197

ČASOPIS SPOLEČNOSTI PŘÁTEL STAROŽITNOSTÍ /120 ● 3–4/2012

Valdek – příspěvek k poznání stavebního vývoje hradu František Záruba

František Záruba: Valdek – contribution to the understanding of the evolution of the building development of the castle This article is concerned with the construction development of the Valdek castle, which is situated in the Central Bohemia, and informs us about the discovery of the medieval gate from the 13th century. The discovery of the gate and detailed observation of the general layout of the surroundings of the large, cylindrical, tower have contributed to an improved understanding of the evolution of the building development of the castle.

Keywords: Valdek, Castel, Gate, Medieval architecture, Central Bohemia

Hrad Valdek jistě patří k nejmalebnějším zříceninám ve středočeském kraji a bylamuprotovdosavadníliteratuřevěnovánazaslouženápozornost.Zmínkuohraděnajdemevpodstatěvkaždéknizezabývajícísehrady,atojižod19.století.Vsouladusvšeobec-nýmvývojemčeskékastelollogiezpočátkupřevažovalohistorickébádání1 astavebnípo-dobuhradupoprvépodrobnějiprozkoumalaažD.Menclová(1976I,145–148),kterádošlaknázoru,žestávajícípodobahradu jezvětšíčástivýsledkemvývoje13.stoletíahradzařadilamezinejsložitějšípříkladyhradusasko-hesenského,tedymezihradybergfritovédispozice. Pohled na stavební vývoj značně změnil nepublikovaný stavebně historickýprůzkumJ.Muka(Muk–Novosadová1976),kterýukázalnapoměrněsložitýstavebnívývojvšechčástíhradu,zvláštěpaláce.Hradtedyrostlvněkolikaetapáchsvětšímčaso-výmodstupem. VýzkumJ.MukamělpakzásadnívlivnadalšíbádáníJ.Anderleho(1998,399–408)aT.Durdíka(Durdík1999,578–579;Durdík–Sušický2000,138–140),kteřívýsledkyjehovýzkumuakceptovali.Khraduvznikla i dílčí studie věnovaná stavebnímuvývojiapodoběpaláceodV.Razíma(2000 a,23–28),kterýrovněžvstavebnímrozborunavázalna SHP J.Muka a pokusil se podobu paláce interpretovat za pomoci řady analogií vzápadníEvropě,zvláštěvAnglii,ukterýchovšemnelzeočekávatbližšívztahknepřílišvýznamnémustředočeskémuhradu. Dosavadníbádání,zvláště tonovější,přehlédlo jedennenápadný,alezásadnídetail,kterýbylodhalendestrukcízdivanasklonkuminuléhostoletí.Tímtonepovšimnutýmde-tailemjsoureliktypůvodníkulisovébrányvedoucídojádrahradu.Místonálezusenacházívestatigrafickyvelmikomplikovanésituaci,kterázaujala jižJ.Muka.Tenzdepodniklhloubkovousondu,alezbytkybočníšpaletybránysemuvzhledemkrozsáhlézazdívcenepodařilo objevit. Pravě tato sonda ale nakonec vedla k destrukci zdiva a odhalenízmíněnésituace.Tentopříspěveksikladezacílvkrátkostiseznámitčtenářesnálezovousituacíapokusitseinterpretovatcelkovýstavebnívývojhraduijehoklasifikacivrámcikastelollogickéhobádání.

198

K otázce vzniku hradu VznikhraduValdekjetradičněkladendodobykrátcepopolovině13.století,aledo-bovépísemnézprávynevyznívajízcelajednoznačně.Řadazprávopočátkuhradujesvá-zánaažsmladšítradicíozaloženíklášteraSvatáDobrotivá,alezdáse,žemohouodrážetskutečnýstav. Prvnízmínkyohraděnalézámevněkolikazprávách,kterésevážoukOldřichuZa-jícovizroduBuziců.StímtošlechticemjespojenozaloženíklášteravOstrově,pozdějizvaného Svatá Dobrotivá u Zaječova, k němuž došlo v letech 1262–1263. V legenděoOldřichověvizi,kterájejvedlakzaloženíkláštera,avlistěosvěceníklášterasepoprvésetkávámeshradem,atojakvpredikátuOldřichaZajíce,kterýjeuváděnjako„Ulrichs Lepus de Waldek“,takivmístěvydánílistiny.TutotradicizachytilPaprockývesvémDia-dochuzroku1604(Paprocký2005II,67–68)atakézdeopsalzmíněnoulistinu,kterásedostala idoCodexudiplomatikubohemiae(CDBV/1,565–567,č.381; téžBrand1891,13–17).Pravost listinybylazpochybněnaRostislavemNovýmvroce1961(Nový1961,65–66),alevpamětníknizeklášterajetatonadacepotvrzenazápisem,kterýuvádí,že:„Léta páně 1271 zemřel pan Oldřich Valdek, první tohoto místa zakladatel, který daroval konventu všechny lesy a dědinu Kvaň dvorec na Ostrově s dvěma usedlostmi a rybník s mlýnem a usedlost ve Všeradicích.“Řádovépramenyklášterasv.TomáševLiber Tho-maeusdáleobsahujipapežskoubuluzroku1263,kterásvěřujeřádaugustiniánůeremitů,kterýtehdypřišeldoČech,vochranupanovníka(RBMII,157;Brand1891,11–12).Listinaneoznačuje vznik konkrétního kláštera, ale váže se k příchodu řádu do Čech. DatumpapežskébulyseshodujesezaloženímklášteravOstrově,ajetakpravděpodobné,žezalo-ženíklášteravOstrověpatříknejstaršímvČechách.Kláštersv.TomášenaMaléStraně

