka
t�– v
ykon
avat
el
:
Živo
t sv
até
Nět
išě
diev
ky (
PasM
uzA
: ZL
h–ZL
r),
člán
ek Ž
ivot
sva
té E
mer
enci
ány,
die
v<ky
> (P
as-
Muz
A: Z
Lr–Z
L\)
pova
žuje
me
za d
opln
ění p
ředc
hozí
ho č
lánk
u; D
e sa
ncta
Agn
ete (
Vora
gine
Z[[s
; v�
cita
cích
lati
nské
ver
ze s
e ří
dím
e M
aggi
onih
o ed
icí,
dost
upno
u v�
elek
tron
ické
dat
abáz
i, v�
níž
nejs
ou č
ísla
str
an).
Pro
odl
išen
í sou
časn
é po
doby
jmén
a od
jeho
pod
oby
star
očes
ké u
vádí
me
kurz
ivou
nad
pis č
lánk
u v�
ruko
pise
, chy
bí-li
, pak
jeho
inci
pit (
rovn
ěž k
urzi
vou)
.
!!
(
U)m
učen
í jak
o př
íběh
Vend
ula
Zajíč
ková
!"
popr
avy:
ohe
ň, jí
mž
měl
a bý
t Ane
žka
upál
ena,
se
rozd
vojí
a�sp
álí p
ohan
ské
kněz
e. M
učed
nice
je c
hara
kter
izov
ána
v�to
poi s
pons
a C
hris
ti a�
uroz
enéh
o pů
-vo
du, k
teré
v�t
extu
mj.
plní
fun
kci o
chra
ny p
roti
muč
ení:
„Nes
měj
ieše
jiej
st
aros
ta j
inak
nás
ilé u
čini
ti,
jež
uroz
ena
bieš
e“ (
PasM
uzA
: ST
U).
Nař
čení
A
nežk
y z�
čaro
dějn
ictv
í poh
ansk
ými k
něží
mi l
ze p
oklá
dat
za d
okla
d hi
sto-
rick
é au
tent
ično
sti�–
o�k
řesť
anec
h ko
lova
ly p
omlu
vy to
hoto
typu
běž
ně.
Topi
ka a
�mot
ivik
a se
opr
oti p
ůvod
ní v
erzi
nez
měn
ily, p
assi
o sv
. Ane
žky
se a
le z
�roz
sáhl
é a�
réto
rick
y bo
haté
ver
ze z
krát
ilo n
a př
íběh
s�d
ynam
ický
m
spád
em. N
avíc
nás
ledu
jící v
yprá
vění
o�s
v. E
mer
enci
áně
a�př
enes
ení A
nežč
i-ný
ch o
stat
ků a
�o�z
ázra
cích
s�ni
mi s
poje
ných
je v
�Pas
sion
álu
konc
ipov
áno
jako
sa
mos
tatn
ý čl
ánek
, zat
ímco
v�a
mbr
ozio
vské
a�v
orag
inov
ské
verz
i v�
rám
ci
jedn
oho
souv
islé
ho t
extu
. Důr
az n
a na
rati
vní
slož
ku c
eléh
o pa
ssio
pot
vr-
zuje
i�a
brev
iace
Am
brož
ova
citá
tu z
�poj
edná
ní D
e vi
rgin
ibus
(O
�pan
nách
) a�
z�př
edm
luvy
k�je
ho v
erzi
pas
sio.
Svat
á H
áta
(Agá
ta)9
Jedn
a z�
nejs
tarš
ích
muč
edni
c, s
v. A
gáta
, byl
a po
dle
trad
ice
popr
aven
a již
ro
ku ^
_S (
podl
e Pa
ssio
nálu
roku
^`U
), z
a cí
saře
Dec
ia, v
�sici
lské
Kat
ánii.
Zm
i-ňu
je s
e o�
ní s
v. A
mbr
ož a
�její
kult
je b
ohat
ě do
lože
n již
v�_
.�sto
letí
. Nep
o-da
řilo
se
nám
vyp
átra
t pů
vodn
í ver
zi je
jího
pass
io, a
le i�
podl
e na
rati
vní v
ý-st
avby
tex
tu z
�obo
u sl
edov
anýc
h ve
rzí z
�poz
dníh
o st
ředo
věku
se
zach
oval
pr
otot
yp p
assi
o a�
jeho
hla
vní
znak
�– d
ialo
gy z
asaz
ené
do v
yprá
vění
, je
ž tv
oří p
olov
inu
celk
ové
délk
y te
xtu.
Pře
sto
se n
ejed
ná o
�pro
toty
p ak
ta, n
ení
zde
ani
stop
y po
prá
vníc
h te
rmín
ech.
Sta
roče
ská
verz
e je
opě
t zk
ráce
na
o� A
mbr
ožův
kom
entá
ř.Zá
plet
ka,
v�ní
ž „z
lá p
ohan
ka“
na A
gátu
žal
uje
poha
nské
mu
pref
ektu
Q
uint
iano
vi,
vyús
ťuje
v�o
dsou
zení
Agá
ty p
ro j
ejí
křes
ťans
ké p
řesv
ědče
ní;
upla
tňuj
e se
při
tom
topo
s mod
ly, n
ebo
smrt
. Ve
věze
ní d
ívku
nav
štív
í a�u
zdra
ví
apoš
tol P
etr.
Po m
učen
í a�p
řed
smrt
í se
Agá
ta m
odlí
o�př
ijetí
do
Boží
ho k
rá-
lovs
tví.
Qui
ntia
nus j
e po
tres
tán1
0 (to
to p
otre
stán
í naz
naču
je to
pos z
ados
ti-
učin
ění)
. Zat
ímco
�Vor
agin
ova
verz
e po
užív
á to
pos
men
te e
t co
rpor
e pu
lche
r-
Živo
t sva
té <
Hát
y>, d
ósto
jné
děvy
(Pa
sMuz
A: S
US–S
UU);
De
sanc
ta A
gath
a (V
orag
ine
Sggh
)."#
„Z
atie
m k
dyž
Qui
ncia
nus n
a jě
jie sb
ožie
sě p
tajě
, odt
ad jě
l, dv
a ko
ně sě
spol
u sv
adiv
še, j
e-de
n je
ho v
elm
i zhr
yzl a
�dru
hý je
ho si
lně
noha
mi u
deři
v, u
�vod
u sv
alil,
a�ta
k tu
uto
nul a
�vie
c po
-to
m n
enal
ezen
“ (P
asM
uzA
: SUU
).
rim
a11
(pře
krás
ná v
�mys
li i�n
a tě
le),
sta
roče
ská
verz
e ex
plic
itně
pou
žívá
to-
pos „
Buož
ie sl
užeb
nicě
“12 (
anci
lla D
ei)�
– ob
a to
poi n
álež
í k�n
ejst
arší
trad
ici.
Svat
á Lu
cie1
3A
čkol
i pas
sio,
neb
o, ja
k uk
ážem
e, h
agio
grai
cká
rom
ance
o�s
v. L
ucii
ze S
y-ra
kus
(pod
le Z
laté
lege
ndy
a�Pa
ssio
nálu
z�d
oby
císa
řů K
onst
anti
na a
�Max
en-
tia
kole
m r
oku
kTT,
pod
le ji
ných
zdr
ojů
za D
iokl
eciá
na)
se e
xplic
itně
hlá
sí
ke s
v.�A
gátě
, rel
ektu
je u
ž i�j
iná
než
pouz
e m
arty
rolo
gick
á fa
kta.
Svě
tice
je
popr
vé z
mín
ěna
až v
�sezn
amu
muč
ední
ků M
arty
rolo
gium
Hie
rony
mia
num
, se-
stav
eném
na
konc
i `.�s
tole
tí. L
atin
ské
pass
io p
ochá
zí a
ž z�
konc
e m.
�sto
letí
; jm
éno
pann
y al
e na
jdem
e už
v�a
mbr
oziá
nské
m m
ešní
m k
ánon
u.Vy
práv
ění z
ačín
á kr
átký
m u
vede
ním
: Luc
ie n
a př
ímlu
vu s
vaté
Hát
y vy
-pr
osí s
vé m
atce
uzd
rave
ní, a
�tím
zís
ká m
atči
no sv
olen
í k�z
asvě
cené
mu
živo
tu
v�ce
libát
u; L
ucie
i�je
jí m
atka
rozd
ají v
eške
rý sv
ůj m
ajet
ek c
hudý
m. K
onfr
on-
taci
mez
i kře
sťan
skou
dív
kou
a�po
hans
kým
tyr
anem
lze
inte
rpre
tova
t ja
ko
nabí
dnut
ou o
poru
těm
uro
zený
m ž
enám
, kte
ré s
e br
ání t
omu,
aby
byl
y vy
-m
ěněn
y ja
ko z
boží
či n
ěkom
u na
bídn
uty
(Wog
an-B
row
ne ^
TTS:
ST^)
. Kon
-fr
onta
ce d
ívky
s�p
ohan
em j
e v�
tom
to p
říbě
hu v
last
ně d
vojí:
kon
fron
tace
s�
mat
kou,
kte
rá a
le z
ázra
čně
konv
ertu
je, a
�s�n
ápad
níke
m, k
terý
dív
ku u
dá.
Text
pře
sto,
mož
ná n
evěd
omky
, rel
ektu
je h
isto
rick
ou s
itua
ci, k
dy u
ž by
la
zruš
ena
zása
da co
nqui
rend
i non
sunt
a�k
řesť
ané
byli
tres
táni
pro
odm
ítnu
tí c
í-sa
řské
ho k
ultu
(Šu
brt ^
TTg:
^`)
:
A�k
dyž
to
sva
tá L
uci
a vš
ecko
mez
i ch
ud
é ro
zpó
sob
ila,
cho
ť je
jie,
oči
tě t
o
uzn
amen
av,
ji p
řěd
sú
dci
ved
l a�
na
ni
žalo
val
a�řk
a: „
Kře
sťan
ka j
est
a�či
ní
pro
ti c
iesa
řový
m p
rávu
om
.“
(Pas
Muz
A: k
`)
Lati
nská
i�s
taro
česk
á ve
rze
zazn
amen
ávaj
í to
poi
anci
lla D
ei a
�im
itatio
C
hris
ti, o
chot
u tr
pět
stej
ně ja
ko S
pasi
tel.
Funk
ci e
xem
pla
má
epiz
oda
o�za
-do
stiu
čině
ní: s
oudc
e Pa
scha
sius
je p
otre
stán
, a�to
nik
oli B
ožím
zás
ahem
, ale
sa
mot
ným
cís
ařem
.
""
Srov
. ide
ál k
alok
agat
hia.
"$
„S
vatá
Hát
a, B
uoži
e sl
užeb
nicě
, div
ně i�
v�tě
le, i
�v�d
uši k
rásn
á by
la [
…]“
(Pa
sMuz
A: S
US).
"%
Ži
vot s
vaté
Luc
ie p
anny
(Pa
sMuz
A: k
_–kh
); D
e sa
ncta
Luc
ia (
Vora
gine
Sggh
).
!"
(
U)m
učen
í jak
o př
íběh
Vend
ula
Zajíč
ková
!#
Záz
rak
spoj
ený
s�Lu
ciin
ou s
mrt
í (ni
kdo
nem
ohl p
o m
učen
í poh
nout
s�je
-jím
utý
ran
ým t
ělem
, dok
ud n
epři
jala
euc
har
isti
i, te
prv
e p
oté
zem
řela
) d
eE-
nuje
me
jako
nep
ůvod
ní,
mla
dší
vrs
tvu
text
u.
Až
na d
robn
é ab
revi
ace
se la
tins
ká a
�sta
roče
ská
verz
e ne
liší,
obě
sled
ují
nap
ínav
ý d
ěj a
�v�c
elém
text
u té
ma
boh
atst
ví a
�otá
zku,
jak
s�n
ím n
alož
it (
roz-
dán
í maj
etku
ch
udým
vs.
poh
ansk
á ch
amti
vost
).
Sva
tá K
rist
ýna1
4
V�n
ejst
arší
m m
arty
rolo
giu
a�ve
skup
ině
pět
i pri
vile
gova
ných
pan
en je
zaz
na-
men
ána
svat
á K
rist
ýna
z�B
olse
ny, p
opř.
Tyru
, um
učen
a ko
lem
rok
u QR
R.
Z�p
ůvod
ního
pro
toty
pu
pas
sio
zůst
ává
v�to
mto
text
u d
ialo
gičn
ost,
top
os
mod
ly, n
ebo
smrt
a�v
zácn
ě d
ocho
van
é vy
znán
í vír
y, n
a n
ěmž
Kri
stýn
a vy
svět
-lu
je s
vém
u p
ohan
ském
u ot
ci tr
ojje
din
ost.
