1

Podoby středověkého umění v severozápadních Čechách

trans montes

2

3

Podoby středověkého umění v severozápadních Čechách

trans montes

4

TRANS MONTESPodoby středověkého umění v severozápadních Čechách

Tato publikace vznikla za podpory Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) Ministerstva kultury, projekt Umělecká výměna v regionu Krušnohoří mezi gotikou a renesancí, identifikační kód projektu DF12P01OVV046.

Odborně recenzovaldoc. PhDr. Vladimír Hrubý, Ph.D.

Fotografie na obálce: Mistr IW: Madona z děkanského kostela Panny Marie v Mostě, 1538, detail Zvěstování Panně Marii. Foto: Tomáš Halama

Fotografie na frontispisu: Mistr IW: Madona z děkanského kostela Panny Marie v Mostě, 1538, detail Narození Páně. Foto: Tomáš Halama

Fotografie na s. 8: Velký slavětínský oltář Václava Sokola z Mor, 1530. Slavětín, kostel sv. Jakuba, presbytář. Foto: Jan Dienstbier

Fotografie na s. 202: Mistr IW: Madona z děkanského kostela Panny Marie v Mostě, 1538, detail objednavatelů. Foto: Tomáš Halama

Fotografie na s. 266: Chomutov, bývalý veitmilovský zámek (dnes radnice), sklípková klenba v přízemí, 80. léta 15. století. Foto: David Stecker

© Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2014Texty © Jan Beránek, Richard Biegel, Jan Dienstbier, Ondřej Faktor, Jan Fiřt, Renáta Gubíková, Vladěna Haragová, Michaela Hrubá, Jan Klípa, Olga Kotková, Viktor Kubík, Petr Macek, Aleš Mudra, Magdalena Nespěšná Hamsíková, Michaela Ottová, Michal Patrný, Vladislav Razím, Petr Skalický, Ľubomír Turčan, Helena Zápalková, 2014Fotografie © autoři fotografií, 2014

ISBN 978-80-7308-537-7

5

Obsah

7 Úvod

Vizuální kultura severozápadních Čech ve středověku – specifika, vazby a souvislosti

11 Historické předpoklady kulturních kontaktů na česko-saské hranici

15 Josef Opitz a současné přístupy k výzkumu vizuální kultury severozápadních Čech (1250–1550)

33 Proměny středověkého venkovského kostela v kulturní krajině. Sonda do oblasti středního Krušnohoří

53 Profil regionálních vazeb z hlediska dochovaných středověkých a raně novověkých rukopisů v širším regionu Krušnohoří

93 Fenomén sklípkových kleneb

109 Výtvarné a symbolické prvky středověkých fortifikačních staveb

129 Masová produkce monstrancí v 15. a 16. století

143 Epitafní malba a komemorativní památky první poloviny 16. století v severních a severozápadních Čechách

169 Kontexty italizujícího sochařství doby lucemburské v severozápadních Čechách

189 Freiberg a sochařství v severozápadních Čechách – příspěvek k otázkám umělecké výměny v Krušnohoří

Objednavatelé a sociální kontext

205 Znovu nalezení objednavatelé? Heraldické památky a malby v Krušnohoří

223 Lounští rychtáři a magdalenitky. Nástěnné malby v kostele v Dobroměřicích jako výraz sociálních vztahů

251 Pro koho namaloval Augustus Cordus oltář s Ukřižováním z Lokte?

6

Případové studie k uměleckým centrům

269 Ústí nad Labem: Rozporuplný osud gotického města

285 Chomutov jako umělecké centrum v závěru středověku a jeho specifika

307 Středověké měšťanské domy v Kadani

315 Gotické nástěnné malby v Černochově u Loun a specifika svatováclavské ikonografie doby lucemburské

331 Doupovské kostely a jejich výzdoba

347 K otázce umělecké orientace Litoměřické madony

353 Bibliografie

390 Rejstřík

398 Resumé

204

205

Znovu nalezení objednavatelé? Heraldické památky a malby v Krušnohoří

Při hledání okolností vzniku a  původního určení středověkých maleb nám leckdy může pomoci heraldika. Platí přitom, že i částečné výsledky mohou měnit obecně přijímané skutečnosti a přinášet nové možnosti výkladu a hypotézy. To se pokusíme ukázat hned na třech skupi-nách krušnohorských památek.

Nástěnné malby 14. století

Rostoucí popularitu heraldiky můžeme v předhusitském období sledovat na několika příkladech vý-malby podkrušnohorských kostelů. Asi nejzajímavější památkou je výmalba v kostele sv. Jaku-ba ve Slavětíně, kde se na architektonických článcích a nástěnných malbách nachází dodnes na 29 erbů. Ty přitahovaly od nepaměti pozornost. Přesto řada z otázek kolem nich zůstává nevyřešená, k čemuž přispívá stav maleb, jejichž původní podoba, a to patrně částečně i včetně barevnosti, výrazně utrpěla během necitlivého restaurování Petrem Maixnerem v roce 1881.638 Ve výzdobě architektonických článků; tj. sanktuáře, dvou svorníků klenby a nedochovaného sedile; se uplatnily dva znaky. Na heraldicky důležitější straně (pravá strana sanktuáře, svor-ník blíže závěru)639 je to vždy neznámý znak s černým „M“ na modrém poli. Pandán mu tvoří tři lipové listy v poříčí na červeném poli – erb pánů ze Žeberka a z Ervěnic, jejichž jedna větev ve Slavětíně sídlila předtím, než jej odprodala Házmburkům a Vartemberkům.640

Na vlastních malbách se naopak nejčastěji uplatňuje erb s polceným štítem, jehož pravé pole je stří-brné a levé červené se stříbrným břevnem. Erb lze spojit se západočeskými pány z Prostiboře,

638 záruba-pfefferMaNN 2009, záruba-pfefferMaNN 2011 a záruba-pfefferMaNN 2012, kde je shrnuta i další starší literatura. Zmínit je nutné i první podrobný popis kostela a maleb Štědrý 1898.

639 Veškeré popisy budeme uvádět v souladu s heraldickými zvyklostmi z hlediska popisované památky.

640 Prodej poloviny Slavětína je doložen jen formulářem tadra 1882, 538–539. Slavětín prodal Albert z Žeberka (= See) Zbyňkovi (=Swinco) z Házmburka. Formulář snad lze datovat do 50. let 14. století. Součástí prodeje měl být i patro-nát. K prodeji Vartemberkům, od „bratruov z Slavětína“, došlo před rokem 1376, kdy Vartemberkové tento díl prodali Házmburkům, eMler 1870, 449sq.

