Obezita a její zdravotní komplikace - Bakalářská práce - IS MUNI

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE – Obezita a její zdravotní komplikace Stránka 4

OBSAH

ÚVOD ................................................................................................................................... 5

1 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY.......................................................................... 7

1.1 Cíl ………………………………………………………………………………………. 7

1.2 Očekávané výsledky..................................................................................................... 7

2 OBEZITA V HISTORII LIDSTVA.............................................................................. 8

3 PREVALENCE OBEZITY ........................................................................................ 10

4 DEFINICE OBEZITY................................................................................................ 11

4.1 Formy obezity ............................................................................................................ 13

5 ETIOLOGIE OBEZITY............................................................................................. 14

6 ZDRAVOTNÍ KOMPLIKACE OBEZITY................................................................. 16

6.1 Přehled zdravotních komplikací obezity ..................................................................... 16

6.2 Vybrané (nejčastější) zdravotní komplikace obezity.................................................... 20

6.2.1 Diabetes mellitus (DM) a obezita ................................................................................ 20

6.2.2 Hypertenze a obezita................................................................................................... 23

6.2.3 Degenerativní onemocnění kloubů a páteře ................................................................. 26

7 PREVENCE OBEZITY ............................................................................................. 29

7.1 Prevence nadváhy a obezity u dětí .............................................................................. 29

7.2 Prevence nadváhy a obezity u dospělých..................................................................... 30

8 LÉČBA OBEZITY .................................................................................................... 32

8.1 Dietní léčba................................................................................................................ 32

8.2 Fyzická aktivita .......................................................................................................... 34

8.3 Farmakoterapie .......................................................................................................... 36

8.4 Chirurgická léčba ....................................................................................................... 37

9 METODIKA.............................................................................................................. 38

10 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA ................................................... 40

11 DISKUZE.................................................................................................................. 59

12 NÁVRH NA ŘEŠENÍ PROBLÉMU .......................................................................... 65

13 ZÁVĚR...................................................................................................................... 68

ANOTACE .......................................................................................................................... 70

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................................... 72

SEZNAM POUŽITÝCH INTERNETOVÝCH STRÁNEK .................................................. 74

SEZNAM ZKRATEK.......................................................................................................... 75

SEZNAM GRAFŮ............................................................................................................... 76

SEZNAM TABULEK.......................................................................................................... 77

SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................. 78


ÚVOD

Obezita patří v současném světě k hlavním metabolickým poruchám

v důsledku životních podmínek a dnešního životního stylu, který vyústil v tzv.

pozitivní energetickou bilanci, tedy stav, kdy dochází v lidském organizmu k ukládání

nadbytku energie v podobě tuků. Zatímco se dříve člověk potýkal spíše s nedostatkem

potravy a byl tudíž vystaven podvýživě a hladovění, pak v dnešní uspěchané době

dominuje jednoznačně nadbytek přijímané potravy nevhodného složení a zejména pak

významný pokles energetického výdeje v důsledku sedavého způsobu života.

Například narůstá přeprava osobními auty, oproti tomu upadá pěší chůze nebo jízda na

kole, dále stále více času stráví lidé vysedáváním u televizních obrazovek a počítačů,

což je bohužel největším problémem zejména dnešních dětí a mládeže.

Obezita, kromě toho, že vede ke zvýšení rizika vzniku řady onemocnění, má i

významné socioekonomické důsledky. Snahy o ovlivnění zdravotního rizika a o

prevenci případných komplikací obezity, vedou k vzniku nových přístupů léčby

obezity. Vznikají tak různá obezitologická pracoviště, jsou pořádány školení

v obezitologii, organizují se odborné kurzy, rozvíjí se nové možnosti léčby, apod.

I přesto, že jsou všeobecně známy problémy, které s sebou obezita přináší,

hlavně spojitost se zdravotními komplikacemi, počet obézních lidí a lidí s nadváhou

stále narůstá. Nejčastější zdravotní komplikace spojené s obezitou jsou choroby

kardiovaskulární soustavy, metabolické choroby a nemoci pohybového aparátu.

Ve své práci jsem se zaměřila na tři vybrané komplikace obezity (hypertenze,

diabetes mellitus a bolesti pohybového aparátu) a tyto jsou obsahem jednoho ze tří

cílů, které jsem uvedla. Dále jsem zjišťovala výskyt nadváhy a obezity u dospělé části

populace. Zároveň mne zajímalo, zda se dotazovaná část populace zajímá o to, jaké

následky na zdraví může mít obezita a z jakých zdrojů případné informace čerpají. Na

tuto praktickou část mé práce jsem použila metodu dotazníku, které vyplňovali

respondenti průzkumu. V teoretické části se zmiňuji o diagnostice, příčinách vzniku,

zdravotních dopadech, prevenci a léčbě obezity a upozorňuji na význam správné

výživy a nutnost pohybové aktivity.


I přesto, že jsem toho názoru, že jsou rizika, která obezita přináší pro většinu

lidí alespoň částečně známá, zdá se mi, že si někteří lidé nebezpečí obezity

nepřipouštějí a mají pocit, že jich se to netýká. Velký problém také vidím v dnešní

době reklam, kde nám jsou nabízeny různé produkty, které nás údajně zbaví všech

trápení a neduhů. To v lidech může vyvolávat pocit, že všechno se dá řešit, vše se dá

vyléčit, ale přitom nejdůležitější a nejideálnější je problémům předcházet, protože na

nápravu už v některých případech může být pozdě.


1 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

1.1 Cíl

1. Zjistit výskyt nadváhy a obezity u pacientů v ambulanci praktického lékaře pro

dospělé.

2. Zjistit, zda se respondenti průzkumu zajímají o to, jaké jsou následky obezity.

3. Zjistit u respondentů průzkumu vztah hodnot BMI s výskytem:

a) hypertenze

b) cukrovky (diabetes mellitus 2. typu, dále jen DM)

c) bolestí pohybového ústrojí

1.2 Očekávané výsledky

1. Předpokládám, že více než 50 % dotázaných trpí nadváhou.

2. Předpokládám, že více než 25 % dotázaných trpí obezitou.

3. Předpokládám, že více než 50 % dotázaných respondentů odpoví, že se o

následky obezity zajímá.

4. Předpokládám, že internet bude nejčastěji uveden jako zdroj informací o

následcích obezity.

5. Předpokládám, že čím bude hodnota BMI u respondentů průzkumu vyšší, tím

bude narůstat výskyt hypertenze.


bude narůstat výskyt DM 2. typu.


bude narůstat výskyt bolestí pohybového ústrojí.


2 OBEZITA V HISTORII LIDSTVA

Otylost, která je nejčastějším metabolickým onemocněním dneška, patří k tzv.

neinfekčním chorobám. Nicméně otylost se neobjevuje až v době moderní civilizace.

Doklady o tom, že se obezita u lidí vyskytovala již v éře paleolitu, před více než 25

tisíci lety, poskytují četné archeologické nálezy z různých míst Evropy. Věstonická

Venuše z jižní Moravy je dokladem výskytu otylosti na našem území již

v prehistorické době. Tato soška představuje gynoidně dysplastický typ otylosti se

zbytněním dolní části těla v oblasti podbřišku, hýždí a stehen jako symbol ženství,

plodnosti a hojnosti. Od dob Věstonické Venuše se pohled společnosti na ideál lidské

krásy, a tím i na otylost, mění, o čemž nám podávají svědectví umělecké památky

(gotika, baroko). S rozvojem civilizace pozorujeme ve světě v průběhu 20. století

současně s nárůstem výskytu obezity vyznávání ideálu štíhlosti, které vrcholí v 60.

letech, kdy symbol krásy představuje vychrtlá anglická modelka Twiggy. Ta hmotností

41 kg při výšce 170 cm odpovídá pacientce s mentální anorexií (index tělesné

hmotnosti 14,19). 1

Již ve starověku věnují lékařské autority pozornost obezitě. Avicenna,

Hippokrates a Galén poukazují na zdravotní rizika obezity. Objevují se i první návody

k léčbě obezity. Již ve 2. století popisuje Galén příznaky mentální anorexie. Středověk

se potýká s problematikou hladomoru. U vládnoucích aristokratů však hojnost jídla a

pití vede k častějšímu výskytu otylosti a dny. Nicméně středověcí lékaři se těmito

problémy nezabývají. Výjimkou je osobní lékař Karla IV., mistr Havel ze Strahova,

který podává svému vladaři návod na střídmou životosprávu.

Od 18. století se objevují nové poznatky a hypotézy o obezitě, které dodnes

neztratily na aktuálnosti, např.:

1760 - M. Fleming poukazuje na sklon k obezitě v rodinách vzhledem k tomu, že ne

všichni obézní jsou velkými jedlíky a ne všichni štíhlý jedí střídmě.

1793 - T. Beddoes uvádí hypotézu, že obezita vzniká v důsledku snížené oxidace tuků

1836 - A. Quetelet definuje index tělesné hmotnosti.

1 Srov. SVAČINA, Š., BRETŠNAJDROVÁ, A., Cukrovka a obezita, s. 8


Dvacáté století je svědkem exploze redukčních diet. Řada z nich je vyvážených a

odpovídajících požadavkům racionálního redukčního režimu. Mnohé z nich jsou však

jednostranné a nevyrovnané co do obsahu základních živin a esenciálních nutričních

faktorů. V 80. letech se šíří velmi přísné nízkoenergetické diety o energetickém obsahu

1600 – 3500 kJ. Od 60. let se stává nedílnou součástí léčby obezity behaviorální

intervence jídelních a pohybových návyků, která zlepšuje dlouhodobou prognózu

redukčního režimu. Na sklonku 20. století dostávají lékaři do rukou moderní farmaka

k léčbě obezity, která příznivě ovlivňují jak redukci tukových zásob, tak i zdravotní

rizika provázející obezitu. Převrat v léčbě těžkých stupňů obezity představuje koncem

století moderní chirurgická léčba.

V druhé polovině našeho století je věnována stále větší pozornost zdravotním

komplikacím otylosti. Od konce 40. let je výzkumy dokázán význam distribuce tuku

při výskytu kardiovaskulárních a metabolických komplikací obezity.

V etiopatogenezi obezity je prokázán jak vliv faktorů prostředí, tak i významný

vliv genetických faktorů.

Obezitologové zdůrazňují, že primárním úkolem celé společnosti do budoucna je

prevence obezity. Léčba obezity je úkolem zdravotníků. Realizace systému komplexní

léčby obezity byla zahájena u nás v roce 1994 Českou obezitologickou společností. 2

2 Srov. HAJNAR, V., KUNEŠOVÁ, M., SVAČINA, Š., Obezita – etiopatogeneze, diagnostika a terapie, s. 10


3 PREVALENCE OBEZITY

Zvyšování prevalence obezity v rozvinutých i rozvojových státech světa je

opakovaně dokumentováno výsledky epidemiologických studií, které jsou prováděny

na úrovni jednotlivých států, ale i v celosvětovém měřítku. Vzestupný trend je

pozorován nejenom u dospělé populace, ale zvláště rizikový z celospolečenského

hlediska je nárůst počtu obézních dětí. WHO označila v roce 2002 problém nadváhy za

šesté nejdůležitější riziko ohrožující lidské zdraví. 3

,,U mužské populace v Evropě se obezita vyskytuje u 10 – 25 % a u žen je to

zhruba 10 – 30 %. Během posledních deseti let došlo k vzestupu prevalence obezity o

10 – 40 % ve všech evropských zemích. Obezita a nadváha postihuje více než 50 %

obyvatel Evropy a vyskytuje se ve vyšším procentu u mužů.“ 4

Česká republika se v počtu obézních propracovala na přední místo v celé Evropě.

Tento problém skutečně narůstá. 21 % mužů a 31 % žen je obézních. Když sečteme

nadváhu a obezitu, vyjde nám u žen alarmující číslo 68 % a u mužů dokonce 72 %.

Výskyt obezity a nadváhy je u nás vyšší než v evropském průměru. Oproti zbytku

Evropy je u českých mužů zejména vyšší výskyt obezity, u žen je nižší výskyt nadváhy

a výrazně vyšší výskyt obezity. 5

Rychlý vzestup prevalence v uplynulých dvaceti letech je výsledkem sociálně-

kulturních vlivů. Věci potřebné pro život jsou lépe dostupné, někdy až formou

„donášky do domu“, obchody nabízejí nepřeberné množství potravin bohatých nejen

na živiny ale i na kalorie. Navíc dnešní moderní doba málokoho nutí k fyzické aktivitě

a pohybu vůbec. Toto prostředí má za příčinu nerovnováhu v příjmu a výdaji energie a

má za následek vznik nadváhy a obezity. 6

3 Srov. HLÚBIK, P., KUNEŠOVÁ, M., FRIED, M., BÝMA, S., Obezita – doporučený diagnostický a léčebný

postup pro praktické lékaře, s. 3 4 HAJNAR, V. a kolektiv, Základy klinické obezitologie, s. 11 5 Srov. HLÚBIK, P., KUNEŠOVÁ, M., FRIED, M., BÝMA, S., Obezita – doporučený diagnostický a léčebný postup pro praktické lékaře, s. 3 6 Tamtéž, s. 4


4 DEFINICE OBEZITY

„Obezita je závažné chronické multifaktoriálně podmíněné onemocnění, které je

nutno chápat jako nemoc a současně jako rizikový faktor podílející se na vzniku řady

dalších onemocnění. Vzniká, pokud výrazně převažuje energetický příjem nad

výdejem. Obezita je nadměrné uložení tuku v organismu. Podíl tuku v organismu je

normálně u žen do 25 až 30 % a u mužů 20 až 25 %.“ 7

Závažnost obezity se pozná podle snadno dostupného vyšetření výšky a

hmotnosti. Před více než sto lety byl zaveden tzv. Queteletův index, který je dnes

celosvětově označován jako bodymass index (BMI):

= 22 mKg

VýškaHmotnostBMI

Rovnice č. 1 - Výpočet BMI

Měří-li někdo 180 cm a váží 100 kg, jeho BMI vypočteme takto:

8,308,1

1002 ==BMI

Je tedy na počátku pásma obezity, těsně nad kategorií nadváhy.

Tento index se dnes běžně užívá v celém světě a uvádí se nejen v lékařství, ale i

ve všech zdravotně výchovných, dietologických či módních časopisech. Jako

normální hmotnost bývá udávána hodnota BMI 18,5 až 25 [ ]2−∗ mkg . Pod dolní

hranici normy klasifikujeme již onemocnění jako podvýživu. V různých dobách byl

však společenský ideál pod touto hranicí a i dnešní účastnice soutěží krásy mívají BMI

nižší než normální. Nižší hmotnost než normální je již evidentně spojena se

zdravotními riziky. Je třeba upozornit, že tyto údaje neplatí pro děti. Je zajímavé, že

BMI po narození klesá a člověk má nejmenší BMI na konci předškolního věku. Další

zajímavostí je, že čím dříve začne BMI v dětství stoupat, tím vyšší pak bývá hmotnost

v dospělosti. 8

7 SVAČINA, Š., BRETŠNAJDROVÁ, A., Cukrovka a obezita, s. 15 8 Srov. KUNEŠOVÁ, M., Nadváha, s. 23


Pro klasifikaci vypočtené hodnoty BMI se používá tabulka vytvořená Světovou

Zdravotnickou Organizací (WHO).

Tab. č. 1 – Tabulka tělesné hmotnosti podle BMI

BMI KLASIFIKACE

< 18,5 Podváha

18,5 – 24,99 Optimální váha

25 – 29,99 Nadváha

30 – 34,99 Obezita prvního stupně

35 – 39,99 Obezita druhého stupně

> 40 Obezita třetího stupně

Nadváha je považována za předstupeň obezity. Zdravotní rizika však stoupají již

od BMI 25 a rizika řady onemocnění, která mají vztah k obezitě např. cukrovka, pak

dále ostře stoupají od hodnoty 27 a 30. Morbidní obezita (BMI nad 40) je pak

závažným onemocněním a osoby s tímto stupněm nadváhy nepřežívají většinou 60 let.

Optimální životní prognózu mají podle řady studií jedinci s BMI 20 až 22 v mládí,

kteří se do stáří posunou na hodnoty blízké horní hranici normy, tedy BMI 25. Je tedy

zdravé během života zcela mírně přibrat.

Použití BMI je celosvětově uznávaným měřítkem pro stanovení diagnózy

obezity, zároveň může sloužit i jako ukazatel životní prognózy a rizika většiny

komplikací obezity. 9

9 Srov. SVAČINA, Š., BRETŠNAJDROVÁ, A., Cukrovka a obezita, s. 17


4.1 Formy obezity

Klasifikace obezity podle hmotnosti je (kvantitativního měřítka) je uvedena výše.

Prakticky stejně významná je i klasifikace kvalitativní, rozlišující obezitu více i méně

závažnou, tzv. androidní a gynoidní typ – tedy obezitu mužského a ženského typu. Je

třeba zdůraznit, že tyto formy nejsou vázány na muže a ženy. Obezitu ženského typu

může mít i muž a obezitu mužského typu může mít i žena.

Androidní obezita - mužského typu s typickým výrazným břichem je

provázena řadou metabolických komplikací včetně rozvoje cukrovky a aterosklerózy.

Gynoidní obezita - ženského typu, uložení tuku zejména v oblasti hýždí a horní

části stehen, bývá naopak hlavně kosmetickým problémem a metabolické komplikace

při ní nejsou. Toto tvrzení je však novými studiemi oslabeno. Platí zřejmě jen pro lehčí

formy gynoidní obezity. Těžší stupeň gynoidní obezity tato rizika rovněž má. (viz

Příloha č. 3)

Pro stanovení rizikového tuku uloženého v břiše mezi orgány a na břiše

v podkoží se provádí určení obvodových charakteristik těla, stanovení tělesného tuku

bioimpedanční analýzou a měřením tloušťky kožních řas, nejlépe se osvědčilo měření

obvodu pasu. Tento tuk lze měřit ve výzkumných studiích například počítačovou

tomografií. Obvod pasu se obvykle měří v místě viditelného pasu. Pokud není břicho

převislé, odpovídá to zhruba výši pupku a krejčovskému pojmu pasu. Obvod boků se

měříval nad tzv. velkým trochanterem, což je místo největšího vyklenutí hýždí nad

kyčelním kloubem. Riziko metabolických komplikací, tedy zejména metabolického

syndromu, tj. tendence k androidnímu typu obezity, je úměrné obvodu pasu a obvykle

se klasifikuje na mírné a výrazné. 10

Tab. č. 2 – Míra metabolického rizika (Obvod pasu určující mírné nebo výrazné riziko metabolických komplikací obezity u mužů a žen.) 11

METABOLICKÉ RIZIKO POHLAVÍ Mírné Výrazné

Ženy Nad 80 cm Nad 88 cm Muži Nad 94 cm Nad102 cm

10 Srov. KUNEŠOVÁ, M., Nadváha, s. 5 11 Tamtéž, s. 6


5 ETIOLOGIE OBEZITY

Chronické onemocnění obezita je charakterizováno multifaktoriální etiologií, na

jejím vzniku se podílí několik faktorů:

GENETICKÁ DISPOZICE:

Minimálně z 60 % je obezita podmíněna geneticky. Pokud jsou oba rodiče

obézní, pravděpodobnost výskytu u jejich potomka je 80 %. Tato nevýhoda se dá

změnit zvýšeným úsilím, které musí být nepřetržité. Při dodržování správných

stravovacích návyků a dostatkem pohybové aktivity může dojít ke změně proporcí.

