SEMINÁRNÍ PRÁCE

Návykové látky vespolečnosti

Předmět: Základy společenských věd

Vyučující: Mgr. Michal Kříž

1

Tereza Jurášková

Gymnázium Kroměříž, 2012/2013

2

PROHLÁŠENÍ:

Prohlašuji, že jsem seminární práci zpracovala samostatně aže jsem uvedla použitou literaturu a internetové zdroje, které jsem použila ke zpracování této práce.

V Kroměříži dne 28.12.2012 Tereza Jurášková

Obsah

Obsah....................................................3Úvod.....................................................41. Návykové látky........................................51.1 Co je návyková látka.................................51.2 Historické počátky užívání návykových látek..........52. Nejčastěji zneužívané návykové látky..................72.1 Halucinogeny.........................................72.1.1 Marihuana..........................................72.1.2 Hašiš..............................................92.1.3 LSD................................................92.2 Opiáty..............................................102.2.1 Opium.............................................102.2.2 Morfin............................................112.2.3 Kodein............................................122.2.4 Heroin............................................122.3 Stimulanty..........................................142.3.1 Kokain............................................142.3.2 Crack.............................................153. Drogová závislost....................................16

3

3.1 Charakteristika závislosti..........................163.2 Vznik závislosti....................................163.2.1 fáze experimentální...............................163.2.2 fáze – sociální užívání...........................173.2.3 fáze – každodenní užívání.........................173.2.4 fáze – užívání k dosažení normálu.................173.3 Členění drogové závislosti..........................183.4 Situace v České republice...........................184. Léčba................................................20Závěr...................................................21Použitá literatura......................................22

Úvod

Ve své seminární práci se zabývám problematikou drog

dnešní společnosti. Rozhodla jsem se pro to toto téma,

protože je velmi diskutované a zvláště v posledních letech

se mu věnuje více pozornosti, i když ne ze samého důvodu,

jako jsem se mu věnovala já.

Žijeme v době, kdy není nic úplně jednoduché, přibývají

problémové situace v zaměstnání, ve škole a hlavně ve

společnosti. Pod nátlakem těchto faktorů dojde někdy

k tomu, že člověk sáhne po droze. Proto se v posledních

letech drogy dostávají i do společnosti obyčejných lidí a

už dávno se nevyskytují jen mezi filmovými hvězdami.

Obliba užívání legálních i nelegálních drog se u nás

stále zvyšuje a soustředí se do věkových skupin mezi 19 až4

30 lety. Součástí jejich života se stávají alkohol a

cigarety, ale i nelegální drogy, jako je marihuana či

hašiš. Typickým uživatelem drog již není jako dřív

narkoman, který se bez pomoci nemůže zbavit závislosti.

Mnohem více jsou to průměrně úspěšní lidé, kteří užívají

drogu příležitostně, jako například na diskotékách a

večírcích, kde o drogu není nouze.

Cílem této seminární práce je charakterizovat drogovou

scénu v České republice i okolních státech, jaké drogy

nejvíce ohrožují světovou populaci. Dál definovat drogovou

závislost, příčiny vzniku a fáze vzniku a hlavně zamyslet

se nad tímto aktuálním problémem.

1. Návykové látky1.1 Co je návyková látka

Návyková látka (psychoaktivní droga, psychotropní

látka, omamná látka a také nepřesně droga) je chemická

látka působící na centrální nervovou soustavu, která mění

mozkové funkce a způsobuje dočasné změny ve vnímání,5

vědomí, náladě a chování. Bývá využívána záměrně

k rekreačním účelům, pro rituální a duchovní účely, jako

nástroj pro studium a rozšíření mysli nebo jako léčivo.

Drogy v užším slova smyslu jsou látky, které se

využívají ke změně duševního stavu a chování a musí

splňovat některé podmínky:

mají psychotropní účinek, tudíž ovlivňují

prožívání reality (jedná se o změny v myšlení,

vnímání, nálady, podráždění, útlumu a chování)

mohou vyvolat závislost

Droga pochází z arabského slova „durana“ – léčivo. V

českém jazyce označuje upravenou surovinu nerostného,

živočišného nebo rostlinného původu určenou k přípravě

léků. Dnes se slovo droga spojuje s něčím nelegálním a

škodlivým. Nesmíme opomenout ani její pozitivní účinky,

kterých lidé využívají. Každá droga má svá rizika velká i

malá. Lidé by o nich měli být dostatečně informováni a na

základě těchto informací k nim přistupovat.