Obr. 1. Hrad Valdek. Pohled na jádro hradu z prostoru dolního dvora. Foto autor 2010.

199

vPrazebyl jistězaloženažpozději,a toroku1285,cožjedobředoloženořadouzprávazmíněnálistinasehojistěnetýká. HradValdekjebezpečnědoloženažkroku1315,atovpredikátuVilémaZajíce„Wil-helmus dictus Lepus de Waldek“(RBMIII,114)anásledněseobjevujevřadězpráv.Roku1331OldřichZajíczValdekazískávádozástavyhorníměstečkoJílovéaNovýKnín,alenadruhoustranupřevedlhradValdeksokolnímivesniceminamanství(RBMIII,712).Krátcenatohradjižstřídámajitele,kteřípocházejípřevážnězřadnižšíšlechty.Kroku1344jehraddoloženvmajetkujistéhoProtivceaCtiborazBeškovic,kteřísedostalidoostréhosporusDěpoltemzRýzemberka.Rozepřenakonecvedlyktomu,žeDěpoltroku1346přitáhlsvojskemkhraduaoblehljej(MonumentaIV,31).Schaller(1788,106)podleneznáméhopramenektomuuvádí,žepotřechdnechobleženísepodařilodohraduvnik-noutavypálitjej.HradjenásledněvmajetkuProtivcedoloženještěkroku1377.Napo-čátku15.stoletíshrademdisponujeVáclavIV.aroku1415jehradzastavenJanuzLest-kova.Vroce1509bylValdekvyplacenzmanstvíapopolovině16.stoletízačínáchátrat.Vroce1585sesídlopanstvípřesunulonanedalekoutvrzPluhyaroku1623jehraduváděnjako„zámek v lese pustý Valdek řečený“.Nakonci19.stoletízdebylyprovedenymenšíopravyavevěžibylazřízenarozhledna.

Celková dispozice hradu Hrad je založen na výrazném skalním výběhu nad Červeným potokem, tvořenémkambrickými slepenci. Dispozice hradu je dvoudílná, jádro hradu bylo vystavěno nazmíněnémskalnímvýběhuanapřístupové straněpředhrademsenacházelo rozměrné

Obr. 2. Hrad Valdek. Pohled na horní nádvoří a velkou válcovou věž z paláce. Foto autor 2010.

200

předhradí,kterébyloopevněnopří-kopem. Před příkopem se nacházínevysoký val, jenž na západě pře-chází vmohutnou, nasucho klade-nouzeď.Vlastníopevněnípředhra-dísenezachovalo,pouzenavýchodě senacházejídrobnépozůstatkyka-mennézdianaplošepředhradíne-jsoupatrnéžádnévýraznépozůstat-kypozástavbě. Jádro hradu bylo od předhradíoddělenomohutnýmpříkopem,kte-rýjevedenoprotiroviněpředhra-demvmírnémobloukukolemhrad-ního jádra. Přístupová cesta vedlazpředhradípomostěpřespříkopadvouosou kulisovou branou vstu-povalanaprvnídolnínádvoří,kteréje přiloženo k východnímu bokuvlastníhojádrahradu.Poblížprvníbrány se nachází okrouhlá bašta,kteráobsahovalastudnu.Vsoučas-nédoběsenadolnímnádvořínena-cházejí žádné zbytky další zděnézástavby,pouzevjehojižnímkoutějepatrnarozměrnáprohlubeňajiž-ní stěna obsahuje dvě řady trámo-výchkapesnadsebou,cožjemožnépovažovat za zbyteknejméně jed-

