Natalie Venclová – Václav Hulínský – Šárka Jonášová 2014: Merovingian glass beads from...

Moravské MoravskékřižovatkyStřední Podunajímezi pravěkema historií křižovatky

Střední Podunají mezi pravěkem

a historií

Moravské zemské muzeum 2014

3

Moravské zemské muzeum, Brno 2014

MORAVSKÉ KŘIŽOVATKY

Střední Podunají mezi pravěkem a historií

Editovaly

Jana Čižmářová, Natalie Venclová, Gertrúda Březinová

Věnováno památce Miloše Čižmáře

01 úvod_Sestava 1 14.1.2015 8:27 Stránka 3

4

Recenzovali: Doc. PhDr. Luboš Jiráň, CSc.Dr. h. c. prof. PhDr. Václav Furmánek, DrSc.

Předložená práce vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobéhokoncepčního rozvoje výzkumné organizace Moravské zemské muzeum (DKRVO, MK000094862).

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována bez předchozího souhlasu vydavatele.Za znění a obsah příspěvků a za kvalitu obrazových příloh odpovídají autoři.

© Editoři: Jana Čižmářová, Natalie Venclová, Gertrúda Březinová © Grafická úprava: Milan Mačinec, Silvie Straková, Michaela Tomsová© Obálka: Šárka Fidrichová© Moravské zemské muzeum, 2014

ISBN: 978-80-7028-432-2


5

Obsah

Moravské křižovatky: odkud a kam. Úvod editorů .................................................................................................. 11

Za Milošem Čižmářem (Vladimír Podborský) ......................................................................................................... 12

Z MLADŠÍHO PRAVĚKU VE STŘEDNÍM PODUNAJÍ

Lucia BENEDIKOVÁ .................................................................................................................................................. 15Nepublikované nálezy z neskorej doby bronzovej a z doby halštatskej / včasnej doby laténskej zo známychstredoslovenských lokalít v kultúrno-chronologickom kontexteUnpublizierte Funde aus der Spätbronzezeit und Hallstattzeit / Frühlatènezeit aus bekannten mittelslowakischenFundorten im kulturell-chronologischen Kontext

Miloš ČIŽMÁŘ † – Jana ČIŽMÁŘOVÁ ................................................................................................................. 35Pozdně halštatský nález z Pavlovic (okr. Vyškov) a několik dalších halštatských depotů z MoravySpäthallstattzeitlicher Fund aus Pavlovice (Bez. Vyškov) und einige weitere hallstattzeitliche Hortfunde aus Mähren

Petr KOS – Jiří KALA .................................................................................................................................................. 57Pohřebiště ze závěru doby halštatské ze Znojma – Horního náměstíNekropole aus dem Ende der Hallstattzeit in Znojmo – Horní náměstí

Elena MIROŠŠAYOVÁ ................................................................................................................................................ 81Misy s rytou výzdobou z doby halštatskej na východnom SlovenskuBowls with incised decoration of the Hallstatt Period in Eastern Slovakia

Milan SALAŠ ................................................................................................................................................................ 89Depot bronzových kolečkovitých závěsků doby popelnicových polí ze Starého Plumlova u Drahan (okr. Prostějov)Der urnenfelderzeitliche Hortfund von Bronzeringanhängern von der Anlage Starý Plumlov bei Drahany(Bez. Prostějov)

Susanne STEGMANN-RAJTÁR ............................................................................................................................... 99Obrovská mohyla doby halštatskej v Regöly (Zadunajsko). Posvätné miesto rituálnych praktík a uctievania predkov?Ein Riesengrabhügel der Hallstattzeit von Regöly (Westungarn). Das Grabmonument als ein heiliger Platz fürrituelle Handlungen und Ahnenverehrung?

David VÍCH ................................................................................................................................................................ 117Pravěk Svitavské brázdy a okolíPrehistory of Svitavy region and around


6

?????????????

K POČÁTKŮM DOBY LATÉNSKÉ

Petra GOLÁŇOVÁ .................................................................................................................................................... 133K použití a provenienci grafitu v časné době laténské na MoravěGraphite in the Early La Tène period in Moravia: it’s use and origin

Alena NEJEDLÁ ......................................................................................................................................................... 143První nález časně laténského meče na MoravěThe first find of an early La Tène sword in Moravia

Dagmar VACHŮTOVÁ – Tomáš ZEMAN ............................................................................................................ 151Nález rohatého ucha z časné doby laténské na sídlišti v Hrubé VrbceThe find of an Early La Tène horned handle at the settlement Hrubá Vrbka

Jiří WALDHAUSER ................................................................................................................................................... 165Maskovitá spona stupně LT A z Hradištka ve středním PolabíMaskenfibel der Stufe LT A aus Hradištko im Mittelelbgebiet

STŘEDNÍ EVROPA JAKO KŘIŽOVATKA

Gabriela BREZŇANOVÁ .......................................................................................................................................... 173Odraz diaľkových kontaktov v inventári laténskych hrobov z ChotínaThe reflection of long-distance contacts in the inventories of the La Tène graves in Chotín

Przemysław DULĘBA ................................................................................................................................................ 189Geneza zachodniomałopolskiej enklawy kultury lateńskiej i jej powiązania z innymi regionami osadnictwa celtyckiegoThe genesis of the western Little Poland enclave of the La Tène culture and its links with other regions of Celticsettlement

Pavla ENDER – Wolfgang ENDER ......................................................................................................................... 201Frühlatènezeitliche Kulturkontakte von Süd nach Nord – Grabfunde von Treben und Liebersee in Nordsachsenmit aussergewöhnlichen GürtelblechenČasně laténské kulturní kontakty z jihu na sever – hrobové nálezy s neobvyklými bronzovými opasky z Trebena Liebersee v severním Sasku

Jan KYSELA ................................................................................................................................................................. 229Okruhy středomořského importu ve střední Evropě pozdní doby laténskéThe distribution circuits of the Mediterranean imports in Late La Tène Central Europe

Marek OLĘDZKI – Leszek ZIĄBKA – Adam KĘDZIERSKI ............................................................................ 243Janków near Kalisz – Celtic trade post on the Amber RouteJanków u Kalisze – keltská obchodní stanice na Jantarové stezce

Pavel SANKOT ........................................................................................................................................................... 255Der Donauraum und Böhmen im dritten Jahrhundert vor ChristusPodunají a Čechy v 3. století př. Kr.


7

?????????????????????????????

Martin TREFNÝ – Tomáš POLIŠENSKÝ .............................................................................................................. 273The first find of a Greek transport amphora in the Late Hallstatt / Early La Tène Bohemia and its significance forthe archaeology of interregional contactsPrvní nález řecké transportní amfory v pozdně halštatských až časně laténských Čechách a jeho význam v archeologiinadregionálních kontaktů

Larissa VOROTINSKAJA .......................................................................................................................................... 285Migration of the Germans to the east of Dnieper in the 3rd – 2nd centuries BCMigrace Germánů na východ od Dněpru v 3. – 2. století př. Kr.

VÝPOVĚĎ SÍDLIŠŤ

Gertrúda BŘEZINOVÁ ............................................................................................................................................. 293Grafitové situly s výzdobou v podhrdlí z laténskych sídlisk v NitreGraphitton-Situlen mit Dekor unter dem Hals aus latènezeitlichen Siedlungen in Nitra

Radoslav ČAMBAL – Branislav KOVÁR ............................................................................................................... 305Keltské nálezy z Čeboviec (okr. Veľký Krtíš) a ich regionálne postavenieCeltic finds from Čebovce (Veľký Krtíš district) and their regional significance

Alžběta DANIELISOVÁ ............................................................................................................................................ 315Staré Hradisko – pohled na urbanismus doby laténské optikou moravského oppidaStaré Hradisko – La Tène urbanism from the perspective of the Moravian oppidum

Peter HORVÁTH ........................................................................................................................................................ 335Výzdoba a výzdobné motivy na keramike z laténskeho sídliska v KomjaticiachThe decoration and its motifs on the La Tène pottery from the settlement in Komjatice

Eva KOLNÍKOVÁ – Kristian ELSCHEK ............................................................................................................... 353Beitrag zur Datierung der latènezeitlichen Zentralsiedlung von Zohor in der Westslowakei. Kleinfunde, keltischeund frührömische MünzenPríspevok k datovaní laténskeho centrálného sídliska v Zohore na západnom Slovensku. Drobné nálezy, keltskéa včasnorímské mince

Marek LEČBYCH – Blanka MIKULKOVÁ ........................................................................................................... 377Laténské sídliště z Milonic (okr. Vyškov)Latènezeitliche Siedlung von Milonice (Bez. Vyškov)

David PARMA ............................................................................................................................................................ 403Poznámky k laténskému osídlení HostýnaBemerkungen zur latènezeitlichen Besiedlung von Hostýn

Miroslav PLESKA – Tomáš MANGEL – Jan JÍLEK ............................................................................................. 413Laténské nálezy z oppida Staré Hradisko ve sbírce Východočeského muzea v PardubicíchLatènezeitliche Funde aus dem Oppidum Staré Hradisko in den Sammlungen des Ostböhmischen Museums Pardubice


8

?????????????

Marcin RUDNICKI .................................................................................................................................................... 421Nowa Cerekwia – the Middle La Tène centre of power north of the CarpathiansNowa Cerekwia – středolaténské mocenské centrum severně Karpat

Vladimír SALAČ ........................................................................................................................................................ 439K dokladům bojů na laténských oppidechOn the evidence of fighting in La Tène oppida

VÝPOVĚĎ HROBŮ

Jozef BUJNA ................................................................................................................................................................ 449Deviantný pohreb na keltskom pohrebisku v Palárikove. Prípadová štúdia nenormatívnych pohrebných praktíkDeviant burial at the Celtic cemetery in Palárikovo, southwestern Slovakia. A case study of non-normative burialpractices

Jana ČIŽMÁŘOVÁ ..................................................................................................................................................... 461Laténské dvojnáramky na MoravěLatènezeitliche Doppelarmringe aus Mähren

Jana ČIŽMÁŘOVÁ – Stanislav STUCHLÍK ......................................................................................................... 471Laténské pohřebiště v Boroticích (okr. Znojmo)Latènezeitliches Gräberfeld in Borotice (Bez. Znojmo)

Zuzana ĎUĎÁKOVÁ ................................................................................................................................................. 487Variabilita spôsobu uloženia keramiky a zvyškov mäsitej stravy v kostrových a žiarových laténskych hrobochz územia juhozápadného SlovenskaThe variability in the deposition of pottery and animal remains in La Tène inhumation and cremation graves insouthwestern Slovakia

Martin FURMAN ....................................................................................................................................................... 493Variabilita keltských kruhových garnitúr v stredoeurópskom priestore so zreteľom na použité surovinyVariability of La Tène annular ornament sets in Central Europe with regard to the materials used

Anna GARDELKOVÁ-VRTELOVÁ ....................................................................................................................... 515Nálezy drůbeže v keltských hrobech z území SlovenskaFunde von Geflügel in keltischen Gräbern auf dem Gebiet der Slowakei

Miloš HLAVA ............................................................................................................................................................... 527Laténské pohřebiště v Čelechovicích na Hané (okr. Prostějov)Latènezeitliches Gräberfeld in Čelechovice na Hané (Bez. Prostějov)

Petr HOLODŇÁK – Jiří MILITKÝ.......................................................................................................................... 563Dva zlaté předměty z kostrových hrobů z doby laténské ze severozápadních Čech. K možnosti existence před-mincovních platidel v horizontu LT B2Zwei Goldgegenstände von Körpergräbern aus der Latènezeit von Nordwestböhmen. Zur Möglichkeit der Existenzvormünzzeitlicher Zahlungsmittel vom Horizont LT B2


9

?????????????????????????????