1.2 Historické počátky užívání návykových látek

Drogy provázejí člověka již po staletí. Pro představu uvádím několik

příkladů z historie, kde se poukazuje na těsnou návaznost vývoje lidstva s

vývojem zneužívání různých látek.

Archeologické nálezy přinášejí nejstarší důkazy o zneužívání konopí

setého, které je také nejstarší rostlinou pěstovanou výhradně pro účinky na

6

centrální nervový systém. V dobách minulých patřilo mezi užitkové rostliny –

např. ve staré Číně tvořilo společně s rýží, sojovými boby, prosem a ječmenem

pět základních plodin. Již dva tisíce let se pěstuje prakticky po celém světě pouze

pro své drogové účinky. O konopí setém najdeme zmínky u starých Asyřanů (9.

století př.n.l.), u Hérodota (míchání s myrtou a vínem), Epikura (uvádí se na

seznamu „delikates“, Pilina („listy vzbuzující smích“), u Galena (popisuje druh

zábavy obvyklý v tehdejší době v jižní Itálii: hostům byla podávána semena

konopí setého a společnost se tak bavila jejich žvatláním v intoxikaci). O konopí

se zmiňuje původní Starý zákon i aramejský překlad jako o látce způsobující

intoxikaci a také jako o kadidlu. Největšího rozmachu a uctívání se dostalo

konopí v Indii, kde bylo považováno za jednu z pěti posvátných rostlin. Bylo

spojováno s lokálně oblíbenými božstvy. Je spjato s hinduistickým náboženstvím

a jako takové se pěstuje v mnoha domácnostech.

Jako požitková látka se však drogy začínají více využívat až s rozvojem

technických věd v 17. století, kdy se rozvíjí syntetická výroba nových látek. Éru

moderního abúzu drog jako vážného společensko-patologického fenoménu v

českých zemích odstartoval v posledních dvou desetiletích morfin.1

Další drogou v období mezi dvěma světovými válkami je kokain, který se v

Československu rozšiřuje především v prostředí umělců a společenské

smetánky, ale stejně tak v nejužších vrstvách společnosti.

V období let 1945-1989 vznikla představa, že jsme uzavřeni vůči Západu,

ale tento vývoj nebyl zdaleka tak izolovaný, jak by se na první pohled zdálo. U

nás zaznamenáváme výrazný nárůst některých forem toxikomanií zhruba po

roce 1970. Na české území se drogy jako např. morfin a kokain dostávají

především po tzv. „balkánské drogové cestě“.2

1 Nožina, M.:Svět drog v Čechách. Praha KLP, 1997, s.50-512 Nožina,M.:Svět drog v Čechách. Praha KLP, 1997, s.164

7

Bouřlivé změny ve společnosti po listopadu 1989 znamenají i výraznou

proměnu české drogové scény. Svět drog napadá naše území plnou silou.

Dochází k masivnímu nárůstu omamných a psychotropních látek

distribuovaných na nelegálním drogovém trhu, který se orientuje především na

mládež. Drogy pronikají do středních vrstev společnosti a přestávají být

záležitostí undergroundového či kriminálního prostředí. Drogy se šíří ve

specifických prostředích, jako jsou školy všech stupňů, internáty, nápravná

zařízení, vojenské útvary atd. Na našem území se rychle zabydluje organizovaný

zločin zaměřený na drogovou oblast „podnikání“.3

2. Nejčastěji zneužívané návykové látky

2.1 Halucinogeny

Halucinogeny jsou skupina psychoaktivních drog,

dělících se do tří kategorií (psychedelika, disociační

drogy a delirogeny). Jiný název pro halucinogeny je

fantastika. Způsobují změny ve vnímání, myšlení, emocí a

vědomí a připomínají stav transu, meditace či snění. Po

požití drogy často dochází k výrazným změnám psychiky, kdy

se objevují zrakové i sluchové halucinace. Poruchy vnímání

a duševní potíže mohou přetrvávat i poté, co

odezněla intoxikace.4 Do této skupiny patří např. LSD,

psycholocibin, atropin, meskalin apod.3 Bulletin NPC. Praha KLP, ročník 1/2000, s. 23-254 Intoxikace = otrava, akutní stav, provázený znepokojivými příznaky, které sev krátkém časovém období rozvíjejí, mohou zanechat trvalé zdravotní následky ataké ohrozit život

8

Tyto látky mají dlouhou historii užití v lékařství a

náboženství po celém světě. Jsou využívány v šamanistických

metodách, léčení a věštění a náboženských rituálech hnutí

jako je Native American Church a Santo Daime.