nopatrovébudovyshrázděnounebo roubenoukonstrukcí.Nanádvoří secestahnedzabranoulomilavpravémúhluapoblížvelkéválcovévěževstupovaladojádrahradu. Jádrohradujezhrubaobdélnéaobsahujehornínádvoří.Čelnísevernístranajezajiš-těnadvojitouhradbouavseverovýchodnímrohusenacházívelkáválcová,volněstojícívěž.Naopačné,nejchráněnějšíjižnístraněsenacházelobdélnýpalácabočnístranyná-dvoří zajistilamohutná plášťová hradba, která byla na západě dobře chráněna skalnímútesem.Dnešnípodobahradníhojádrajevýsledkemsložitéhoapostupnéhostavebníhovývoje,zvlášťzajímavěsevyvíjelaseverníčástnadpříkopemsvelkouokrouhlouvěží,nakterousezaměříme.

Brána Jihovýchodněodvěže,kdesesetkávají třizdirůznéhostáří,senacházímimořádnězajímavásituace.TotomístopřipoutalopozornostjižJ.Muka,kterýsemupodrobněvě-noval–provedlzdehloubkovousonduasituacizdokumentovaliplánkem(Muk–Novo-sadová 1976, 15–17). Právě sonda J.Muka byla asi příčinou další destrukce zdi, kteráodhaliladotédobyskrytoubočníšpaletuaotiskpovytrhanémostěníbrány.

Obr. 3. Hrad Valdek. Celkový pohled na místo nálezu brány. Vlevo se nachází nejstarší hradba hradního jádra, vpravo a uprostřed je mladší čelní hradba, která zakryla původní bránu – nároží této hradby je zcela vlevo dole, vzadu stojí velká válcová věž. Foto autor 2010.

201

ošířcekolem1m.Poblížnapojenítétozdikestaršíhradběpřiléhádalší,nej-mladší zeď, která patřila drobné bu-dově vyplňující prostor mezi velkouvěží amladší hradbou.Šířka této zdije 80 cm. V době, kdy vznikla tatonejmladší budova, východní nejstaršíhradbajižnepokračovaladálenasever.Již zmíněná destrukce východní nej-staršízdipřijejímsevernímkonciod-halila šikmou špaletu s velmi dobřezachovanýmlícemzdivavceléhloub-cezdi,kteráseotevírásměremdoná-dvoří.Vzhledemkrozdílnévýšceteré-nu horního a dolního nádvoří se zdenachází svah, který spadá poměrněprudcedolůnadolnínádvoříazasahujesemidestrukcemladšíhovýchodníhokřídlapaláce, takže špaleta jepřiná-dvoří patrná jen těsně při terénu, alespoklesemterénujetonavnějšístraně

Obr. 4. Hrad Valdek. Detail nalezené levé boční špalety brány v nejstarší hradební zdi jádra s dobře patrným otiskem po vytrženém ostění. Foto autor 2008.

Obr. 5. Hrad Valdek. Fotografie z doby výzkumu J. Muka, která zobrazuje místo nálezu brány před destrukcí zazdívek. Foto J. Muk 70. léta 20. století.

Nálezovásituacednesvypadázhrubatakto:východnístěnajádrahraduošířcekolem2m,kterápatříknejstaršízástavbě,pokračujeodpalácekseveruajezakončenadestrukcí.Zdruhéstranyktétohradebnízdipřiléhástatigrafickymladšíatenčístěnačelníhradby

202

již80cmazde také registrujemevelmidobřepatrnýotiskpovytrženémostění.Otiskostěníjehluboký40až50cmaširoký20cm.Navnějšístranějeotiskostěnívysokýaž2m. Vhorníčástijezdivojižrozpadlé,takženelzeurčit,zdašpaletapokračovalaještěvýše, nebozdejižpřecházeladozáklenku.Špaletanevykazujeznakydruhotnéhoproražení. VdoběstavebněhistorickéhoprůzkumuJ.Muka,vpolovině70.letminuléhostoletí,tatočástovšemvypadalajinak(Muk–Novosadová1976,15–18):nejstaršívýchodníhrad-bapokračovaladálekseveruadokoncebylapřiloženakjižnístěněbudovyupatyvěže,kterájezdanésituacenejmladší.Spárapozazděnémportálutehdynebylapatrnáanelzejinaléztaninadobovýchfotografiích,cožvzhledemknepravidelnéstruktuřezdivaapo-užitémumateriáluneníažtakvýjimečnásituace.Vespodníčástisondysealezdivolomilosměremkvěži.Pozorovanýúsektétozalomenézdibylpatrnýnavýškudvouřádekkamenůavdélceaž90cm.Výškovětatosituacezhrubaodpovídáúrovniterénuvpřilehléčástinádvoří.Prostormezišikmozalomenouzdíanadnístojícímrovnýmúsekembylvyplněnzásypem sutin a blíže nezkoumaných střepů.O horní části J.Muk uvádí, že byla jistěmladší(vcelkovésituacišloonejmladšízdivo),zatímcospodnímělabýtpokračovánímpůvodníhradby.Jižzmíněnádestrukcezdivaalevedlakzánikucelésituaceadnesnenípatrnáanihorníčástzdiva,anispodnízalomenáčást–kověřenísituacebybylopotřebaprovést odborně vedenou archeologickou sondu. Vzhledem k nálezu dobře dochované

