�

ČASOPIS SPOLEČNOSTI PŘÁTEL STAROŽITNOSTÍ /118 ● 2/2010

Litoměřický hradFrantišek Záruba

František Záruba: Litoměřice Castle ThearticleisconcernedwiththedevelopmentoftheLitoměřiceking’scastleduringthe14th century anddiscusesthecastle’srelationtothetownagglomeration.Accordingtothenewarcheologicaldisco-veriesbyO.KotyzaandM.Sýkorathecastlewasnotbuiltearlierthaninthefirsthalfofthe14th century andithadtheformofacentralEuropeancastelthatcombinedroundandquadrangulartowers.Aftertheyear1387a largeandostentatiouspalace includingachapelwasbuilt. It turneddesolatedduring theHussitewarsandkingVladislavIIdonatedittothetownin1499.Thetownusedthecastleforeconomicalpurposesanditwaslaterchangedintoabrewery.

Key words:castle,centralEuropeancastel,medievalarchitecture,town.

Úvod Litoměřickýhradpředstavujemimořádnězajímavýobjekt,kterýbylpocelé19.avel-koučást20.stoletímimozájemhistoriků(ažnavýjimkuA.Sedláčka).Tobylozpůsobenopředevšímtím,žehradníareálbylpřestavěnnapivovaranavícbylobestavěnparazitnízástavbou.Oexistencipozůstatkůhradusetakaždoroku1971nevědělotéměřnic.Stranoupozornostizůstaliprohistorickébádání,kterésesoustředilopředevšímnasamotnéměsto.Poobjevuvýznamnýchčástípůvodníhohradusestalstředemzájmuněkolikabadatelů,alevýsledkyjejichsnaženívzbuzujíspíšedalšíotázky.Vsoučasnédoběhradprocházíradi-kálníopravou,kterápřineslařaduzásadníchzjištěníaodjara2009probíhánavrcholněstředověkémhraděarcheologickývýzkumO.KotyzyaM.Sýkory,kterýzásadněměnínášpohledna stavebnívývojhradu.�Nazákladě těchto skutečností jenutné se tomutohraduponěkudpodrobnějivěnovat.Následujícístudiesezaměřujepředevšímnavrcholněstředověkou přestavbu hradu z konce 14. století a zařazení hradu do kontextu dobovéhradnízástavby.

Stav bádání PoprvéexistencihraduzaznamenalJ.LippertvknizeGeschite der Stadt Leitmeritz zroku1871(1871,33,127),vestaršíliteratuře,jakonapř.uSommera,neníohraduanizmínka,byťsedějinamiměstazabývádostipodrobně(Sommer1833).Lippertlokalizovalhradnadnešnímístoapředpokládá,ževzniklsoučasněnebokrátcepozaloženíměsta.Jakoprvnízmínkuohraduuvádírok1359.NásledujezpracovánídějinhraduA.SedláčkemveXIV.svazkuHradů, zámků a tvrzí českých.SedláčekpřevzalteziovznikuhraduodLippertaadoplnilnáslednédějinyhraduaždohusitskýchválek.Jehopozornostiuniklopouzeněkolikzmínekopurkrabíchajednazásadnílistina,kterájeovšemuloženavMa-ďarskuanebylatehdyznáma(Sedláček1923,367–368).JehodílodoplnilažIvanHlaváčekvroce1980publikacínaprostozásadnílistinyprodržbuhraduvdoběVáclavaIV.,kterázásadněměníipohlednastavebnídějinyhradu(Hlaváček1980,113–116).Současněse

2

hradu(Čechura1981–1984,17–20,43–68),cožjevrozporusnejnovějšímiarcheologický-minálezy.Dějinyhraduvnovověkudosudnebylyzpracovány. StavebnípodobouhradusepoprvézabýváažJanMuk,kterýobjeviljehopozůstatky,byťjeholokacizmiňujejižA.Sedláček.Mukůvvýzkumsezaměřilnaexistujícíkonstruk-ce,zvláštěnadosudstojícípalácze14.století,aleneřešírozsahhradníhoareálu,anijehovztahkměstu. ZáklademjehoprácebylstavebněhistorickýprůzkumproSÚRPMO(Muk1971),kterémulzevytknoutjento,ženebylopatřenkvalitnímzpracovánímdějinobjektu.Tatoprácesenásledněstalazdrojemprosamostatnýčlánek,kterýjedosudzákladnípracíolitoměřickémhradě(Muk1980,101–111). Rekonstrukcíraněgotickéhohradu,doboujehovznikuajehovztahukměstusedvakrátzabývalPetrMacek(1989,171–183;1990,111–119), jenžsvouteoriistavípředevšímnaprůběhuměstskýchhradeb(kteréměly jiný rozsah,cožukázalpozdějšívýzkum).JehonázorypozdějikorigovalTomášDurdík(1998,231–235)ataktoprezentovanápředstava,předevšímcosetýčejádrahradu,nikolivjehovztahukměstu,jevcelkupřijatelná,ikdyžjenutnédoplnitnejnovějšínálezy,kterépřecejenponěkudměnínášpohlednaareáljakocelek.Tatopředstavabylapřijataidoširšíliteratury,znížjenutnépřipomenoutpráciEvyŠamánkové věnovanouměstuLitoměřicím (Šamánková 1982, 39–40) neboDobroslavaLíbala(2001,236).NejnovějibylystavebnídějinyhraduzpracoványFrantiškemGabrielema Ivanem Peřinou, a to jako podklad pro právě probíhající rekonstrukci hradu. Autořičástečněprohloubili staršípoznatkyJanaMukaz roku1971,a topředevšímvevztahukdomučp.68(Gabriel–Peřina2007).

Vznik hradu VrcholněstředověkýhradvLitoměřicíchsepoprvépřipomínáteprveroku1359,kdyKarelIV.povolilměstuvysázetvinohradynahořezvanéRadobýlapodesetiletechodvá-dětdesátekzvína,kterýmělbýtsložen„uff unser haus zu Leutmericz“(CIMII,548).Hradjeovšemoněcostarší,apředevšímvsamotnýchLitoměřicíchmělsvéhoraněstředo-věkéhopředchůdce,kterýstálnaDómskémnávrší.

Obr. 1. Litoměřice. Plán města z roku 1741/2.

dějinami Litoměřic zabývá JindřichTomas, který se sice soustředil nahospodářské dějinyměsta, ale něko-likrátsevěnovalisamotnémuhradu,přičemž řešil především dobu jehovznikuazabývalse i stavbouaprů-běhemměstských hradeb, které jsouzásadní pro poznání vztahu hradukměstu(Kotyza–Tomas1995,91–106;Tomas 1985, 59–108; Tomas 1985,31–90; Macek – Smetana – Tomas1996; Kotyza – Smetana – Tomas1997, 124–125). Poměrně zásadnístudiíprodosavadníbádáníbylčlánekJ.Čechury,kterýsesicenetýkalpřímohradu, ale řeší pokusy o založeníměsta na Hoře sv. Štěpána, jejichžneúspěch měl vést právě ke vzniku