2.1.1 Marihuana

Nejznámější a nezneužívanější drogou této skupiny,

zejména mezi nezletilci (do 15 let) a mladistvými (15 až 18

let) je marihuana. Jsou to sušené listy a květenství

samičích rostlin konopí setého (Canabis sativa) s obsahem

nad 0,3 % THC. Konopí je jednoletá, dvoupohlavní rostlina,

která v našem pásmu může dorůstat výšky až několika metrů.

Toxikomany je pěstována na ukrytých políčcích. Vyskytly se

už ale případy, kdy byla pěstována na balkóně v sídlištní

nástavbě v truhlíku pro okrasné květiny. Marihuana je

převážně užívána ke kouření. Kouření je asi 3x účinnější

nežli jiné formy užívání. Kouř z marihuany je cítit po

spálené trávě nebo bramborové nati. Z marihuany si

toxikomani také připravují čaj, kvalitnější druhy lze

přidávat do nápojů, cukroví a pečiva. Také se používá jako

koření do masitých jídel. Účinné látky v konopí a jeho

produktech působí na lidský organismus jako halucinogeny.

Marihuana mění chemii v mozku a to může ovlivnit i

myšlení. Mohou být vyvolány stavy agrese, úzkosti nebo

paniky. Po opakovaném požití se projevují poruchy vnímání,

emocí, citů, myšlení, zhoršení vztahu s okolím, zrakovým

9

halucinacím, poruše prostorového vnímání i sebehodnocení.

Bývá také uváděno kolísání nálad, zpomalení životního rytmu

se ztrátou hodnot, zhoršená péče o zevnějšek, neplodnost

mužů, poruchy menstruačního cyklu u žen, ztráta

zodpovědnosti a zneužívání může skončit schizofrenií.

Projevy po požití jsou rozšířené zornice, zarudlé oči,

zrychlený puls, pot páchne po spálené trávě, únava,

nezájem, kašel, sucho v ústech, hlad, žízeň, podrážděnost a

bolesti na prsou.

2.1.2 Hašiš

Hašiš je lehká droga, pryskyřice z květů listů horní

části rostliny konopí (Cannabis). Obsahuje stejnou

psychoaktivní látku jako marihuana (tedy THC). Jeho obsah

v hašiši je mnohem větší, až desetinásobný.

Hašiš se běžně s marihuanou kombinuje. Získává se buď

třením květenství samičích rostlin (na rukou se pak vytváří10

Obr.č.1: http://www.fotozin.cz/clanky/mlade-konopi-

vrstva pryskyřice - tzv. čaras) nebo extrakcí v organických

rozpouštědlech (např. 80% líh, ether), které se pak

bezezbytku odpaří. Nejdostupnější a asi i nejčistší způsob

je separovat pryskyřici přes jemné síto, tímto způsobem se

získává hašiš např. v Maroku a řadě dalších států.

Má hnědou nebo tmavě zelenou až černou barvu. Je pevného skupenství,

po zahřátí měkne. Kromě pevné formy také existuje hašišový olej, který je

silnější. Ten se získává buď extrakcí pomocí butanu (v kapalném skupenství)

nebo extrakcí v nepolárních rozpouštědlech. Obojí je ovšem komplikované a

nebezpečné (butan je silně hořlavý).5

2.1.3 LSD

LSD - odborným názvem diethylamid kyseliny lysergové, je krystalická

bezbarvá látka, zneužívaná jako halucinogen. LSD bylo poprvé syntetizováno

Dr. Albertem Hofmannem v laboratořích švýcarské farmaceutické firmy Sandoz

v Basileji již v roce 1938, psychoaktivní účinky však objevil náhodou až v roce

1943.6

LSD již v nízkých miligramových množstvích vyvolává silné účinky. Účinek

nastupuje asi 30 minut po požití a trvá přibližně 12 hodin. Obvykle se po dobu

8-14 hodin dostavují různé iluze, vize, změna vnímání reality, odlišné vnímání

emocí a času, častá je také smyslová synestezie, což znamená prolínání smyslů

(např. pocit „vidění rukama“ apod.)7 Zážitky z užití mohou být

jednoznačně pozitivní, ale také značně negativní. Mnoho

uživatelů uvádí, že zážitek s LSD výrazně změnil jejich

5 Bakalar, James B., Grinspoon Lester M.D.:Marihuana – zakázaná medicína.CAD Press, Bratislava 1996,s. 56-606 Hoffman, A.:LSD – mé nezvedené dítě.Profess, 1997, s. 987 Třešňák, P.,Kovalík, J.:LSD – Dobrá droga žije. Časopis Respekt 4/2006.

