Vysoká škola technická a ekonomická - Bakalářská práce

Vysoká škola technická a ekonomická

v Českých Budějovicích

Bakalářská práce

Jiří Hrouz

2017

Vysoká škola technická a ekonomická

Ústav technicko - technologický

Rekonstrukce rozvodny 110/22 kV Dačice

Autor bakalářské práce: Jiří Hrouz

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ladislav Bartuška

České Budějovice, Duben 2017

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval/a samostatně pouze s použitím uvedených

zdrojů.

V Českých Budějovicích 3. 4. 2017 ……………………………………………………

vlastnoruční podpis

Poděkování

Tímto bych rád poděkoval vedoucímu bakalářské práce Ing. Ladislavu Bartuškovi za odborné a

metodické vedení práce. Dále chci poděkovat kolegovi z ECZR Ing. Josefu Kreuzovi za mnoho

cenných rad a přínosných konzultací.

Abstrakt

Tato bakalářská práce se zabývá popisem technologického vybavení rozvodny 110/22 kV,

zhodnocením jeho stavu a důvody rekonstrukce popisovaného objektu. Dále je snahou této práce

návrh specifikace nové technologie pro rozvodnu 110 kV, 22 kV a dalšího zařízení souvisejícího

s provozem rozvodny Dačice.

Klíčová slova

Rozvodna 110/22 kV, distribuce elektrické energie, společné provozy rozvoden, transformace

elektrické energie, rekonstrukce rozvoden, technologie rozvodny

Abstract

This thesis describes the technological equipment of the substation 110/22 kV, evaluation of

technical condition and the reasons for the reconstruction of the building. Furthermore, this work

is striving to draft specification of new technology for substation of 110 kV, 22 kV and other

equipment associated with the operation of the substation Dačice.

Key Words

110/22 kV substation, power distribution, joint operations of substations, transformation of

electricity, substation reconstruction, substation technology

Obsah

1 Úvod ............................................................................................................................... 1

2 Cíl práce .......................................................................................................................... 2

3 Teoreticko-metodologická část ........................................................................................ 3

3.1 Distribuce elektrické energie .................................................................................... 3

3.1.1 Rozdělení rozvoden 110 kV .............................................................................. 6

3.1.2 Rozdělení rozvoden 22 kV ............................................................................... 9

3.1.3 Vybavení elektrických stanic ........................................................................... 10

3.1.4 Technologie rozvoden 110/22 kV .................................................................... 13

3.2 Úvod do problému.................................................................................................. 18

3.3 Výzkumný problém ................................................................................................ 19

3.4 Metodika práce ....................................................................................................... 19

4 Aplikační část a diskuse výsledků ................................................................................. 21

4.1 Popis R Dačice a důvody rekonstrukce ................................................................... 21

4.1.1 Základní popis................................................................................................. 21

4.1.2 Rozvodna 110kV............................................................................................. 22

4.1.2 Transformace VVN/VN .................................................................................. 25

4.1.3 Rozvodna 22kV .............................................................................................. 27

4.1.4 Společné provozy ............................................................................................ 32

4.1.5 Transformace VN/NN ..................................................................................... 34

4.1.2 Důvody rekonstrukce ...................................................................................... 37

4.2 Diskuse výsledků ................................................................................................... 38

4.3 Návrhy opatření...................................................................................................... 39

4.3.1 Stavební část ................................................................................................... 39

4.3.2 Technologická část .......................................................................................... 41

4.3.3 Náklady na rekonstrukci R Dačice................................................................... 53

4.3.4 SWOT analýza společnosti EON ..................................................................... 54

5 Závěr ............................................................................................................................. 56

Seznam zdrojů ...................................................................................................................... 57

Seznam použitých zkratek .................................................................................................... 58

Seznam tabulek popř. obrázků .............................................................................................. 59

Přílohy ................................................................................................................................. 60

1

1 Úvod

Energetika stejně jako doprava patří mezi terciální sféru ekonomiky státu a jako taková plní

důležitou funkci při zajišťování životní úrovně obyvatelstva. Kvalitní a spolehlivá energetická

infrastruktura je schopna poskytnout základy k ekonomickému rozvoji navazujících

průmyslových odvětví a tím výrazně přispívá k prosperitě státu. Z těchto důvodů je nutné zajistit

spolehlivý provoz energetických zařízení, ať již přenosové soustavy v majetku státu, nebo

distribučních sítí vlastněných soukromými subjekty. Energetika zahrnuje mnoho specifických

potřeb, k nimž patří zejména znalosti z mnoha oborů techniky, ale neméně důležité je též právní

prostředí. Podmínky podnikání v energetice upravuje Energetický zákon č. 458/2000 Sb., ale

také množství norem, vyhlášek a vnitropodnikových směrnic. Tato legislativa se zabývá nejen

spolehlivostí provozu, ale také bezpečností a ochranou životního prostředí. Další důležitou

součástí je také povinnost dodavatele dodržovat kvalitu dodávané energie. Celý tento legislativní

rámec vymezuje pravidla provozování energetických zařízení a určuje majitelům povinnosti

k jejich bezproblémovému fungování. Na dodržování platných předpisů dohlíží Energetický

regulační úřad (ERÚ).

Elektrizační soustava se rozděluje na výrobu, přenos, rozvod a spotřebu elektrické energie. Mezi

velmi důležité součásti rozvodu el. energie patří elektrické stanice, mezi něž řadíme také

transformovny (rozvodny). Spolu s výrobnami patří k technologicky nejnáročnějším objektům a

při jejich provozování je nutné zohledňovat mnoho faktorů (požadavky na dodávaný výkon,

klimatické podmínky) a podle toho je potřeba přistupovat k výběru technologie již ve fázi

projektu. Velké počáteční investiční náklady si vyžadují takové zařízení, jehož provoz v

budoucnu bude co nejekonomičtější. S tím souvisí spolehlivost a doba životnosti. Základem

spolehlivosti, bezpečnosti a šetrnosti vůči životnímu prostředí je nejen pravidelná údržba, ale

také obnova zařízení v období jeho končící životnosti. Právě touto problematikou se v této

bakalářské práci bude autor zabývat. Konkrétně se jedná o návrh rekonstrukce rozvodny 110

kV/22 kV Dačice, která je v majetku E.ON Distribuce a.s. a ve správě E.ON Česká republika

s.r.o. (ECZR) a je jedním z uzlů distribuční soustavy E.ON Západ. Část technologického

vybavení této rozvodny je na hranici provozuschopnosti. Z tohoto důvodu byla vybrána k návrhu

rekonstrukce. Výběr tématu práce vychází nejen z mnohaleté praxe, ale také z možnosti nových

poznatků v oblasti energetických zařízení a jejich provozování, které budou v budoucnu autorovi

jistě prospěšné vzhledem k jeho pracovnímu zařazení. Dále bude možné závěry a poznatky této

práce použít pro praktické využití při přípravě rekonstrukce R Dačice.

2

2 Cíl práce

Cílem této bakalářské práce je popis stávajícího stavu technologického vybavení rozvodny

110/22 kV Dačice. Důvody rekonstrukce nevyhovujícího zařízení a návrh specifikace nového

technologického vybavení rozvodny 110/22 kV Dačice.

3

3 Teoreticko-metodologická část

3.1 Distribuce elektrické energie

Energetika se jako celek zabývá zásobováním určitým druhem energie. Ať již jde o plyn, teplo,

nebo elektrickou energii. Tato práce se bude zabývat posledně jmenovaným druhem energie a

zejména jeho přenosem ke spotřebiteli. Tzv. elektrizační soustavou (ES) se dle energetického

zákona rozumí „vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a

distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné,

řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, a to na území České republiky

(En. zákon, 458/2000)“. Úkolem Energetického zákona je především úprava podmínek

podnikání, výkon státní správy včetně regulace v energetických odvětvích a práva a povinnosti

fyzických a právnických osob s tím spojených, dále zajišťuje harmonizaci české legislativy

s legislativou Evropské unie a také určuje pravidla při ochraně životního prostředí a rozvoji

energetiky. Licence na obchod s elektřinou se uděluje nejvýše na dobu pěti let a je udělována

Energetickým regulačním úřadem se sídlem v Jihlavě. K dalším úlohám ERÚ patří regulace cen,

regulace kvality a řešení sporů. Mezi další důležité orgány v elektroenergetice patří operátor

trhu. Jde o akciovou společnost založenou státem, jejímž hlavním úkolem je organizace trhu

s plynem a elektřinou ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy.

K rozvodu vyrobené el. energie ke spotřebitelům slouží trojfázová rozvodná síť. Daniel Mayer

ve své knize uvádí „Trojfázové soustavy mají v elektroenergetice základní význam: pomocí

trojfázových soustav se elektrická energie vyrábí, přenáší, distribuuje a spotřebuje. Pouze malé

spotřebiče jsou jednofázové. Trojfázová soustava má tyto výhody (Mayer, 2005, s. 9):

• Trojfázové motory, generátory a transformátory mají výhodnější provozní vlastnosti

(zejména vyšší účinnost) a nižší výrobní náklady

• Přenos elektrické energie v trojfázové soustavě je hospodárnější, neboť ve vedení

vznikají menší ztráty, spotřeba materiálu na vodiče je menší

• Z trojfázové sítě lze odebrat dvojí napětí

Nejvyšší provozovaná napěťová hladina v České republice je 400 kV a 220 kV. Jedná se o

přenosovou (nadřazenou) soustavu a jejím provozovatelem může být dle Energetického zákona

458/2000 Sb. pouze jeden subjekt ve většinovém vlastnictví státu. Tím je v ČR firma ČEPS a.s.

Tato síť slouží k přenosu vyrobené el. energie z velkých výroben, jako jsou např. tepelné a

4

jaderné elektrárny do sítě distribuční. Ta je provozována jako síť VVN 110 kV, VN 22 kV (ve

většině případů) a NN 400/230 V. V České republice známe tři hlavní distributory. Jsou to ČEZ

Distribuce a.s., EON Distribuce a.s. a PRE Distribuce a.s. Rozdělení oblastí jejich působní je v

obr. 1. Schéma propojení přenosové a distribuční soustavy je obsaženo v příloze 1. Energetický

zákon stanový, že v regionu může být pouze jeden distributor, který je povinen zajišťovat

spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí.

Obrázek 1: Rozdělení distribučních oblastí

Zdroj: Hampl

Úloha řešení spolehlivosti dodávek elektrické energie je proto zdůrazněna i při plánování a

tvorbě energetické politiky každého státu, eventuálně většího regionu, a to nejen z titulu

budování výrobní základny, ale i potřebných přenosových a distribučních sítí (Tůma, 2006).

Příloha 1 obsahuje systémy sítí z hlediska spojení uzlů vinutí transformátoru (což má vliv na

způsob dimenzování a chránění) a jejich propojení. Napětí VVN 110 kV je provozováno jako síť

TT tzn. první T – uzemněný uzel zdroje, druhé T – ochrana zemněním. Je ekonomicky výhodná

z hlediska dimenzování izolace, ale v případě poruch musí být ve velmi krátkém čase vypnuta.

Napětí VN 22 kV se provozuje jako síť IT(r), I - jako izolovaný uzel zdroje připojený přes

kompenzační tlumivku a T - jako ochrana zemněním. Její výhodou je možnost provozování při

poruše jedné fáze, ale to klade zvýšené nároky na dimenzování izolace. NN napětí 400/230 V je

dnes provozováno jako TN - C – S. To znamená, T – uzemněný uzel zdroje, N – ochranný vodič,

C – společný ochranný a střední vodič (PEN) a S – samostatný ochranný (PE) a střední (N)

vodič. Způsoby ochrany vedení budou zmíněny v další části práce.

Další důležitou součástí elektrizační soustavy jsou elektrické stanice, jejichž hlavními úkoly

jsou, transformace napětí, rozvod napětí a v určitých případech změna střídavého napětí na

stejnosměrné. „Elektrickou stanicí se rozumí soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy,

který umožňuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a distribuci elektřiny, včetně

5

prostředků nezbytných pro zajištění jejich provozu“ (En. zákon, 458/2000). Elektrické stanice

můžeme rozdělit:

Podle účelu:

• Transformovny – transformují el. energii na potřebné napětí

• Spínací stanice – rozdělují el. energii o stejném napětí

• Měnírny – změna střídavého napětí na stejnosměrné, nebo naopak

• Kompenzovny – kompenzují jalovou složku výkonu el. energie

Veškeré součásti elektrizační sítě, ať již přenosová a distribuční síť, tak i elektrické stanice slouží

k jedinému účelu a tím je dodávka elektrické energie odběrateli. Tím může být jak maloodběratel

(domácnosti), tak i velkoodběratel (průmyslové závody). K základním požadavkům na dodávku

elektrické energie patří její kvalita. Ta je určována provozními parametry těch uzlů ES, ze

kterých jsou napájeni odběratelé energie. Základními parametry kvality jsou především kmitočet

a napětí. Tyto parametry jsou konkrétně určeny normou ČSN 50160. Další důležitou složkou

dodávky elektrické energie spotřebiteli je její spolehlivost. Ta v sobě zahrnuje přerušení dodávky

a nepřípustné snížení kvality dodávky el. energie (Tůma, 2006). Kvalita distribuované elektrické

energie je dle energetického zákona (č. 458/2000 Sb.) dána ukazatelem nepřetržitosti provozu

dle vyhlášky č. 540/2005 Sb. (Hampl, 2005).

Pro stanovení požadované kvality zkoumáme převážně ukazatele: SAIFI a SAIDI

• SAIFI (z angl. „System Average Interruption Frequency Index“) - celková doba

trvání přerušení dodávky elektrické energie ke koncovým zákazníkům.

• SAIDI (z angl. „System Average Interruption Duration Index“) - průměrná

celková doba trvání při přerušení dodávky elektrické energie ke koncovým

zákazníkům.

• CAIDI (z angl. „Customer Average Interruption Duration Index“) - tento ukazatel

určíme z poměru získaných hodnot dle vztahu: CAIDI = SAIDI/SAIFI, který nám

stanovuje výslednou průměrnou dobu trvání jednoho přerušení dodávky elektrické

energie ke koncovému zákazníkovi.

6

Jmenovitý kmitočet napájecího napětí je 50 Hz. Střední hodnota kmitočtu základní harmonické

musí být v následujících mezích.

• U systému se synchronním připojením k propojenému systému

- 50 Hz +/- 1% (tj. 49,5 – 50 Hz) během 99,5% roku

- 50 Hz +/- 1% (tj. 47 – 52 Hz) po 100% času

Jmenovité napájecí napětí je udáváno jmenovitým napětím sítě (Un)

Sítě nn – Un: 230 V mezi fázovým a středním vodičem

Sítě vn – Un: 3, 6, 10, 22, 35 kV

Sítě vvn – Un: 110 kV

Napětí v uzlech přenosové soustavy: 400 kV +/- 5%, 220 a 110 kv +/- 10%

V současném světě, kdy jsou pojmy jako ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj stále

více skloňovány, musí i Česká republika právně řešit tyto mantry dnešního globálního světa.

Proto byl přijat Zákon o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. Jeho cílem je vytvoření

předpokladů pro snížení energetické náročnosti ekonomiky České republiky, zvýšení

spolehlivosti zásobování energií a přispívání k trvale udržitelnému rozvoji. Součástí zákona je

také část zabývající se strategickým dokumentem s názvem Státní energetická koncepce

(www.mpo.cz).