�

Jevcelkujisté,ževdobězaloženívrcholněstředověkéhoměsta,někdynapřelomu20.a30.let13.století,původníraněstředověkýhradještěplnilvšechnysvéfunkce,aprotonedošlokestavběnovéhoměstskéhohradu.Sestavbouměstskýchhradůseostatněsetká-vámeažzavládyPřemyslaOtakaraII.,kambylilitoměřickýhradkladen.PoprvéhodotétodobydatovaljižJ.Lippertv19.století(1871,33,127),aleteprveJ.Čechurapředložilucelenějšíteorii,ježseopíralaofakt,žesePřemyslOtakarII.pokusilrozšířitměstooplo-chubývaléhohradiště,kteréjezvánoHorasvatéhoŠtěpána.Tentopokusozaloženínovéhoměstajedoloženvletech1253a1262,aleskončilneúspěchem.PodleJ.ČechuryprávětentonezdardonutilPřemyslaOtakaraII.ktomu,abyopustilzáměrstavětnapůvodnímmístěakropolenacházejícísepřikostelesv.Jiříaprostavbunovéhohraduzvolil jinoulokalitu(Čechura1981–1984,17–20,43–68,zvláště49).TentonázorbylnásledněpřejatP.MackemaT.Durdíkem. Odjara2009probíhánavrcholněstředověkémhraděarcheologickývýzkumO.KotyzyaM.Sýkory,kterýodhalilnejstaršísídelnívrstvuspadajícíaždoprvnípoloviny14.století.Ztohojezřejmé,žehradnevznikljižvdoběPřemyslaOtakaraII.,aleažvdoběJanaLu-cemburského.Ztohojepatrné,žepůvodníhradnaDómskémnávršíbylsnadmodernizován,ale každopádně v nějaké podobě fungoval až do konce 13. století, jak to dokládá řadakastelánůapurkrabích,kteříprávěvdobězaloženínovéhoměstazaměnítitul„castellanus“ za„burgravius“.Kroku1176a1177sepřipomíná„Blegone castelano de Luithomeric“ (RBMI,156,CDBI,251),1253„Boruta castellano Luthomericensi“(RBMII,3),alejižroku1276„Lupus, burgravius Luthmeriecensis“(RBMII,445),1277a1282„Jarco de Waldenberg, purcrauius Luthomiricensis“ (RBMII,461,548).K roku1325 jedoloženjistýAlbrechtzFrýdlantu,tehdypurkrabínaPřimdě,kterýosoběprohlašuje,ževdoběVáclavaII.bylpurkrabímvLitoměřicích(CIMII,231,234).Následnělitoměřičtípurkrabímizízpísemnýchpramenů,atodoroku1352,kdysepřipomínájistéclo,kteréseměloplatitpurkrabímu(CIMII,483–484),aopětroku1359,kdyjepoprvévýslovnědoloženi hrad (CIM II, 548).Výskyt titulu litoměřického kastelána, později purkrabího, dobřeodpovídázánikuosídlenínaHořesv.Štěpánaavznikunovéhohradu. Nicméněpozůstatkykamennézástavbyze13.stoletívmístechpůvodníakropolezatímnebylylokalizovány.Vcelkuběžněseuvádí,žeopevněníDómskéhonávršípocházíjižze13.století,aleanitozatímnebylopotvrzenoarcheologickýmvýzkumem. Nedávnobylaplochahradištěvblízkostiakropolezkoumánaabylyzdenalezenydů-kazyointenzivnímosídlenízranéhostředověkuatakéze13.století,kterélzespojitsezaloženímnovéhoměsta.Objevenabylařadasídelníchavýrobníchobjektů.Osídlenízdezanikánakonci13.století(Vařeka–Horáčková–Šmejda2000).

Staveniště hradu Litoměřiceod13.stoletípatříknejlépeprosperujícímměstůmvČecháchajetéměřnemožnésijepředstavitbezkrálovskéhohradu.Právězdesevyskytlproblém.Jakjsemjižuvedlvýše, takpůvodní lokalitausv.JiřínaHořesv.Štěpána,kterámělazobrannéhohlediskaideálnípolohu(bylachráněnazedvoustranrelativněprudkýmisvahyapředevšímumožňovalapřímoukontroluřekyipřístavu,kterýsenalézalpřímopodhradištěm),nepři-padalaznějakéhodůvoduprostavbunovéhohraduvúvahu.Intenzivníosídlenízdezanikána konci 13. století a po celý středověk zde bude sídlit jen litoměřická kapitula, kterápravděpodobněovládlaceléDómskénávrší.Naprotitomuměstojižstálo,byloobehnanéhradbou,kterájepoprvévýslovnědoloženaroku1257(CDBV/1č.121),alejebezpochyby

4

staršíhodata.Areálměstazabíralveškeréplochyvhodnékestavběhradu,kterébyposky-tovalyalespoňnějakoupřirozenouochranu,anezbylotedynicjinéhonežhradvystavětnasevernístraněpředměstskýmihradbami. Jakostaveništěbylazvolenarovinatá,mírněklesajícíplochapřiseverozápadnímnárožíměstanedalekomělkéhoúdolíPokratickéhopotoka,atomimovlastníareálměsta,předsevernímprůběhemměstskýchhradeb.Vsoučasnédobějehradníareálvetknutdonárožíměstskýchhradeb,kteréovšemvznikalyodpoloviny14.stoletíajejichstavbatrvalaně-kolikdesetiletí.

Hrad v první polovině 14. století Vsoučasnédoběsezpůvodníhohradníhoareáluzachovalypouzedvěstrany,atose-verní,kterábylanakonci14.stoletípoužitapřistavběobdélnéhopaláce,azápadní.Kromětohosezdezachovalyzbytkytřívěží,znichžjednabylačtvercováadvěokrouhlé. NazákladěMackovyaDurdíkovyrekonstrukceaspřihlédnutímknejnovějšímarcheo-logickýmnálezůmO.KotyzyaM.Sýkoryjemožnépředstavitsihradníareáljakomírněnepravidelnýlichoběžníkodélcezhruba60×75m,kterýbylpocelémsvémobvoduobe-hnánpříkopem.Příkopjeipísemnědoloženaještěpředzahájenímposledníchpamátkovýchúpravv70.letechbylnasevernístraněpatrný.Oprotiměstu,možnáikolemceléhoobvoduhradusnadexistovaliúzkýparkán(Durdík1998,231–235),ikdyžjenutnézvažovattakémožnost,žehradparkánneměl.Definitivnírozhodnutívtétootázcemůžepřinéstteprvearcheologickývýzkum.Zapříkopemnastraněodměstabylvyhozenval.Způvodníhohradusezachovalpředevšímmohutnýreliktseverovýchodnínárožníválcovévěže,kterámělaprůměrkolem9masílajejízdisepohybovalakolem2,9m.Věžmírněpředstupuje

Obr. 2. Litoměřice. Perspektivní plán města od J. Glockspergera z roku 1726.

5

předliniihradby,atoošířkuzdi.Ještěv18.stoletíjezobrazovánajakopoměrněvysokýrelikt.Dálesezpůvodníhohraduzachovalaseverníhradba,kterábylavyužitajakojižnínádvornízeďpalácezdruhépoloviny14.století,cožbyloodhalenoteprvenedávno.Přede-všímtatozeď,mírněmimosvůjstřed,obsahovalapoměrněširokoubránuvybavenouvpad-linouprozvedacímříž,kterámádosudčástečnědochovanéostění.Vpatěobloukubránysenacházířímsasestříškouaspodníčástjevyžlabena.Podobačlánkůvcelkujasněmluvíprodobuvznikuvprvnípolovině14.století.Vseverozápadnímnároží,kteréjednesvý-raznězkomoleno(nacházísezdešikmáuzavírajícízeďze16.stol,kterájezbytkemzadnístěnypozdněgotickébaštyčivěže),bylypřiprávěprobíhajícímvýzkumunalezenyzákladydruhékruhovévěže,jejížprůměrjemožnérekonstruovatna9–10m;mělatedystejnéroz-měry jako předcházející věž v severovýchodním nároží.Věž zanikla v první polovině15.století.P.Macekzdepůvodněidentifikovalhranolovouvěž,kterámělapocházetjižze13.století,aletentolichoběžnýobjektjepřiložennaspárukestaršízdiapocházízjevněažze16.století.Podstatnězávažnějšíjejehoinformaceopravoúhlémseverozápadnímnároží:„při výkopových pracích pro nový kulturní dům bylo na vnější straně hradby zjištěno, že hradební zeď původně vytvářela ono téměř pravoúhlé výrazné nároží“(Macek1989,172),cožjezjevněvrozporusnálezemokrouhlévěžezdobyvznikuhradu.Vysvětlittutositu-acijemožnépouzetím,ženárožívzniklozaa)jakoprovizorníuzavřeníhradupozánikuvěževprvnípolovině15.století,kterébylonapřelomu15.a16.stoletínahrazenookrouhloubaštou,b) totonárožípatřímladšíparazitnízástavbě,kteráv19.stoletíobklopilahrad.Bohuželtentonáleznebyladekvátnědokumentovánanelzezcelajistěvyloučitanijednuvariantu. Západnístěnahradujezachovánavcelésvédélceapravděpodobněkníbylopřiloženoobytnékřídlo,což jemožnéodvoditzexistenceprevétu,kterýbylnesennadřevěnýchkonzoláchajehožbočnístěnyjsoupevněsvázányshradebnízdí.Jakoumělatatozástavbapodobu,dosudnevímeaneznámeanijejívýškovérozměry.Vjihozápadnímrohusena-cházídalšíhranolovávěž,kterájepodsklepena.Jižníanivýchodníhradbasenezachovalaaneníikonografickydoložena.RekonstrukcehraduprovedenáP.Mackemzderovněžpo-čításexistencíčtvrténárožnívěže.

