2?? 4q5łKoľuno vání P. Maľie v Rybím

Aĺbert KutąI

Průzkum.* umělecko - hÍstorických památek-Qslravgkcbgtľaię" který po několik let prová_děl umělecko-historícký semínář Masarykovytlnĺversíty s podporou Slezského studijníhoústavu v Opavě, zabíral vśechna hĺstoríckáúdobĺ a vŠechny druhy výtvarného urnění; bylvŠak především zaměřen na sochařské a malíř_ské památky gotĺcké a raně renesanční. Souděpodle starŠí literatury, byl to úkol nevděčný,ne-li beznadeiny. Kromě kusů, jeż se dostalydo Slezskeho musea a byly uż z nalé části pub-lĺkovány, a několíka ojedĺnělých děl v soukro-nlénr majetku nebylo z gotĺckého sclchařství anralířství naŠeho Slezska znán:o téměř nic. JeŠ-tě V 2. polovĺně třicátých let tohoto století, tedy

sběrate

se vO av mohl Werner Kud-Zemve své st rro

lieŕech Smrtĺ P. N{arie vslovít názor, że gotíckýcslezského původu není v

po desítĺletíchzkumné r

pozdně gotických re_Slezskénl nrltseui vy-h sochařských pracííce neż zo. Výsledky

zmíněného průzkumu, ktery byl nedávno zhrubaukončen, ukáza|y, Že toto číslo ani zdaleka ne-odpovídá skutečnému stavu. Slezsko této dobyse ted rrŽ nejeví jako Ílzemí chude nebo dokoncepusté. Počet u8 sochařskÝch památek slezsképrovenience z údobí od tą. do počátktl 16. stcl-letí, který byl dosud zjiŠtěn, ľlenĺ sice rnĺnlĺ:řád-ně veliký, není však menší neż v nlnohÝch ĺĺ_

obr. 86 - Rybĺ u Štrambeľka, detaĺlfigury P' MarÍe ze skupíny KoruntrváníP. Marĺe. - ľoto seminář dějin uměnílr,ĺLlsnľykĺlvy ttníversĺtV v Brně.

s8

()br.,\7 _ Rybí u Štranlbeľka, Íiguľe P. fuÍaľie ze sktrpinyKclrttnování P. Maľíe' - Foto senrĺnář dějín uměrrí Masa-ryko'''y' unĺVersity v Brně.

nýCh ceských krajích. V oblasti deskového arástěnného malĺřství neVedł oVŠen] průzkunl< podobnému úspěchu. Tu je panlátek - vzhle-lem k počtu zachovaných Soch - nepoměrněnáIo; ĺ tento nepoměr vŠak odpovídá stäVu'z jĺných ĺlblastech Cech a N4oravy. Jsou vŠaknezi niľrĺ práce, jeż by nerněly chybět v hĺsto-_iÍ českého uniění. To platí zejnréna pro cykluslástěnných maleb v centrální kapli sv. KříŽeĺ KateřÍnkách rr opavy, jehoż stav je velmí ne-;říznivý, třebas jde o závaž'nou památku vác-avského údobi, a o rozměrném křĺdlovém oltá-i ve farníllr k<lstele v Orlové, jehoż středníleska byia přenesena do Břevnĺ'lva a měIa by:ase být spojena se svýmÍ křídly.'?

}e ovŠem přĺrozené, że va|ná část zachova-lých a zjiŠtěných gotĺckých soch patří až pozd-lĺmu údobí slohu. AŽ bude dokončen katalogiochařských a malířských památek ostravské-lo kraje, který je postupně otisktlván v Slez-;keĺrr sborníku; a bude pak vycián v knĺŽní ŕor'ně, ukáŽe se, zda naše Siezsko tvořÍ v této dobělsobitou uměleckou oblast (nebo spíše oblasti l

; vlastnĺm charakterem a S vlastní tradící. Ma-eriáL až dosrrd zpracovaný tomu však nena-vědčuje. Zdá se spÍŠe, Že to bylo uzem nre-:hodnÍ a okrajové, které sice mělo styky s Mo-'avouecky

azedevŠírn k Vra

jména s olomoucí, tĺhlo vŠak umě-snad také

K ra OV ento charakter a tato spojení)vse n.) nevy učujĺ vznĺk pracĺ význačné urclv-tě. Vskutku se takové práce na slezském úzerní:achovaly.