11

osobnost i vnímání světa. Lidé pod vlivem této látky však

mají sníženou schopnost komunikace, koncentrace a dochází i

k narušení spánku.

Fyzické účinky LSD jsou proti těm psychickým téměř

zanedbatelné. Dochází však ke zvýšení krevního tlaku,

srdeční frekvence a tělesné teploty, někdy k pocení a

vyschnutí v ústech. U těhotných žen může požití LSD vyvolat

potrat.

Na LSD nevzniká závislost a má extrémně nízkou

toxicitu, ačkoli se po požití drogy mohou vyskytovat

nežádoucí psychiatrické reakce, jako je úzkost či blud,

které mohou vést k ublížení na zdraví.

2.2 Opiáty

Jde o látky původně získané z opia. V medicíně jsou

využívány pro tlumení silných bolestí a tišení kašle. Kromě

účinků tlumících bolest účinkují všechny tyto drogy jako

sedativa na centrální nervový systém, kde navozují ospalost

až spánek. Osoby, které nejsou na drogu zvyklé, mívají

často při prvním užití drogy pocity nevolnosti vedoucí až

ke zvracení. Tyto látky působí také na zažívací trakt.

Vezmeme-li v úvahu účinky na životně důležité orgány jako

mozek, játra, ledviny a srdce, jsou tyto drogy poměrně

bezpečné a ani při dlouhodobém užívání nemají tak pustošivé

účinky jako alkohol či tabák.

12

K nejznámějším a nejčastěji zneužívaným látkám této

skupiny patří opium, morfin a kodein. Naši toxikomané již

řadu let vyrábí tzv. český heroin (slang. BRAUN), což je

směs opioidů vyráběná z kodeinu. Vyvolává silnou fyzickou i

psychickou závislost s výraznými odvykacími účinky.

2.2.1 OpiumOpium je na vzduchu zaschlá mléčná šťáva získaná

nařezáním nezralých makovic (obr.2). Asi čtvrtina obsahu

opia tvoří alkaloidy, z nichž největší podíl připadá

morfinu. V minulosti se opium nejčastěji kouřilo. Při

kouření se vdechuje dým přímo ze surového opia, případně ze

směsi opia a hašiše nebo tabáku. Dnes se v Malé Asii

prodává opium většinou ve formě tablet.

Při změnách vědomí vyvolaných opiem se narkoman dostává

do stavu euforie a ztrácí pocit tělesné a duševní bolesti.

Po několika hodinách toxikoman usíná, ale po probuzení na

něj doléhají nepříjemné abstinenční příznaky. Intoxikace

končí spánkem. Osoba se probouzí po několika hodinách s

„kocovinou“, která bývá různá podle použité dávky a jiných

13

okolností. Opium lze zneužívat také jeho polykáním.

Uživatel tedy účinky drogy hůře kontroluje. Je zde velké

riziko předávkování.

2.2.2 MorfinMorfin byl v čisté podobě poprvé izolován v roce 1804

lékárníkem Friedrichem Sertürnerem, který mu dal jméno

„morphium“. Název morfium byl později změněn na morfin.

Je to alkaloid opia využívaný v lékařství jako velmi

účinné analgetikum proti silným bolestem, který se

nejčastěji aplikuje injekčně. Jde o bílý krystalický prášek

hořké chuti, bez zápachu. Účinky po aplikaci nastupují

velmi rychle, kdy nejprve nastane lehká euforie, později

celkový útlum, náhlá spavost a následně ztráta vědomí.

Morfin působí tlumivě na dýchací centrum.

Závislost a tolerance se vytváří velmi rychle, s čímž

souvisí i jeho velká návykovost. Při vyšší dávce může

způsobit ochrnutí, což bývá příčinou smrti. Po dlouhodobém

užívání dochází k těžkým škodám na zdraví. Morfinista je

unavený, podrážděný, náladový, trpí nechutenstvím, hubne,

jeho kůže je suchá a žluté zbarvená. Trpí nespavostí,

ztrátou libida a poruchami potence. Vedlejšími účinky jsou

zácpa, nevolnost, zvracení, záněty dýchacích cest,

neplodnost u žen.

14

Obr.č.2 http://drogy-info.inup.cz/?opium,21

2.2.3 KodeinKodein (slangovým názvem káčko) je bílá krystalická

látka získaná z opia, která se vyrábí metylací morfinu.

Běžně se vyskytuje v malém množství v lécích proti kašli,

průjmům či bolestem. Má analgetické účinky. Používá se jako

příměs do dalších léků, např. aspirin. Po aplikaci se část

v játrech přemění na morfin a část je vyloučena v moči.