Pře
sto
ale,
vzh
led
em k
�soc
iolo
gic-
kém
u p
ozad
í (K
rist
ýna
se o
dm
ítá
pod
říd
it o
tci a
�vol
í vla
stn
í ces
tu),
ob
ě an
a-ly
zova
né
verz
e d
eEn
ujem
e ja
ko h
agio
graE
ckou
rom
anci
. Po
dob
ně
jako
v�ji
nýc
h č
lán
cích
toh
oto
typ
u i�z
de
jsou
dia
logy
klíč
ovou
te
chn
ikou
, již
vyp
ravě
č p
ouží
vá k
e zv
ýšen
í d
ram
atič
nos
ti d
ěje.
Kri
stýn
a se
od
vážn
ě há
dá
se s
vým
otc
em, k
terý
ji n
utí u
ctív
at p
ohan
ské
mod
ly:
Teh
da
ote
c ká
za ju
přě
d s
ě n
a sú
d p
řivé
sti.
K�n
iejž
to v
ecě:
„M
od
l sě
naš
im
bo
hó
m!
Pak
li to
ho
neu
čin
íš, m
uče
na
bu
deš
, a�m
ú s
ě d
cerú
vie
c n
evzý
vaj.
“
On
a k�
něm
u v
ecě:
„V
elik
ús
se m
nú
milo
st u
čin
il, j
ež m
ne
juž
nev
zývá
š d
iá-
blo
vú d
cerú
, n
ebo
co
ž sě
z�d
iáb
la u
rod
í, d
jáb
el j
est,
a�t
y si
ote
c sa
méh
o
črta
!“
To o
tec
usl
yšav
, vel
mi s
ě ro
zhn
ěvav
, káz
al je
jie s
vatý
živ
ot
žele
zným
i ud
icěm
i
drá
ti.
Teh
da
svat
á K
rist
ina
do
brý
ku
s sv
ého
mas
a vz
emši
, v�
uo
blič
ěj o
tci
vrh
la a
�řkú
c: „
Neš
lech
etn
ý n
ásiln
íku
jěz
mas
o,
ješt
oť
jest
od
teb
e p
ošl
o!“
Teh
dy
ote
c ká
za ju
na
kolo
po
loži
ti a
�vez
po
d o
heň
zan
ieti
ec, a
by
lép
e p
lá-
po
lal,
ole
jem
skr
op
ova
ti.
V�t
u d
ob
u v
�tu
do
bu
pla
men
na
všě
stra
ny
sě r
oz-
šíři
v, p
ól d
ruh
ého
tis
ícě
lida
spál
il.
(Pas
Muz
A: Q
VW)
Po k
ruté
m m
učen
í je
její
zlý
otec
pot
rest
án s
mrt
í (za
dos
tiuč
iněn
í) a
�Kri
s-tý
na
je s
amot
ným
Kri
stem
záz
račn
ě p
okřt
ěna
v�m
oři,
v�ně
mž
měl
a bý
t ut
o-p
ena.
Muč
ení s
e zh
ostí
sp
rávc
e, a
le i�
ten
brzy
zem
ře, a
�to
hoř
em n
ad t
ím, ž
e
!
Sv
atá
Kri
stin
a…
(Pa
sMuz
A: Q
VX–Q
ZR);
De
san
cta
Ch
rist
ina
(Vo
ragi
ne
\]]W
).
svět
ice
znič
ila je
ho
mod
lu. D
o tř
etic
e se
od
vážn
ou K
rist
ýnu
pok
ouší
tře
mi
stře
lam
i um
učit
zlý
sprá
vce
Juliá
n. P
řesn
ě p
odle
rozl
ožen
í pos
tav,
jež
je k
on-
stit
uent
ou p
říb
ěhu
hag
iogr
aEck
é ro
man
ce�–
nev
inn
á d
ívka
v�k
onfr
onta
ci s
e zl
ým,
tyra
nský
m p
ohan
em (
pot
enci
áln
ím p
ozem
ským
žen
ich
em)
a�vo
lící
ženi
cha
neb
eské
ho,
Kri
sta,
kte
rý z
de
akti
vně
zasa
huj
e ja
ko z
ach
rán
ce.
Op
akov
ané
muč
ení,
vzp
urn
ý vz
tah
dce
ry k
�otc
i, K
rist
us j
ako
akti
vně
jed
najíc
í pos
tava
zac
hrá
nce
, vyn
ech
ání p
řesn
ých
údaj
ů o�
mís
tě a
�čas
u js
ou
znak
y ch
arak
teri
stic
ké p
ro p
assi
o z�
poz
dn
ího
stře
dov
ěku.
Fun
kčn
í vym
ěřen
í te
xtu
nesp
očív
á v�
při
pom
ínce
svěd
ka v
íry,
ale
v�d
ram
atic
ky v
yprá
věn
ém p
as-
sio
s�ex
emp
lárn
ím i�
zába
vným
zám
ěrem
.
Sva
tá M
arké
ta z
�An
tio
chie
15
Vyp
rávě
ní o
�sv. M
arké
tě je
typ
icko
u uk
ázko
u ah
isto
rick
é ge
nez
e p
assi
o; je
ho
nejs
tarš
í doc
hov
aná
lati
nsk
á ve
rze
poc
ház
í až
z�].
�sto
letí
(P
ass
io a
�5eo
tim
o;
pův
odní
řec
ká v
erze
z�W
.�sto
letí
se
ned
och
oval
a�–
Caz
elle
s \]
]\: e
\f).
Pří
běh
ne
urči
tě s
ituo
van
ý d
o A
nti
och
ie d
oby
velk
ého
pro
nás
led
ován
í se
pře
s to
stal
je
dní
m z
�nej
pop
ulár
něj
ších
a�n
ejvl
ivn
ější
ch v
e st
řed
ověk
é im
agin
aci v
ůbec
.16
Stal
o se
tak
zře
jmě
kvůl
i p
osta
vě ď
ábla
v�p
odob
ě d
raka
i�č
lově
ka, k
teré
ho
svět
ice
pře
můž
e (t
opos
síl
y, j
íž d
ispo
nu
je m
lad
á d
ívk
a).
V�j
edn
é ve
rzi
je d
ra-
kem
sp
olkn
uta
a�za
se o
svob
ozen
a; ji
ž Ja
kub
de
Vora
gin
e al
e k�
dan
é ep
izod
ě uv
ádí,
že s
e je
dn
á o�
„ap
okry
f“.1
7 N
akon
ec ď
ábla
pře
můž
e ta
k, ž
e m
u p
olož
í no
hu n
a te
men
o h
lavy
. Po
muč
ení j
e p
ann
a sť
ata.
Vyp
rávě
ní a
le z
ačín
á ja
ko lí
bivá
pas
tore
la: u
roze
ná
pat
nác
tile
tá k
řesť
anka
p
ase
ovce
své
ch
ůvy
a�za
milu
je s
e d
o n
í ko
lem
jdou
cí p
ohan
ský
mlá
den
ec
Oly
briu
s. P
tá s
e kr
ásn
é d
ívky
na
pův
od, j
mén
o a�
víru
�– a
�Mar
kéta
se
při
zná
ke k
řesť
anst
ví a
�vys
větl
uje
pod
stat
u K
rist
ova
umuč
ení.
Oly
briu
s ji
pos
taví
p
řed
dile
ma
mod
ly, n
ebo
smrt
a�u
vězn
í ji.
V�c
elém
text
u se
op
akuj
e to
pos
krá
sy.
An
cill
a D
ei s
e p
o kr
vavé
m m
učen
í set
ká d
vakr
át s
�ďáb
lem
, na
něm
ž, k
dyž
ho
pon
íží a
�pře
můž
e, v
yzví
, pro
č p
okou
ší li
di:
#
Sv
atý
živ
ot, j
enžt
o sú
ved
li…
(Pa
sMuz
A: Q
\W–Q
ee);
De
san
cta
Ma
rga
rita
(V
orag
ine
\]]W
). $
N
ejča
stěj
i býv
á zo
braz
ován
a se
sv.
Kat
eřin
ou a
�Bar
bor
ou; p
opř.
Dor
otou
�– ja
ko t
zv. v
irg
ines
capi
tale
s. %
„Ist
ud a
utem
quo
d d
icit
ur d
e d
raco
nis
deu
orat
ione
et
ipsi
us c
rep
atio
ne, a
poc
ryp
hum
et
friu
olum
rep
utat
ur“
(Wim
mer
eRR
R: e
Q\–e
Qe).
!"
(
U)m
učen
í jak
o př
íběh
Vend
ula
Zajíč
ková
!#
Diá
bel
vec
ě: „
Zat
vrze
ná z
lost
, v�
niej
žto
smy,
ta
nás
k�to
mu
nutí
, zv
lášč
e ab
ycho
m d
obrý
ch li
dí l
ákal
i. Pr
oto
křes
ťans
kých
duš
í zav
idie
ce, j
ež t
am o
d-
ňad
žto
smy
my
vyhn
áni i
�sva
leni
, tam
dob
ré d
uše
byd
liti b
udú.
A�k
akžk
oli-
věk
my
nikd
a to
ho n
abýt
i nem
óžem
, vša
k vž
dy
z�to
ho z
ávid
ímy,
pro
tož
lidi
i�pok
úšie
my.
“ A
�kd
yž d
iáb
el t
u řě
č d
okon
a, d
ievk
a sv
atá
nohu
, jíž
to s
táše
na
diá
blu
, ob
lehč
i. A
�tu
diá
bel
inhe
d z
mis
a.
(Pas
Muz
A: ?
@A)
Výra
zné
je t
aké
upla
tněn
í top
osu
imita
tio C
hris
ti: p
řed
popr
avou
se
Mar
-ké
ta�–
stej
ně ja
ko K
rist
us n
a kř
íži�–
mod
lí za
své
nepř
átel
e a�
hlas
em z
�neb
es
je p
otvr
zena
její
funk
ce p
řím
luvk
yně.
A�p
odob
ně ja
ko n
a Ve
lký
páte
k na
-st
ane
v�ok
amži
k je
jí sm
rti z
emět
řese
ní. Z
�pův
odní
ho p
roto
typu
pas
sio
zůst
al
v�te
xtu
dále
pou
ze to
pos m
odly
, neb
o sm
rt.
V�p
orov
nání
s�la
tins
kou
před
loho
u m
á st
aroč
eská
ver
ze v
ýjim
ečné
pos
ta-
vení
, a�to
i�v�
rám
ci c
elé
sbír
ky: p
ředm
luva
jako
žto
osla
va m
učed
nict
ví p
řed-
stav
uje
tuto
hag
iogr
aTck
ou r
oman
ci j
ako
obzv
lášt
ě ex
empl
ární
. N
a ro
z-dí
l od
jinýc
h te
xtů
toho
to t
ypu
je „
aute
ntic
ita“
pří
běhu
pod
lože
na c
itát
y cí
rkev
ních
aut
orit
(Ř
ehoř
, Aug
usti
n). O
�zař
azen
í vy
práv
ění
o�sv
. Mar
kétě
m
ezi r
oman
ce s
vědč
í i�je
jich
výsk
yt v
�jedn
om r
ukop
isu
spol
u se
svě
tský
mi
rom
ance
mi,
např
. Vie
de
Sain
te M
argu
erite
s�C
hrét
ieno
vým
Cha
rett
em (
Gau
nt
@]]]
: ^_)
.
Sva
tá A
nas
tázi
e18
Svět
ice,
ačk
oli u
muč
ena
v�Ř
ímě
(pod
le P
assi
onál
u up
álen
a ro
ku @
_a),
je v
íce
znám
á ve
výc
hodn
í cír
kvi.
Pass
io A
nast
asia
e ná
leží
mez
i řím
ská
Ges
ta m
arty
-ru
m, j
ež se
ale
dos
ud n
epod
ařilo
dat
ovat
.19
Podo
bně
jako
v�p
assi
o o�
sv. L
ucii,
i�v�
hagi
ogra
Tcké
rom
anci
o�sv
. Ana
stáz
ii je
leit
mot
ivem
vyp
rávě
ní o
tázk
a m
ajet
ku a
�dile
ma,
zda
jej r
ozda
t ch
udým
, an
ebo
k�ně
mu
upno
ut sr
dce.
Svat
á A
nast
azia
byl
a ro
dem
z�Ř
íma,
jed
noho
vel
ikéh
o a�
vzác
ného
člo
věka
d
ci, a
le p
ohan
bie
še.
Také
jes
t na
učila
sva
té v
ieřě
ot
své
mat
ky k
řěsť
anky
a�
ot s
vaté
ho C
ryzo
gon
a, a
�kd
yž b
yla
vdan
á za
jed
noho
, jem
užto
Pub
lius
řekl
i, vž
dy
sě n
emo
cná
poř
kúc,
ot
něho
sě
kad
yž m
ohúc
vzd
alov
áše,
neb
jej
!