133. Slavětín, kostel sv. Jakuba, 80. léta 14. století, nástěnné malby v klenbě kostela.

206

134. Slavětín, kostel sv. Jakuba, 80. léta 14. století, vyobrazení mnichů na severní stěně kostela s erbem Prostibořských z Prostiboře.

135. Slavětín, kostel sv. Jakuba, 80. léta 14. století, mariánský cyklus na severní stěně kostela doprovázený scénami s heraldickými motivy.

207

též nazývanými Podmokelští z Pro-stiboře,641 jehož jedna větev vlastnila zhruba od poloviny 14. století tvrz ve Vinařicích nedaleko Slavětína.642 Erb hraje důležitou roli v  ikono-grafickém rozvržení maleb – např. ve výjevu nad sanktuářem označu-je prvního z  klečících sedmi mni-chů oděných do  tmavých rouch tvořících paralelu výše umístěné skupině Krista s  apoštoly. Mnich s  erbem drží knihu a  domeček. Teprve za  ním, jako předposlední, klečí opat s  mitrou a  berlou. Týž erb najdeme i  ve  scéně rámující cyklus výjevů z  Kristova dětství a Nanebevzetí Panny Marie. Světec s  mitrou a  berlou oděný v  mniš-ském rouchu tu pozdvihuje velký (klášterní?) kostel směrem k  ne-besům, kde jej přebírá sám Kris-tus. Erb Prostibořských leží u jeho nohou.643

Z druhé strany rámuje přitom mariánský cyklus scéna odkazující na znaky z architektonických článků – postava se šlechtickou čapkou předává světci-opatovi kostel s postavičkou sv. Jakuba.644 Mezi donátorem a světcem spočívají přes sebe dva štíty. Erb pánů z Žeberka je překryt znakem s „M“.

Poněkud nejasné je zařazení velkého erbu Veitmilů (?)645 v rámci donátorské scény s postavami v růz-ných měřítcích v  jihozápadním rohu presbytáře. Ikonografie scén není jistá ani u dalších výjevů v této části.646 Snad to lze přičíst na vrub opravám maleb v době baroka. Ty dokládá i barokní, Maixnerem obnovený, přepis zakládacího nápisu uvádějící, že kostel nechal vyma-lovat Mikuláš z Házmburka v roce 1385.647

641 záruba-pfefferMaNN 2009 uvádí, že jde o znak Vartemberků. Ten měl ale jinou barevnost a hlavně vždy postrádal břevno.

642 sedláček 1936, 225.

643 Erb je zde stranově obrácený, což však nejspíš vliv na jeho určení nemá.

644 Scény odděluje vyvrcholení mariánského cyklu, korunování Panny Marie.

645 Místo mlýnského kola se jedná spíš o bílý kotouč v červeném poli.

646 Trojí Panna Marie Ochranitelka, vždy však bez svatozáře!?

647 „HAEC Pictura AB Anno 1385 Fundata Sub Domino NICOLAO AB HASNBURG qui fuit Hareditarius Dominus huius Oppidi Slavietin“. Podle zemských desek sice v  roce 1379 Slavětín Mikuláš zapsal svému strýci, což někdy bývá bráno za důkaz nepůvodnosti nápisu, patrně má ale pravdu Sedláček 1936, 424, že šlo o zápis na způsob poručenství – Slavětín totiž později patřil k Mikulášovu dědictví; eMler 1870, 449sq. a 220sq.

136. Slavětín, kostel sv. Jakuba, kolem poloviny 14. století, svorník s plastickou heraldickou výzdobou v závěru presbytáře.

208

Většina erbů se ale nachází v rámci erbovní galerie klenby presbytáře. V závěrovém poli galerii za-hajuje čtvero znamení evangelistů obklopující zmíněný svorník se znakem s „M“. V druhém poli od východu jsou pak kolem svorníku s Kristem pozdvihujícím kříž rozmístěny znaky Říše a Království českého doprovázené dvěma erby Házmburků. Ty po stranách doprová-zí erby vladyků ze  Svinař, z  Jimlína, z  Kolovrat a  z  Moravěvsi. V  třetím poli jsou erby se-skupeny kolem svorníku se znakem apokalyptického beránka. Jde o erby pánů ze Žeberka, z Prostiboře, z Valdeka a z Herštejna po stranách doplněné erby rodů z Vchynic, z Čachrova, z Běškovic a z Hostouně. V posledním klenebním poli presbytáře, které je oproti ostatním zkrácené, jsou pak kolem svorníku s erbem pánů z Ervěnic natěsnány erby rodů Doupovců z Doupova, z Nedvídkova, Kaplířů ze Sulevic a z Pnětluk.648

Na nejdůležitějším místě erbovní galerie se tedy nachází hned dva znaky Házmburků, patrně ref lek-tující tehdejší rozdělení rodu do dvou větví sídlících na Klapém/Házmburku a v Budyni nad Ohří. Teprve za nimi jsou zobrazeny erby rodů, které našly výrazné uplatnění na stěnách kostela a na kamenických článcích – Prostibořských a pánů z Žeberka.

Proč ale právě ve Slavětíně vznikla takto rozsáhlá erbovní galerie a k čemu se vztahuje? To nevíme. Jakkoli známe obdobné příklady nástěnné malby především v městském prostředí pozdní-ho středověku, např. ve sv. Barboře v Kutné Hoře, kde jsou erby jedinců i cechů podílejících se na dostavbě kostela, v rámci 14. století je slavětínský případ unikátní.649

Oproti pozdnímu středověku však musíme pracovat s absencí písemných pramenů. Při hledání va-zeb rodů ke  Slavětínu si proto vypomůžeme závěry historické topografie. Vlastníky erbů v klenbě totiž lze dle umístění jejich sídla rozdělit do tří skupin.

Nejpočetnější jsou rody první skupiny pocházející z okolí Litoměřic, Žatce a Loun, tedy z okolí Slavětí-na. Mezi ně patří obě odnože Házmburků, vladykové z Jimlína, usedlí v kraji i jinde, např. v Br-lohu, Hřivicích nebo v Malíkovicích, vladykové z Moravěvsi ležící u Mostu, se kterými se ale setkáme i v Hořešovicích, páni z Žeberka a Ervěnic sídlící i přímo ve Slavětíně a sousedních Kryrech, vladykové z Pnětluk, vladykové z Nedvídkova, též na Strojeticích nebo Valči, a páni z Kolovrat, sedící v Bezděkově a Ročově. Dále sem patří vladykové z Vchynic, Kaplířové ze Su-levic a vladykové z Běškovic; všichni z okolí Litoměřic a Roudnice, přičemž některá jejich síd-la ležela Slavětínu i blíž: Řisuty v majetku Kaplířů ze Sulevic nebo Bechlín pánů z Vchynic. V rámci skupiny leželo nejdále sídlo Doupovců z Doupova, které ovšem stojí nad Ohří stejně jako Slavětín. Nakonec sem snad lze řadit i Prostibořské sedící na blízkých Vinařicích, třebaže rod pochází ze  západních Čech. Právě odtud, z  oblastí poměrně vzdálených od  Slavětína, totiž pochází rody, které lze zařadit do druhé skupiny. Jsou to páni z Herštejna, sedící též na Vlkanově, a pak vladycké rodiny z Hostouně a z Čachrova. Ti všichni sídlili poblíž původ-ních statků pánů z Prostiboře – Prostiboře, Svržna, Mířkova nebo Kočova.