Vztah k úzenlínl pĺ_lloŽerrýnl na východ odtraníc našeho Slezska (předevśĺm k c{neŠnímulojvodstvÍ slezskému) je příznačný také prolezské plastÍky starŠích údobí. }ak r_rkazují nalř. významné !_r-uciÍrxy__ve farnínr kclstele v Bí-ovci a V maitézskérn a jesLlitském kostele, opavěq ' onlezĺme-li se ien na rrěkolik přÍkla-ttl z z. poIoviny t4. stĺ_lletÍ - jsou to vŠak vztahynnohem slożitějŠĺ než o sto let pozdějĺ. Ačko-Ív ani u nĺch nemůŽe být pochybností o jejĺchěsnéĺn spojení s vratislavskou piastikclu, jsorto práce výrazrlé české celýnr svým ustrojenínltradící nebo tľadícenlÍ, jt,jĺchŽ posiednÍ článekvořĺ. Skutečnc-lst, Že jsclu silnějŠínlĺ nebcl slab-ĺrní pcluty s dL S t. ZV. slohenr lnadclIl ľra lvu

l-,cnoz J

,/ra tisled no Znan]ne sĹ ísko bylo právě veavI, na věci nic iletrlělrí. Neboť na vzniktt

slohu dĺlelo se se ctomnívánlrotiVě

"c-!J]_g]ĺ. K této OĹázCe Se po ěji ještě Stručně

ĺrátínle', poněvadż se dosti úzce dotýká soch,eż jsoLl vlastllÍul thelnatenl tclhoto článku.

l,N

.!ł

setlove V

s9

Jde o dvě sedící postavy, mużskou a Ženskou,jeż bylry během zmíněného průzkumu nalezenyve farním kostele v Rybím u Štramberka' }soudnes vytľŽeny Ze svého původnÍho prostŕedÍ aumÍstěny ĺsolovaně ve dvou výklencích pO Stra-nách dveří novějŠí jiŽní chrámové pŕedsíně.6Z toho, że jsou přibliŽně stejně vysoké a Źejsou sí slohem i provedenÍm velmi b|ízke,izto'hĺl, ż.e mużská postavä má pravou pażí zdviżenudo výŠe żenÍny hlavy, lze soudit, że původnětvořĺly jeden thematický i skladebný celek. Po-hyb muŽovy pravé paże a mírné vybočení jehonohou doleva svědčí pro to, že żenská postavabyla původně umístěna vlevo - podobně jako jetomu dnes. Potvrzuje to také sklađba Šatu' Roz-vrżení draperÍe není sÍce symetrÍcké, aLe z ve'clení hlavních dÍagonálních záhybů ve spodníčástĺ sĺ_lch je patrný soustředný pohyb, kterýobě postavy spojuje v naznačeném poměru apořadí. DůleŽité je, Že takto rozmístěné poStavysedĺ na lavících, jejichŽ vnitřní svislé hrany jsouzakryty Šatem, kdeżto vnějŠí jsou volné.7 Toclosvědčuje nejen, że fÍgury patřily k jednomucelku, nýbrż také, že tento celek je uzavřený.Třebas żenská postava sedÍ v postavení téměřprůčelném, nebyla vlevo od ní uŽ żádná jĺná ĺi-gura. C)statrrě, pohlédneme-lí na ni pozornějí,je i clna nepatrně vytočena dovnĺtř.8

Ikonogrrrfĺcké určenĺ skupiny, která, jak jsnrevĺděli, je úplná, nečiní ovŠem pot'íżĹ Zřejrĺié jdeo Kortlnování P. ln4arie, a to o Starší typ s N4a-ríí a Kristem, pĺ_lużívaný od rz. do 15. století.Teprve ke konci tohotcl věku se po pravÍci lr'ĺa-riĺně objevil Bůh Otec,9 także vznÍkla komposicepřísně symetrická, v hmotě i pohybu dokonalevyváżená. Nechybĺrne aSi, vyloŽÍme-li tentc)pozclilí typ jakĺ; projev pronikajícího uŽ myŠ-lení renesančrrÍho.