Obr. 6. Hrad Valdek. Porovnání stavu nálezové situace nejstarší brány v 70. letech 20. století a dnes; a – výška otisku po vytrhaném ostění; b – umístění sondy J. Muka. Foto J. Muk 70. léta 20. století a autor 2008.

203

špaletyvmístělomuhradbymuselobýtzdivo,kterésezalamovalokvěži,rovněžmladšíavznikloažpozbořeníplášťovéhradbyasipřistavběmladšíokrouhlévěže(vizníže). Výškazachovanéšpaletyajejíumístěnínadterénemmůžeodpovídatjenbráně,vda-némmístěsetotižnenacházejízbytkyžádnéstaršíbudovyznejstaršíhohorizontuhradu.Bránabylaasiumístěnapodúrovníhorníhonádvoří,abytakcestalépepřekonalavýškovýrozdílhorníhoadolníhonádvoří.Šířkubránynelzespolehlivěodhadnoutzdůvoduzánikunavazujícízdi,pouzepřípadnýarcheologickývýzkumbymohltutootázkuvyjasnit. Bránuvnejstaršímhorizontuexistencehradujsmedosudneznali;jejínenáročnépro-vedenívpodoběprostéhootvorurámovanéhoostěním(kulisovábrána)násnijaknepře-kvapujeajeprotutodobunašlechtickýchhradechtypické.

Obr. 7. Hrad Valdek. Půdorys hradu s vyhodnocením stáří zdiva – současný stav: 1 – první stavební eta-pa – 13. století; 2 – hypotetické nejstarší zdivo 13. století; 3 – druhá stavební etapa – 13. století; 4 – třetí stavební etapa – počátek 14. století; 5 – zdivo z druhé poloviny 14. století nebo počátku 15. století; 6 – pozdně gotické zdivo z 15. století; 7 – zdivo 19. a 20. století; detail a – současná nálezová situace nejstarší brány; b – zakreslení téže situace podle J. Muka v roce 1976, šedě je vybarveno stratigraficky nejmladší zdivo (překresleno autorem).

204

Stavební vývoj hradu Nazákladěnálezupůvodnínejstaršíbrányhradumůžemedoplnitobrazcelkovéhosta-vebníhovývojeikomunikačníhoschématu.Jakonejstaršíčástihradulzeoznačit,veshoděsvýsledkystavebněhistorickéhovýzkumuJ.Muka,jižnípalácapřilehléúsekyhradby,kteréobklopujínádvoří.Tytočástivzniklyvedvouetapách,nasebebezprostředněnavazu-jících,jaknatopoukazujívýraznéspáryvevýchodníizápadníhradebnízdipřipaláci.Palácbylopatronižšíanakorunějehozdivaobíhalobrannýochozscimbuřím,kterépře-cházeloinapřilehléúsekyhradby.Vstupdojádrahradubylvedenzvýchoduzprostorumladšíhoprvníhonádvoří,kdesepůvodněmohlonacházetpředhradísestudnou.Vtétoetapězcelajistěještěneexistovalastávajícívelkáokrouhlávěž.Najejímpovrchusetotižnenalézajížádnépozůstatkyzapojenídohradby,cožvzhledemktomu,žepovrchvěžemádosuddobřezachovanépůvodníomítky,jevelmisilnýdůkazotom,ževěžvzniklajakovolněstojící.Vezdivuvěžebylytakézazděnykamenickéčlánky,asizostěníportálu,je-jichžprofil rozhodněnepatřídopoloviny13. století a lze jejdatovatnejdřívedokoncetéhožstoletí.