Dva zbývající rody, pány z Valdeka spřízněné s Házmburky a vladyky ze Svinař, je obtížné zařadit do kterékoliv ze dvou předchozích skupin a krajů. Snad zde byla na místě jiná než územní

648 Identifikace dle poznámek Vladimíra Růžka ve  vydání nedokončeného Sedláčkova atlasu erbů – sedláček 2001b, sedláček 2002.

649 záruba-pfefferMaNN 2009 nabízí srovnání s galerií na Laufu, což je ale vzhledem k odlišnému charakteru obou prostorů problematické.

209

vazba ke  Slavětínu nebo se  tato vazba vztahovala jen k jednotlivým členům rodů.650

Strohé topografické údaje lze doplnit z  pra-menů církevní správy. Vizitační pro-tokol Pavla z Janovic z  let 1379–1382 uvádí, že Slavětín byl tehdy proboš-stvím postoloprtského benedik-tinského kláštera, přičemž proboš-tem byl jakýsi Bedřich (Fridricus). Do  protokolu vypovídal jeho koad-jutor, mnich Václav ze Žatce, a další mnich Bedřich (Bedricus – odliš-ný od  probošta?),651 který byl tehdy ve Slavětíně už sedmým rokem ple-bánem. Plebán si stěžoval na  Vilé-ma z Házmburka, který několik let předtím zadržel desátek a jen o část se rozdělil s farářem, z čehož vzešla hádka s postoloprtským opatem.652

Probošství existovalo ve Slavětíně už nějakou dobu a postoloprtští podávali zdejší faráře nejméně od 60. let 14. století. Byl jím vždy jeden z mnichů. Mikuláš, jeden z nich, se v roce 1369 do-konce stal opatem kláštera.653 Pakliže se přikloníme k tomu, že probošství vzniklo až někdy v polovině 14. století, lze s jeho vznikem spojit velkorysou přestavbu původně románského kostela, jejímž výsledkem byl mimo jiné i nadměrný prostor presbytáře.654 Erb původních majitelů, pánů z Žeberka, a znak s „M“ jsou vyvedeny plasticky přímo na kamenických člán-cích – na sanktuáři, sedile i na svornících. Dost možná tedy vznikly ještě během přestavby a před výmalbou, kterou stylově i podle barokního nápisu snad lze spojit s 80. lety 14. století.

Na tuto událost související s přestavbou kostela a jeho úpravou pro potřeby probošství nejspíš naráží i scéna na severní stěně, na níž donátor z rodu pánů ze Žeberka odevzdává kostel do rukou

650 Pokud by jeden z erbů odkazoval k Bořivojovi ze Svinař, snad jej lze zařadit k západočeské skupině prostřednictvím jeho panství v Plané, které vlastnil nejpozději od 90. let 14. století, růžek 1989. V případě pánů z Valdeka je velmi pravděpodobná souvislost s  Házmburky, kteří pocházeli z  jejich rozrodu. Vědomí vzájemné spřízněnosti přitom bylo u těchto rodů velmi silné, jak dokazují ještě pozdněgotické erby ve Svaté Dobrotivé patřící třem tehdy existují-cím větvím Valdeků – Rožmitálům, Šelmberkům a Házmburkům. To, že Házmburkové měli k odkazu svých předků Valdeků těsný vztah, dokládá i přítomnost dnes ztracené „Libri beneficiorum“ ze Svaté Dobrotivé na házmburské Budyni na konci 16. století, srov. Hás 1984.

651 Nicméně nejbližší seznam postoloprtských mnichů, který máme dochovaný v listině z roku 1391, zmiňuje jakéhosi mnicha „Bedricus alias Fridricus“, takže může jít přímo i o probošta. Žádná z proboštských funkcí není v této listině výslovně zmíněna, srov. scHlesiNGer 1892, 91.

652 Hlaváček/HledíkOvá 1973, 202-203.

653 Vystřídal ho bratr Naček. Později známe i další mnichy-faráře; Mikuláše, Zděslava a další, viz LC I–VIII.

654 vlček/sOMMer/fOltýN 1997, 642.

137. Pečeť konventu benediktinského kláštera v Postoloprtech, 1412 (otisk stejného typáře máme hůře zachován už na listině z roku 1346), SOkA Louny.

210

sv. Benedikta. Lze se tak přiklonit k domněnce Josefa Zá-ruby-Pfeffermanna, že znak s „M“ odkazuje přímo na po-stoloprtský klášter, který byl zasvěcen Panně Marii.655 To můžeme podpořit dalšími argumenty. Už ve  středo-věku se klášter nazýval „Monasterium Beatae Marie Vir-ginis in Porta Apostolorum“656 a madona s dítětem dopro-vázená sv.  Benediktem a  sv.  Scholastikou byla ústředním motivem majestátní pečeti celého konventu.657 Tomu odpo-vídá ikonografie maleb na stěnách – konkrétně donátorské scény, které rámují život Panny Marie, v  nichž se  patrně sv. Benedikt objevuje jako symbolický zástupce kláštera. Víme, že páni z Žeberka měli ke klášteru úzký vztah a opat Dětřich z  Kryr, který zastával úřad ve  40. a  50. letech 14. století, patřil k jejich rodu. Na členy své rodiny přitom v úřadě nezapomínal a vyprosil jim u papeže důležitá privi-legia volby zpovědníka a odpuštění hříchů v hodině smrti. Takto intervenoval dokonce hned dvakrát, nejprve za svého otce a bratra v roce 1344,658 a pak v roce 1357 i za své další příbuzné, mezi nimi i za Alberta z Žeberka, který je se vší pravděpodobností totožný právě s  oním majitelem Sla-větína, jenž polovinu městečka prodal Házmburkům.659

Vzhledem k tomu, že však značka s „M“ chybí na pečeti celého konventu, je těžké rozhodnout, zda opravdu reprezentovala celý klášter. Mohla by také být jen osobním znamením některého z opatů. Opatské pečeti máme dochované pouze dvě.660 Na obou je postava sv. Benedikta sto-jícího na erbovním znamení nebo značce. Opat Jan měl na počátku 15. století erb s tzv. štítem ve štítu,661 zatímco zmiňovaný opat Dětřich měl v roce 1346 odlišný erb, či spíše jen značku se stylizovanou gotickou kružbou vepsanou do erbovního štítku.662 Znak s „M“, snad se opět vztahující k  Panně Marii, by proto mohl být osobním znakem některého z  opatů, kteří

655 záruba-pfefferMaNN 2011.