St'arŠí typ, k něnluŽ patŕí naŠe skupĺna, nrádvě varianty rozlĺŠené gestem Kristovy pravépaŽe' Jedna z ních znázorńuje skutečné Koru_nování, neboť její KristLrs klade Marii na hlavukorunu. Druhá nahrazuje tento pohyb gestemŽehnání. Nejde tu tedy o KorunovánÍ v pravémslova smyslu, nýbrż o lr{arĺi modlící se k żehna-jícÍmu Krĺstu. Je v době a slohovém okruhu,k němuŹ náIeżí rybské Korunování, velmĺ častá.Nícméně se zdá, że naše skupina patří k va'rĺantě první. Zdviżená Krĺstova ruka ĺe otevře-

rstů naznač e

drŽcla kĺlrunu.10

měrů.t2 Není vyloučeno, że bylo uŽ původněurćeno pro !ff.!-y-BJbLm, který v době ĺehc

-------+ik stál

TÍm jsme se vŠak uŽ dotklÍ otázky datovánía slc.lhového charakteru rybských soch. K ní seproto teď obrátíme.

Co je na ních zvlastě nápadné, je nepĺlnrěrmezí nehybností tělesné osy a żivým pohybenldraperie. Śtĺh10 figury sedí vzpřílneně a Ä{ariedokonce V postavení téměř ŕrontálním. JejÍchosy nejsou téměŕ prohnuty a jen Krĺstovy nohyvybočujÍ zŕetelně vlevo. Přiléhavý spodní Šatje ŕídce členěn velkymĺ svislýmí záhyby, jejíchżhtbety měkce ptecházejí v nehluboká údo]Í me_zi nimi. Je sĺce pŕepásán opaskenl, ale téměřnestażen, takŽe v hmotě není zřetelné cesurynlezí horní a spcldnÍ částí' Trup je tedy nejennehybný, nýbrż Í nečleněný. Něco z této nehyb-nosti se pŕenáŠí í na pohyb fĺgur. Krístus sĺcezdvíhá pravicí širokým gestenl, ale posunek iepomalý a těżkopádný, jako by vůIe, jeŹ jej vede,jen stěŽí pŕekonávala odpor inertní hmoty. Tatojednolitost a měkká přechodnost je pŕíznačnátaké pro obě hlavy. Z nich lv{ariina' má velmípravĺdelný oválný t'vat, z něhoŽ vyrůstají pt'l-drużnějśí útvary nrÍrným zdvihem tak, Źe jsc.ll-lhranÍce mezí nimi Setřeny. Kristova tvář je pr:c-l-

táhlá, dolů se zuŻujÍcí, s velkým noselll a plný-mi, masitýmí rty, S VotlSy rnalířsky neurcĺtýnlĺ,pojatýmĺ jako jedncltná masa pclclobně jako vla-sy, jeŽ Se V nepravĺclelných vlnovkách nesyn]et-rĺcky rozkládajÍ na ran]enou. V porněru k ostat-nímul tělu jsou obě hlavy značně velĺké.tl