Řízení elektrizační soustavy (ES) je základem k jejímu spolehlivému fungování a splnění

požadavků, které jsou na ni kladeny. K tomuto účelu slouží Dispečerský řád. Ten je rozdělen na

dvě hlavní části. První část se zabývá řízením rozvoje ES. Ta určuje její budoucí provozní

úroveň a tím ovlivňuje schopnost vyhovět stoupajícím nárokům na spolehlivost a bezpečnost

provozu. V druhé části je řešeno řízení chodu ES. Jde o provoz soustavy v dané struktuře, řízení

zásahů do schématu zapojení a řešení havarijních situací. S tím souvisí také komunikace mezi

jednotlivými úrovněmi dispečinků a mezi dispečinky a jednotlivými rozvodnami.

3.1.1 Rozdělení rozvoden 110 kV

Rozvodny 110 kV mohou být v provedení:

• Vzduchem izolované (AIS) – jde o prostorově nejnáročnější variantu, ale z hlediska vstupní

investice nejvýhodnější, zařízení je vystaveno okolnímu prostředí a tím se zkracuje doba jeho

životnosti. Proto jsou nutné pravidelné revize. Také z hlediska bezpečnosti jde o

nejkomplikovanější typ rozvodny.

7

• Hybridní systém (HIS) – jde o kombinaci klasické venkovní a zapouzdřené (izolované)

rozvodny, kde je kromě přípojnic veškeré vybavení izolováno plynem SF6

• Izolované rozvodny (GIS) – vybavení včetně přípojnic je v zapouzdřeném rozvaděči

izolovaném plynem SF6 s minimálními rozměry, ale velmi vysokou cenou. Výhodou je

dlouhá životnost a dlouhá perioda revizí.

Rozvodny se třemi systémy přípojnic

Jsou využívány zejména jako uzlové rozvodny, které slouží k propojení přenosové soustavy

s distribuční sítí. Jejich úkolem je rozvod napětí 400 kV a jeho transformace na napěťovou

hladinu 110 kV. Jejich hlavní výhodou je možnost odstavení zařízení bez nutnosti přerušení

dodávky, při revizích a poruchách. Provedení může být také s pomocnou přípojnicí. Tyto

rozvodny musí být vybaveny příčným spínačem přípojnic, který umožňuje vzájemné spínání

jednotlivých přípojnic. V případě velkého počtu odboček je systém přípojnic dělen podélným

spínačem přípojnic, který umožňuje rozdělení přípojnice na více sekcí. Nevýhoda těchto systémů

spočívá ve velkých vstupních nákladech. Z tohoto důvodu je tento systém budován pouze ve

zvláště důležitých uzlových rozvodnách.

Obrázek 2: Rozvodna se třemi přípojnicemi

Zdroj: Malý

8

Rozvodny se dvěma systémy přípojnic

Jde o rozvodny, které jsou součástí distribuční sítě a slouží k rozvodu el energie o stejném napětí

a k jeho transformaci na nižší napětí, zejména ze 110 kv na 22 kV. Používají se tam, kde není

možné krátkodobé přerušení dodávky a je třeba omezit zkratové proudy. Musí být vybaveny

příčným spínačem přípojnic, pro spínání jednotlivých přípojnic. Výhodou je možnost revizí a

oprav bez přerušení dodávky a tím dosažení vyšší kvality. Vstupní investice je také výrazně nižší

než u systému se třemi přípojnicemi. Provedení může obsahovat také pomocnou přípojnici, jejíž

výhodou je možnost provozování vývodu bez přerušení dodávky v případě, že jsou prováděny

práce pouze na vypínači a měřících transformátorech.

Obrázek 3: rozvodna se dvěma přípojnicemi a pomocnou přípojnicí

Zdroj: Malý

Rozvodny s jednoduchým systémem přípojnic

Patří mezi nejčastější systém zapojení distribučních rozvoden. Tento systém s jednou přípojnicí,

která zároveň funguje, jako spínač přípojnic se nazývá také H - schéma. Přípojnice může být

osazena jedním odpojovačem, nebo dvěma odpojovači a také dvěma odpojovači a vypínačem.

Schéma s jedním, nebo dvěma odpojovači je cenově výhodné, ale při potřebě manipulací na

přípojnici dojde k přerušení dodávky. Schéma s vypínačem je sice dražší, ale jeho výhodou je

možnost manipulací bez přerušení dodávky. Výhodou tohoto zapojení je malá cena a nízké

nároky na prostor, nevýhodou je nutnost přerušení dodávky v případě poruchy na přípojnici.

9

Obrázek 4: Rozvodna s jednou přípojnicí

Zdroj: Malý

Rozvodny zapouzdřené (izolované plynem SF6)

Plyn SF6 (fluorid sírový) je bezbarvý, nejedovatý, nehořlavý a bez zápachu. Je přibližně 5x těžší

než vzduch a neobsahuje kyslík. Velkou výhodou těchto rozvoden je jejich malá prostorová

náročnost. Proto jsou vhodné zejména do měst a jejich okolí. Mohou být v provedení venkovním

i kryté. K dalším přednostem oproti venkovním rozvodnám patří vysoká provozní bezpečnost,

vysoká spolehlivost, dlouhá životnost, malé požadavky na údržbu a krátká doba montáže. Ta

vyplívá z konstrukce, která je sestavena z jednotlivých modulů a ty jsou předem připravené

z výrobního závodu. Poté jsou jednotlivé moduly spojovány k sobě takovým způsobem, že je

možné jejich rozšíření v budoucnu.

3.1.2 Rozdělení rozvoden 22 kV

Rozvodny VN jsou ve dvojím provedení. Jedním z nich je zapouzdřený rozvaděč izolovaný

plynem SF6. Jak již bylo zmíněno výše, jedná se o prostorově výhodné řešení. Také z provozního

hlediska jde o optimální řešení, vzhledem k době montáže, spolehlivosti a možnosti rozšíření

rozvodny v případě zvýšené potřeby dodávky požadovaného výkonu. Jsou dodávány jako jedno i

dvoupřípojnicové. Ovšem počáteční investice je velkou nevýhodou tohoto druhu rozvoden.

10

Pokud dojde k poruše a nelze provést opravu na místě, musí být modul odstaven a poté už je vše

v rukou externí firmy, v jakém časovém horizontu je schopna provést dodávku náhradních dílů.

Druhou možností jsou tzv. kobkové rozvodny VN. Jsou více náročné na využití prostoru, jejich

údržba a provoz si vyžaduje více pozornosti a častější revize. Mohou být v provedení jedno,

dvousystémovém, případně s pomocnou přípojnicí. Jejich konstrukce je kovová a jsou rozděleny

azbestocementovými přepážkami. Jejich velkou výhodou je možnost okamžité reakce v případě

poruchy. Zařízení lze odstavit a poškozený prvek opravit, případně vyměnit ve velmi krátkém

čase. Tuto opravu jsou schopni provést pracovníci provozovatele a tím šetří náklady a zejména

čas nutný na odstávku zařízení. Také vstupní investice je výrazně nižší než v případě

zapouzdřené rozvodny.

Obrázek 5: Ukázka zapouzdřené a kobkové rozvodny 22 kV

Zdroj: Autor

3.1.3 Vybavení elektrických stanic

Elektrické stanice jsou vybaveny základními druhy zařízení, které jsou nezbytné pro jejich

spolehlivý a bezpečný provoz. Jsou navrženy tak, aby zajistily nepřetržitý přenos požadovaného

výkonu, zajistili ochranu před poruchovými jevy v elektrizační soustavě (přetížení, přepětí a

zkraty). V případě vzniku poruchy musí být minimalizováno riziko poškození rozvodného

zařízení a vyloučeno možné ohrožení zdraví osob a poškozené zařízení musí být automaticky

vypnuto s minimálním narušením zbývající funkční části rozvodny. K těmto zařízením patří

zejména:

11

• Střídavé elektrické rozvodné zařízení: rozvodny, rozvaděče, rozvodnice

• Společná zařízení: vlastní spotřeba, dozorna, ochrany, signalizace a měření

• Pomocná zařízení: kompresorová stanice, olejové hospodářství, sklady, dílny

• Komunikace: koleje, zpevněné komunikace v objektu, příjezdová komunikace

• Protipožární technika: hasicí přístroje, zařízení požární signalizace (EPS)

• Zařízení a prostředky pro ochranu zdraví a hygienu práce: sociální zařízení

• Ochranné a bezpečnostní pomůcky: zkoušečky, výstražné tabulky

• Kompenzační zařízení: rotační kompenzátor, kompenzační tlumivky

• Hromadné dálkové ovládání (HDO): vysílač, automatika

Střídavé elektrické rozvodné zařízení

V elektrických stanicích jde zejména o instalační rozvaděče vlastní střídavé spotřeby 400/230 V

AC rozvádějící el. energii po objektu a umožňující běžný provoz zařízení a jeho obsluhu. AC VS

napájí motorové pohony výkonových vypínačů, provoz skladů, dílen a budovy společných

provozů (BSP).

Společná zařízení

Vlastní spotřeba (VS) – souhrn spotřebičů, nutných pro provoz celé el. stanice. Je to osvětlení,

klimatizace, usměrňovače, ventilátory vnitřních rozvoden a místností AKU baterií a spotřebiče

pomocných provozů (Mertlová, 1997). Napájení VS je v rozvodnách VVN/VN řešeno dvěma

transformátory VN/NN připojených k přípojnicím R 22 KV, nebo lze jako jeden ze zdrojů využít

stožárovou trafostanici VN/NN. Řešení napájení VS musí za všech okolností zajistit spolehlivý

chod el. stanice, to znamená, že nesmí dojít k přerušení dodávky k zařízení zajišťující ochranu

zařízení, ovládání tak i bezpečnost osob. K tomuto účelu slouží automatika záskoku. Součástí VS

jsou také akumulátorové baterie zajišťující, v případě výpadku usměrňovače napájení provozu

ochran, VF zařízení, napájení nouzového osvětlení a ovládání prvků v el. stanici stejnosměrným

napětím. Usměrňovače mění pomocí tyristorů střídavé napětí na stejnosměrné a fungují jako

zdroj pro ochrany, nouzové osvětlení atd. dále je standartní výzbrojí VS střídač, který v případě

výpadku střídavé VS slouží jako zdroj zálohovaného napětí pro důležité systémy např. řídicí

systém.

Dozorna (velín) – řídící místnost el. stanice, je tam svedena veškerá signalizace a měření, ať již

jde o stav prvků v rozvodně, nebo poruchové stavy. Za pomoci řídicího systému (ŘS) jsou

prováděny manipulace se silovými prvky rozvodny při změnách v konfiguraci sítě, nebo při

12

plánovaných odstávkách zařízení. Veškerá signalizace a měření je pomocí optiky předáváno na

příslušné dispečinky. Komunikace mezi dozornou a dispečinkem probíhá dle vyhlášky 79/2010

Sb. o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení. V

současnosti se většina manipulací provádí dálkovým ovládáním z dispečinku, pouze zajištění

zařízení proti opětovnému zapnutí a vizuální kontrolu stavu prvků je na příkaz dispečera činností

obsluhy stanice.

Ochrany – slouží zejména a k ochraně provozovaného zařízení. Ochrany a automatiky jsou

navrhovány podle norem ČSN 33 3051 a PNE 38 4065, které určují požadavky pro spolehlivé a

bezpečné chránění všech prvků elektrizační soustavy ohledně poruch a jevů, označených jako

nenormální provozní stav. Základní vlastností ochrany je schopnost rozlišit poruchový stav od

stavu provozního a následné vypnutí v předepsaném čase, tak aby nedošlo k poškození zařízení

na straně provozovatele ani zákazníka. Dalším parametrem ochran je selektivita vypínání, kdy

dojde pouze k vypnutí postiženého úseku a úsek bez poruchy zůstává i nadále v provozu.

Automatika opětného zapnutí (OZ) plní funkci automatického zapnutí vypínače po jeho

předešlém vypnutí v důsledku poruchového stavu v síti, ale pouze za splnění určitých podmínek

(jako je např. nepřipravenost pohonu vypínače). OZ může být jednofázový, nebo třífázový a také

lze jeho funkci zrušit a opětovné zapnutí provádí dispečer.

Přehled používaných ochran:

Vedení VN -

- nadproudová zkratová, nadproudová směrová - podpěťová ( pro spolupráci s nadproudovou) - distanční - automatika opětného zapnutí - srovnávací - soubory

Vedení VVN -

- distanční - srovnávací - automatika OZ - strhávací zařízení - nadproudová

Transformátory –

- nadproudová časově nezávislá - rozdílová - plynová (Buchholzovo relé) - kostrová - distanční

13

Přípojnice –

- nadproudová + podpěťová - nadpěťová - rozdílová - logická - automatika selhání vypínače - distanční

Protipožární opatření

Na každá elektrická stanice musí být provedena revizní správa a vydáno prohlášení o požární

bezpečnosti objektu. Ta zahrnuje vybavení objektu protipožárním zařízením, jako jsou, hasicí

přístroje, protipožární přepážky a protipožární dveře v místech se zvýšeným nebezpečím požáru.

Odvětrávání kabelových kanálů a prostorů a vybavení stanice protipožární signalizací EPS. Jsou

vypracovány dokumenty typu požární poplachová směrnice, evakuační plán a traumatologický

plán.

Pomocná zařízení

Kompresorová stanice – Stlačený vzduch se používá jednak k ovládání přístrojů a jednak ke

zhášení oblouku u tlakovzdušných vypínačů. Tlakovzdušná zařízení slouží k výrobě a rozvodu

stlačeného vzduchu a sestávají z jedné nebo několika kompresorových stanic a rozvodu

stlačeného vzduchu. Výkon kompresorů je závislý na počtu vypínačů a odpojovačů a na jejich

provozním tlaku (Mertlová, 1997).

3.1.4 Technologie rozvoden 110/22 kV

Základními veličinami, na které jsou rozvodná zařízení dimenzována:

• Největší provozovací napětí příslušné ke jmenovitému

• Jmenovitý proud

• Zkratová odolnost (viz. tabulka 1)

Jmenovité proudy pro přípojnice a odbočky v rozvodných zařízeních jsou:

: 100, 200, 400, 630, 800, 1000, 1250, 1600, 2000, 2500, 3150, 4000, 5000, 6300, 8000, 10000,

125000, 16000, 20000 [A].

14

Tabulka 1: Normalizovaná řada zkratových odolností Jmenovitý vypínací

proud (kA) 6,3 8 12,5 16 20 25 31,5 40 50 63

Krátkodobý proud

(kA) 6,3 8 12,5 16 20 25 31,5 40 50 63

Jmenovitý dynamický

proud (kA) 16 20 31,5 40 50 63 80 100 125 160

Zdroj: Mertlová

Jmenovitý vypínací proud Invyp (kA) – efektivní hodnota proudu, jejíž tepelné působení musí

příslušné el. zařízení snést po zadanou dobu (t = 2s) bez poškození narušující jeho

provozuschopnost.

Jmenovitý dynamický proud Idyn (kA) – nárazový zkratový proud, jehož dynamické působení

musí el. zařízení snést bez poškození narušující jeho provozuschopnost.

Idyn = 1,8 x √2 x Invyp

Transformátory

Při přenosu a rozvodu el. energie jsou používány ke snížení, nebo zvýšení napětí rozvodného

systému.

Základním parametrem transformátoru je:

- jmenovitý výkon. Udává se zásadně výkon zdánlivý S (MVA)

- napětí nakrátko (%)

- zapojení vynutí (hvězda, trojúhelník, lomená hvězda)

- vstupní napětí (V)

- výstupní napětí (V)

Nejčastěji používané výkony transformátorů VVN jsou 200, 250, 350 MVA a transformátorů

VN to jsou 16, 25, a 40 MVA. Ukázka transformátoru 110/22 kV je příloze 2.