Dominik REPKA ........................................................................................................................................................ 581Analýza keltského bojovníckeho hrobu 15 z Mane (okr. Nové Zámky)Analysis of a Celtic warrior grave 15 from Maňa (Nové Zámky district)

Jarmila VALENTOVÁ – Radka ŠUMBEROVÁ – Hana BRZOBOHATÁ – Jiří LIKOVSKÝ ........................ 595Nemocný, zraněný a sám. Ojedinělý mladolaténský kostrový hrob z KolínaInjured, ill and alone: a unique Late La Tène inhumation grave from Kolín

DEPOTY A SYMBOLY

Igor BAZOVSKÝ ........................................................................................................................................................ 615Bronzové predmety z Križovian nad Dudváhom (okr. Trnava, JZ Slovensko)Bronzegegenstände aus Križovany nad Dudváhom (Bez. Trnava, SW Slowakei)

Jan BOUZEK ............................................................................................................................................................... 621Bronzové figurky z Němčic nad Hanou a keltské uměníBronze figurines from Němčice nad Hanou and Celtic art

Ivan ČIŽMÁŘ .............................................................................................................................................................. 627Hortfunde von Eisengegenständen aus dem Burgwall „Modla“ bei Buchlovice (Bez. Uherské Hradiště)Depoty železných předmětů z hradiska „Modla“ u Buchlovic (okr. Uherské Hradiště)

Miloš ČIŽMÁŘ † – Jana LANGOVÁ – Jiří KOHOUTEK † ............................................................................... 641Depoty z doby laténské z Rýsova, obec Provodov (okr. Zlín)Hortfunde aus dem Latènezeit von Rýsov, Gemeinde Provodov (Bez. Zlín)

Hana ČIŽMÁŘOVÁ ................................................................................................................................................... 655Ein Beitrag zu neuen Funden latènezeitlicher gegliederter Rädchen in MährenPříspěvek k novým nálezům dělených koleček z doby laténské na Moravě

Monika DĘBIEC – Maciej KARWOWSKI ............................................................................................................ 667Celtic Knotenringe from Staré HradiskoKeltské kroužky s nálitky ze Starého Hradiska

Jan HORÁK ................................................................................................................................................................. 681Krátký pseudoantropomorfní meč z Moravy, jeho funkce a význam jeho nositeleShort pseudoanthropomorphic sword in Moravia, its function and the significance of its bearer

Václav KRUTA ............................................................................................................................................................ 691Esses et palmettes: la fibule de Marefy (ex Bučovice) dans son contexte européenS-motivy a palmety: spona z Maref (dříve Bučovice) v evropském kontextu

Vincent MEGAW ........................................................................................................................................................ 699A puzzle piece from Klenovice na Hané, Prostějov districtZáhadný předmět z Klenovic na Hané (okr. Prostějov)


10

?????????????

Jan MICHÁLEK – Jiří FRÖLICH – Ondřej CHVOJKA ..................................................................................... 707Depot železných nástrojů z doby laténské z Bohdalovic (okr. Český Krumlov) Ein Hortfund der Eisengegenstände aus der Latènezeit von Bohdalovice (Bez. Český Krumlov)

Karol PIETA ................................................................................................................................................................ 717Rituelle Beile aus dem Frühlatène-Burgwall in Horné OrešanyRituálne sekery z včasnolaténskeho hradiska Horné Orešany

Peter C. RAMSL .......................................................................................................................................................... 727Die plastisch verzierten Fibeln aus Grab 86 und 13 des latènezeitlichen Gräberfelds von Mannersdorf am LeithagebirgePlasticky zdobené spony z hrobu 86 a 13 z laténského pohřebiště v Mannersdorfu am Leithagebirge

ARCHEOMETRIE

Miluše DOBISÍKOVÁ – Stanislav STUCHLÍK .................................................................................................... 739Mohylník v Boroticích (okr. Znojmo) z pohledu antropologieHügelgräberfeld von Borotice (Bez. Znojmo) aus der Sicht der Anthropologie

Veronika HOLZER .................................................................................................................................................... 755Ein Arsensulfidfund aus der Keltensiedlung in Roseldorf / NÖNález arsensulfidu z keltského sídliště v Roseldorfu, Dolní Rakousko

Balázs KOMORÓCZY – Marek VLACH – Martin HLOŽEK ........................................................................... 767Detektorový nález římsko-provinciálního prolamovaného kování z Pavlova, Jihomoravský krajA metal detector find of a Roman Provincial openwork fitting from Pavlov, south Moravia

Roman KŘIVÁNEK .................................................................................................................................................. 785Shrnutí výsledků dosavadních geofyzikálních měření v areálu laténského sídliště v Němčicích nad HanouSummary of results of geophysical measurements conducted at the La Tène site of Němčice nad Hanou

Tomáš MANGEL – Richard THÉR ......................................................................................................................... 801Pyrotechnologická zařízení z období HA D2–3 až LT A z Kapsovy Lhoty (okr. Strakonice). K možnostem inter-pretace fragmentárních nálezů pyrotechnologických zařízení s roštyLate Hallstatt to Early La Tène pyrotechnological structures from Kapsova Lhota (distr. Strakonice). Possibilitiesof interpretation of fragmentary finds of pyrotechnological devices with perforated floors

Natalie VENCLOVÁ – Václav HULÍNSKÝ – Šárka JONÁŠOVÁ ...................................................................... 815Merovingian glass beads from Holubice in Moravia: chemical and technological viewSkleněné korálky doby stěhování národů z Holubic na Moravě: chemie a technologie

Seznam autorů ............................................................................................................................................................ 828


11

?????????????????????????????

Moravské křižovatky: odkud a kam

Úvod editorů

Název „Moravské křižovatky“ odráží postavení Moravy ve středoevropském mladším pravěku v dlouhémčasovém úseku od doby bronzové po stěhování národů. Díky poloze při nejvýznamnějších komuni-kačních trasách napříč Evropou, tj. při jantarové stezce a podunajské cestě, přijímala Morava impulzy,ideje i hmotné produkty, a jistě také skupiny osob z různých částí Evropy. Zároveň byla významnoutranzitní oblastí. V době bronzové a halštatské je pro Moravu charakteristická otevřenost vůči západníi jihovýchodní Evropě a vazba ke střednímu Podunají. V době laténské vytvořila Morava spolu s jiho-západním Slovenskem a Dolním Rakouskem kulturně příbuznou oblast, vymezující se vůči Bavorskui Čechám. Takovou rozmanitostí hmotné kultury, jakou vidíme v tomto středoevropském prostorumj. v laténských hrobech, s prvky i artefakty původem z nejrůznějších částí Evropy, se může chlubitmálokteré území. Také v době římské byla Morava, bezprostředně sousedící s římským limitem, velmiblízko ohniskům tehdejšího politického a ekonomického vývoje. Poloha na rozhraní mezi kulturnímizónami hrála významnou roli i v období stěhování národů.

Poznání moravského mladšího pravěku se v minulých desetiletích neobešlo bez Miloše Čižmáře, kterýmu zasvětil celou svou badatelskou kapacitu a obohatil ho rozsáhlou vlastní činností terénní i publikační.Navazoval tak na nejvýznamnější moravské badatele, jejichž přínos si dobře uvědomoval a které při-pomínal celé odborné veřejnosti (mj. obnovil edici „Postavy moravské archeologie“, jejíž první svazekbyl věnován I. L. Červinkovi). Spolu s prof. V. Podborským, k němuž se hlásil jako ke svému nejvý-znamnějšímu učiteli, se podstatně přičinil také o to, že dnes ve studiu celé této části pravěku s důrazemna dobu železnou vládne na Moravě i v jejím sousedství čilý badatelský ruch, na němž značný podílmají mladí badatelé. Jejich úsilí Miloš Čižmář podněcoval a všestranně podporoval, ať již svou pedago-gickou činností, zpřístupňováním archeologických materiálů nebo odbornou radou.

Tato publikace je věnována památce Miloše Čižmáře jako dík za práci, kterou pro moravskou ar-cheologii vykonal. Šíře jeho díla a přínos pro celou řadu témat a podoborů se odrážejí v jednotlivýchkapitolách, které se zabývají moravskou a středoevropskou tématikou od doby bronzové po stěhovánínárodů, od sídlištní archeologie po problematiku pohřbívání, od rituálních aktivit a symbolické oblastipo ekonomiku a obchod, od kulturně historické analýzy až po archeometrický výzkum.

Doufáme, že tato kniha se stane jedním z podkladů pro nový pohled na archeologické pramenymladšího pravěku a přispěje k hlubšímu poznání středoevropských souvislostí. Bylo by třeba, abyMorava, území klíčového významu pro studium (nejen) středoevropského mladšího pravěku, bylavíce zkoumána v širším kulturním a geografickém kontextu. Zatímco regionální pohled je vezdejší odborné produkci zastoupen dostatečně, významu Moravy by odpovídal evropský pohled po-mocí nadregionálních studií a mezinárodních výzkumných aktivit. Věříme, že témata zde probíranánebo alespoň naznačená se mohou stát impulsem k realizaci takových projektů, v nichž se projeví zá-sadní význam moravské archeologie pro řešení aktuálních problémů evropského pravěku.

Brno, srpen 2014

Editoři a autoři děkují na tomto místě všem, kteří byli při tvorbě knihy nápomocni. Na prvním místě jeto vedení Moravského zemského muzea, jež umožnilo knihu v jejím nemalém rozsahu vydat. Náš vřelýdík náleží Johnu Collisovi za revizi většiny anglických textů, Pavle a Wolfgangovi Enderovým za revizitextů německých a Vratislavu Janákovi za pomoc s texty polskými. Především však děkujeme všem, kteřísvým příspěvkem do publikace vyjádřili úctu památce Miloše Čižmáře.


12

?????????????

Za Milošem Čižmářem(17. 12. 1945 – 31. 7. 2012)

Jsou tragédie, které postihnou jedince, rodinu, širší okruh přátel a známých, jsou však i tragédie, kterépostihnou kteroukoliv vyšší strukturu, např. celý vědní obor. K tomuto posledně jmenovanému pří-padu nesporně patří předčasné úmrtí moravského archeologa docenta PhDr. Miloše Čižmáře, CSc.Moravská a česká archeologie a evropská keltologie v něm ztratily mimořádnou osobnost, vynikajícínejen tvůrčími vědeckými schopnostmi, nýbrž také organizačním a manažerským talentem.

Poznal jsem Miloše Čižmáře roku 1964 při zkouškách na studium prehistorie v posluchárně tehdejšíkatedry prehistorie na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, kde jsem dělalpřísedícího vedoucímu katedry profesoru Františku Kalouskovi. Byli tam tehdy dva uchazeči, kteřívyčnívali nad ostatní: on a Stanislav Stuchlík. Oba měli již za sebou první terénní zkušenosti. Milošse prokázal maturitní prací z dějepisu, jejímž tématem bylo hradisko Réna u Ivančic, které léta na-vštěvoval a zkoumal. Oba adepti byli velmi překvapeni, když se dověděli – a to jim bylo sděleno ví-ceméně žertem −, že vlastně konali nezákonné „pirátské“ výkopy… Nicméně oba byli přijati a od tédoby se stali nerozlučnými kamarády a spolupracovníky. Stanislav Stuchlík vzpomíná, jak pět rokůspolu studovali, společně se učili na zkoušky, navštěvovali muzea, přednášky a divadla nebo chodilina pivo. Jak později strávili mnoho času při práci v brněnském Archeologickém ústavu ČSAV, při re-dakčních pracích při přípravách svazků Pravěku, na různých zájezdech či jiných setkáních ve dvounebo i s rodinami a přáteli.