Na nehybnénl jádru trupu rozvíjí se řásněIlípláste podstatně volnějĺ. ]e provedeno do větŠíhloLrbky a ostřeji řezáno, takŹe schenla jehcl lĺ-neární skladby vystupuje s naléhavc.lu zřetel-ností. I zde však inůŽeme pozorovatĺ, jak zŕvíslost záhvbů na tělesném ĺádru, od něhoŽ se; e n n e s n a d-nó_đffi tr t áva 1 í, zdržuje rytmĺcký pi.l'

vyjádřen. VŠÍmněnlehyb, který rotcl není zcelasi ještě, ja je tento uzavřen v hnrotě..cbcházÍ,

obíhá zřetelně m trupu urapnesen okrajem pláště, také do spodtlí

části; tam sĺce nevytváří uzavřený krouŽívýútvar (iako často na sochách krásného slohu),ale tendence k tomu je patrľrě vyjádřena. Nazí-ráme-lÍ vŠak obě figr-rry jako jeden skladebrrýcelek, vyníkne souvĺslost diagonálnÍch záhybů'jeŽ spadají s vnějŠích kolen k protílehlým cho-dĺdlům, navazujícĺ jeden na druhy. r\ajednou setu objeví jednotnost pohybového proudu, Širo-keho a dlouhodechého přesto, že je dosud vá-zán na těIesné jádrcl, jehoŽ vyjádření.dtl zrlač--né míry jeŠtě slouŽí.

Vyjdeme-li z tohoto rozboru, je histoľická sĺ-tuace rybske skupĺny dostí jasná. ostatně sanraKristova hlava naznačuje, że tu máme co dělatis pracemi z. poloviny 14. století. JeĺÍ tvp neIlív českém sochaŕství té doby neznám. Nalezne-

pk

Slezské a pclbaltské oltáře z z. po|ovĺny 14.stoietí' na nichŽ je motĺv Korunování středemĺkonografického irog."rnupdouolují metodouanalĺ_lgĺe vyvodit, pro jaké prostředí byly ryb-ské sochy určeny. Tvořĺlobklĺ:peny poStavä sto jícíc ne sedícíchSVětců, kteřÍ zabydlili také křídla. Soudě podlejejich velikostĺ a obvyklého uspoŕádání oltářůtohotcl druhu, nlohlo to byt dílo značných roz-

9r'l

irI

I

I

I

()bĺ. 8,t - Rybí u Štramberka, ŕĺguraKrista ze skupíny Korunování P. Ma'ríe. - Fclto semĺnář dějÍn uměni Masa_rykĺlvy tlniversĺtv v Brně-

me jej na př. na soŠe Krista Vítězného v -Zźie7'licĺólio nebo na Krucifixu jesuitském v kostele

Ĺv. Jiří v opavě.I5 VŠude tu jde o variace na

iedno thema, kteľé je pŕíznačné pro 3. čtvrtsto'ietí a udrżuje si svou platnost Í později. Nepře-kvapí pľoto, objeví_li se princĺpy, na nÍchŽ jeza|őżeń výtvarný výtaz našĺch soch, na typic-kých českých dřevěných pracích té doby' Jme_nujme aspoň sedící pI4foly-V-Bečovg u ]r{ostu

" y HradĹ,' u eenesm s ryb_

skymi figurami, neujde nám ovŠem, Že jsoumnohem hmotnějŠí, prostorovějŠí a dynamĺčtěj_ší, nehledě k tomu, że jsou plny ohlasů příméhĺ;pozorování skutečnosti. Protĺ nim jsou naše so-ôľ'v mnohem zdrŽenlivější ve svém vztahuk ŕealitě, jehoŽ intensita se tu sníŽĺla na míľuvelmi blĺzŔou konvenčnosti. Jsou také relatívněploŠnějŠĺ a lĺneárnější. Zřejm ě uŽ sto í na okrajĺono české

hl abstrahuiící':ý

po po lovĺně 14. sto o vr

9t

konvence předchozí generace a prudkým Výpä-dem se přiblíżíl optícké skutečnosti, podobnějak to uČĺnilo současné malířství. Jsou od středutohoto proudu vzdáleny odstupem času, poně-vadŽ se v nich v zárodku objevují tendence pří-znać,né pro dalŠĺ vývojovou vrstvu, jsou vŠakod něho odloučeny také prostorově, tvořícegÍe-

.