Ži
vot s
vaté
Ana
stáz
ie, d
ósto
jné
<děv
icě>
(Pa
sMuz
A: c
?–cd
); D
e sa
ncta
Ana
stas
ia (
Vora
gine
A__a
). #
Za
aut
ora
půvo
dníc
h vy
práv
ění b
ývá
pova
žová
n Ř
ehoř
�Vel
iký
(Pils
wor
th @
]]])
.
srd
ce v
ždy
u�B
uozi
e vř
ieše
. Pro
tož
vše,
což
na
svět
ě je
st, t
o ji
mrz
ieše
. Za-
tiem
usl
yšav
jějie
hos
po
dář
, jež
sva
tá A
nast
azia
s�je
dnú
die
vkú
v�sp
rost
ném
rú
šie
tajie
cí s
ě p
oča
la t
ěch
běh
ajíc
pro
Buó
h vě
zňóm
pot
řěb
u d
ával
a, k
áza
jě s
nažn
ě st
řiec
i. (P
asM
uzA
: c?–
c^)
Uro
zená
Řím
anka
Ana
stáz
ie, ž
ákyn
ě sv
. Chr
ysog
ona,
pod
le P
ísm
a ro
z-da
la m
ajet
ek c
hudý
m. A
čkol
i byl
a vd
aná
za p
ohan
skéh
o Ř
íman
a, ž
ila v
�ce-
libát
u�–
její
man
žel P
ubliu
s ji
ale
přis
tihl
, jak
pom
áhá
vězň
ům, a
�uvě
znil
ji.
Vlo
žená
epi
zoda
, typ
ická
uká
zka
Vora
gino
vy L
ust z
u fa
bulie
ren,
by
moh
la b
ýt
funk
čně
vym
ěřen
a ja
ko e
xem
plum
o�p
otre
stán
í poh
ana,
jenž
cht
ěl z
neuc
tít
křes
ťans
ké d
ívky
. Epi
zoda
se
nevz
tahu
je k
e sv
até
Ana
stáz
ii, a
le k
�jejím
třem
dr
užká
m-m
učed
nicí
m. J
edná
se o
�jiný
typ
zesm
ěšně
ní p
roti
vník
a, n
ež ja
ký se
vy
skyt
uje
v�pr
otot
ypu
akta
a�p
assi
ones
, kde
kře
sťan
ský
apol
oget
a, a
ť už
sku-
tečn
ý (J
usti
n), n
ebo
Tkti
vní (
Akt
a A
ccac
iova
, sro
v. Š
ubrt
@]]
_: ̂
A–^@
, @]A
–@A@
),
vyzr
aje
nad
poha
nem
svo
u pr
avdi
vost
í a�lo
giko
u kř
esťa
nské
vír
y. V
�poz
děj-
ších
hag
iogr
aTck
ých
text
ech,
v�n
ichž
se p
od v
livem
laic
izac
e pů
vodn
í ver
ze
obsa
hově
zje
dnod
ušov
aly,
se u
ž sp
íše
jedn
á o�
vese
lý si
tuač
ní ž
ert.
Hag
iogr
aTck
á ro
man
ce o
�sv.
Ana
stáz
ii ex
plic
itně
odk
azuj
e na
sv.
Teo
-do
ru, j
iž u
muč
enou
, kte
rá A
nast
ázii
zázr
ačně
nav
štěv
oval
a ve
věz
ení,
a�na
A
polo
nii,
kter
á ji
pohř
bila
.20
Z�pr
otot
ypu
pass
io z
ůstá
vá v
�obo
u ve
rzíc
h to
pos
mod
ly, n
ebo
smrt
; z�d
ia-
logů
zby
la p
ouhá
jed
na v
ýměn
a re
plik
. Př
íkla
d vd
ané
dívk
y (A
nast
ázie
) i�
jejíc
h dr
užek
žijí
cích
v�c
elib
átu
a�sl
ouží
cích
chu
dým
(C
oope
r�–
Hill
ner
@]]n
: A@_
) sl
ouži
l jak
o ex
empl
um p
ro v
dané
žen
y�–
reci
pien
tky
těch
to te
xtů
neje
n v�
době
vzn
iku
Ana
stáz
iina
kult
u, a
le i�
pozd
ěji,
od A?
.�sto
letí
dál
e.
Sva
tá J
uliá
na2
1
Mot
iv ď
ábla
a�je
ho z
esm
ěšně
ní je
obs
ažen
i�v�
hagi
ogra
Tcké
rom
anci
o�sv
. Jul
i-án
ě z�N
icom
edie
, uct
ívan
é ve v
ýcho
dní i
�záp
adní
círk
vi, u
muč
ené b
uď z
a D
io-
klec
iána
, neb
o za
Max
imin
a D
aji.
Z�do
chov
anýc
h te
xtů
o�ní
je n
ejst
arší
sone
t
$%
Č
láne
k o�
sv. T
eodo
ře je
obs
ažen
ve
Zlat
é le
gend
ě, d
o Pa
ssio
nálu
ale
zač
leně
n ne
byl;
člán
ek
o�sv
.�Apo
loni
i (A
pole
ně)
není
zač
leně
n do
žád
né z
�těch
to sb
írek
.$
Živo
t sva
té Ju
liany
, dós
tojn
é pa
nny
a�m
učed
lnic
ě (Pa
sMuz
A: A
c]–A
c@);
De
sanc
ta Iu
liana
(Vo
ragi
ne
A__a
).
!"
(
U)m
učen
í jak
o př
íběh
Vend
ula
Zajíč
ková
!#
Iulia
na o
d šp
aněl
skéh
o bá
sník
a C
ynew
ulfa
, při
bliž
ně z
�pře
lom
u E.
�a�G
.�sto
letí
(S
auer
KLL
L: N
LL–N
LP),
doc
hova
ný v
�ang
losa
ské
Exet
er B
ook
(cca
PLLL
).Zá
klad
ní n
arat
ivní
stru
ktur
a je
v�to
mto
text
u st
ejná
jako
v�p
ozdě
jšíc
h ve
r-zí
ch: k
řesť
ansk
á dí
vka
odm
ítá
svéh
o po
hans
kého
sno
uben
ce, p
roto
že n
ení
pokř
těn.
Hel
iseu
s (v
e Zl
até
lege
ndě
a�v�
Pass
ioná
lu E
ulog
ius)
se
ale
bojí
císa
ř-sk
ého
tres
tu. C
ísař
Juliá
nu u
vězn
í a�p
oté
se jí
zje
ví ď
ábel
v�p
odob
ě an
děla
. H
las
z�ne
be jí
ale
por
adí,
jak
jej p
řem
oci.
Juliá
na h
o sp
outá
řet
ězem
, zbi
je
a�po
níží
, zes
měš
ní p
řed
lidm
i. Ď
ábel
se
obje
ví z
novu
ješt
ě př
ed p
opra
vou,
al
e ut
eče
před
poh
lede
m J
uliá
niný
ch o
čí. C
ynew
ulf
na v
elké
plo
še r
ozví
jí sl
ovní
stř
et m
ezi J
uliá
nou
a�ďá
blem
�– t
ato
pasá
ž je
ve
Vora
gino
vě i�
star
o-če
ské
verz
i zna
čně
abre
viov
ána.
Cyn
ewul
f se
více
zam
ěřuj
e na
pos
tavu
Hel
i-se
a ja
ko z
rádc
e; v
e Vo
ragi
nově
i�st
aroč
eské
ver
zi je
ovš
em h
lavn
ím té
mat
em
přem
ožen
í ďáb
la (
topo
s síly
mla
dé d
ívky
):
Teh
da
svat
á Ju
lian
a o
pak
ru
cě d
iáb
lu s
váza
vši,
o�z
em jí
m u
deř
ivši
tie
m ř
etě-
zem
, jím
žto
byl
a o
ková
na,
po
čě d
iáb
la n
emilo
stiv
ě b
íti.
Jiej
žto
diá
bel
po
čě s
ě m
od
liti a
�řka
: „S
milu
j sě
nad
e m
nú
, pan
no
Ju
lian
o!“
V�t
úž
ho
din
u s
taro
sta,
jej
ie c
ho
ť, k
ázal
ji
z�ža
lářě
vyv
ésti
. Te
hd
a sv
atá
Julia
na
ven
dú
ci, p
o s
ob
ě d
iáb
la s
váza
ná
táh
nie
še, j
iejž
to s
ě d
iáb
el s
�vel
ikú
po
korú
mo
dlil
a�ř
ka: „
E, p
ann
o Ju
lian
o, n
ečiň
ze
mn
e vi
ece
smie
chu
, vša
k to
ob
ecn
ě p
ravi
e, e
ž kř
esťa
né
milo
stiv
í jsú
, a�t
y se
mn
ú iž
ádn
é m
ilost
i neč
iníš
!“
A�t
ak s
vatá
Ju
lian
a d
iáb
la, z
a so
bú
táh
nú
c, v
�jed
nu
neč
istú
jám
u u
vrh
la.
(P
asM
uzA
: P`P
)
I�sam
otné
pas
sio,
dop
rová
zené
záz
raky
(po
dobn
ě ja
ko v
�pas
sio
sv. K
ate-
řiny
and
ěl ro
zlám
al k
olo)
, jen
gra
duje
exe
mpl
um o
�pot
rest
aném
ďáb
lu. T
ato
hagi
ogra
dcká
rom
ance
se sv
ým h
umor
ným
rozm
ěrem
blíž
í k�fu
nkci
záb
avné
.Z�
půvo
dníh
o pr
otot
ypu
pass
io n
ezby
lo v
e vy
práv
ění o
�sv. J
uliá
ně n
apro
-st
o ni
c, p
říbě
h se
tra
nsfo
rmov
al v
�záb
avno
u hi
stor
ku, k
terá
nem
á s�
hist
o-ri
ckým
pod
klad
em a
�gen
olog
icky
s�p
assi
o kr
omě
krát
ké s
cény
um
učen
í nic
sp
oleč
ného
.
Sva
tá E
ufe
mie
22
Sv. E
ufem
ie je
obl
íben
á př
edev
ším
ve
vých
odní
cír
kvi.
Nej
star
ší z
mín
ka o
�je-
jím u
muč
ení p
ochá
zí z
�XI.
hom
ilie
Ast
eria
z�A
mas
eie
(† c
ca N
PL)
o�je
jím u
pá-
lení
. Řec
kou
podo
bu p
assi
o s�p
opis
em m
učen
í, kt
erý
s�mír
nou
úpra
vou
pře-
šel i
�do
Zlat
é le
gend
y, z
azna
men
al p
avijs
ký b
isku
p En
nodi
us (
† `K
P); p
opis
vy
počí
tává
lám
ání v
�kol
e, o
heň,
stro
j se
čtyř
mi k
amen
y, m
ořsk
á zv
ěř, š
krce
ní,
bičo
vání
, peč
ení n
a ro
žni,
neza
znam
enáv
á al
e př
edho
zení
div
ým š
elm
ám.
Nej
star
ší z
ápad
ní z
ázna
m je
z�k
once
N.�s
tole
tí v
�De
laud
e sa
ncto
rum
od
Vic
tri-
cia
z�R
ouen
u (G
rube
r KLL
L: K
LP`–
KLPn
).
Z�na
rati
vníh
o hl
edis
ka je
cel
ý te
xt v
�lati
nské
i�st
aroč
eské
ver
zi p
assi
o, a
le
s�ne
obvy
klou
záp
letk
ou: s
věti
ce p
ovzb
uzuj
e m
učen
é kř
esťa
ny a
�sam
a ch
ce
jít n
a sm
rt ja
ko p
rvní
�– p
rávě
pro
to, ž
e je
uro
zené
ho p
ůvod
u. N
ásle
duje
její
uvěz
nění
, opa
kova
né m
učen
í dop
rová
zené
záz
raky
: pom
oc o
d an
děla
, sm
rt
jedn
oho
kata
(ve
sta
roče
ské
verz
i je
„zlá
mán
dno
u“, v
e Zl
até
lege
ndě
uchv
á-ce
n ďá
blem
), o
brác
ení2
3 dr
uhéh
o, s
ám s
práv
ce s
e cí
tí z
ahan
ben.
Kat
, kte
rý
nako
nec
Eufe
mii
prob
odne
bok
meč
em, j
e ro
ztrh
án a
�sežr
án lv
y.St
aroč
eská
ver
ze je
zkr
ácen
a o�
před
mlu
vu s
v. A
mbr
ože,
kte
rá la
tins
kou
před
lohu
uza
vírá
. Te
xt n
eobs
ahuj
e kr
omě
topo
su m
odly
, ne
bo s
mrt
žád
né
z�pů
vodn
ích
rysů
pas
sio,
dok
once
ani
dia
log.
Z�n
ovýc
h to
poi v
ynik
á př
ede-
vším
topo
s uro
zené
ho p
ůvod
u.
Sva
tá B
arb
ora
24
Do
Zlat
é le
gend
y ne
bylo
zač
leně
no v
yprá
vění
o�u
muč
ení s
v. B
arbo
ry (
popr
a-ve
né a
si ro
ku s
Ln v
�Nic
omed
ii za
Dio
klec
iána
), sv
ětic
e ve
lmi o
blíb
ené2
5 v�z
á-pa
dní i
�výc
hodn
í cír
kvi.