656 Listina opata Jana z roku 1414, SOKA Louny, kat. č. 62.

657 Typář je otištěn hned na třech listinách, dvě v SOKA Louny – opat Jan (r. 1412, kat. č. 62) a Dětřich (r. 1346, kat. č. 59), poslední v Lobkovickém archivu.

658 Mvb i, 271. Zmiňovaný Dětřichův otec Albert z Kryr pocházel ze stejné oblasti a měl stejný erb jako páni z Žeberka, patřil tak bezpochyby k jejich rozrodu. To dokazuje i následující indulgence z roku 1357, srov. sedláček 2002, 276.

659 MVB II, 271. Zmiňovaní rytíři „de Lacu“ jsou podle všeho příbuzní s rytíři z Kryr. Lze tedy identifikovat „Lacus“ (lat. rybník) jako „See“, tj. Žeberk. Zároveň se Dětřichova žádost týká víceméně stejných osob, jaké nalezneme i ve formuláři otištěném Tadrou (srov. pozn. 3) – tj. Odolena, Neplacha, Hynka a a Albertovy ženy Marušky.

660 Ze středověkého popisu známe ještě pečeť opata Buška z roku 1389, která byla dle všeho podobná, srov. scHlesiNGer 1892, 83.

661 Tento erb měli Kladenští z Kladna nebo některé moravské rody, srov. sedláček 2002, 340.

662 Na Dětřichův rodový erb pak odkazuje asi pozadí výjevu na pečeti, které pokrývají stejné lipové listy jaké najdeme i v erbu rytířů z Kryr a ze Slavětína.

138. Pečeť postoloprtského opata Jana, 1412, SOkA Louny.

211

následovali po  Dětřichovi – v  úvahu připadají například František doložený v roce 1362 nebo už zmíněný Mikuláš, který úřad držel v  roce 1369. O obou bohužel víme poměrně málo a jejich pečeti neznáme.

Samotná výmalba slavětínského kostela ale snad vznik-la až později a odráží tak situaci, kterou známe z vizitačního protokolu. Městečko vlastní už Há-zmburkové, kteří podle barokního nápisu byli i objednavateli maleb. Tehdejší rozdělení rodu na dvě větve, jednu reprezentovanou Mikulášem z Házmburka sezením na Budyni a druhou jeho strýcem Vilémem, který sídlil na  Házmburku, odráží i přítomnost dvou erbů rodu na význam-ném místě v klenbě.663 Podle zprávy z vizitační-ho protokolu přitom Házmburkové kontrolovali i  příjmy probošství a  kooperovali spíše s  míst-ním farářem, než s opatem Buškem, který držel úřad od roku 1374.664 Tomu by odpovídalo, že při vzniku maleb hrál roli jeden z  postoloprtských mnichů, snad slavětínský probošt, pocházející z rodu Prostibořských (nejspíš sezením na blízkých Vinařicích), jak dosvědčuje klečící mnich s domečkem. Ten by mohl odkazovat na stavební úpravy dnes nedochovaného probošství. No-vou situaci, kdy městečko změnilo pány a původní fundátoři hráli už jen omezenou roli, snad odráží i složení erbovní galerie vyzdvihující patrně kromě lokální příslušnosti i širší vazby Házmburků a Prostibořských. Nebylo ale zapomenuto ani na původní donaci kostela, kterou odráží i starší kamenické články.

Vlastní přítomnost erbů pak snad lze spojit s obvyklými mšemi za mrtvé dobrodince kláštera a příbuzné členů konventu. Ty patřily k důležitému rysu klášterního života benediktinů a právě jim snad Slavětín vděčil za to, že se stal lokálním centrem, k němuž se upřela pozornost okolních rodů.665

Větší erbovní galerii najdeme v regionu ještě ve Smolnici. Z maleb v místním kostele sv. Bartolomě-je zůstala dnes už jen výzdoba klenby. Tvoří ji symboly evangelistů a  šestice malovaných znaků, z nichž jsou jasně identifikované zatím jen čtyři – pražského (arci)biskupství, pánů z Dražic, pánů z Házmburka a osobní znak Jana IV. z Dražic. Kromě malovaných erbů stojí za zmínku i svorníky v závěru presbytáře a v předsíni kostela s plasticky vyvedeným zname-ním hříče vladyků z Jimlína a jejich příbuzných. Podle subtilních symbolů evangelistů, které

663 Mikulášovi z  Házmburka jako objednavateli by odpovídala i  devoční scéna se  sv.  Mikulášem na  jižní stěně. Štědrý 1898 věřil, že  barokní nápis má špatně přepsané datum, ale tvrdil, že  je vidět část původní gotické minuskule.

664 MVB IV, 474.

665 Vzhledem k absenci pramenů lze jen spekulovat. K dokladům odjinud vaNěk 2011.

139. Pečeť postoloprtského opata Dětřicha z Kryr, 1346, SOkA Louny.

212

213

odkazují na rozvinutý krásný sloh, lze uvažovat o dataci maleb někdy na začátku 15. století. Terminus ante quem je rok 1420, kdy Smolnici zabrali lounští měšťané.666

Smolnice patřila k  biskupskému zboží, pak přešla na  augustiniánský klášter v  Roudnici. Podací právo po celé předhusitské období však držel žatecký arcijáhen. Erb s hříčem na svornících se vztahuje k vedlejšímu Brlohu, jehož vladykové jej měli ve znaku. Bicen z Brlohu v roce 1368 věnoval smolnickému kostelu plat ze zboží, které měl v další sousední vsi Hříškově. Za to měli za něj a jeho rodiče smolničtí faráři sloužit anniversaria v den úmrtí.667 Oba svorníky mohly být pak osazeny jedině v souvislosti s přestavbou kostela, kterou máme doloženu jak písemně tak i dendrochronologicky pro 70. a 80. léta 14. století.668 Teprve poté mohly vznik-nout i malby, což potvrzuje jejich hrubou dataci.669

Malované erby ale na vladyky z Brlohu dále neodkazují, obrací se hlouběji do minulosti; je připo-mínán Jan IV. z  Dražic, který kostel směnil s  roudnickými augustiniány a  byl i  zaklada-telem jejich konventu. Arcibiskupovu znaku tvoří pandán erb Házmburků. Ten snad lze spojit až s dobou vzniku maleb a mohl by tu tak být připomenut arcibiskup Zbyněk Zajíc z Házmburka, jehož prodlouženou rukou byl i žatecký arcijáhen Zdeněk Dlouhý z Chrasti coby patron kostela. Roudničtí přitom měli důvod připomínat si nejen svého zakladatele, ale i stávajícího arcibiskupa. Podobně jako jeho předchůdci totiž i on nadal augustiniánskou kanonii četnými milostmi a  privilegii, zejména lze připomenout rok 1410, kdy arcibiskup klášteru přivtělil kostel v sousedním Brlohu, aby bratřím sloužil jako infirmarium.670 V té souvislosti Zbyněk připomíná i zakladatele kláštera Jana IV. z Dražic.