Ä!fou, jeŹ namnoze vyznaĆuje právě grafickáredukce formy původně plastické a silné uplat_něnĺ abstraktního rytmu' rozvedeného V prosto_ru jen nepatrně prohloubeném. Jde tu o zmíně_ný už slclh madon na lvu.

jeho charakter dobře postíhl K. H' Clasen,trkd jej vyjádŕil iako vedení tíctrc tvl lnearne a při_způsobení zápa oevrops ho, tivovanéhozpůsobu výrazu lidovému cítění. stěží všek má

odvozu e-lĺ e ze středního aze ávně sÍce poznal,że v Čechách exístují s ohové paralely, a\e Žád-

sĺvnosti a plasĺicítě obměňuje prý převzaté foľ-l]]y v tomto snryslu a poclrŽuje tak pojetÍ, kteľév jíných krajinách od z. čtvrtĺny stoletÍ uż vy-mĺzelo. Vskutku je tu hístorĺe postavena na iria_Vu a proud dejĺn se ve svém řečiŠtĺ obrátil.S jĺstou dávkou opatrnĺ-lstÍ je vŠak třeba posu_zovati také názor Wieseh Ĺ)' jímż studĺum tohoto

zač.iná, żeezsku his-

Y.t I . -. prrDllzne

samotných madon na lvu. vnáme-lĺ na pr, která

patŕí k ľepresentačním figuľám o okru-hu,jso u stejného typu, je uznost jde až do

adonou shledáme, że

2. třetínu t4. století.22 }e spíŠe projevem tohotovlivu, který se ve Slezsku setkal se silnou tra-dicí r. poloviny století a srůstem s ní vytvořilsloh velmí osobity, jehoŽ origÍnalita, kvality apůvab nemají být popírány.

Problém tohoto vztahu přesahuje możnostítohoto článku, který na něj můŽe pouze upozor_nit a naznačit pravděpodobné řešení. }en tolikbudĺż podotčeno, Že kromě obecné politicke akulturní sítuace Čech a Slezska, krclmězŕejmýchsouvĺslclstí mezi slezskou plastĺkou a českýnlmalířstvím té doby, jeż stěżí můŽe být pclkládá_no za StTanu přijímající, kromě poznaných pŕí_buznostÍ eeskych soch se slezskýmĺ a zejmérrarozdílů mezÍ nĺmi (o jejíchŽ výkiad tu právějde)n', svědčí pro prioritu české plastiky a ze-jména pro ĺejí inícĺatĺvl, při vznĺku slohu typ

ný skutečný sloh madon na lvu; uvedl dokonceblĺzké analogíe v českém malířství té doby.l9Kupodĺvu vŠak neuvażovaI o příčínné spojitostis Čechamĺ, ačkoliv k tomu stav tehdejšĺho slez-1\ého malíŕství přímo vybízí. Či máme předpo_kládatí, że se slezské malířstvĺ z. poloviny -r4.

století vyvĺjelo pod vlívem českého umění, kdeż_to sochařství navazovalo na vzory mnohemvzdálenějŠí a na tradícĺ, která mtlsila překoná_vat velké zeměpisné vzdálenostĺ, aby dospělak svému cílí? Vskutku to nezní přĺlĺs pravdc_podobně.

otázku souvĺslostí a závĺslosti slohu madonna lvu na českém umění tŕetÍ čtvrtĺ stoletÍ budeĺ'řeba teprve podrobněji rozpracovat. Byla ostat-ně už. poloŽena německýmĺ historiky umění,

z

ovŠem ve smyslu právě opačném. Kdyż na př._Opit- mlrlrlí ĺLnřísluŠngcĺí ma ďony městskéhŚlkostela v Broumověmadon a domnívá se,

k okruhu slezských lvích

sle t. lvlěsta u N

ovsem znl tVplast

podrĺ:bností. Přesto jsou vŠak mezi nimí pod_statné rozdíly. Kde je česká tváŕ plastická, měk-ká a konkretní, je slezská plošná, grafická a ab-straktní přes tcr, że je její výraz neobyčejněżĺvý. i['atcl żívosĹ oclpovídá křepkemu lĺneární-mu rytmu, který hýbe celclu skupinou. Je aľ_chaická, poněvadż je zalożena lla abstraktnínlčlenění a níkĺ;lĺv na konkretních spojitostech.Jsme tu svědky téhoŽ procestt' který charakte_rísuje vztah českého figtlrálního typu k slez_skému, jmenovítě na pŕ. Broumovské madonyk madoně ze St. lr4ěsta u Namyslova. Přitom je