Nej
star
ší v
yprá
vění
o�n
í zná
me
ze t
.�sto
letí
, zře
jmě
egyp
tské
ho p
ůvod
u; v
�této
dob
ě se
obj
evuj
í zm
ínky
o�B
arbo
ře ta
ké v
�Řím
ě.26
K
ult
se z
ačal
víc
e ro
zvíje
t až
ve
stol
etí d
evát
ém. P
osta
va s
v. B
arbo
ry je
po-
Sv
atá
Eufe
mia
… (
PasM
uzA
: NEG
–NGP
); D
e sa
ncta
Euf
emia
(Vo
ragi
ne PG
GE).
"
„A
�takž
žeb
ří p
řist
aviv
še, k
�nie
j jed
en, c
htě
<ji,>
pol
ezl,
a�in
hed
jej d
na z
lám
ala.
A�k
dyž
k�ni
ej
druh
ý jm
énem
Sos
tene
s pol
ezl,
skrz
ě ni
na
vier
u ob
ráce
n, v
zem
svuo
j nah
ý m
eč, k
�súdu
šel,
vo-
lajě
a�ř
ka: ‚
Rad
ěj b
ych
sobě
sám
živ
ot o
djal
, než
byc
h sě
této
sva
té d
otek
l, jie
što
andě
lé b
ráni
e i�s
třěh
ú‘“
(Pas
Muz
A: N
GL).
#
Ži
vot s
vaté
Bar
bory
(Pa
sMuz
A: P
E–KK
).
$
Jedn
a ze
čtr
náct
i sv
atýc
h po
moc
níků
, sp
olu
se s
v. p
anna
mi-m
učed
nice
mi
Mar
kéto
u a�
Kat
eřin
ou.
%
N
ejst
arší
dok
lad
úcty
ke
sv. B
arbo
ře je
fres
ka n
a sl
oupě
v�S
.�Mar
ia A
ntiq
ua v
�Řím
ě (t
L`/t
Ln)
(Wim
mer
KLL
L: PN
sK–P
Nss)
.
!"
(
U)m
učen
í jak
o př
íběh
Vend
ula
Zajíč
ková
!
važo
vána
za
myt
icko
u, o
�její
skut
ečné
exi
sten
ci s
e si
lně
poch
ybuj
e (C
anto
r FG
GF: I
J).
Nep
odař
ilo se
nám
vyp
átra
t pře
dloh
u, k
tero
u př
epra
cova
l sta
roče
ský
au-
tor
v�Pa
ssio
nálu
; zře
jmě
měl
ale
k�d
ispo
zici
ste
jný
text
jako
poz
ději
angl
ický
ti
skař
Will
iam
Cax
ton,
neb
oť je
ho č
láne
k o�
svat
é Ba
rboř
e v�
Gol
den
Lege
nd,
angl
ické
ver
zi Z
laté
lege
ndy
z�ro
ku TJ
IU, j
e ve
srov
nání
se st
aroč
eský
m p
assi
o-ná
lním
tém
ěř s
hodn
ý, a
�to v
četn
ě in
cipi
tu, k
terý
zač
íná
spíš
e ja
ko p
ohád
ka
než
jako
hag
iogr
aWck
ý te
xt:
Za
dáv
nýc
h č
asu
ov,
za
nic
hžt
o k
ralo
váše
Max
imia
nu
s ci
esař
, byl
jed
en v
elm
i
vzác
ný
bo
hat
ec j
mén
em D
iosk
oru
s, v
�to
m m
ěstě
, je
žto
Nic
om
edia
slo
ve.
A�b
yl p
oh
an a
�kře
sťan
ské
vier
y ve
liký
pro
tivn
ík. T
en jm
ějie
še je
dn
u d
ceru
, té
jmě
byl
o B
arb
ara.
Ta
jest
byl
a v�
těle
snéj
lep
otě
vel
mi
krás
ná,
ale
Jez
ukr
is-
tova
slu
žeb
nic
ě ve
lmi
snaž
ná,
a�j
ež b
ieše
jed
iná
otc
i sv
ému
, ve
lmi
ji o
tec
milo
val
tak,
ež
jie c
ho
val
na
jed
no
m v
yso
kém
a�b
ezp
ečn
ém d
om
u,
aby
jie
nik
ažd
ý m
oh
l sn
adn
o v
ídat
i. A
�kd
yž k
�to
mu
při
šlo
, ež
jie m
no
zí v
elic
í lid
é n
a
otc
i p
rosi
ech
u, o
táza
l jie
ote
c, c
htě
la-l
i b
y za
jed
no
ho
mo
cnéh
o m
užě
jít
i.
K�t
om
u o
na
otp
ově
dě
a�řk
úc:
„O
tče
milý
, neč
iň m
i té
křiv
dy,
neb
byc
h v
elim
rad
ieši
ot
meč
ě se
šla,
než
byc
h z
a kt
eréh
o m
užě
jíti
po
volil
a.“
Usl
yšav
to
jej
ie o
tec,
ner
od
il sě
na
tom
zam
úti
ti,
ale
tak
sě n
ech
av,
krás
ně
jie n
a to
m d
om
u c
ho
váše
. (P
asM
uzA
: T[)
Barb
ora
nech
ala
ve v
ěži v
yrob
it t
ři o
kna
jako
sym
bol s
vaté
Tro
jice.
Ote
c jí
chtě
l sám
set
nout
hla
vu a
�dív
ka s
ice
utek
la n
a ho
ru, a
le z
lí pa
stýř
i jej
ímu
otci
uká
zali
cest
u. B
arbo
ra b
yla
uvěz
něna
a�p
osta
vena
pře
d di
lem
a (v
�rovi
ně
disk
urzu
topo
s mod
ly, n
ebo
těžk
é muč
ení/
smrt
). S
tejn
ě ja
ko v
�paš
ijích
, i�o
na b
yla
bičo
vána
. Zje
vil s
e jí
ale
sám
Kri
stus
, utě
šil j
i a�u
zdra
vil;
nara
tivn
í str
uktu
ra
tedy
pře
sně
napl
ňuje
mod
el h
agio
graW
cké
rom
ance
, vče
tně
post
avy
Kri
sta-
-zac
hrán
ce. P
o da
lším
muč
ení s
e Ba
rbor
a m
odlí,
ste
jně
jako
sv.
Ane
žka,
aby
by
la u
šetř
ena
obna
žení
pře
d po
hany
. A
�Kri
stus
ji
opět
zac
hrán
í. Ř
ímsk
ý sp
rávc
e ji
přes
to n
echá
vyv
ést
na h
oru
(opě
t pa
rale
la s
�paš
ijem
i). B
arbo
ra
„Buo
hu sě
pom
odlil
a a�
za v
šěck
y, je
žto
by je
jie m
uky
kdy
pam
atov
ali,
snaž
ně
Hos
podi
na p
opro
sila
“ (P
asM
uzA
: FT–
FF).
Pos
léze
je s
ťata
a�k
at s
pále
n oh
-ně
m z
�neb
e (t
ypic
ký to
pos z
ados
tiuč
iněn
í).
Z�pr
otot
ypu
pass
io s
e ne
zach
oval
dia
log,
pou
ze t
opos
mod
ly, n
ebo
smrt
a�
para
lely
s�K
rist
ovým
um
učen
ím. V
livno
st t
éto
hagi
ogra
Wcké
rom
ance
na
stře
dově
kou
zbož
nost
je
zřej
mě
dána
exp
licit
ním
ust
anov
ením
svě
tice
za
přím
luvk
yni.
Sva
tá D
oro
ta z
�Ces
arej
e27
Za h
agio
graW
ckou
rom
anci
pov
ažuj
eme
i�um
učen
í sv.
Dor
oty
(něk
dy k
olem
ro
ku U
GJ z
a cí
saře
Dio
klec
iána
). N
ejst
arší
zm
ínka
o�té
to sv
ětic
i je
až z
�Mar
ty-
rolo
gium
Hie
rony
mia
num
, jej
í his
tori
cké
post
avě
se n
epři
pisu
je a
uten
tičn
ost;
přes
to se
ve
vrch
olné
m st
ředo
věku
stal
a je
dnou
z�n
ejvl
ivně
jšíc
h sv
ětic
.Ve
�Vor
agin
ově
Zlat
é le
gend
ě čl
ánek
o�s
v. D
orot
ě ch
ybí.
Ve s
taro
česk
é pa
s-si
onál
ní v
erzi
, o�je
jímž
půvo
du d
osud
nen
í nic
zná
mo,
a�s
tejn
ě ta
k i�v
�ang
-lic
ké G
olde
n Le
gend
, kte
rá v
znik
la p
řepr
acov
áním
ze
star
ších
ver
naku
lárn
ích
verz
í (Tr
acy
FGGU
: UT,
UU),
je o
bsaž
eno
krát
ké v
yprá
vění
o�k
řesť
ansk
é dí
vce,
kt
erá
se z
aslíb
ila B
ohu
(top
os sp
onsa
Chr
isti)
a�ž
ivot
u v�
celib
átu.
Pro
to ji
ne-
chal
spr
ávce
pop
ravi
t, on
a za
roz
sude
k po
děko
vala
Boh
u, š
ťast
ná, ž
e m
ůže
trpě
t pro
Kri
sta
(obo
jí js
me
deWn
oval
i jak
o to
poi)
. Pře
d sm
rtí D
orot
a sl
íbí p
í-sa
ři T
eoWl
ovi,
kter
ý se
jí p
osm
ívá,
koš
ík rů
ží z
�„roz
košn
ého
sadu
méh
o m
ilého
ch
otě“
. Pís
aři d
ones
e po
Dor
otin
ě sm
rti m
alý
chla
pec
růže
nec.
Pod
vliv
em z
á-zr
aku
se p
ísař
obr
átí n
a kř
esťa
nsko
u ví
ru a
�je n
ucen
obě
tova
t mod
lám
(to
pos
mod
ly, n
ebo
smrt
). O
d ví
ry n
eust
oupí
, „a�
tak
ta d
ušě
do n
ebes
šla,
a�tu
sě sv
atú
Dor
otu
nale
zla,
a�tu
s�ní
kra
lujě
věk
y vě
kóm
, am
en“
(Pas
Muz
A: T
Jj–T
JI).
V�t
éto
verz
i te
dy z
cela
chy
bí s
céna
pas
sio,
svě
tice
je p
rost
ě sť
ata
a�vy
-pr
avěč
se
v�ce
lém
tex
tu z
aměř
uje
před
evší
m n
a je
jí hl
avní
cha
rakt
eriz
ujíc
í ry
s�– č
isto
tu. P
osta
va sv
. Dor
oty
tak
slou
ží ja
ko e
xem
plum
zac
hová
ní ž
ivot
a v�
čist
otě.
Ačk
oli j
sou
vypr
ávěn
í s�te
mat
ikou
o�sv
. Dor
otě
až st
ředo
věké
reda
kce,
na-
cház
ejí s
e v�
nich
, sna
d po
dle
dobo
vých
vzo
rů a
�kán
onu,
topo
i z�p
ůvod
ních
po
zdně
ant
ický
ch p
assi
ones
: rad
ost
z�ro
zsud
ku s
mrt
i, to
uha
trpě
t pr
o ví
ru
a�sp
onsa
Chr
isti.
Sva
tá K
ateř
ina
z�A
lexa
nd
rie2
8
Na
rozd
íl od
jiný
ch sv
atýc
h pa
nen
je g
enez
e ha
giog
raWc
kých
text
ů o�
sv. K
a-te
řině
dob
ře p
rozk
oum
aná.
Nej
prve
vzn
iklo
pas
sio
a�vz
ápět
í zač
alo
být r
oz-
!
Živo
t sva
té D
orot
y, d
ósto
jné
děvi
cě a
�muč
edln
icě
Buož
ie (
PasM
uzA
: TJk
).
#
Vypr
avuj
ě sě p
ašijě
svat
é Kat
erin
y, d
ósto
jné d
iev<
ky>
(Pas
Muz
A: k
TT–k
FJ);
De s
anct
a K
athe
rina
(Vo-
ragi
ne T[
[I).
!"
(
U)m
učen
í jak
o př
íběh
Vend
ula
Zajíč
ková
!!
šiřo
váno
o�d
alší
slo
žky.
Poz
ději
násl
edov
alo
dosl
ova
rom
ánov
é zk
rášl
ení
text
u, k
teré
ve
GH.–
GJ.�s
tole
tí v
yúst
ilo d
o da
lšíh
o ut
váře
ní o
braz
u o�
této
svě
-ti
ci. P
očát
eční
pas
sio
je n
ejpr
avdě
podo
bněj
i řec
kého
pův
odu;
nej
star
ší d
o-kl
ad j
e al
e v�
lati
nské
m P
assi
onál
u (c
ca P
QR).
Nej
star
ším
zná
mým
cti
tele
m
sv.�K
ateř
iny
je P
avel
z�L
atru
(†
XJY)
. V�GG
.�sto
letí
se je
jí jm
éno
obje
vuje
v�sy
na-
xari
ích
(str
učný
ch z
ázna
mec
h o�
živo
tech
svat
ých)
. Úct
a k�
ní z
ačal
a po
té ra
-pi
dně
narů
stat
ve
stol
etí n
ásle
dujíc
ím, a
�to i�
v�zá
padn
í cír
kvi.