Docílené změny se udrží pouze částečně, mnohem snadněji se naopak ztrácejí.

NEPOMĚR MEZI PŘÍJMEM A VÝDEJEM ENERGIE – ŽIVOTNÍ STYL

Obezita se rozvíjí jako důsledek dlouhodobé chronické energetické rovnováhy a

je udržována pokračujícím zvýšeným energetickým příjmem, který překračuje

energetickou potřebu konkrétního jedince. Dlouhodobá pozitivní energetická bilance

hraje v etiopatogenezi důležitou roli. Jestliže je příjem energie ve srovnání s výdejem

vyšší, dochází ke vzniku pozitivní energetické bilance, nadbytečně zkonzumovaná

energie je ukládaná ve formě triglyceridů do tukových buněk s následným vzestupem

podílu tělesného tuku. Pozitivní energetická bilance vzniká jako důsledek nevhodného

životního stylu, charakterizovaného konzumací tučných a sladkých jídel s vysokou

energetickou hodnotou, nedostatečným příjmem dietní hrubé vlákniny a poklesem

výdeje energie. 12

Hlavní složkou výdeje energie je bazální energetický výdej, který je závislý na

pohlaví, věku, tělesném povrchu a fyziologickém stavu organismu. Součástí

celodenního energetického výdeje je také termický efekt potravy a množství energie

vydané při aktivním pohybu. Poslední jmenovaná složka je nejvíce variabilní a závisí

na kvantitě a intenzitě konkrétní pohybové zátěže. V řadě zemí v uplynulých 20 letech

postupně klesá objem i intenzita fyzicky náročné aktivity v pracovní i mimopracovní

činnosti.

12 Srov. HLÚBIK, P., KUNEŠOVÁ, M., FRIED, M., BÝMA, S., Obezita – doporučený diagnostický a léčebný postup pro praktické lékaře, s. 3


HORMONÁLNÍ VLIVY

Přes rozšířený názor, že když je někdo obézní, je to kvůli nemoci, se při vzniku

obezity uplatňují jen asi v 1 % případů. Je to především snížená funkce štítné žlázy

(hypotyreóza) a zvýšená hladina hormonů kůry nadledvin (Cushingův syndrom). 13

METABOLICKÉ VLIVY

Energetické nároky organismu určuje jeho tělesná hmotnost, pohlaví, stupeň

fyzické aktivity. Přesto existují geneticky kódované faktory, které energetickou

rovnováhu ovlivňují. To znamená, že se obezita může objevit i u osoby, která

nekonzumuje více než ostatní lidé.

LÉKY

Existuje řada léků, které mohou při delším užívání vyvolat vzestup hmotnosti.

Většina těchto léků ovlivňuje buď příjem potravy, nebo působí na energetický výdej a

ukládání tukových zásob. Někdy se může stát, že farmaky vyvolaný nárůst hmotnosti

je důsledkem špatné indikace (inzulín v léčbě obézních pacientů s diabetem typu 2, či

podávání neadekvátní látky léku). Mezi léky, které přispívají k nárůstu tělesné

hmotnosti, patří např. některá antidepresiva, neuroleptika (psychofarmaka),

tranqulizéry (léky na uklidnění), glukokortikoidy (hormonální léčba – hormony kůry

nadledvin, které ovlivňují metabolismus), gestageny (hormonální léčba u žen).

SOCIÁLNĚ - KULTURNÍ A EKONOMICKÉ SITUACE

U osob se základním vzděláním dosahuje prevalence nadváhy a obezity vyšších

hodnot ve srovnání s ostatními osobami s vysokoškolským stupněm vzdělání, současně

je pozorována vyšší prevalence výskytu obezity u žen. Významně vyšší je výskyt

obezity také u skupin s horší sociálně - ekonomickou situací.

RIZIKOVÁ OBDOBÍ PRO ROZVOJ OBEZITY

- Prenatální období, kdy podvýživa plodu během nitroděložního vývoje nebo

naopak nadměrný energetický příjem matky představuje rizikový faktor pro

vznik obezity (také DM 2. typu, hyperlipidemie a hypertenze v pozdním věku)

- Doba dospívání, především u dívek

- Těhotenství a poporodní období

- Období menopauzy 14

13 Tamtéž, s. 4 14 Srov. SVAČINA, Š., Obezita a diabetes, s. 29


6 ZDRAVOTNÍ KOMPLIKACE OBEZITY

Obezita i nadváha zkracují život a přinášejí řadu komplikací. Záleží na stupni

obezity, tedy na množství tuku, a na způsobu, jakým je tuk v těle rozložen. Pokud je

BMI v pásmu nadváhy, nikoli obezity, není třeba se tolik obávat zdravotních důsledků,

ovšem nadváha je považována za předstupeň obezity. 15

V případě vzestupu BMI nad 30 a zvýšených hodnot obvodu pasu se objevuje

výrazně vyšší výskyt zdravotních obtíží. Vyšší riziko vzniku metabolických a

oběhových komplikací obezity mají osoby s rozložením tuku převážně v oblasti břicha,

kdy jde o tzv. abdominální typ obezity. Zvýšená úmrtnost při zvyšujícím se BMI jde

především na vrub diabetu, kardiovaskulárním onemocnění, onemocnění žlučníku a

některých nádorů. Analýza pěti prospektivních studií publikovaná Allisonem a spol. v

roce 1999 prokázala, že obezitě lze přičíst v dospělé populace USA 280 000 úmrtí za

rok. Obezita je tak hned po kouření druhou nejčastější příčinou úmrtí, které lze

předcházet. 16

6.1 Přehled zdravotních komplikací obezity

METABOLICKÉ KOMPLIKACE:

Metabolický syndrom – soubor rizikových faktorů nebo nemocí, které se často

vyskytují společně a vedou předčasně k rozvoji aterosklerózy a jejich komplikací,

zejména ke kardiovaskulární morbiditě a mortalitě. Jeho nejzávažnější součásti jsou:

a) Inzulinorezistence (zejména ve svalech) – hyperinzulinemie – porucha

glukózové tolerance: díky zhoršené citlivosti tkání k inzulínu stoupá s nárůstem

BMI inzulinemie a porušením inzulínové sekrece následně vzniká porucha

glukózové tolerance - DM 2. typu, (viz Kapitola 5.3.1)

b) Zvýšené lipoproteiny: zvýšená hladina krevních lipidů - LDL cholesterol

c) Hypertenze esenciální: vysoký krevní tlak 17 (viz. Kapitola 5.3.2)

15 Srov. SVAČINA, Š., Obezita a nadváha, Dostupné na www: http://sz.ordinace.cz/lekce_uvod.php?lekce=3 16 Srov. HAJNAR, V., a kolektiv, Základy klinické obezitologie, s. 40 17 Srov. MARTÍNKOVÁ, J., a kolektiv. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů, s. 51

http://sz.ordinace.cz/lekce_uvod.php?lekce=3


ENDOKRINNÍ KOMPLIKACE:

a) Hyperestrogenismus: vzniká v důsledku zvýšené aromatizace androgenů

v estrogeny v tukové tkáni, následkem poruch menstruačního cyklu a poruch

plodnosti

b) Hyperandrogenismus: u žen, díky vysoké hladině inzulínu dochází ke

stimulaci mužských pohlavních hormonů

c) Hypogonadismus: hlavně u mužů s těžkou obezitou, porucha funkce

pohlavních žláz (vaječníku a varlat), vedoucí k neplodnosti

d) Funkční hyperkotisolismus s následnou poruchou plasticity a supresibility

sekrece kortisonu, hladina kortizonu koreluje s tělesnou hmotností

e) Hyposekrece růstového hormonu

f) Hormony dřeně nadledvin (katecholaminy): významně podporují vznik

obezity, regulují výdej energie v těle

KARDIOVASKULÁRNÍ KOMPLIKACE:

a) Hypertenze - esenciální

b) Hypertrofie a dilatace levé komory: u vyššího stupně obezity, narůstá

svalovina srdeční a zvyšuje se minutový srdeční výdej

c) Ischemická choroba srdeční (ICHS): obezita je hlavní rizikový faktor pro

rozvoj aterosklerózy (degenerativní onemocnění cévní stěny) a tím i ICHS

d) Snížená kontraktilita myokardu – systolicko-diastolická dysfunkce –

srdeční selhání

e) Arytmie (nepravidelný srdeční tep)

f) Náhlá smrt: hlavní příčina úmrtí u osob s morbidní obezitou (BMI 40 a více)

g) Mozkové cévní příhody: jako u ICHS

h) Varixy (křečové žíly)

i) Trombembolická nemoc: potencována zvýšením fibrinogenu a PAI-1,

zejména u androidní obezity 18

18 Srov. HAJNAR, V., a kolektiv., Základy klinické obezitologie, s. 42


RESPIRAČNÍ KOMPLIKACE:

a) Hypoventilace a restrikce (Pickwikův syndrom): je způsoben zvýšeným

obsahem viscerálního tuku v dutině břišní, plíce jsou vytlačeny směrem nahoru a

vzniká dušnost

b) Syndrom spánkové apnoe: pauzy při dýchání, riziko arytmií a náhlé smrti

GASTROINTESTINÁLNÍ A HEPATOBILIÁRNÍ KOMPLIKACE:

a) Gastroesofageální reflex: pálení žáhy, u obezity díky zvýšenému

nitrobřišnímu tlaku na bránici

b) Hiátová hernie (brániční kýla)

c) Cholelitiáza (tvorba žlučových kamenů), cholecystitida (zánět žlučníku)

d) Pankreatitida (zánět slinivky břišní)

e) Jaterní steatóza (tučnění jater)

GYNEKOLOGICKÉ KOMPLIKACE:

a) Poruchy cyklu, neplodnost, infertilita (opakované potraty): způsobené

zvýšením hladiny estrogenů

b) Komplikace v těhotenství a při porodu

c) Pokles dělohy

d) Záněty rodidel

ONKOLOGICKÉ KOMPLIKACE:

a) Gynekologické: vliv hyperestrogenismu: rakovina dělohy, vaječníku, prsu

b) Gastroitestinální: rakovina kolorektální, žlučníku a žlučových cest,

pankreatu, jater

c) Urologické: rakovina prostaty, ledvin

ORTOPEDICKÉ KOMPLIKACE:

a) Degenerativní onemocnění kloubů a páteře: zejména osteoartróza koleních

a kyčelních kloubů, opotřebení kloubů z důvodu velké mechanické zátěže (viz

Kapitola 5.3.3)

b) Dna: metabolické kloubní onemocnění způsobené poruchou vylučování

kyseliny močové

c) Vybočená holeň


KOŽNÍ KOMPLIKACE:

a) Ekzémy a mykózy: zejména v místech vlhka – zapaření, kde dochází k tření

kůže o kůži (např. pod prsy, v tříslech)

c) Strie, celulitida: spíše kosmetický problém

d) Hirsutismus: nadměrné ochlupení u žen, vliv hyperandrogenismu u žen

PSYCHOSOCIÁLNÍ KOMPLIKACE:

a) Společenská diskriminace

b) Malé sebevědomí, motivační poruchy

c) Deprese, úzkost

d) Poruchy příjmu potravy

CHIRURGICKÁ A ANESTEZIOLOGICKÁ RIZIKA:

a) Vliv kardiorespiračních komplikací

b) Horší hojení ran 19

19 Tamtéž, s. 43


6.2 Vybrané (nejčastější) zdravotní komplikace obezity

6.2.1 Diabetes mellitus (DM) a obezita

DEFINICE DIABETU

„Diabetes mellitus je etiopatogeneticky heterogenní skupina chronických

onemocnění, jejichž společnou základní charakteristikou je hyperglykémie. Ta je

způsobena nedostatečným účinkem inzulínu při jeho absolutním či relativním

nedostatku. Inzulín je produkován ß-buňkami slinivky břišní a umožňuje krevnímu

cukru - glukóze (který se do krve dostává zpracováním přijímané potravy) přesun z

krve do buněk, pro které je glukóza hlavním zdrojem energie. Následkem nedostatku

inzulínu je komplexní porucha metabolizmu cukrů, tuků bílkovin a změny v iontovém

a vodním hospodářství. Na podkladě hyperglykémie a jejich následků dochází

k rozvoji cévních komplikací.“ 20

TYPY CUKROVKY U OBÉZNÍCH LIDÍ

Obezita patří k typickým nálezům cukrovky 2. typu. Diabetici 2. typu se dělí na

pacienty s DM 2. typu s obezitou (typ 2a) a DM 2. typu bez obezity (typ 2b). Výskytu

pacientů s DM typu 2a a DM typu 2b je přibližně v poměru 9 : 1. Obezita je tedy pro

DM 2. typu typickým jevem. Za historicky označovaným DM typu 2b se skrývají

nejméně 2 formy – část diabetiků typu LADA (Latent autoimmune diabetes of adults -

skrytý autoimunitní diabetes dospělých) a část osob s metabolickým syndromem či

DM 2. typu sice bez manifestní obezity, ale s nadváhou nebo alespoň s typicky břišním

rozložením tuku, tedy s prvky androidní obezity.

Typická postava diabetiků 1. typu je štíhlá. Obézní diabetik 1. typu je prakticky

vždy léčebnou chybou vznikající chronickým předávkováním inzulínu. Cukrovka typu

LADA může být obezitou provázena. Obezita provází i některá velmi vzácná dědičná

onemocnění s vrozenou necitlivostí na inzulín. Velmi významným onemocněním

spojeným s výskytem obezity a diabetu je tzv. syndrom polycystických ovarií.

Zastihneme-li tedy cukrovku u dospělého jedince s obezitou, myslíme vždy na DM 2.

typu. V menšině případů pak na výskyt diabetu LADA. 21

20 KLENER, P., et al., Vnitřní lékařství – druhé doplněné vydání, s. 597 21 Srov. SVAČINA, Š., BRETŠNAJDROVÁ, A., Cukrovka a obezita, s. 27


DM 2. typu bývá spojen s řadou dalších laboratorních odchylek, jako jsou změny

lipidového spektra, hyperinzulinemie, inzulínová rezistence a klinických příznaků jako

je obezita a hypertenze. Sdružení těchto chorob se nazývá metabolický syndrom

(Reavenův syndrom). 22

U DM 2. typu bývá přítomna inzulínová rezistence, to je snížená biologická

účinnost inzulínu zejména ve vztahu k insulin-dependentnímu odsunu glukózy do

svalové a tukové tkáně a k potlačení jaterní tvorby cukru (zejména glukoneogeneze),

která má charakter receptorové poruchy a je geneticky multigeně podmíněna. Taktéž je

přítomna porucha sekrece inzulínu, narušená je zejména stimulovaná sekrece inzulínu.

KLINICKÝ OBRAZ A PRŮBĚH ONEMOCNĚNÍ

Mezi typické příznaky jakými se může DM 2. typu projevit patří: žízeň, polyurie,

váhový úbytek, únava, porucha vědomí až kóma (hyperosmolární, hyperglykemické).

Většinou je ale průběh velmi nenápadný a často jsou v době stanovení diagnózy

onemocnění již přítomny jeho komplikace (neuropatie, retinopatie, kožní postižení).

Proto je třeba nemocné s přítomností rizikových faktorů tohoto onemocnění (obezita,

věk nad 40 let, hypertenze, hyperlipoproteinemie) vyhledávat a diabetologicky

vyšetřit.

DIAGNOSTIKA

Anamnéza, kdy se ptáme, zda pacient nemá klinické příznaky diabetu a na výskyt

tohoto onemocnění v rodině. Hlavní diagnostickou metodou při stanovení diabetu je

odběr glykémie nalačno nad 7 mmol / l, pokud je glykémie nalačno 5,7 – 7 mmol / l,

provádí se oGTT (orální glukózový toleranční test), kdy je nemocnému podáno 75 g

glukózy ve vodném roztoku p. o., hodnota nad 11,1 mmol / l je diagnostická pro

diabetes mellitus, rozmezí hodnot 7,9 – 11,1 mmol / l je typické pro porušenou

glukózovou toleranci. 23

22 Srov. DÍTĚ, P., a kolektiv autorů., Vnitřní lékařství III, s. 602 23 Tamtéž, s. 603


TERAPIE

Nefarmakologická léčba: základem terapie je nízkoenergetická dieta s redukcí

hmotnosti, hlavně omezení tuků a sacharidů, nutné je sledování hmotnosti a poučit

pacienta o nutnosti dodržování diety. Neméně důležitá je pravidelná pohybová aktivita,

která příznivě ovlivňuje inzulínovou rezistenci, zejména ve svalové tkáni.

Farmakologická léčba: teprve pokud uvedená léčby selže, je nutné přistoupit

k farmakologické léčbě, kterou představují perorální antidiabetika a inzulín.