Sledujme však nyní život Miloše Čižmáře od začátku. Narodil se v Brně, v rodinném prostředí, kterésilně podporovalo jeho zájem o historii. Jeho dědeček byl zaníceným vlastivědným pracovníkem a výraznoupostavou národopisného bádání na východní Moravě a na přilehlém slovenském pomezí; v této aktivitěpokračoval i Milošův otec, což nemohlo chlapce neovlivnit. Již na prvním stupni základní školy chodilna výlety po archeologických lokalitách, hlavně na právě zkoumané hradiště Staré Zámky u Líšně, kdes nadšením sbíral střepy slovanské keramiky na haldách vykopané hlíny. Na gymnáziu se rozhodl prostudium archeologie. Podvakrát pracoval o prázdninách jako brigádník na výzkumech v Mikulčicích.Dále ho zaujalo hradisko Réna u Ivančic; souhrn poznatků o Réně vtělil i do své maturitní práce.

Studium prehistorie absolvoval na brněnské Filosofické fakultě tehdejší Univerzity Jana EvangelistyPurkyně v bouřlivých letech 1964-1969 a ukončil obhajobou diplomové práce Laténská pohřebiště naMoravě I-III (Brno 1969). Následně získal roku 1972 titul PhDr. Roku 1983 obhájil kandidátskou di-sertaci Pozdně laténské osídlení Závisti a obdržel vědeckou hodnost CSc. V roce 2000 se na Filozofickéfakultě MU v Brně habilitoval spisem Osídlení Lysické sníženiny v době laténské I-II (Brno 1999) a získalvědecko-pedagogickou hodnost docenta pravěké archeologie. V letech 1985-1990 zastával funkci vě-deckého tajemníka brněnského Archeologického ústavu ČSAV.

Po dokončení studia prehistorie v roce 1969 nastoupil na místo archeologa v Okresním muzeu v Pro-stějově, odkud přešel roku 1973 do Archeologického ústavu ČSAV v Praze. Již za prostějovského pů-sobení se intenzivně zajímal o proslulé keltské oppidum Staré Hradisko u Okluk. Stejně přitažlivé proněho bylo keltské hradisko Závist u Prahy, jehož výzkumu se za pražského pobytu aktivně zúčastnil.V roce 1977 přešel do Archeologického ústavu ČSAV v Brně, kde působil až do reformy ústavů Aka-demie věd. Jeho působení v uvedených letech bylo bohatě naplněno terénními aktivitami. Do roku1983 se intenzivně podílel na zabezpečování rozsáhlých záchranných výzkumů na stavbě vodního dílaNové Mlýny na Břeclavsku a na trase dálnice Brno – Holubice. V letech 1983-1993 vedl každoročněsystematické výzkumy oppida Staré Hradisko a v letech 1983-1988 kromě toho výzkumy hradiska lidupúchovské kultury Jičina-Požaha. Dále v těch letech realizoval kompletní odkryv keltského sídlištěv Bořitově. Drobnější záchranné a preventivní terénní akce snad již není nutno připomínat.


13

?????????????????????????????

Po delimitaci ústavů Akademie věd ČR v roce 1993 se aktivně podílel na vzniku a budování Ústavuarcheologické památkové péče (ÚAPP) v Brně (s působností na jižní a částečně i střední Moravě),jehož se stal ředitelem. V poměrně krátké době se mu – s pomocí spolupracovníků, jmenovitě blíz-kého přítele Ing. Miroslava Bálka – podařilo vybudovat dobře fungující a prosperující instituci no-vého typu, která je dodnes považována za nejlepší svého druhu v ČR a bývá dávána za příkladúspěšného manažeringu; dnes má brněnské ústředí ÚAPP detašovaná pracoviště v Prostějově, Vyškově,Zlíně a Znojmě. Prevence a ochrana archeologických nalezišť měla být hlavním a vlastně jedinýmposláním ÚAPP, ale z Čižmářovy iniciativy se jeho ústav stal rovněž vědeckým pracovištěm s vlast-ními výzkumnými programy a publikační výstupy. Čižmářův ústav se ujal vydávání nové řady Pra-věku, Supplement Pravěku a knižnice Postavy moravské archeologie. Ve zmíněných Supplementechvyšla řada velmi cenných materiálů s vědeckým doprovodem. Vedle toho vyšla z „jeho dílny“ neboz pera jeho ženy či spolupracovníků řada dalších monografií. Docent Čižmář pravidelně přednášelarcheologická témata (kromě laténu zejména o moravských hradiscích) na Ústavu archeologiea muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a na Ústavu archeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, a na obou učilištích vedl, konzultoval, oponovalatd. řadu magisterských diplomových a disertačních (PhD) prací. Dokonce předpokládal, že po předánísvé ředitelské funkce v ÚAPP by věnoval mnohem více času pedagogické dráze v Opavě.

I přes rozsáhlou terénní, organizační a manažerskou činnost nepřestával Miloš Čižmář vědecky pra-covat. V letech 1991-1993 byl řešitelem projektu GAČR Závěr keltského osídlení na Moravě a v letech1992-1993 spoluřešitelem mezinárodního německo-českého výzkumného plánu Das prehistorischeund keltische Gold. Byl také řešitelem čtyř projektů Ministerstva kultury ČR, zaměřených na evidencia dokumentaci hradisek a mohylových pohřebišť na moravském území. Postupně získal tři grantyGAČR na dokumentaci nálezů a nedestruktivní prospekci nově objeveného mocenského a výrobníhocentra doby laténské u Němčic nad Hanou. S řešením uvedených projektů, i mimo ně, souvisí Čižmá-řova rozsáhlá publikační činnost. Kapitolou o době laténské se podílel na vydání Pravěkých dějin Mo-ravy (1993), monograficky vypublikoval Laténské sídliště v Bořitově (2003). Výsledkem dlouhodobéhozájmu a mravenčí heuristické a dokumentační práce je jeho Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku(2004), doplněná výbornými leteckými snímky Miroslava Bálka. V našich i zahraničních odbornýchčasopisech zveřejnil vice než 200 studií, statí a zpráv.1

Miloš Čižmář se během své vědecké dráhy aktivně zúčastnil mnoha mezinárodních vědeckých kon-ferencí a symposií, jmenovitě v Německu, Rakousku, Francii, Polsku, Slovensku aj. Byl iniciátoremkaždoročních pracovních setkání našich a slovenských badatelů o době laténské, přičemž také tři z nichna Moravě i organizoval. Byl dále hlavním organizátorem mnohaletých pravidelných konferencí o zá-chranných výzkumech na Moravě a ve Slezsku, které pod záštitou Moravského archeologického klubupořádal až do roku 2006 jeho ústav ve spolupráci s Moravským zemským muzeem. Roku 2002 bylzvolen dopisujícím členem Německého archeologického ústavu, byl členem Českého archeologickéhokomitétu a Rady Archeologického ústavu AV ČR v Praze. Byl výkonným redaktorem a editorem novéřady moravského časopisu Pravěk (dosud 20 ročníků), jeho Supplement (dosud 26 svazků) a spolu-tvůrcem a spolueditorem řady Postavy moravské archeologie (dosud 4 svazky). Po 11 let byl členemredakční rady Památek archeologických. Z jeho iniciativy a jeho přičiněním vydal brněnský ÚAPP jiždva reprezentační svazky přehledů terénních výzkumů ústavu: Výzkumy – Ausgrabungen 1994-1998a 1999-2004. O pečlivé správě a řízení brněnského ÚAPP svědčí rovněž pravidelné Výroční zprávyÚAPP v Brně, vycházející ve velmi vkusném provedení od roku 1997.


14

?????????????

Nakonec je třeba vyzvednout i Čižmářovy osobnostní vlastnosti. Byl skromný, nikdy se nevyvyšovalnad své spolupracovníky, s nimiž si zásadně tykal, měl přátelský vztah k lidem, zejména ke studentům,jimž byl ochoten kdykoliv poradit a pomoci, často i poskytnutím materiálu k seminárním či diplo-movým pracím. Dovedl však i zakročit, pokud se setkal s jedincem či skupinou lidí nečistých záměrů.

To všechno až po náhlé osudové Milošovo onemocnění v létě roku 2011, o němž kromě rodiny věděldlouho opět jen Standa Stuchlík. Miloš a jeho rodina se totiž o jeho začínající leukemii nikde nešířili;nechtěli, aby postižený byl vyrušován třebas i upřímně míněnou účastí a utěšováním. Miloš vědělo svém beznadějném stavu, a proto chtěl ve zbývajících měsících života jednak co nejvíce užít společ-nosti manželky, dětí a vnoučat, jednak dokončit co nejvíce rozdělaných studií a článků, kterých bylo– vzhledem k jeho širokým zájmům – velké množství. Je příznačné, že v té době si nepřál útěšné ná-vštěvy kolegů či žáků, avšak opět s výjimkou Stuchlíka. Na pracoviště v brněnském Ústavu archeolo-gické památkové péče chodil pravidelně také v sobotu a mnohdy i v neděli, aby stihl dokončit co nejvícez naplánovaných projektů. To trvalo i v době pokročilé nemoci, kdy jej do kanceláře vozila jeho paníJana autem… Z rozepsaných prací se mu podařilo řadu uzavřít, několik jich bohužel zůstalo nedo-končeno. Při jedné z posledních návštěv řekl Stuchlíkovi, že studii o laténských hrobech z mohylníkuv Boroticích, kterou společně plánovali, bude muset dopsat s jeho ženou Janou.

Pozemská pouť Miloše Čižmáře se uzavřela 31. července 2012 ve věku nedožitých 67 let.Na přání zesnulého se poslední rozloučení konalo v úzkém rodinném kruhu. Na smutečním parte

čteme motto: „Netruchleme, že jsme ho ztratili, nýbrž buďme vděčni, že jsme ho měli…“Miloš Čižmář po sobě zanechal významné vědecké a organizační dílo trvalé hodnoty, jímž se ne-

smazatelně vepsal do dějin vědy. Dílo, i když vlastně fragmentární, je to neobyčejné; bude jej součas-ným i budoucím generacím připomínat trvale. Navazovat na ně budou další a další archeologové.Obec archeologická zachová památku Miloše Čižmáře v trvalé paměti.

Vladimír Podborský

1 Bibliografie do roku 2005: Pravěk N. Ř. 16, 2006, 7-13 (sestavil Stanislav Stuchlík) Bibliografie do roku 2012: Pravěk N. Ř. 20, 2012, 7-9 (sestavila Kateřina Geislerová)


ABSTRACT More than 250 beads were found at the Migration Period cemetery of the first half of the 6thcentury AD from Holubice in Moravia, investigated in 1979–80. The article presents the resultsof a chemical analysis (SEM-EDS) of twenty samples of glass from this collection. The majorityof samples are natron glass; two beads were made of rare lead oxide – silica glass, and one beadwas made of a heterogeneous material, perhaps the result of recycling. With the exception of thelast three cases, the beads from Holubice have counterparts in Merovingian glass collections inwestern and central Europe. This analysis of Migration Period glass beads is the first of its kindconducted in Moravia.

KEY WORDS glass beads, chemical analysis, Merovingian period, Moravia

The Migration Period cemetery in Holubice in the Vyškov district (Fig. 1) was discovered during motorwayconstruction and it was subsequently investigated by M. Čižmář, K. Geislerová and I. Rakovský (ÚAPP – Instituteof Archaeological Heritage, Brno). The cemetery was probably recorded in its entirety. The finds are held at theMoravian Museum in Brno under acc. no. 1/90. The results of the excavation with complete documentationwere published by M. Čižmář (ČIŽMÁŘ 2011).