666 K dějinám MareŠ 2007, k heraldice pak problematicky Šrejber 2010.

667 le i, 67sq.

668 MareŠ 2007, 17-18 uvádí výsledky dendrochronologie a zmiňuje smlouvu z roku 1382 týkající se vydláždění kostela.

669 Tedy určitě ne už za časů Jana IV. z Dražic, jak předpokládá Šrejber 2010, 27.

670 eMler 1893, 50.

140. Smolnice, kostel sv. Bartoloměje, začátek 15. století, nástěnné malby v klenbě kostela. (vlevo)141. Smolnice, kostel sv. Bartoloměje, začátek 15. století, detail znaků Jana IV. z Dražic a Zbyňka Zajíce z Házmburka (?)

v klenbě závěru presbytáře (dnes částečně skryto za barokním oltářem).

214

Podobně jako ve Slavětíně se tak objednavatel maleb odvolával na starší místní donace a svou vlastní reprezentací na ně reagoval a navazoval. Bohužel bližší okolnosti vzniku maleb nejsou čitel-né, protože zatím nedokážeme identifikovat žádný ze dvou zbývajících erbů.671 Smolnické malby v každém případě ukazují podobnou souvislost s minulostí jako ve Slavětíně – nový donátor je připomínán vedle toho starého, nenahrazuje jej, pouze je mu kladen na roveň.

Příkladem jednodušší heraldické výzdoby jsou pak Dobroměřice s erbem Bérů z Loun na vítězném ob-louku. Dědiční rychtáři Loun a zakladatelé zdejšího magdalenitského kláštera tu měli spolu s jeho převorkami patronát, který zjevně odráží i erb na čestném místě.672 Záhadou ovšem zů-stává erb Šanovců ze Šanova v ostění zazděného kulatého okénka nad vchodem v jižní stěně. Šanovce sice máme po husitských válkách doloženy na lounsku v Postoloprtech, ale zprávy o ja-kékoliv souvislosti s Louny nebo Dobroměřicemi už pro 14. století chybí. Naopak zastoupení erbem na vítězném oblouku bylo podle všeho obvyklé. Krom případů mimo region,673 lze při-pomenout malby z pokročilého 15. století v nedalekých Minicích. Zdejší šachované křídlo lze vztáhnout k některé z větví Kaplířů ze Sulevic. Spojitost rodu s Minicemi však dosud uniká.674

Šlechtické oltáře v mosteckém děkanském kostele

V mosteckém děkanském kostele se zachovala heraldických památek celá řada. Jde především o erby místních cechů a bohatých měšťanských rodin – ať už dosáhli nobilitace a  jsou zastoupe-ni vlastním erbem (Manvicové z Patokryj) nebo pouze měšťanskými značkami (merkami). Trendu odpovídá i část zachovaných oltářních nástavců – na epitafu Vavřince Hengsta na-jdeme stejný znak s preclíkem, který zdobí i svorník kaple pekařů, kde měl být epitaf snad původně umístěn. S merkou neznámého měšťana se setkáváme i na oltáři mistra IW zob-razujícího sedm radostí Panny Marie. Podrobněji se ale budeme věnovat dvěma retáblům, které svou heraldickou výzdobou poukazují k objednavatelům z řad šlechty.

Za součást původního vybavení kostela je považován i oltář se stětím sv. Kateřiny datovaný přípisem na jedné z desek do roku 1520. Autorsky pochází ze saské dílny tzv. Mistra oltáře z Oberbobri-tzsch, je proto pokládán za import.675 Na základě pramenů z konce 18. století určil Josef Opitz jeho původ ve čtvrté kapli na epištolní straně děkanského kostela.676 V česky psané literatuře

671 Na jednom je pruh s pošikem, což je časté erbovní znamení, které měla celá řada rodů, souvislost kteréhokoliv z nich se Smolnicí není na první pohled zřejmá. Druhý erb obsahuje červených pruhů pošikem více a přes ně krokvi. Takové pruhy pošikem měli v erbu Potštejnové. U těch ale schází souvislost se Smolnicí a není ani jasné, proč by měl být erb doplněný krokví, která je samostatným erbovním znamením.

672 Spory mezi Béry a převorkou dokládá zápis o podání faráře Matěje v roce 1388. Erb Bérů máme doložen na listině z roku 1334, Národní archiv v Praze: L IV, ŘA Most-4, inv. č. 104. Dobroměřicím se v této monografii podrobně věnuje Petr Skalický.

673 Např. erb pánů ze Strakonic v kostele v Pičíně.

674 rOedl 2007, neuvádí držitele Minic pro 15. století, kromě Vlčků z  Minic, jejichž erb s  kolem je plasticky vyveden na svorníku závěru presbytáře a je tak mnohem starší než malby v kostele.

675 cHaMONikOla 2005, 25; HaMsíkOvá 2011, č. kat. 38, 293sqq.

676 Není jasné, kdo byl vlastníkem kaple.

215

142. Oltářní archa s legendou sv. Kateřiny z mosteckého děkanského kostela (stav při zavření pohyblivých desek), 1520, Most, Oblastní muzeum v Mostě.