Slav
ná „
lege
n-da
“29 o
�mys
tick
é sv
atbě
sv. K
ateř
iny
s�Kri
stem
vzn
ikla
až
ve GQ
.�sto
letí
(Dub
ois
HRRR
: GRY
P–GR
YX).
K�n
ejst
arší
slo
žce
celé
ho v
yprá
vění
, pas
sio,
při
byly
dal
ší e
pizo
dy, v
četn
ě vi
ta, v
�níž
se
mla
dá p
ohan
ská
prin
cezn
a ob
rátí
na
křes
ťans
tví,
aby
získ
ala
nejle
pšíh
o že
nich
a ze
vše
ch�–
Kri
sta.
Poh
ansk
ý cí
sař
Max
enti
us, o
kouz
len
její
krás
ou, m
á ne
jprv
e v�
plán
u ož
enit
ji s
e sv
ým s
ynem
, ale
Kat
eřin
a ja
ko
křes
ťank
a od
mít
ne. D
alší
epi
zodo
u je
dis
puta
ce s�
pade
sáti
poh
ansk
ými c
lo-
zofy
, nad
nim
iž sv
ětic
e zv
ítěz
í. A
�pot
é je
�– ja
k bě
žně
před
cház
í scé
ně p
assi
o�–
post
aven
a př
ed v
olbu
mod
ly, n
ebo
smrt
. Pod
obně
jako
sv. H
áta
a�sv
. Mar
kéta
je
ješt
ě př
ed s
mrt
í ust
anov
ena
přím
luvk
yní.
Z�um
učen
ého
těla
vyt
rysk
ne k
rev
a�m
léko
a�a
nděl
Kat
eřin
u od
náší
na
horu
Sin
aj.
V�o
bou
část
ech
text
u, v
ita
i�pas
sio,
je k
líčov
ým p
rvke
m d
ialo
g. P
okud
zde
ne
ní d
ialo
g ch
ápán
jako
poz
měn
ěný,
bel
etri
zova
ný so
udní
dia
log,
pak
je a
le-
spoň
uče
nou
disp
utac
í, je
jíž p
očát
ky n
achá
zím
e ta
ké v
�ant
ické
lit
erat
uře,
ni
koli
až v
e st
ředo
věku
. Sta
roče
ská
ani V
orag
inov
a ve
rze
nere
hekt
ují v
zhle
-de
m k
e sv
ému
laic
izač
ním
u zá
měr
u pů
vodn
í dis
puta
ci a
�její
argu
men
ty.
Topo
i v�a
naly
zova
ných
tex
tech
jsou
až
na t
opoi
mod
ly, n
ebo
smrt
, och
oty
zem
řít p
ro K
rist
a a�
imita
tio C
hris
ti ve
scén
ě bi
čová
ní ry
ze st
ředo
věké
, nej
čas-
těji
jsou
zas
toup
eny
tyto
top
oi: t
opos
vzn
ešen
ého
půvo
du, t
opos
krá
sy, t
o-po
s pue
lla se
nex
(mla
dá d
ívka
je m
oudř
ejší
než
stař
í clo
zofo
vé).
Do
kraj
nost
i je
dov
eden
topo
s spo
nsa
Chr
isti
(nev
ěsta
Kri
stov
a), j
enž
zcel
a pr
ostu
puje
hra
-ni
ci m
ezi h
agio
grac
ckou
a�sv
ětsk
ou ro
man
cí. Z
ásnu
by a
�pos
tava
Kri
sta
jako
sk
uteč
ného
, reá
lnéh
o že
nich
a re
lati
vizu
jí pr
otik
lad
svět
skéh
o a�
sakr
ální
ho.
!
Zá
měr
ně u
žívá
me
uvoz
ovky
, aby
chom
odl
išili
gen
olog
ické
ozn
ačen
í leg
endu
m p
ro s
truč
né
text
y o�
svat
ých
s�lit
urgi
ckou
funk
cí o
d „l
egen
d“ (
v�to
mto
pří
padě
) ve
smys
lu n
epra
vděp
odob
-ný
ch, c
ktiv
ních
text
ů. K
�dec
nici
poj
mu
lege
nda
viz
např
. Ber
schi
n (H
RRQ:
Hk,
HX)
.
Se s
třed
ověk
ou i
mag
inac
í so
uvis
í i�
využ
ití
sym
bolik
y, k
tero
u by
chom
tě
žko
našl
i ať
v�n
ejst
arší
ch h
agio
grac
ckýc
h vi
tae,
neb
o v�
pass
ione
s, j
me-
nujm
e al
espo
ň m
léko
teko
ucí z
�um
učen
ého
těla
. St
aroč
eská
ver
ze je
opr
oti l
atin
ské
před
loze
do
znač
né m
íry
upra
vena
: Ja-
kub
de V
orag
ine
neza
znam
enáv
á úv
odní
čás
t o�K
ateř
inin
ě ch
arak
teru
pře
d se
tkán
ím s
�kře
sťan
skou
vír
ou, o
�set
kání
s�p
oust
evní
kem
, obr
ácen
í, se
tkán
í s�
Kri
stem
ve
snu,
o�k
řtu
a�m
ysti
ckém
zas
noub
ení.
Zatí
mco
pas
sion
ální
člá
-ne
k je
„po
uze“
vyp
rávě
ní z
ačín
ajíc
í kon
verz
í a�k
ončí
cí s
mrt
í, za
lati
nsko
u př
edlo
hou
je p
řipo
jeno
něk
olik
pos
mrt
ných
záz
raků
ve
funk
ci e
xem
pla
a�ná
sled
ně s
erm
o m
oder
nus3
0 o�
význ
amu
sv. K
ateř
iny
a�o�
pěti
dův
odec
h je
-jíh
o ku
ltu
(mou
dros
t, vý
mlu
vnos
t, st
álos
t, cu
dná
čist
ota�
– a�
z�ní
ply
nouc
í sk
rom
nost
a�p
okor
a�–
a�dů
stoj
nost
). S
taro
česk
ý au
tor z
akon
čuje
text
stru
č-ný
m e
xem
plár
ním
sro
vnán
ím s
v. K
ateř
iny
s�jin
ými s
větc
i jak
ožto
důk
azem
, že
prá
vě o
na se
můž
e za
počí
tat m
ezi t
y „n
ejdů
leži
tějš
í“:
Pro
něž
to k
tož
chce
do
břě
zn
am
ena
ti t
y d
ary
, ji
miž
to s
ú j
iní
svět
í zv
lášč
e
Bu
oh
em o
bd
aro
ván
i n
a s
vém
sko
nče
ní,
ty j
est
všěc
ky s
vatá
Ka
teri
na
jm
ěla
.
Na
jprv
é Je
žíše
m n
avš
čiev
ena
ja
ko s
vatý
Ja
n e
van
jelis
ta,
plo
vúcí
m o
leje
m
v�sv
ato
sti
po
zná
na
ja
ko s
vatý
Mik
ulá
š, m
iest
o k
rve
mlé
ko j
ako
sva
tém
u
Pa
vlu
ap
ošt
olu
, a
nd
ěli
jiej
hro
b p
řip
ravi
li ja
ko s
vaté
mu
Klim
entu
, v�
svéj
pro
sbě
na
sko
nče
ní
usl
yšá
na
ja
ko s
vatá
Ma
rga
reta
. E
vši
ckn
i sv
atí
da
ry
dá
ny
jsú
po
spo
lu s
vaté
j K
ate
rin
ě, j
iežt
o p
rosb
y n
ám
úča
stn
u b
ýti
Jezu
s
Kri
stu
s, j
enž
v�n
ebes
iech
kra
lije
věky
věk
óm
, am
en.
(Pas
Muz
A: Y
HQ)
Star
očes
ká h
agio
grac
cká
rom
ance
směř
uje
v�čl
ánku
o�sv
. Kat
eřin
ě k�
čist
ě na
rati
vní p
odob
ě te
xtu,
zat
ímco
její
lati
nská
pře
dloh
a ko
ncip
uje
vypr
ávěn
í o�
živo
tě a
�um
učen
í sv
. K
ateř
iny
jako
exe
mpl
um v
lože
né d
o ka
zate
lské
ho
žánr
u se
rmo
mod
ernu
s.
Sva
tá C
ecíl
ie31
Ačk
oli j
e sv
. Cec
ílie
podl
e ha
giog
racc
kých
text
ů je
dnou
z�n
ejst
arší
ch p
anen
--m
učed
nic,
žijí
cí z
a ča
sů s
v. p
apež
e U
rban
a (H
HH–H
kR),
zm
ínku
o�n
í nen
a-
#$
K
azat
elsk
ý žá
nr v
znik
lý v
e GH
.�sto
letí
, kte
rý p
odle
pra
vide
lné
stru
ktur
y bo
dů a
�pod
bodů
ro
zpra
cová
vá je
dno
konk
rétn
í tém
a.#
%
Živo
t sva
té C
ecili
e di
evě (
PasM
uzA
: JXQ
–YRQ
); D
e sa
ncta
Cec
ilia
(Vor
agin
e GX
XP).
!"
(
U)m
učen
í jak
o př
íběh
Vend
ula
Zajíč
ková
!"
jdem
e an
i v�ř
ímsk
ém D
epos
itio
ma
rtyr
um
ze
>.�s
tole
tí, a
ni v
�kar
tagi
nské
m k
a-le
nd
áriu
, al
e až
v�M
art
yrol
ogiu
m H
iero
nym
ian
um
. Je
jí hi
stor
ická
exi
sten
ce j
e ro
vněž
zp
och
ybňo
ván
a. N
ejst
arší
pam
átku
na
ni
znám
e z�
Kal
ixto
vých
ka-
tako
mb
(>.�s
tole
tí),
do
O.�s
tole
tí je
ale
její
kult
nez
nám
ý (S
axer
QRR
R: TU
>U);
sv
ětic
i je
zas
věce
n p
átý
řím
ský
kost
el (
v�Tr
aste
vere
). Z
a au
tora
nej
star
šího
d
och
ovan
ého
hagi
ogra
Xcké
ho te
xtu
o�sv
. Cec
ílii j
e p
ovaž
ován
Vic
tor d
e V
ita
(Vic
tor�
Vit
ensi
s, O
.�sto
letí
). P
ro li
turg
ické
pot
řeby
a�m
ši b
yly
text
y a�
resp
on-
zori
a se
stav
eny
tak,
že
vzni
kl n
ový
obra
z o�
umuč
ení t
éto
svět
ice.
Dík
y fr
ázi
„ca
nta
nti
bus
org
an
is“
(za
zvuk
u va
rhan
) vz
nikl
o i�
trad
ičn
í p
ojet
í sv
. C
ecíli
e ja
ko p
atro
nky
litu
rgic
ké h
udby
.N
avzd
ory
poz
děj
ším
u vz
niku
hag
iogr
aXck
ých
text
ů o�
Cec
ílii j
e i�v
e Vo
ra-
gino
vě a
�sta
roče
ské
verz
i zac
hová
no n
ěkol
ik d
ůlež
itýc
h t
opoi
z�ž
ánro
vého
p
roto
typ
u p
assi
o; z
cela
jin
á je
ale
nar
ativ
ní s
truk
tura
. Sta
roče
ská
verz
e je
po-
měr
ně p
řesn
ým a
�dos
lovn
ým p
řekl
adem
lati
nsk
é p
řed
loh
y, a
brev
iová
ny js
ou
dod
atky
u�f
akto
graX
ckýc
h ú
daj
ů,32
tak
se
ale
celý
člá
nek
stáv
á vy
prá
vění
m
s�fu
nkc
í nej
en d
idak
tick
ou, a
le i�
zába
vnou
.St
ejn
ě ja
ko v
�hag
iogr
aXck
é ro
man
ci o
�sv.
Just
ýně,
i�zd
e je
pro
vyp
ravě
če
typ
ické
zam
ěřen
í na
„sp
olum
učed
ník
y“ h
lavn
í hr
din
ky.
Exp
ozic
i na
rati
vu
sice
tvo
ří s
vate
bní s
cén
a, v
�níž
je k
řesť
ansk
á d
ívka
, zas
líben
á B
ohu
a�ži
votu
v�
čist
otě,
pro
vdán
a za
poh
ana
Vale
rián
a. O
�své
víř
e vš
ak h
ovoř
í s�V
aler
iáne
m
velm
i raX
nova
ně:
A�k
dyž
ta
no
c p
řišl
a, v
�nie
jžto
měl
a s�
svým
ch
otě
m p
okl
ádán
a b
ýti,
pro
-
mlu
vila
, již
na
svém
po
koji
jsú
c, k
�své
mu
ch
oti
a�ř
kúc:
„M
uo
j p
řěm
ilý c
ho
ti
a�p
řěšl
ech
etn
ý m
lad
ečku
, měl
a b
ych
s�t
ebú
jed
nu
piln
ú v
ěc m
luvi
ti.