This contribution addresses the typological and chemical characteristics of the glass beads from Holubice. Fora variety of reasons, especially time constraints, the evaluation of glass could not be included in the publicationof finds from the cemetery. However, as the analysis produced significant results and Miloš Čižmář was very in-terested in their release, the findings are published here.

The cemetery in Holubice is situated on the northeastern edge of the known distribution of Langobardsites in Moravia (TEJRAL 2005, Abb. 9; 2011, Abb. 1), and the 107 graves make it one of the largest burialareas of the Migration Period in the Middle-Danube area. J. Tejral classified the Holubice cemetery underthe Middle-Danube Phase 4, with an absolute date in the range of 510/20 – 540/550 AD. The latest gravescould possibly belong to Phase 5, i.e. to the years 540-560 AD, and the beginnings of the cemetery to the pe-riod prior to 500 AD. Based on its duration, the cemetery could have served three generations. The cemeteryis one of the eponymous sites of Langobard cemeteries of the Holubice-Lužice type in the Northern Danuberegion.

Necklaces of glass (and amber) beads were relatively common grave goods in female burials at the Holubicecemetery. More than 250 glass beads were found in 26 graves at the site (due to fragmentation, the original num-ber of beads could not be precisely reconstructed). The largest number of glass beads comes from grave 60(31 beads), graves 41 and 107 (25 beads each), while additional twelve graves contained between ten and eighteenbeads. The assortment includes small rounded, ring-shaped, globular, barrel-shaped or cylindrical beads, some-times also ribbed (melon) beads and faceted forms, and exceptionally large annular beads and small segmentedbeads. Based on colour (macroscopically assessed), the glass was mostly monochrome yellow (more than 90beads) and red (more than 70 beads), in rare cases black (probably violet), dark violet, blue, white, green andcolourless with a yellowish or brownish tint (only in the case of segmented beads). Occurring in exceptionalcases were polychrome beads decorated with a wavy line, crossed wavy lines, irregular lines or spots, and mille-fiori beads (graves 86 and 93, five beads altogether).

815

ARCHEOMETRIE

Merovingian glass beads from Holubice in Moravia: a chemical and technological viewSkleněné korálky doby stěhování národů z Holubic na Moravě: chemie a technologie

Natalie Venclová – Václav Hulínský – Šárka Jonášová

venclova_Sestava 1 13.1.2015 11:11 Stránka 815

Noteworthy among other glass artefacts are a fragment of a blue La Tène finger ring from grave 103 (cf. ČIŽMÁŘ2011, 143 with refs.) and small fragments of undiagnostic Merovingian green glass vessels from graves 36 and 103.

Beads were selected for chemical analyses to ensure that typologically distinct specimens and various colours andglass quality were represented. Nineteen beads were analysed: the matrix glass of seventeen beads, and the compo-nents of different colours in the case of the two millefiori beads. Hence, the total number of samples was twenty.

816


Fig. 1. Holubice (Vyškov district),Moravia, Czech Republic. Obr. 1. Holubice (okr. Vyškov).

List of analysed samples A standard description of the beads, their dimensions (diameter or length) and information regarding the find con-texts are available in the catalogue of finds from the Holubice cemetery (ČIŽMÁŘ 2011, 166–224). However, thecatalogue descriptions of certain beads, including their colours, need not be entirely precise. Figure numbers referto the tables in the catalogue. Sample numbers correspond to the numbering in the VITREA database of glass analyses(http://www.arup.cas.cz/VITREA/index.htm; VENCLOVÁ ET AL. 2010). Sampled beads are shown in Fig. 2.

713 Barrel-shaped wound bead, opaque red matrix decorated with opaque yellow wavy line. Grave 6. Tab. 8: 6/3.714 Cylindrical wound bead, non-homogeneous opaque white matrix (with a greenish tint) decorated with crossed wavy

lines of a translucent light blue glass. Grave 6. Tab. 8: 6/2.715 Irregularly globular wound bead (fragment), opaque red matrix. Grave 39. Tab. 14: 39/4.716 Flattened globular wound bead (fragment), opaque yellow matrix. Grave 39. Tab. 14: 39/11.717 Annular wound (?) bead (fragment), translucent dark violet matrix decorated with opaque white wavy line, which

has mostly fallen out. Grave 41. Tab. 14: 41/22.718 Annular wound (?) bead (fragment), translucent dark violet matrix decorated with opaque white wavy line, which

has mostly fallen out. Grave 41. Tab. 14: 41/23.719 Flattened globular wound bead (fragment), opaque red matrix. Grave 60. Tab. 18: 60/16.720 Barrel-shaped drawn bead (fragment) with partly preserved collar (neck) at the edges of the perforation, or one seg-

ment of a segmented bead; layered glass, perhaps with inner foil – yellow colour visible through the translucent iri-descent colourless glass. Grave 60. Tab. 18: 60/35.

721 Rounded wound bead, translucent dark blue matrix. Grave 60. Tab. 18: 60/41.722 Barrel-shaped drawn bead with collar (neck) on both ends, or one segment of a segmented bead; layered glass, perhaps

with inner foil - yellow colour visible through the translucent colourless (slightly brownish) glass. Strong iridescence.Grave 60. Tab. 18: 60/37.

723 Cylindrical mosaic (millefiori) bead: light green quartrefoils fringed by yellow in translucent dark blue (to violet)fields; opaque red bands at the bead ends. Red glass analysed. Grave 86. Tab. 22: 86/15.


817

Merovingian glass beads from Holubice in Moravia: a chemical and technological view

Fig. 2. Holubice (Vyškov district), Merovingian cemetery. Analysed beads. Photo: Š. Jonášová.Obr. 2. Holubice (okr. Vyškov). Pohřebiště doby stěhování národů. Analyzované korálky. Foto: Š. Jonášová.

724 Rounded wound bead, translucent light grass-green matrix. Grave 86. Tab. 22: 86/12.725 Rounded wound bead, translucent dark green-blue matrix. Grave 86. Tab. 22: 86/13.726 Globular wound bead, opaque dark violet (visually black) matrix. Grave 93. Tab. 22: 93/8. 727 Cylindrical mosaic (millefiori) bead (fragment): light green quartrefoils fringed by yellow or opaque red in translucent

dark blue (to violet) fields; opaque red bands at the bead ends. Red glass analysed. Grave 93. Tab. 22: 93/9.729 Same bead. Dark blue glass analysed.730 Ribbed (melon) wound bead, translucent light green matrix. Grave 95. Tab. 23: 95/30.731 Rounded wound bead, opaque non-homogeneous white matrix. Grave 95. Tab. 23: 95/9.732 Rounded wound bead (fragment), opaque yellow matrix. Grave 95. Tab. 23: 95/25.733 Rounded wound bead, opaque non-homogeneous yellow matrix. Grave 105. Tab. 28: 105/14.


Typological and chronological characteristics of sampled beads Small rounded or barrel-shaped to globular beads made of opaque glass in yellow (samples 716, 732, 733), redto brownish-red (samples 715 and 719) or white (sample 731) are regular components of necklaces dating, atthe latest, from the Late Roman Iron Age up to the Early Middle Ages, and occur in great numbers (e.g. TEM-PELMANN-MACZYŃSKA 1985; SASSE – THEUNE 1996, 225, type 16; SASSE 2001, 31, type F1bc; SIEG-MANN 2003, 278, type PE1.3.03-06).

Occurring concurrently are formally similar beads made of translucent glass of dark blue (sample 721), darkviolet, which can also visually appear as black (sample 726) and in shades of green to green-blue (samples 724and 725).

Relatively large ribbed (melon) beads made of translucent green glass (sample 730) occur regularly in thefirst half of the sixth century AD, typically in shades of yellow and yellowish-green (BEILHARZ 2011, 54), and are not unusual even later (SASSE 2001, 35, type 9a; REICH 2002, 255; SIEGMANN 2003, 292, typePE1.3.11-41).

Drawn segmented beads (Mehrfachperlen) made of translucent, iridescent, colourless glass (samples 720, 722),either with metal foil (Überfangperlen) or without, represent a characteristic type (SASSE – THEUNE 1996, 225,type 5; SIEGMANN 2003, 317-319, type PE2.3.1). They are found throughout the whole of Europe at the latestby the Merovingian period and continue into the Early Middle Ages, until the twelfth century. They have beenrecorded in Bohemia and Moravia primarily between the eighth and tenth centuries, when, though, they weretypically made of soda ash glass (ČERNÁ – HULÍNSKÝ – GEDEON 2001). A similar composition is also typicalfor segmented beads from Prague Castle from the eleventh and twelfth centuries (ČERNÁ ET AL. 2005, 344,347). Beads from the pre-Great Moravian period (seventh and eighth centuries AD) can contain a higher amount(up to 5%) of PbO, as Slovak finds have shown (STAŠŠÍKOVÁ-ŠTUKOVSKÁ – PLŠKO 1997, Tab. 4). The issueof manufacturing techniques and distinguishing the existence or absence of metal foils in segmented beads,which were probably imported to Europe, was summarised by A. PÖCHE (2005, 54-56) while processing glassbeads from the eighth and ninth centuries from Gross Strömkendorf in Mecklenburg, and also by M. SIEG-MANN (2006, 951-955) during the evaluation of a large collection of beads dating to the period between thefourth and ninth centuries from two cemeteries in Lower Saxony.

The period assortment includes round red (often described as brownish-red or brown) beads with yellow wavyline (sample 713; SASSE 2001, 39, ornament V10:2) and cylindrical beads with crossed wavy line in various colourvariations (sample 714; SASSE – THEUNE 1996, 226-227, type 40; SIEGMANN 2003, 309, type PE1.4.2.3-04).

Somewhat less frequent are dark ring-shaped beads with white wavy line, which are represented in the Holubicecollection by two translucent dark violet beads (samples 717 and 718; SASSE 2001, 39, ornament V10; MÜLLERET AL. 2010, 236, 240, type p35). Formally similar beads are sometimes described in the literature as black(KOCH 1977, 205, bead group 27.11, 12, 17, 18).

The most noteworthy among polychrome beads is undoubtedly a long cylindrical millefiori bead com-posed of quatrefoil segments in a combination of light yellow – light green or opaque red – light green ina dark blue field and with opaque red bands on both bead ends (two beads analysed – samples 723, 727,729). Beads with alternating quatrefoils and red-white eyes also occurred in Holubice (ČIŽMÁŘ 2011, Tab.22: 16, 17). Variants of this type, more often polyhydredal than cylindrical, are common grave goods (typ-ically as single beads) at Merovingian cemeteries (e.g. KOCH 1977, 217-218, groups M59-62; KOCH 1997,groups M87-90; SASSE 2001, 37, 41-42, ornament V23; SIEGMANN 2003, 326-327, type PE3.3-01-02).Long beads with red bands appear relatively early, for example, at the cemetery in Schretzheim, where theymost frequently occur in Phase 3 (565-600 AD) and later (VOLKMANN – THEUNE 2001, 531, 533, Abb.4, 5). This finding also supports the classification of the Holubice grave 86 with four cylindrical millefioribeads among the latest at the cemetery, i.e. to the period around or shortly after the middle of the 6th centuryAD (ČIŽMÁŘ 2011, 150-51). A leaf or quatrefoil motif is a typical pattern on millefiori glass and was usedfor beads from the Roman Iron Age through the Merovingian period and up to the Carolingian period(VOLKMANN – THEUNE 2001; SIEGMANN 2006, 1032, Abb. 425), i.e. up until the seventh and eighthcenturies.

Millefiori beads as well as the majority of types of beads represented at Holubice were manufactured and wornover a long period of time – up to the seventh and eighth centuries and beyond. The colours of the beads do notdiffer greatly from those typically used in Merovingian glass (BUCHTA-HOLM – HOFFMANN – SASSE 1992).