Obr. 8. Hrad Valdek. Rekonstrukce hradu a – v nejstarší první etapě výstavby hradu krátce po polovině 13. století; b – v druhé etapě hradu – pokročilejší 13. století; c – třetí stavební etapě na počátku 14. století. Legenda k vyhodnocení stáří zdiva viz obr. 7.

205

Obr. 9. Hrad Valdek. Perspektivní re-konstrukce hradu v nejstarší první eta-pě výstavby hradu krátce po polovině 13. století.

Obr. 10. Hrad Valdek. Perspektivní rekonstrukce hradu v pokročilejším 13. století.

Obr. 11. Hrad Valdek. Perspektivní re-konstrukce hradu na konci 14. století.

Hradvtétodobětakrozhodněneměl podobu bergfritového hra-du,jakuvádídosavadníliteratura,alešloohrad,kterýstálnapomezíhradutypusplášťovouzdíapalá-cemjakohlavníobranouaobytnoubudovou.2 Na první možnost bypoukazovalopoužitímasivnípláš-ťovézdiošířce2madruhévari-antěodpovídávýraznějšíuplatně-ní hmoty paláce, který přece jensvoustřechoupřesahovalhradeb-níochozavystupovalnadúroveňostatních hradeb, což ale mohlobýt dáno konfigurací skalníhopodloží. Podoba hradu bez velkévěžemělavesvédoběhnedněko-likanalogií,vprvéřadějdeoVít-kůvhrádekuJindřichovaHradce,kterýpocházíjižzdobypředpolo-vinou13.století,alejehogenezejekladena do rakouského prostředí,kdejepodobnýtyphraduoznačo-ván jako „Festes Haus“ (Durdík1999,599).PodobnásituacesealenacházelainahraděOstrýuFran-tiškovavseverníchČechách,kte-rý je zcela současný sValdekem.Jehookrouhlávěžbylavystavěnarovněžpozději,jakjedobřepatrnéna jejích reliktech (Šedivý2000).Především pak je zajímavé srov-nání s dalšími nejstaršími hrady BuzicůvRožmitálepodTřemší-nem a na Březnici, kde rovněžve 13. století nenalézáme velkou