Užívá se buď ústně (bílé tablety, ampule nebo sirup) nebo

injekčně. Při nitrožilní aplikaci vyvolává velmi rychle

závislost stejnou jako na morfinu.

Účinky nastupují přibližně po deseti minutách, vrcholí

po hodině a trvají 3 - 4 hodiny, u vysokých dávek 4 - 6

hodin. Dostavují se účinky jako euforie, příjemný pocit

tepla, spokojenost, svědění, ospalost, zmatenost, závratě,

zácpa a útlum dýchání. Pravidelný uživatel si zpravidla

vypěstuje závislost na kodeinu a s rostoucí tolerancí musí

zvyšovat dávky. Mezi abstinenční příznaky patří lehké

bolesti hlavy a sucho v ústech. Byly zaznamenány případy

např. starých osob, které popletou dávkování a postupně se

na kodeinu stanou závislými.

2.2.4 HeroinHeroin je bílá krystalická látka, která se připravuje

acetylací z morfinu. Původně byl používán jako náhražka

morfinu a dokonce se používal jako lék proti morfinu.

Krátce na to se však přišlo na to, že způsobuje daleko

15

hlubší a vážnější návyk nežli morfin. Jeho užívání bylo

proto zakázáno. Heroin se vyznačuje vyšší návykovostí. V

podstatě působí jako morfin, ale stačí pět až desetkrát

menší dávka. Proniká lépe do mozku a působí prudčeji, kdy

je jeho účinek kratší. Po aplikaci způsobí stav pomatení

(na 1-7 hodin) a dochází také k ovlivnění dechového centra,

což může vést až k úmrtí. Po požití se zúží zornice a

nastane celkový útlum.

Rychle se rozvíjí psychická závislost a tolerance.

Abstinenční příznaky se projevují ihned po odeznění účinku

aplikované dávky. Při rozvinuté fázi závislosti jsou při

denním požití překračovány dávky, které pro nezávislého

člověka představují smrt. Dávky heroinu se berou 3 - 5

krát denně.

Na zneužívání těchto drog, lze kromě injekčních vpichů

na těle, usuzovat také z toho, že se u osob, které jsou na

heroinu závislé, nachází injekční jehly a stříkačky,

škrtidlo, lžíce pro zkapalnění látky, zapalovač a svíčka

nebo kahan (obr. 3).

16

V roce 1994 zahájilo Švýcarsko program předpisování heroinu pro

narkomany, kteří se nehodí pro odvykací programy - například z důvodu

opakovaného selhání odvykací kúry. Cílem je uchránit zdraví závislých před

nebezpečím hrozícím z nízké kvality pouličního heroinu. Dalším důvodem je

snížení kriminality související s drogami a navíc je pro závislé snadnější sehnat

a udržet si placené zaměstnání. Program začal v roce 1994 se 340 závislými a

později byl rozšířen na 1000 uživatelů poté, co lékařské a sociální studie

doporučily pokračování programu. Lidem je předepsáno aplikovat si heroin v

místě, kde si jej koupí (speciální místnosti, lékárny) za přibližně 11 € za jednu

dávku.8

2.3 Stimulanty

Stimulační látky jsou látky s budivým účinkem,

které působí na centrální nervový system a vyvolávají u

8 http://cs.wikipedia.org/wiki/Heroin17

obr.č.3: http://odlarmed.com/wp-content/uploads/2009/02/a30100heroin1.jpg

uživatelů pocity pohody, zvýšené síly, nadbytku energie a

sebevědomí. Dále snižují chuť k jídlu, oddalují únavu a

spoustu dalších. Ve vyšších dávkách však způsobuje silné

vzrušení, třes, nespavost a křeče. Některé z těchto látek

vedou k výrazné závislosti a mohou způsobit poruchy

některých orgánů. Jedním z negativních účinků může být i

vyvolání arytmie srdce 9, která může vést k úmrtí.

Mezi nejmírnější stimulancia patří kofein, vyskytující se v mnoha

nealkoholických nápojích, kávě, čaji a některých lécích proti rýmě a kašli.

Naopak nejúčinnější drogou této skupiny je kokain a jeho obdoba crack, určený

ke kouření a extáze. Lidé užívající tyto drogy si často myslí, že jsou jim jejich

účinky přínosné, ovšem po rychlém slastném prožitku navozeném např.

kokainem může brzy nastat zhroucení s akutní depresí a někdy i myšlenkami na

sebevraždu.10

2.3.1 KokainKokain je velmi silná droga, která se vyrábí z listů

keře koky vyskytující se v horských oblastech Jižní Ameriky

(území Peru, Bolívie a Kolumbie). Kokain byl z koky

izolován v roce 1859 a stal se nejdůležitější složkou mnoha

léků té doby, které se používaly na snížení horečky či

astmatu. V moderní době se kokain objevil ve formě tvrdé

drogy, kterou užívali hlavně lidé ze zábavního odvětví,

hlavně muzikanti a filmové hvězdy.