Předhradí a vztah hradu k městu RekonstrukceP.Mackapředpokládá,žesezhrubačtvercovýareálnajihupojilkměst-skýmhradbám,respektivebylodměstaoddělenpříkopem,apředhrademsesnadještěnalézal úzký parkán, který je doložen i na jiných městských hradech doby PřemyslaOtakaraII.Tatohypotetickárekonstrukcejezaloženanapředpokladu,žeměstskáhradbaopisovalaOkružníulicivevzdálenosti,kterábyumožňovalastavbublokuměstskýchdomůakončilabyvdosuddochovanémnárožísčtyřhrannouměstskouvěží,kterájedneszvánaNaHvězdárně.Meziareálemhraduaměstskouhradboubysetaknacházelazhrubadeseti-metrováproluka,kterábymělaobsahovatpříkopaúzkýparkán. Tatopředstava,byťnaprvnípohledvypadápravděpodobně, jev rozporusnovýmiarcheologickýmiobjevyzprvnípoloviny90. let20. století,kdybylynalezenyzákladyměstskéhradby,atohnednaněkolikamístech,předevšímvseverovýchodníčástiměsta,kdeběželapřímovseverníliniiuličníčáryOkružníulice(Kotyza–Tomas1995,91–106).Hradbatedyprobíhalapřibližněo50mjižnějinežpředpokládalP.Macek. Meziareálemhraduaměstemtakbylaznačnáproluka.Nabízísetedyotázka,cosevtétoprolucenacházelo?Odpověďsetéměřsamanabízí.VáclavIV.totižroku1397povolil

6

měšťanůmzastavět„die hofstete vor unserer veste czu Luthmericz“, tedy obsadit plochu hospodářského dvora nebo předhradí a současně si vymínilmožnost sem rozšířit hrada příkopy, pokud bude chtít on nebo některý následující český král zde znovu bydlet(CIMII,895). Vprvnípolovině14.stoletítotohospodářsképředhradízjevněhráloznačnouúlohu,avšakstím,jaksetenčilkrálovskýmajetekvokolíměsta,postupněupadaloazaVáclavaIV.definitivněztrácísmysl.Porozšířeníměstskýchhradebvdruhépolovině14.stoletísetentodvůrnavícocitlvýrazněhlubokovměstskémorganismuapravděpodobněokamžitězačalzanikat.Tímtozjištěnímserovněžzpřesňujeotázkakomunikačníhoschématuhra-du,ajezřejmé,žehradbylprůjezdnýnaoseseverjih,právěpřestentohospodářskýdvůrnebopředhradí,atovnávaznostinaosudnešníuliceKrajské.TatoulicevededálekjihunaDómskénávršíamohlapředstavovatjednuzpůvodníchraněstředověkýchcest,kterévedlykhradišti.ZábránaroveňtatokomunikacevedlaskrzDominikánskoubránudoúdolíPokratickéhopotokakpřístavištiuLabe,kteréhrálozásadnírolivekonomiceměsta. Rozsahhospodářskéhodvorajevcelkudobřevytyčenzetřístran:zjihuhobezpochybyvymezovalprůběhměstskéhradbyspříkopem,zeseveruareálhradu,nazápadnístraněmírnáterénníhranaPokratickéhopotoka,kterásekryjesmladšíhradbouze14.století.Analogickylzepředpokládat,žeivýchodnístranasesvoušířkouvíceméněkrylasvnějšímvalovýmopevněním.Opevněnípředhradíneníznámé,alejemožnépředpokládat,žebylotvořenominimálněprotaženímvnějšíhovalovéhoopevněníjádrahradu,kterésepravdě-podobněpojilokměstskéhradbě.

Podobahradujednoznačněnavazujenatradicipřemyslovskýchměstskýchhradů,atokonkrétněnato,codnesoznačujemejakokastel,respektivejdeohybridnívariantu,kterákombinujeprvkyfrancouzskéhoastředoevropskéhokastelu.Pozoruhodnéjeužitídvouválcovýchvěžívčelehraduavěže,popřípadědvouvěžíhranolových,čímžsehradblížilpodoběstaršíhohraduKotnovvTáboře,kterýpochází jižzdobyPřemyslaOtakaraII.Čelohradu,které jepo stranáchflankovanédvěmaválcovýmivěžemi, nalezneme i našlechtickýchhradechzpočátku14.století.PříklademmohoubýtZvířeticeneboVlašim.Zcelamimořádnájepozicehradupředprůběhemměstskýchhradebaexistencepředhradímezihrademaměstem.

Hrad v druhé polovině 14. století 14.stoletíazvláštějehodruhápolovinaseneseveznamenívelkéhorozmachuměsta,kteréseprávěv tétodoběvýraznězvětšiloazískalonovéhradby.Jezjevné,žestavbanovéhoměstskéhoopevnění,kteráproběhlaněkdykolempolovinynebovetřetíčtvrtině14.století,mělazásadnívlivnadalšíosudnovéhohradu.Tehdybylhradníareál spolushospodářskýmdvoremčipředhradímintegrovándonárožíměstaateprvetehdyhradzískalobvykloupodobuměstskéhohradu.Datacestavbytétonovéhradby,kterávýraznězvětšilaplochuměsta,jepoměrněvágníajistěbysizasloužilabližšípozornost,cožjejižzcelamimorámectétopráce.Stavbahradebproběhlanejspíšemezilety1351–1359(Koty-za–Smetana–Tomas1997,123–124)a jistěbyladokončenapřed rokem1387,kdysepřipomínákostelsv.Vavřince„in muro civitatis Lutomericensis“(LCIII–IV,189). ShrademlzesnadspojitněkolikmálonávštěvKarlaIV.,kterýjezdedoloženpouzetřikrát,atovletech1355,1359a1369.Připoslednímpobytujezdedoloženpodevětdní.ZdaKarelsídlilprávěnahradě,siceneníjisté,aletakovámožnostsepřímonabízí.

�

PrávědozávěrečnéhoobdobívládyKarlaIV.,tedydotřetíčtvrtiny14.století,jekla-denaipřestavbahradu,přikterémělvzniknoutmimořádněrozlehlýpalác,jehožsoučástíjeikaple.DataceceléhopaláceseopírápředevšímostylovýrozborJ.Muka(Muk1980,106),kterýovšemnevyznívázcelajednoznačně,ajaknížeukážeme,jetatodatacemylná.Ostatníbadatelétutodatacivíceméněpřevzali.