Bro sk n v ces-a nelze leJ pro-

to odvodit ze SlezskaAť je vŠak pĺ';nlěr slohovéhĺ: okruhu madon ľla

lvu k českélnu sochařství jakýkoliv, jisté jeaspoň tolik, Že se jeví s hlediska evropského

akona

nazoru u m na en vne s-n y.. (Není s tře

ze Je mladsĺ blí

2| Že české vývoje a současlré české výtvarné situacetéto slohové vrstvy, jeż vykazujÍ zna- ud retardu 1C Vatĺvně ul tva

j

ky pŕíbuzné se slezskýmĺ, vzníkly jako prĺ:duk_ty vlivů, jeż k nám odtud přÍcházely, Že ,,je tře_ba předpckladatĺ stále nové vpády ze Slezska,a że każdá česká figura je těsněji nebo volnějízávislá na slezskych pracĺch''. Tvrdí tak pŕesto,Že ji neuŠla větší objernovost eeskych soch. Vy_světluje jÍ však způsobem poněkud zvláŠtním:(patrně r'rozená) dispclsice českvch zemí k nla-

pŕĺpomínatí, Že takové clstré clddělenÍ českéhosochařství od slezskéhcl postíhuje jen hlavnt /obrysy otázky a v podrobnostech iĺ skresluje.) JNěkde mezi těmíto oblastmi Ieżí tedy rybskésochy. Nikoliv ovŠem V tom smyslu, że by jebylcl mclŽno povaŽovati za článek vývojclvého

rm

oo

obr. 8cl - RybÍ u Štramberka, detaíl f íguľy Krĺsta ze skupiny l(tlrrtntlvání P. Maľíc' - Ftrtĺl seminář dějin umění Masaľy-kovy univeľsity v Brně.

řetězu, který v přÍčĺnnénr sledu pclkrać.clvalr zavýchodnírni hranicenrĺ českých zemí. Ačkolĺvjim nechybějí rysy, jeż jsou vlastní pracínr okru-htl nladon na lvu, nelze, poktld je mně Známo,zĺĺstit přínlé sľc.jení s Žádnou sochĺ'll tclhottlsměru ve Sle-sku, ÄÁalopc.lskr' a Prusku.

Nadto nerlí sloh rybských Soch Vlastně shod-ný se slezskou plastikou této Vrstvy. Co zde ze'jnréna postľádáme, je pronikavá redukce plas-tĺckych hodnot v grafícke, jeż je pro slezskéÝezbáře tak příznačné. ZvláŠtní, ve své nelogíČ'nĺ"lstĺ aŽ znepokojivě osobi charakter

tĺ-ttllto sl

celého okruhu. Tcl vŠechno svědČí pro to, Že.lezským sochařům chyběl smysl r'ro objektivní!_lbĺem věcí a że jim byla lhostejná skutečnosthrlrĺ;ty a ovŠenr take J.e;ĺ zákony. Zejména pro-

em nderace ne Ístu a jejich so-chy ja o se vznase V prostorLl, v němŽ nenítíŹe, která by nlrrsila být podpírána.