• Perorální antidiabetika:

o Sulfonylureové deriváty – zvyšují sekreci inzulínu, patří k nim

glibenclamid (Maninil, Glucobene), glipizid (Minidiab), glimepirid

(Amaryl), jsou lékem první volby u neobézních nemocných

o Biguanidy – ovlivňují zejména jaterní inzulínorezistenci, méně periferní

inzulínorezistenci, patří k nim (Metformin – je lékem volby u obézních

diabetiků, Siofor, Glucophage)

o Inhibitory alfa-glukosidáz – způsobují zpomalení štěpení disacharidů na

monosacharidy, patří k nim akarbóza (Glucobay)

o Inzulínové senzitizéry – ovlivňují zejména periferní inzulínovou

rezistenci, patří k nim (Avandia)

• Inzulínová terapie:

o monoterapie – aplikace krátkodobě působícího inzulínu 3krát denně, při

poruše stimulované sekrece inzulínu na noc intermediální inzulín

o kombinace s PAD - nejčastěji sulfanylureové deriváty s dávkou

intermediálně působícího inzulínu na noc, nebo kombinace

premixovaného inzulínu ve dvou dávkách denně v kombinaci

s metforminem. 24

24 Srov. KLENER, P., et al., Vnitřní lékařství – druhé doplněné vydání, s. 604


6.2.2 Hypertenze a obezita

DEFINICE HYPERTENZE

„Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) a Mezinárodní společnosti pro

hypertenzi (ISH) označujeme za hypertenzi opakovaně naměřené hodnoty krevního

tlaku (TK) rovné nebo vyšší než 140 / 90 mm Hg. Tyto hodnoty TK musí být u nově

zjištěných hypertoniků naměřeny alespoň dvakrát při třech na sobě časově nezávislých

návštěvách lékaře. Tlakové hodnoty jsou uvedeny v tabulce.“ 25

Tab. č. 3 – Hodnoty krevního tlaku pro osoby starší 18-ti let 26

Definice se a klasifikace TK pro dospělé osoby starší 18-ti let

Syst. TK [mm Hg] Drast. TK [mm Hg]

Optimální TK

Normální TK

Vyšší normální TK

Hypertenze

Stupeň 1 (mírná)

podskupina hraniční

Stupeň 2 (středně pokročilá)

Stupeň 3 (těžká)

Izolovaná systolická hypertenze

podskupina hraniční

< 120

< 130

130 - 139

140 - 159

140 - 149

160 - 179

Ł 180

Ł 140

140 - 149

< 80

< 85

85 - 89

90 - 99

90 - 94

100 - 109

Ł 110

< 90

< 90

Kombinace hypertenze s obezitou je v populaci velmi častá a bylo prokázáno, že

nezávisle zvyšuje kardiovaskulární riziko. Hypertenze a obezita jsou součástí tzv.

metabolického syndromu. Až 70 % variability TK u mužů a 60 % u žen je možno

přičíst tělesné nadváze. Jak dokázaly epidemiologické studie, asociace mezi tělesnou

hmotností a TK je velmi významná. Navíc se prokázalo, že obezita sama o sobě může

být příčinou hypertenze. 27

25 DÍTĚ, P., a kolektiv autorů., Vnitřní lékařství I, s. 20 26 Srov. HORKÝ, K., WIDIMSKÝ, J., Doporučení pro léčbu hypertenze Světové zdravotnické organizace a Mezinárodní společnosti 1999. Dostupné na www: http://www.hypertension.cz/casopis/1_99/4.html 27 Srov. ŠIMON, J., ŠÍPOVÁ, L., Novinky v léčbě hypertenze, s. 61

http://www.hypertension.cz/casopis/1_99/4.html


TYPY HYPERTENZE - DLE ETIOLOGIE Podle etiologie dělíme hypertenzi na primární (esenciální), ta se vyskytuje u

95% všech hypertoniků. Příčina není jasná, jsou známy rizikové faktory jako pozitivní

rodinná anamnéza, androidní obezita, kouření, hyperlipidemie, diabetes mellitus,

hyperurikemie, nadměrný příjem soli v potravě, nedostatečný příjem kalia, kalcia a

magnézia potravě, stres, atd. Dále pak na sekundární (symptomatickou) hypertenzi, kde

zvýšení krevního tlaku vzniká v důsledku známé příčiny, např. renální postižení

(parenchymatózní nebo renovaskulární), endokrinní (feochromocytom, Cushingův

syndrom), koarktace aorty, léčba kortikoidy nebo těhotenská hypertenze.

KLINICKÝ OBRAZ A STÁDIA ONEMOCNĚNÍ

Většina hypertoniků nepociťuje své zvýšení krevního tlaku, jen asi 30 % pociťuje

bolesti hlavy zvláště ráno po probuzení, únavu, zadýchávání, točení hlavy, poruchy

spánku, bolesti na hrudi, bušení srdce, neklid, nervozitu, krvácení z nosu atd.

o Stádia hypertenze dle WHO:

1. pouze zvýšený TK bez orgánových změn

2. hypertrofie levé komory

3. dekompenzované orgánové postižení (cévní mozkové příhody, infarkt)

4. dekompenzovaná hypertenze, hypertenzní krize, neuroretinopatie, edém

papily, encefalopatie. 28

DIAGNOSTIKA

Základem diagnostiky je odběr anamnézy, ve které se snažíme zjistit výskyt

hypertenze přidružených onemocnění v rodině. Ptáme se na subjektivní potíže

pacienta při různých činnostech (dušnost, bolest hlavy, závratě, atd.). Pátráme po

možných příčinách sekundární hypertenze a přítomnosti ostatních složek

metabolického syndromu. 29 Dále se provádí měření krevního tlaku - nejčastěji

auskultačním způsobem - nejlépe na obou horních končetinách, po 10 minutovém

zklidnění, opakujeme 3krát a z naměřených hodnot vypočítáme průměr. Pro

mnohočetná měření TK, v průběhu 24 hodin, se užívá Holterovo monitorování tlaku –

28 Srov. KUBEŠOVÁ, H., Vnitřní lékařství I pro bakalářské studium ošetřovatelství. Dostupný na www: http//portal.med.muni.cz/.ISSN 1801-6103 29 Srov. SOVOVÁ, E., ŘEHOŘOVÁ, J., Kardiologie pro obor ošetřovatelství, s. 85


poskytuje informace o úrovni, variabilitě a časovém průběhu TK během celodenní

aktivity i ve spánku.

Pacient s nově zjištěnou hypertenzí se musí ještě podrobit sadě vyšetření, mezi

něž patří echokardiografie (ultrazvukové vyšetření srdce), rentgenový snímek srdce a

plic, vyšetření očního pozadí, biochemické vyšetření k vyloučení sekundární

hypertenze (ionty, glykémie, renální funkce, hormony štítné žlázy, odpady kyseliny

vanilmandlové a hydroxyindoloctové do moči) 30

TERAPIE

Nefarmakologická léčba: je nedílnou součástí terapie všech hypertenzí,

v každém stádiu choroby. Jejím základním požadavkem je změna životního

stylu, zaměřena zejména na: dietní léčbu (redukční dietu) – omezení soli na

maximální množství 6 g / den, redukci příjmu nasycených mastných kyselin,

zvýšení příjmu ovoce a zeleniny, zvýšení příjmu draslíku, vápníku, hořčíku,

omezení pití kávy a alkoholu. Velice důležitá je i pohybová aktivita - vytrvalostní

zátěž alespoň 30 minut, 3krát týdně, cvičit pravidelně. 31

Farmakologická: obezita sama o sobě bývá příčinou orgánového postižení,

hypertrofie levé komory srdeční, glomerulární hyperfiltrace a mikroalbuminurie

a také srdečního selhání a náhlé smrti. Patofyziologie hemodynamických poruch

osob s hypertenzí se poněkud liší od neobézních hypertoniků. Obézní osoby jsou

totiž charakterizovány zvýšením srdečního výdeje, zvýšeným plazmatickým

volumem a nižší periferní rezistencí. Zvýšená masa tělesného tuku zvyšuje i

distribuční prostor pro antihypertenziva a tím snižuje i jejich účinnost ve

standardní dávce. Při volbě antihypertenziv: např. beta-blokátoru, může jeho

účinek záviset na tom, zda je to látka rozpustná ve vodě (např. Atenolol) nebo

látka lipofilní (Metoprolol). Přes rozlišnou farmakokinetiku obou léků se jejich

farmakodynamický efekt na TK významně neliší u obézních nebo hubených

pacientů.32 Např. beta-blokátory prokazatelně snižují výskyt komplikací

hypertenze, zejména mortalitu a morbiditu, jak u obézních chorob s hypertenzí,

tak i s diabetem. Na druhé straně ovšem mohou zvýšit tělesnou hmotnost, jak se

ukázalo ve studii UKPDS (The United Kingdom Prospective Diabetes Study). 30 Tamtéž, s. 86 31 Srov. DÍTĚ, P., a kolektiv autorů., Vnitřní lékařství I, s. 22 32 Srov. ŠIMON, J., ŠÍPOVÁ, I., Novinky v léčbě hypertenze, 1. vydání, s. 61


Thiazidová diuretika (Hydrochlorothiazid) se všeobecně považují za výhodná a

účinná u obézních hypertoniků, protože snižují srdeční výdej a plazmatický volum. Na

druhé straně však při dlouhodobém podávání ve vyšších dávkách zvyšují inzulínovou

rezistenci. Mezi další léky patří také ACE inhibitory (Tensiomin, Capoten, Enalapril,

Gopten) a blokátory receptorů AT1 (Lozap, Lorista).

Při neúspěchu monoterapie lze kombinovat antihypertenziva z těch lékových

skupin, které lze vzájemně kombinovat. Doporučené kombinace jsou: např. diuretika a

beta-blokátory, diuretika a ACE-I. 33

6.2.3 Degenerativní onemocnění kloubů a páteře

DEFINICE OSTEOARTRÓZY (OA) „Osteoartróza je nejrozšířenějším kloubním onemocněním, zejména u jedinců

nad 45. rokem věku. Postihuje nejčastěji kyčelní, kolenní kloub a páteř (koxartróza,

gonartróza, spondilartróza). Je charakterizována postupující ztrátou kloubní

chrupavky, novotvorbou kosti v subchondrální oblasti a vytvářením nové chrupavky a

kosti na kloubních okrajích (vznik tzv. osteofytů). OA doprovázejí různé stupně

reparačních procesů v chrupavce, ale až v pokročilejších stádiích nemoci.“ 34

TYPY OSTEOARTRÓZY - DLE ETIOLOGIE Děje vedoucí k rozvoji osteoartrózy nejsou ani dnes plně objasněny. Známe však

rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku onemocnění. Podle příčin

dělíme OA na primární a sekundární.

Primární OA (idiopatická): je taková, kde není příčina jasná. Rizikové faktory

vzniku primární OA jsou genetické dispozice, nadváha (zvýšená mechanická

zátěž na klouby), nadměrné a jednostranné zatížení kloubů při určitých

činnostech, vyšší věk. Primární OA zahrnuje většinu případů OA.

• Podle lokalizace se označuje jako:

1. lokalizovaná: např. ruce (Heberdenovy a Bouchardovy uzly), koleno

(gonartróza), kyčle (koxartróza), páteř (spondylartróza, spondylóza)

2. generalizovaná: postihuje tři a více kloubů nebo kloubních skupin

33 Srov. ŠIMON, J., ŠÍPOVÁ, I., Novinky v léčbě hypertenze, 1. vydání, s. 62 34 TRNAVSKÝ, K., KOLAŘÍK, J., Onemocnění kloubů a páteře v praxi, s. 21


Sekundární OA: vzniká následkem úrazu, vrozené nebo vývojové vady (např.

vrozené vymknutí kyčlí) nebo v důsledku jiného onemocnění (např. zánětlivá

onemocnění kloubů, metabolická onemocnění, akromegalie, hyperparatyreóza,

atd. U sekundární OA je třeba na prvním místě léčit primární onemocnění.

KLINICKÝ OBRAZ

Nejdůležitějším subjektivním příznakem OA je bolest. Charakteristická je

především námahová bolest, která se zlepšuje nebo mizí v klidu. Pro OA je typický

startovací charakter bolesti, který je nejvýraznější během prvních pár kroků. U

pokročilých stádií OA se vyskytuje i bolest klidová, která je odrazem synovitidy.

Pacienti také pociťují ranní ztuhlosti, které trvají nejvíce 30 minut. Dále omezení

pohybových schopností, to je patrné v pokročilých stádiích nemoci, doprovázeno

bolestí, která je intenzivnější v krajních polohách kloubního pohybu. Pacienti mají

pocit nestability a nejistoty. 35

DIAGNOSTIKA

Jako základní kritérium pro diagnostiku OA je klinický obraz, zejména typická

bolest po většinu dní posledního měsíce a to u všech lokalizací. U sekundární formy

lze prokázat kloubní onemocnění, které předcházelo vzniku OA. Při laboratorním

vyšetření krve lze někdy nalézt zvýšené zánětlivé markery (C-reaktivní protein,

sedimentace), ale většinou jsou výsledky normální. Nejpoužívanější diagnostickou

metodou zůstává RTG snímek, kterým lze určit stádium a hodnotit progresi

onemocnění. Dále lze použít CT počítačová tomografie, artroskopické vyšetření,

magnetickou rezonanci a ultrazvuk. 36

TERAPIE

Nefarmakologická léčba: Patří sem zapojení pacienta do plnění režimových

opatření. K základním předpokladům patří redukce hmotnosti (redukční dieta).

Dále použití opěrných pomůcek (hole, ortézy), které odlehčí kloubní zátěži a

pomáhají stabilizovat kloub. Svalová rehabilitace vede ke zmírnění bolesti a

zlepšení funkce kloubů. Z empirického hlediska je doporučována celá škála

fyzikální léčby (vibrace, lasery, ultrazvuk, diatermie atd.) 35 Srov. KOUDELKA, J., a kolektiv. Ortopedie. 1. vydání, s. 189 36 Srov. KLENER, P., et al., Vnitřní lékařství – druhé doplněné vydání, s. 604


Farmakologická léčba: Dělí se na symptomy modifikující a strukturu

modifikující léčebné postupy.

• Symptomy modifikující léky: Patří sem analgetika (Paracetamol, Salyciláty),

která působí proti bolesti. Mírnění bolesti při OA je vhodné pouze částečně,

protože určitá bolest má ochranný význam pro pacienta, jelikož signalizuje

přetížení chrupavky. Dále se používají opioidní analgetika (Tramadol).

K nejrozšířenějším lékům používaným v léčbě OA patří nesteroidní

antiflogistika. Využívají vedle analgetického efektu i efekt protizánětlivý.

Lokální transdermální léčba (Ketazon, Olfen) v léčbě bolesti u OA má své

místo v případě postižení kloubů nepříliš hluboko uložených, jako jsou drobné

klouby rukou či kolenní klouby.

• Strukturu modifikující léky: Podstatou jejich působení je ovlivnění

metabolismu kloubní chrupavky ve smyslu stimulace anabolických a

reparačních pochodů. Některé preparáty mohou zlepšovat symptomy OA, tedy

bolest, odstranění ztuhlosti a zlepšení funkce kloubu. Patří sem Glutamin

sulfát, Chondroitin sulfát, Hyaluronová kyselina a Diacerein. 37

Chirurgická léčba: Jejím cílem je zmenšení nebo odstranění bolesti a zlepšení

funkce. Nejčastěji jsou operovány kyčelní a kolení klouby. Snahou při

chirurgickém přístupu je zachování nebo restaurace kloubního povrchu

artroskopicky při současném výplachu. Osteotomií, která se nejlépe provádí při

valgozitě kolene, lze korigovat změnu rozložení zátěže na daný kloub. Při

náhradě kloubu, se využívá řada materiálů, např. kov, plasty. Funkčnost

jednotlivých implantátů je uváděna až 10 let. 38

37 Srov. DÍTĚ, P., a kolektiv autorů., Vnitřní lékařství III, s. 643 38 Srov. TRNAVSKÝ, K., KOLAŘÍK, J., Onemocnění kloubů a páteře v praxi, s. 28


7 PREVENCE OBEZITY

7.1 Prevence nadváhy a obezity u dětí

Obezita je typickým onemocněním, u kterého je prevence mnohokrát účinnější

než léčba. Prvním předpokladem je včasné zjištění sklonu k nadváze. Pokud je v

rodině jeden člen obézní, má dítě 50 % pravděpodobnost stát se také obézním. Pokud

jsou obézní oba rodiče, můžeme očekávat obezitu u dítěte až v 80 %. Proto by měly

být co nejdříve podchyceny děti obézních rodičů, u kterých je vhodné kontrolovat

hmotnost častěji. Prevence vzniku obezity začíná v těhotenství, protože základy

obezity se formují již v prenatálním vývoji. Po narození je kojení nejlepší prevencí

obezity. Základem prevence i léčby obezity je pochopení jejích příčin. Prevence

obezity je teoreticky velmi jednoduchá, stačí dodržovat principy správné výživy a

pravidelně se věnovat tělesné aktivitě. 39

Jedním z nejdůležitějších kroků v prevenci obezity je výchova dětí k zdravé

výživě. Hlavní je v tomto směru zodpovědnost rodičů a pedagogů, kteří by měli jít

dětem příkladem. Bylo prokázáno, že pouze teoretické znalosti o obezitě a výživě

nestačí k tomu, aby člověk změnil zažité nevhodné návyky. Děti dělají to, co dělají

dospělí, ne to co říkají.

Kromě správně zvoleného složení jídelníčku je důležité i pravidelně jíst.

Optimální počet je 5 až 6 menších porcí denně. Tímto způsobem se rovnoměrně

rozvrství příjem energie a tělo potom nemá potřebu si část z ní ukládat do zásoby.

Pokud není strava pravidelná (jíme např. jen 2 krát denně), nemá tělo v průběhu celého

dne k dispozici dostatek energie. Naučí se s ní šetřit pro chvíle, kdy mu bude chybět.

Pokud se dítě (platí to i pro dospělé) nají, nespotřebuje všechnu energii, ale její část si

uloží do zásoby „na horší časy“. Toto může po delší době vést k přibírání.

Měli bychom myslet i na to, že každé dítě má přirozený vztah k pohybové

aktivitě. Tento vztah je utlumen nízkým počtem hodin tělesné výchovy a sportu ve

škole a dlouhým časem stráveným u televize a počítačů doma. Dobrým řešením jsou

například sportovní kroužky, ze kterých si jistě každé dítě vybere to svoje. 40

39 Srov. FOŘT, P., Stop dětské obezitě, s. 118 40 Srov. PAŘÍZKOVÁ, J., LISÁ, L., Obezita v dětství a dospívání, s. 132


7.2 Prevence nadváhy a obezity u dospělých

Stejně jako u dětí spočívá prevence obezity u dospělých v pravidelné fyzické

aktivitě, vhodných stravovacích návycích a psychické pohodě. 41

VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ

Vhodná je pestrá, vyvážená, pravidelná strava s dostatečným pitným režimem.

To, zda jsou potraviny vhodné nebo nevhodné, znázorňuje česká potravinová pyramida

(viz Příloha č. 4). Ve stravě by měly být vyvážené tři základní živiny, které jsou

základním zdrojem energie pro lidský organismus. Jakmile totiž dochází

k dlouhodobému převyšování jedné složky potravin nad ostatní, může docházet ke

zvyšování tělesné hmotnosti.