9 srdeční arytmie = porucha srdečního rytmu, projevy: bušení srdce, slabost, nepravidelný tep atd.10 http://drogy.ezin.cz/pages/stimulanty.html

18

Nejstarší způsob užívání bylo žvýkání listů koky, což

vedlo k uvolnění šťávy obsahující drogu. V dnešní době se

kokain šňupe z tzv. lajn, do těla se pak vstřebává nosní

sliznicí. V případě šňupání kokainu se dostává do těla

během 15-30 minut a pak se vytrácí, proto je pro lepší

účinek třeba opakovat dávky zhruba po 20 minutách. Následně

se dostavuje výřečnost, hyperaktivita, pocity veselosti,

uvolnění, vyšší fyzické kondice, ztrácí se bolest, únava a

skleslost.

Mezi nepříjemné účinky patří sucho v ústech, pocení,

ztráta chuti k jídlu, zvýšení srdečního tepu, ale i

epileptické záchvaty a nespavost. Při dlouhodobém šňupání

může dojít k perforaci11 nosní přepážky, kdy je nutný

chirurgický zákrok.

11 perforace = protržení19

obr.č.4: http://www.reflex.cz/clanek/dokument/42346/na-drogovem-trhu-je-kokain-ktery-uzivatelum-uzira-kusy-masa.html

2.3.2 CrackCrack je volná forma kokainu vhodná ke kouření, která

se připravuje tepelnou úpravou kokainu s alkalickým

činidlem. Název je odvozen od zvuku, který látka vydává při

hoření. Droga se většinou kouří v dýmkách, skleněnkách nebo

se ubalí do jointu spolu s tabákem nebo marihuanou. Dá se

ovšem užít i v injekčním podání.

Při kouření nastupují účinky okamžitě, ovšem odeznívají

do 15 minut, proto je nutné často opakovat. Po užití jsou

navozeny pocity veselosti, pohody, svěžesti, větší fyzické

síly a duševních schopností. Při užívání této drogy hrozí

velké riziko fyzické i psychické závislosti.

3. Drogová závislost3.1 Charakteristika závislosti

Drogová závislost (jinými názvy narkomanie či

toxikomanie) je specifický duševní a někdy i tělesný stav,

který vyplývá ze vzájemného působení mezi organismem a

drogou. Je charakterizován změnami chování a prožívání a

jevy, které zahrnují nutkání opakovaně brát drogu, aby

došlo k zabránění nežádoucích stavů. Vede ke snížení

schopnosti reagovat na běžné požadavky a ve vážnějších

případech dochází k trvalému poškození tělesných orgánů a

následnému selhání.

20

3.2 Vznik závislosti

Častým motivem pro braní drog a vytváření závislosti je

zvědavost. Mnoho lidí vyzkouší drogu jen proto, aby

zjistila jaká je a jak vlastně funguje. Dalším možným

důvodem proč lidé berou drogy, může být stres či vážný

psychický či fyzický problém. Daný člověk není schopen

řešit kritickou situaci jinak než útěkem do světa drog. A

dále může být stáhnut partou, k níž člověk patří a chce

patřit i nadále. Proto se nechá k drogám „donutit“.

3.2.1 fáze experimentálníV této fázi začíná drogová závislost, člověk je drogou

nadšen, zažívá pocity, které dosud nezažil, má najednou

bohatší sny, nápady a optimistický pohled na svět. S ničím

si nedělá starosti. V této fázi je těžké poznat, že daný

člověk užívá drogu, protože negativní účinky zatím

nepřevládají. V práci či ve škole nemá žádné problémy, ba

naopak, vlivem drogy se může více dařit – lepší studijní

výsledky, lepší funkce paměti. Proto daný člověk může být

přesvědčený, že špatné účinky drog převládající v mediích

jsou pouze fámy. V této fázi je velice lehké přestat,

jelikož si droga nevytvořila fyzickou závislost. Avšak

většina lidí nepřestane, protože vidí jen pozitivní účinky,

které droga přináší.