Stavba nového paláce Palác byl založen na severním okraji hradního jádra, a to velmi netradičně mimovlastníplochuhradu,byltotižneobvyklevysunutdohradníhopříkopu,kterýzcelapřehra-dil,cožjedobřepatrnénaplánechměstaz18.století.Jižnínádvornístěnapalácevzniklaintegracístaršíhradebnízdi,kterábylavestředníčástinověpřilícovánanebonověvysta-věna.Nejlepšímdůkazemjeexistencezubůcimbuřívzápadníčástipaláce. Palácmělmimořádněvelkérozměry,jehošířkaje18,5madélka42,5m.Původněbyltrojpodlažníajižodpočátkuipodsklepený.Výškovédělenísenezachovalo,alepůvodněbylpalácplochostropý,včetněsklepníhosuterénu,kterýbylklenut teprvev16.století,

Obr. 3. Litoměřice. Nádvorní fasáda paláce. Foto autor, leden 2009.

�

ajednotlivéúrovněbylydálečleněnylehčími příčkami na jednotlivémíst-nosti, jakjepatrnéznesymetrickéhorozmístění oken. Příčky ani jejichotiskysebohuželnezachovaly.Palácbylvýrazněpoškozenadaptacínapi-vovarv18.století,kdydošlokpřepat-rováníceléhoobjektu,cožserovnalozániku všech vnitřních konstrukcí.Způvodníhovybavenípaláce sedo-chovala pouze kaple obsažená v šířivýchodnízdi.Vsoučasnédobějein-teriérpalácevprvnímadruhémpod-lažízbavenvšechmladšíchkonstrukcía vzniká zde vestavba, která palácadaptuje na kulturní dům. Palác jedneskrytgotizujícívalbovoustřechousnámětky,kterájeovšemvýsledkemrekonstrukcez80.let20.stoletípodlenávrhuJ.Muka.Dotétodobybylpa-láczastřešensedlovoustřechousmír-ným sklonem pocházející z konce18.století.Původnístřechajezachyce-na naWillenbergově vedutěměsta anaMerianověmapě,alevoboudvoupřípadechsejednáovágnízobrazení,kdejemožnérozeznatpouzeto,žesejednaloovalbovoustřechu.

Obr. 4. Litoměřice. Relikty hradní brány z počátku 14. sto-letí. Foto autor, květen 2009.

Bezpochyby nejnáročnějším průčelím paláce bylo to jižní, které bylo orientovánodonádvoří.Vsoučasnédobě je tatostěnazedvou třetinzakrytamladšíbudovou, jejížjádropocházíjižze17.století.Stěnaobsahovaladvěřadyokennadsebou,znichžjsoudosud na exteriéru patrná především dvě v prvním patře a v interiéru jsou zachoványokennínikydalšíchčtyřoken.Vúrovnipřízemíjepatrnýzazděnýportálpůvodníhovstu-pudopaláce. Stěna jevyzděnazopukovéholomovéhozdiva,které jeřádkované.Palácmádosudzachovanoukorunuzdivaajehovýškaodpovídánavazujícíhradbě,kteráovšemvzniklavedvouetapách,respektivepůvodníhradbazprvnípoloviny14.stoletíbylazvýšenazhru-bao2m.Mezihranoupalácepřikorunězdivaazvýšenouhradboujepatrnávýraznáver-tikální spára,která sezhrubavúrovnimeziprvnímadruhýmpodlažímstáčídopravaašikměklesákpatěportáluvstupudopaláce,kterývzniklvmístechstaršíhradníbrány.Tentovstupjevsoučasnédoběvúrovniterénu,atonarozdílodpůvodníbrány,kterásenacházelazhrubao3mníže. Palác byl přístupný z nádvoří dosud částečně zachovaným amimořádně náročnýmhrotitýmportálem.Portálmělbohatěprofilovanéostěníanavícbylflankovándvěmafiá-lami.Připřestavběbylportálzazděnavjehohornípravéčástibyloprolomenoobdélnéokno,kterépoškodilojehoostění.Portáljevytesánzměkkéhonažloutléhopískovce,jehož

9

povrchjevýrazněpoškozenerozí.Profilaceoboufiáljetěžcepoško-zena,dosudjeponěkudlépepatrnáleváfiála,nanížjsoustálepatrnézbytky profilace. Zdá se, že fiálynenasedaly na portál přímo, alebylyvynášenynakonzolách,kterévyrůstaly z ostění portálu. Fiálybylyzakončenykřížovoukytkou,která se ovšem zcela rozpadla.Vnějšíčleněníarchivoltyjebohu-želznačněpoškozeno,alejezřejmé,ženadsamotnouprofilacíobloukubyla položena římsa zakončenásnad šikmou stříškou, která nase-dalanakonzolypodfiálami. Oknavprvnímpatřemajído-suddobřezachovanáostění,zejmé-nasejednáodvěoknananezakry-té západní stěně a o nejkrajnějšívýchodníokno,kteréjesicezakry-tomladšímdomem,aleotevírásedojehopodkroví.Jejichrozměrje103×172cmapůvodněbylačle-něnavnitřnímkřížem.Oknabylaumístěna v segmentově zaklenu-týchnikáchvysokých225–245cm, které byly po stranách vybavenydosud částečně dochovanými se-dátky.Záklenkyjsouvyzděnyzlo-movéhokamene. Přízemíbylorovněžvybaveno

Obr. 5. Litoměřice. Bývalý vstupní portál do hradního paláce. Foto autor leden 2009.

řadouoken,kterájsouovšemjižpřezděna,protožepřipřestavběpalácenapivovar,res-pektivepřipřepatrovánídošlokezměněvýškypřízemíaokenníotvorydonádvoříbylyzakrytykonstrukcíklenebsvýjimkoujediného,kterýovšemukazuje,žeoknabylapoměr-němalá. J.Mukuvádí,ženádvornístěnavpravoodportálupravděpodobněobsahovalatočitéschodiště,kterésnadbylovynášenonakonzole(podobnějakojetomunahraděTočníku)aspojovalooběpodlaží.Pozdějibyloodbouránoajehoprostorvyzděncihlami(Muk1971,20–21).Jevšakzjevné,žepopisovanésituacevzniklyažpřipojenímmladšíbudovy,kterásenacházípředjižnímprůčelím.Popisovanývstupnaschodištěvpatřejeveskutečnostizbytekokenníniky. Východnístěnapaláceobsahujerovněžřadupozoruhodnýchdetailů.Vúrovnipřízemí,zhrubavesvémstředu(poněkudseverněji),obsahujenáročnoupalácovoukapli(vizsamo-statnákapitola),kterásevenotevíralahrotitýmoknem.Vlevoodtohotohrotitéhooknakaplesenacházídalšíokno,ježjeobdélnéaměloprostékamennéostěníbezprofilace.

10

Původně bylo uzavřeno kovovou mříží.V úrovni druhého podlaží je na vnitřnístranědoloženodalšíokno,dneszazděné.Zvnitřnístranyjepatrnáširokásegmen-tovězaklenutáokennínika,kterájeshod-násřadouokenvtéžeúrovninasevernístěně.Vjižnímsousedstvítohotooknasenacházírovněžzazděnýdrobnýprůchod,který vedl mimo areál hradu; na vnějšístranějeopatřenkamennýmostěnímbezprofilace.PodleJ.Mukatentoportálvedlnaochoz,kterýmělobíhatvěžpovnějšístraně(Muk1971,25).Zbytkykapestrá-můnesoucíchtentoochozbylynalezenynazdivuvěže(Muk1971,57).Účelocho-zunenízřejmý,snadvedlkměstskéhrad-bě,kteránavazovalanavelkouokrouhlouvěžnaopačnéstraně,popřípaděsemohlojednatoprevét.Zhrubavestředuvýchod-ní zdi je patrný další drobný okenní čivstupníotvor,jenžjevespodníčástiza-krytmladšípřiloženouzdí.Jehoúčelnenízcelajasný. Severní stěna paláce byla ve středo-