Při
sáh
l
li b
y m
i, ch
těl l
i by
to t
ajn
o d
ržět
i.“
Jiej
žto
kd
yž V
aler
ian
slíb
i n
epro
no
siti
, sv
atá
Cec
ilia
k�n
ěmu
vec
ě: „
Mám
ť
jed
no
ho
an
děl
a, je
nžt
oť
mě
velm
i milu
je a
�méh
o t
ěla
snaž
néh
o s
tráž
í. T
en,
uzn
amen
á li,
a�t
y m
ne
i�m
álo
nel
epým
milo
ván
ím d
ote
kl,
inh
ed t
ě u
razí
,
i�zat
ratí
š kv
ět n
ádo
bn
é m
lad
ost
i své
. P
ak li
uzn
amen
á, a
�ty
mě
se c
tí č
istý
m
srd
cem
milu
ješ,
bu
de
tě t
aké
jako
i�m
ě m
ilova
ti a
�uká
že t
ob
ě m
ilost
svú
.“
!
„P
assa
est
aut
em c
irca
ann
os d
omin
i ccx
xv t
emp
ore
Ale
xan
dri
imp
erat
oris
. Alib
i tam
en le
-gi
tur
quod
pas
sa s
it t
emp
ore
Mar
ci A
urel
ii, q
ui im
per
auit
cir
ca a
nno
s d
omin
i ccx
x“ (
Vora
gine
Th
hi: D
e sa
nct
a C
ecil
ia).
K�n
iejž
to V
aler
ian
us
Bu
oží
m p
on
úce
ním
svú
mys
l u
kro
tiv,
vec
ě: „
Ch
ceš
li,
ať b
ych
tvé
j řě
či u
věři
l, to
ho
an
děl
a m
ně
uka
ž. N
eb d
ójd
u l
i to
ho
, je
ž je
st
and
ěl,
jen
žto
tě
milu
je,
uči
ním
vše
, co
mi
káže
š. P
ak l
i n
alez
nu
, a�
ty j
inéh
o
mu
žě n
ež m
ě m
iluje
š, i�
tě i�
jeh
o m
ečem
zab
iem
.“
Jem
užt
o C
ecili
a ve
cě: „
Jakž
brz
o p
ravú
vie
ru p
řijm
eš a
�sě
po
křst
iti k
ážeš
, tak
jeh
o in
hed
uzř
ieti
mo
ci b
ud
eš. P
roto
vst
ana,
jdiž
až
na
třet
í míli
přě
d m
ěsto
tú c
ěstú
, ješ
to s
lóve
Ap
ia, a
�těm
ch
ud
ým, j
ežto
nal
ezn
eš, d
ieš
a�řk
a: C
ecili
a
mě
po
slal
a k�
vám
, ab
yste
mi
uká
zali
on
oh
o c
tnéh
o m
užě
sta
réh
o,
svat
ého
Urb
ana,
neb
k�n
ěmu
jmám
taj
né
po
sels
tvie
. A
�kd
yž t
o je
ho
uká
ží a
�jeh
o ji
ž
uzř
íš, p
ově
z je
mu
všě
cka
slo
va m
á. T
en, j
akž
tě b
rzo
skr
zě s
vatý
kře
st o
čist
í,
tak
sě k
e m
ně
vrát
ě, in
hed
an
děl
a u
zříš
.“
To�V
aler
ian
us
spo
slú
chav
, o
dta
d i
nh
ed v
stav
, ja
kž s
vatá
Cec
ilia
byl
a ro
z-
káza
la,
tak
uči
nil.
Sva
téh
o U
rban
a, a
n m
ezi
svat
ými
hro
by
nic
ě, B
uo
hu
sě
mo
dlí,
nal
ezl.
(P
asM
uzA
: OhO
–Ohk
)
Cec
ílie
dov
ede
svéh
o n
ovom
anže
la p
o V
ia A
pp
ia k
e sv
atém
u U
rban
ovi,
ten
se p
omod
lí a�
zjev
í se
mu
stař
ec, k
terý
mu
pře
dá
zlat
em p
san
é kn
ihy.
Val
e-ri
ánus
se
nech
á p
okřt
ít p
odle
Pís
ma�
– „J
eden
Buó
h, j
edn
a vi
era,
jed
en k
řest
, je
den
Buó
h a�
otec
všě
ch n
ade
všěm
i nám
i“ (
srov
. Ef >
‚O)
(Pas
sKle
mA
f. Q
OOr)
. A
nděl
pak
Cec
ílii a
�Val
eriá
nov
i pře
dá
růžo
vý a
�„by
linn
ý“ v
ěnec
na
znam
ení
čist
oty.
Jejic
h p
říby
tek
je o
d t
é d
oby
pro
stou
pen
neb
esko
u vů
ní j
ako
dok
lad
sv
atéh
o ži
vota
.O
brát
í se
i�Val
eriá
nův
bra
tr n
ber
tius
; vět
ší č
ást c
eléh
o vy
prá
věn
í je
věn
o-vá
na r
ozho
voru
sva
té C
ecíli
e o�
Kri
stu
a�p
odst
atě
jeh
o ut
rpen
í. To
pos
mod
ly,
neb
o sm
rt fu
nguj
e v�
text
u ob
ráce
ně:
Jem
užt
o Q
bu
rciu
s ve
cě:
„Otk
ad t
o v
ieš,
bra
tře
mu
oj,
Val
eria
ne?
“
Val
eria
nu
s o
dp
ově
dě:
„A
nd
ěl b
uo
ží, t
enť
mě
je n
auči
l. Je
ho
žto
ty
také
mo
ci
vid
ěti b
ud
eš, o
tpo
vieš
li s
ě p
oh
ansk
ých
mo
dl a
�sva
tý k
řest
při
jem
še.“
Této
vši
e řě
či p
otv
rzije
sva
tý A
mb
rož.
(P
asM
uzA
: Ohi
)
Dia
logy
o�s
prá
vnos
ti v
íry
a�p
řizn
ání s
e ke
kře
sťan
ství
pok
raču
jí ve
sp
oru
obou
bra
tří s
�řím
ským
sp
rávc
em a
�obr
átí i
�jed
noh
o m
udrc
e. T
en i�
oba
bra-
tři
jsou
pos
tave
ni
pře
d d
ilem
a m
odly
, n
ebo
smrt
a�u
mu
čen
í. Te
prv
e v�
této
fá
zi s
e v�
text
u vr
ací
pří
běh
o�u
muč
ení
sv.
Cec
ílie
za z
ázra
čnéh
o ob
ráce
ní
!"
(
U)m
učen
í jak
o p
říb
ěhVe
ndul
a Z
ajíč
ková
!#
9::�
poha
nů. I
�Cec
ílie
je k
oneč
ně p
osta
vena
pře
d vo
lbu
mod
ly, n
ebo
smrt
, sťa
ta
(pře
d sm
rtí a
le je
ště r
ozdá
svůj
maj
etek
chud
ým) a
�poc
hová
na sv
. Urb
anem
.33
Z�pr
otot
ypu
pass
io js
ou v
�této
hag
iogr
aMck
é ro
man
ci p
říto
mné
nás
ledu
-jíc
í prv
ky: t
opos
mod
ly, n
ebo
smrt
, anc
illa
Dei
, jak
Cec
ílii n
azýv
á sv
. Urb
an, a
mor
m
ortis
(C
ecíli
e sp
ěchá
vst
říc
smrt
i), A
lmac
hiov
o ob
vině
ní s
v. C
ecíli
e z�
„ne-
mou
dré“
vír
y a�
aluz
e na
Pilá
tův
rozh
ovor
s�K
rist
em v
�sou
dním
pro
cesu
se
sv.�C
ecíli
í, kt
erou
pov
ažuj
eme
za im
itatio
Chr
isti:
K�n
iejž
to A
lmac
hiu
s ve
cě:
„Neš
čast
ná
die
vko
, zd
a to
ho
nev
ieš,
ež
mám
mo
c ži
viti
i�u
mrt
viti
?“
K�n
ěmu
žto
on
a ve
cě:
„Do
líči t
oh
o, j
ež n
enie
pro
ti o
bec
néj
pra
vdě
smen
til,
neb
živ
ot
otj
ieti
mó
žeš,
ale
ko
ho
ž u
mrt
víš,
to
mu
živ
ota
vrá
titi
nem
óže
š.“
(P
asM
uzA
: W:X
–W:9
)
Opr
oti t
omu
je te
xt d
oslo
va p
řesy
cen
nový
mi m
otiv
y a�
topo
i, vč
etně
to-
poi v
ysok
ého
rodu
a�k
rásy
, mot
ivu
kajíc
nost
i a�ž
íněn
ého
rouc
ha, k
teré
Cec
í-lie
tajn
ě no
sí n
a vl
astn
í sva
tbě,
a�rů
žové
ho v
ěnce
.
Sva
tá J
ust
ýna3
4
Nej
star
ší p
říbě
h o�
sv. J
ustý
ně a
�bis
kupu
Cyp
rián
ovi z
�Ant
ioch
ie je
dat
ován
již
do ro
ku X
^: (
Con
vers
io Ju
stin
ae e
t Cyp
rian
i a�n
a ně
nav
azuj
ící C
onfe
ssio
seu
pae-
nite
ntia
Cyp
rian
i a�p
ozdě
ji m
arty
rium
, Pas
sio
Cyp
rian
i et J
ustin
ae).
Od
počá
tku
je st
ěžej
ní p
osta
vou
sv. C
ypri
án z
�Ant
ioch
ie,3
5 kte
rý b
yl je
ště
jako
poh
ansk
ý ko
uzel
ník
do k
řesť
ansk
é dí
vky
Just
ýny
zam
ilová
n, tř
ikrá
t se
s�ďá
blov
ou p
o-m
ocí p
okus
il ji
svés
t, al
e na
kone
c uz
nal ď
áblo
vu p
rohr
u,36
při
jal j
ejí s
ilnou
„A
�jejie
tělo
svat
ý U
rban
us m
ezi s
vatý
mi b
isku
py p
ocho
vav,
jejie
duo
m B
uohu
na
čest
pos
vě-
til,
amen
“ (P
asM
uzA
: W:9
)�–
jedn
á se
o�p
ozdě
jší k
oste
l v�ří
msk
é čt
vrti
Tra
stev
ere.
"
Živo
t sva
té Ju
stin
y dě
vicě
dok
onán
(Pa
sMuz
A: ^
:b–^
:c);
De
sanc
ta Iu
stin
a (V
orag
ine
beef
).
#
Čas
to, u
ž od
poč
átků
, je
ale
zam
ěňov
án se
sv. C
ypri
ánem
�– b
isku
pem
z�K
artá
ga (
u�Ř
ehoř
e N
aziá
nské
ho, P
rude
ntia
a�v
�nep
osle
dní ř
adě
i�u�Ja
kuba
de
Vora
gine
, kdy
ž pí
še, ž
e „S
anct
us a
u-te
m C
ypri
anus
mar
tyri
bus
epis
tola
s se
pe m
itte
bat
et e
os in
cer
tam
ine
robo
raba
t“ (
Vora
gine
be
ef: D
e sa
ncta
Ivst
ina;
mín
ěny
jsou
dop
isy
sv. C
ypri
ána
z�K
artá
ga);
ste
jně
je t
omu
u�st
aroč
eské
ve
rze.
$
„J
emuž
to C
ypri
an v
ěcě:
‚Vid
íš li
, ež
jsi i
�ty p
řěm
ožen
, zač
stoj
í vše
ckna
moc
hub
ená
vašě
, ež
nem
óžet
e je
dné
děve
čky
přěm
oci,
ale
ona
nad
vám
i, co
ž jie
j lib
o, p
áše!
A�p
roto
ž ch
ci to
mu,
aby
m
i pov
ěděl
, čí m
ocí o
na to
čin
í, od
koh
o li
ona
tu m
oc m
á?‘ K
�tom
u di
ábel
vec
ě: ‚C
hceš
li m
i při
-si
eci,
jež
mi n
eost
aneš
, pro
nesu
ť, ot
kadť
tu m
oc m
á‘“
(Pas
Muz
A: ^
:^).
víru
a�s
tal s
e bi
skup
em. N
ový
poha
nský
kně
z se
neú
spěš
ně s
naží
oba
svě
tce
přem
luvi
t k�m
odlo
služ
bě a
�zač
ne je
muč
it, s
ám je
ale
zab
it. C
ypri
án i�
Just
ýna
jsou
nak
onec
sťat
i a�je
jich
osta
tky
přev
ezen
y do
Řím
a, p
ohan
ský
kněz
je sp
á-le
n oh
něm
, v�n
ěmž
chtě
l nej
prve
oba
svat
é um
učit
.Zl
atá
lege
nda
kom
binu
je v
šech
ny tř
i tex
ty (B
aum
eist
er q
::::
9:q
–9:X
). V
e Zl
até
lege
ndě i
�v�P
assi
onál
u al
e ti
tul t
extu
nál
eží s
v. Ju
stýn
ě, n
ikol
i Cyp
rián
ovi.