1. Sacharidy

V přijímané potravě by měly být zastoupeny nejvíce okolo 60 % denního

energetického příjmu. Při redukci hmotnosti okolo 40 až 50 %. 42

Jednoduché sacharidy (monosacharidy) jsou látky, které zvyšují produkci

inzulínu. Tím přispívají k následnému ukládání tuků, a to může mít za následek

rozvoj obezity. Mezi jednoduché sacharidy patří například sladkosti, pečivo

z bílé mouky a alkohol. Před těmito cukry bychom proto měli dát přednost

složitým sacharidům neboli polysacharidům. Po jejichž konzumaci se prudce

nezvyšuje sekrece inzulínu a neukládá se tak přebytečný tuk. Mezi tyto potraviny

patří například celozrnné pečivo, ovoce, zelenina, mléko, brambory, atd.

2. Tuky

V přijímané potravě by měly být zastoupeny nejvíce okolo 30 % denního

energetického příjmu. Při redukci hmotnosti mezi 20 až 30 %. 43 Tuky se dělí do

dvou skupin podle jejich vlastností. První z nich je tuk, který má pevnější

strukturu, je to například máslo, sádlo, tedy převážně tuky živočišné tuky. Tyto

tuky nejsou příliš vhodné. Obsahují nasycené mastné kyseliny, které při větší

konzumaci mohou omezovat využití určitých živin, ucpávat cévy nebo zvyšovat 41 Srov. MÜLLEROVÁ, D., Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech, s. 72 42 Srov. KABRNOVÁ, K., HAJNAR, V., Obezita, s. 10 43 Srov. SULLIVAN, K., Jíme zdravě a dobře, s. 110


tělesnou hmotnost. Do druhé skupiny patří tuky obvykle rostlinného původu,

které mají tekuté skupenství. Součástí těchto tuků jsou nenasycené mastné

kyseliny. Patří sem například slunečnicový a olivový olej, jsou obsaženy v rybím

mase a semínkách. Tyto tuky snižují hladinu cholesterolu v krvi a tím chrání

organismus.

3. Bílkoviny

V přijímané potravě by měly být zastoupeny okolo 10 % denního energetického

příjmu. Během redukčního režimu až 20 % podíl. Bílkoviny jsou podstatnou

součástí živé hmoty, tedy orgánů, svalů a redukčních mechanizmů – enzymů a

hormonů. Jsou stavebním materiálem pro lidské buňky. 44

Živočišné bílkoviny, kam patří například mléko, vejce mají vyšší biologickou

hodnotu než bílkoviny rostlinného původu a vyšší obsah nasycených mastných

kyselin. Naproti tomu bílkoviny rostlinného původu mají nízký obsah

cholesterolu a obsahují vitamíny, minerální látky a vlákninu. Jsou zastoupeny

například v semenech olejnatých rostlin, luštěninách a obilovinách. Ve stravě by

proto měly být více zastoupeny bílkoviny rostlinné.

Dále je nutný pravidelný pitný režim. Optimální by bylo vypít denně 2 až 3 litry

tekutin. Základ pitného režimu mají tvořit především nealkoholické a neslazené

nápoje, jako je pitná voda, neslazený čaj a minerální vody. 45

POHYBOVÁ AKTIVITA

Každý člověk, který si chce zachovat zdraví, by měl vykazovat nějakou tělesnou

aktivitu. Program by měl být takový, aby člověka bavil. Někomu postačí procházky,

jízda na kole nebo plavání. Pokud každodenní běžný pohyb nestačí, je vhodné najít si

nějakou fyzickou aktivitu, která by se měla provozovat pravidelně (například aerobik,

fitness), nejméně třikrát týdně, 15 až 30 minut denně. Záleží samozřejmě na věku,

zdravotním stavu a trénovanosti jedince. 46

44 Srov. KABRNOVÁ, K., HAJNAR, V., Obezita, s. 10 45 Tamtéž, s. 11 46 Srov. SULLIVAN, K., Jíme zdravě a dobře, s. 111


8 LÉČBA OBEZITY

Cílem redukce nadměrné tělesné hmotnosti je realistický úbytek na váze

s dosažením snížení zdravotních rizik, dále udržení tělesné hmotnosti a prevenci

vzestupu hmotnosti. Cíle by měly být realistické, individualizované, dlouhodobě

zaměřené. Základním předpokladem úspěšné redukce tělesné hmotnosti je pozitivní

motivace pacienta k redukci, vypracování individuálního léčebného plánu, stanovení

reálných cílů a pravidelná kontrola efektivity zvoleného postupu. 47

8.1 Dietní léčba

„Léčba je zahájena standardní nízkoenergetickou dietou s omezením příjmu tuků

a jednoduchých cukrů, kterého lze dosáhnout radikálním snížením konzumace tučného

vepřového masa, tučných uzenářských výrobků, plnotučných mléčných výrobků,

cukrárenských výrobků, slazených nápojů a alkoholu (v ČR především piva).“ 48

Při tvorbě nízkoenergetické diety je nutno věnovat pozornost jejímu složení tak,

aby byla zachována optimální nutriční hodnota, nesmí dojít k omezení konzumace

doporučeného množství pro organismus nezbytných látek – jako jsou nenasycené

mastné kyseliny, vitamíny a mikronutrienty.

Změna stravovacích zvyklostí a úprava diety je nezbytnou součástí terapie

obezity i nadváhy. Pacient by si měl zaznamenávat svou celodenní stravu a lékař by

pacienta měl upozornit na nezbytné úpravy jídelního lístku, jak z hlediska množství

přijímané stravy, tak z hlediska složení. Ze záznamu lze zjistit jídelní zvyklosti a druhy

potravin, které pacient preferuje. Změnu stravovacích zvyklostí je třeba provádět

pozvolna. Doporučení diety musí být pro jednotlivého pacienta individuálně upraveno.

Obecná doporučení jsou: snížit energetickou denzitu potravin a nápojů, snížit velikost

konzumovaných porcí, nevynechávat snídaně a zakázat konzumaci jídla v noci,

zaměřit se na zvládnutí ztráty kontroly nebo nadměrného jedení a pití alkoholu.

47 Srov. HAJNER, V., a kolektiv, Základy klinické obezitologie, s. 48 48 Srov. HLÚBIK, P., KUNEŠOVÁ, M., FRIED, M., BÝMA, S., Obezita – doporučený diagnostický a léčebný postup pro praktické lékaře, s. 4


Snížení energetické vydatnosti potravin lze docílit snížením obsahu tuku a

jednoduchých sacharidů, zvýšením obsahu vlákniny a vody, takto lze upravit i tradiční

recepty. 49

Celkový pokles příjmu energie by měl představovat 15 až 30 % ve srovnání

s původním příjmem energie obézní osoby, která je váhově stabilní. Snížení obsahu

energie ve stravě by mělo být zajištěno snížením obsahu tuků a jednoduchých

sacharidů, mělo by dojít k mírnému snížení obsahu proteinů, který bývá také

nadměrný. U tuků by měly být omezeny hlavně nasycené tuky a tuky obsahující

transmastné kyseliny. Obsah tuků by měl být maximálně 30 % z celkového příjmu

energie, měl by být zachován poměr mastných kyselin řady n – 6 a n – 3. Příznivě se

také uplatňuje náhrada nasycených tuků mononenasycenými rostlinnými tuky (olivový

a řepkový).

V redukční dietě je vhodné snížit množství konzumované energie ve srovnání

s energetickým výdejem o 2000 až 2500 kJ za den. Například u ženy ve věku 40 let se

sedavým způsobem života a s energetickým výdejem 8500 kJ za den je tedy vhodná

redukční dieta s obsahem energie 6000 až 7000 kJ za den. Denní deficit 2600 kJ bude

předem určovat úbytek na váze kolem 0,5 kg za týden. Diety s obsahem 5000 kJ za

den nebo více jsou klasifikovány jako hypokaloricky vyvážené, u diet s příjmem méně

než 3500 kJ za den se jedná o přísnou nízkokalorickou dietu. Ta se užívá pod

kontrolou odborníka na obezitu, je omezena na specifické pacienty a je používána jen

po krátkou dobu. Při dlouhodobém používání může vést ke vzniku klinických

symptomů z nedostatku některých živin. 50 Příklad redukční diety (viz Příloha č. 5)

49 Tamtéž, s. 5 50 Srov. KUNEŠOVÁ, M., Nadváha, s. 89


8.2 Fyzická aktivita

Má-li mít fyzická aktivita při redukci hmotnosti efekt, musí být prováděna

pravidelně. V závislosti na fyzické zdatnosti je vhodná aerobní forma cvičení trvající

alespoň 15 - 30 minut třikrát týdně a to takovou intenzitou, aby došlo k silnému

pocení. Nejvhodnější sporty při nadváze a obezitě jsou chůze, pěší turistika, cyklistika,

plavání, běh, lyžování, tanec, bruslení, tenis apod. Naopak se nedoporučuje pomalá

chůze, která zatěžuje klouby dolních končetin a představuje nevýznamný energetický

výdej. Dále poskoky a pohyb do maximálního rozsahu. Tato forma je přijatelná jen

krátkodobě. Také není vhodné cvičení na nářadí a akrobatické cvičení, pro které

nemají obézní potřebné pohybové předpoklady, obojí cvičení by mohlo být příčinou

úrazu, stejně jako samotná obezita. Proto je vhodné mít osobního trenéra, který dokáže

poradit a zvolí pro člověka individuální cvičební plán, který je přizpůsoben možnostem

a schopnostem daného jedince. Vhodnější než nárazové cvičení je každodenní mírnější

pohybová aktivita, třeba i ve formě procházek, zahradničení nebo domácích prací,

nepoužívat výtah, vystoupit z městské hromadné dopravy o zastávku dříve a dojít

pěšky, apod. Tyto činnosti běžného života je ale třeba doplnit nějakou sportovní

aktivitou, jak již bylo uvedeno výše. Není nutná nadměrná námaha a podávání velkých

výkonů, důležitá je skutečně pravidelnost.

Fyzická aktivita je také prevencí výše uvedených zdravotních komplikací

obezity. Bylo dokonce prokázáno, že obézní jedinci s pravidelnou fyzickou aktivitou

mají menší riziko kardiovaskulárních nemocí než štíhlí jedinci bez pohybové aktivity.

Každá pohybová aktivita musí být samozřejmě přizpůsobena fyzické zdatnosti, stavu

pohybového aparátu i přidruženým chorobám, zejména kardiovaskulárním. 51

51 Srov. Lékaři [online], Léčba obezity, Dostupné na www: http://www.lekari-online.cz/vnitrni-lekarstvi/zakroky/lecba-obezity#jak-zvysit-fyzickou-aktivita

http://www.lekari-online.cz/vnitrni


Tab. č. 4 – Sportovní aktivity a jejich účinky 52

Činnost Počet spálených kalorií za 1 hodinu

Počet hodin na 1 kg váhy Výhoda

Chůze

- rychlost km/h na rovné ploše od 330 do

420; - do kopce od 660 do

900

- na rovné ploše od 16 do 21

hodin; - do kopce od 7

do 10 hodin

Začněte pomalou chůzí 10 minut, která vaše svaly zahřeje. Poté střídavě choďte 5 minut rychle a 3 minuty pomalu. Nakonec intervaly prodlužujte.

Rychlou chůzi vždy ukončujte pomalým chozením.

Bruslení na kolečkových

bruslích od 500 do 600 od 7 do 8 hodin

Bruslení vás dostane do formy, budete více pružní a zlepšíte si rovnováhu. při tomto sportu nikdy

nezapomeňte používat potřebná bezpečnostní opatření (chrániče, helma).

Jízda na kole

od 600 do 900 od 11 do 23 hodin Nejen, že budete moci sledovat ubíhající přírodu

kolem sebe, ale také posílíte svaly na svých nohou, hýždích a břichu.

Tenis

- od 560 do 660 při hře jednotlivců;

- od 420 do 480 při hře dvojic

- od 11 do 13 hodin při hře jednotlivců;

- od 14 do 16 hodin při hře

dvojic

Tenis zlepšuje soustředění, koordinaci a reflexní reakce.

Plavání od 550 do 750 od 9 do 13 hodin Plavání má blahodárný účinek na všechny svaly

vašeho těla, navíc uleví vaší páteři. patří k jedněm z nezdravějších sportů.

Veslování od 400 do 600 od 11 do 17 hodin Vytvaruje horní polovinu vašeho těla. Jestliže je váš postup správný, zaměří se tato činnost i na svaly na

vašich nohou a trupu.

Badminton od 430 do 490 od 15 do 17 hodin

Posílí jak horní část vašeho těla (nezapomínejte na důkladnou rozcvičku a protažení ramenních svalů a kloubů), tak i vaše nohy. Na rozdíl od tenisu tento

sport můžete provozovat prakticky kdekoliv.

Plážový volejbal od 490 do 570 od 13 do 15 hodin Posiluje všechny větší svalové skupiny a je to ideální

rekreační sport, především u moře.

Vrhání frisbee

Od 260 do 310 od 24 do 29 hodin

Díky tomuto sportu budete obratnější, budete mít lepší reflexy a budete lépe koordinovat své ruce a nohy. Je vhodný pro každého, protože nevyžaduje žádnou speciální přípravu nebo předchozí znalosti.

52 MÁLKOVÁ, I., SOS nadváha, s. 178


8.3 Farmakoterapie

Farmakologická léčba by měla být brána v úvahu jako součást komplexní

strategie péče o obézního pacienta. Lze ji použít u pacientů k prohloubení efektu

redukční diety, k zajištění dlouhodobého poklesu tělesné hmotnosti a k stabilizaci

úbytku hmotnosti. 53 Farmakologická léčby by měla být dlouhodobá, naordinována

lékařem. Pro léčbu obezity se v současné době používají zejména anorektika a látky

snižující absorpci tuků ve střevě (Orlistat). Zkoušejí se látky zvyšující výdej energie

(b3-sympatomimetika), látky interferující s metabolismem tukové tkáně blokádou

uvolňování mastných kyselin, monoklonální protilátky proti tumor necrosis faktoru a

deriváty amylinu či glukagon-like peptidu-1 (GLP-1), které zpomalují

gastrointestinální motilitu. Z anorektik se nejlépe uplatňují serotoninergní nebo

kombinované serotoninergní a katecholaminergní látky. Dále se používá inhibitor

zpětného vychytávání serotoninu (Fluoxetin a nověji Sibutramin), který má rovněž

katecholaminergní působení. 54

Existují také přípravky používané ke krátkodobé léčbě obezity nepřesahující tři

měsíce léčbu. Lze použít například léky zvyšující energetický výdej, což představuje

kombinace kofeinu a efedrinu, tzv. Elsinovské prášky. Obsahují v jedné kapsli dávku

20 mg efedrinu a 50 mg kofeinu. Svým noradrenergním působením v CNS vedou ke

snížení chuti k jídlu. Při zahájení terapie může dojít přechodně ke zvýšení tepové

frekvence a mírnému vzestupu systolického krevního tlaku. Mezi nežádoucí účinky

také patří psychická agitovanost, nespavost, palpitace a sucho v ústech. Kontraindikací

k podání je hypertenze, ischemická choroba srdeční, srdeční arytmie a psychické

poruchy. 55

53 Srov. SAUDEK, F., Léčiva používaná k léčbě obezity. Dostupné na www: http://nova.medicina.cz/odborne/clanek.dss?s_id=4446#7 54 Srov. MARTÍNKOVÁ, J., a kolektiv, Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů, s. 181 55 KALOUSKOVÁ, P., KUNEŠOVÁ, M., Farmakoterapie obezity. Dostupné na www: http://www.zdn.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/farmakoterapie-obezity-448469

http://nova.medicina.cz/odborne/clanek.dss?s_id=4446#7

http://www.zdn.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/farmakoterapie-obezity-448469


8.4 Chirurgická léčba

„Chirurgická léčba obezity prokázala, že je nejúčinnějším způsobem léčby

pacientů se 3. stupněm obezity. Současné dlouhodobé studie ukazují, že po

chirurgickém výkonu dochází k podstatnému snížení úmrtnosti i rizika vývoje nových

chorob souvisejících s obezitou.“ 56

TYPY OPERACÍ:

• Bandáž žaludku: laparoskopická metoda implantace regulovatelného škrtícího

kroužku na horní části žaludku

• Sleeve resekce žaludku: laparoskopické operační zúžení žaludku (tubulizace

žaludku)

• Žaludeční bypass: náročný laparoskopický operační výkon, který zmenší

žaludek a napojí na něj přímo kličku tenkého střeva. 57

INDIKACE CHIRURGICKÝCH VÝKONŮ:

• Pacienti ve věku 18 – 60 let

• BMI 40 kg / m2 a více

• BMI 35 – 40 kg / m2 s komplikacemi obezity

• U pacientů, kteří si nedokážou úbytek na váze při konzervativní léčbě udržet

KONTRAINDIKACE CHIRURGICKÝCH VÝKONŮ:

• Věk pacienta pod 18 let, věk nad 60 let

• Nelze-li doložit žádnou dosavadní obezitologickou péči

• Není-li pacient schopen účasti v dlouhodobém medicínském sledování

• Psychotická onemocnění – závažné deprese a poruchy osobnosti

• Abúzus alkoholu, drogová závislost

• Nemoci v dohledné době ohrožující život 58 56 FRIED, M., Moderní chirurgické metody – léčba obezity, s. 47 57 Srov. FRIED, M., Moderní chirurgické metody – léčba obezity, s. 48 58 Srov. HLÚBIK, P., KUNEŠOVÁ, M., FRIED, M., BÝMA, S., Obezita – doporučený diagnostický a léčebný postup pro praktické lékaře, s. 7


9 METODIKA

Pro sběr dat k mé bakalářské práci jsem použila metodu anonymního

dotazníku. Dotazník slouží jako prostředek, pomocí kterého lze zjistit mínění osob o

jednotlivých jevech. Jde o skupinu předem připravených, formulovaných otázek, které

jsou logicky sestaveny. Na dotazy se odpovídá písemně. Dotazník má bohužel své

nevýhody. Například neodhaluje, jací dotazovaní respondenti ve skutečnosti jsou, ale

pouze to, jak se vidí oni sami. Někdy může být nevýhodou neochota oslovených

respondentů při vyplňování a odevzdávání dotazníků. Naopak velkou výhodou je

rychlé shromáždění dat od velkého množství osob.

Průzkum byl realizován v ambulanci praktického lékaře pro pacienty dospělého

věku. Žádost o schválení dotazníkového šetření jsem podala lékaři, který v této

ambulanci provozuje svoji praxi Otakaru Ach–Hübnerovi (viz Příloha č. 2). Zdravotní

sestra, která v ambulanci pana doktora Hübnera pracuje, byla informována o tom, že

bude prováděno dotazníkové šetření a se sběrem dat od pacientů mi ochotně pomohla.