Přípojnice

Jsou holé vodiče, tuhé nebo lanové, jejichž průřez a profil je dán proudovým zatížením,

požadavky na pevnost a zkratovými poměry. K těmto vodičům je energie přiváděna přívodními

odbočkami a odváděna ke spotřebičům vývodovými odbočkami. Přípojnicový systém je soubor

n fází přípojnic (Mertlová, 1997). Přípojnice v R 110 kV mohou být tvořeny např. trubkou

AlMgSi 100/5mm, nebo lanem AlFe 350/59 mm2 a 680/83 mm2, v R 22 kV Al pas 80x10 mm.

15

Odbočky

Jsou tvořeny souborem propojených přístrojů sloužících ke spínání, měření a ochraně vývodů

nebo přívodů el. energie, spínačů přípojnic, vývodů k měřícím transformátorům napětí,

k bleskojistkám apod. (Mertlová, 1997).

Přístrojové vybavení odboček VVN/VN:

Vypínač

Vypíná a zapíná vývod i pod zatížením, je schopen vypnout také zkratový proud a disponuje

funkcí opětovného zapnutí OZ. Pro funkci zhášecího média a pohonu motoru vypínače se dříve

používal stlačený vzduch. To vyžadovalo vybavení rozveden kompresorovou stanicí, která byla

nejen velmi hlučná a energeticky náročná, ale používaný olej byl zdrojem ekologického

nebezpečí a také z těchto důvodů bylo od tohoto řešení v dnešní době ustoupeno. Ve VN

rozvodnách se používali také maloolejové vypínače, u kterých bylo riziko ekologické havárie

značně vysoké. Dnes se jako zhášedlo používá ve stanicích VVN/VN zejména plyn SF6 a

v kobkových rozvodnách VN jsou využívány vakuové vypínače (VD) a vypínače s plynem SF6

(VF). Motorové pohony jsou dnes zejména elektrické 400/230 V AC.

Pohony vypínačů mohou být:

• Elektrické se střídačovou pružinou

• Pneumatické

• Hydraulické

Základními parametry vypínače jsou:

- Nejvyšší napětí soustavy (kV)

- Jmenovitý proud (kA)

- Jmenovitý vypínací proud (kA)

- Jmenovitý dynamický proud (zapínací), (kA)

- Vypínací doba (max), (ms)

- Zapínací doba (max), (ms)

- Jmenovitý tlak plynu při 20˚ C (MPa)

- Druh pohonu

16

Obrázek 6: Vypínač 110 kV AEG s jedním pohonem (F1) a se třemi pohony (F3)

Zdroj: Autor

Odpojovače

Nelze s nimi vypínat zařízení pod zatížením. Jsou určeny k viditelnému odpojení od zdroje

napájení. Ovládání je třípólové. Dnes je používán převážně motorový pohon. Vývodové

odpojovače jsou vybaveny zemními noži, s jejichž pomocí se linka uzemní. V případě výpadku

napájení lze s odpojovači manipulovat ručně, ale manipulace pod napětím jsou přísně zakázány.

Podle umístění:

• Přípojnicové

• Vývodové

• Na pomocnou přípojnici, nebo k přemostění

Podle provedení:

• S otočnými rameny v horizontální rovině (viz. příloha 4)

• S jedním otočným ramenem ve vertikální rovině

• Pantografový

Technické parametry odpojovače

- Jmenovité napětí odpojovače (kV)

- Jmenovitý proud (kA)

17

- Jmenovitý krátkodobý proud (kA)

- Jmenovitý dynamický proud (kA)

Přístrojové transformátory proudu (PTP)

Slouží k měření proudu odboček. Tvoří jej primární a sekundární vynutí, porcelánový izolátor,

výstupní svorkovnice a jako izolační a chladící médium je používán transformátorový olej.

Parametry PTP


- Jmenovitý primární proud (kA)

- Jmenovitý sekundární proud (kA)

- Počet jader

- Nadproudé číslo

- Jmenovitý krátkodobý proud (kA)

- Jmenovitý dynamický proud (kA)

Přístrojové transformátory napětí ( PTN)

Slouží k měření napětí odboček. Tvoří jej primární, sekundární vynutí a pomocné vynutí,

porcelánový izolátor, výstupní svorkovnice a jako izolační a chladící médium je používán

transformátorový olej. Ukázka kombinovaného měřícího transformátoru je v příloze 5.

Parametry PTN


- Jmenovité primární napětí (kV)

- Jmenovité sekundární napětí (kV)

- Jmenovité sekundární napětí pomocných vynutí (kV)

Zhášecí tlumivka

Také Petrsonova tlumivka, je zapojena do uzlu transformátoru na straně VN 22 kV a zem. Její

indukčnost je možné regulovat. Při jednopólovém zemním zkratu kompenzuje kapacitní zemní

proud a tím umožňuje provozování vedení VN i při zemním spojení jedné fáze. Příloha 3.

Uzlový odpor

Je připojen ke zhášecí tlumivce a pomáhá kompenzovat zemní proud při zemním spojení.

18

3.2 Úvod do problému

V současnosti se v každém oboru lidské činnosti zvyšují nároky na kvalitu a spolehlivost.

Energetika není výjimkou a při obrovském množství technologií, které jsou při přenosu

elektrické energie využívány, je pro provozovatele velmi důležité moci se spolehnout na

bezproblémový provoz používaných zařízení. Při přenosu el. energie jde především o

přenosovou a distribuční soustavu a dále pak o elektrické stanice (rozdělení a popis viz. výše).

V této bakalářské práci bude řešena jedna z těchto el. stanic a to konkrétně rozvodna R 110/22

kV Dačice. Popis a vybavení rozveden VVN/VN je blíže popsáno v předešlé kapitole. Spolehlivé

fungování rozvodny je závislé především na množství poruch zařízení, v jejichž důsledku dojde

k odstavení zařízení a přerušení dodávky ke koncovému spotřebiteli. Základními komponenty

provozu rozvodny jsou transformátory, přípojnice, odbočky a společná zařízení. Transformátory

slouží k změně hodnoty napětí provozované sítě, nebo k rozvodu napětí stejné úrovně. Na straně

VN 22 kv jsou transformátory vybaveny zhášecí tlumivkou a uzlovým odporem, které zvyšují

bezpečnost a provozuschopnost soustavy. Přípojnice mohou být lanové, trubkové nebo Al pas.

Slouží k rozvodu napětí od zdroje k vývodovým odbočkám a z hlediska rizika poruchy jsou

nejméně rizikové. Nejsou vybaveny mechanickými částmi ani elektronickým zařízením a tím

odpadá riziko poruchy. Odbočky, jak již bylo zmíněno, obsahují vypínače, odpojovače,

omezovače přepětí, přístrojové transformátory proudu a napětí. Další složkou provozu rozvodny

jsou zařízení společných provozů. Nejzásadnější je především vlastní spotřeba a její podsystémy,

jako jsou rozvaděče střídavého napětí 400/230 V AC, které napájí provozy společných provozů a

pohony vypínačů (ČSN 33 2000-4-41). Rozvaděče stejnosměrného napětí, které slouží pro

ovládání prvků, signalizaci a komunikaci pomocí řídicího systému. Také napájí ochrany, které

chrání nejen vedení, ale také veškeré zařízení rozvodny a následně vlastní odběratele. Jako

záložní zdroj slouží akumulátorové baterie s dostatečnou kapacitou, která udrží nejdůležitější

zařízení v provozu do příjezdu pohotovosti. Podstatnou složkou bezpečnosti a spolehlivosti je

také požární ochrana, to znamená vybavení hasicími přístroji, únikové východy, odvětrání

kabelových prostorů a protipožární přepážky. Ostatní společná zařízení slouží jako podpora pro

spolehlivé fungování elektrické stanice a k ochraně životního prostředí.

Ze zkušeností autora jsou nečastějšími příčinami výpadku soustavy vnější vlivy, jako jsou

atmosférické vlivy a porušení bezpečnosti při práci a obsluze na elektrickém zařízení (ČSN EN

50110-1). Pokud jde o poruchy zařízení a prvků v odbočce, jsou z velké části způsobené

19

opotřebením vlivem končící životnosti přístrojů. Jde především o netěsnosti způsobující úniky

plynu a oleje. Další závadou je porucha pohonu vypínače nebo odpojovače, ať již mechanická

nebo elektrická. Poruchy na novém zařízení jsou způsobené nejčastěji výrobní chybou, kterou

nelze provozovatelem ovlivnit.

K udržení zařízení v provozuschopném stavu je potřeba pravidelná údržba, která je řešena

Řádem preventivní údržby. Ten pomáhá prodloužit životnost zařízení a jeho spolehlivost.

Ke kladům spolehlivosti patří zejména snížení nákladů na opravy, odstávky a kompenzace

odběratelům.

Přesto nastane doba, kdy je potřeba zařízení z důvodů jeho končící životnosti doporučené

výrobcem vyměnit za nové a tím zvýšit nejen bezpečnost, ale především spolehlivost. Dalším

důsledkem výměny je zvýšení ochrany životního prostředí, k čemuž přispívají nově použité

technologie díky menší energetické náročnosti prvků. Pozitivní vliv má obnova přístrojů také na

údržbu a její výsledek. Opakované revize nemohou udržet zařízení v provozuschopném stavu

trvale a jsou stále časově i materiálově náročnější. To se pochopitelně odráží v nákladech na

údržbu a z finančního hlediska je výhodnější obnova technologie, která zajistí spolehlivý a

bezpečný provoz, šetrný k životnímu prostředí.

3.3 Výzkumný problém

Tato bakalářská práce řeší problém zastaralé a tím pádem nevyhovující technologie rozvodny

110/22 kV Dačice. Zařízení, která jsou na konci doporučené životnosti, některá i za ní,

nevyhovují náročným parametrům provozu a jejich provozování nezaručuje bezpečnost zařízení

provozovatele a odběratelů, a také nezaručuje spolehlivost dodávky elektrické energie ke

koncovému spotřebiteli. Snahou této práce je proto posouzení stavu technologie rozvodny 110

kV a rozvodny 22 kV, spolu se souvisejícím vybavením z hlediska doby provozování a

v případě, že zařízení nebude považováno za schopné provozu v delším časovém horizontu,

budou navrženy odpovídající změny.

3.4 Metodika práce

V teoretické části této bakalářské práce byla stručně popsána problematika přenosu elektrické

energie a zejména jedna ze součástí tohoto procesu. Touto součástí jsou rozvodny

(transformovny) 110/22 kV. Bylo popsáno technologické vybavení těchto el. stanic a stručně

vysvětlena funkce provozu rozvodny. Důvodem je vysvětlení principu fungování rozvodny,

20

jednotlivých prvků a jejich důležitost při rozvodu el. energie. Na základě těchto poznatků bude

hodnocena konkrétní rozvodna 110/22 kV Dačice.

Po seznámení s technologií v rozvodně 110 kV a 22 kV pomocí dokumentu Místní provozní

předpisy (MPP), dostupného na Interním portálu EON Distribuce, se autor této práce osobně

seznámí s touto rozvodnou a jejími pracovníky a s pomocí kolegy pana Ing. Josefa Kreuze

zhodnotí provozuschopnost všech prvků v R 110 kV, R 22 kV a navazujících technologií.

Konzultace s pracovníky R Dačice budou zdrojem důležitých informací o skutečném stavu

zařízení a možnosti jeho dalšího využití v provozu rozvodny. Díky zkušenostem kolegy J.

Kreuze s rekonstrukcemi mnoha jiných rozvoden a vlastní mnohaleté praxi na dozorně rozvodny

Dasný bude vyhodnocena schopnost jednotlivých prvků k dalšímu využití při provozu a následně

budou navrhnuty možné alternativy výměny za nová zařízení. Navrhované změny budou

vzhledem ke snahám o sjednocení standardů pro provozování rozvoden ve skupině E.ON

Distribuce a.s. (ECD) a také znalosti některých druhů technologie vycházet ze znalostí již

používaného vybavení rozvoden v rámci ECD. Veškeré tyto závěry k novému vybavení

rozvodny Dačice musí pochopitelně splňovat platné předpisy a normy a také musí vyhovovat

technické parametry nového zařízení, tak aby jeho zařazení do provozu splnilo očekávané

přínosy ke zlepšení bezpečnosti a spolehlivosti fungování dané rozvodny. Na závěr bude

provedena SWOT analýza společnosti EON, na jejímž základě bude stanovena strategie firmy ke

zlepšení jejího postavení na trhu.

Interní a externí dokumenty související s provozem rozvoden 110/22 kV jsou obsahem přílohy 8.

21

4 Aplikační část a diskuse výsledků

4.1 Popis R Dačice a důvody rekonstrukce

4.1.1 Základní popis

Transformovna 110/22kV Dačice byla uvedena do provozu v 80. letech a v průběhu její

existence bylo provedeno několik stavebních úprav. Objekt je začleněný do elektrizační soustavy

E.ON. Nachází se ve východní části města Dačice na staré silnici směr Stará Říše a má přidělenu

adresu Strojírenská 297/III. (GPS 49°4'49.649"N, 15°27'4.312"E). Rozvodna je obslužná.

Obrázek 7: Rozvodna 110/22 kV Dačice

Zdroj: Mapy.cz

Zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru

V objektu R22kV jsou v rozích ve zdi zabudovány čtyři velké ventilátory napájené 110V,

spouštěné vypínačem po levé straně před vstupními dveřmi do rozvodny.

Ovládání nouzového osvětlení a ventilátorů:

a) ATJ 3 - přepínač nouzového osvětlení -zapnuto -vypnuto -automatika

b) ATJ 3 - vypínač ventilátorů -zapnuto - vypnuto

22

Ovládání ventilátorů pro odvětrání kabelového kanálu je na chodbě před R 22kV

Zařízení pro únik osob při požáru

Objekt je vybaven nouzovým osvětlením umístěným nad nouzovými východy a průchody

v objektu. Toto nouzové osvětlení se aktivuje automaticky při výpadku sítě 230V v objektu.

Značení únikových cest je zajištěno systémem značek únikových směrů a nouzových východů

zhotovených v zelené barvě. Vstupy a výstupy z objektu jsou umožněny vchodovými dveřmi o

průchodnosti 150cm (BSP) 60+90cm a 2x 90cm (R22kV).

Zařízení pro omezení šíření požáru

Na stanovišti transformátoru je instalována protipožární stěna. Veškeré průchody kabelů a

instalací jsou utěsněny protipožárními izolačními a nátěrovými systémy INTUMEX.

4.1.2 Rozvodna 110kV

Všeobecný popis

Rozvodna 110kV je venkovního provedení, dvouřadá s jednou přípojnicí podélně dělenou, tzv.

systémem zapojeni do H. Jednopólové schéma R 110 kV je obsahem přílohy 6.

Obsahuje celkem 5 polí: 2 pole vývodová (03,04), 2 pole pro transformátory (01,02) a podélný

spínač přípojnic (05). Přípojnice jsou trubkové AlMgSi (100/5mm), upevněné na podpěrných

izolátorech, lanové propoje AlFe 350/59mm2 a k transformátorům AlFe 680/83mm2 . Šířka polí

je 9 m. Technologie je dosažitelná hlavní přístupovou komunikací v průjezdové šířce 4m.