21

3.2.2 fáze – sociální užíváníV této fázi se začíná projevovat závislost a droga se

stává zdrojem problémů. Drogu je potřeba brát pravidelněji

a ve větších dávkách. Daný člověk má stále dojem, že má vše

pod kontrolou a může kdykoliv přestat. Dále ztrácí

nezávislé kamarády a nové si hledá mezi narkomany. Velkým

problémem se stává škola či zaměstnání, člověk začíná být

otupen, proto má větší problém s myšlením a pamětí. Nastává

problém, kdy má člověk problémy s absencí ve škole či

zaměstnání a tím je donucen lhát a vymýšlet si. Lidem okolo

se může zdát divný. Dochází ke konfliktům s učiteli

(nepřipravenost a naprostý nezájem), s rodiči (pozdní

příchody domů, zvláštní chování) a přáteli (ztráta

kontaktu, zájmu). Také přichází první zdravotní problémy

jako je nespavost, nechuť k jídlu, bolesti hlavy,

agresivita, deprese či stres.

3.2.3 fáze – každodenní užíváníV této fázi člověk ztrácí kontrolu nad drogou a svou

závislostí. Celý život se orientuje na drogu a daný člověk

myslí jen na to, kdy si dá další dávku. Přichází finanční

problémy, kdy je velice těžké ušetřit peníze i na něco

jiného, než na drogu. Ve většině případů dojde k vyhazovu

ze školy nebo zaměstnání. Peníze na drogu závislý člověk

získává krádeží, prostitucí či různými podvody. I v této

fázi je možné přestat, ovšem s odbornou pomocí. Návrat

22

k normálnímu životu není snadný, protože se úplně změnil

žebříček hodnot daného člověka. Ztratil téměř vše od rodiny

po přátele.

3.2.4 fáze – užívání k dosažení normáluPoslední fáze závislosti, která často končí

předávkováním a naprostým selháním organismu. Droga již

uživateli nic nepřináší, ale drží jej při životě. Veškerý

život a myšlení se točí kolem drogy a jejího získání, které

není snadné, jelikož daný člověk je již úplně vyčerpaný.

Jeho pobyt v bídných podmínkách se na něm začíná promítat

(vychrtlé a zanedbané tělo, roztrhané oblečení, na kůži

stopy od vpichů). Člověk je kvůli droze schopen i vraždy.

Jedinec, který má snahu se vrátit do normálu v této fázi je

neúspěšný, často nastává abstinenční příznak projevující se

zimnicí, bolestí celého těla, agresivitou, depresemi,

halucinacemi apod. Není možné, aby se člověk vyléčil sám,

je nutná odborná pomoc.

3.3 Členění drogové závislosti

Nacházíme i hlubší lidské motivace a potřeby, které mohou vést k zneužívání

drog:

potřeba vyhnout se nebo ulevit si od bolesti fyzické i duševní, nalézt

zklidnění. Patří sem i bolest z prožívané nudy, z pocitu neuspokojení, z

nízkého sebehodnocení;

23

potřeba cítit se energický, výkonný, bezproblémový, dosáhnout euforie a

radosti, zbavit se zábran;

potřeba přesáhnout své smyslové i rozumové schopnosti, splynout se

sebou samým nebo druhými, snaha o jednotu s Bohem apod.12

3.4 Situace v České republice

Drogy a s nimi související závislost zažily největší rozvoj po Sametové

revoluci, kdy se otevřel ilegální trh s drogami v České republice.

Statistika z roku 1995: V roce 1995 odhadla Hygienická služba v ČR počet

osob závislých na drogách přibližně na 200 tisíc. Nejčastěji volenou drogou byl

pervitin (35,3 %), následoval heroin (12,9 %), marihuana (9,4 %) a organická

rozpouštědla (8,1 %). Téměř 37 % nových uživatelů bylo ve věku 15-19 let.13

Statistika z roku 2008: V roce 2008 bylo léčeno v ambulantních

zdravotnických zařízeních 42 612 uživatelů návykových látek a proti

předchozímu roku jejich počet vzrostl o 1%. Celkem bylo hospitalizováno 60 276

případů se základní nebo vedlejší diagnózou F10–F19 ve všech lůžkových

zařízeních ČR. Z toho bylo v psychiatrických léčebnách a psychiatrických

odděleních nemocnic zaznamenáno celkem 14 228 hospitalizací se základní

diagnózou F10–F19 a jejich počet klesl o 2,2 %. Dalších 6 970 hospitalizací se

základní diagnózou F10–F19 bylo zaznamenáno na ostatních odděleních

nemocnic a 39 078 hospitalizací bylo s vedlejší diagnózou F10–F19. Během

sledovaného roku absolvovalo substituční terapii 1 375 osob. Proti roku 2008

stoupl počet substituentů o 29 %.14

12 Tkáč, J.:Patologické závislosti. Brno,IMS,2008,s.1913 http://www.steti.cz/content/view/80/97/

14 http://www.substitucni-lecba.cz/dokumenty/uzis_4809.pdf24

Počet závislých lidí na 100,000 obyvatel v roce 2002.     neznámé     méně než 40     40-80     80-120     120-160     160-200     200-240     240-280     280-320     320-360     360-400     400-440     více než 440

4. Léčba

Cílem léčby je pokud možno úplné odstranění závislosti.