Vzhl
edem
ke
kom
bina
ci tř
í tex
tů, z
�nic
hž p
ouze
jede
n ná
leží
z�h
ledi
ska
ge-
nolo
gick
ého
k�žá
nru
pass
io, n
ení u
ž na
rati
vní s
ložk
a um
učen
í gra
dací
ce-
lého
vyp
rávě
ní, a
le p
ouze
jaký
msi
stru
čným
dov
ětke
m.
Těži
ště
celé
ho p
říbě
hu s
počí
vá v
�exe
mpl
ární
sva
tost
i Jus
týni
ně a
�v�k
on-
verz
i je
dnoh
o z�
jejíc
h ná
padn
íků,
kou
zeln
íka
Cyp
rián
a. M
otiv
při
volá
ní
ďábl
a na
pom
oc a
�čar
oděj
nick
é pr
akti
ky p
ohan
ů, p
raný
řova
né ji
ž ve
Sku
tcíc
h ap
ošto
lů, s
e vy
skyt
ují i
�v�č
lánc
ích
o�ap
ošto
lech
; Ber
schi
n v�
tom
to m
otiv
u sp
at-
řuje
rysy
tzv.
kou
zeln
ické
ho ro
mán
u (B
ersc
hin
befW
: e9)
, prv
ek p
řivo
lání
ďáb
la
na p
omoc
býv
á po
klád
án z
a pů
vod
faus
tovs
kého
mot
ivu
smlo
uvy
s�ďá
blem
(B
aum
eist
er q
::::
9:q
–9:X
).R
oli s
vůdc
e zd
e ne
plní
jako
v�ji
ných
hag
iogr
aMck
ých
rom
ancí
ch p
ohan
-sk
ý vl
adař
, ale
ďáb
el v
�lids
kých
služ
bách
; zás
adní
rozd
íl sp
očív
á v�
prom
yšle
-ně
jším
tém
atu
dial
ogu
(nen
í to
čern
obílý
spor
, v�n
ěmž
se je
dnoz
načn
ě up
lat-
ňuje
topo
s mod
ly, n
ebo
smrt
):
To d
iáb
el p
uo
věd
ěv,
sě v
�tvá
ř p
anen
skú
pro
měn
iv,
k�sv
atéj
Ju
stin
ě p
řiše
d,
vecě
: „A
j, d
ievk
o š
lech
etn
á, t
oť
k�to
bě
jdu
s�t
iem
úm
ysle
m,
chti
ec s
�teb
ú
v�či
sto
tě n
avěk
y b
ydlit
i. A
le p
rosi
teb
e, p
ově
z m
i prv
é, k
terá
naj
í za
to o
d-
pla
ta o
d B
uo
ha
bu
de?
“
K�t
om
u s
vatá
Ju
stin
a ve
cě:
„Za
mal
á u
trp
enie
vel
iká
nám
a o
dp
lata
pří
de.
“
K�t
om
u d
iáb
el v
ecě:
„P
ann
o m
ilá, p
roče
ž je
st t
o B
uo
h ř
ekl t
ehd
y, k
dyž
člo
-
věka
stv
oři
l: ‚
Ro
sťte
a�p
loď
te s
ě a�
nap
lňte
zem
i?‘
Str
ach
mě
jest
vel
mi,
bu
-
dev
a li
v�či
sto
tě b
ydlit
i, b
ud
eva
sě B
uo
žiem
u p
řiká
zán
í pro
tivi
ti, c
hti
ec s
ob
ě
od
pla
ty d
ob
yti,
u�B
uo
ží h
něv
up
adn
eva!
“
To m
luvě
diá
bel
, p
očě
srd
ce t
é sv
até
die
vky
ve z
lém
myš
len
í za
žieh
ati
tak
siln
ě, e
ž již
po
mys
léše
, ch
tiec
po
jeh
o r
adě
po
stú
pit
i. A
však
brz
o s
ě n
avrá
-
tivš
i, a�
jež
diá
bel
s�n
í m
luví
, uro
zum
ěvši
, po
čě s
ě in
hed
zn
amen
ím s
vaté
ho
kříž
ě že
hn
ati,
a�in
hed
ten
diá
bel
přě
d n
í zm
isal
. (P
asM
uzA
: ^:X
–^:9
)
!"
(
U)m
učen
í jak
o p
říb
ěhVe
ndul
a Z
ajíč
ková
!#
Svat
á Ju
stýn
a od
poví
dá b
iblic
kým
jazy
kem
a�ž
ehná
se z
nam
ením
kří
že�–
dá
vá ta
k čt
enář
i náv
od, j
ak re
agov
at n
a m
ilost
né p
okuš
ení.
Z�pr
otot
ypu
pass
io z
ůsta
l v�te
xtu
pouz
e to
pos m
odly
, neb
o sm
rt a
�obv
iněn
í kř
esťa
nky
z�m
orov
é rá
ny (
kter
ou v
e vy
práv
ění
způs
obil
ďábe
l, ab
y se
po-
mst
il). Z
nam
ení k
říže
je sy
mbo
l pou
žíva
ný a
ž po
zděj
i.O
prot
i své
lati
nské
pře
dloz
e je
pas
sion
ální
ver
ze p
ouze
zkr
ácen
a v�
po-
pisu
ďáb
lový
ch p
okus
ů sv
ést
Just
ýnu
a�je
vyn
echá
n je
den
ze z
ávěr
ečný
ch
údaj
ů o�
tom
, kde
jsou
v�Ř
ímě
oba
svět
ci p
ohřb
eni,
a�př
esně
jší d
atac
e je
jich
smrt
i.37
Abr
evia
ci v
�tom
to m
ístě
inte
rpre
tuje
me
jako
vyn
echá
ní ú
daje
pro
če
ské
reci
pien
ty n
edůl
ežit
ého.
38
V�t
éto
hagi
ogra
Tcké
rom
anci
s�v
livem
žán
ru kouzelnického románu n
a zá
-kl
adě
topi
ky, m
otiv
ů a�
nara
tivn
í str
uktu
ry v
idím
e fu
nkci
záb
avno
u př
eva-
žova
t na
d fu
nkcí
did
akti
ckou
. Vyp
rávě
ní p
říliš
dlo
uhé
na t
o, a
by b
ylo
po-
užit
o ja
ko e
xem
plum
v�k
ázán
í, na
víc
s�at
rakt
ivní
záp
letk
ou a
�fau
stov
ským
m
otiv
em ta
k po
važu
jem
e�–
i�ve
vzta
hu k
�jeho
výc
hodn
ímu
půvo
du�–
za
je-
den
z�ne
jpok
roči
lejš
ích
příp
adů
proc
esu
zesv
ětšt
ění n
ábož
ensk
é lit
erat
ury
a�pr
oces
u romancizace
.
Zá
věre
m
Žádn
é z�
Vora
gino
vých
ani
ze
star
očes
kých
pas
sion
ální
ch h
agio
graT
ckýc
h te
xtů
o�sv
atýc
h pa
nnác
h-m
učed
nicí
ch z
�dob
y kř
esťa
nské
ho st
arov
ěku
nem
á sv
ou p
ůvod
ní p
ředl
ohu
v�do
bě, k
dy v
znik
ala
půvo
dní a
kta
a�pa
ssio
nes.
Žán
-ro
vý p
roto
typ
akta
nen
í opr
oti p
assi
o ve
výv
oji d
ále
reWe
ktov
án, n
ejst
arší
pů-
vodn
í pře
dloh
y k�
nim
vzn
ikal
y až
v�d
obě,
kdy
v�ž
ánru
pas
sio
prob
íhal
a te
n-de
nce
směr
em k
�nar
ativ
izac
i, te
dy o
d ko
nce
X.�s
tole
tí, a
le v
ětši
na z
�nic
h m
á sv
ůj p
ůvod
až
v�Y.
–Z.�s
tole
tí. P
řest
o je
v�tě
chto
pův
odní
ch p
ředl
ohác
h do
bře
patr
ný m
odel
pas
sio,
kte
rý s
e os
vědč
il dř
íve,
s�p
ůvod
ním
inve
ntář
em t
opoi
(modly, nebo smrt
, imitatio Christi, ancilla Dei
, sponsa Christi,
touh
a po
smrt
i, ně
-kd
y i�p
oděk
ován
í za
rozs
udek
smrt
i) a
�pře
devš
ím s�
dial
ogem
, kte
rý se
vyv
inul
z�
půvo
dníh
o so
udní
ho v
ýsle
chu
obža
lova
ného
kře
sťan
a a�
řím
skéh
o ho
dnos
-tá
ře. T
ende
nce
k�at
rakt
iviz
aci p
říbě
hu g
rado
vala
ve
vrch
olné
m s
třed
ověk
u
&'
„Nun
c au
tem
, ut d
icit
ur, P
lace
ntie
requ
iesc
unt.
Pass
i sun
t aut
em v
ii ka
l. O
ctob
res c
irca
an-
nos d
omin
i ccl
xxxv
ii su
b D
iocl
etia
no“
(Vor
agin
e bZ
Zc: De sancta Ivstina
).&
)
V�té
to o
tázc
e by
byl
náp
omoc
en p
odro
bněj
ší v
ýzku
m ú
cty
ke sv
até
Just
ýně
a�sv
atém
u C
yp-
rián
ovi v
�čes
kých
zem
ích.
(teh
dy p
řiby
ly p
řede
vším
top
oi u
roze
ného
pův
odu
a�kr
ásy)
, kdy
byl
y pa
s-si
ones
ovl
ivně
ny s
věts
kou
rom
ancí
a�z
ačal
y kr
omě
funk
ce e
xem
plár
ní, d
i-da
ktic
ké p
lnit
funk
ci z
ábav
nou.
Pod
stat
nou
prom
ěnou
pro
šlo
poje
tí ď
ábla
: za
tím
co v
�pův
odní
ch a
ktec
h a�
pass
ione
s by
l po
han
nást
roje
m ď
áblo
vým
, v�
pozd
ější
ch te
xtec
h se
tran
sfor
mov
al d
o ďá
bla
pers
oniT
kova
ného
.Sp
olu
s�na
rati
vním
vliv
em s
věts
ké r
oman
ce m
ěly
zejm
éna
na h
agio
gra-
Tcké
tex
ty o
�sva
tých
žen
ách
vliv
dob
ové
soci
ální
poh
nutk
y. P
anny
-muč
ed-
nice
jsou
nej
en d
íky
svém
u pr
olit
í krv
e vz
orem
svěd
ka v
íry,
ale
také
ideá
lním
i že
nam
i nej
en s�
křes
ťans
kým
i ctn
ostm
i, al
e i�s
�odv
ahou
vzd
orov
at a
�rozh
odo-
vat
o�sv
ém ž
ivot
ním
osu
du p
odle
svo
bodn
é vů
le (
včet
ně z
acho
vání
čis
toty
a�
odm
ítnu
tí s
ňatk
u, n
aklá
dání
s�m
ajet
kem
). S
věts
ká r
oman
ce t
ak o
vliv
nila
ge
nezi
nov
ého
žánr
u, h
agio
graT
cké
rom
ance
, a�z
načn
ě sb
lížila
svět
skou
lite
-ra
turu
s�ná
bože
nsko
u a�
hist
oric
kou
(ve
smys
lu fa
ktog
raTč
nost
i) s�
Tkcí
.
PR
AM
EN
Y
Acta
Sancto
rum
Data
base
on C
D-R
om
, So&
war
e ve
rsio
n /.
11.�3
445–
5115
Pas
Muz
APa
ssio
nál t
zv. M
uzej
ní (
Geb
auer
ův, J
uhnů
v) (
Kni
hovn
a N
árod
ního
muz
ea: I
II D
//)
Pas
Kle
mA
Pass
ioná
l, do
psán
roku
3C4E
(N
árod
ní k
niho
vna
ČR
: XV
II C
E5)
Vo
ragi
ne, J
akub
de
(Var
azze
, Iac
op
o d
a)34
4H L
egen
da a
urea
, ed.
Gio
vann
i Pao
lo M
aggi
oni (
Tava
rnuz
ze: S
ISM
EL�–
Edi
zion
i de
l�Gal
luzz
o; M
illen
nio
med
ieva
le T
esti
Z/C
)
LIT
ER
AT
UR
A
Bau
mei
ster
, :eo
frie
d51
11 [
34H1
]]
„Cyp
rian
v. A
ntio
chia
“, in
Lex
ikon
des
Mitt
elal
ters
5 (
Stut
tgar
t:
J.�B.