Obr. 6. Litoměřice. Detail ostění vstupního portálu. Foto autor, květen 2009.

věkučleněnadvěmařadamiokennadsebou.Jejichrozmístěnínenípravidelnéaevidentněsevázalonavnitřníčleněnípaláce.Oknavoboupatrechjsoutéhožcharakteru.Ostěníjetvořenoneprofilovanýmipískovcovýmikvádryajsouosazenavpoměrněširokýchoken-níchnikáchsesegmentovýmizáklenky.Vpřízemíregistrujemezbytkypětioken,jejichžvýškasepohybujekolem165cm,šířkaje60cm.Oknavdruhémpodlažíjsouoněconižší,jejichvýškaje115cm,alezatojsouširší,85cm.Jejichsoučasnápodobajeovšemvýsledkemnevybíravépřestavbypalácev80.letech20.století.Stěnabylarovněžzakončenapůvodníprofilovanouřímsou,kterájednesodstraněna. Západní stěna paláce je nejméně zajímavá.V úrovni přízemí neregistrujeme žádnézbytkypopůvodníchoknechčiportálech.Zatovdruhémpodlažínacházímevinteriéruněkolikzazděnýchotvorůstředověkéhopůvodu.Zcelavjižnímrohujetozbytekkamen-néhoostění,který jepřekrytmladšízazdívkou;vstupvedlnaprevétvynášenýnakon-zolách.Vjehotěsnémsousedstvísenacházízazděnáokennínikasesegmentovýmzáklen-kem,ježjetéhožcharakterujakonasevernístěně.Navnějšístraněbylooknoopatřenoneprofilovanýmostěnímajehovýškaje80cmašířka46cm.Dálekseverusenacházídalšízazděnánika,kterájeovšemužšínežpředešlá.Jestejnévýškyajerovněžsegmentovězaklenuta.

Kaple Kaplejeorientovánakvýchoduamápodobudrobného,žebrovouklenbouzaklenuté-hopresbytářeobsaženéhovšířivýchodnízdi.Půdoryspresbytářejezaložennapětistra-náchosmiúhelníkuanazápaděsekapleotevíralavítěznýmobloukemdoprostorpaláce.

��

Presbytář byl osvětlen hroti-týmkružbovýmokénkemvosevýchodní zdi, u jejíž paty senacházejí relikty zděné oltářnímenzy.Jihovýchodnístěnakap-le obsahuje obdélný sanktuář.Šířkaihloubkakapleje2,6m,výška klenby nad původníúrovnípodlahyje3,70m.Délkatří stran v závěru je 120 cm,stěnybočníměří145cm. Kaplebylapřipřestavběpa-láce na pivovar zrušena a jejíprostorbylčástečněvyužitjakooknoačástsloužilajakokomo-ra, rovněž došlo ke zvýšeníúrovněpodlahyo120cm.Pře-stavba výrazně zdevastovalapředevšímjižníčástkaple,kdedošlo k odstranění polovinyklenbyajejímunahrazeníseg-mentovým záklenkem, kterýspočívalnadělícízdi.Rovněž

Obr. 9. Litoměřice. Zbytek sanktuáře v kapli. Foto autor, květen 2009.

bylaodlámánajižníčástpresbytáře,kterápřekáželanovémuoknu.Kaplebylaobjevenateprvepřizahájenírekonstrukcepalácev70.letech20.století.Tatopřestavbaodstranilavelkoučástklasicistníchzazdívekvprostorukapleaponechalapouzezápadnízeď,kteráoddělujeprostorkapleodinteriérupaláce.Nepřílišcitlivárekonstrukcenaštěstínakonci80. let uvázla a v úpravách paláce se začalo pokračovat teprve nedávno (únor 2009).V rámci nové přestavby byl prostor kaple prohlouben na původní středověkou úroveňabylaodstraněnamohutnábetonovávrstva,kterázalilapodlahu. Jižní stěna kaple neobsahuje žádné podstatné detaily, patrný je pouzemalý zbytekvítěznéhooblouku.Stěnajekrytapřevážněklasicistníomítkou,kterásouvisísvybudovánímokna.Vlevémnárožíjezachovánaostruhověpodseknutápatkanáběhuklenby,kterásenachází185cmnadúrovnípodlahy. Jihovýchodnístěnajezachovánapouzevdolnípolovině,horníčástbylaodbouránapřistavběklasicistníhookna.Vevýšce125cmjezachovánadolníčástsanktuáře,vytesanáz jednohobloku.Otvorvýklenkujeobdélnýa jerámovánhruškovcem.Překladsesicenezachoval,alezezachovanéhokvádruvzadníčástisanktuářejezřejmé,žebylrovný.Plochasanktuářenesedosudpozůstatkyněkolikavrstevpolychromie.Dolníčást stěnytvoří zopukovékvádry,které senacházejí inadalšíchdvoustěnáchzávěru.Kvádrovézdivostoupáažknáběhuklenebníhožebraatvoříjakésizpevnění,cožjemožnépozorovatiudalšíchdvounáběhůvzávěru. Východní stěna je rovněž v levé horní části vybourána již zmíněným klasicistnímoknem.Vdolníčástisenacházejízřetelnépozůstatkyzděnéoltářnímenzy, jež jsouaž30cmvysokéapředstupujío30cmpředstěnu.Vlevéhorníčástisedosudvelmidobředochovala levá stojkahrotitéhookna,umístěná130cmvysokonadpůvodnípodlahou.

12

Ostěníjeprofilované;amájehoprofil,zcelashodnýjaknavnější,takivnitřnístraně,tvoříšikmina,širokáploškaamělkývýžlabek.Bočnístěnastojkyjedostiotlučenáaobsahujedvaotvorypomřížinebopookenníchrámech.Horníkvádr,kterýpřecházídoarchivolty,jepřekvapivěutvářenponěkudjinak,vnitřnívýžlabekjenahrazenozubemprovloženíokenního rámu, vnější profilace zůstala stejná. Rovněž je zde patrný náběh na okenníkružbu,respektivenajeptišku.Oknozabíralotéměřceloušířivýchodnístěny.Navnějšístraně bylo v době provádění SHP J.Muka patrné obdélné rámovaní okenního otvoru(Muk1971,23–24),dnesjetatosituacezakrytabetonovouomítkou.Vsevernímnárožísezachovalnáběhklenebníhožebra,kterýjevespodníčástiotlučen. Severovýchodnístěnajejižzachovánavcelémsvémrozsahu,alevhorníčástiobsahujedodatečně vlámanou skříňku, která má dodnes zachovanou dřevěnou polici. V levémnárožíseopětdochovalnáběhklenebníhožebra,žebrosamotnézdesicevdoběnálezuv80.letech20stoletístálebylo,alepoodbouránídělicípříčkyodpadlo. Severnístěnajerovněždobředochována.Vespodníčástipozorujemejednuřaduopu-kovýchkvádrů,kterépolevéstraněstoupajíažknáběhužebraazdáse,žetvoříhranu.Spodníčástzdijevyzděnazlomovéhozdivaajedosudčástečněomítnuta.Středníčástzdiobsahujepravoúhloumělkouvpadlinu,jejížlevoustranutvoříjižzmíněný„pilíř“náběhuklenebníhožebraaprotějšípravoustranudostipoškozenésmíšenézdivotvořenévelkýmikvádry i lomovýmzdivem.Středvpadliny tvořínedbale loženévelkéopukovékvádry.Tatovpadlinabysnadmohlabýturčenakosazeníobrazu. Horníčástsevernístěnyjevyzděnazcihel,alenacházísezdesonda,kterábezpečněukazuje,žekápěklenbypokračujedálezatutozeď.Celásituacepůsobídojmem,žesezdenacházelnějakývýklenek,snadsedile,kterýbyldodatečnězazděn.Polevéstraněseza-chovalnáběhklenebníhožebrasdosudzachovanýmžebrem;zachovalosedíkytomu,žejepodepřenozápadníklasicistnízdí,kteráoddělovalaprostorpresbytářeapaláce. Kaplesesvýmidrobnýmirozměryřadíkpočetnéaoblíbenéřaděmalýchpalácovýchkaplí,kteréjsoučastootevřenydoprofánníhoprostoru,amnohdymajíjenpodobudrob-néhopresbytáře,jenžsevětšinounacházívarkýři.Presbytářvcelésvéhmotěpojatýdošířezdijevčeskémprostředíunikátní,aleneojedinělý,vizJenštejn.Bohuželvpřípaděpalácelitoměřickéhohraduneznámevnitřníčleněnístavby. Zasvěceníkapleneníznámé, jak jeuhradníchkaplípoměrněčastýmjevem.PokusJ.Tomaseoztotožněnískaplísv.Petra,kteráseodroku1352opakovaněpřipomínáaždohusitskýchválek (1358, 1364, 1402, 1406 a 1417) a je lokalizována „in suburbio“ nebo „preurbio“,jeevidentněmylný(Kotyza–Smetana–Tomas1997,124–125).Královskáhradníkaplebyjenstěžíbylalokalizována„in suburbio“,tedynapředměstí.