Rozvodna má tyto základní parametry: Jmenovité napětí 123kV

Jmenovitý proud 1200 A

Zkratový výkon 3500 MVA

Zkratová odolnost tepelná 1s 25kA

Zkratová odolnost dynamická 63kA

Jmenovitý proud přípojnic 1200A

Ovládání vypínačů a odpojovačů je řešeno ve třech úrovních řízení:

1) Ovládání dálkově z Centrálního dispečinku 110kV E.ON

2) Ovládání lokálně z pracoviště místní obsluhy - dozorny

3) Ovládání ručně přímo z ovládacích skříní v rozvodně 110kV

23

Napěťové soustavy použité v ovládacích skříních : 3 NPE ~ 50 Hz 400V/TN-C-S : 2-110 V DC/ TT FELV

Rozvodna 110kV má 5 polí:

• Pole č. 01 T101 • Pole č. 02 T102 • Pole č. 03 V 5521 TELČ • Pole č. 04 V 5530 TELČ • Pole č. 05 Podélný spínač přípojnic

Výzbroj jednotlivých polí

Pole č. 01 – T101

výzbroj:

a) přípojnicový odpojovač 1SHT-1220-K, 1600A, elektrický pohon 7PMA2 400 V AC, ovl. napětí 110V DC,

b) vypínač AEG S1 - 123 F1 SF6, 3150A, elektrický pohon, ovládací napětí 110 V DC c) přístrojový transformátor proudu CTH 123, 4x150A, 150//5/5/5/5A, KONČAR d) svodič přepětí TRIDELTA SB 102/10,2-0 e) ovládací skříň ABB

Pole č. 02 – T 102

výzbroj:

a) přípojnicový odpojovač OT 110K, 2000A, elektrický pohon 7PMA2 400 V AC, ovládací napětí 110V DC, SEZ Krompachy

b) vypínač AEG S1 - 123 F1 SF6, 3150A, 40/100kA, elektrický pohon, ovládací napětí 110V DC,

c) přístrojový transformátor proudu CTH 123, 4x150A, 150//5/5/5/5A, KONČAR d) svodič přepětí TRIDELTA SB 102/10.2-0 e) ovládací skříň ABB

Pole č. 03 - V 5521 TELČ

výzbroj:

a) přípojnicový odpojovač 1SHT-1220-K, 1600A, elektrický pohon 7PMA2 400 V AC, SERW Sedlec, ovládací napětí 110 V DC,

b) vypínač AEG S1 - 123 F3 SF6, 3150A, 40/100kA, elektrický pohon, ovládací napětí 110 V DC přístrojový transformátor proudu AGU 123, 150, 300, 600//5/5/5/5 A, KONČAR

c) přístrojový transformátor napětí VPU 123,(110/√3)/(0,1/√3)/(0,1/√3)kV, KONČAR d) vývodový odpojovač se zemním nožem typ 1 SHTU1-1220 včetně el. pohonu

7PMA2 380V AC e) ovládací skříň ABB f) ochrany: distanční SIEMENS 7SA5115

24

Pole č. 04 – V 5530 TELČ

výzbroj:

a) přípojnicový odpojovač OT 110K,2000A, elektrický pohon 7PMA2 400 V AC, ovl. napětí 110 V DC SEZ Krompachy

b) vypínač AEG S1 - 123 F3 SF6, 3150A, 40/100kA, elektrický pohon, ovládací napětí 110V DC

c) přístrojový transformátor proudu AGU 123, 150, 300, 600//5/5/5/5 A, KONČAR d) přístrojový transformátor napětí VPU 123,(110/√3)/(0,1/√3)/(0,1/√3)kV, KONČAR e) vývodový odpojovač se zemním nožem typ OTU-110 včetně el. pohonu 7PMA2 400

V AC f) ovládací skříň EJF c) ochrany: distanční SIEMENS 7SA5115

Pole č. 05 – PODÉLNÝ SPÍNAČ PŘÍPOJNIC

výzbroj:

a) přípojnicový odpojovač A 105 přípojnice 1A - 1SHT 1220 – K, elektrický pohon 7PMA2 400 V AC, ovl. napětí 110V SEZ Krompachy

b) přípojnicový odpojovač A 106 přípojnice 2A - OT 110K/1600 A, elektrický pohon 7PMA2 400 V AC

c) ovládací skříň ABB

Spojovací vedení

Spojovací vedení:

• lano AlFe 680/83 se zatížením 1095 A • trubkový Al vodič průměr 100/5 se zatížením 2640 A • jmenovitý zkratový proud: 25kA/2 sec • jmenovitý dynamický proud: 63kA • jmenovitý provozní proud: 1000 A

Spojovací vedení z transformátoru T 101, T 102 na přípojnice 22kV

• lano AlFe 350/59 přívod se zatížením 835 A • lano AlFe 680/83 přípojnice se zatížením 1095 A nad

transformátorem • pasovina Al 80/10 se zatížením 1482 A • pasovina Al 63/10 se zatížením 1263 A

Kabelové vedení z transformátorů na přípojnici 22kV

T101, T102 – 3 x 3 kabely AXEKCEY 240 mm2 22kV uložené částečně v kabelovém žlabu

KZ2 v kabelovém kanálu. V zemi při teplotě jádra 70°C je zatížitelný 440 A na fázi.

Přípojnice 22kV - Al pasovina 100/10 se zatížitelností 1900 A

25

4.1.2 Transformace VVN/VN

Transformace VVN/VN ze 110kV na 22kV je zajištěna dvěma transformátory KONČAR a

ŠKODA, dvěma zhášecími VN tlumivkami a dalším níže uvedeným technologickým vybavením

s následujícími parametry:

Stání transformátoru T101:

Umístěno nad záchytnou jímkou zakrytou zinkovanými rošty, dimenzovanou na 100% oleje a 2

měsíční srážky. Tato vana slouží současně jako havarijní jímka. Stání transformátoru je odděleno

protipožární stěnou.

a) transformátor T101 olejový, venkovní provedení, typ TRP 25000-123, výrobce KONČAR, výrobní číslo 459730

- jmenovitý výkon 25 MVA - vstupní napětí 110000 ± 8 x 2% V - výstupní napětí 23000 V - převod 110/23kV, 131/627 A - spojení YNyn0/(d)

- chlazení ONAN/ONAF – ventilátory

- regulace odporová v uzlu vinutí 110kV

b) přístrojový transformátor proudu kostrové ochrany UGDKF 2711 300/1A (RITZ) c) svodič přepětí TRIDELTA SB 21/10.1-2 zapojen v uzlu transformátoru na straně 22kV d) ochrany: nadproudá 110kV SIEMENS 7SJ5115, kostrová A15,

rozdílová SIEMENS 7UT5125, nadproudá 22kV SIEMENS 7UT5115

Stání transformátoru T102:

Umístěno nad záchytnou jímkou zakrytou zinkovanými rošty, dimenzovanou na 100% oleje a

aktuální srážky. Tato vana slouží současně jako havarijní jímka, ze které kapalina odtéká do

hlavní jímky. Stání transformátoru je odděleno protipožární stěnou.

- transformátor T102 olejový, venkovní provedení, typ 8ERH31M-0, výrobce ŠKODA, výrobní číslo 0964392

- jmenovitý výkon 25 MVA - vstupní napětí 110000 ± 8 x 2% V - výstupní napětí 23000 V - převod 110/23kV, 131/627 A - spojení YNyn0/d

- chlazení ONAN/ONAF – ventilátory

- regulace odporová v uzlu vinutí 110kV

26

a) přístrojový transformátor proudu kostrové ochrany UGDKF 2711 300/1A (RITZ) b) svodič přepětí TRIDELTA SB 21/10.1-2 zapojen v uzlu transformátoru na straně 22kV c) ochrany: nadproudá 110kV SIEMENS 7SJ5115, kostrová A15,

Rozdílová SIEMENS 7UT5125, nadproudá 22kV SIEMENS 7SJ5115

Stání tlumivky TL1

Zhášecí tlumivka TL1 je připojována k příslušným transformátorům klíčovacími elektrickými

odpojovači QL11, QL21. Klíčovací odpojovače jsou umístěny nad záchytnou jímkou zakrytou

zinkovanými rošty, dimenzovanou na 100% oleje a 2 měsíční srážky. Stání tlumivky je odděleno

požární stěnou.

a) zhášecí tlumivka s plynulou regulací TL1 • typ ZTC 1250 • jmenovitý výkon 2000kVAr • jmenovitý proud 15 - 150A • chlazení ONAN

b) Odporník SO-25, 400V/0,2 Ohm,Imax.2000/6, výr. číslo 691, chlazení AN c) 2x VN odpojovač pro tlumivky SNJ-02506, DC 110V, el. pohon 230 V stř., SERW

Stání tlumivky TL2

Zhášecí tlumivka TL2 je připojována k příslušným transformátorům klíčovacími elektrickými

odpojovači QL12, QL22. Klíčovací odpojovače jsou umístěny nad záchytnou jímkou zakrytou

zinkovanými rošty, dimenzovanou na 100% oleje a aktuální srážky. Stání tlumivky je odděleno

požární stěnou.

a) zhášecí tlumivka s plynulou regulací TL2 • typ ZTC 4000 • jmenovitý výkon 5000kVAr • jmenovitý proud 19 - 190A • chlazení ONAN

b) SO-25, 500V/0,2 Ohm, Imax.2500/6 výr. číslo 898, chlazení AN c) 2x VN odpojovač pro tlumivky SNJ-02506, DC 110V, el. pohon 230 V stř., SERW

Prostor pod jednotlivými stroji slouží k zachycení oleje v případě havárie a dešťových vod ze

stanovišť transformátorů a tlumivek. Průmyslovou kanalizací se tato kapalina odvádí potrubím

do havarijní olejové jímky s čističkou. Prostor pro únik oleje je dimenzován na 25 m3, což

odpovídá max. náplni 20 t oleje transformátoru 110 kV. V případě úniku oleje je výstup

z čističky do veřejné kanalizace uzavřen rychlouzávěrem. Vyčištěná voda pomocí mobilní

čističky USK-500 je vypouštěny do kanalizace na základě dohody s vodoprávním orgánem

27

ZVHS a v souladu s Doplňkem plánu opatření pro případy havárie vydaným a odsouhlaseným

firmou zajišťující ochranu ŽP v rámci E.ON ČR.

4.1.3 Rozvodna 22kV

Všeobecný popis

Rozvodna 22kV je vnitřního provedení, jednopodlažní, kobková, s kabelovým prostorem

s podélně dělenou 1A a 2A. Transformátor T 101 napájí přípojnice 1A, transformátor T102

napájí přípojnic 2A. Každou sekci R 22kV tvoří řada skříní rozvaděče RKM 644 po devíti, tyto

dvě sekce stojí čelem proti sobě. Vypínače jsou vybaveny motorovým střadačovým pohonem s

elektrickým natahováním 110 V DC. Ochrany a měřící přístroje jsou umístěny v ovládacích

skříních.

Rozvodna 22kV vykazuje tyto základní parametry

• jmenovité napětí 25kV • jmenovitý proud přípojnic 1250 A • jmenovitý proud odbočky 1250 A • Zkratový výkon 600 MVA • krátkodobý oteplovací proud Ith 20kA • dynamický proud Idyn 50kA • počet systémů přípojnic 1

Vypínače lze ovládat z místa v rozvodně, z pracoviště místní obsluhy nebo dálkově z dispečinku

RD 22kV České Budějovice. Odpojení vývodu 22kV je možné provést pouze obsluhou a to

vytažením vozíku s vypínačem 22kV.

Spojovací vedení

Přípojnice 22kV: Al pas 100 x 10 mm

Propojení T101 a T102 do R22kV: 3 x 3 x 22 AXEKCEY 240 mm2

Kabel na uzel T101 a T102: 22 AXEKVCEY 120 mm2

28

Rozvodna 22kV má 18 kobek

- Kobka č. 21 Spínač přípojnic 22kV - Kobka č. 22 Měření 2A - Kobka č. 23 Spínač přípojnic 22kV - Kobka č. 24 TVS T22 - Kobka č. 25 Měření 1A - Kobka č. 26 Praga - Kobka č. 27 Jemnice - Kobka č. 28 Slavonice - Kobka č. 29 Studená - Kobka č. 30 Okruh Západ - Kobka č. 31 Okruh Východ - Kobka č. 32 Rezerva - Kobka č. 33 T101 - Kobka č. 34 T102 - Kobka č. 35 Rezerva - Kobka č. 36 Měšovice - Kobka č. 37 Rezerva - Kobka č. 38 Rezerva

Výzbroj jednotlivých polí

Kobka č. 21 – Spínač přípojnic 22kV

výzbroj:

a) vypínač VF 25 1216, 1250 A, 25kV, ovládací napětí 110 V DC, ABB EJF Brno b) nadproudá ochrana AT31 X1 c) ovládací skříň RKM 644.1.1

Kobka č. 22 Měření 2A

výzbroj:

a) přístrojový transformátor napětí TJP 6 - 31,0

/3

1,0/

3

22 kV, ABB EJF Brno

b) podpěťová ochrana V11-0, havarijní záblesková ochrana c) ovládací skříň RKM 644.1

Kobka č. 23 Spínač přípojnic 22kV

výzbroj:

a) podvozek s přístrojovými transformátory proudu TTR 63 – 200/5,5 A, ABB EJF Brno b) Havarijní záblesková ochrana c) ovládací skříň RKM 644.1

29

Kobka č. 24 TVS T22

výzbroj:

a) odpínač typ OKJ - 631/59 200A 25kV b) pojistka VN 6A c) havarijní záblesková ochrana d) ovládací skříň RKM 644.1

Kobka č. 25 Měření 1A

výzbroj:

a) přístrojový transformátor napětí TJP 6 - 31,0

/3

1,0/

3

22 kV, ABB EJF Brno

b) podpěťová ochrana V11-0, havarijní záblesková ochrana c) ovládací skříň RKM 644.1

Kobka č. 26 Praga

výzbroj:

a) vypínač VF 25 1216, 1250 A, 25 kV, ovládací napětí 110 V DC, ABB EJF Brno b) 3x přístrojový transformátor proudu TSR 61.2R – 200/5,5 A, ABB EJF Brno

c) přístrojový transformátor napětí TDP 6 - 31,0

/3

1,0/

3

22kV, ABB EJF Brno

d) svodiče přepětí typ DDR VA 25/10 kA e) nadproudá ochrana AT31 X1, zemní relé GSC12, A11

havarijní záblesková ochrana

f) ovládací skříň RKM 644.1

Kobka č. 27 Jemnice

výzbroj:

a) vypínač VF 25 1216, 1250 A, 25kV, ovládací napětí 110 V DC, ABB EJF Brno b) 3x přístrojový transformátor proudu TSR 61.2R – 200/5,5 A, ABB EJF Brno


/3

1,0/

3

22kV, ABB EJF Brno

d) svodiče přepětí typ DDR VA 25/10 kA e) nadproudá ochrana SIEMENS SIPROTEC 7SJ62



Kobka č. 28 Slavonice

výzbroj:


30


/3

1,0/

3

22kV, ABB EJF Brno




Kobka č. 29 Studená

výzbroj:



/3

1,0/

3

22kV, ABB EJF Brno




Kobka č. 30 Okruh Západ

výzbroj:



/3

1,0/

3

22kV, ABB EJF Brno




Kobka č. 31 – Okruh Východ

výzbroj:



/3

1,0/

3

22kV, ABB EJF Brno




31

Kobka č. 32 Rezerva

výzbroj:



/3

1,0/

3

22kV, ABB EJF Brno




Kobka č. 33 T101

výzbroj:

a) vypínač VF 25 1216, 1250 A, 25kV, ovládací napětí 110 V DC, ABB EJF Brno b) 3x přístrojový transformátor proudu do přípojnic TTR 63.11 – 750/5,5 A, ABB EJF

Brno c) 3x přístrojový transformátor proudu do rozv.VN TTR 63.12 – 750/5,5 A, ABB EJF

Brno

d) 3x přístrojový transformátor napětí TJP 6 - 31,0

/3

1,0/

3

22kV, ABB EJF Brno

e) ovládací skříň RKM 644.1

Kobka č. 34 T102

výzbroj:

a) vypínač VF 25 1216, 1250 A, 25kV, ovládací napětí 110 V DC, ABB EJF Brno b) 3x přístrojový transformátor proudu do přípojnic TTR 63.11 – 750/5,5 A, ABB EJF

Brno c) 3x přístrojový transformátor proudu do rozv.VN TTR 63.12 – 750/5,5 A, ABB EJF

Brno

d) 3x přístrojový transformátor napětí TJP 6 - 31,0

/3

1,0/

3

22kV, ABB EJF Brno

e) ovládací skříň RKM 644.1


bez výzbroje

Kobka č. 36 Měšovice

výzbroj:



/3

1,0/

3

22kV, ABB EJF Brno

32





bez výzbroje


bez výzbroje

Obrázek 8: Schéma zapojení R 22 kV Dačice

Zdroj: ECZR

4.1.4 Společné provozy

Všeobecný popis

Budova společných prostor TR 110/22kV Dačice je koncipována jako jednopodlažní

nepodsklepený objekt se sedlovou střechou. Obsahuje zádveří + komunikační chodbu, místnost

SKŘ, rozvodnu 22 kV, dozornu, sociální zařízení, dílnu a kuchyňský kout se šatnou a sprchovým

koutem. Pod prostorem rozvodny 22 kV je kabelový prostor, pod dozornou vedou kabelové

kanály.