Noteworthy from a technical perspective is a black layer inside the perforation appearing on the majority ofbeads (Fig. 3). The black coating varies from a solid layer to mere traces, and on some beads it is also partiallycovered or mixed with grains of sand. The black colouring is interpreted as the result of oxidation of the ironrod covered by sand on which the bead was wound; iron in the form of Fe3O4 as well as grains of sand got intothe perforation (MÜLLER ET AL. 2010, 242). The conical perforation (e.g. on beads 715 and 719) testifies tothe fact that the rod was tapered on one end. Millefiori beads sometimes show a few grains of sand at the edgesof the perforation.

818



Chemical analysisThe SEM-EDS analysis was conducted in the Laboratory of the Department of Glass and Ceramics at the Instituteof Technology in Prague. The Hitachi S4700 scanning emission microscope was equipped with a Thermo Scienti -fic UltraDry EDS Detector, model 4457G-IUES-SU. The analysis was performed on polished areas of c. 0.5–1 mm2

prepared on selected points of the analysed object (description of the method: ČERNÁ – HULÍNSKÝ –GEDEON 2001) so as to remove the corrosion layer from the surface and to precisely define the geometric con-ditions of the micro-analysis, including the take-off angle of the spectrometer and the correct angle with theelectron beam. The analytical spectra were measured on at least three places, and they were collected for 200seconds. The accelerating voltage was 15kV, the beam current of primary electrons 8×10-10 A. The quantificationof the measured spectra obtained by scanning an area of usually 10×10 microns (depending on the magnificationused) was performed by a ZAF iterative program using the Corning Glass B reference glass standard providedby R. Brill from the Corning Museum of Glass. The analyses are quantitative, with approximately 5% relativeaccuracy for each element. An exception is the accuracy of the Sb measurement using the EDS spectrometer,which is low because of the overlaps between SbLα and CaKα excitation lines.

The samples can be divided into glasses that are a) translucent – clear, b) translucent – relatively clear con-taining inclusions and unfused particles, and c) opaque and very heterogeneous. The amount of MgO did notexceed (or only slightly exceeded) 1 wt% in all of the opaque glasses and in the majority of translucent glasses(with the single exception of violet – visually black – sample 726, see below); likewise, the K2O content did notexceed 1.5 wt% (or 1.56 wt% in sample 727). It is therefore possible to assume that soda-lime natron glass wasmostly used (cf. MATTHES ET AL. 2004) and that powdered pigments were added (in the case of opaque glass)depending on the desired colour. However, samples 717 and 718 are lead oxide – silica glasses, and sample 726,which was made of an inhomogeneous material, is the only one of its kind.

Opaque yellow glass. Yellow beads are represented by samples 716, 732 and 733, all of which contain Sn andPb. The yellow colour is created by PbSnO3, which also serves as an opacifier. It is clear from Fig. 4 that this

819


Fig. 3. Holubice (Vyškov district), Merovingian cemetery. Black and sandy layer visible in the perforation of wound beads. Photo:Š. Jonášová. Obr. 3. Holubice (okr. Vyškov). Pohřebiště doby stěhování národů. Černá a písčitá vrstva v otvoru navíjených korálů. Foto: Š. Jo-nášová.


820


involves a vitreous crystalline material composed of submicron particles. In addition to these submicron particles,much larger crystals of PbSnO3 can also be observed in the yellow glass (Fig. 5). In agreement with HECK ANDHOFFMANN (2000), it is therefore possible to assume that the PbSnO3 pigment was manufactured separatelyand later added to the natron glass. The PbSnO3 was made by heating a mixture of PbO and SnO2 in the presenceof SiO2 to a temperature range of 700-900 0C in the air. The production of yellow pigment was documented inSchleitheim, Switzerland in the middle of the 7th century (HECK – REHREN – HOFFMANN 2003). Antimonywas not found, which is in agreement with the switch to tin-based opacifiers during the 4th century AD (TITE –PRADELL – SHORTLAND 2008).

The yellow glass is distinctly inhomogeneous and smudgy, and the dispersion of concentrations of individualelements is great, as is commonly stated in archaeometric literature for these types of beads. The average com-position of yellow samples 716, 732 and 733 measured on the polished areas is listed in Table 1. They appear tohave a relatively good consistency, for example, with the composition of yellow beads produced in Maastricht inthe Merovingian period (late sixth century to early seventh century) or in the Early Middle Ages according tocentral European periodisation (SABLEROLLES – HENDERSON – DIJKMAN 1997). Similar agreement is seenin the yellow glass analysed by Henderson from early Christian Ireland, i.e. from the period of c. 600–1000 AD(HENDERSON 2000) and among beads from Wijnaldum in the Netherlands from 550–850 AD (HENDERSON

Fig. 5. Sample 733. The development ofa relatively large PbSnO3 crystal in theyellow material. Com position of the sur-rounding material: see Table 1. Thecomposition of the analysed area (in thesquare) is PbSnO3 with Al2O3 (3 wt%)and SiO2 (9.32 wt%); thus, the correctcomposition of the crystal is probablyPb(SnSi)O3. Obr. 5. Vzorek 733. Vývoj poměrně vel-kého krystalku PbSnO3 ve žluté hmotě.Složení okolní hmoty: viz tab. 1. Analy-zovaná oblast (ve čtver ci) odpovídásvým složením cínanu olovnatému sezvýšeným obsahem Al2O3 (3%hm.) aSiO2 (9,32%hm.), takže správné složeníkrystalku je spíše Pb(SnSi)O3.

Fig. 4. Sample 733. High magnificationreveals that the material of the yellowbead is composed of submicron crystalsof PbSnO3. The glass phase is practicallyinvisible on a larger area. Obr. 4. Vzorek 733. Velké zvětšení uka-zuje, že materiál žlutých korálů seskládá ze submikronových krystalkůPbSnO3. Skelná fáze ve větší ploše jeprakticky neviditelná.


1999). An analysis of finds of the Merovingian period from Germany (HECK – HOFFMANN 2000) providedsomewhat higher PbO values and lower SiO2 values.

Opaque red glass. Red or brownish-red glass is represented by samples 713, 715 and 719 (matrix of mono-chrome beads or those with wavy line decoration), more bright red glass by samples 723 and 727 (the end bandsof millefiori beads). The material is again opaque natron soda-lime glass. The PbO content in red glass is lower(up to four or five times) than in yellow glass. The typical structure of the vitreous crystalline material of redbeads is shown in Fig. 6.

The composition of the red beads is altogether consistent with the results of other analyses (SABLEROLLES –HENDERSON – DIJKMAN 1997; “brown” glass in HECK – HOFFMANN 2000); however, as the glass is inho-mogeneous with numerous inclusions, individual measurements differ significantly between beads and eventheir parts. The analyses of the Holubice samples showed a somewhat lower content of Na2O, which could havepartially leached out of the glass. The high level of Al2O3, especially in sample 719, is surprising. The Fe2O3 con-tent is also substantial, since iron could have served as a reducing agent for copper, as described by HECK –HOFFMANN (2000). A high Pb content makes glass glossy, gives it a brighter colour and makes it easier to meltand work. The Zn found in three red beads could come from bronze or perhaps brass, as could Cu or Cu2O –the sources of the main colouring component. SnO2 (Fig. 7; 8), which appears in greater amounts in millefioribeads, could come from bronze or could also be added as an opacifier. While the opaque red glass of the terminalbands of millefiori beads (samples 723 and 727) can be classified as standard homogeneous glass of good quality,with lower Fe2O3 content, the red glass of the other beads is of lower quality – inhomogeneous, smudgy andwith inclusions. MATTHES ET AL. (2004, 144) also confirmed a lower Fe2O3 content and a higher ZnO contentin the red glass of millefiori beads compared to standard red beads. This difference is attributed to the fact thatmillefiori beads were not made in Merovingian workshops (VOLKMANN – THEUNE 2001, 528).

Opaque white glass. Bead 714 was made of heterogeneous whitish glass with a greenish tint – natron soda-lime glass coloured with Cu and Fe. Opacifiers are not heavily represented, and the PbO content is low. Sample731, a bead made of inhomogeneous opaque white glass, represents virtually the same natron glass as that ofbead 714. WEDEPOHL (2003, 5-7, Tab. 19A) lists a glass of this composition in vessels from Gellep and Fa -versham. Beads made of this type of glass are relatively rare. Glasses from more recent finds and other sites mayhave a similar composition (e.g. window glass: SABLEROLLES – HENDERSON – DIJKMANN 1997, 310, Tab.2; HENDERSON 1999, 290, Tab. 2, samples 4, 5, 6).

821


Sample Glass

colour Na2O MgO Al2O3 SiO2 SO3 Cl K2O CaO TiO2 MnO Fe2O3 CuO ZnO SnO2 PbO P2O5 713 red 13,52 0,87 2,75 59,37 nd nd 0,93 5,74 0,16 0,92 7,04 3,71 nd 0,78 5,21 nd

714 white 17,91 0,66 2,61 69,80 0,37 1,06 0,57 6,06 0,17 0,26 0,63 0,14 nd 0,14 0,08 nd

715 red 5,56 0,02 2,70 56,28 nd nd 1,50 9,37 0,51 1,61 8,00 6,45 nd 1,12 6,88 nd

716 yellow 13,58 1,13 3,20 47,58 nd 0,69 0,63 5,25 nd 1,00 0,88 0,16 nd 2,46 24,30 nd

717 violet 0,22 0,27 5,79 37,44 nd nd 1,36 0,26 0,40 1,79 6,86 0,19 nd 0,32 45,10 nd

718 violet 0,25 0,32 6,22 34,96 nd nd 1,19 0,38 0,38 2,03 6,73 0,21 nd nd 47,39 nd

719 red 8,21 0,12 5,64 61,43 nd 0,35 0,68 4,39 0,11 1,39 5,04 1,50 0,35 1,64 7,06 nd

720 colourless 10,19 0,42 3,11 49,43 nd 0,89 0,82 8,02 0,27 0,86 4,23 nd nd 1,16 21,61 nd

721 blue 12,96 0,51 2,59 68,98 nd 0,80 0,91 10,15 0,16 0,85 1,56 0,45 nd 0,20 0,69 nd

722 colourless 16,48 1,05 2,93 65,46 nd 0,93 0,94 8,56 0,27 1,92 0,99 nd nd 0,16 0,34 nd

723 red 10,40 0,86 3,04 59,19 nd 0,78 1,12 8,04 0,17 1,15 2,34 1,99 2,07 3,11 5,74 nd

724 green 12,68 0,85 3,32 55,52 nd 0,82 0,80 5,59 0,14 0,59 0,87 1,24 nd 0,53 17,19 nd

725 green 17,05 0,89 2,94 63,17 nd 0,91 0,71 6,01 0,20 0,99 1,19 3,17 nd 0,60 2,33 nd

726 violet 0,19 2,03 20,89 35,32 nd 0,04 0,06 1,40 nd 1,96 38,48 nd nd nd nd nd

727 red 10,83 1,07 3,04 58,80 nd 0,76 1,27 7,88 0,19 1,17 2,29 1,85 1,96 3,06 5,45 0,37

729 blue 10,70 0,82 6,01 46,85 nd 0,62 1,01 4,20 0,21 0,99 4,71 1,38 nd 1,59 20,96 nd

730 green 15,74 0,95 2,57 66,26 0,32 0,84 0,86 8,22 0,16 1,54 1,48 nd nd nd nd nd

731 white 17,11 0,90 2,60 67,52 0,56 0,99 0,72 6,65 0,16 0,92 0,88 nd nd 0,21 0,50 0,13

732 yellow 11,44 0,81 2,44 46,18 nd 0,73 0,58 5,05 nd 0,75 0,79 nd nd 3,34 27,90 nd

733 yellow 9,95 0,88 3,54 54,09 nd 0,81 0,77 5,58 0,26 1,35 1,39 nd 0,22 1,64 19,36 nd

Table 1. SEM-EDS microanalysis of Merovingian glass from Holubice (Vyškov district). Contents in wt%, average values. CoO,Sb2O3: not detected, not included in the table; nd: not detected. Tab. 1. Mikroanalýza SEM-EDS skel doby stěhování národů z Holubic (okr. Vyškov). Obsah v %hm., průměr hodnot. CoO,Sb2O3: nedetekováno, v tabulce neuvedeno. nd: nedetekováno.