Přestavba hradeb Pravděpodobněvsouvislostisevznikemnovéhoměstskéhoopevněnídošloikezvýšeníhradebníchzdíhradu.Původníhradbamělavýškuzhruba8m,zatímconověbudovanéměstskéopevnění10m.Tentorozdílbylvyřešennavýšenímstávajícíhozdivaadorovnánímtaktovznikléhovýškovéhorozdílu.Spárajepatrnánavnitřnímlícikrátkéhoúsekuseverníhradby a také na vnitřním líci západní hradby vmístech, kde hradbu zakrývá střechadomučp.65,inaexteriéru.Vnějšílíchradbybylzkomolenpřiopravěhradby.Novězvý-šenázeďnesedosudpůvodnícimbuří,kteréjetotožnéscimbuřímnaměstskýchhradbách.Ješiroké60cmadosahujevýšky2m.Stínkymajíšířku280cmajsouvestředuprolomenyštěrbinovoustřílnou,kterájevybavenadřevěnoupříčlíprozaklesnutíhákovnice.Výška

��

stínek je 80 cm, proluky cimbuří jsou široké 70 cm. Na cimbuří nejsou patrné žádnépozůstatkypozakrytíochozu.Ochoz jevsoučasnostiširokýaž130cmapůvodněbylzčástivynášennatrámech,znichžsedochovalykapsynazápadnízdi(Gabriel–Peřina2007,12).Pravděpodobněsezdesetkávámesnejstaršímpříkladempoužitístřílenvyba-enýchpropalnézbraně,ještězpředhusitskéhoobdobí.Kroku1512jsousicekdispoziciúdajeoúpravěhradebníhoochozu,alevtétodoběbynekrytýobrannýochozbylarchaický,cožbybylovrozporuspodobounověbudovanéhopásuopevnění,kteréjekvalitní.

Datace stavby DatacíhradníhopalácesezabývalpředevšímJ.Muk,kterýpřestavbukladedodobyKarlaIV.Vycházípřitomzdatováníprofiluoken,kterásrovnávásoknyStaréhopaláce

Obr. 10. Litoměřice. Hmotová rekonstrukce hradu v první polovině 14. století. Kresba autor.

Obr. 11. Litoměřice. Hmotová rekonstrukce hradu na konci 14. století. Kresba autor.

14

naPražskémhraděaoknyRotlevovadomu,azpodobyportálu,jenžjesrovnávánsnovo-městskýmikostely(Muk1980,104).VtextuPasportuvšakprojeviljistouopatrnostasámpřipouštídatacikolemroku1400(Muk1971,13).PodobupalácetakésrovnáváshradyKarlaIV.,aleponěkudopomenul,žepodobnýtypstavbysezcelaběžněvyskytujeivdoběVáclava IV. Příkladem může být dolní palác na Točníku nebo purkrabský palác naKřivoklátě.Takévměstskémprostředínaleznemeněkolikvelmizajímavýchanalogií,atozvláštěKrálůvdvůrnaStarémMěstěpražském,nebošlechtickéměstskéhradyvSoběslaviavÚštěku.Kaplesamotná jekladenaaždodobykolemroku1397a jepodleJ.Mukadodatečná.VsoučasnédoběsekaplejevíjakozcelasoučasnákestavběpaláceaMukempopisovanésituace,kteréjejvedlykuvedenémuzávěru,nejsoupatrné.Kapleipaláctedyvzniklysoučasněa samotnýsrovnávacímateriál,kterýuvedl J.Muk,vyzníváspíševeprospěchdobykolempoloviny80.let14.století,tedydodoby,kdybylhradVáclavemIV.dánvlénokrálovskémumincmistruaradoviKunátuKaplířizeSulejovicajehobratřímJanoviaJiřímu. Listinabylavydaná2.května1387vPrazeazmíněníbratřizískalihradsevšemiprávyanáležitostmi,alemělipovinnost„vestunge und hausung zu Luthmericz“,kteráprozchá-tralostzůstalapodlouhéčasyneobyvatelná,opravit,doslovněseuvádí,žemajípovinnost„hausung bawen, besseren, vesten, bewaren und dorynne wonen und haushalden sollen“.Dálesikrálvymínil,žehradnadálemůževyužívat,kdykolivhobudepotřeba(Hlaváček1980,113–116). Tutolistinujezcelajistěmožnéspojitspíšespřestavbouhraduasevznikempalácenežsjehoopravou.PokudbypalácskutečněpocházeljižzdobyKarlaIV.abylbykrátceposvémdokončeníroku1369navštívenKarlemIV.(Kotyza–Smetana–Tomas1997,124),takbysejenstěžízapouhých20letstalneobyvatelným. PalácsetakřadíkestavbámdvorskéhookruhuVáclavaIV.,kamsevcelkudobřehodísvouvýtvarnouatmosférou.KunátKaplířzeSulejovicpatřilkpřednímmilcůmVácla-vaIV.,kteřípřevážněpocházelizřadnižšíšlechtyajejichspolečenskývzestupbylvelmičastodoprovázenstavbouluxusníchreprezentativníchsídel.Stačísipřipomenoutmonu-mentálnístavbuKrakovceneboluxusnípřestavbuEgerberku,atozaúčastitěchnejlepšíchkameníkůtehdejšídoby.Tatookázalostmělaevidentnědemonstrativnícharakteramělazastřítnedostatekvpodoběnízkéhopůvodustavebníka;záměrembylovyrovnatsestarýmšlechtickýmrodům,nebojeipředčit. Rovněžproneobvykléumístěnípaláce,kterýbylcelousvouhmotouvysunutpředliniihradbyazaplnilpříkop,atonikolivzdůvodu,žebyvplošehradujižnebylomísto,najdemeanalogievhradníarchitektuřeVáclavaIV. HradnípaláceVáclavaIV.naTočníku,LoktiaveVlašskémdvořemajízcelaspecifickéumístění,stojítotižvčeledispozice,pohledověexponovanémzpřístupovécesty.Tatopo-hledováakcentacebylanaLoktiaveVlašskémdvořeumocněnatím,ževnějšístěnapalácepřekročilaliniistaršíhradbyapalác,kterýjižpřevyšovalokolnízástavbu,setakstalzcelanepřehlédnutelným.PodobnětomubyloinaTočníku,kdesicepalácpřílišnepředstupuje,alezatoseocitnulpřímovčelehraduajehovydutáčelnístěna,včetněhranopatřenýchnárožním bosovaným armováním,mu dodává neobyčejně působivý výraz. Také palácVáclavaIV.naNovémhraděuKunraticbylsituovánpřivstupu,alecitelnénapětí,hrozícíkdykolivpřerůstvnekontrolovatelnépovstání,jižnedovolilopostavitpaláczcelabezsta-rostnědočeladispozice,atakbylprojistotuskrytzamohutnouhradboutvořícípřednímostrýbřit.