206

válcovouvěž.Jetedymožné,žebezvěžovéhradybylyrozšířenějšíaexistovalysoučasněvedlebergfritovédispozicejakoplnohodnotnýstavebnítypateprvezpětněbylapociťovánaabsencevelkévěže.Navícjezřejmé,žešloioregionálnízvláštnostPodbrdska.KroměbezvěžovýchhradůBuzicůsetotižvnedalekémokolívyskytujeještěnevelkýhradŘebříkapředevšímoněcovzdálenějšíatakémladšíVěžka,kteráserovněžřadídoskupinyhradůs palácem jako hlavní obytnou a obrannou budovou. TakéBlatná ve 13. a první polo-vině14.stoletípostrádalavelkouvěž,stejnějakořadadalšíchméněvýznamnýchhradův tomto regionu. Vtétopodoběhradvydrželponějakoudobu,alevnevelkémčasovémodstupu(vřádumaximálnějednohoaždvoudesetiletí)bylaposílenajehoobrana.Tehdyvzniklnovýpáshradebnadšíjovýmpříkopem,kterýbylzakončencimbuřím,atakézaniklapůvodníkuli-sovábránavevýchodníhradbějádrahradu.Bránabylazazděnaavjejímmístěsekjádruhradupřimklamladšíhradbanovéhoopevnění.Vzniknovéhoopevněnítakzákonitěvedlkzánikubrány,ježmuselabýtpřeloženanajinémísto.Vnovéčelníhradbě,vjejímsever-nímprůběhuzápadněmimojejístřed,registrujemepozůstatkybrány,kterávedlanamostpřespříkop.Bránajevelmidobřezachována,patrnéjsoubočníšpalety,segmentovýzákle-nekapochvaprozasouvacízávoru.3Jetedypravděpodobné,ženovábránadojádrahradubylapřeloženarovněžnaseverníčelnístranuhraduabylaproraženadopůvodníplášťovéhradby.Přesnoupolohutétobrányneznáme,zřejměsenacházelavmístěpozdějšívelkévěže.Tatopřestavbatedyvýraznězměnilasměrpřístupovécestydojádrahraduajevázá-nanaexistencipředhradí. Vdalšístavebníetapěvzniklavelkáokrouhlávěž,kterápatrněstojínamístěbývaléhonároží nejstarší plášťové hradby a pravděpodobně takémladší brány.Věž, jak jsem jižuvedl, byla jistě postavena jako volně stojící a zmíněné zazděné kamenické články bymohlypocházetztehdyprávěbořenébrány.Dáledošlokezvýšeníhradbynadpříkopemazvýšenybylyihradebnízdikolemnádvoří.Hradbyjižnebylybráněnycimbuřím,ale,jaksezdá,neslyobrannédřevěnéochozy.Současněasitakévznikladělicípříčka,kteráoddě-lilaprostorkolemvěžeodvstupníbrány.Vtétozdisenacházíportálaokno,kterémášpalety otočené proti směru vstupu, ale současný stav je výsledkem razantního zásahuv19.století.4Taktovzniklojakésipředbraní,kdesecestalomilavpravémúhlu.Věžvznik-lanamístěpůvodníhoprůběhuplášťovéhradbyazůstalavolněstátvrámcitaktovytvo-řenéhopřihrádku,otevřenéhodonádvoří.TeprvetehdyValdekdostalpodobutypickéhobergfritovéhohradu. Spozdějšímvznikemvelkéokrouhlévěžesesetkávámeijinde,např.naKrašově(Dur-dík1974;1978)nebonaOstrémuFrantiškovanadPloučnicí(Šedivý2000).Podobuvolněstojící bergfritové věže, která je obíhána kličkouplášťové hradbyotevřené do nádvoří,známerovněžzněkolikadalšíchhradů.Asinejblížetomutořešeníjenapř.hradPirkenštejnvRatajíchnadSázavou.Dobuvznikuvěžeacelépřestavbyhradulzeklástpřibližnědopočátku14.století,nejpozdějido30.let14.století,kdyhradopustilipánizValdeka.Tétodoběodpovídáipodobavstupníhohrotitéhoportáluvhornímpatřeokrouhlévěže,kterýJ.Mukdatujenejdřívedokonce13.století(Muk–Novosadová1976,44).5Důvodemvzni-kunovévěžemohlabýtsnahapřizpůsobitstaršíhradvtédoběaktuálnímtrendůmvhrad-ním stavitelství, reprezentovaným v regionu Podbrdska především stavbou nedalekéhoŽebráku.Tentohrad se takéhlásí k hradůmbergfritovédispozice a navíc je obohaceniodruhouvěž,kterástálanadvstupníbranou.SiluetahraduzaloženéhonaskalnímbradlebylajistěvelmipůsobiváaŽebráknavícpatřilodnožipánůZajíců,respektivešloobratry

207

nebopřípadněbratrance,takžemůžemepředpokládatpříbuzenskourivalitu,ježsepro-jevilaivpodoběhradu. Podáníhradudokrálovskéholénaanáslednívlastnícizřadnevýznamnéšlechtyzjevnězpomalilidotédobypoměrnědynamickývývojhradu,aleúplnějejnezastavili.Asivdru-hépolovině14.stoletínebonapočátku15.stoletíbylpřestavěnazvětšenpalác(snadzaJanazLestkova?6).Jakonejmladšísejevíopevněnídolníhonádvořísnovouvstupníbra-nou,kteréasivznikloažpohusitskýchválkách.Tehdysetakévytváříkomunikačnísché-ma,kteréjedodnespoužíváno.Druhábránasesicenezachovala,alejinémístovevýchod-nímprůčelíjádrahradunepřipadávúvahu. Otázkouzůstávástářídřevěnýchbudov,kterébylynařaděmístpřiloženykhradbám,azanechalyposobějendodatečněvylámanétrámovékapsy.Hradsevprůběhu15.stoletíocitnulzcelanaokrajizájmuajehostavebnívývojsezastavil.Vprůběhu16.stoletídošlokpostupnémuchátráníanapočátku17.stoletísehradpřipomínájižjakopustý.

Závěr Nálezpůvodníbrányzpřesnilnaševědomostionejstaršípodoběhraduaumožnilire-konstrukcivývojekomunikačníhoschématu,kterésezdeněkolikrátzměnilo.Hradseoddobysvéhopředpokládanéhovznikunapřelomu50.a60.let13.století7poměrnědyna-mickyvyvíjel.Zpočátkualenemělpodobuhradubergfritovédispozice,jakuváděladosa-vadníliteratura,alešloohradstojícínapomezíhradusplášťovouzdíahraduspalácemjakohlavníobrannouaobytnoubudovou.Bergfritvzniklteprvevprvnítřetině14.století,tedyvdobě, kdyoblibabergfritůkulminuje.Další poznatkybymohlpřinést případnýsystematickýarcheologickýprůzkum,kterýbymělověřitvztahvěžekestaršíplášťovéhradběatakébymělvěnovatpozornostzaniklédřevěnézástavběpřihradebníchzdech.CelkověValdekpředstavujemimořádně zajímavýobjekt, kterýdobřeukazuje složitoststavebníhovývoješlechtickéhohradudopoloviny14.stoletíajistěještěskrývánejednopřekvapení.