Nĺc z extrémních fclrmulací těchto zásad nenív rybskych sochách obsaŽeno. Přes svou štíh_lost nepostrádají hmotnosti a přes Živý lineárnípohyb nechybí ŕásnění jejich plášťů příčinnálogika vztahů k tělesnému jádru' Co je vzdalu_je od české plastĺky 3' čtvrti století a co je přĺ-blfzuje slezskénlu st_lchařství, je jen nlenŠí míraobjemovtlstĺ, organíčností a konkretnosti pŕĺ_značné pro vývojĺ.tvě vedoucí české práce tédoby N tmus

'čenĺ plastÍcké přer|st'lvy (převzaté, ja řečetrcl,z českého trnlění) a lin ar 1ošnéhc;jeż je výrazenr starŠíhc; plastické myš

Lt-

I,

cl jednu generací opclŽděného. Rytnrícká hra ŕastu jen zdánlĺvě sloużí vyklenutí hmoty z plclchya původně plastický nrotiv je převeden do ab-straktní soustaVy lÍnií, která má velmí blízko StěŽí soplasťice 1 r'oloviÍry 14. století, na rliż přĺponrínátaké unikání pohybtr z hrnotné oblastĺ sochy, např. v obvyklych dlouhých cípatých záhybech nasĺ;klech nebo v Šikmo postavených chodĺdlechfígur, kte'ré patřĺ k chaľakteristĺckýnr znakůnl

vé Íáze a

Vzhledenl k ie1ĺch blokovité uzavřeností a rela_Ĺivní nesalnostätnosti dľaperĺe, která ieště ne_překonala přĺlnavost přĺznačnou pro uplynuléúdobí, vzhleclenl k měkkostí povrchu, kterácharakterísuje některé jejich části, ĺ k 1eiĺch ty-

t1

9i

pĺce a rrizným podrobnostem Šatů a vlasů, ze_*o ĺména }r,tariiných,26 je pravděpodobnějŠí počá-'4 3Ęr iek tohoto časoveho úsóku neŽ jeho konec.Je-li tomu tak,.nejsou časově příliŠ ĺ'zdáleny

od Ä'íühlhausenského oltáŤez7 z r. 1385, kde sĹna význačném místě objevuje ikonografický mo-tÍv námětu našich soch velmi blĹký, Mariemodlĺcí se k Žehnajícímu Kristu, tedy právě tavarÍanta Korunování, která byla velmÍ rózšířenave Slezsku a v územích na něm výtvarně zá-vislych. Nepŕekvapĺ proto' nalezn-eme-li tamrysy jim příbuzné; řásnění Kristova 1/! .plastedosti přesně opakuje schema rybské Marieaje-ho tvář s vysokým čelem, ve lkým nosem a ma_sitými rty není než obměn ou muŽské tváře Ství této doby dosti častýv Rybím usens oo

ul. ĺą^/,ÜcĄ, ""*l Drei DarsĹellungen des Todes Mariae aus dem Oppa_land, Heĺmat und volk, zvl. otisk, Brno b. d,., zzl.! Vyobr. o. J. BlaŽíček, J. Čeřovský, E. Poche, KláŠter

thl ,&,' 48, 3L3n, 472n, 49, L84n, s1, 253n.ł Katalog slezského stŕeđověkého sochařství a maliŤ-ství I, slezský sborník, 48, 1950, 316 n.' obr. 2, 3, 8, 9.A. Kutal, K česko_slezským srykům v sochařstvi ią. .,o-letí, Slezský sbornjk 52, 1954, zB9 n., 3oq n. Żde repro-dukce krucifĺxu v Bílovci.

5 K. H. Clasen, Dĺe mÍttelalterlĺche Bildhauerkunst imDeutschordensland Preussen, Berlín 1939, zeiména 1lon.o tom niŽe.

6 Marie 90 cm' Kristus 93 cm. Dřevo, vzaclu vyhlou_bené' mÍrně červotočivé. Pravá Kristova ruka půíodncnatażena stranou, pozděJ'i,- Patrně při přenesenĺ do vý_klenku' předloktí stoćeno 9opĺ"a". bŕĺ torn paŽe asi tro_chu zkrácena. Nová polychrómie.

'7 Na reprodukci Žénské figuľy je vnější strana sedadle

zakryta šatem.

' 8 Fotografie toto vytočení neukazuje. Také vyšŠí pĺllo-ha vnějśích kolen svédčí pro to' że skupĺna býla k,,ncĺ-pována jako uzavřena sklädebna iednotka.