15

Podobné důvody stály i za neobvyklým vysunutím litoměřického hradního paláce,který sice stavělKunátKaplíř zeSulejovic, alehradměl zůstat otevřenýpanovníkovi,takžebylonutnévzítvpotaznárokynakrálovskoureprezentaci.Taktovysunutýpalácbylopětpohledověakcentovánzpřístupovécestydoměsta,kteráve14. stoletíprocházelaLidickouulicípřímodorohunáměstí.Později,napřelomu15.a16.století,došlokposunutíseverníměstskébránynaulicivýmluvnězvanouNovobranská, jež jezachycena jižnaplánechz18.století.ZobrazenajerovněžistarábránanakonciLidické,kterátehdyvedlajižjennaměstsképarkánovéopevněníz15.století. Snad lze jendoplnit, že jižzmíněnáoknapalácevprvnímpatřemajízcela shodnýprofiljakooknaveVysokémdoměVlašskéhodvora,tedyvpaláciVáclavaIV.Tajsousicejenkopiemiz19.století,alepřiporovnánísdobovýmifotografiemijezřejmé,ževycházejírelativněvěrnězpůvodnípředlohy.Vlašskýdvůrbylbudovánněkdyporoce1387aroku1394sepoprvépřipomínájehoobytnáčást.Pozoruhodnéjenaprostéignorováníobrany-schopnostilitoměřickéhopaláce.Vcelkubezstarostněseotevíralnavšechnyvnějšínechrá-něnéstranypoměrněvelkýmiokny,třebažebylaopatřenamřížemi.Tojevevelkémkon-trastuspečlivěbudovanýmměstskýmopevněním.TatobezstarostnostmáopětparaleluvhradníarchitektuřeVáclavaIV.

Hrad v 15. století Vnásledujícímobdobíhradrychleztrácínavýznamu.KaplířzeSulejovicsijejdlouhonepodržel,zhrubapodesetiletechjímopětdisponujeVáclavIV.,kterýroku1397„unserer burge gelegen in unsererr stat zu Luthomericz“zapsalElišce,manželcemíšeňskéhomark-rabíhoVilémaI.,„zu einer behawsungen“(CDS,93).Téhožrokubyldándodrženíměšťa-nůdvůrpředhradem(CIMII,895),jakbylopřipomenutovýše.NapočátkuhusitskýchválekhradněkolikrátvyužilZikmundLucemburský,popřestupuměstakhusitstvízdesnadsídlilhejtmanHynekKolštejnskýzValdeka.Vpohusitskédoběhradzpustl,nakonecho roku1499darovalkrálVladislavměstu jako„zámek náš pustý, z kteréhož žádného zvláštnieho užitku nemáme“,abyzdekpotřeběměstabylomožnostavět,alesvýjimkou„aby nám v tom hradě pustém nějakého místa nechali a je připravili“keskladovánívína(CIM III939–940).Městonásledněvyužilohradkhospodářskýmúčelům, jako sýpkuajakoskladvína,atakéjakobytyměstskýchúředníků.Roku1532bylnahraděvystavěnnovýkrov(Muk1971,5).Vroce1665hradvyhořelaroku1767byldohradupřenesenměstskýpivovar,kčemužbylroku1787hradpřestavěn. Zestředověkýchstavebníchaktivitvareáluhraduvímepouzeostavběnovéokrouhlévěže či bašty, která nahradila starší kulatou věž v severozápadním nároží. Stavba seevidentněvážekezlepšováníměstskéhoopevnění,kněmuždošloporoce1498,kdyměstoobdrželo zvláštní právo na vybírání mýta v branách, a to za účelem stavby opevnění(CIMIII898–900).Roku1502 jedoloženastavbahradeb,kterébylydokončenykolemroku 1505 (Šamánková 1982, 53). Věž byla původně otevřená a teprve dodatečně,v16.století,uzavřenazdí.Ztétověžečibaštysezachovalapouzejejídodatečnázadnístěna,kterátvořínárožíhradníhoareálu.Tatozeďvúrovniprvéhopatraobsahujedruhotněpoužitýsedlovýportál,kterýlzedatovatdokonce14.,nebonapočátek15.století.Krátcepouzavřenítétobaštyv16.stoletívznikálichoběžnýobjektpřiléhajícíkseverozápadnímunároží,kterýP.Macekpovažovalzazbytekraněgotickéhranolovévěže. Bašta je několikrát ikonograficky zobrazena, poprvé je to naWillenbergově vedutězroku1601,kterájeovšemdostinespolehlivá,dálenaMerianověplánuměstaavedutě

16

Obr. 12. Litoměřice. Rekonstrukce vývoje hradního areálu. A – podoba hradu v první polovině 14. století, B – podoba hradu na konci 14. století, C – podoba hradu na počátku 16. století. 1 – městská hradební zeď z první poloviny 13. století, 2 – zdivo hradu z první poloviny 14. století, 3 – hypotetické zdivo hradu z první poloviny 14. století, 4 – městská hradební zeď z druhé poloviny 14. století, 5 – zdivo paláce z doby po roce 1387, 6 – městské opevnění z přelomu 15. a 16. století, 7 – příkopy.

��

hradu z roku 1650, kde je zobrazena jako okrouhlá věž v nároží s kuželovou střechouazesílenoupatou.Navyobrazeníchzprvnípoloviny18.století je jižbezstřech,cožjedůkazem,žebylazasaženapožáremvroce1665anásledněponechánasvémuosudu.Navyobrazeníchaplánechměstzkonce18.stoletísejižnevyskytuje,zachycenajejenjejínádvornístěna. Otázkouzůstává,kdydošlokzánikuopevněníhraduoprotiměstu.Nanejstaršímplánuměsta z roku1650 již není zobrazeno.Zaniklo pravděpodobněpo roce 1499, kdyhradpřešel domajetkuměsta a bylo budováno nové opevněníměsta. Existence samostatněopevněnéhohradutehdypozbylajakéhokolivvýznamu.

POZNÁMKA1)ZaposkytnutíinformacíovýzkumuděkujiM.Sýkorovi.

PRAMENYCDBI:CodexdiplomaticusetepistolarisregniBohemiaeI,Friedrich,G.(ed.),Praha1897.CDBII:CodexdiplomaticusetepistolarisregniBohemiaeII,Friedrich,G.(ed.),Praha1904–1907.CDBIII:CodexdiplomaticusetepistolarisregniBohemiaeV/1,Šebánek–Dušková(ed.),Praha

1971.CDS: Codex diplomaticus saxoniae regiae I B 2, Urkunden der Markgrafen von Meissen und

LandgrafenvonThüringen.Ed.HubertErmisch,Lipsko1902.CIMII:CodexjurismunicipalisregniBohemiaeII,Čelakovský,J.(ed.),Praha1895.CIMIII:CodexjurismunicipalisregniBohemiaeIII,Čelakovský,J.–Friedrich,G.(ed.),Praha

1948.LCIII–IV:LibriConfirmationumadbeneficiaecclesiaticaPragensemperarchidioecesim.III–IV,

Ed.Emler,J,Praha1883RBMI:RegestadiplomaticanecnonepistolariaBohemiaeetMoraviaeI.Ed.Erben,K.J.Praha

1855.RBMII:RegestadiplomaticanecnonepistolariaBohemiaeetMoraviae II.Ed.Emler, J.Praha

1882.

LITERATURAČechura, J. 1981–1984: Nezdařená lokace Přemysla Otakara II. na Hoře sv. Štěpána a statky

chotěšovskéhoklášteranaLitoměřickuvdoběpředhusitské.VlastivědnýsborníkLitoměřicko17–20,43–68.