Toho není možné dosáhnout najednou, léčba musí probíhat

postupně.

Psychologická léčba je založená na práci s psychologem nebo

psychiatrem, na účasti v terapeutické skupině a

psychoterapii. Tyto formy léčby pomáhají pacientovi zapojit

25

http://cs.wikipedia.org/wiki/Drogova_zavislost/

se opět do běžného života, s čímž bývá problém, protože

starý okruh přátel již daného člověka nebere mezi sebe a

proto si musí hledat přátele nové.

Při léčbě se snižují dávky drogy na úplné minimum, což

pomáhá tělu, aby si odvyklo a přešlo zpět do normálního

režimu života. Někdy se používá při léčbě tzv. substituční

metoda, kdy je droga nahrazena jinou slabší drogou.

Substituční metoda se v České republice provádí od roku 1997 formou

podávání methadonu. Ten toxikoman vypije přímo před terapeutem ve

střediscích pro závislé. Další možností je substituce buprenorfinem. Ten je

produkován ve formě tablet nebo náplastí a jeho užívání může být spojeno s

vedlejšími účinky jako je sucho v ústech, zácpa, závrať apod. Nevýhodou této

substituce je také fakt, že látku může předepsat každý lékař a není hrazena z

všeobecného zdravotního pojištění. Hrozí u ní tak možnost jejího zneužití a

prodej na černém trhu.15

15 http://www.toplekar.cz/archiv-clanku/jak-se-da-lecit-drogova-zavislost.html26

Závěr

Při psaní této seminární práce jsem si uvědomila, jak

moc obsáhlé je toto téma. To, že jsem se do hloubky

zabývala drogovou problematikou, mě usvědčilo, že je nutno

se tímto tématem zabývat.

Svou práci jsem rozdělila do tří větších kapitol. Každá

se věnuje určité oblasti drogové problematiky. V první

kapitole jsem popsala, co to vlastně je návyková látka a

detailně uvedla zajímavé informace o historii užívání

návykových látek. Je velice zajímavé, že drogy člověka

provázejí již po staletí, i když populární začaly být až po

roce 1989, kdy došlo k otevření hranic. A tak k nám začaly

proudit všechny druhy drog.

V druhé kapitole jsem detailně uvedla nejčastěji

užívané návykové látky, které jsem rozdělila do tří skupin:

halucinogeny, opiáty a stimulační látky, pro lepší

představu a seznámení s danou drogou. U každé drogy jsem se

zabývala celkovou charakteristikou drogy, jejími účinky,

příznaky užívání drogy a popřípadě abstinenčními příznaky.

A ve třetí kapitole jsem se snažila seznámit s tématem

drogové závislosti, kdy jsem se zmínila o vzniku závislosti

pomocí fází vývoje závislosti, rozdělení závislosti a na

závěr jsem uvedla situaci v České republice popsanou

statistikami z roku 1995 a 2008. Ve své práci jsem použila

pár obrázků pro lepší představu.

27

Na závěr bych chtěla říci, že doufám, že se drogy

nebudou nadále rozšiřovat do čím dál širšího okruhu lidí ve

společnosti a snad jednou úplně vymizí ze světa.

Použitá literatura

Knihy:

Nožina, M.:Svět drog v Čechách. Praha KLP, 1997

Bakalar, James B., Grinspoon Lester M.D.:Marihuana – zakázaná medicína.CAD Press, Bratislava, 1996

Hoffman, A.:LSD – mé nezvedené dítě. Profess, 1997

Tkáč, J.:Patologické závislosti. Brno IMS, 2008

Časopisy:

Bulletin NPC. Praha KLP, ročník 1/2000

Třešňák, P.,Kovalík, J.:LSD – Dobrá droga žije. Časopis Respekt 4/2006.

Internetové stránky:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Heroin

http://drogy.ezin.cz/pages/stimulanty.html

http://www.steti.cz/content/view/80/97/

http://www.substitucni-lecba.cz/dokumenty/uzis_4809.pdf

28

http://www.toplekar.cz/archiv-clanku/jak-se-da-lecit-drogova-zavislost.html

29

30

31

32

33