822


Fig. 7. Sample 727. The photo showsgrains of SnO2 added to the molten glassof the red bead, suggesting the use ofbronze as the source of Cu. Obr. 7. Vzorek 727. Na snímku jsouzobrazena zrna SnO2 přidaná do sklo-viny červených korálků, která mohousvědčit o použití bronzu jako zdroje Cu.

Fig. 6. Sample 727. Under heavy magni-fication, the structure of the opaque redglass reveals submicron particles of Cuor CuO, which give the material the co-lour of red sealing wax. Obr. 6. Vzorek 727. Struktura červenéhoopakního korálku ukazuje při velkémzvětšení submikronové částice Cu neboCuO, které dávají hmotě červenoubarvu pečetního vosku.

Fig. 8. Sample 719. Dendrites of thecrystalline phase in red glass. This pro-bably involves SnO2 or PbSnO3 createdby the secondary crystallisation of themolten glass. Obr. 8. Vzorek 719. Dendrity krystalickéfáze v červeném skle. Jde pravděpodobněo SnO2 nebo PbSnO3 vzniklé sekun-dární krystalizací skloviny.


823


Translucent green glass. Green or green-blue glass of various tints is represented by samples 724, 725 and 730.This glass is much more homogeneous than that of the preceding beads. Beads formally similar to samples 724and 725, yellowish- or bluish-green, are also described elsewhere (e.g. HENDERSON 1999, 290–291, Table 2).The soda-lime glass has various amounts of added PbO and is coloured by divalent Cu ions. The colour is nat-urally also influenced by ions of iron, lead and manganese. The Sn content corresponds to the occurrence ofSnO2 particles, which act as an opacifier. It is difficult to decide whether the Sn was added separately or comesfrom bronze together with Cu. The PbO content also varies significantly. Bead 724 contained approximately17% PbO, while the content of the same compound in bead 725 is only 2.33%.

The translucent light green glass of sample 730 (ribbed bead) corresponds to natron glass of the Merovingianperiod without lead and with a higher Fe and Mn content (HENDERSON 1999, 290, Tab. 2, sample 7). Comparedto samples 724 and 725, it has more iron and does not contain Cu, which could, according to WEDEPOHL(2003, 65, Tab. 5A), distinguish it from beads of this type from the Roman Iron Age.

Translucent dark blue glass. Samples 721 (bead) and 729 (component of a millefiori bead) differ substantiallyfrom one another. Bead 721 was made of natron soda-lime glass and coloured by Fe and Cu; it has a low Sn andPb content. Sample 729 from the millefiori bead represents natron soda-lead glass with a much higher contentof Pb; the glass was coloured by Fe, probably in a reducing atmosphere. Co was not detected. With the exceptionof the colouring agent, the composition is similar to opaque yellow glass (SABLEROLLES – HENDERSON –DIJKMANN 1997, 310, Tab. 2).

Translucent colourless glass. Samples 720 and 722, individual beads or segments of typologically identical seg-mented beads, come from the same grave (same necklace), but their composition is completely different. Whilecolourless bead 720 represents natron soda-lead glass (group D according to ČERNÁ – HULÍNSKÝ – GEDEON2001) with a high content of Fe2O3, the almost colourless glass with brownish tint of bead 722 is natron soda-lime glass with virtually no lead and a much higher content of SiO2. The brownish tint is the result of the highMnO content. Later early medieval segmented beads were usually made of plant ash glass, as beads fromDolánky-Rubín in northwest Bohemia indicate (ČERNÁ – HULÍNSKÝ – GEDEON 2001, 74–75, subgroup A2,Fig. 3, samples D1, 3, 4, 6, 8, 9; ČERNÁ ET AL. 2005, 347). The composition of segmented beads from the ceme-tery in Klecany I also supports this finding (HULÍNSKÝ – JONÁŠOVÁ – TOMKOVÁ, in press). The majorityof segmented beads from the ninth to eleventh centuries from Borovce, Slovakia were made of plant ash glass,one sample from natron glass (STAŠŠÍKOVÁ-ŠTUKOVSKÁ – PLŠKO 1997, Table 4, sample 11). Segmentedbeads from soda-lead glass also appear in rare cases, as is demonstrated by beads from the ninth to eleventh

Fig. 9. Sample 726. Contrast between glass androunded inclusions (white particles) with high Feand Ti contents. Obr. 9. Vzorek 726. Kontrast mezi sklem a za-oblenými inkluzemi (světlé částečky) s vysokýmobsahem Fe a Ti.


centuries from Prague Castle - Lumbe Garden (ČERNÁ – HULÍNSKÝ – GEDEON 2001, 83, group D, Fig. 3,samples P1, 2; ČERNÁ ET AL. 2005, 344, 347).

Translucent violet glass. Samples 717 and 718 have an identical composition unique in the whole analysed as-semblage. Their homogeneous glass represents lead oxide – silica glass with a high content of PbO around 45wt% and low levels of alkalis and CaO. They belong to the binary glasses of Group B in the classification byV. Hulínský (in ČERNÁ – HULÍNSKÝ – GEDEON 2001). The strong colouring of these beads, which almost ap-pear as black, is due to MnO and Fe2O3. According to Henderson, lead oxide – silica glass is mentioned in Europefrom the eighth century AD, when it is considered a result of technology transfer along the Silk Road, with anorigin somewhere in southwest Asia (HENDERSON 2013, 108-111, 126). Compared to the lead oxide - silicaglass of the eleventh century from Syria (HENDERSON 2013, Tab. 4.5), beads from Holubice have a lower contentof PbO and a slightly higher content of SiO2, Al2O3, K2O and TiO2. To date, the sixth century AD violet glassfrom Holubice can be ranged to the earliest variant of early medieval lead oxide – silica glass in central Europe.

Another example is possibly represented by black bead(s) from the Merovingian necropolis of Bossut-Got-techain in Belgium, late 5th – early 7th cent. AD, with mean values for Na2O – 0.6% and PbO – 37.6% (MATHISET AL. 2010, 2081–2082, Tab. 1).

Sample 726, another violet bead (visually black), is a special case. It has a high content of Fe (over 38%) andAl (nearly 21%) and a low content of Na2O and SiO2. The colour of the bead is the result of the high content ofFe and Mn. Inclusions 50-100 μm large were found in the sample, with high contents of Fe (up to 49 wt%) andTi (c. 50 wt%); this could possibly correspond to FeTiO3 – ilmenite. The atypical composition indicates a glassycrystalline material reminiscent of slag.

ConclusionAnalyses of beads from Holubice produced results comparable to the archaeometry of the formally similarMerovingian beads in western Europe. Opaque yellow, red and white glass and translucent glass of various shadesundoubtedly represent a product of the same glass type: soda-lime-silica natron glass, with added colouring pig-ments such as copper powder, brass or bronze for red glass, and PbSnO3 for yellow glass and as an opacifier.SnO2 was used as an opacifier in other cases; antimony was not identified. With the exception of the black (violet)glass of sample 726 and the light green glass of sample 730, all of the other beads contained PbO. Due to its slag-like structure, bead 726 must be regarded as an accidentally made object. An exception are two ring-shapedviolet beads (samples 717 and 718) which represent lead oxide – silica glass, i.e. binary glass with high Al2O3,K2O and low CaO contents. Plant-ash glass does not occur in the analysed assemblage.

It can be stated that sand used to manufacture glass in the Merovingian period contained more Fe than Romanperiod glass. The high Fe content in strongly coloured beads is the result of its use as a colouring agent. Althoughnatron was the regular source of soda, the source of silica (sand) need not have been constant. An increasedamount of Zr and Ti has led to speculation that the type of sand was changed in the fourth and fifth centuries.Approximately 0.2 to 0.9% of TiO2 is listed for samples from Maastricht (AERTS ET AL. 2003, Tab. 2b), whichroughly corresponds to the glass from Holubice.

Among the other assemblages analysed as part of this study, glass similar to that found at Holubice includesbeads from Čelákovice – Záluží (Late Migration Period cemetery, unpublished excavation by J. Schránil in 1930).A rounded opaque yellow bead from the site – sample 761 (all sample numbers correspond to the numberingin the VITREA database) – has a composition similar to opaque yellow beads from Holubice. The yellow deco-ration of beads - samples 759 (opaque white bead with brown and yellow wavy line) and 769 (opaque brownbead with yellow spots) from Záluží was also made by glass coloured by PbSnO3. A translucent light green beadwith blue-white eyes – sample 781 – from a necklace in grave 1574 at the Migration Period cemetery in Hos-tivice – Palouky west of Prague (excavation by D. Daněček in 2010) was made of lead-free natron glass similarto the glass of green ribbed bead 730 from Holubice.

It is highly probable that the majority of beads were imported to Moravia, since there is no evidence suggestinglocal production. It can be assumed that the site(s) where most of the Holubice beads were made were Merovin-gian workshops in western Europe. The same is true for segmented beads (samples 720 and 722), which weremade of natron glass, unlike typologically highly similar beads from the later early medieval period made typi-cally of ash glass. However, the glass used in millefiori beads (samples 723, 727 and 729) appears to be of higherquality and to be coloured in a different manner (in the case of red glass) than the other glass from the Holubicecollection, which can possibly be explained by their origin from highly specialised workshops making qualityglass with sophisticated techniques, including the millefiori technique, located somewhere in southern Europeor in the wider Mediterranean area. Nevertheless, the origin of two beads made of lead oxide – silica glass (violetbeads 717 and 718) is unknown. They were probably manufactured in a different workshop.

The formal variability of beads from the Merovingian period is significant, and the same can be said of theirorigin; it must be assumed that they come from several workshops. The comparison of individual glass assem-

824



blages is complicated by the fact that the glass was very heterogeneous in most cases, and it could have been re-cycled, leading to an atypical composition of some artefacts.

Acknowledgements. This work was achieved with support by the Grant Agency of the Czech Republic, projectno. 14-25396S, and with institutional support RVO 67985831. The authors thank J. Henderson for valuable com-ments, D. Daněček and K. Urbanová for providing samples of Migration Period glass beads from Bohemia foranalysis, and E. Čepeláková for computer graphics. English by David J. Gaul

ReferencesAERTS, A. ET AL. 2003: Aerts, A. – Velde, B. – Janssens, K. – Dijkman, W.: Change in silica sources in Roman and post-

Roman glass. Spectrochimica Acta B58, 659–667. BEILHARZ, D. 2011: Das frühmerowingerzeitliche Gräberfeld von Horb-Altheim. Stuttgart (Theiss).BUCHTA-HOLM, S. – HOFFMANN, P. – SASSE, B. 1992: Zur Farbgebung merowingerzeitlicher Glasperlen. Archäologi -

sches Korrespondenzblatt 22, 267–278. ČERNÁ, E. – HULÍNSKÝ, V. – GEDEON, O. 2001: Výpověď mikroanalýz vzorků skel z raného středověku. Archeologické

rozhledy 53, 59–89.ČERNÁ, E. et al. 2005: Černá, E. – Tomková, K. – Hulínský, V. – Cílová, Z.: Raně středověké skleněné korálky z Pražského

hradu a jeho předpolí – typologická a chemická klasifikace nálezů. In: Kolektiv autorů: Pohřbívání na Pražském hraděa jeho předpolích, Praha (Archeologický ústav AV ČR), 333–349.