33

Dozorna je umístěna u hlavního vchodu do budovy SP. Uprostřed dozorny je umístěn

manipulační stůl.

Manipulační rozvaděč ”AWA”

Je situován na dozorně. Je sestaven z 6 polí s následujícím vybavením:

• AWA 1 - ovládání tlumivek TL1, TL2 měření teploty TL1, TL2 – venkovní teplota

• AWA 2 - automatická regulace pro T101, T102 ruční regulace napětí T101, T102 ovládání ofuků T101, T102 měření teploty T101, T102

• AWA 3 - ovládání a měření vývodů 110kV pro T101,T102 a vývodů 110kV V5521 a V 5530 ovládání podélného spínače sběren 110kV fázovací souprava přepínání místního a dálkového ovládání, vypínání místní signalizace rozvodny

• AWA 4 - ovládání a měření celé rozvodny 22kV, které je provedeno volbou kobky kolíčkovým spínačem. Po navolení kobky lze ovládat vypínač tlačítky

� ”VYP” a ”ZAP” • AWA 5 - měření MW, MVAr pro T101, T102

frekvenční relé a jeho ovládání

• AWA 6 - poruchová signalizace pro R 110kV/22kV a společných provozů

Rozvaděč ochran 110 kV ”AWB”

Je situován v místnosti rozvaděčů a je sestaven ze 7 polí s následným obsazením:

• AWB 1 - pole 01 - ochrany T101 - digitální nadproudá primár - digitální rozdílová - digitální nadproudá sekundár - kostrová A 15 - vypínač DC napětí pole 01 - přepínač REVIZE/PROVOZ pole 01

• AWB 2 - pole 02 - ochrany T102 - digitální nadproudá primár - digitální rozdílová - digitální nadproudá sekundár - kostrová A 15 - vypínač DC napětí pole 02 - přepínač REVIZE/PROVOZ pole 02

• AWB 3 - pole 03 - ochrany V 5521 - D 115 - OZ 111 X - AT 31 XI

34

- vypínač DC napětí pole 03 - přepínač REVIZE/PROVOZ pole 03 - přepínač REVIZE/PROVOZ pole 05-

• odpojovač A05 • AWB 4 - pole 04 - ochrany V 5530 - D 115

- OZ 111 X - AT 31 XI - vypínač DC napětí pole 04 - přepínač REVIZE/PROVOZ pole 04

• -přepínač REVIZE/PROVOZ pole 05 – • odpojovač A06

• AWB 5 - rezerva • AWB 6 - rezerva • AWB 7 - rezerva

Rozvaděč měření ”AWC”

Je situován v přístrojovém sálu, v jednotlivých polích jsou umístěny elektroměry

a převodníky polí 110kV a transformátorů. Měření z převodníků jsou přenášeny na CD R 110kV

E.ON a RD včetně minutových impulzů zatížení T101, T102 pro CD 110 kV E.ON. Rozvaděč

obsahuje:

• AWC 1 - T101 - elektroměr činný a jalový ze strany 22kV; převodníky proudu, výkonu činného a jalového ze strany 22kV

• AWC 2 - T102 - elektroměr činný a jalový ze strany 22kV, převodníky proudu, výkonu činného a jalového ze strany 22kV

• AWC 3 - R 22kV - převodníky proudu kobek 22kV; převodníky napětí přípojnic 22kV 1A a 2A, volicí relé pro R 22kV

• AWC 4, 5 - rezerva • AWC 6 - V 5521 - elektroměr činný a jalový; převodníky proudu, napětí a výkonu

činného i jalového • AWC 7 - V 5530 - elektroměr činný a jalový; převodníky proudu, napětí a výkonu

činného i jalového, měření SVU pro CD 110kV E.ON

Popis vlastní spotřeby objektu

Vlastní spotřeba objektu je řešena dvěma transformátory vlastní spotřeby T21 a T22. Tyto

transformátory jsou umístěny na samostatném venkovním stanovišti v přístřešku vedle R22kV a

jsou od sebe odděleny betonovou protipožární stěnou.

4.1.5 Transformace VN/NN

35

Transformátor vlastní spotřeby T21

je proveden jako olejový transformátor typ TN0S1 (výrobce POLAND), chlazení ONAN, 23kV

o výkonu 100kVA zapojení Yzn1 s převodem 22/04kV, kde primární strana je připojena

kabelem 22kV z venk. linky Jemnice přes ÚV108 přímo na průchodky transformátoru a

sekundární strana jednožilovými vodiči AYKY 120 mm2 napájí rozvaděč ANG1. Strana VN je

opatřena svodiči přepětí TRIDELTA SB30/5-1.

Transformátor vlastní spotřeby T22

je proveden jako olejový transformátor typ T0 296/22 (výrobce BEZ Bratislava), chlazení

ONAN, 23kV o výkonu 100kVA zapojení Yzn1 s převodem 22/04kV, kde primární strana je

připojena z kobky č.24 TVS22 pomocí kabelu 3 x 22 AXEVCEY 120 přímo na průchodky

transformátoru a sekundární strana jednožilovými vodiči AYKY 120 mm2 napájí rozvaděč

ANG7. Strana VN je opatřena svodiči přepětí TRIDELTA SB30/5-1.

Paralelní chod obou transformátorů VS je možný v případě sepnutí podélného spínače sběren 22

kV a vývodu Jemnice, který napájí T 21.

Na stanovišti transformátorů je umístěna ochranná železná zábrana. Prostupy kabelů na

stanoviště transformátorů jsou opatřeny protipožárními přepážkami.

Střídavá vlastní spotřeba 3 x 400/230 V, 50 Hz

Rozvaděč ANG

Hlavní rozvaděč vlastní spotřeby ANG se skládá ze sedmi polí, přístupných z přední strany Je

umístěn v přístrojovém sále, přívody i vývody spodem do kabelového prostoru. Ukazovací,

návěstní a ovládací přístroje upevněny na dveřích rozvaděče. Rozvaděč je napájen z

transformátorů vlastní spotřeby TVS21 a TVS22. TVS21 je připojeno v rozvaděči ANG1,

TVS22 v rozvaděči ANG7.

Stejnosměrná vlastní spotřeba

Rozvaděč ATJ 110V DC

Rozvaděč ATJ je využíván jako rozvaděč jmenovitého napětí 110 V DC sloužícího pro napájení

rozvaděčů (ovládání, ochrany, zásuvky). Použitá elektrická síť 1-110V V DC/IT FELV

36

Rozvaděč ATJ je umístěn v rozvaděčové místnosti, vedle pozice PI4. Vlastní spotřeba je

rozdělena na dvě sekce A1 a A2. Vývody jsou kruhovány. Pro napájení ATJ slouží dvě baterie

110 V DC a dva usměrňovače 110 V DC.

Usměrňovače 110 V DC

2x Thyrotronic typ D400G108/25 BWRug-TDG2

vstup 400V AC, 6,3A

výstup 108V DC (129,6V DC) 25A

Rozvaděč ATK 24V DC

Rozvaděč ATK je využíván jako rozvaděč jmenovitého napětí 24V DC sloužícího pro napájení

rozvaděčů ochran, zesilovací stanice, manipulačního rozvaděče a RTU.

Rozvaděč ATK je umístěn v rozvaděčové místnosti vedle UPS. Vlastní spotřeba 24 V DC je

provedena bez rozdělení (RTU, R 22 kV, roz A,B, ANG, zesil. stanice, PI4, PI1).

Pro napájení ATK slouží dvě baterie 24 V dva usměrňovače 24V KTM 24V/40A

Usměrňovače 24 V DC

2x Thyrotronic: typ E230 G24/40 BWrug – TDG

vstup 230V AC/50Hz 9,5A

výstup 24V DC (28,8V DC) 40A

Stanoviště akumulátorů

Místnost stanoviště akumulátorových baterií je situována v budově společných prostor proti

dozorně. Jsou zde umístěny na bateriovém ocelovém stojanu se záchytnou vanou sady baterií

110V DC a 24V DC skládajících se z 2x 54ks baterií Bae 4OPzS 200, celková kapacita 2x200

Ah a baterií 24V DC skládajících se z 2x12ks baterií Bae 4OPzS 20

Ovládání a chránění

V transformovně TR110/22kV Dačice je nasazen ŘS RTU 232. Ovládací pracoviště je

dislokováno na dozorně v prostorách budovy společných provozů.

Zároveň je zajištěno dálkové ovládání, signalizace a měření napěťové úrovně 110kV a 22kV z

centrálního systému dispečinku VVN a rozvodny 22kV.

37

Rozvodna 110 kV:

Ovládání odpojovačů 110kV

Vypínání a zapínání odpojovače je:

provozní: - z dispečinku CD

- z dozorny R Dačice

- z ovládací skříně

nouzové: - ručně klikou

Ovládání vypínačů 110kV

Vypínání a zapínání vypínače je:

Automatické: - elektrickým impulsem 110Vss od ochran

Provozní: - elektrickým impulsem z dispečinků RD a CD

- elektrickým impulsem z dozorny R Dačice

- elektrickým impulsem tlačítkem z ovládací skříně příslušného pole

Nouzové: - přímo z vypínače tlačítky

Rozvodna 22 kvV:

Ovládání vypínačů 22 kV

Provozní - z řídícího systému RD 22kV Č. Budějovice – přepnutí na DO

- pomocí tlačítkové volby z dozorny R Dačice - přepnutí na MO (rozvaděč RDO-velín)

- z místa tlačítky na panelu příslušné kobky (nezáleží na poloze MO/DO)

- z řídícího systému RD 22kV Č. Budějovice – přepnutí na DO - pomocí tlačítkové volby z dozorny R Dačice - přepnutí na MO

(rozvaděč RDO – dozorny) - z místa tlačítky na panelu příslušné kobky -nezáleží na poloze MO/DO

Automatické - elektrickým povelem od ochrany opětovného zapnutí

Ruční - ručním vybavením západkového mechanismu z čela pohonu vypínače.

4.1.2 Důvody rekonstrukce

Rozvodna R 110 kV Dačice byla uvedena do provozu v roce 1988 jako jednotransformátorová.

V roce 1995 došlo k rozšíření R 110 kV o druhý transformátor. Během provozu nedošlo

38

v transformovně k žádné úpravě ani rekonstrukci. V R 110 kV jsou použity přípojnicové

odpojovače výrobce Škoda, u kterých jsou použity elektrické pohony, které vyžadují zvýšenou

potřebu kontroly. Ocelová konstrukce vykazuje degradaci nátěrového systému.

Transformátorová stání vykazují praskliny a jejich povrch není nijak ošetřen proti vsakování

oleje. Příjezdové a obslužné komunikace jsou rozpraskané. V R 110 kV jsou použity ovládací

skříně (porezlé), které budou demontovány. Olejová a splašková jímka vykazuje úniky do okolní

zeminy, což není v souladu s ekologickými normami platnými v ČR.

R 22 kV je provedena jako vzduchem izolovaný rozvaděč bez přípojnicových odpojovačů a byla

uvedena do provozu v roce 1991. Jedná se o rozvaděč RKM, který v současné době je na hranici

technické životnosti, vyšší pravděpodobnost poruchy, což znamená vyšší riziko pro obsluhu.

V transformovně je použit ŘS RTU 232, který v současné době nevyhovuje spolehlivému

provozu a elektromechanické ochrany včetně poruchové signalizace, které jsou na hranici

technické životnosti.

Vlastní spotřeba (střídavá, stejnosměrná) nesplňuje standard společnosti E.ON.

Fotodokumentace stávajícího stavu R Dačice je obsahem přílohy 7.

Zdůvodnění použití rozvaděče s dvojitým systémem přípojnic s příčným spínačem

− Větší variabilita /manipulační možnosti pro dispečink s pohledu operativního řízení

− Lepší možnosti při řešení náhradních napájení R 110 kV Dačice

− Místo významné průmyslové zóny – TRW Dačice, bylo signalizováno navýšení odběru

− Námrazová oblast Dačicka – z pohledu EON Západ je to nejexponovanější oblast z pohledu námrazy na našem území.

− U rozvodny je FVE 5 MW Býšov

4.2 Diskuse výsledků

Při konzultacích v rozvodně Dačice bylo zjištěno, že v R 110 kV jsou na hranici životnosti

zejména přípojnicové odpojovače OT 110K v polích T 102, V 5530 Telč a v podélném dělení

přípojnic. Dále nevyhovuje vývodový odpojovač OT 110K se zemními noži v poli 5530 Telč.

Tyto odpojovače budou demontovány a nahrazeny novými, včetně pohonů a ocelových

konstrukcí.

V R 22 kV zcela nevyhovuje současným standardům na bezpečnost a spolehlivost stávající

vzduchem izolovaný rozvaděč RKM. Také jeho variabilita při konfiguraci sítě je velmi omezena

39

jednopřípojnicovým systémem zapojení. Proto bude nahrazen novým modulárním rozvaděčem

izolovaným plynem SF6 se dvěma systémy přípojnic.

Další navazující zařízení, jako jsou ochrany rozvoden a vedení, řídící systém, vlastní spotřeba a

její zajištění budou také předmětem rekonstrukce.

Z hlediska ochrany životního prostředí je nutné zajistit sanaci olejových jímek stání

transformátorů a tlumivek, včetně opravy protipožárních zdí a také výměnu splaškové

kanalizace, spolu s jímkou splaškové vody, tak aby vyhovovaly současným ekologickým

normám.

K dalším úpravám lze počítat související stavební úpravy v budově společných provozů,

příjezdových a obslužných komunikací, R 110 kV a R 22kV.

4.3 Návrhy opatření

4.3.1 Stavební část

Sanace transformátorových stání, tlumivek a protipožárních zdí

V rámci projektové dokumentace budou staticky posouzeny základy pod transformátory

VVN/VN a zhášecí tlumivky.

Sanace bude provedena tak, že dojde k ubourání cca 5 cm betonu a novým dobetonováním 15

cm speciálního betonu. U transformátorových a tlumivkových stání jsou použity protipožární

zdi, které budou také sanovány a opatřeny novým protipožárním nátěrem. Po sanaci budou

transformátorová a tlumivková stání opatřena novými zhášecími pororošty.

Oplocení

Rekonstrukce oplocení bude spočívat v celkové výměně stávajícího oplocení, doplnění oplocení

podél příjezdové komunikace až k hlavní komunikaci a posunutí hlavní brány k hlavní

komunikaci. Bude rekonstruováno cca 300 m stávajícího oplocení, bude vyměněna hlavní

vjezdová brána, která bude obsahovat pohon na čtečku karet a telefonní komunikátor. Hlavní

vjezdová brána bude na vrchu opatřena zubatým pásem bránící přelezení.