Durdík,T.–Bolina,P.2001:StředověkéhradyvČecháchanaMoravě.Praha.Durdík,T.1996:Ilustrovanáencyklopediečeskýchhradů,Praha.Durdík,T.1998:ČeskáhradníarchitekturadobyJanaLucemburského.CastellologicabohemicaVI,

7–68.Durdík,T.1998:Hradykastelovéhotypu13.stoletívestředníEvropě.Praha1998,231–235.Gabriel,F.–Peřina,I.2007:Litoměřicehrad–SHP.Rkp.ČeskáLípa.Hlaváček,I.1980:PříspěvekkdějinámdržbylitoměřickéhohraduvdoběVáclavaIV.Vlastivědný

sborníkLitoměřicko.113–116.Kotyza,O,–Tomas,J.1995:NejstaršíměstskéhradbyvLitoměřicích(Porovnáníarcheologických

nálezůsezprávamipramenů).ArchaeologiahistoricaXX,91–106.

��

Kotyza,O.–J.Smetana–Tomas,J.1997:DějinyměstaLitoměřic.Litoměřice,124–125.Kuthan, J. 1986:Kotázce geneze kastelů králePřemyslaOtakara II. In: Itálie,Čechy a střední

Evropa.Praha,109–121.Líbal,D.1980:StavebněhistorickýprůzkumLitoměřic.PasportSÚRPMO,rkp.Praha.Líbal,D.2001:KataloggotickéarchitekturyvČeskérepublicedohusitskýchválek.Praha,236.Lippert,J.1871:GeschichtederStadtLeitmeritz.Praha.Lippert,J.1902:BürgerlicherLandbesitzim14.Jahrhundert–ZurStändefragejenerZeit.Mittei-

lungendesVereinesfürGeschichtederDeutscheninBöhmenXL,1–50.Macek,J.–Smetana,J.–Tomas,J.1996:Litoměřice.HistorickýatlasměstČeskérepubliky,sv.1.

Praha.Macek,P.1989:MěstskýhradvLitoměřicích.CastellologicabohemicaI,171–183.Macek,P.1990:KpočátkůmměstskéhohraduvLitoměřicích.Litoměřicko,111–119.Menclová,D.1976:ČeskéhradyI,II.Praha.Muk,J.1971:Litoměřice,SHPhradu.Rkp.SÚRPMO,Praha.Muk,J.1980:GotickýhradvLitoměřicích.VlastivědnýsborníkLitoměřicko,101–112.Sedláček,A.1923:Hrady,zámkyatvrzeKrálovstvíčeskéhoXIV.Praha.Šamánková,E.1982:Litoměřice.Praha.39–40.Tomas,J.1985:PočátkyměstaLitoměřicII/1.Ústeckýsborníkhistorický,59–108.Tomas,J.1985:PočátkyměstaLitoměřicII/2.Ústeckýsborníkhistorický,31–90.Tomas,J.1999:Odraněstředověkéaglomeracekprávnímuměstu(výborstudiíed.Klápště,J.–

Kotyza,O.).Litoměřice.Vařeka,P.–Horáčková,A.–Šmejda,L.2000:Předběžnázprávaopředstihovémarcheologickém

výzkumuKatedryarcheologieZČUvPlzninaDómskémvrchuvLitoměřicíchvroce2000.http://www.kar.zcu.cz/vyzkum/Litomerice/predbezna_zprava1.htm.

Žemlička,J.1997:KastelánBlahajehorod.MVP/ČSPS107,193–206.

ZUSAMMENFASSUNGBurg in Leitmeritz BurginLeitmeritzbefindetsichheuteindernordwestlichenStadteckeundistindieStadtfestungintegriert.NachderneuestenarchäologischenForschungvomO.KotyzaundM.SýkoraentstanddieBurgnichtindem13.Jahrhundert,wiediebisherigeLiteraturangibt,sondernerstindererstenHälftedes14.JahrhundertszuRegierungszeitdesJohannesvomLuxemburg.DiearchäologischeForschungentdeckteweiterdieGründedeszweitenRundturmesinderNordwestlichenMauereckeundNordtorderBurg.AufgrunddieserForschungkannmansichdenGrundrissalseinemQuadratnahendenViereckvorstellen,inderenMauereckenzweiRundtürmestandenundaufderStadtseitein der SüdwestlichenMauerecke stand einPrismenturm. In der restlichenMauereckewird dieExistenzdeszweitenTurmesvorausgesetzt.DieBurgwurdefreivordenStadtmauernaufgebautinderEntfernungvonca.60mvorderursprünglichenStadtmauerausdem13.Jahrhundert.DenRaumzwischenderStadtundderBurgfülltedieVorburgaus,dieWenzelderIV.imJahr1397denBürgernschenkte.DieBurgwaroffensichtlichaufderNord-SüdachsedurchfahrbarundwarmitderStadtverbunden. InderzweitenHälftedes14.JahrhundertswurdedieBurgindieneuentstehendeStadtfestungintegriertundinkurzemAbstandauchumgebaut.IndieserZeitentstandderumfangreichezwei-stöckige,18,5mbreiteund42,5mlangePalast,dereineKapellebeinhaltete.ZumBurghoföffnetesich der Palast durch außergewöhnlich anspruchsvolleHoffassademit reich profiliertemPortalflankiertmitzweiFialen.DerPalastwurdedurchseineganzeMasseindenBurggrabenvorgesetzt,denergänzlichabdämmte.DerUmbauwurdebis jetzt indieZeitKarldesIV.gelegt,aberdie

19

Stilanalysezeigt,dassdieBurgerstindieZeitWenzeldesIV.gehört.AusdieserZeiterhieltsichaußergewöhnlichinteressanteUrkunde,dieam2.Mai1387imPragausgestelltwurde.InihrgabWenzelderIV.insLehensgutdieBurgdemMünzemeisterundAmtsratKunátKaplířvonSule-jovice,undseinenBrüdernJohannesundGeorg.KunátKaplířerhieltdieBurgmitallenRechtenundVoraussetzungen,jedochmitderPflicht„vestunge und hausung zu Luthmericz“,diewegenSchadhaftigkeit für langeZeitunbewohnbarblieb,zu reparieren.Wortwörtlichwirdangeführt,dass sieverpflichtet sind„hausung bawen, besseren, vesten, bewaren und dorynne wonen und haushalden sollen.“WeiterbedingtesichderKönigvoraus,dasserdieBurgweiterhinjederzeitnutzenkann,wennesnotwendigist. DieBurgverliertinderFolgezeitschnellanBedeutung.KaplířvonSulejovicebehieltdieBurgnichtlangeundetwanachzehnJahrenverfügteüberdieBurgwiederWenzelderIV.,derimJahr1397„unserer burge gelegen in unsererr stat zu Luthomericz“tragtederElisabethein,derGattindesMeißenersMarkgrafenWilhelmderI.,„zu einer behawsungen.“IndernachhussitischenZeitverwahrlostedieBurgundschließlichschenktedieBurgimJahr1499KönigVladislavderStadtals„unser verwahrloste Schloss, aus welchen wir keinen besonderen Nutz haben“ damit sie hier beimbedarfbauenkönnen,mitderBedingung“„damit uns in der wüsten Burg ein Platz gelassen und vorbeireitet wird“zurWeinlagerung.DieStadtnutztenachfolgenddieBurgzuWirtschafts-zwecken,alsSpeicherundalsWeinlager,undauchalsWohnungenderStadtbeamten.IndieserZeitwurdevermutlichdieBurgfestunggegenüberderStadtabgerissen.ImJahr1665branntedieBurgabundimJahr1767wurdeindieBurgdieStadtbrauereiumgesiedelt,wozudieBurgimJahr1787umgebautwurde.