�Met
zler
�Ver
lag)
, s.�/
15–/
1CB
ersc
hin,
Wal
ter
34HZ
Bio
grap
hie
und
Epoc
hens
til im
late
inisc
hen
Mitt
elal
ter 3
. Von
der
„Pa
ssio
Per
petu
ae“
zu�d
en�„
Dia
logi
“ G
rego
rs d
es G
ross
en. Q
uelle
n un
d U
nter
such
unge
n zu
r lat
eini
sche
n Ph
ilolo
gie
des�M
ittel
alte
rs H
(St
uttg
art:
Hie
rsem
ann)
51
1/ B
iogr
aphi
e un
d Ep
oche
nstil
im la
tein
ische
n M
ittel
alte
r E. K
lein
e To
pik
und
Her
men
eutik
de
r mitt
ella
tein
ische
n Bi
ogra
phie
. Reg
ister
zum
Ges
amtw
erk.
Que
llen
und
Unt
ersu
chun
gen
zur�l
atei
nisc
hen
Philo
logi
e de
s Mitt
elal
ters
3E (
Stut
tgar
t: H
iers
eman
n)B
rets
cher
-Gis
inge
r, C
harl
ott
e�–
Mei
er, :
om
as (
eds.
)51
11 L
exik
on d
es M
ittel
alte
rs. C
D-R
OM
(St
uttg
art:
J.�B
.�Met
zler
�Ver
lag)
Can
tor,
No
rman
F.
5115
[51
13]
In th
e W
ake
of th
e Pl
ague
. Fe
Blac
k D
eath
and
the
Wor
ld�It
Mad
e (N
ew Y
ork:
Pe
renn
ial)
!"
(
U)m
učen
í jak
o př
íběh
!
Caz
elle
s, B
rigi
tte
!!
e
Lady
as
Sain
t. A
�Col
lect
ion
of
Fren
ch H
agio
grap
hic
Rom
ance
s of
th
e
irte
enth
Cen
tury
(P
hila
del
phi
a: U
nive
rsit
y of
Pen
sylv
ania
Pre
ss)
Coo
per
, Kat
e�–
Hill
ner,
Julia
5667
Rel
igio
n, D
ynas
ty a
nd
Pat
ron
age
in E
arly
Ch
rist
enia
n R
ome,
788
–:8
8 (C
amb
rid
ge: C
amb
rid
ge
Uni
vers
ity
Pres
s)D
uboi
s, Ja
cque
s 56
66 „
Kat
hari
na“,
in L
exik
on d
es M
itte
lalt
ers
> (S
tutt
gart
: J.�B
.�Met
zler
�Ver
lag)
, s.�
6EF–
6E!
Gau
nt, S
imon
e56
66 „
Rom
ance
and
oth
er g
enre
s“, i
n R
ober
ta L
.�Kru
eger
(ed
.):
e C
ambr
idge
com
pan
ion
to�m
edie
val r
oman
ce (
Cam
bri
dge
: Cam
bri
dge
Uni
vers
ity
Pres
s), s
.�I>–
E6G
rub
er, J
oach
im56
66 [
!F6
O]
„Enn
odiu
s, M
agnu
s Fe
lix“,
in L
exik
on d
es M
itte
lalt
ers
Y (S
tutt
gart
: J.
�B.�M
etzl
er�V
erla
g), s
.�56
>–56
EPi
lsw
orth
, Cla
re56
66 „
Dat
ing
the
Ges
ta m
arty
rum
: a�m
anus
crip
t-b
ased
app
roac
h“, E
arly
Med
ieva
l Eur
ope
!,
č.�Y
, s.�Y
6!–
Y5I
Saue
r, H
ans
5666
[ !
F6O
] „J
ulia
na“,
in L
exik
on d
es M
itte
lalt
ers
> (S
tutt
gart
: J.�B
.�Met
zler
�Ver
lag)
, s.�F
66Sa
xer,
Vic
tor
5666
[ !
F6nn
] „C
aeci
lia“,
in L
exik
on d
es M
itte
lalt
ers
5 (S
tutt
gart
: J. B
. Met
zler
Ver
lag)
, s.�
YII
Scor
za B
arce
llona
, Fra
nces
co56
66 [
!F6
O]
„Luc
ia v
. Syr
akus
“, in
Lex
ikon
des
Mit
tela
lter
s >
(Stu
ttga
rt: J
.�B.�M
etzl
er�V
erla
g),
s.�5
>F–
5 >!
Stou
ck, M
ary-
Ann
(ed
.) !
!! M
edie
val S
ain
ts. A
�Rea
der.
Rea
din
gs in
med
ieva
l civ
iliza
tion
s an
d cu
ltur
es I
(To
ront
o:
Bro
advi
ew P
ress
)Šu
brt
, Jiř
í56
6! „
Sang
uis
mar
tyru
m, s
emen
chr
isti
anor
um: i
dea
muč
edni
ctví
v�r
ané
círk
vi“,
in P
etr
Kit
zler
(e
d.)
: Pří
běh
y ra
ně
křes
ťan
skýc
h m
učed
ník
ů. V
ýbor
z�n
ejst
arší
lati
nsk
é a�
řeck
é m
arty
rolo
gick
é
liter
atur
y (P
raha
: Vyš
ehra
d),
s.�
>–IF
Trac
y, L
aris
sa56
6Y W
omen
of
the
Gilt
e Le
gen
de. A
�Sel
ecti
on o
f M
iddl
e A
ges
Sain
ts L
ives
(C
amb
rid
ge:
D.�S
.�Bre
wer
)V
idm
anov
á, A
nežk
a !
!F „
Sple
titá
ces
ta Z
laté
lege
ndy
do
česk
é lit
erat
ury“
, in
Jaku
b d
e V
orag
ine:
Leg
enda
aur
ea
(Pra
ha: V
yšeh
rad
), s
.�!–
YEW
imm
er, E
rich
5666
[ !
F6O
] „B
arb
ara“
, in
Lexi
kon
des
Mit
tela
lter
s (
Stut
tgar
t: J.
�B.�M
etzl
er�V
erla
g),
s.� I
Y5–
IYY
Wog
an-B
row
ne, J
ocel
yn56
6 S
ain
ts’ l
ives
an
d w
omen
’s�li
tera
ry c
ultu
re c
. ZZ[
8–Z7
88. V
irgi
nit
y an
d it
s A
uth
oriz
atio
ns
(Oxf
ord
: O
xfor
d U
nive
rsit
y Pr
ess)
Nov
é hr
anic
e vy
práv
ění
aneb
Vyp
ráví
dra
ma
pří
běh
y?
Ale
š M
ere
nu
s
Můž
e d
ram
a vy
prá
vět
pří
běh
? To
je k
líčov
á ot
ázka
pro
tot
o p
ojed
nán
í, al
e i�
pro
sou
časn
ou t
eori
i d
ram
atu
a�lit
erár
ní
teor
ii, p
roto
že j
ejí
zod
pov
ězen
í p
odst
atný
m z
půs
obem
ovl
ivň
uje
cháp
ání
dra
mat
u ja
ko l
iter
árn
ího
dru
hu.
V
�zás
adě
se n
abíz
ejí d
vě m
ožn
é od
pov
ědi.
Buď
dra
mat
u sc
hop
nos
t vyp
rávě
t p
říb
ěhy
upře
me
(to
je tr
adič
něj
ší p
říst
up),
neb
o m
u ji
při
znám
e. Já
se d
omn
í-vá
m, a
�pře
des
ílám
to ji
ž v�
úvod
u, ž
e d
ram
a tu
to s
chop
nos
t má.
Pro
ti to
mut
o ná
zoru
vša
k st
ojí n
ěkte
ré k
anon
ické
kon
cep
ce v
yprá
věn
í, kt
eré
jsou
i�v�
sou-
časn
osti
stá
le v
elm
i p
opul
árn
í. A
si n
ejzn
áměj
ším
od
půr
cem
šir
šíh
o p
ojet
í vy
prá
vění
je
fran
couz
ský
nar
atol
og G
érar
d G
enet
te,
kter
ý p
řed
stav
il sv
ou
teor
ii vy
prá
věn
í v�č
lán
ku z
�pol
ovin
y še
des
átýc
h le
t (U
VWW)
, naz
van
ém „
Hra
-ni
ce v
yprá
věn
í“ (
Gen
ette
[\\
[). P
roto
že je
ho
pos
toj k
�dan
ému
pro
blém
u je
d
iam
etrá
lně
odliš
ný
od t
oho,
kte
rý z
de
chci
pře
dst
avit
, věn
uje
se p
odst
atn
á čá
st m
ého
text
u p
rávě
pol
emic
e s�
tout
o vl
ivno
u G
enet
tovo
u ko
nce
pcí
. Nej
-p
rve
se p
okus
ím p
řibl
ížit
čte
nář
i koř
eny,
z�n
ich
ž je
ho
poj
etí v
yrůs
tá (
odtu
d
krát
ký n
ávra
t d
o an
tiky
). P
oté
bud
u ze
vrub
ně a
nal
yzov
at v
šech
ny
tři p
ilíře
, na
nic
hž je
ho m
odel
vyp
rávě
ní s
tojí�
– n
ásle
dně
se
je p
okus
ím z
poc
hyb
nit
či
ales
poň
osl
abit
jejic
h p
latn
ost.
V�z
ávěr
u st
udie
pak
nas
tín
ím, j
akým
i sm
ěry
se u
bírá
souč
asn
á n
arat
olog
ie. V
�zás
adě
anal
ytic
ký p
ostu
p o
kraj
ově
dop
lním
od
kazy
k�d
ějin
ám t
eori
e vy
prá
věn
í. O
mez
ím s
e p
řito
m p
ro s
rovn
ání n
a n
ě-ko
lik z
ásad
ních
okr
uhů
a�p
ojm
ů ve
výk
lad
ech
bad
atel
ů, k
teří
se
věnu
jí p
ro-
blem
atic
e vy
prá
věn
í v�d
ram
atu.
Obsah
Inte
rmed
iáln
í po
etik
a p
říb
ěhu
: úvo
dem
Alic
e Je
dlič
ková
…
,
Inte
rmed
ia p
oet
ics
of s
tory
: In
tro
du
ctio
nAl
ice
Jedl
ičko
vá
…
-.A
ko
pri
esto
r ro
zprá
va p
ríb
eh o
�an
este
tik
e al
ebo
Čo
maj
ú
spol
očn
é G
rego
ry C
rew
dso
n a
�Mon
ika
Kom
pan
íkov
áD
anie
la L
ešov
á …
23
Juli
us
Pay
er a
�Zá
liv
sm
rti
Jitka
Baž
anto
vá
…
,-N
evin
ná
s�či
ern
ym ž
ilk
ovan
ím. P
ríb
eh „
por
trét
u B
eatr
ice
Cen
ci“
Petr
a Po
lláko
vá
…
.3D
ekad
entn
í pro
lnu
tí li
tera
tury
a�u
měn
í v�t
vorb
ě Fé
lici
ena
Rop
seBa
rbor
a Pů
tová
…
9:
(U)m
uče
ní j
ako
pří
běh
. Nad
po
dob
ou p
assi
o a�
jeh
o n
arat
ivn
ími
pro
měn
ami v
e Zl
até
lege
ndě
a�st
aro
česk
ém P
assi
onál
uVe
ndul
a Za
jíčko
vá
…
33.N
ové
hra
nic
e vy
prá
věn
í an
eb V
yprá
ví d
ram
a p
říb
ěhy?
Aleš
Mer
enus
…
3F
3V
ýraz
ové
kat
egór
ie a
ko
opor
y d
ivad
eln
ej a
dap
táci
e b
alad
y Ja
nk
a�K
ráľa
Po
vesť
Sidó
nia
Sem
anov
á …
3.
.
Vzo
rová
sam
oob
slu
ha
řízn
utá
�an
tik
ou. S
cén
ován
í pří
běh
u
a�p
říb
ěh s
cén
ován
í. N
arat
ivn
í str
ukt
ura
ser
iálu
Žen
a za
pul
tem
Šim
on D
omin
ik
…
3:3
Spec
iOk
a se
riál
ové
adap
tace
(o
d�p
očá
tků
až
po
sou
časn
ost)
Anet
a Za
tlouk
alov
á …
-3
OTe
orie
ser
iálo
vé O
kce
. Mož
né
cest
y n
arat
olog
ické
an
alýz
y te
levi
zníh
o se
riál
uR
adom
ír D
.�Kok
eš
…
--9
„Za
chví
li m
i zač
íná
Uli
ce…
“ an
eb R
ozd
ílné
pří
stu
py
v�u
žití
ří
zené
a�n
eříz
ené
seri
ality
Eva
Kva
snič
ková
…
-,
9V
�kra
jin
e u
kry
tej p
od
vie
čkam
i. P
oku
s o�
inte
rpre
táci
u Q
lmu
Ja
na
Švan
kmaj
era
Něc
o z�
Alen
ky v
o vz
ťah
u k
�lite
rárn
ej p
red
loh
e Le
wis
a C
arro
llaJá
n K
ralo
vič
…
-92
Au
tors
ký
tým
…
2OO
Sum
mar
y …
23
OSe
znam
vyo
bra
zen
í / L
ist
of Il
lust
rati
ons
…
239
Bar
evn
á p
řílo
ha
…
2-3
Jmen
ný
rejs
třík
…
22
\
Top Related
Copyright © 2022 FDOKUMEN