216

je provenience přijímána.677 Oltář však na vnějších stranách křídel se sv. Kryštofem a sv. On-dřejem zdobí čtveřice erbů saských rodin.678 Na křídle se sv. Kryštofem se nachází erby rodů von Bernstein (medvěd ve skoku na zlatém poli) a von Pflug (čtvrcený erb s pluhem a ratolestí), na křídle se sv. Ondřejem pak erby rodin von Leutsch (strom rostoucí nad dvěma květy) a von Loss (žába v květnici). Česká literatura obvykle hledá objednavatele mezi Pluhy z Rabštejna, kteří vlastnili na české straně Krušných hor rozsáhlé majetky a měli stejný erb jako Pflugové.679

Čtyři erby by mohly odkazovat k nějakému rozrodu, tak se takové řešení zdá nasnadě. V genealogii Pluhů z  Rabštejna ale žádnou spojitost se  zbylými třemi saskými rody nenajdeme. Naopak máme dobře zdokumentované příbuzenské vazby saských Pflugů s rodinou Bernsteinů spa-dající do doby vzniku oltáře. Dva ze tří synů Hanse von Bernstein zu Ottendorf (zemř. 1505), Christoph von Bernstein a jeho bratr doktor práv Peter von Bernstein, se po řadě oženili s Bar-barou a Elisabeth von Pflug. Oba jsou úzce spojení s rodovým sídlem, které jejich otec vystavěl poblíž Dippoldiswalde – manželství Christopha dokládá nápis na zdejším farním kostele, za-tímco doktora Bernsteina a jeho manželku zmiňuje nápis přímo na bernsteinovském hradě.680

Christoph von Bernstein se s Barbarou von Pflug oženil poměrně pozdě. Měl s ní syna zemřelého v roce 1518 a dceru Catharine. Barbara zemřela v roce 1519 a krátce poté se Christoph oženil s Annou von Breitenbach. Dcera z prvního manželství se později provdala za Joachima von Loss, pochá-zejícího z části rodu, který sídlil právě v okolí Dippoldiswalde. Tam se v roce 1536 konal i sňatek Joachima a Anny.681 O sňatku doktora Bernsteina informováni tak přesně nejsme. Víme, že jeho potomci Hans, Heinrich a Margaretha se narodili ve 20. letech 16. století, čili ke sňatku došlo asi o něco dříve.682 Na rozdíl od Christopha však chybí přímá souvislost s rody Leutschů nebo Lossů.

Genealogie Bernsteinů tak stále nestačí na bližší určení vzniku oltáře. Christophův patron se sice obje-vuje na pravém křídle archy s erby Bernsteinů a Pflugů, ale Barbara v té době byla už rok mrt-vá a nabízí se proto otázka, proč by na malbě nebyl připomenut i jeho druhý sňatek. Vzhledem k datu vzniku je asi nutné zavrhnout i hypotézu, že se oltář vztahuje až k  Joachimovi von Loss a jeho sňatku s Catharine von Bernstein.683 Joachimovou matkou navíc nebyla přísluš-nice rodu von Leutsch.684 Spojitost s rodem von Leutsch není proto jasná – heraldicky je erb Leutschů hned blíže středu, tedy měl by patřit osobě, která byla z genealogického hlediska důležitější než příslušník rodu Lossů. Právě v identifikaci této části maleb se nejspíš skrývá řešení hádanky, kdo byl objednavatelem.

677 Přítomnost oltáře v kostele dosvědčuje už WOcel 1859a, 98-99.

678 Tak je identifikoval už flecHsiG 1910, 19–36.

679 Výjimkou je HaMsíkOvá 2011, 180, která předpokládá obchodní aktivity zmíněných saských šlechticů na české straně hor, popř. příslušnost k míšeňské diecézi. O těchto obchodních aktivitách ale nevíme nic a druhé hypotéze lze namítnout, že žádné další oltáře, jejichž objednavatelé žili v Sasku, z Mostu neznáme.

680 stecHe 1883, 5–9.

681 vON carlOWitz-MaxeN / vON MiNdWiss 1858, 161–162.

682 vON carlOWitz-MaxeN / vON MiNdWiss 1858, 179.

683 Vzhledem ke kompozici obrazů sv. Kryštofa a Ondřeje se erby zdají původní.

684 Podle KöNiG/MeNcke/kircHMaier/BücHNer 1727, 462 jí byla Anna von Grauschwitz. Tento pramen však zároveň nepřesně uvádí, že ženou Christopha byla Agnes (a nikoli Barbara) von Pflug.

217

Výše určené vztahy ale velmi silně naznačují, že  pro tehdy rozestavěný mostecký kos-tel původně náš oltář určen nebyl. Spíš vznikl pro některý z kostelů poblíž Dip-poldiswalde, kde měli sídlo von Losso-vé, k  němuž měli vztah i  Bernsteinové sídlící o necelých dvacet kilometrů dál, a kde působil i anonymní tvůrce oltáře. Z toho by plynulo, že oltář mostečtí za-koupili pro svůj kostel později, nejspíš až  v  době baroka, kdy pro saské lute-rány ztrácelo předreformační vybavení kostelů svou důležitost. Obdobné puto-vání oltáře ze Saska do Čech lze doložit i v nedalekém Ústí nad Labem na nákupu oltáře z  dílny Jörga Breua, ke  kterému došlo počátkem 17. století.685

Další malovaný nástavec patřil k původnímu vy-bavení mosteckého kostela, jak jej za-chytila starší literatura.686 Torzo oltáře sv.  Jakuba se  sestává ze  dvou pohybli-vých vnějších křídel, dvou křídel pevných a predely. Oltář průměrných výtvarných kvalit vyniká pozoruhodnou ikonografií dokládající oblibu náboženských poutí. Všechny výjevy se vztahují ke světcům--poutníkům nebo přímo k  poutnictví samému. Život svatého Jakuba a  San-tiago de Compostela jsou připomenuty na  vnitřní straně pohyblivých desek, kde je mezi poutníky uctívajícími svět-cův hrob zobrazen i  donátor s  manžel-kou a  se  synem. Identifikuje je hroz-natovský erb s  typickou trojicí jeleních rohů ve zlatém poli. Vnější strana desek zobrazuje legendu, v  níž sv.  Jakub zá-zračně zasahuje ve prospěch nespravedli-vě obviněných poutníků, a dnešní predela

685 OttOvá 2013.

686 Opitz/küHN 1932, 18 uvádí, že oltář se původně nalézal v 5. kapli na evangelijní straně od hlavního oltáře. NOvákOvá/MaNNlOvá 1988, nepag.

143. Oltářní archa s legendou sv. Jakuba a poutnickými světci z mosteckého děkanského kostela (detail s donátorem adorujícím sv. Jakuba), 20. léta 16. století, Most, Oblastní muzeum v Mostě.

218

(resp. původní nástavec), pak část legendy sv. Alexia, kde světce v poutnickém oděvu polévají vodou nehodní služebníci jeho otce. Pevná křídla pak přináší obrazy dvou poutníků ctěných zvláště v Norimberku – sv. Sebalda (s modelem chrámu) a sv. Vendelína (s ovcemi a psem). Oltář bývá datován podle vzniku kaple, kde byl nalezen, resp. jejího zaklenutí v roce 1520 nebo 1521.687 Slohově jej lze datovat snad do 20. nebo 30. let 16. století. Jeho objednavatel tedy musel v této době mít manželku a  jednoho syna, vzhledem k oblečení a chybějícímu erbu manželky byl v té době naživu.