Tento text vznikl v rámci projektu specifického vysokoškolského výzkumu na Univerzitě Karlově v Praze „Umění, estetika, vkus“, č. 261 106.

POZNÁMKY1) DějinamihradusepodrobnězabývalpředevšímA.Sedláček(SedláčekVI,173–179)apře-

hleddějinbylnovějivypracovániproSHPJ.Muka(Muk–Novosadová1976).2) KproblematicehradůsplášťovouzdíblížeT.Durdík(1980),jenždefinovaltentotypjako

hradformovanýprůběhemmasivníplášťovéhradby,zakteroubylaskrytadalšízástavba.NovějisehradysplášťovouzdízabývalL.Svoboda(1995),kterýpřipustilmožnost„vyrov-nané zástavby“,kambyasipatřiliValdek,cožhoalevedloktomu,žedotétoskupinyzařa-dil iněkteréhradydvoupalcového typu(Maidštejn)a takéněkteréhradyspalácemjakohlavníobytnouaobrannoubudovou.

3) Pravděpodobněpřiúpraváchv19.stoletíbylabránaopatřenaostěnímsdruženéhoobdélnéhookna.

4) D.Menclová tutočást interpretovala jakodruhýmenšípalác,a topředevšímnazákladěexistence trámových kapes ve zdivu, které ovšem patřilymladší budově, která zaplnilatentoprostordodatečně.TentoomylbylopravenjižJ.Mukem.

208

5) ZtextuJ.Mukajeovšemzřejmé,žetaktoranédatovánímučinilojistépotíževzhledemktomu,žepovažovalvěžza součástpůvodníhohradu.Pozdějšídatováníportáludoprvnítřetiny14.stoletíjeasipravděpodobnější.Samotnáprofilaceportálkuseskládázvýžlabku,kterýdostinezvyklejerámovánvystupujícílištou.Tentoprofiljebohuželpřílišjednoduchýaneumožňujebližšídatování.

6) JanzLestkovapatřilknejbližšímuokruhuVáclavaIV.abyljehoslužebníkemapurkrabímnaŽebráku.Roku1409JanzískalvmanstvíhradaměstoMníšek,vsiTisovice,KorutanyaStříbrnouLhotu.TéžzískalprávovybíratclozdováženýchvínnaZlatéstezceaprávolovuatěžbydřevavlesíchokoloDobříše.Nakratšídobusestalipodkomořím.Roku1417upadlvnemilostastáhlsenasvépanství.Zahusitskýchválekstálnakatolickéstraně.

7) Nahraděsenedávnopodařilodatovatjedenztrámů,kterýbylskácenněkdyporoce1252.

PRAMENYCDBV/11974:CodexdiplomaticusetepistolarisregniBohemiaeV/1,J.Šebánek–S.Duškováed.,

Praha.MonumentaIV:Monumentahistoricabohemiae,TomusIV.G.Dobner(ed.),Praha1779.PaprockýzHlohol,B.2005:DiadochosII(reprintvydánízroku1602).Brno.RBMII:RegestadiplomaticanecnonepistolariaBohemiaeetMoraviae,Pars II. J.Emler (ed.).

Praha1882.RBMIII:RegestadiplomaticanecnonepistolariaBohemiaeatMoraviae,ParsIII.J.Emler(ed.),

Praha1890.Schaller, J. 1788: Topographie des königreichs Böhmen. Achter Theil – Berauner Kreis. Praha

aVídeň.

LITERATURAAnderle,J.1998:OtázkyvztahumezistavbamihradůVolfštejnaaValdeku–FragederBeziehungen

zwischendenBautenderBurgenVolfsteinundValdek.ArchaeologiahistoricaXXIII,399–408.Bělohlávek,M.akolektiv1985:Hrady,zámkyatvrzevČechách,naMoravěaveSlezsku,Západní

Čechy.Praha.Brand,B.M.1891:KlášterSvato-Dobrotivský.Praha.Durdík,T.1974:VývojhraduKrašovanazákladěarcheologickéhovýzkumu–DieEntwicklungder