Nové oplocení k hlavní komunikaci bude v délce cca 80 m.

40

Oplocení bude poplastované např. typu FORTINET SUPER. Oplocení bude opatřeno ve spodní

části podhrabovou deskou a na vrchní části bude osazeno 3 řady ostnatého drátu. Výška oplocení

bude dle platných norem (výška 2 m). Na oplocení budou instalovány bezpečnostní tabulky.

Oplocení musí být uzemněno.

Plochy v R 110 kV

Stávající plochy v R 110 kV budou nově vyštěrkovány.

Příjezdové a obslužné komunikace

Stávající obslužné a příjezdové komunikace vykazují nadměrné praskliny, do kterých dochází

k zatékání a vlivem mrazů dochází k praskání. Pro obslužné a příjezdové komunikace bude nově

použit asfaltový povrch. Příjezdová komunikace a komunikace za transformátorovými stáními

musí být dimenzována na pojezd těžké techniky – návoz výkonových transformátorů VVN/VN.

Ovládací skříně v R 110 kV

Při zrušení ovládacích skříní bude nutné provedení zakrytí otvorů po demontáži skříní.

Havarijní olejové jímky

Havarijní olejová jímka bude rekonstruována v nutném rozsahu tak, aby nedocházelo k úniku

zaolejovaných vod do okolního prostoru – např. vybetonování nebo nátěr zdí.

Splašková kanalizace, jímka na splaškové vody

Splašková kanalizace bude vyměněna spolu s jímkou na splaškové vody. Jímka na splaškové

vody musí být dimenzována dle pohybu osob v areálu TR Dačice a musí splňovat hygienické

normy. Jímka bude vyvážena dle stavu naplnění.

Rekonstrukce BSP

V BSP a v areálu bude vybudováno elektronické zabezpečovací zařízení.

BSP bude nově zatepleno, dojde k výměně stávajících tepelně nevyhovujících oken. Jelikož se

jedná o přízemní dům, budou okenní výplně opatřeny bezpečnostním sklem a dojde ke zrušení

stávajících ocelových mříží.

V BSP bude rekonstruováno sociální zařízení včetně rozvodu vody a kanalizace, budou použity

nové zařizovací předměty standardního provedení.

41

V celé BSP bude provedena rekonstrukce elektroinstalace, která bude splňovat všechny platné

ČSN.

V celé BSP bude provedeno nové ovládání nouzových světel. Ovládání bude umístěno u všech

dveří v BSP.

Z důvodu nevyhovujícího stavu vstupních dveří (promrzání a nedoléhání) budou použity nové

dveře standardního provedení.

Místnost stávajícího velínu bude uzpůsobena instalaci nového velínu, včetně zobrazovacího

zařízení. Velín bude vybaven klimatizační jednotkou a nábytkem.

V místnosti baterií bude provedena nová podlaha.

V BSP v kabelovém kanálu budou rekonstruovány vnitřní omítky. V rámci stavby bude

provedena nová hydroizolace venkovních obvodových zdí BSP – nopová folie.

V místech manipulačního pultu bude provedena příčka pro oddělení velínu a místnosti ochran a

ŘS.

Projektová dokumentace bude obsahovat rozdělení požárních úseků. Na základě tohoto

posouzení budou v nutné míře vyměněny dveře. Stavbou poničené protipožární přepážky budou

opraveny.

V místnosti velínu a ochran bude vybudována zdvojená podlaha výšky cca 25 cm pro zakrytí

ovládacích, signalizačních a silových kabelů.

Stará budova velínu

U této budovy bude provedena rekonstrukce fasády v nutném rozsahu a budou vyměněna

všechna okna. V této budově budou nově vybourány vrata z čelní strany pro snadnou manipulaci

s pojízdnými hasicími přístroji.

4.3.2 Technologická část

R 110 kV

V R 110 kV budou vyměněny stávající přípojnicové odpojovače (pole č. 2, 4, 5) včetně pohonů a

pomocné ocelové konstrukce. Dále bude vyměněn vývodový odpojovač v poli č. 4 včetně

pohonu a pomocné ocelové konstrukce. Pomocná ocelová konstrukce bude pozinkovaná a bude

42

umístěná na prefabrikátové patky. V patkách budou umístěny otvory pro ovládací a napájecí

kabely.

Při výměně odpojovačů bude vyměněna ovládací a napájecí kabeláž, která bude umístěna do

korugovaných chrániček.

V celé R 110 kV bude proveden nový nátěr hlavní ocelové a pomocné (kromě nové

pozinkované) ocelové konstrukce. Nátěr bude proveden dle TNS 70 3610.01.

V průběhu projekčních prací budou do projektové dokumentace doplněny zkratovací body.

Odpojovače přípojnicové, podélné dělení

Jmenovité napětí 123 kV

Frekvence 50 Hz


Jmenovitý krátkodobý proud (1s) min. 25 kA

Jmenovité výdržné napětí při atmosférickém impulsu 550/630 kV

Jmenovité krátkodobé výdržné napětí 230/265 kV

Teplotní třída -35°C…+40°C

Elektrický pohon:

Jmenovité napětí ovládací 230 V AC

Jmenovité napětí elektromotoru 3 x 230/400 V, 50 Hz

Signální přepínač 6 zap., 6 vyp., 2 mezipoloha + předstih. kontakt

Možnost uzamčení pohonu ve vypnuté poloze

Odpojovač s uzemňovačem

Jmenovité napětí 123 kV

Frekvence 50 Hz


Jmenovitý krátkodobý proud (1s) min. 20 kA

Jmenovité výdržné napětí při atmosférickém impulsu 550/630 kV

Jmenovité krátkodobé výdržné napětí 230/265 kV

Teplotní třída -35°C…+40°C

43

Elektrický pohon:

Jmenovité napětí ovládací 230 V AC

Jmenovité napětí elektromotoru 3 x 230/400 V, 50 Hz

Signální přepínač 6 zap., 6 vyp., 2 mezipoloha + předstih. kontakt

Možnost uzamčení pohonu ve vypnuté poloze

Ideálním řešení vzhledem k stávajícímu vybavení jsou odpojovače 1SHT 1220, 2000 A od firmy

SERW Sedlec.

Vlastní spotřeba

Bude rekonstruována stejnosměrná, střídavá a střídavá zajištěná vlastní spotřeba.

Stávající dva TVS u BSP budou zachovány.

Jeden transformátor vlastní spotřeby T 22 bude připojen do zapouzdřeného rozvaděče VN

(viz. jednopólové schéma).

Druhý transformátor vlastní spotřeby bude připojen stávajícím způsobem z venkovního vedení

22 kV Jemnice.

Nové zařízení – 2 x usměrňovač dle specifikace níže. Rozvaděče střídavé (3 skříně rozvaděčů),

stejnosměrné (2 skříně rozvaděčů) a zajištěné vlastní spotřeby (jedna skříň rozvaděče).

Staniční baterie budou zachovány.

Zálohované střídavé napětí 230V AC bude vytvářené stávajícím modulovým 19“ střídačem 2,5

kVA s elektronickým by-passem.

Požadavky na vlastní spotřebu

Technické požadavky na provedení skříně, modulárních jednotek usměrňovačů, kontrolní a řídící jednotky s bateriemi 108V, 200Ah.

Preferované zařízení

− 5 x modul PSS18-110/13,3.

− 1 x kontrolní a řídící jednotka MU1000C-II.

− Releová karta CAN 110-933 –8 relé, indikace LED.

− CAN adapter ADP-01.

44

Povinné zařízení

− Software CZ pro MU.

− Oddělovací diody pro každý modul.

− Výměna modulu za provozu ostatních modulů.

− Jištění obvodu baterie s kontrolou přerušení pojistky a vypnutí pojistkového odpojovače, nebo okruhu baterie, včetně jištění středu baterie.

− Převodník VUD 2.2. 150V DC/0-20mA.

− Výstupní jištění s pomocným kontaktem 15 x. 13 x jištění 2P 20A/C DC, 2 x jištění 2P 32A/C DC. Výstupy jističů vyvedeny na řadové svorky pro vodiče 6 mm2. Signalizační a pomocné kontakty se společným napájením pro vodiče 2,5 mm2.

Signalizace

− Pro dálkovou signalizaci galvanicky oddělenými kontakty se společným napájením.

− Sumární porucha.

− Porucha modulu.

− Přerušení pojistky (okruhu) baterie.

− Porucha symetrie baterie.

− Zemní spojení baterie.

− Podpětí baterie alarm 105V.

− Neúspěšný test baterie.

Skříň

− Oceloplechová prosklená skříň o rozměrech (2000x600x600) mm s podstavcem 100 mm. Stupeň krytí skříně IP 55 / IP 20 (při otevřených dveřích).

− Nucené větrání řízené termostatem sestávající ze stropní instalace 2 x ventilátor, 2x mřížka. Jistící obvod ventilátorů s kontrolou do MU. Stupeň krytí ventilace IP 54.

− Dveřní instalace 2x velkoprostorová mřížka s prachovou vložkou, stupeň krytí IP 54. Přisávaný vzduch musí procházet prachovou vložkou.

− Protiprachová přepážka na vstupu/výstupu kabeláže opakovaně použitelná.

− Kabelové přívody a vývody – spodem

− Zavírání skříně pomocí klikového mechanismu bez použití nástroje.

− Barva lakování RAL 7035.

Pro potřeby řídicího systému a ochran bude na rozvodně použito napětí

− 110V DC

− 230V AC zálohovaných

− 400/230V AC nezálohovaných

45

Nezálohovaná vlastní spotřeba bude řešit automatiku záskoku pomocí produktu MODI ZA-01-

7106-E2 OEZ ve specifikaci pro energetiku. Zapojení vlastní spotřeby bude zapojeno dle

platných pravidel pro zapojování rozvaděčů záskoku. Tato automatika bude řídit přepínání mezi

dvěma přívody z transformátorů vlastní spotřeby (hlavní napájení z T21 napájené z přípojnic

vlastní rozvodny 22 kV a záložní napájení z trafostanice 356 napájené z vývodu S2 která je dnes

umístěna v budově 22 kV – nutno počítat s tím, že trafostanice bude přemístěna mimo budovu R

22 kV – napájecí kabel, oddělovací trafo na NN straně, atd.).

R 22 kV

Není uvažováno o možnosti rekonstrukce v podobě kobkové rozvodny 22 kV. Tato varianta by si

vyžadovala zbytečné stavební úpravy a tím i navýšení investičních nákladů.

Nová rozvodna 22 kV bude provedena jako dvoupřípojnicová skříňového typu bez podélného

dělení vybaveným příčnými spínači přípojnic.

Počet polí nové rozvodny 22 kV bude stávající (viz. „R 22 kV – nový stav“), z každé strany

bude ponechána prostorová rezerva v počtu tří polí. Plynem zapouzdřené rozvaděče budou

umístěny v jedné řadě na místě stávajících vzduchových rozvaděčů přípojnice A1.

V dnešním kabelovém prostoru bude obnoven protipožární nátěrový systém na nosných částech

objektu.

Stávající vedení VN 22 kV jsou „suché“ kabely, budou tedy zataženy do nového rozvaděče 22

kV. Budou-li některé kabely krátké, budou v kabelovém prostoru prodlouženy pomocí spojek.

V projektové dokumentaci bude řešeno odvětrání kabelového kanálu a odvětrávání místnosti

zapouzdřeného rozvaděče.

V rámci akce bude po konzultaci s dispečinkem 22 kV zachována možnost zálohovat vzájemně

R 22 kV Dačice a R 22 kV Telč po vedení 110 kV s hladinou 22 kV.

Technologie polí:

Pro realizaci stavby se předpokládá použití skříňových rozvaděčů s izolací SF6. V úvahu připadají výrobci SIEMENS, AREVA, ALSTOM.

46

Obrázek 9: Předpokládané schéma R 22 kV Dačice

Zdroj: Autor

Přístrojové vybavení rozvaděčových skříní:

Osazení polí rozvaděče R22 kV

Vývodová pole – 8 aktivních

− Přípojnice 1250 A

− 2 x trojpólový odpojovač 630 A s motorovým pohonem

− 1 x trojpólový výkonový vakuový vypínač, 630A, motorový pohon

− 1 x trojpólový zemnič s motorovým pohonem

− proudový transformátor 200-400/1/1A, třída přesnosti 0,5; 5P20, výkon 5 – 10 VA

− kapacitní snímač zpětného napětí s dálkovou signalizací

− monitor tlaku plynu

Pole transformátorů – 2x

− přípojnice 1250 A





− napěťový transformátor s odpojovačem, 22/√3/0,1/√3/0,1/√3 kV

− kapacitní snímač zpětného napětí


47

Pole spínače sběren – 1x

− přípojnice 1250 A







2 x napěťové měniče

− Napěťové měniče pro měření napětí na přípojnicích

− Měniče jsou kovově zapouzdřené, 22/√3//0,1/√3 kV, 30 VA 3 ks v každé přípojnici (tzn. celkem 6 ks)



1 x pole vlastní spotřeby T22

− Přípojnice 1250 A




− proudový transformátor 100/1/1A



Po obou stranách rozvaděče VN 22 kV bude ponechána stavebně – prostorová rezerva pro 3 pole.

Základní elektrické parametry R 22 kV:

Jmenovité napětí sítě: 22 kV

Nejvyšší napětí pro zařízení: 25 kV

Napěťová soustava: 3 ~ 22 kV; 50 Hz

Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím: Zemněním

Jmenovité výdržné napětí:

při rázové vlně proti zemi a mezi fázemi: 125 kV (150 kV)

48

Jmenovité krátkodobé výdržné napětí střídavé o průmyslovém kmitočtu proti zemi a mezi fázemi: 50 kV

Napájecí napětí pro pohony: 110 V DC

Ovládací napětí všech silových prvků: 110 V DC

Napětí pro pohony vypínačů: 110 V DC

Napájecí napětí pro vyhřívání a temperování přístrojů ovládací skříně: 230 V AC

Napěťová soustava TNS: L1, N, PE ~ 50 Hz, 230

• Volba hodnot proudů

Jmenovitý proud přípojnic + TR + spínače: min. 1250 A

Jmenovitý proud vývodů: min. 630 A

Zkratová odolnost rozvodných zařízení VN a VVN ve smyslu normy ČSN 38 1754

- Limity vypočtených poměrů při zkratech v elektrizační soustavě, jsou určeny těmito parametry:

jmenovitý zapínací proud: Izap n 20 (31,5) kA

jmenovitý vypínací proud: Ivyp n 20 (31,5) kA

jmenovitý dynamický proud: Idyn n 2,5xIvyp n kA

krátkodobý proud: Ith

doba trvání zkratu: 1 (3) s

Ivyp n volíme z řady proudů: 20; 25; 31,5; 40 kA

Rozvaděč musí splňovat tyto podmínky:

• vybavení signalizačními přepínači pro signalizaci stavu včetně indikátorů na přítomnost napětí v příslušném vývodu (signalizace beznapěťového stavu)

• blokování prostoru kabelových koncovek při neuzemněném vývodu

• NN skříňky musí být zapojené dle PD objednatele a schopné zabudování terminálů

• každý plynový prostor (v každém poli samostatně) musí mít hlídání tlaku plynu se signalizací a musí být rovněž vybaven ventilem pro doplnění plynu, pokud bude

49

manipulace s SF6 při montáži. Doporučujeme manipulaci s plynem SF6 pouze ve výrobním závodě.