ČIŽMÁŘ, M. 2011: Das Gräberfeld von Holubice. In: J. Tejral – S. Stuchlík – M. Čižmář – Z. Klanica – S. Klanicová: Lango-bardische Gräberfelder in Mähren 1. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 39. Brno (Archäologisches Institut derAkademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik Brno, v. v. i.), 129–224.

HECK, M. – HOFFMANN, P. 2000: Coloured opaque glass beads of the Merovingians. Archaeometry 42, 341–357.HECK, M. – REHREN, T. – HOFFMANN, P. 2003: The production of lead-tin yellow at Merovingian Schleitheim (Switzer-

land). Archaeometry 45, 33–44.HENDERSON, J. 1999: Scientific analysis of the glass and the glass-bearing artefacts: Technique, raw materials used and ar-

chaeological interpretation. In: J. C. Besteman – J. M. Bos – D. A. Gerrets – H. A. Heidinga – J. De Koning: The excavationsat Wijnaldum. Reports on Frisia in Roman and medieval times, Rotterdam – Brookfield (A. A. Balkema), 287–297.

HENDERSON, J. 2000: The production technology of Irish Early Christian glass with specific reference to beads and enamels.In: J. Price (ed.): Glass in Britain and Ireland AD 350-1100, British Museum Occassional Papers no. 127, London, 143–158.

HENDERSON, J. 2013: Ancient glass. An interdisciplinary exploration. Cambridge (University Press).HULÍNSKÝ, V. – JONÁŠOVÁ, Š. – TOMKOVÁ, K. in press: Skleněné korálky z pohřebiště Klecany I z pohledu jejich

chemického složení. In: Klecany. Praha.KOCH, U. 1977: Das Reihengräberfeld bei Schretzheim, 1-2. Germanische Denkmäler der Völkerwanderungszeit series A,

vol. 13. Berlin (Mann).KOCH, U. 1997: Polychrome Perlen in Württemberg /Nordbaden. In: U. von Freeden – A. Wieczorek (eds.): Perlen. Archäolo-

gie, Techniken, Analysen, Bonn (Habelt), 143-148.MATTHES, C. et al. 2004: Matthes, C. – Heck, M. – Theune, C. – Hoffmann, P. – Callmer, J.: Produktionsmechanismen

frühmittelalterlicher Glasperlen. Germania 82, 110–156.MATHIS, F. et al. 2010: Mathis, F. – Othmane, G. – Vrielynck, O. – Calvo del Castillo, H. – Chęne, G. – Dupuis, T. – Strivay,

D.: Combined PIXE/PIGE and IBIL with external beam applied to the analysis of Merovingian glass beads. Nuclear In-struments and Methods in Physics Research B 268, 2078–2082.

MÜLLER, K. et al. 2010: Gräber, Gaben, Generationen. Der frühmittelalterliche Friedhof (7. Jahrhundert) von der Früe-bergstrasse in Baar (Kanton Zug). Basel (Amt für Denkmalpflege und Archäologie des Kantons Zug).

PÖCHE, A. 2005: Perlen, Trichtergläser, Tesserae. Spuren des Glashandels und Glashandwerk auf dem frühgeschichtlichenHandelsplatz von Groß Strömkendorf, Landkreis Nordwestmecklenburg. Schwerin (Archäologisches Landesmuseum undLandesamt für Bodendenkmalpflege Mecklenburg – Vorpommern).

REICH, Y. 2002: Die Perlen. In: A. Burzler et al.: Das frühmittelalterliche Schleitheim – Siedlung, Gräberfeld und Kirche.Schaffhausen (Baudepartement des Kantons Schaffhausen, Kantonsarchäologie).

SABLEROLLES, Y. – HENDERSON, J. – DIJKMAN, W. 1997: Early medieval glass bead making in Maastricht (Jodenstraat30), The Netherlands. An archaeological and scientific investigation. In: U. von Freeden – A. Wieczorek (eds.): Perlen.Archäologie, Techniken, Analysen, Bonn (Habelt), 293–313.

SASSE, B. 2001: Ein frühmittelalterliches Reihengräberfeld bei Eichstetten am Kaiserstuhl. Stuttgart (Theiss).SASSE, B. – THEUNE, C. 1996: Perlen als Leittypen der Merowingerzeit. Germania 74, 187–231.SIEGMANN, M. 2003: Bunte Pracht – die Perlen der frühmittelalterlichen Gräberfelder von Liebenau, Kreis Nienburg/Weser,

und Dörverden, Kreis Verden/Aller. Chronologie der Gräber, Entwicklung und Trageweise des Perlenschmucks, Technikder Perlen. Teil 2. Weissbach (Beier und Beran).

SIEGMANN, M. 2006: Bunte Pracht – die Perlen der frühmittelalterlichen Gräberfelder von Liebenau, Kreis Nienburg/Weser,und Dörverden, Kreis Verden/Aller. Chronologie der Gräber, Entwicklung und Trageweise des Perlenschmucks, Technikder Perlen. Teil 5. Weissbach (Beier und Beran).

STAŠŠÍKOVÁ-ŠTUKOVSKÁ, D. – PLŠKO, A. 1997: Typologische und technologische Aspekte der Perlen aus dem frühmit-telalterlichen Gräberfeld in Borovce. In: U. von Freeden – A. Wieczorek (eds).: Perlen: Archäologie, Techniken, Analysen,Bonn (Habelt), 257–274.

825



TEJRAL, J. 2005: Zur Unterscheidung des vorlangobardischen und elbgermanischen-langobardischen Nachlasses. In: W. Pohl – P. Erhart (eds.): Die Langobarden. Herrschaft und Identität, Wien (Verlag der Österreichischen Akademie derWissenschaften), 103–200.

TEJRAL, J. 2011: Zum Stand der Langobardenforschung im norddanubischen Raum. In: J. Tejral – S. Stuchlík – M. Čižmář –Z. Klanica – S. Klanicová: Langobardische Gräberfelder in Mähren 1. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 39. Brno(Archäologisches Institut der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik Brno, v. v. i.), 11–73.

TEMPELMANN-MĄCZYŃSKA, M. 1985: Die Perlen der römischen Kaiserzeit und der frühen Phase der Völkerwan-derungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum. Mainz am Rhein (von Zabern).

TITE, M. – PRADELL, T. – SHORTLAND, A. 2008: Discovery, production and use of tin-based opacifiers in glasses, enamelsand glazes from the Late Iron Age onwards: a reassessment. Archaeometry 50, 67–84.

VENCLOVÁ, N. et al. 2010: Venclová, N. – Tomková, K. – Černá, E. – Mařík, J.: Vitrea: databáze chemických analýz archeo -logických skel. Archeologické rozhledy 62, 359–361.

VOLKMANN, A. – THEUNE, C. 2001: Merowingerzeitliche Millefioriperlen in Mitteleuropa. Ethnographisch-archäolo -gische Zeitschrift 42, 521–553.

WEDEPOHL, K. H. 2003: Glas in Antike und Mittelalter. Stuttgart (E. Schweizerbart’sche Verlagsbuchhandlung).

SouhrnZ langobardského pohřebiště stěhování národů v Holubicích (okr. Vyškov) byl získán soubor skel obsahující přes250 skleněných korálků, zlomek laténského skleněného prstenu a drobné zlomky dvou skleněných nádob.Předmětem článku jsou chemické analýzy 20 vzorků odebraných z 19 korálků. Nálezy z pohřebiště byly jižsouborně publikovány (ČIŽMÁŘ 2011), výsledky analýz skel se však z různých důvodů do publikace nedostalya předkládáme je na tomto místě.

V holubickém sortimentu se objevují malé oblé, kroužkovité, kulovité, soudkovité nebo válcovité korálky,výjimečně i žebrované a hráněné, a ojediněle velké kroužkovité nebo naopak drobné segmentované korálky. Podlebarvy (posuzované vizuálně) jde většinou o sklo monochromní žluté (přes 90 ks) a červené (přes 70 ks), vzácnějičerné (zpravidla asi fialové), tmavě fialové, modré, bílé, zelené a bezbarvé nažloutlé nebo nahnědlé (pouze u seg-mentovaných korálů). Výjimečně se vyskytly exempláře polychromní, zdobené vlnicí, skříženými vlnicemi,nepravidelnými liniemi nebo skvrnami, a korálky millefiorové (hr. 86 a 93, celkem 5 ks). Soupis analyzovanýchkorálů, mezi nimiž se vyskytují všechny hlavní typy, je doprovázen fotografickou dokumentací (obr. 2, 3). Číslovánívzorků odpovídá databázi chemických analýz archeologických skel VITREA (http://www.arup.cas.cz/VITREA/index.htm; VENCLOVÁ ET AL. 2010).

Typologická a chronologická analýza analyzovaného souboru se zabývá typy korálků v kontextu merovejskýchnálezů v Evropě, uvádí však i příklady jejich výskytu v následujícím raně středověkém prostředí 7.–8. stoletíi později. Řada typů totiž prochází kontinuálně delším obdobím, i když chemický typ skla se postupně mění.

Analýzu SEM-EDS (tab. 1) provedla laboratoř Ústavu skla a keramiky VŠCHT v Praze. Použitý mikroskop Hi-tachi S4700 byl vybaven EDS spektrometrem Thermo Scientific UltraDry, model 4457G-IUES-SU (popismetodiky: ČERNÁ – HULÍNSKÝ – GEDEON 2001). Až na tři výjimky bylo základním sklem sodno-vápenaténatronové sklo, do něhož byly (v případě opakních skel) přidány práškové barvicí pigmenty. V případě žlutýchskel jde o cínan olovnatý PbSnO3 (obr. 4, 5), který sloužil také jako kalivo. Ve sklech dalších barev byly kolorantytaké měď a železo (červené sklo: obr. 6-8) nebo mangan. Neobjevuje se již antimon, charakteristický pro skla dobyřímské. Červené sklo millefiorových korálků (vzorky 723 a 727) se odlišuje od ostatních červených korálků vyššíkvalitou a naznačuje původ ve specializované dílně. Pozoruhodné je bezbarvé průsvitné sklo segmentovanýchkorálků, které pocházejí ze stejného náhrdelníku. Zatímco bezbarvý korálek 720 představuje natronové sodno-olovnaté sklo (skupina D podle ČERNÁ – HULÍNSKÝ – GEDEON 2001) s vysokým obsahem Fe2O3, bezbarvýnahnědlý korálek 722 byl vyroben z natronového sodno-vápenatého skla prakticky bez olova a s mnohem vyššímobsahem SiO2. Jeho hnědavé zabarvení je způsobeno vysokým obsahem MnO. Pozdější raně středověké segmen-tované korálky jsou obvykle zhotoveny ze sodno-vápenatého skla popelového.

K výjimkám patří vzorky 717 a 718, tj. kroužkovité korálky z průsvitného fialového skla, zdobené bílou vlnicí.Jde o křemičito-olovnaté sklo s vysokým obsahem PbO okolo 45%hm. a s nízkým obsahem alkálií, resp. o binárnísklo skupiny B (podle ČERNÁ – HULÍNSKÝ – GEDEON 2001). Taková skla se v Evropě uvádějí až od 8. stol.a jejich původ se hledá kdesi v JV Asii (HENDERSON 2013, 108-111, 126). Holubická i další, dosud výjimečnáskla tohoto typu ze západní Evropy (MATHIS ET AL. 2010, 2081-2082, Tab. 1) však dokládají jejich výskyt jižv 6. stol. Zvláštní případ je i další fialový (vizuálně černý) korálek – vzorek 726, který byl vytvořen ze skelně krys-talické hmoty připomínající spíše strusku.