Dotazník byl určen pro všechny pacienty, kteří v době šetření, které probíhalo

od prosince 2009 do února 2010, navštívili výše zmíněnou ambulanci pana doktora

Hübnera.

Dotazník obsahoval úvodní část, ve které jsem se představila respondentům

průzkumu, seznámila je s tématem své bakalářské práce a poděkovala za vyplnění

otázek. Dále jsem vysvětlila, jak mají odpovědi vyplňovat (viz Příloha č. 1). Dotazník

obsahuje 18 položek s nabízenými možnostmi k označení kroužkem vybrané

odpovědi. Identifikační údaje jsou v položce č. 1, 2 a 3. Informace o výšce a váze, tedy

údaje potřebné ke zjištění hodnot BMI, jsou v položce č. 4. V položce č. 5, 6 a 7 jsem

zjišťovala, jak respondenti definují obezitu a zda jsou spokojeni se svojí váhou.

Informace o tom, zda se respondenti zajímají o to, jaké jsou následky obezity, jsem

zjišťovala v položce č. 8 a 11. Z jakých zdrojů respondenti případné informace čerpají

v položce č. 9. Dále mě zajímalo, zda respondenti považují za důležité obezitě

předcházet v položce č. 10. Vše k výskytu komplikací obezity (DM, hypertenze a

bolestí pohybového ústrojí) jsem zahrnula v položce č. 12, 13, 14, 15, 16 a 17.


V poslední položce č. 18 jsem zjišťovala, zda se respondenti snaží svojí

tělesnou hmotnost snížit.

Před distribucí dotazníků pacientům jsem jich 10 rozdala náhodně vybraným

osobám, pro zjištění případných nedostatků. Podle vzniklých připomínek jsem některé

položky ještě upravila. Tyto dotazníky jsem do celkového počtu nezařadila. Ze 130

dotazníků, které jsem rozdala, se mi všechny vrátily. Návratnost byla tedy 100 %. Při

zpracování dotazníků jsem ale pro neúplnost odpovědí 10 dotazníků vyřadila. V mé

bakalářské práci jsou tedy zařazeny výsledky šetření od 120 respondentů, kteří správně

vyplnili dotazník. Výsledky této skupiny představují 100 % respondentů zařazených

do průzkumu.

Získané výsledky jsem vložila do počítačového programu Microsoft Excel.

Tabulky a grafy jsem zpracovala do absolutní (n – počet respondentů v číslech) a

relativní četnosti (% – počet respondentů v procentech).


10 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA

Položka dotazníku č. 1 – Uveďte prosím Vaše pohlaví.

Tab. č. 5 – Pohlaví respondentů

Pohlaví Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%)

muži 54 45,0 % ženy 66 55,0 %

celkem 120 100,0 %

Graf č. 1 – Pohlaví respondentů

Skupinu dotazovaných respondentů tvořilo 54 mužů (45,0 %) a 66 žen (55,0 %),

celkový počet respondentů je 120.


Položka dotazníku č. 2 – Uveďte Váš věk Tab. č. 6 – Věk respondentů

Věk Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) 18 - 30 22 18,3 % 31 - 40 22 18,3 % 41 - 50 22 18,3 % 51 - 60 27 22,5 % 61 - 70 23 19,2 %

71 a více 4 3,3 % celkem 120 100,0 %

Graf č. 2 – Věk respondentů

Dotazníkového šetření se účastnili respondenti v širokém věkovém rozpětí,

proto jsem věkové kategorie rozdělila do šesti skupin. První skupinu ve věku 18 – 30

let tvoří 22 respondentů průzkumu (18,3 %). Druhou skupinu ve věku 31 – 40 let tvoří

22 respondentů (18,3 %). Třetí skupinu ve věku 41 – 50 let tvoří 22 respondentů

průzkumu (18,3 %). Čtvrtou skupinu ve věku 51 – 60 let tvoří 27 respondentů (22,5

%). Pátou skupinu ve věku 61 – 70 let tvoří 23 respondentů (19,2 %). Poslední skupinu

ve věku 70 a více let tvoří 4 respondenti (3,3 %).


Položka dotazníku č. 3 – Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

Tab. č. 7 – Vzdělání respondentů

Vzdělání Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%)

základní 4 3,3 % učiliště 32 26,7 %

maturitní 43 35,8 % vyšší odborné 15 12,5 % vysokoškolské 26 21,7 %

celkem 120 100,0 %

Graf č. 3 – Vzdělání respondentů

V otázce č. 3 měli respondenti uvést své nejvyšší dosažené vzdělání. Základní

vzdělání uvedli 4 respondenti (3,3 %). Učiliště uvedlo 32 respondentů (26,7 %).

Středoškolské vzdělání s maturitou uvedlo 43 respondentů (35, 8 %). Vyšší odborné

vzdělání uvedlo 15 respondentů (12,5 %). Vysokoškolské vzdělání uvedlo 26

respondentů (21,7 %).


Položka dotazníku č. 4 – Uveďte co nejpřesněji Vaši výšku a váhu

Tab. č. 8 – BMI respondentů

BMI respondentů Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%)

podváha 6 5,0 % normální váha 46 38,3 %

nadváha 51 42,5 % obezita prvního stupně 10 8,3 % obezita druhého stupně 4 3,3 % obezita třetího stupně 3 2,5 %

celkem 120 100,0 %

Graf č. 4 – BMI respondentů

Na základě uvedených hodnot výšky a váhy jsem u respondentů průzkumu

vypočítala hodnotu BMI a seřadila ji do skupin podle vypočítaných hodnot. Skupinu

s podváhou tvořilo 6 respondentů (5,0 %). Skupinu s normální váhou tvořilo 46

respondentů (38,3 %). Nejvíce zastoupenou skupinu s nadváhou tvořilo 51

respondentů (42,5 %). Skupinu s obezitou 1. stupně tvořilo 10 respondentů (8,3 %).

Skupinu s obezitou 2. stupně tvořili 4 respondenti (3,3 %). Poslední skupinu s obezitou

3. stupně tvořili 3 respondenti průzkumu (2,5 %).

Položka dotazníku č. 5 – Jak byste svými slovy popsal (a) co je to obezita?


Na otázku č. 5, měli respondenti průzkumu odpovědět, jak by svými slovy

popsali, co je to obezita. Vzhledem k různorodosti jednotlivých odpovědí, je tato

položka vyhodnocena pouze v textu. Nejčastěji, 35 respondentů odpovědělo, že

obezita je nadváha. Stejný počet, 35 respondentů uvedlo, že obezita je vysoká váha.

Dále 20 respondentů odpovědělo, že obezita je nahromaděný tuk v těle. Dalších 6

respondentů odpovědělo, že obezita je když hodně jím. 5 respondentů odpovědělo, že

neví co je obezita. 4 respondenti odpověděli, že obezita je při vyšší hodnotě BMI. Další

3 respondenti odpověděli, že obezita je, pokud je vyšší příjem než výdej. Stejný počet

respondentů 3 odpověděli, že obezita je nemoc. Zbytek respondentů byl u jednotlivých

otázek zastoupen po jednom – nepozornost, vyžranej jako prase, obezita jako zdroj

komplikací, otylost, nadváha, která ohrožuje zdraví, hodně kalorií a málo pohybu,

dědičná nemoc, špatná strava, jeden respondent uvedl jako definici obezity sebe.

Položka dotazníku č. 6 – Jste spokojen (a) se svojí váhou?

Tab. č. 9 – Spokojenost respondentů se svou váhou

Spokojenost s váhou Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%)

ano 56 46,7 % ne, chci zhubnout 52 43,3 %

ne, chci přibrat 12 10,0 %

celkem 120 100,0 %

Graf č. 5 – Spokojenost respondentů se svou váhou


V otázce č. 6 měli respondenti průzkumu uvést, zda jsou spokojeni se svojí

váhou. Na tuto otázku odpovědělo 56 respondentů (46,7 %) ano, tzn., že jsou

spokojeni se svojí váhou. 52 respondentů (43,3 %) odpovědělo ne, chci zhubnout. 12

respondentů (10,0 %) odpovědělo ne, chci přibrat.

Položka dotazníku č. 7 – Myslíte si, že máte vyšší tělesnou váhu, než máte mít?

Tab. č. 10 – Názor respondentů, zda si myslí, jestli mají vyšší tělesnou váhu než by měli mít

Odpovědi respondentů Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%)

ano 57 47,5 % ne 58 48,3 %

nevím 5 4,2 %

celkem 120 100,0 %

Graf č. 6 – Názor respondentů, zda si myslí, jestli mají vyšší tělesnou váhu než by měli mít

V otázce č. 7 měli respondenti průzkumu uvést, zda si myslí, že mají vyšší

tělesnou hmotnost než by měli mít. Odpověď ano zvolilo 57 respondentů (47,5 %).

Odpověď ne zvolilo 58 respondentů (48, 3 %). Odpověď nevím zvolilo 5 respondentů

(4,2 %).


Položka dotazníku č. 8 – Zajímal (a) jste se o to, jaké následky může mít obezita na

zdraví?

Tab. č. 11 – Zájem respondentů o následcích obezity na zdraví

Muži Ženy Celkem

Odpovědi

respondentů Absolutní

četnost (n) Relativní

četnost (%) Absolutní


četnost (%) Absolutní


četnost (%)

ano 37 68,5 % 51 77,3 % 88 73,3 % ne 17 31,5 % 15 22,7 % 32 26,7 %

Graf č. 7 – Zájem respondentů o následcích obezity na zdraví

U této otázky jsem respondenty průzkumu rozdělila na muže a ženy, neboť mě

zde zajímaly rozdíly mezi pohlavím. Respondenti odpovídali na otázku, zda se

zajímají o následky obezity. Celkový počet respondentů mužského pohlaví byl 54

(100,0 %). Z tohoto celkového počtu odpovědělo 37 respondentů (68,5 %), že se o

následky obezity zajímá a 17 respondentů (31,5 %) odpovědělo, že se o následky

obezity nezajímá. Celkový počet respondentů ženského pohlaví byl 66 (100,0 %).

Z tohoto celkového počtu odpovědělo 51 žen (71,3 %), že se o následky obezity zajímá

a 15 žen (22,7 %) odpovědělo, že se o následky obezity nezajímá. Z celkového počtu

120 (100,0 %) respondentů tedy 88 dotázaných (73,3 %) odpovědělo, že se o následky

obezity zajímá a 32 dotázaných (26,7 %) odpovědělo, že se o následky obezity

nezajímá.


Položka dotazníku č. 9 – Jestliže jste u předchozí otázky odpověděl (a) ano, kde jste

informace získal (a)? Tab. č. 12 – Zdroje informací respondentů o tom, jaké může mít obezita následky na zdraví

Odpovědi respondentů Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) praktický lékař 29 33,0%

internet 36 40,9% literatura na dané téma 37 42,0%

jinde 23 26,1%

Graf č. 8 – Zdroje informací respondentů o tom, jaké může mít obezita následky na zdraví

Na otázku č. 9, kde případné informace respondenti průzkumu získali,

odpovídali pouze ti respondenti, kteří na otázku č. 12 odpověděli kladně. Respondenti,

kteří na otázku odpovídali, měli možnost zvolit více odpovědí, proto celkový soubor

odpovědí netvoří 100 %. Z celkového počtu respondentů 120 (100,0 %) neodpovědělo

27 respondentů (22,5 %). Počet respondentů průzkumu, kteří na otázku č. 8

odpověděli, bylo 88 (100,0 %). Nejvíce respondentů 37 (42,0 %) čerpalo z literatury

na dané téma. Dále 36 respondentů (40,9 %) čerpalo informace z internetu. 29

respondentů (33,3 %) odpovědělo, že byli informováni svým praktickým lékařem.

Zbývajících 23 respondentů (26,1 %) se informovali jinde.


Položka dotazníku č. 10 – Považujete za důležité snažit se obezitě předcházet? Tab. č. 13 – Důležitost předcházet obezitě


ano 108 90,0 % ne 3 2,5 %

je mi to jedno 9 7,5 %

celkem 120 100,0 %

Graf č. 9 – Důležitost předcházet obezitě

Na otázku č. 10, zda se snaží respondenti průzkumu obezitě předcházet,

odpovědělo nejvíce respondentů 108 (90,0 %), že ano. 3 respondenti odpověděli, že

nepovažují za důležité předcházet obezitě a 9 respondentů (7,5 %) odpovědělo, že je

jim to jedno.


Položka dotazníku č. 11 – Označte, co podle Vás patří mezi zdravotní komplikace

obezity. Tab. č. 14 – Zdravotní komplikace obezity

Komplikace obezity Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%)

diabetes mellitus 2. typu 98 81,7 % kardiovaskulární komplikace 111 92,5 %

respirační komplikace 84 70,0 % gynekologické komplikace 27 22,5 % onkologické komplikace 23 19,2 % ortopedické komplikace 87 72,5 %

kožní komplikace 68 56,7 % psychosociální komplikace 76 63,3 %

mentální retardace 3 2,5 %

Graf č. 10 – Zdravotní komplikace obezity

Na otázku č. 11, ve které respondenti průzkumu měli uvést, co patří mezi

zdravotní komplikace obezity, měli respondenti možnost označit více odpovědí. Tuto

otázku jsem zpracovala tak, že z celkového počtu 120 respondentů (100,0 %) jsem

zjišťovala kolikrát se v odpovědích vyskytovali jednotlivé možnosti odpovědí.

Nejčastěji zvolená odpověď byla kardiovaskulární komplikace, kterou zvolilo 111

respondentů (92,5 %). Druhá nejčastěji zvolená odpověď byla diabetes mellitus 2.

typu, kterou zvolilo 98 respondentů (81,7 %). Třetí nejčastěji zvolenou odpověď


ortopedické komplikace zvolilo 87 respondentů (72,5 %). Čtvrtá nejčastěji zvolená

odpověď respirační komplikace zvolilo 84 respondentů průzkumu (70,0 %). Pátá

nejčastěji zvolená odpověď, psychosociální komplikace, zvolilo 76 respondentů

(63,3 %). Šestá nejčastěji zvolená odpověď, kožní komplikace, zvolilo 68 respondentů

(56,7 %). Sedmá nejčastěji zvolená odpověď, gynekologické komplikace, zvolilo 27

respondentů (22,5 %). Osmá nejčastěji zvolená odpověď, onkologické komplikace,

zvolilo 23 respondentů (19,2 %). Nejméně byla zvolená odpověď devátá mentální

retardace a to v počtu 3 respondentů (2,5 %).

Položka dotazníku č. 12 – Byla u Vás diagnostikována hypertenze (vysoká hodnota

krevního tlaku)? Tab. č. 15 – Vztah hodnot BMI s výskytem hypertenze

BMI respondentů počet v kategorii BMI (n) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%)

podváha 6 0 0,0 %

normální váha 46 5 10,9 %

nadváha 51 26 51,0 %

obezita prvního stupně 10 6 60,0 %

obezita druhého stupně 4 3 75,0 %

obezita třetího stupně 3 3 100,0 %

celkem 120 43 35,8 %

Graf č. 11 – Vztah hodnot BMI s výskytem hypertenze


U otázky č. 12, měli respondenti průzkumu odpovědět na to, zda u nich byla

diagnostikována hypertenze. Hypertenze byla diagnostikována u 43 respondentů, to je

(35,8 %). Výskyt hypertenze byl rozdělen ve vztahu s hodnotou BMI. V tabulce byl

uveden počet respondentů v jednotlivých stupních BMI, ke kterým byl přiřazen počet

respondentů, u kterých se hypertenze vyskytla. U respondentů průzkumu s podváhou,

kterých bylo 6, se hypertenze nevyskytla (0,0 %). U respondentů s normální váhou,

kterých bylo 46, se hypertenze vyskytla u 5 jedinců (10,9 %). U respondentů

s nadváhou, kterých bylo 51, se hypertenze vyskytla u 26 jedinců (51,0 %). U

respondentů s obezitou prvního stupně, kterých bylo 10, se hypertenze vyskytla u 6

jedinců (60,0 %). U respondentů s obezitou druhého stupně, kteří byli 4, se hypertenze

vyskytla u 3 jedinců (75,0 %). U respondentů s obezitou třetího stupně, kteří byli 3, se

hypertenze vyskytla u 3 jedinců (100 %).

Položka dotazníku č. 13 – Pokud jste u předchozí otázky odpověděl (a) ano, myslíte

si, že je nadváha jednou z příčin Vaší hypertenze? Tab. č. 16 – Nadváha jako příčina hypertenze

Odpovědi respondentů Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) ano 23 53,5 % ne 13 30,2 %

nevím 7 16,3 % celkem 43 35,8 %

Graf č. 12 – Nadváha jako příčina hypertenze


Na otázku č. 13, zda si respondenti myslí, že je nadváha jednou z příčin jejich

hypertenze, měli odpovědět pouze tehdy, jestliže u předchozí otázky odpověděli

kladně. Záporně odpovědělo 78 respondentů průzkumu (65,0 %). Kladně odpovědělo

43 respondentů (35,8 %), kteří tvořili u této položky celek (100 %). 23 respondentů

(53,5 %) je toho názoru, že nadváha je jednou z příčin jejich hypertenze. 13

respondentů (31,0 %) je toho názoru, že nadváha není jednou z příčin jejich

hypertenze. Poslední skupinu tvořilo 7 respondentů (16,7 %), kteří odpověděli, že neví,

jestli je nadváha jednou z příčin jejich hypertenze.

Položka dotazníku č. 14 – Byla u Vás diagnostikována cukrovka (diabetes mellitus)? Tab. č. 17 – % Výskyt DM 1. a 2. stupně


ano - diabetes mellitus 1. typu 7 5,8 %

ano - diabetes mellitus 2. typu 19 15,8 %

ne 94 78,3 %

celkem 120 100,0 %

Graf č. 13 – % Výskyt DM 1. a 2. stupně

U otázky č. 14 měli respondenti průzkumu odpovědět, zda u nich byla

diagnostikována cukrovka 1. nebo 2. stupně. Z celkového počtu respondentů jich 7 trpí

DM 1. typu (5,8 %). Dalších 19 respondentů trpí DM 2. typu (15,8 %). U 94

respondentů, DM diagnostikován nebyl (78,3 %).