• při poklesu tlaku plynu až na úroveň atmosférického tlaku nesmí dojít k vypnutí vypínače a odstavení pole

• každé pole musí být vybaveno mechanickými blokádami v rámci pole a mechanickým ručním ovládáním, které musí v rámci pole fungovat i při ztrátě ovládacího napětí. Mechanické ruční ovládání musí být přímo přístupné - ovládací prvky nesmí být umístěny za dveřmi či krytem

• Ovládací prvky v poli rozvaděče musí být ve výšce min. 1 m až 1,9 m (ruční ovládání, displej ochrany 1,5 až 1,9 m) nad podlahou

• Stupeň krytí IP65

• Provozní teplota od -5°C do +40°C

• Šířka pole prioritně 600 mm

DŘT + ochrany

Umístění rozvaděčů pro ŘS a ochrany bude ve stávající BSP. Přesné umístění bude

konzultováno v průběhu zpracování projektové dokumentace.

V souvislosti s rekonstrukcí DŘSO v TR Dačice bude vyměněna komplet kabeláž do R 110 kV a

dojde ke zrušení ovládacích skříní včetně poruchové signalizace. Veškerá kabeláž bude do

hlavního kabelového kanálu vedena v chráničkách.

Pro zajištění obvodů budou na pomocné ocelové konstrukce přístrojových transformátorů

instalovány přechodové nerezové skříňky.

Řídící systém (ŘS)

V rámci modernizace DŘS TR 110/22kV bude pro tuto rozvodnu nasazen decentralizovaný řídicí systém dle koncepce E.ON Distribuce.

Podklady pro zpracování projektové dokumentace jsou bodově rozepsány, jejich přesná

specifikace bude konzultována v průběhu dalších projekčních prací.

1. Řídicí systém bude zajišťovat dálkové ovládání prvků, signalizaci stavových prvků, signalizaci poruchových a provozních stavů, výpočet a realizaci SW blokovacích podmínek, měření a zpracování analogových veličin, regulaci transformátoru, ladění tlumivky ve spolupráci s automatikou a-eberle, komunikace na nadřazené a spolupracující systémy.

2. Bude osazen řídicí systém SicamPAS (Full server) od firmy Siemens. Centrální jednotka řídícího systému bude umístěna v nové skříni AXY01. Umístění bude řešeno v rámci projektu. SicamPAS Station Unit bude s dvojitým napájením - DC 110 V a AC 230 V

50

zálohovaných. Napájení 110 V DC bude připojeno na první zdroj, na druhý bude přivedeno napětí 230V AC zajištěných. SicamPAS bude časově synchronizován pomocí externí antény GPS Meinberg po síti LAN (protokol SNTP). GPS přijímač bude dodán včetně kabeláže a přepěťové ochrany na koax.vedení. Časovou značku potom bude distribuovat do celého systému.

3. Ochrany a multifunkční terminály budou zapojeny v optických kruzích (1 x R110 kV, 1 x R 22 kV) s ukončením ve dvou switch Ruggedcom RSG2100.

4. Pro interní komunikace (IEC61850) budou použity 2 ks switch 19“ Ruggedcom RSG2100 ve specifikaci: RSG2100-F-RD-HI-HI-FX11-FX11-TX01-FX11-xxxx-xxxx-TX01-TX01-TX01-TX01. Ke každému switchy budou dodány 2 ks organizérů 19“ typu Molex 1U-5 úchytů 64mm pro vyvázání příslušné komunikační kabeláže.

5. Pro externí komunikace bude použito Ethernetové připojení (síť PIT) po protokolu IEC870 -5-104. První nezávislá cesta po protokolu IEC870-5-104 bude končit v datovém koncentrátoru ČB, druhá cesta po protokolu IEC870-5-104 bude končit v datovém koncentrátoru TA a třetí bude použita pro komunikaci s místním HMI. Zapojení výstupů bude upřesněno při úvodním jednání s projekční firmou.

6. Pro externí komunikace bude zakoupena 3x licence IEC 60870-5-10 4 Slave. Jedná se o 2 komunikace na nadřazený dispečerský systém a 1 komunikaci s HMI.

7. Pro interní komunikace bude zakoupena licence IEC 61850 (klient). 8. Sicam PAS bude vybaven pro použití CFC licencí PLC. 9. Signalizační a ovládací obvody řídicího systému budou 110 V DC. 10. Většina měření bude realizována přes SW komunikaci z ochran nebo terminálů. Měření

realizované pomocí převodníků bude měření napětí baterie 110 V DC a venkovní teploty. Měřící převodníky, které vyžadují pomocné napájení, budou zapojeny na 110 V DC, výstupy převodníků budou 0 až 20 mA.

11. Napájení 230V AC bude ošetřeno přepěťovou ochranou typu „D“. Ztráta napájecího napětí 230 V AC bude samostatně signalizována do ŘS.

12. V celé R 110/22 kV budou pouze softwarové blokovací podmínky vytvořené v ŘS. 13. Centrální přepínač místně/dálkově pro přepnutí ovládání z místního HMI/dispečinku

bude řešen SW datovými body v SICAM-PAS jednotlivě pro úroveň 110kV a 22kV. 14. Ze skříně AXY01 budou položeny v chráničkách optické kabely do příslušných

rozvaděčů k napojení do optických ringů na multifunkční terminály. 15. Informace ze společných provozů budou zapojeny do 1ks 6MD86 (I/O BOX). Tento

bude umístěn v rozvaděči AXY02.

Technická specifikace pracoviště místní obsluhy – HMI

1. Pro místní vizualizační a řídící pracoviště (HMI) bude zakoupen produkt RIS od Elektrosystem a.s. v konfiguraci:

a) standardní PC- HP dc7900; PC6400; 2x2GB DDRAM; 500 GB HD, grafická karta pro připojení 2ks monitorů nebo obdobných parametrů v době dodávky, klávesnice a myš

51

b) 2ks monitor HP LA2405wg 24" LCD s rozlišení m 1920x1200 (16:10) nebo obdobných parametrů v době dodávky

c) Houkačka bude přes zvukovou kartu PC (dodávka standardních reproduktorů pro PC)

2. Napájení HMI bude samostatně jištěným přívodem zajištěného napětí 230V AC. Napájení bude zakončeno pětizásuvkou s přepěťovou ochranou typu „D“ např. APC P5BT-FR nebo jiné, obdobných parametrů. Výpadek napájecího jističe bude samostatně signalizován do ŘS. Pro ostatní zařízení umístěné na manipulačním stole bude použit druhý samostatně jištěný přívod zajištěného napětí 230V AC (IP telefon,…).

3. Provoz HMI musí být nezávislý na provozu Sicam PAS, tedy při výpadku HMI bude funkční celý řídicí systém včetně komunikací na dispečink.

4. HMI bude zajišťovat grafické zobrazení všech provozních i poruchových stavů, měření atd. Pro ovládání bude využívat SW blokovací podmínky počítané v řídicím systému. Jednopólová schémata budou topologicky barvena od předem definovaných zdrojů (jednotlivé přípojnice, uzemňovače linek …).

5. HMI bude zajišťovat zápis změn do jednotlivých deníků a v režimu řízení z HMI též do příslušných alarmových listů

6. HMI bude podporovat práci s grafy, plachtami ukládaných veličin. 7. HMI bude zajišťovat historickou archivaci analogových, stavových a poruchových

signálů mimimálně po dobu 1 roku. 8. HMI musí umožnit dálkovou správu pracovníků SCADA. 9. Komunikační napojení na řídicí systém Sicam PAS bude přes LAN konektivitu sítě PIT

protokolem IEC60870-5-104 . 10. HMI bude umístěno na manipulačním stole, který bude dostatečně velký pro umístění

celé sestavy a dále bude vybaven výše zmiňovaným napájením 230V AC zajištěných a strukturovanou kabeláží pro připojení do PIT.

Ochrany

Rozvodna 110kV

1. Linky VVN a) 2 ks 7SL87 (P1C24833)

2. Ochrany linek VVN budou mít do čtvrtých vstupů navzájem přivedeny napětí sousední linky pro umožnění synchronního zapínání vypínačů. Vlastní logika synchronního spínání bude zapracována do každé z ochran.

3. Spínač podélného dělení a) 1 ks 7SJ85

4. Transformátory T101 a T102, tlumivky TL1 a TL2 a) 2 ks 7UT85 (P1F35848) b) 2 ks 7SJ85 – zapojí se sem měření teplot trafa a tlumivky

5. Automatika rozvodny R 110 kV a) 1 ks 7SS8x – automatika rozvodny 110 kV

52

6. Automatika regulace napětí T102, T 101 (REG-D) – zapojí se sem měření teplot trafa. Teploty tlumivek, automatika ladění tlumivky TL1 a automatika připínání stavebnicového odporníku SR 1 (REG-DP) a komunikace na nadřazený řídicí systém (REG-PE) bude řešena automatikou EBERLE. Výše popsané přístroje budou umístěny ve dvou vanách.

Rozvodna 22kV - budou umožňovat parametrické sady ovládané z dispečinku

1. 2 ks 7SJ85 (P1J20882) – trafo T101, T102 2. 1 ks 7SJ85 (P1J37101) – trafo vlastní spotřeby T21 3. 1 ks 7SJ85 (P1J15455) – příčný spínač přípojnic 4. 8 ks 7SJ85 (P1J37147) – vývody 22 kV

Výrobcem ochran je firma SIEMENS.

Seznam signalizací, měření a ovládání

1. Konečný seznam bude upřesněn projekční organizaci při úvodním jednání po upřesnění s pracovníky dispečinku a hlavně po předložení jednopólových schémat a seznamu použitých technologií.

Speciální měření – stávající zařízení FOTEL pro měření PMU bude zachováno

Požadavky na IS – nutno rozdělit na část EON IT a ST

Část ECZR – ST (Sekundární technika)

1. 2x strukturovaná kabeláž do rozvaděče (ADY) pro jedno připojení PMU 2. 4x strukturovaná kabeláž do rozvaděče AXY01 pro jedno připojení komunikace řídicího

systému 3. 4x strukturovaná kabeláž do manipulačního stolu pro dálkový dohled ochran a řídicího

systému a druhá pro servisní účely pracovníků DŘSO 4. Další 4x strukturovaná kabeláž do manipulačního stolu pro potřeby pracovníků SOR.

Přes jednu nebo dvě připojení bude přivedena telefonní klapka E.ON a případně i státní číslo.

5. 2x strukturovaná kabeláž pro jedno připojení zabezpečovacího zařízení 6. 2x strukturovaná kabeláž do rozvaděče (ADY) pro jedno připojení kvalimetrů. 7. 2x strukturovaná kabeláž mezi rozvaděčem AXY01 a manipulačním stolem pro potřeby

připojení HMI do switche Ruggedcom.

53

4.3.3 Náklady na rekonstrukci R Dačice

Tabulka 2: Náklady na rekonstrukci R Dačice

Kalkulace Množství MJ Kč/MJ Cena

Náklady ZS 1 KS 74 770 000,00 74 770 000,00

Rozvodna 110 kV-technolog.část 1 KS 1 250 000,00 1 250 000,00

Rozvodna 110kV - technologie 1 JV 500 000,00 500 000,00

Rozvodna 110kV-technologie-mat 1 750 000,00 750 000,00

Rozvodna 22 kV-technolog.část 1 KS 13 000 000,00 13 000 000,00

Rozvodna 22kV – technologie 1 JV 2 500 000,00 2 500 000,00

Rozvodna 22kV-technologie-mat. 1 10 500 000,00 10 500 000,00

Místní řídící systém 1 KS 1 500 000,00 1 500 000,00

Místní řídící systém 1 JV 1 500 000,00 1 500 000,00

Elektrické ochrany 1 KS 17 000 000,00 17 000 000,00

Elektrické ochrany 1 JV 8 000 000,00 8 000 000,00

Elektrické ochrany –mat. 1 9 000 000,00 9 000 000,00

Vlastní spotřeba 1 KS 4 000 000,00 4 000 000,00

Vlastní spotřeba 1 JV 4 000 000,00 4 000 000,00

Rozvodna 110 kV-stavební část 1 KS 6 000 000,00 6 000 000,00

Rozvodna 110kV-stavební část 1 JV 6 000 000,00 6 000 000,00

Technologické budovy 1 KS 3 750 000,00 3 750 000,00

Technologické budovy 1 JV 3 750 000,00 3 750 000,00

Oplocení 1 KS 1 500 000,00 1 500 000,00

Oplocení 1 JV 1 500 000,00 1 500 000,00

Komunikace místní a účelové 1 KS 5 000 000,00 5 000 000,00

Komunikace místní a účelové 1 JV 5 000 000,00 5 000 000,00

Kanalizace 1 KS 300 000,00 300 000,00

Kanalizace 1 JV 300 000,00 300 000,00

Jímka na vyvážení 1 KS 200 000,00 200 000,00

Jímka na vyvážení 1 JV 200 000,00 200 000,00

Olejová kanalizace 1 KS 2 000 000,00 2 000 000,00

Olejová kanalizace 1 JV 200 000,00 2 000 000,00

Ostatní 1 KS 17 320 000,00 17 320 000,00

Demontáže 1 KS 2 500 000,00 2 500 000,00

Projektová dokumentace 1 KS 2 700 000,00 2 700 000,00

GZS 1 KS 1 620 000,00 1 620 000,00

Rezerva 1 KS 10 000 000,00 10 000 000,00

Koordinátor BOZP 1 500 000,00 500 000,00

Vnitropodnikové náklady 1 KS 750 000,00 750 000,00

Vnitropodnikové náklady 1 750 000,00 750 000,00

Náklady ESCZ 1 KS 1 200 000,00 1 200 000,00

Různé 1 KS 1 200 000,00 1 200 000,00

Zdroj: Autor

54

4.3.4 SWOT analýza společnosti EON

Tabulka 3: SWOT analýza společnosti EON

SWOT analýza

Vnitřní prostředí podniku

Silné stránky Slabé stránky

vybudovaná základna zákazníků závislost na dodavatelích

dlouhodobé vztahy se zákazníky vysoké personální náklady

finanční kapacity na rozvoj nejasné vymezení kompetencí

kvalitní technické vybavení

kvalitní prezentace firmy

vývoj nových technologií

Vnější prostředí podniku

Příležitosti Hrozby

zvyšující se spotřeba energií změny v legislativě

příznivý demografický vývoj nedostatek kvalifikovaných pracovníků

nové technologie zvyšující se cena energií

zajištění věrnosti zákazníků odchod pracovníků ke konkurenci

změny chování spotřebitele

Zdroj: Autor

Z tabulky Swot analýzy je zřejmé, že společnost EON má díky své pozici distributora energií

v regionu Jižních Čech a Jižní Moravy, kterou získala po převzetí firem JČE a.s. a JME a.s

v roce 2003, dlouhodobé kontakty se zákazníky, jejichž základna se příliš nemění. EON zásobuje

elektrickou energií 20% a plynem 7,5% zákazníků v ČR. Díky svému působení v mnoha zemích

světa (USA, Německo, Velká Británie) stojí tato firma na silných finančních základech, které jí

dovolují nejen kvalitní prezentaci v médiích, reklamní a sponzorskou aktivitu, čímž si udržuje

dobré jméno na trhu. Silná finanční základna také dovoluje vyvíjení nových technologií, nejen ve

výrobě a distribuci energií, ale také v péči o stávající zařízení. K dalším výhodám stabilní

společnosti patří snaha o zvyšování spolehlivosti, bezpečnosti a také šetrnosti k životnímu

prostředí provozovaného zařízení. Nejde o nijak levnou záležitost, ale z dlouhodobého hlediska

jistě výhodnou. Také zákazníci a státní orgány jistě ocení zodpovědný přístup společnosti. Z této

zodpovědné snahy o spolehlivost a bezpečnost resultuje nutnost rekonstrukce zařízení na konci

jeho provozní životnosti. Právě jedna z těchto nutných rekonstrukcí posloužila jako základ pro

tuto bakalářskou práci.