* 9 .K. Krinstle, lkonographĺe der chľistlichen Kunsr l,Freiburg im Breisgau iszô, szr n.l0 Pokud lze zjĺstit bez snětí nátěrr1, jsou všechnyruce privodnÍ.

AMKY

sledky pro vývoj fornly, bylo by zapotřebĺ ľozsáhlejŠĺhtlsrovnávacího materiáI u' přesnější metody méření a Šiľšĺhĺ.lhledĺska' neŽ jakých pouŽil ve své studiie

1a l' opitz, Sochařstl'líků I, Praha 1935, tab. 9'

Marbur

v Čechách za oby Ĺucembur_

|5 Víz pozn. 4.16 J. Opitz, r. c., tab. r2,, rf.\7 Viz pozĺl' 5.lE L. c. Ltl n.le L. c. lo9.20 L' c. 19n. Klade-li Staroměst

před polovinou stoletĺ;L-ń'é.n?"ě

"ffi-;tálejšĺ, i kdyŽ vznĺklo v

skou nladonu do dobyvychází z p ředpokladu' że práce

pokroČ'i-musí být starší neż dílojíném prostředí. Narlazuje tu na

starší památky slclhu vrtrčilmad ihlavského

20, ta )právě na nÍ jasně patĺná stlu_vývojem. P řesnějí urč'íl vznĺkkdyż jeho ngjg!!4aroárly-

asĺ s dtlbĺlu zvýśe_To soubl

2l Gotische Plastik in den Suĺ]etenlänĺlern vor PeteľParler, Brno 1943, zejnléna 7j, 73 n.22 Braune_Wĺese, l. c. 13. V Kunst Ín Schlesipn' Beľjiu

L9Ż7ł 162 n., odděluje Wĺese pĺĺi?Effiffin na lvu oclpozděiśího okruhu česko-sleźskéhĺ:.23 Kromě uż citclvané literatury obírá se touto otáz_kou, omezenou na úzké ikon.lg,rafické pol", rakĺ u p,''n.ł. uvedený článek KutaIův.

..2a Vyobľ. Braune'Wiese, l. c., tab. 5, detailní íotografiehlavy Broumovské madony ve 'sborniĹu

p.""ĺ filosofickéfakulty brněnské university III, č. z, Brno lgsł.. 25 PočÍnaje uŽ VyŠebrodským mistrem' v iehoz dĺlei:ou take dány předpoklady k plastickému vývinu socby'Zejmérla tu jde o Seslání Ducha sv. Ženskď ĺváře theó_dorjchovskéhcl okruhu jsou uż poněkud jĺné' l tu se vśak()zv()u rcD)iniscence na stirľšĺ typ na př. rt s'.,' Kateřĺnyv kaplĺ Sv. Kříże.

o ces

!6 ]menovítěvrkĺ:čri, jeż maji a

na slezské mal ířství

z nousttlč'eIlé dtl oddělenych

umov umadon ale také se

]i T"k_ aá na přiklad skřĺň oltáře v Bakowě ľozměľy297-xŻ36 cm. Postavy Marie a Krista zaujímajĺ přibliŽnÉr třetinu výšky.

27 A' Matějček' Česká malba gcltická, desktlr,é nralÍřstvĺ1350-1450, Praha 1950, rab. 96.

2E Není ovšem neznám ani českému malĺřstvi knĺżnĺmu.Vyskytuje se tu V obou vaľĺantách, ież se dtrkonce ně_kdy obieví společně v jcdnom rukopĺśe, A. Matějček, Pa-sĺonál abatyše Kunhuty, Praha l9zz, l. 17,,2o,2ż,''

1i

poměr často se vyskytujstoletí. Ke konci věku sechom mohli z tělesných

ÍcÍ u sedícíchfigury zŕetelně

proporcí vyvodĺt

e to zhruba3' ćtvrtiny

protahují. Aby-spolehlĺvé drt-

9.ł