Oltář je ikonografií v rámci české deskové malby unikátní. Soustředění na fenomén poutí a pout-níků nabízí více svůdných hypotéz.688 K interpretaci je ale nutné zodpovězení otázky, který z Gutštejnů se tu objevuje. Nabízí se přitom především tři Gutštejnové, o nichž víme, že pod-nikli cestu do Svaté země. Cestopis Jana Hasištejnského z Lobkowicz zmiňuje jako Janova společníka Jetřicha z Gutštejna v roce 1493 a ještě téhož roku se do Jeruzaléma vydal i Jetři-chův bratr Volf. O několik let později, v roce 1497, pak následoval stopy příbuzných Jiřík Vše-rubský z Gutštejna.689 Všichni ale cestovali do Svaté země velmi mladí, zatímco oltář mohl vzniknout až  dvě nebo tři desetiletí poté. Přesto je donátor zobrazen právě jako mladík. Proti donaci kohokoliv z nich svědčí i další argumenty: Volf měl v době vzniku oltáře hned několik dospělých dětí, včetně tří synů, a ti by měli být na oltáři zobrazení. Jiřík Všerubský zemřel už roku 1509 a Jetřich jen o málo později, nejspíš v roce 1513 a bez potomků.

Objednavatelem nemohl být ani jiný z  jejich vrstevníků. Volfův a Jetřichův bratr Kryštof zemřel v roce 1516.690 Další bratr Jan se zřízení kaple mohl dožít, zemřel roku 1521, ale nezanechal po sobě potomka.691 Poslední z bratrů, Jindřich, sice zemřel až v roce 1530, ale ve dvacátých letech už měl dva dospělé syny – Buriana, zabitého u Moháče, a Ludvíka.692 Jako objedna-vatele snad lze vyloučit i další příbuzné Gutštejnů, jako Štěpánovské z Vrtby. Ti tehdy stáli majetkem daleko za svými příbuznými. Tito Hroznatovci se objevují ve zprávách pouze v souvislosti se statky v západních Čechách, do celozemské politiky nezasahovali a neměli nic společného ani s Mostem.693 Pakliže neznámý objednavatel patřil do jedné z bohatších větví Gutštejnů, musí jím být někdo z potomků Volfa, Jindřicha nebo Kryštofa, případně jejich příbuzného Jiříka Všerubského. Z Volfových dvou synů ale Burian zemřel bezdětný v tureckém zajetí v roce 1544, zatímco mladší Viktorýn měl za potomky pouze dcery. Jako objednavatelé proto připadají v úvahu jen Jindřichův syn Ludvík, Kryštofův syn Albrecht a syn Jiříka Všerubského Jan. Nejméně pravděpodobným kandidátem je Ludvík. Ten byl až do poloviny 30. let nezletilý. S Mostem nic společného neměl, víme jen o jeho působení v Bavorsku, na Příbrami a v Praze, kde zemřel už v roce 1542. Zanechal po sobě malého syna.694

687 MaNNlOvá-rakOvá 1989, 31.

688 Např. mohlo jít o jakousi zástupnou pouť, viz HrdiNa 2013.

689 jáNský 2009, 275sq. (Jetřich), 310sq. (Volf), 370sq. (Jiřík).

690 jáNský 2009, 209.

691 jáNský 2009, 295–310.

692 jáNský 2009, 191–274.

693 jáNský 2009, 187–188.

694 jáNský 2009, 415–417.

219

Kdyby měl být objednavatelem oltáře, musel by ten vzniknout až na sklonku 30. nebo na za-čátku 40. let, což se nezdá pravděpodobné vzhledem ke stylu maleb. Ludvík nic do činění s Mostem neměl a to samé platí i o Janu Všerubském z Gutštejna. Ten po otci vlastnil stat-ky na Znojemsku a teprve v roce 1520 přesídlil do jihozápadních Čech.695 Jan měl dva syny a více dcer, objednavatelem oltáře by tak být mohl, pokud by oltář vznikl v krátkém období mezi narozením obou synů a dcery by zůstaly opomenuty. Ale ani u něj objednání oltáře do Mostu nic nenasvědčuje. Pravděpodobnějším kandidátem na objednavatele je Albrecht. Ten krom dědictví v  západních Čechách získal už jako mladík roku 1517 Mělník. Později sídlil na Poděbradech, Kolíně a Žirovnici a coby nejvyšší mincmistr často pobýval i v Kutné Hoře. Víme, že Albrechtův jediný syn se narodil už ve 20. letech – v roce 1534 je totiž zmíněn jako trukses na dětském dvoře synů krále Ferdinanda. Musel tedy být více či méně vrstevní-kem obou ani ne desetiletých Habsburků.696 V roce 1522 pak Albrecht pobýval v Norimberku, kde mohl získat blízký vztah k místním patronům sv. Sebaldovi a sv. Vendelínovi.697 K Mostu naopak jakýkoliv bližší Albrechtův vztah doložen není. Město leželo daleko od jeho dominií a není tak žádný důvod, proč by právě do jeho kostela měl objednávat nákladný oltář.

Z výše uvedeného plyne jediné: ani tento retábl pro Most původně nevznikl. Členové panského rodu, který si zakládal na svém postavení, navíc neměli nejmenší důvod, aby jejich reprezentativní archa musela soupeřit s oltáři cechů a bohatých měšťanů. Jediné dva významnější šlechtické rody, které v mosteckém kostele najdeme, jsou Veitmilové a Fictumové. Oba však měly statky v bezprostředním okolí Mostu a jejich členové byli v kostele pohřbeni. Takový vztah u Gutštej-nů chybí. Snad se tak i gutštejnovský oltář dostal do Mostu až později, v baroku. Pakliže jej opravdu objednal Albrecht, nabízí se, že byl zakoupen z jeho někdejšího mělnického panství. Do Mostu se ale mohl dostat i díky Šebestiánovi, Albrechtovu poslednímu mužskému potom-kovi, který získal Malhostice u Teplic, kde sídlil s přestávkami až do své smrti v roce 1578.698

Oba uvedené případy ukazují, že se při určování původu oltářů a vazeb na další umělecká díla nelze spoléhat jen na nejstarší moderní písemné prameny a je nezbytné pracovat s širším spekt-rem údajů, především s heraldikou. Výzdoba interiéru mosteckého kostela pak v tomto svět-le nabývá o něco více regionálního charakteru. Kromě místních měšťanů se na ní podíleli jen šlechtici s městem těsně spjatí.