Tab. č. 18 – Vztah hodnot BMI s výskytem DM 2. typu

BMI respondentů počet v kategorii (n) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%)

podváha 6 0 0,0 % normální váha 46 2 4,3 %

nadváha 51 12 23,5 % obezita prvního stupně 10 3 30,0 % obezita druhého stupně 4 2 50,0 % Obezita třetího stupně 3 0 0,0 %

celkem 120 19 15,8 %

Graf č. 14 – Vztah hodnot BMI s výskytem DM 2. typu

V tabulce č. 18 byl výskyt DM 2. typu rozdělen ve vztahu s hodnotou BMI.

V tabulce byl uveden počet respondentů průzkumu v jednotlivých stupních BMI, ke

kterým byl přiřazen počet respondentů, u kterých se DM 2. typu vyskytl. DM 2. typu

se vyskytl u 19 respondentů (15,8 %). U respondentů s podváhou, kterých bylo 6, se

DM 2. typu nevyskytl (0,0 %). U respondentů s normální váhou, kterých bylo 46, se

DM 2. typu vyskytl u 2 jedinců (4,3 %). U respondentů s nadváhou, kterých bylo 51,

se DM 2. typu vyskytl u 12 respondentů (23,5 %). U respondentů s obezitou 1. stupně,

kterých bylo 10, se DM 2. typu vyskytl u 3 jedinců (30,0 %). U respondentů s obezitou

2. stupně, kteří byli 4, se DM 2. typu vyskytl u 2 jedinců (50, 0 %). U respondentů s

obezitou 3. stupně, kteří byli 3, se DM 2. stupně nevyskytl (0,0 %).


Položka dotazníku č. 15 – Trpíte bolestmi pohybového ústrojí? Tab. č. 19 – Bolesti pohybového ústrojí


ano 75 62,5 %

ne 45 37,5 %

celkem 120 100,0 %

Graf č. 15 – bolesti pohybového ústrojí

U otázky č. 15 měli respondenti průzkumu odpovědět, zda trpí bolestmi

pohybového ústrojí. Z celkového počtu respondentů jich 75 uvedlo, že trpí bolestmi

pohybového ústrojí (62,5 %). Zbylých 45 respondentů uvedlo, že bolestmi

pohybového ústrojí netrpí (37,5 %).

Tab. č. 20 – Vztah hodnot BMI s bolestmi pohybového ústrojí

BMI respondentů počet v kategorii (n) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%)

podváha 6 5 83,3 % normální váha 46 17 37,0 %

nadváha 51 40 78,4 % obezita prvního stupně 10 7 70,0 % obezita druhého stupně 4 4 100,0 % obezita třetího stupně 3 2 66,7 %

celkem 120 75 62,5 %


Graf č. 16 – Vztah hodnot BMI s bolestmi pohybového ústrojí

V tabulce č. 20 byl výskyt bolestí pohybového ústrojí rozdělen ve vztahu

s hodnotou BMI. V tabulce byl uveden počet respondentů průzkumu v jednotlivých

stupních BMI, ke kterým byl přiřazen počet respondentů, u kterých se bolesti

pohybového ústrojí vyskytli. Bolesti pohybového ústrojí se vyskytli u 75 respondentů

(62,5 %). U respondentů s podváhou, kterých bylo 6, se bolesti vyskytli u 5 jedinců

(83,3 %). U respondentů průzkumu s normální váhou, kterých bylo 46, se bolesti

vyskytli u 17 jedinců (37,0 %). U respondentů s nadváhou, kterých bylo 51, se bolesti

vyskytli u 40 jedinců (78,4 %). U respondentů s obezitou 1. stupně, kterých bylo 10, se

bolesti vyskytli u 7 jedinců (70,0 %). U respondentů s obezitou 2. stupně, kteří byli 4,

se bolesti vyskytli u 4 jedinců (100 %). U respondentů s obezitou 3. stupně, kteří byli

3, se bolesti vyskytli u 2 jedinců (66,7 %).


Položka dotazníku č. 16 – Pokud jste u předchozí otázky odpověděl ano, kde bolesti

pociťujete? (lze označit více odpovědí) Tab. č. 21 – Lokalizace bolestí pohybového ústrojí


záda 51 42,5% klouby 14 11,7% kolena 20 16,7% kyčle 15 12,5%

Graf č. 17 – Lokalizace bolestí pohybového ústrojí

Na otázku č. 16, kde pociťujete bolesti pohybového ústrojí, měli odpovědět

pouze ti respondenti průzkumu, kteří na otázku č. 15 odpověděli kladně. Do této

položky je zahrnuto z celkového počtu 120 respondentů, jen 75 respondentů (62,5 %).

U této otázky mohli respondenti volit více odpovědí, proto soubor odpovědí netvoří

100 %. Z celkového počtu 75 respondentů (100,0 %), kteří odpověděli na otázku č. 15

kladně, byly nejčastěji udávány bolesti zad, ty uvedlo 51 respondentů (42,5 %). Dále

bolesti kolen, ty uvedlo 20 respondentů (16,7 %). Třetí bolesti kyčlí, uvedlo 15

respondentů (12,5 %). Nejméně bolesti kloubů, které uvedlo 14 respondentů (11,7 %).


Položka dotazníku č. 17 – Jestliže jste u otázky č. 15 odpověděl (a) ano, myslíte si, že

je nadváha jednou z příčin Vašich bolestí? Tab. č. 22 – Nadváha jako příčina bolestí pohybového ústrojí

Odpovědi respondentů Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) ano 33 44,0 % ne 36 48,0 %

nevím 6 8,0 % celkem 75 100,0 %

Graf č. 18 – Nadváha jako příčina bolestí pohybového ústrojí

Na otázku č. 17, zda si respondenti myslí, že je nadváha příčinou jejich bolestí

pohybového ústrojí, odpovídali pouze ti respondenti, kteří na otázku č. 15 odpověděli

kladně. Kladně odpovědělo 75 respondentů (62,5 %), z celkového počtu dotázaných. U

této otázky tvoří těchto 75 respondentů celek (100 %). U dotázaných respondentů si 33

z nich myslí, že nadváha je jednou z příčin jejich bolestí (44,0 %). Dalších 36

respondentů si nemyslí, že je nadváha jednou z příčin jejich bolestí (48 %).

Zbývajících 6 respondentů (8 %) neví, zda je nadváha jednou z příčin jejich bolestí.


Položka dotazníku č. 18 – Snažíte se snížit svojí tělesnou hmotnost? Tab. č. 23 – Snaha snížit svojí tělesnou hmotnost


ano 63 52,5 %

ne 57 47,5 %

celkem 120 100,0 %

Graf č. 19 – Snaha snížit svojí tělesnou hmotnost

U poslední otázky, měli respondenti průzkumu odpovědět, zda se snaží snížit

svoji tělesnou hmotnost. Z dotázaných se 63 respondentů snaží zhubnout (52,5 %) a 57

respondentů ne (47,5 %).


11 DISKUZE

Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit výskyt nadváhy a obezity u pacientů

dospělého věku v ambulanci praktického lékaře. Dále jsem chtěla zjistit, zda se

veřejnost zajímá o následky obezity. Posledním třetím cílem bakalářské práce bylo

zjistit vztah hodnot BMI s výskytem třech neinfekčních chorob (hypertenze, DM 2.

typu a bolestí pohybového ústrojí).

V empirické části mé bakalářské práce bylo 120 dotazníků z průzkumu šetření

zpracováno do tabulek a grafů a v textu vyhodnoceny výsledky.

Na dotazník odpovědělo celkem 55 % žen a 45 % mužů. Věk respondentů se

pohyboval v rozmezí od 18 do 80 let, proto jsem rozdělila jednotlivé kategorie do šesti

skupin. Nejpočetněji byla zastoupena skupina respondentů ve věku 51 – 60 let, kterou

tvořilo 22,5 %. Druhá nejpočetněji zastoupená skupina byl věk 61 – 70 let, kterou

tvořilo 19,2 %. Třetí skupina byl věk 18 – 30 let, kterou tvořilo 18,3 % respondentů.

Stejný počet 18,3 % respondentů tvořily skupiny 31 – 40 let a 41 – 50 let. Do poslední

skupiny patří věk 71 let a více, kterou tvořilo 3,3 %.

Nejvíce zastoupeným vzděláním u respondentů bylo ukončené vzdělání s

maturitou, které tvořilo 35,8 %. Druhé nejčastěji zastoupené vzdělání bylo uváděno

učiliště 26,7 %. Třetí nejčastější vysokoškolské vzdělání 21,7 % a nejméně bylo u

respondentů zastoupeno základní vzdělání 3,3 %.

V položce dotazníku č. 4 jsem zjišťovala z uvedených hodnot výšky a váhy

hodnotu BMI u jednotlivých respondentů. Podváha se vyskytla u 5 % respondentů.

Normální váha u 38,3 %. Nadváha byla zastoupena nejvíce 42,5 %. Obezita po sečtení

procent z 1., 2. a 3. stupně obezity tvořila 14,1 %. Tato položka zjišťovala výskyt

nadváhy a obezity u respondentů průzkumu. Mnou stanovený očekávaný výsledek, ve

kterém předpokládám, že více než 50 % dotázaných trpí nadváhou, se sice nepotvrdil,

ale i v takovém případě se číslo velice blíží mému odhadu a výsledek dokazuje, že

počet lidí s nadváhou je opravdu velký. Ve druhém očekávaném výsledku jsem

předpokládala, že více než 25 % dotázaných trpí obezitou, ten se naštěstí nepotvrdil,

ale i tak se mi tento výsledek jeví jako závažný.


U položky č. 5, kde respondenti měli popsat co je to obezita, zhruba polovina

uvedlo vyšší váhu. 20 respondentů uvedlo nahromaděný tuk v těle. 4 respondenti se

zmiňují o vyšších hodnotách BMI. 3 respondenti uvedli vyšší příjem energie než je

výdej, jeden respondent si uvědomuje, že je obezita zdrojem komplikací a ohrožuje

život, další že je to dědičná nemoc a jeden respondent uvedl, že obezita vzniká při

špatné stravě. Dalších 6 respondentů uvedlo, že obezita je, když hodně jím. 5

respondentů neví co je obezita. Zbytek respondentů byl u jednotlivých otázek

zastoupen po jednom, uváděli – nepozornost, vyžranej jako prase, jeden respondent

uvedl sám sebe. Jen pro zajímavost uvádím, že tento respondent, který uvedl jako

definici obezity sám sebe, je muž, má 33 let a jeho hodnota BMI je 26,3 (nadváha). Ze

zjištěných výsledků vyplývá, že asi 100 respondentů má povědomí o tom, co obezita

představuje.

Z otázky č. 6, zda jsou respondenti spokojeni se svojí váhou, vyplynulo, že

46,7 % je spokojeno, 43,3 % by chtělo zhubnout a zbytek 10 % respondentů by chtělo

přibrat. U položky č. 6 jsem chtěla pro zajímavost zjistit odpovědi, u jednotlivých

hodnot BMI. Vyhodnocení jsem zpracovala do tabulky (viz Příloha č. 6), ze které

vyplývá, že z respondentů s podváhou, kterých bylo 6, je jeden spokojen se svojí

váhou a 5 by jich chtělo přibrat. Respondentů s normální váhou, kterých bylo 46, je 36

spokojeno se svojí váhou, 8 z nich by chtělo zhubnout a 7 by chtělo přibrat.

Respondentů s nadváhou, kterých bylo 51, je 22 spokojeno se svojí váhou a 29 z nich

by chtělo zhubnout. Respondentů s obezitou 1. stupně, kterých bylo 10, je 1 spokojen

se svojí váhou a 9 by chtělo zhubnout. Respondentů s obezitou 2. stupně, kteří byli 4,

by chtěli všichni zhubnout. Respondentů s obezitou 3. stupně, kteří byli 3, je jeden

spokojen se svojí váhou a 2 by chtěli zhubnout. Z výsledku je zajímavé, že jeden

respondent, který je v pásmu obezity 3. stupně, je se svojí váhou spokojen. Na otázku

č. 7, zda si respondenti myslí, že mají vyšší tělesnou hmotnost než by měli mít,

odpovědělo 47,5 %, že ano. Dalších 48,3 % odpovědělo ne a 4,2 % respondentů neví.

U položky č. 8 měli respondenti odpovědět, zda se zajímají o následky

obezity. Z celkového počtu se 73,3 % respondentů o následky obezity zajímá a 26,7 %

respondentů ne. Mnou stanovený očekávaný výsledek, ve kterém předpokládám, že

více než 50 % respondentů odpoví ano, se potvrdil. Tuto položku jsem rozdělila na

muže a ženy, protože mě zajímalo, zda mezi nimi bude v odpovědích rozdíl.

Z celkového počtu 54 mužů (100 %), odpovědělo 68,5 % kladně a 31,5 % záporně.


Z celkového počtu 66 žen (100 %), odpovědělo 77,3 % kladně a 22,7 % záporně. Na

položku č. 9 odpovídali pouze ti respondenti, kteří u předchozí otázky odpověděli

kladně, tj. 73,3 % respondentů. Na výběr měli možnost označit více odpovědí, proto

soubor odpovědí netvoří 100 %. Nejvíce zastoupený zdroj informací byla uvedena

literatura na dané téma (komplikace obezity) 42,0 %. V pořadí druhý zdroj uvedli

respondenti internet 40,9 %. Jako třetí zdroj 33,3 % respondentů uvedlo, že byli

informováni svým praktickým lékařem. Poslední odpověď, jiné zdroje, zvolilo 26,1 %

respondentů. Mnou stanovený očekávaný výsledek, ve kterém předpokládám jako

nejčastější zdroj informací internet, se tedy nepotvrdil, ale byl těsně za první

nejčastější odpovědí.

Na otázku č. 10, zda považují respondenti za důležité obezitě předcházet,

odpovědělo 90 % že ano a pouze 2,5 % to za důležité nepovažují. Zbytek 7,5 %

odpovědělo, že je jim to jedno. Z tohoto výsledku vyplývá, že si dotázaní respondenti

jsou vědomi, že je obezita nějakým způsobem nebezpečná.

V položce č. 11 zjišťuji, co podle respondentů průzkumu patří mezi zdravotní

komplikace obezity. Byla zde možnost označit více odpovědí, proto soubor odpovědí

netvoří 100 %. Nejčastěji zvolená odpověď respondentů byla kardiovaskulární

komplikace 92,5 %. Druhá nejčastěji zvolená odpověď byla diabetes mellitus 2. typu

81,7 %. Třetí ortopedické komplikace 72,5 %. Čtvrtá respirační komplikace 70 %. Pátá

psychosociální komplikace 63,3 %. Šestá kožní komplikace 56,7 %. Sedmá byla

odpověď gynekologické komplikace 22,5 %. Osmá onkologické komplikace 19,2 %.

Nejméně byla zvolená jediná špatná odpověď, mentální retardace 2,5 %. Velmi málo

lidí tedy předpokládalo, že mezi komplikace obezity patří například gynekologické a

onkologické komplikace.

V položce č. 12 měli respondenti odpovědět, zda u nich byla diagnostikována

hypertenze. Zajímal mě, výskyt hypertenze u jednotlivých stupňů BMI. U této

otázky není výsledek tak patrný, vzhledem k nižšímu počtu respondentů s hypertenzí.

Bylo by asi dobré, rozdat na toto zjištění mnohem více dotazníků. U respondentů

průzkumu s podváhou, kterých bylo 6, se hypertenze nevyskytla vůbec. U respondentů

s normální váhou, kterých bylo 46, se hypertenze vyskytla u 5 jedinců (10,2 %). U

respondentů s nadváhou, kterých bylo 51, se hypertenze vyskytla u 26 jedinců (51 %).

U respondentů s obezitou 1. stupně, kterých bylo 10, se hypertenze vyskytla u 6

jedinců (60 %). U respondentů s obezitou 2. stupně, kteří byli 4, se hypertenze


vyskytla u 3 jedinců, (75 %). U respondentů s obezitou 3. stupně, kteří byli 3, se

hypertenze vyskytla u 3 jedinců (100 %). Mnou stanovený očekávaný výsledek, ve

kterém předpokládám, že čím bude hodnota BMI vyšší, tím bude narůstat výskyt

hypertenze, se tedy potvrdil.

U položky č. 13 měli odpovídat pouze respondenti, kteří odpověděli u

předchozí otázky kladně. Zajímal mě jejich názor, zda si myslí, že je nadváha jednou

z příčin jejich hypertenze. Vycházela jsem z počtu 43 respondentů (100 %), kteří

uvedli hypertenzi. Z nich si 53,5 % myslí, že je nadváha jednou z příčin jejich

hypertenze, 30,2 % si nemyslí, že je nadváha jednou z příčin jejich hypertenze a

zbylých 16,3 % odpovědělo, že neví.

V položce č. 14 měli respondenti odpovědět, zda u nich byl diagnostikován

DM 1. nebo 2. typu. Z celkového počtu dotázaných uvedlo, že 7 respondentů (5,8 %)

trpí DM 1. typu, 19 respondentů (15,8 %) trpí DM 2. typu a zbytek 94 respondentů

(78,3 %) DM netrpí. Zde mě také zajímal výskyt DM 2. typu u jednotlivých stupňů

BMI. U této otázky také není výsledek tak patrný vzhledem k nižšímu počtu

respondentů s DM 2. typu. U respondentů s podváhou, kterých bylo 6, se DM 2. typu

nevyskytl. U respondentů s normální váhou, kterých bylo 46, se DM 2. typu vyskytl u

2 jedinců (4,3 %). U respondentů s nadváhou, kterých bylo 51, se DM 2. typu vyskytl

u 12 jedinců (23,5 %). U respondentů s obezitou 1. stupně, kterých bylo 10, se DM 2.

typu vyskytl u 3 jedinců (30 %). U respondentů s obezitou 2. stupně, kteří byli 4, se

DM 2. stupně vyskytl u 2 jedinců (50 %). U respondentů s obezitou 3. stupně, kteří

byli 3, se DM 2. typu nevyskytl. Mnou stanovený očekávaný výsledek, ve kterém

předpokládám, že čím bude hodnota BMI vyšší, tím bude narůstat výskyt DM 2. typu,

se tedy potvrdil, ale pouze částečně, neboť u obezity 3. stupně výskyt DM 2. typu

prokázán nebyl. Celkový počet 21,6 % respondentů s DM 1. a 2. typu se mi zdá

celkem vysoký.