Ke slabým stránkám společnosti EON patří zejména nutnost odebírání energií od dodavatelů a

tím zvýšenou závislost na jiných podnikatelských subjektech. Také kvalitní finanční ohodnocení

zaměstnanců v energetice obecně, zvyšuje finanční nároky na zaměstnavatele a ten v zájmu

55

snížení nákladů na zaměstnance snižuje jejich počty. To se může negativně projevit v případě

kalamitních situací, ale i v běžném provozu, kdy se i na menší opravy musí najímat externí

firmy. Dalším problémem uvnitř firmy je špatná komunikace mezi jednotlivými odděleními a to

i v případě řešení společného úkolu. Také zhoršující se vztahy mezi nadřízenými a jejich

pracovníky nepřispívají ke zvyšování produktivity práce.

Hlavní příležitostí pro společnost zabývající se distribucí energie je především zvyšování jejího

odběru. Proto musí být připravena na zvýšení dodávky a to především po technické stránce.

K tomu přispívá stálá obnova technologie a údržba stávajícího zařízení v provozuschopném

stavu. Ke zvýšené postavce přispívá zejména velké množství nově budovaných obytných čtvrtí a

také nových průmyslových závodů, díky zlepšené ekonomické situaci ve světě. V tomto ohledu

je důležité získat nové zákazníky a především si je dokázat udržet. Mezi další příležitosti lze

zařadit také vývoj nových technologií v oboru energetiky, které mohou přispívat nejen ke

zvýšení spolehlivosti, bezpečnosti a prodloužené životnosti zařízení, ale především ke snižování

provozních nákladů a nákladů na údržbu.

K největším hrozbám podnikání v ČR patří stát a jeho daňová politika. Také nové předpisy

Energetického úřadu mohou výrazně ovlivnit podnikání v energetice, ale nejen ty, je mnoho

dalších institucí ovlivňujících svojí legislativou průběh a hospodářské výsledky soukromého

podnikání v ČR. Velkým problémem se ukazuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků a to

nejen na úrovni managementu, ale také v dělnických profesích. S tím souvisí odchody kvalitních

pracovníků ke konkurenci, která je ochotna je zaplatit a na pracovním trhu není dostatek kvalitní

náhrady. Nepříjemné je také zvyšování cen energií, ať již vstupních, sloužících k provozu

společnosti, nebo výstupních sloužících jako zdroj příjmu. Na každé zdražení zákazníci reagují a

může dojít ke snížení poptávka, nebo se rozhodnou pro jiný druh energie.

Z tohoto přehledu vyplívá, že hlavní strategie firmy EON by se měla opírat o její silné stránky,

kterých má dostatek a je v jejích možnostech je nadále zlepšovat. Tak jako by se měla pokusit

vylepšit slabé stránky, zejména vnitřní komunikaci. Na základě svých silných stránek je

společnost schopna zachytit a využít nabízené příležitosti a překonat přicházející hrozby. Jak již

bylo několikrát zmíněno, důležitou součástí obrazu společnosti jsou kvalitní a spolehlivé služby.

V tomto případě jde o distribuci el. energie ke spotřebiteli a to lze zajisti pouze

provozuschopným, spolehlivým a bezpečným zařízením, které navíc nezatěžuje životní

prostředí. K tomu slouží obnova této technologie v rámci rekonstrukcí.

56

5 Závěr

Distribuce elektrické energie je značně komplikovaný proces, vyžadující si specifická zařízení

fungující v komplexním celku. Důležitou součástí přenosu el. energie jsou elektrické stanice.

Tato bakalářská práce se zabývala jednou z těchto stanic a to konkrétně rozvodnou 110/22 kV

Dačice. Cílem této práce bylo zhodnocení stávajícího stavu technologie rozvodny a dalších

zařízení souvisejících s jejím provozem. V úvodu aplikační části práce byl uveden přehled

technologického vybavení rozvodny 110 a 22 kV, dále přehled vybavení společných provozů,

jako je střídavá a stejnosměrná vlastní spotřeba, ochrany zařízení a řídící systém. Následně byly

popsány hlavní důvody k provedení rekonstrukce jednotlivých provozů, ať jíž výměna starých

typů odpojovačů v R 110 kV, stavební úpravy na budově společných provozů, sanace

havarijních jímek a stání transformátorů, sanace odpadních jímek a především kompletní

rekonstrukce rozvaděče 22 kV a řídicího systému, včetně ochran. To vše především z důvodů

končící životnosti zařízení a s tím spojená menší spolehlivost provozu a zvýšené riziko

nebezpečí úrazu, nebo jako v případě odpadních jímek zvýšené riziko ekologického znečištění

životního prostředí. Dalším krokem byla technologická specifikace zařízení dle standardů EON a

závazných norem a vyhlášek. Zde byly popsány konkrétně požadavky na jednotlivé části

technologie rozvodny. Pokud jde o rozvodnu 22 kV, byla zamítnuta varianta kobkové rozvodny

z důvodů současných stavebních dispozic budovy, ale také s ohledem na budoucí nižší náklady

týkající se údržby a spolehlivosti provozu zapouzdřené rozvodny. V závěru byla vytvořena

tabulka ekonomického zhodnocení rekonstrukce, kde jsou ohodnoceny náklady dílčích fází

procesu a následně vyhodnoceny celkové náklady rekonstrukce. Dále byla provedena částečná

SWOT analýza, z níž vyplívá, že rekonstrukce rozvoden mohou pomoci posílit silné stránky

společnosti, omezit hrozby a dávají šanci k využití nových příležitostí.

Na základě dostupných informací a za pomoci odborných konzultací byly v této bakalářské práci

navrženy změny v technologickém vybavení rozvodny 110/22 kV Dačice, které by jistě prospěli

zvýšení její spolehlivosti, bezpečnosti a zlepšení ochrany životního prostředí. Vzhledem k reálné

potřebě rekonstrukce R Dačice lze za přínos této práce považovat právě zmiňované změny

technologie. Největším přínosem je tato práce pro autora. Díky jejímu zpracování se seznámil

s postupem přípravy rekonstrukce rozvoden a tuto zkušenost v budoucnu využije ve své profesi.

Také v případě navazujícího studia by tato práce mohla sloužit jako základ pro vytvoření

komplexního logistického projektu rekonstrukce rozvodny.

57

Seznam zdrojů

Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad. Dostupné z: www.eru.cz Energetický zákon 458/2000 Sb. ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu

státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů. Dostupné z:

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-458

Hampl, D. (2015). Výstavba transformovny 110/22 kV– rozvodna Písnice. Praha. Bakalářská

práce. ČVÚZ Praha. Fakulta elektrotechnická. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních

věd. Dostupné z: https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/61981/F3-BP-2015-Hampl-

David-Vystavba_transformovny110kV.pdf?sequence=10&isAllowed=y

Interní řídící dokumenty, Interní portál distribuce, Dostupné z: http://eon-ipd-

cz.in.jme.cz/SitePages/DomovskaStranka.aspx

Malý, J. (2014). Technické porovnání zapouzdřené a částečně zapouzdřené rozvodny. Plzeň.

Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta elektrotechnická. Katedra

elektrotechniky a energetiky. Dostupné z: https://otik.uk.zcu.cz/handle/11025/14936

Mapy.cz. Dostupné z: https://mapy.cz/zakladni?x=14.4667000&y=48.9832990&z=11

MAYER, D. Elektrodynamika v energetice. 1. vyd. Praha: BEN, 2005. ISBN 80-7300-164-0. Mertlová, J., Kocmich, M. Elektrické stanice a vedení, Vydavatelství Západočeské univerzity, 1997. ISBN 80-7082-356-9. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z: www.mpo.cz

Místní provozní předpisy, Interní portál Distribuce. Dostupné z : http://eon-ipd-

cz.in.jme.cz/SitePages/DomovskaStranka.aspx

Podniková norma energetiky (PNE) 38 4065/2008. Provoz, navrhování a zkoušení ochran a

automatik. Dostupné z: http://www.mojeenergie.cz/cz/pne-38-4065-2008

Tůma, J., Rusek, S., Martínek, Z., Chemišinec, I., & Goňo, R. Spolehlivost v elektroenergetice (monografie), CONTE spol. s.r.o., ČVUT Praha 2006. ISBN 80-239-6483-6. Vyhláška č. 540/2005 Sb. ze dne 15. prosince 2005 o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících

služeb v elektroenergetice. Dostupné z:

https://www.eru.cz/documents/10540/474372/540_05.pdf/e0a8a6f3-1e69-44f0-a28f-

925f75139f41

58

Seznam použitých zkratek

AC – střídavé napětí

CD – centrální dispečink

ČEPS - Česká přenosová soustava a.s.

DC – stejnosměrné napětí

DŘT – dálkově řízená technologie

DŘSO – dálkový řídící systém a ochrany

ECZR – E. ON Česká republika s.r.o.

EPS – elektronická požární signalizace

ERÚ – Energetický úřad

ES – elektrizační síť

FVE – fotovoltaická elektrárna

kA – kiloampér

kV – kilovolt

MVA – megavoltampér

NN – nízké napětí

PNE – podniková norma energetiky

PRE – Pražská energetika a.s.

RD – rajónní dispečink

ŘS – řídící systém

SF6 – fluorid sírový

VN – vysoké napětí

VVN – velmi vysoké napětí

59

Seznam tabulek popř. obrázků

Obrázek 10: Rozdělení distribučních oblastí

Obrázek 11: Rozvodna se třemi přípojnicemi

Obrázek 3: Rozvodna se dvěma přípojnicemi a pomocnou přípojnicí

Obrázek 12: Rozvodna s jednou přípojnicí

Obrázek 13: Ukázka zapouzdřené a kobkové rozvodny 22 kV

Obrázek 14: Vypínač 110 kV AEG s jedním pohonem (F1) a se třemi pohony (F3)

Obrázek 15: Rozvodna 110/22 kV Dačice

Obrázek 16: Schéma zapojení R 22 kV Dačice

Obrázek 17: Předpokládané schéma R 22 kV Dačice

Tabulka 1: Normalizovaná řada zkratových odolností

Tabulka 2: Náklady na rekonstrukci R Dačice

Tabulka 3: SWOT analýza společnosti EON

60

Přílohy

Příloha 1: Schéma distribučních a přenosových sítí

62

Příloha 2: Transformátor 110/22 kV

63

Příloha 3: Zhášecí tlumivka VN 22 kV

64

Příloha 4: Odpojovač 110 kV vývodový se zemními noži

65

Příloha 5: Kombinovaný měřící transformátor proudu a napětí

66

Příloha 6: Jednopólové schéma R 110 kV Dačice

67

Příloha 7: Fotodokumentace R Dačice

68

Příloha 8: Dokumenty související s provozem R 110/22 kV

ECZR-MPP- 092.2 9. 9. 2016

Označení Název

Pracovní řád Pracovní řád, v platném znění

Spisový a skartační řád Spisový a skartační řád, v platném znění

GP3-24 Řízení bezpečnosti práce, ochrany zdraví a životního prostředí při práci (HSE) , v platném znění

RS-007 Zajišťování ochrany životního prostředí, v platném znění

RS-019 Dokumentace k zajištění BOZP, v platném znění

RS-002 Krizové řízení, v platném znění

RS 024 Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany

ECZR-SM-014 Organizační a technické zásady v procesu Doprava, v platném znění

ECZR-PP-DS-001 PI-077_001 Pohotovosti E.ON ČR, v platném znění

ECZR-PP-DS-002 PI-077_002 Jednotný tok informací při operativním řízení DS v E.ON ČR, v platném znění

ECZR-PP-DS-003 PI-077_003 Jednotný provozní deník v E.ON ČR, v platném znění

ECZR-PP-DS-004 PI-277_001 Příprava provozu distribuční sítě E.ON, v platném znění

ECZR-PP-DS-005 PI-577_005 Dispečerské řízení při řešení poruchových stavů na zařízení VVN a VN v DS E.ON, v platném znění

ECZR-PP-DS-006 PI-577_002 Operativní dispečerské řízení DS E.ON ČR, v platném znění

ECZR-PP-DS-007 PI-577_003 Dispečerské řízení při vzniku mimořádných situací v DS E.ON, v platném znění

ECZR-PP-DS-008 PI-577_004 Řešení obnovy napájení v poruchových stavech distribuční sítě E.ON v ČR, v platném znění

ECZR-PP-DS-013 PI-977_100 Organizace vyhřívání venkovních vedení 110kV, 22kV, v platném

69

znění

ECZR-PP-DS-014 PI-577_006 Provádění manipulací v DS E.ON ČR, v platném znění

ECZR-PP-DS-020 PI-577_001 Delegace výkonné pravomoci a odpovědnosti při dispečerském řízení DS E.ON ČR, v platném znění

ECZR-PP-DS-044 PI-377_016 Provoz fónické radiové sítě E.ON, v platném znění

ECZR-PP-DS-045 PI-577_016 Dispečerské řízení DS E.ON ČR při stavech nouze a blackout, v platném znění

ECZR-PP-DS-102 Tvorba místních provozních předpisů, v platném znění

ECZR-PP-DS-113 Provádění funkčních zkoušek formou provozních zkoušek ve zvláštním režimu, v platném znění

ECZR-PP-DS-116 Správa dokumentace elektrického a plynového zařízení, v platném znění

ECZR-PP-DS-120 Bezpečnostní značení a sdělení trvalého charakteru osazená distribučních sítích, v platném znění

ECZR-PP-AS VVN-101 Upřesnění úkonů při zajišťování pracoviště v rozvodnách VN a VVN, v platném znění

ECZR-PP-AS VVN-122 Kontrolní systém AS VVN, v platném znění

ECZR-PP-AS VVN-123 Stanovení rozhraní kompetencí a zodpovědnosti na provozování částí zařízení rozvoden mezi útvary PŘI a SEK, v platném znění

Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce, v platném znění

Zákon č. 458/2000 Sb. Elektrizační zákon, v platném znění

Vyhláška. 50/1978 Sb. Vyhláška o odborné způsobilosti v elektrotechnice, v platném znění

Vyhláška 79/2010 Sb. Vyhláška o dispečerském řízení elektrizační soustavy a předávání údajů pro dispečerské řízení, v platném znění

ČSN 33 2000-4-41 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti - Ochrana před úrazem elektrickým proudem, v platném znění

70

ČSN 33 1500 Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení, v platném znění

ČSN 33 2000-6 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 6: Revize, v platném znění

ČSN EN 50 110-1 Obsluha a práce na elektrických zařízeních, v platném znění

ČSN EN 50 110-2 Obsluha a práce na elektrických zařízeních (národní dodatky), v platném znění

ČSN EN 50 522 Uzemnění elektrických instalací nad 1 kV, v platném znění

ČSN EN 61936-1 Elektrické instalace nad 1 kV, v platném znění

PNE 33 0000-1 Ochrana před úrazem elektrickým proudem v distribuční soustavě dodavatele elektřiny , v platném znění, v platném znění

PNE 33 0000-2 Stanovení základních charakteristik vnějších vlivů působících na rozvodná zařízení distribuční a přenosové soustavy, v platném znění

PNE 33 0000-3 Revize a kontroly elektrických zařízení přenosové a distribuční soustavy, v platném znění

PNE 33 0000-6 Obsluha a práce na elektrických zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektrické energie, v platném znění

PNE 35 9700 Dielektrické pracovní pomůcky pro běžné použití v distribuční a přenosové soustavě, v platném znění

PNE 35 9705 Uzemňovací a zkratovací soupravy pro distribuční a přenosovou soustavu, v platném znění

PNE 38 1981 Osobní ochranné prostředky a pracovní pomůcky pro elektrické stanice distribučních soustav a přenosové soustavy, v platném znění

Vysoká škola technická a ekonomická - Bakalářská práce

Documents

Transcript of Vysoká škola technická a ekonomická - Bakalářská práce