BurgKrašovaufgrunddesarcheäologischenBefunds.ArcheologickérozhledyXXVI,16–28.Durdík,T.1978:KestavebnímuvývojihraduKrašova.UměníXXVI,281–284.Durdík,T.–Bolina,P.2001:StředověkéhradyvČecháchanaMoravě.Praha.Durdík,T.–Sušický,V.2000:Zříceninyhradů,tvrzíazámků.StředníČechy.Praha.Durdík,T.1980:KpočátkůmvýskytuhradůsplášťovouzdívČechách–ZurBeginnderErscheinens

vonMantelmauerburgeninBöhmen.ArchaeologiahistoricaV,259–265.Durdík,T.1999:Ilustrovanáencyklopediečeskýchhradů.Praha.Durdík,T.2000:Nástinproblematikyčeskýchfeudálníchsídel13.století–ZurProblematikder

böhmischenfeudalenSitzedes13.Jahrhunderts.CastellologicabohemicaVII,17–50.Heber,F.A.1849:BöhmensBurgen,VestenundBergschlösserVII.Praha.Kopičková,B.2010:VilémZajíc–pánzValdeka.Podbrdsko17,20–57.Menclová,D.1976:ČeskéhradyI,II.Praha.Muk,J.–Novosadová,O.1976:Valdek.SHP.PasportSÚRPMO,rkp.Praha.Noháčová,A.2000:NastávajílepšíčasyprozříceninyValdeka.HláskaXI/2,28.

209

Nový,R. 1961:Listiny pražskýchbiskupůXI.–XIV. století.ActaUniversitatisCarolinae. Philo-sophicaethistorica1960/5,65–66.

Poche,E.(ed.)1977–1982:UmělecképamátkyČechI–IV,Praha.Razím,V.2000 a:KestavebnípodoběraněgotickéhopalácehraduValdeka–ZurBaugestaltdes

frühgotischenPalasderBurgValdek.PrůzkumypamátekVII/2,23–28.Razím,V. 2000 b:Velká věž hraduValdeka.Hláska.Zvláštní číslo věnované konferenciDějiny

staveb,Nečtiny2000,13.Rostocký,H.1939:HradValdek.Hořovice.Sedláček,A.1882–1927:Hrady,zámkyatvrzekrálovstvíčeskéhoI–XV.Praha.Svoboda,L.1995:Oplášťovýchhradech–DieBurgenmitMantelmauern.Archaeologiahistorica

XX,355–388.Šedivý,J.2000:HradOstrý–Scharfenstein.Příspěvekkestavebníhistoriihradu–BurgOstrý–

Šarfenštejn–BeitragzurBaugeschichtederBurg.CastellologicabohemicaVII,2000,151–169.Vlček,P.–Sommer,P.–Foltýn,D.1998:Encyklopediečeskýchklášterů.Praha.

ZUSAMMENFASSUNGBurg Valdek – Beitrag zur Erkenntnis deren Baugeschichte DieBurgValdekgehört zudenältestenmittelböhmischenAdelssitzenund ihreEntstehungkannmanschonindieWendeder50.und60.Jahredes13.Jahrhundertslegen.DerFunddesur-sprünglichenBurgtoreshatunsereKenntnisseüberdieältesteFormderBurgpräzisiertunddieserBefundistauchdasHauptthemadiesesArtikels.DasTorbefindetsichinstratigrafischkomplizierterSituation,südöstlichvondemgroßenTurm.ZusehenistihrelinkesGewändeunddieSpurenvonderausgerissenen,steinernenLaibungdesPortals. AufgrunddesBefundeszudiesemTorundnachderdetailliertenAnalysederGesamtsituationinderUmgebungdiesesRundturmes,mussmankonstatieren,dassdieBurgnichtvonAnfanganzudenBurgenmitBergfried–Dispositiongehörte,denndergroßeRundturmistsicherjünger.DieältesteGestaltderBurgstehtanderWendevonderBurgmitMantelmauerundderBurgmitdemPalasalsHauptgebäudemitWohn-undWehrfunktion.DasneuentdeckteTorgingwahrscheinlichschonim13.JahrhundertwährendderzweitenBauetappeunter.ErstinderdrittenBauetappe,indemerstenDritteldes14.Jahrhunderts,entstehtaufderBurgdergroßeRundturmunddieAnlagegewinntdieGestalteinertypischenadeligenBurgmitBergfried–Disposition.DiefolgendeBau-entwicklung derBurg verlangsamte sich und größereVeränderungenwurden erst im 15. Jahr-hundertdurchgeführt.ImVerlaufdes16.JahrhundertsistdieBurgverfallenundamAnfangdes17.JahrhundertsistdieBurgschonals„wüst“bezeichnet.