V položce č. 15 měli respondenti odpovědět, zda trpí bolestmi pohybového

ústrojí. Z celkového počtu respondentů, 62 % trpí bolestmi pohybového ústrojí a 37 %

bolestmi pohybového ústrojí netrpí. Celkový počet 62 % respondentů, kteří trpí

bolestmi pohybového ústrojí se mi zdá hodně vysoký. Zde mě také zajímal výskyt

bolestí pohybového ústrojí u jednotlivých stupňů BMI. U respondentů průzkumu

s podváhou, kterých bylo 6, se bolesti pohybového ústrojí vyskytli u 5 respondentů

(83,3 %). U respondentů s normální váhou, kterých bylo 46, se bolesti vyskytli u 17


jedinců (37 %). U respondentů s nadváhou, kterých bylo 51, se bolesti vyskytli u 40

jedinců (78,4 %). U respondentů s obezitou 1. stupně, kterých bylo 10, se bolesti

vyskytli u 7 jedinců (70 %). U respondentů s obezitou 2. stupně, kteří byli 4, se bolesti

vyskytli u 4 jedinců (100 %). U respondentů s obezitou 3. stupně, kteří byli 3, se

bolesti vyskytli u 2 jedinců (66,7 %). Mnou stanovený očekávaný výsledek, ve kterém

předpokládám, že čím bude hodnota BMI vyšší, tím bude narůstat výskyt bolestí

pohybového ústrojí, se potvrdil, ale bylo by spekulativní přisuzovat bolesti pouze

vyšším hodnotám BMI, protože respondenti s podváhou a normální váhou udávají

bolesti také. Pro zajímavost jsem ještě vyhodnotila výskyt bolestí pohybového ústrojí v

jednotlivých věkových kategoriích respondentů a zpracovala do tabulky (viz Příloha č.

6). Z výsledků vyplývá, že u respondentů ve věku 18-30 let, kterých bylo 22, 8 z nich

trpí bolestmi pohybového ústrojí (36,4 %). U Respondentů ve věku 31-40 let, kterých

bylo 22, 11 trpí bolestmi pohybového ústrojí (50 %). U respondentů ve věku 41-50 let,

kterých bylo 22, 15 z nich trpí bolestmi pohybového ústrojí (68,7 %). U respondentů

ve věku 51-60 let, kterých bylo 27, 15 z nich trpí bolestmi pohybového ústrojí (55,6

%). U respondentů ve věku 61-70 let, kterých bylo 23, 22 trpí bolestmi pohybového

ústrojí (95,7 %). U respondentů ve věku 70 let a více, kteří byli 4, trpí všichni bolestmi

pohybového ústrojí (100 %). Z výsledku by se dalo říct, že se zvyšujícím se věkem,

stoupá výskyt bolestí pohybového ústrojí. U položky č. 16, kde měla být uvedena

lokalizace případných bolestí, měli odpovídat pouze respondenti, kteří na předchozí

otázku odpověděli kladně. Na výběr měli označit více odpovědí, proto soubor

odpovědí netvoří 100 %. Z výsledků vyplývá, že nejčastěji trpí respondenti bolestmi

zad 42,5 %. Což je opravdu velká převaha. Na druhém místě bolestmi kolen 16,7 %,

na třetím místě bolestmi kyčlí 12,5 % a posledních 11,7 % respondentů uvádí bolesti

ostatních kloubů.

U položky č. 17 měli respondenti odpovědět, zda si myslí, že je nadváha jednou

z příčin jejich bolestí. Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří u otázky č.

15 odpověděli kladně. Z celkového počtu 120 respondentů, odpovědělo 75

respondentů kladně na otázku č. 15. Z těchto 75 respondentů si jich 44 % myslí, že

nadváha je jednou z příčin jejich bolestí, 48 % si nemyslí, že je nadváha jednou

z příčin jejich bolestí a zbylých 8 % respondentů neví, jestli je nadváha jednou z příčin

jejich bolestí.


U položky č. 18 mě zajímalo, zda se respondenti snaží snížit svoji tělesnou

hmotnost. Z celkového počtu respondentů se 52,5 % snaží snížit svoji tělesnou

hmotnost a 47,5 % se o to nesnaží. Tento výsledek mě docela překvapil, vzhledem k

vysokému počtu kladných odpovědí. Pro zajímavost jsem chtěla zjistit odpovědi u

jednotlivých stupňů BMI. Výsledky jsem vyhodnotila v tabulce (viz Příloha č. 6). U

respondentů s podváhou, kterých bylo 6, se žádný o snížení hmotnosti nesnaží. U

respondentů s normální váhou, kterých bylo 46, se snaží zhubnout 19 z nich (41,3 %).

U respondentů s nadváhou, kterých bylo 51, se 31 z nich snaží zhubnout (60,8 %). U

respondentů s obezitou 1. stupně, kterých bylo 10, se 8 z nich snaží zhubnout (80 %).

U respondentů s obezitou 2. stupně, kteří byli 4, se všichni snaží zhubnout (100 %). U

respondentů s obezitou 3. stupně, kteří byli 3, se 1 snaží zhubnout (33,3 %).

Výsledky z průzkumu šetření své práce jsem chtěla porovnat s jinými autory,

kteří se problematikou obezity zabývají, ale nenašla jsem takovou práci, která by měla

podobně stanovené cíle, jako mám já. Proto jsem provedla srovnání výsledků pouze

mezi jednotlivými položkami své práce.


12 NÁVRH NA ŘEŠENÍ PROBLÉMU

Mnohem důležitější než obezitu léčit, je obezitě předcházet. Prevence případné

obezity by měla začít již v raném dětství. Jídlo bývá totiž po narození dítěte jedním

z jeho prvních prožitků, kdy je přiloženo k matčinu prsu. Rodiče by měli být vnímaví a

řešit problém případné obezity u dětí v jejich raném stádiu vývoje. V takovém případě,

by rodiče s dítětem měli vyhledat odbornou pomoc, doporučila bych návštěvu pediatra.

Jsem toho názoru, že řešení obezity v dětském věku významně přispěje ke správné

tělesné hmotnosti v dospělosti. Důležitým faktorem pro vznik obezity je již sama

obezita obou rodičů. Je známo, že pokud má dítě oba rodiče obézní, je větší

pravděpodobnost, že dítě bude jednou také obézní. Problém ještě zhoršují nevhodné

stravovací návyky rodičů, které se od nich děti učí. Negativní vliv na výživu a

stravovací návyky dítěte mohou ovlivnit jeho způsob stravování a výběr potravin

v pozdějším věku. Myslím si, že velkým zlozvykem rodičů bývá odměňování svých

dětí sladkostmi pokaždé, kdy je chtějí za něco pochválit nebo je často utěšují ve

stresových situacích jídlem.

DOPORUČENÍ PRO RODIČE

• V první řadě se zaměřte sami na sebe a jděte svému dítěti příkladem.

• Pro celou rodinu vařte zdravé pokrmy se sníženou energetickou hodnotou.

• Dbejte na to, aby vždy den začínal snídaní a dítě mělo s sebou do školy zdravou

svačinu, pak teplý oběd a doma lehkou večeři.

• Omezte konzumaci energeticky bohatých potravin (sladkostí) a slazených

nápojů.

• Zařaďte do jídelníčku na každý den zeleninu, ovoce a mléčné výrobky.

• Podporujte dítě v jeho pohybových aktivitách.

• Udržujte v dítěti zdravé sebevědomí.


JAK SE MŮŽE ZAPOJIT ŠKOLA?

• Úpravou stravy pro děti podle doporučení pro zdravou výživu.

• Jít s dobou, snažit se, aby školní strava odpovídala moderní zdravé stravě ve

všech aspektech.

• Podporovat dítě v jeho pohybových aktivitách.

• Zařadit k povinným předmětům výchovy ke zdraví a zdravému životnímu stylu

různé praktické nácviky, např. hodiny vaření, kde by se děti učili připravit

pokrmy ze zdravých surovin a zkusili by si sestavit vhodný jídelníček na celý

den. Taková výchova by mohla probíhat formou různých her i v mateřských

centrech, kde se mají možnost zapojit k dětem i rodiče.

V dospělém věku by bylo ideální, kdyby si každý převzal správné stravovací

návyky a kladný vztah k pohybové aktivitě již z dětství. V dospělosti už za nás nikdo

nerozhoduje a neříká nám, co máme jíst a co ne. Tady jednáme každý sám za sebe a

sami musíme rozhodnout, čemu své tělo vystavíme. Stejně jako v dětském věku, i

v dospělosti je mnohem lepší obezitě předcházet, než později nabytá kila pracně

shazovat. Pro člověka u kterého se již obezita vyskytuje je velice důležité, aby si daný

problém uvědomil a snažil se ho řešit, musí samozřejmě chtít on sám. Podle mě je také

důležité, aby v tom člověk nezůstal sám. Při redukci hmotnosti je velice důležitá

podpora rodiny a přátel. Pro větší úspěch při snižování hmotnosti bych určitě

doporučila návštěvu registrovaného dietologa nebo nutričního terapeuta, ke kterému by

měl předepsat doporučení praktický lékař. Právě praktický lékař by měl mezi pacienty,

kteří navštěvují jeho ambulanci aktivně vyhledávat a včas podchytit ty, kteří jsou ve

smyslu obezity nejvíce ohroženi. K takovému zjištění mu stačí pouze odběr rodinné a

osobní anamnézy a údaje o výšce a váze pacienta. Zvláště pak je to důležitější u osob,

u kterých se již vyskytuje nějaká zdravotní komplikace, která by mohla mít souvislost

s obezitou. Služby výše zmíněného dietologa jsou jistě užitečné, protože taková osoba

je speciálně školena v hodnocení nutričních požadavků a vytváření komplexního řešení

pro každého jedince. Kromě toho se registrovaný dietolog snaží lidem pomoci

zhodnotit a změnit jejich návyky a režimy týkající se jídla a stravování. Tím lze

předejít tomu, co mnozí asi dobře znají, a to je držení drastických diet, kdy pracně

shozená kila jsou dříve či později zpátky.


Co se týká toho, zda jsou lidé dostatečně seznámeni s tím, jaký může mít

obezita vliv na jejich zdraví, jsem toho názoru, že si lidé nebezpečí spojené

s narůstající obezitou uvědomují, ale nepřipouštějí. Také si myslím, že tato

problematika není dostatečně zdůrazňována. Informace o obezitě jako takové by měl

veřejnosti poskytovat především pro rodiče s dětmi pediatr a pro dospělé praktický

lékař nebo obezitolog v ambulanci. V nemocničním zařízení, by se měl zapojit také

nutriční terapeut. Ostatní zdravotnický personál by mohl šířit osvětu formou letáků a

odborných textů vyvěšených na nástěnkách ambulancí a nemocnic. V dnešní době je

také spoustu informací k dané problematice dostupných na internetu, kde si je každý

může shlédnout v pohodlí domova.


13 ZÁVĚR

Ve své bakalářské práci jsem se zabývala tématem pro mne velice zajímavým -

Obezitou a jejími zdravotními komplikacemi. Chtěla bych poukázat na závažnost

problematiky nadváhy a obezity u široké veřejnosti. Práce je rozdělila na dvě části,

teoretickou a výzkumnou (empirickou).

V teoretické části bylo mým záměrem pojmout problematiku obezity obecně.

Zabývala jsem se zde historií obezity, jejím výskytem, příčinami, zdravotními

komplikacemi obezity (hlavně těch nejčastějších – hypertenzí, DM a degenerativním

onemocněním pohybového ústrojí). Součástí teoretické části jsou i kapitoly

pojednávající o diagnostice, prevenci a léčbě obezity.

V empirické části jsem vyhodnocovala jednotlivé výsledky z dotazníkového

šetření, které jsem prováděla v ambulanci praktického lékaře (Otakara Ach-Hübnera)

pro dospělé pacienty. Celkový počet respondentů průzkumu šetření byl 120 (100 %).

Jednotlivé údaje z dotazníků jsou zpracovány v tabulkách a grafech.

Před distribucí dotazníků jsem si stanovila tři cíle a sedm očekávaných

výsledků. Prvním cílem bylo zjistit, výskyt nadváhy a obezity u pacientů v ambulanci

praktického lékaře. K tomuto prvnímu cíli jsem stanovila dva očekávané výsledky.

V prvním jsem předpokládala, že více jak 50 % dotázaných trpí nadváhou.

Z celkového počtu 120 dotázaných respondentů se nadváha vyskytla u 42,5 %.

Očekávaný výsledek se tedy nepotvrdil, ale nadváha byla nejčastěji se vyskytující

hodnotou BMI u respondentů průzkumu. Ve druhém očekávaném výsledku jsem

předpokládala, že více než 25 % dotázaných trpí obezitou. Z celkového počtu

respondentů po sečtení obezity 1., 2., a 3. stupně, se obezita vyskytla u 14,1 %

respondentů. Očekávaný výsledek se nepotvrdil.

Druhým cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, zda se respondenti průzkumu

zajímají o to, jaké jsou následky obezity na zdraví. K tomuto cíli jsem stanovila dva

očekávané výsledky (č. 3, 4). V prvním očekávaném výsledku jsem předpokládala, že

více jak 50 % respondentů odpoví, že se o následky obezity zajímá. Z celkového počtu

120 dotázaných respondentů odpovědělo 73,3 %, že se o následky obezity zajímá.

Očekávaný výsledek se potvrdil. Ve druhém z očekávaných výsledků jsem

předpokládala, že jako zdroj informací o následcích obezity bude nejčastěji uveden


internet. Nejčastěji uvedeným zdrojem informací byla literatura na dané téma, tu

zvolilo 42,0 % respondentů. Očekávaný výsledek se nepotvrdil.

Třetím cílem mé bakalářské práce bylo zjistit vztah hodnot BMI u respondentů

průzkumu s výskytem: a) hypertenze

b) DM 2. typu

c) bolestí pohybového ústrojí

K tomuto cíli jsem stanovila tři očekávané výsledky (č. 5, 6, 7). V prvním z nich

předpokládám, že čím bude hodnota BMI u respondentů vyšší, tím bude narůstat

výskyt hypertenze. Tento očekávaný výsledek se potvrdil. Ve druhém z očekávaných

výsledků předpokládám, že čím bude hodnota BMI u respondentů vyšší, tím bude

narůstat výskyt DM 2. typu. Tento očekávaný výsledek se potvrdil, ale jen částečně,

neboť u obezity 3. stupně se DM 2. typu nevyskytl. Ve třetím z očekávaných výsledků

předpokládám, že čím bude hodnota BMI u respondentů vyšší, tím bude narůstat

výskyt bolestí pohybového ústrojí. Tento očekávaný výsledek se potvrdil, ale bylo by

spekulativní přisuzovat bolesti pohybového ústrojí u respondentů pouze vyšším

hodnotám BMI, neboť bolesti pohybového ústrojí byli často uvedeny i respondenty

s podváhou a normální váhou.


ANOTACE

Příjmení a jméno autora: Chlubnová Kateřina

Instituce: Masarykova univerzita, lékařská fakulta, katedra ošetřovatelství

Název práce: Obezita a její zdravotní komplikace

Vedoucí práce: PhDr. Natália Beharková

Počet stran: 89

Počet příloh: 6

Rok obhajoby: 2010

Klíčová slova: Obezita

Komplikace obezity

BMI

Hypertenze

Diabetes mellitus

Degenerativní onemocnění kloubů

Bakalářská práce je zaměřena na problematiku obezity. Zejména je zaměřena

na zdravotní komplikace (diabetes mellitus, hypertenzi a degenerativní onemocnění

kloubů a páteře), které obezita může způsobit. V empirické části zjišťuje výskyt

obezity a nadváhy u lidí dospělého věku. Dále zjišťuje, zda se o následky obezity lidé

zajímají a zjišťuje vztah mezi hodnotou BMI a již zmíněnými zdravotními

komplikacemi obezity. V teoretické části je podrobněji rozepsána problematika obezity

a její zdravotní komplikace.


ANNOTATION

Name of the author: Chlubnová Kateřina

Institution: Masaryk University, Faculty of Medicine, Department of Nursing Care

Name of the work: Obesity and its health complicatoins

Academic advisor: PhDr. Natália Beharková

Number of pages: 89

Number of supplements: 6

Year of defense: 2010

Key words: Obesity

Complications of obesity

BMI (BODYMASS INDEX)

Hypertension

Diabetes mellitus

Degenerative joint disease

The bachelor's thesis is focused on obesity, particularly on health problems (diabetes

mellitus, hypertension and degenerative diseases of joints and spine) which can be

caused by obesity. In the empirical part, the prevalence of obesity and overweight in

adult humans is determined. Furthermore, it examines whether people are interested in

the consequences of obesity and in the relationship between BMI and the health

complications of obesity. The theoretical part deals with the issue of obesity and its

complications in more detail.


SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1. HAJNAR, Vojtěch a kolektiv. Základy klinické obezitologie. Praha: Grada

Publishing, 2004. 356 s. ISBN 80-247-0233-9.

2. HAJNAR, Vojtěch, KUNEŠOVÁ, Marie, SVAČINA, Štěpán. Obezita –

etiopatogeneze, diagnostika a terapi. Praha: Nak. Galén, 1997. 126 s. ISBN 80-

85824-64-4.

3. PAŘÍZKOVÁ Jana, LISÁ Lidka, et al. Obezita v dětství a dospívání – terapie a

prevence. Praha: vydalo nakladatelství. Galén, 2007. 239 s. ISBN 978-80-7262-

466-9.

4. SVAČINA Štěpán, BRETŠNAJDROVÁ, Alena. Cukrovka a obezita. Praha: vydal

Maxdorf s.r.o. nakladatelství odborné literatury, 2003. 228 s. ISBN 80-85912-58-

9. 2003.

5. KUNEŠOVÁ, Marie. Nadváha. Nakladatelství Jan Vašut. 2001. 31 s. ISBN 80-

7236-180-5.

6. HLÚBIK Pavol, KUNEŠOVÁ, Marie, FRIED, Martin, BÝMA, Svatopluk.

Obezita - doporučený diagnostický léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře.

Praha: Společnost všeobecného lékařství, ČLS JEP, 2009. 12 s. ISBN 978-80-

86998-31-2.

7. FRIED, Martin. Moderní chirurgické metody - léčba obezity. Praha: Grada

Publishing a.s., 2006. 125 s. ISBN 80-247-0958-9.

8. KLENER, Pavel et. al. Vnitřní lékařství - druhé doplněné vydání. Praha: vydalo

nakladatelství Galén, 2001. 949 s. ISBN 80-7262-101-7.

9. DÍTĚ, Petr, a kolektiv autorů. Vnitřní lékařství I. Brno: vydala Masarykova

univerzita, 2005. 169 s. ISBN 80-210-3671-0.

10. DÍTĚ, Petr, a kolektiv autorů, Vnitřní lékařství III. Brno: vydala Masarykova

univerzita, 2005. 689 s. ISBN80-210-3672-9.