Korálky stěhování národů podobné holubickým byly analyzovány také ze Záluží u Čelákovic a z Hostivice-Palouků (viz databáze VITREA).

Tvarová i chemická variabilita korálků stěhování národů naznačuje jejich původ ve více dílnách. Porovnání skelznesnadňuje jednak velká heterogenita skla, jednak předpokládaná možnost recyklace skel v daném období.

826


828

Igor BazovskýSlovenské národné múzeum – Archeologické múzeumŽižkova 12 SK – 810 06 Bratislava 16Slovenská [email protected]

Lucia BenedikováArcheologický ústav Slovenskej akadémie viedAkademická 2SK – 949 21 [email protected]

Jan BouzekÚstav pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity KarlovyCeletná 20CZ – 116 42 Praha [email protected]

Gabriela BrezňanováKrajský pamiatkový úrad BanskáBystricaLazovná 8 SK – 975 65 Banská [email protected]

Hana BrzobohatáArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i., pracoviště Kutná HoraHloušecká 609 CZ – 284 01 Kutná [email protected]

Gertrúda BřezinováArcheologický ústav Slovenskej akadémie viedAkademická 2SK – 949 21 [email protected]

Jozef BujnaUniverzita Konštantína Filozofav NitreFilozofická fakulta, katedra archeológieHodžova 1SK – 949 74 [email protected]

Radoslav ČambalHistorické múzeum Slovenskéhonárodného múzeaŽižkova 12SK – 811 06 Bratislava [email protected]

Ivan ČižmářÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 [email protected]

Miloš Čižmář †

Hana ČižmářováSlezská univerzita v OpavěFilozoficko-přírodovědecká fakultaÚstav archeologie Na Rybníčku 626/1CZ – 746 01 [email protected]

Jana ČižmářováArcheologický ústav Moravskéhozemského muzeaZelný trh 6CZ – 659 37 [email protected]

Alžběta DanielisováArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i. Letenská 4CZ – 118 01 Praha [email protected]

Monika DębiecZaczernie 1004S/1PL – 36-062 [email protected]

Miluše DobisíkováNárodní muzeum antropologické odděleníVinohradská 1CZ – 110 00 Praha [email protected]

Zuzana ĎuďákováFilozofická fakulta UKFKatedra archeológieHodžova 1SK – 949 74 [email protected]

Przemysław DulębaInstytut Archeologii UniwersytetuWrocławskiegoul. Szewska 48PL – 50-139 Wrocł[email protected]

Kristián ElschekArcheologický ústav Slovenskej aka-démie viedAkademická 2SK – 949 21 [email protected]

Pavla EnderLandesamt für Archäologie SachsenZur Wetterwarte 7D 01109 [email protected]

Wolfgang EnderLandesamt für Archäologie SachsenZur Wetterwarte 7D 01109 [email protected]

Jiří FröhlichErbenova 1546CZ – 397 01 Pí[email protected]

Martin FurmanKrajský pamiatkový úrad ŽilinaMariánske námestie 19SK – 010 01 Ž[email protected]

Petra GoláňováÚstav archeologie a muzeologie, Filozofické fakulty Masarykovy univerzityArna Nováka 1CZ – 602 00 [email protected]

Seznam autorů

z seznam tiraz_Sestava 1 14.1.2015 8:20 Stránka 828

829

Miloš HlavaMuzeum hlavního města PrahyOddělení archeologických sbírekPod Viaduktem 2595CZ – 155 00 Praha [email protected]

Martin HložekTechnické muzeum v Brně, Purkyňova 105CZ – 612 00 [email protected]

Petr HolodňákRegionální muzeum K. A. Polánkav ŽatciHusova 678CZ – 438 01 Ž[email protected]

Veronika HolzerNaturhistorisches Museum WienPrähistorische AbteilungBurgring 7A – 1010 [email protected]

Jan HorákPalackého nám. 160CZ – 572 01 Polič[email protected]

Peter Horváth Archeologický ústav SAV Akademická 2 SK – 94901 Nitra [email protected]

Václav HulínskýVysoká škola chemicko-technolo-gická v PrazeÚstav skla a keramiky, Technická 5 CZ – 16628 Praha [email protected]

Ondřej ChvojkaJihočeské muzeumDukelská 1CZ – 370 51 České Budějovice;Archeologický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzityBranišovská 31aCZ – 370 05 České Budě[email protected]

Jan JílekVýchodočeské muzeum v Pardubicícharcheologické odděleníZámek čp. 4CZ – 530 02 [email protected]

Jan JohnArcheologický ústav Filozofickéfakulty Jihočeské univerzityBranišovská 31aCZ – 370 05 České Budě[email protected]

Šárka JonášováGeologický ústav AV ČR, v. v. i.Rozvojová 135/269CZ – 16500 Praha [email protected]

Jiří KalaÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 [email protected]

Maciej KarwowskiInstytut Archeologii UniwersytetuRzeszowskiego Moniuszki 10PL – 35-015 Rzeszó[email protected] für Urgeschichte und Histo-rische Archäologie, UniversitätWien Franz Klein-Gasse 1A – 1190 [email protected]

Adam KędzierskiKaliskie Stanowisko ArcheologiczneInstytutu Archeologii i i EtnologiiPANul. Młynarska 33PL – 62-800 [email protected]

Jiří Kohoutek †

Eva KolníkováVýstavná 17SK – 949 01 [email protected]

Balázs KomoróczyArcheologický ústav AV ČR Brno, v. v. i., Čechyňská 363/19CZ – 602 00 [email protected]

Petr KosÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 [email protected]

Branislav KovárArcheologický ústav SAV v NitreAkademická 2SK – 94921 [email protected]

Venceslas Kruta14 Orée de MarlyF – 78590 [email protected]

Roman KřivánekArcheologický ústav AV ČR, v. v. i.Letenská 4CZ – 118 001 [email protected]

Jan KyselaÚstav pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity KarlovyCeletná 20CZ – 116 42 Praha [email protected]

Jana LangováMuzeum jihovýchodní MoravyVavrečkova 7040CZ – 760 01 Zlí[email protected]

Marek LečbychÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 [email protected]

Jakub LikovskýArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i. Letenská 4CZ – 118 01 Praha [email protected]


830

Tomáš MangelUniverzita Hradec KrálovéRokitanského 62CZ – 500 03 Hradec Králové [email protected]

J. V. S. MegawDepartment of Archaeology, Flin-ders UniversityGPO Box 2100, AustraliaAU – South Australia [email protected]

Jan MichálekNádražní 120CZ – 397 01 Pí[email protected]

Blanka MikulkováÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 [email protected]

Jiří MilitkýNárodní muzeum – HistorickémuzeumNumismatické odděleníVinohradská 1CZ – 110 00 Praha [email protected]

Elena MiroššayováArcheologický ústav SAVOddelenie pre výskum východnéhoSlovenskaHrnčiarska 13SK – 040 01 Koš[email protected]

Alena NejedláJihomoravské muzeum ve ZnojměPřemyslovců 8CZ – 669 45 [email protected]

Marek OlędzkiUniwersytet ŁódzkiInstytut PolitologiiUl. Składowa 41/43PL – 90-127 Łódź[email protected]

David ParmaÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 [email protected]

Karol PietaArcheologický ústav Slovenskej akadémie viedAkademická 2SK – 949 21 [email protected]

Miroslav PleskaMuzeum východních ČechEliščino nábřeží 465CZ – 500 01 Hradec Králové [email protected]

Tomáš PolišenskýÚstav archeologické památkové péčestředních ČechNad Olšinami 3CZ – 110 00 Praha [email protected]

Peter C. RamslÖsterreichische Akademie der WissenschaftenInstitut für Orientalische und Europäische Archäologie (OREA)Abteilung EuropaFleischmarkt 20-22A – 1010 [email protected]

Dominik RepkaUniverzita Konštantína FilozofaFilozofická fakulta, Katedra archeológieHodžova 1SK – 949 74 [email protected]

Marcin RudnickiInstytut Archeologii UniwersytetuWarszawskiegoKrakowskie Przedmieście 26/28 PL – 00-927 Warszawa, Polande-mail: [email protected]

Vladimír SalačArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i. Letenská 4CZ – 118 01 Praha [email protected]

Milan SalašArcheologický ústav Moravskéhozemského muzeaZelný trh 6CZ – 659 37 [email protected]

Pavel SankotOddělení pravěku a antického starověku Historické muzeum NárodníhomuzeaVinohradská 1CZ – 110 00 Praha [email protected]

Susanne Stegmann-RajtárArcheologický ústav SAVAkademická 2SK – 94921 [email protected]

Stanislav StuchlíkArcheologický ústav AV ČR, Brno,v. v. i.Čechyňská 363/19CZ – 602 00 [email protected]á univerzita v OpavěFilozoficko-přírodovědecká fakultaÚstav archeologie Na Rybníčku 626/1CZ – 746 01 [email protected]

Radka ŠumberováArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i., pracoviště Kutná HoraHloušecká 609CZ – 284 01 Kutná [email protected]

Richard ThérUniverzita Hradec KrálovéRokitanského 62CZ – 500 03 Hradec Králové [email protected]


831

Martin TrefnýUniverzita Hradec KrálovéRokitanského 62CZ – 500 03 Hradec Králové [email protected]

Dagmar VachůtováÚstav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzityArna Nováka1CZ – 602 00 [email protected]

Jarmila ValentováNárodní muzeum – Historické muzeum Oddělení pravěku a antického starověku Vinohradská 1CZ – 110 00 Praha [email protected]

Natalie VenclováArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i. Letenská 4, CZ – 118 01 Praha [email protected]

David VíchRegionální muzeum ve VysokémMýtěŠemberova 125/ICZ – 566 01 Vysoké Mý[email protected]

Marek VlachArcheologický ústav AV ČR Brno,v. v. i.Čechyňská 363/19CZ – 602 00 Brno [email protected]

Larissa VorotinskajaThe State Ermitage MuseumDvortsovaya Naberezhnaya, 34RU – 190000 St [email protected]

Anna Gardelková-VrtelováArcheologický ústav SAV v NitreAkademická 2SK – [email protected]

Jiří Waldhauser Univerzita Hradec KrálovéRokitanského 62CZ – 500 03 Hradec Králové [email protected]

Tomáš ZemanFilozofická fakulta Univerzity Palackého v OlomouciKřížkovského 511/10771 47 [email protected]

Leszek ZiąbkaMuzeum Okręgowe Ziemi Kaliskiejul. Kościuszki 12PL – 62-800 [email protected].


MORAVSKÉ KŘIŽOVATKY

Střední Podunají mezi pravěkem a historií

Editoři: Jana Čižmářová, Natalie Venclová, Gertrúda Březinová

Grafický návrh a úprava: Milan Mačinec, Silvie Straková, Michaela Tomsová

Návrh obálky: Šárka Fidrichová

Tisk: Tiskárna Helbich, a. s., Brno

Vydalo Moravské zemské muzeum, Brno 2014ISBN: 978-80-7028-432-2


Moravské MoravskékřižovatkyStřední Podunajímezi pravěkema historií křižovatky

Střední Podunají mezi pravěkem

a historií

Moravské zemské muzeum 2014

Natalie Venclová – Václav Hulínský – Šárka Jonášová 2014: Merovingian glass beads from...

Documents

Transcript of Natalie Venclová – Václav Hulínský – Šárka Jonášová 2014: Merovingian glass beads from...