11. SVAČINA, Štěpán, Hypertenze při obezitě a diabetu. Praha / Kroměříž:

nakladatelství Triton, 2007. 134 s. ISBN 80-7254-911-1.

12. MARTÍNKOVÁ, Jiřina, a kolektiv. Farmakologie pro studenty zdravotnických

oborů. Praha: Grada Publishing a. s., 2007. 237 s. ISBN 978-80-247-13-1.


13. TRNAVSKÝ, Karel, KOLAŘÍK, Jaromír. Onemocnění kloubů a páteře. Praha:

nakladatelství Galén, 1997. 413 s. ISBN 80-85824-65-5.

14. ŠIMON, Jaroslav, ŠÍPOVÁ, Ivana. Novinky v léčbě hypertenze. 1. vyd. Praha:

nakladatelství Geum s.r.o., 204. 169 s. ISBN 80-86-256-36-7.

15. KUBEŠOVÁ, Hana. Vnitřní lékařství I pro bakalářské studium ošetřovatelství.

Brno: Portál Lékařské fakulty Masarykovi univerzity, 2006. (dostupné na www:

http://portal.med.muni.cz/.ISSN 1801-6103).

16. ŠTĚPÁN, SVAČINA. Obezita a hypertenze. Praha: Maxdorf s.r.o. nakladatelství

odborné literatury, 2000. 128 s. ISBN 80-85800-43-8.

17. ŘEHOŘOVÁ, EVA. Kardiologie pro obor ošetřovatelství. Praha: nakladatelství

Grada, 2004. 156 s. ISBN 80-247-1009-9.

18. KOUDELKA, Karel, a kolektiv. Ortopedie. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova

v Praze, 2004. 281 s. ISBN 80-246-0654-2.

19. MÁLKOVÁ, Iva, KRCH, František. SOS nadváha – průvodce úskalím dieta

životního stylu. 1.vyd. Praha: nakladatelství Portál, 2001. 240 s. ISBN 80-7178-

521-0.

20. FOŘT, Petr. Stop dětské obezitě. 1.vyd. Praha: Euromedia Group, 2004. 208 s.

ISBN 80-249-0418-7.

21. MÜLLEROVÁ, Dana. Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve

schématech. 1.vyd. Praha: nakladatelství Triton, 2003. 99 s. ISBN 80-7254-421-7.

http://portal.med.muni.cz/.ISSN


SEZNAM POUŽITÝCH INTERNETOVÝCH STRÁNEK

1. SVAČINA, Štěpán. III. Interní klinika 1. lékařské fakulty UK a všeobecná

fakultní nemocnice v Praze. Obezita a nadváha. [cit. 2009-11-10] Dostupné na

www: <http://sz.ordinace.cz/lekce_uvod.php?lekce=3>.

2. LÉKAŘI – online.s.r.o., ISSN 1802 – 1751, Léčba obezity. [cit. 2009-11-15]

Dostupné na www: <http://www.lekari-online.cz/vnitrni-lekarstvi/zakroky/lecba-

obezity#jak-zvysit-fyzickou-aktivita>.

3. FRANTIŠEK, Saudek. Léčiva používaná k léčbě obezity. [cit. 2009-11-15]

Dostupné na www: <http://nova.medicina.cz/odborne/clanek.dss?s_id=4446#7>.

4. HORKÝ, Karel, WIDIMSKÝ, Jiří. Doporučení pro léčbu hypertenze Světové

zdravotnické organizace a Mezinárodní společnosti pro hypertenzi 1999, [cit.

2009-12-3] Dostupné na www:<http://www.hypertension.cz/casopis/1_99/4.html>

5. Občanské sdružení anabell. [cit. 2010-5-31] Dostupné na www:

<http://www.anabell.cz/index.php/anabell-brno/edicni-a-edukacni-centrum/edicni-

cinnost/potravinova-pyramida>.

6. Medicína, nemoci, studium na 1. LF. [cit. 2010-5-31] Dostupné na www:

<http://www.stefajir.cz/?q=obezita>

http://sz.ordinace.cz/lekce_uvod.php?lekce=3>

http://www.lekari-online.cz/vnitrni-lekarstvi/zakroky/lecba

http://nova.medicina.cz/odborne/clanek.dss?s_id=4446#7>

http://www.hypertension.cz/casopis/1_99/4.html

http://www.anabell.cz/index.php/anabell-brno/edicni-a-edukacni-centrum/edicni

http://www.stefajir.cz/?q=obezita>


SEZNAM ZKRATEK

tzv tak zvaně

např. například

kJ kilo joule

BMI bodi mass index

kg kilogram

m2 metr čtvereční

cm centimetr

WHO World Health Orgamization (Světová zdravotnická organizace)

tj. to je

DM diabetes mellitus

LDL Low-density lipoprotein (nízkodenzitní cholesterol)

ICHS ischemická choroba srdeční

PAI-1 Plasminogen activator inhibitor

LADA Latent autoimmune diabetes of adults (skrytý autoimunitní diabetes

dospělých)

oGTT orální glukózovo toleranční test

g gram

l litr

ISH International Society of Hypertension (Mezinárodní společnost pro

hypertenzi)

TK krevní tlak

Atd. a tak dále

UKPDS United Kingdom Prospective Diabetes Study (Výsledná studie Diabetu

spojeného království)

OA osteoartróza

RTG rentgenologické vyšetření

CT počítačová tomografie


SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1 – Pohlaví respondentů................................................................................. 40 Graf č. 2 – Věk respondentů ...................................................................................... 41 Graf č. 3 – Vzdělání respondentů .............................................................................. 42 Graf č. 4 – BMI respondentů ..................................................................................... 43 Graf č. 5 – Spokojenost respondentů se svou váhou................................................... 44 Graf č. 6 – Názor respondentů, zda si myslí, jestli mají vyšší tělesnou váhu než by měli

mít .......................................................................................................... 45 Graf č. 7 – Zájem respondentů o následcích obezity na zdraví ................................... 46 Graf č. 8 – Zdroje informací respondentů o tom, jaké může mít obezita následky na

zdraví...................................................................................................... 47 Graf č. 9 – Důležitost předcházet obezitě................................................................... 48 Graf č. 10 – Zdravotní komplikace obezity................................................................ 49 Graf č. 11 – Vztah hodnot BMI s výskytem hypertenze............................................. 50 Graf č. 12 – Nadváha jako příčina hypertenze ........................................................... 51 Graf č. 13 – % Výskyt DM 1. a 2. stupně .................................................................. 52 Graf č. 14 – Vztah hodnot BMI s výskytem DM 2. typu ............................................ 53 Graf č. 15 – bolesti pohybového ústrojí ..................................................................... 54 Graf č. 16 – Vztah hodnot BMI s bolestmi pohybového ústrojí.................................. 55 Graf č. 17 – Lokalizace bolestí pohybového ústrojí ................................................... 56 Graf č. 18 – Nadváha jako příčina bolestí pohybového ústrojí ................................... 57 Graf č. 19 – Snaha snížit svojí tělesnou hmotnost ...................................................... 58


SEZNAM TABULEK

Tab. č. 1 – Tabulka tělesné hmotnosti podle BMI...................................................... 12 Tab. č. 2 – Míra metabolického rizika (Obvod pasu určující mírné nebo výrazné riziko

metabolických komplikací obezity u mužů a žen.) .................................. 13 Tab. č. 3 – Hodnoty krevního tlaku pro osoby starší 18-ti let .................................... 23 Tab. č. 4 – Sportovní aktivity a jejich účinky ............................................................ 35 Tab. č. 5 – Pohlaví respondentů................................................................................. 40 Tab. č. 6 – Věk respondentů ...................................................................................... 41 Tab. č. 7 – Vzdělání respondentů............................................................................... 42 Tab. č. 8 – BMI respondentů ..................................................................................... 43 Tab. č. 9 – Spokojenost respondentů se svou váhou................................................... 44 Tab. č. 10 – Názor respondentů, zda si myslí, jestli mají vyšší tělesnou váhu než by

měli mít .................................................................................................. 45 Tab. č. 11 – Zájem respondentů o následcích obezity na zdraví ................................. 46 Tab. č. 12 – Zdroje informací respondentů o tom, jaké může mít obezita následky na

zdraví...................................................................................................... 47 Tab. č. 13 – Důležitost předcházet obezitě................................................................. 48 Tab. č. 14 – Zdravotní komplikace obezity................................................................ 49 Tab. č. 15 – Vztah hodnot BMI s výskytem hypertenze ............................................. 50 Tab. č. 16 – Nadváha jako příčina hypertenze............................................................ 51 Tab. č. 17 – % Výskyt DM 1. a 2. stupně .................................................................. 52 Tab. č. 18 – Vztah hodnot BMI s výskytem DM 2. typu ............................................ 53 Tab. č. 19 – Bolesti pohybového ústrojí..................................................................... 54 Tab. č. 20 – Vztah hodnot BMI s bolestmi pohybového ústrojí................................. 54 Tab. č. 21 – Lokalizace bolestí pohybového ústrojí ................................................... 56 Tab. č. 22 – Nadváha jako příčina bolestí pohybového ústrojí ................................... 57 Tab. č. 23 – Snaha snížit svojí tělesnou hmotnost ...................................................... 58


SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1 – DOTAZNÍK......................................................................................... 79 Příloha č. 2 – ŽÁDOST O DOTAZÍKOVÉ ŘEŠENÍ .................................................. 82 Příloha č. 3 – TYPY OBEZITY ................................................................................. 83 Příloha č. 4 – POTRAVINOVÁ PYRAMIDA ............................................................. 84 Příloha č. 5 – JÍDELNÍČEK PRO REDUKČNÍ DIETU ........................................... 86 Příloha č. 6 – DOPLŇKOVÉ TABULKY K POLOŽKÁM DOTAZNÍKU Č. 6, 15, 18 . 88


Příloha č. 1 – DOTAZNÍK

Vážení respondenti, jmenuji se Kateřina Chlubnová, jsem studentkou Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, obor Ošetřovatelství. Dostává se Vám do rukou dotazník, který je zcela anonymní, jeho výsledky použiji při zpracování mé bakalářské práce na téma: Obezita a její zdravotní komplikace. Děkuji Vám za spolupráci a čas věnovaný vyplnění tohoto dotazníku. U každé otázky zakroužkujte jednu odpověď, pokud bude možné označit více odpovědí, upozorním na to u jednotlivých otázek. 1. Uveďte prosím Vaše pohlaví

a) žena b) muž

2. Uveďte Váš věk ………

3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní

b) středoškolské odborné učiliště c) úplné středoškolské s maturitou

d) vyšší odborné e) vysokoškolské

4. Uveďte co nejpřesněji Vaši výšku a váhu a) Váha ………. kg

b) Výška ……… cm 5. Jak byste svými slovy popsal (a) co je to obezita?

………………………………………………………………………………. 6. Jste spokojen (a) se svojí váhou?

a) ano b) ne, chci zhubnout

c) ne, chci přibrat 7. Myslíte si, že máte vyšší tělesnou váhu než byste měl (a) mít?

a) ano b) ne

c) nevím 8. Zajímal (a) jste se o to, jaké následky může mít obezita na zdraví?

a) ano b) ne


9. Jestliže jste u předchozí otázky odpověděl (a) ano, kde jste informace získal (a)?

(lze označit více odpovědí) a) od svého praktického lékaře b) z internetu

c) z literatury na dané téma d) jinde

10. Považujete za důležité snažit se obezitě předcházet? a) ano, považuji obezitu za hlavní rizikový faktor řady zdravotních

komplikací b) ne, nepovažuji to za důležité

c) je mi to jedno 11. Označte, co podle Vás patří mezi zdravotní komplikace obezity.

(lze označit více odpovědí) a) diabetes mellitus 2. typu (cukrovka)

b) kardiovaskulární komplikace (vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, arytmie, mozkové cévní příhody, trombembolická nemoc)

c) respirační komplikace (problémy s dýcháním) d) gynekologické komplikace (poruchy cyklu, komplikace v těhotenství)

e) onkologické komplikace (výskyt některých nádorových onemocnění) f) ortopedické komplikace (artrózy, onemocnění páteře)

g) kožní komplikace (strie, celulitida, ekzémy) h) psychosociální komplikace (společenská diskriminace, malé

sebevědomí) ch) mentální retardace

12. Byla u Vás diagnostikována hypertenze (vysoká hodnota krevního tlaku)? a) ano

b) ne 13. Pokud jste u předchozí otázky odpověděl (a) ano, myslíte si, že je nadváha jednou

z příčin Vaší hypertenze? a) ano

b) ne c) nevím

14. Byla u Vás diagnostikována cukrovka (diabetes mellitus)? a) ano, diabetes mellitus 1. typu

b) ano, diabetes mellitus 2. typu c) ne


15. Trpíte bolestmi pohybového ústrojí? a) ano

b) ne 16. Jestliže jste u předchozí otázky odpověděl (a) ano, kde bolesti pociťujete?

(lze označit více odpovědí) a) záda

b) klouby c) kolena

d) kyčle 17. Jestliže jste u otázky č. 15 odpověděl (a) ano, myslíte si, že je nadváha jednou z

příčin Vašich bolestí? a) ano

b) ne c) nevím

18. Snažíte se snížit svojí tělesnou hmotnost? a) ano

b) ne


Příloha č. 2 – ŽÁDOST O DOTAZÍKOVÉ ŘEŠENÍ


Příloha č. 3 – TYPY OBEZITY 59

59 Medicína, nemoci, studium na 1. LF. [cit. 2010-5-31] Dostupné na www: <http://www.stefajir.cz/?q=obezita>

Existují v zásadě dva typy obezity určované dle tvaru těla postižených osob

- typ jablko a typ hruška.

Hruška je typická pro ženy a postižená by se dala přirovnat k Věstonické Venuši,

hlavní část tuku je uložená v oblasti boků.

Jablko je typičtější pro muže a znamená koncentraci tuku v oblasti břicha. Tuk se

nachází jak okolo vnitřních orgánů břicha (viscerální tuk), tak pod kůží. Onen

viscerální tuk sice nevidíme, ale jeho množství bývá v přímé úměře s na první

pohled viditelným tukem podkožním. Viscerální tuk je právě tou věcí, která z obezity

dělá velmi nebezpečné onemocnění, je totiž spojen s onemocněními srdce a cév a se

vznikem cukrovky 2. typu se všemi jejími komplikacemi.

Toto je přehledná ukázka vzhledu a rozložení tuku u obezity typu „jablka“ a „hrušky.“

http://www.stefajir.cz/?q=obezita>


Příloha č. 4 – POTRAVINOVÁ PYRAMIDA 60

60 Občanské sdružení anabell. [cit. 2010-5-31], Dostupné na www: <http://www.anabell.cz/index.php/anabell-brno/edicni-a-edukacni-centrum/edicni-cinnost/potravinova-pyramida>

Potravinová pyramida představuje grafickou podobu výživových doporučení

s cílem poskytnout lidem radu, jak se stravovat, aby si udrželi dobré zdraví a jejich

tělo dostalo vše, co potřebuje. Výživová pyramida představuje velice přehledný

systém, který je dobře pochopitelný pro každého jednotlivce. Potraviny jsou

rozděleny do několika skupin. Každá skupina má doporučený počet porcí, které by

bylo vhodné denně dodržovat. Podle pyramidy je možno jídelníček kontrolovat i

dopředu plánovat.

http://www.anabell.cz/index.php/anabell-brno/edicni-a-edukacni-centrum/edicni-cinnost/potravinova


KOMENTÁŘ K PORCÍM Skupina potravin 1 porce

Obilniny, těstoviny, rýže, pečivo 1 krajíc chleba (60 g) 1 rohlík, 1 houska 1 kopeček vařené rýže či těstovin (125 g) 1 miska ovesných vloček nebo müsli

Zelenina 1 paprika, 1 mrkev či 2 rajčata 1 miska zeleninového salátu půl talíře brambor

Ovoce 1 jablko, 1 banán, 1 pomeranč (100g) 1 miska jahod, rybízu, borůvek 1 sklenice 100 % ovocné šťávy

Mléko a mléčné výrobky 1 sklenice mléka (200-300 ml) kelímek jogurtu (125–150 ml) sýr (55 g)

Ryby, drůbež, maso, vejce, luštěniny 80 g ryby, drůbeže, masa 1 vejce 1 miska fazolí nebo čočky 1 porce sójového masa


Příloha č. 5 – JÍDELNÍČEK PRO REDUKČNÍ DIETU 61

61 HLÚBIK Pavol, KUNEŠOVÁ, Marie, FRIED, Martin, BÝMA, Svatopluk. Obezita-doporučený diagnostický léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Praha: Společnost všeobecného lékařství, ČLS JEP, 2009. 12 s. ISBN 978-80-86998-31-2.


Příloha č. 6 – DOPLŇKOVÉ TABULKY K POLOŽKÁM DOTAZNÍKU Č. 6, 15, 18

Položka č. 6 Jste spokojen (a) se svojí váhou? - odpovědi respondentů ve vztahu k BMI

ano

BMI respondentů počet v kategorii (n) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Absolutní četnost (n)

podváha 6 1 16,7% 0

normální váha 46 31 67,4% 8

nadváha 51 22 43,1% 29

obezita prvního stupně 10 1 10,0% 9

obezita druhého stupně 4 0 0,0% 4

obezita třetího stupně 3 1 33,3% 2

Celkem 120 56 46,7% 52

Položka č. 15 Trpíte bolestmi pohybového ústrojí? - odpovědi respondentů ve vztahu k jejich věku

ano Věková skupina počet respondentů ve věkové skupině (n) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%)

18 - 30 22 8 36,4% 31 - 40 22 11 50,0% 41 - 50 22 15 68,2% 51 - 60 27 15 55,6% 61 - 70 23 22 95,7%

71 a více 4 4 100,0%

Celkem 120 75 62,5% Položka č. 18 Snažíte se snížit svojí tělesnou hmotnost?


- odpovědi respondentů ve vztahu k BMI

Ano

BMI respondentů počet v kategorii (n) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Absolutní četnost (n)

podváha 6 0 0,0% 6

normální váha 46 19 41,3% 27

nadváha 51 31 60,8% 20

obezita prvního stupně 10 8 80,0% 2

obezita druhého stupně 4 4 100,0% 0

obezita třetího stupně 3 1 33,3% 2

celkem 120 63 52,5% 57

Obezita a její zdravotní komplikace - Bakalářská práce - IS MUNI

Documents

Transcript of Obezita a její zdravotní komplikace - Bakalářská práce - IS MUNI