Utrakvistické oltáře kolem poloviny 16. století

Příkladem utrakvistického oltáře z 30. let 16. století je velká archa, kterou objednal podle erbu a nápi-su na predele Václav Sokol z Mor pro Slavětín. Sokolové byli původně lounští měšťané, kteří na konci 15. století dosáhli nobilitace, vlastnili reprezentativní dům poblíž radnice nákladně

695 jáNský 2009, 385–386.

696 jáNský 2009, 343–344.

697 jáNský 2009, 338.

698 jáNský 2009, 361.

220

přestavěný na počátku 16. století.699 Z té doby pochází i kvalitní náhrobky neznámých členů rodiny v lounském kostele sv. Petra.700 V roce 1517 zakoupil Václav Sokol z Mor vsi Vršovice a Slavětín, které se pak staly budoucí majetkovou základnou rodu.

Nákup snad už souvisel s událostí, která se stala někdy ve druhém desetiletí, snad v roce 1514. So-kolové tehdy byli spolu s dalšími erbovními rody vyhnáni z města, přičemž přišli o veškerý majetek ve městě i v jeho bezprostředním okolí. Václav Sokol z Mor pak více než devět let vedl spor, během nějž se domáhal u panovníka sídlícího v Uhrách peněžní náhrady za zpus-tošené a zabavené statky. K zaplacení odškodného skutečně došlo někdy ve 20. letech.701

Dům u lounské radnice však už v majetku města zůstal a Václav se do města nejspíš nevrátil. Asi i z toho důvodu Sokolové z Mor přesunuli své pohřebiště do Slavětína, kde se dnes nachází na dvacet čty-ři jejich hrobů. Nejstarší patří Zikmundovi Sokolovi z Mor zemřelému na konci roku 1531.702 K té-muž roku se nápisem na predele hlásí i Václavův oltář. Jeho pašijové scény rozvíjejí téma ústřední desky s výklenkem na konsekrovanou hostii, jaký známe z více příkladů v utrakvistickém pro-středí. V nástavci je připomenut patron kostela sv. Jakub, kterého doprovází sv. Petr a Pavel.703

Vzhledem k popsané chronologii lze předpokládat donaci oltáře v souvislosti se vznikem rodového pohřebiště. Starý oltář z doby kolem roku 1450 nemohl dostačovat pro roli, kterou Sokolové pro Slavětín určili. Bohatý a nobilitovaný rod se patrně chtěl nákladně reprezentovat v rám-ci svého soukromého pohřebiště.704 Je navíc dokonce možné, že starší oltář původně ani ne-byl utrakvistický, třebaže to recentní literatura o poškozené arše předpokládá. Slavětín totiž koupili Sokolové nejspíš přímo od Házmburků a ti stáli pevně na straně podjednou.705

Podobnou objednávkou jako oltář Sokolů z Mor snad je i oltář pocházející snad přímo z Litoměřic a vzešlý též z dílny Slavětínského mistra s ústředním motivem Proměnění Páně na hoře Tá-bor. Na vnějších křídlech s výjevy Mojžíše přinášejícího desky zákona a Krista s cizoložnou ženou jsou vyobrazeni donátoři, muž se syny a jeho manželka (manželky?) s dcerami. Z erbů je dochován pouze mužův. Patří nobilitované měšťanské rodině Kunešů z  Lukavce, která sídlila v Litoměřicích a jejich okolí. Pohřbíváni bývali v litoměřickém děkanském kostele.706

699 rOedl 2005, 329–331.

700 HONys/Hrubý 2013, 130sqq.

701 rOedl 2005, 106 uvádí jako rok vyhnání 1514 a délku sporu 8 let. Tomu ale odporuje list, kde příslušníci postižených rodů vypočítávají ztráty a mluví o 9 letech, které uplynuly od té doby. Spor tehdy rozhodnut ještě nebyl. List lze dato-vat před 1524, kdy došlo k narovnání, srov. ciM iii, 1193sqq.

702 Zikmundův vztah k Václavovi není jasný. Náhrobky Sokolů jsou uloženy lícem k zemi, nápis je dochován jen v opise, srov. HONys/Hrubý 2013, 180–183.

703 Sv. Petr je i na starším slavětínském oltáři z doby kol. roku 1450. Mohlo by ale jít i o odkaz na zasvěcení předchozího pohřebiště Sokolů v lounském kostele sv. Petra.

704 Václav zemřel někdy v polovině 30. let, srov. HONys/Hrubý 2013, 182. paprOcký z HlaHOl 1602, 237 sice uvádí, že v roce 1534 byl Václav naživu. Mohlo se ale jednat už o jiného Václava, snad syna toho staršího.

705 K držbě Slavětína Štědrý 1898. Ke staršímu slavětínskému oltáři bartlOvá 2010. Je samozřejmě možné, že tento oltář původně ze Slavětína nepochází, nebo že by se sem dostal během krátkého obsazení Slavětína Lounskými na pře-lomu 60. a 70. let 15. století, což není příliš pravděpodobné. Je tak možné, že při příchodu Sokolů do Slavětína zde reprezentativní archa chyběla.

706 V roce 1532 zde byl pohřben Valentin Kuneš, který spolu se svým příbuzným Mikulášem Táborem získal šlechtický titul. sedláček 1936, 400.

221

Podle vnějších stran desek se sv. Ondřejem a sv. Máří Magdalenou by objednavatelem mohl být Ondřej Kuneš z Lukavce, syn Prokopa Kuneše z Lukavce (zemř. 1556), ale v úvahu připadá i někdo z potomků jeho strýce Mikuláše Tábora z Lukavce.707

Kunešové byli jako litoměřičtí měšťané utrakvisté a tomu snad odpovídá i poněkud nezvyklá ikonogra-fie ústředních motivů. Ta ale může dále souviset i s tím, že přímo jedna z větví Kunešů se psala jako Táborové z Lukavce, jak můžeme dodnes číst na epitafu Zikmunda Tábora z Lukavce v Lou-nech.708 Ústřední téma oltáře by tak mohlo být chápáno coby odkaz na jméno rodu a tím i na jed-noho z důležitých předků objednavatele. Motivy Mojžíše a Krista s cizoložnou ženou lze potom vyložit jako jisté vyznání víry a přihlášení se k reformačním ideálům – Mojžíš je představitelem striktního starého zákona, zatímco Kristus přináší milost, která je podstatou zákona nového.

Oltáře ze Slavětína a z Litoměřic dokládají, že i v době postupující reformace utrakvisté v regionu sledovali velmi podobné vzory reprezentace jako katolíci. Navzdory teologickým nuancím v odlišném pojetí záduší si Sokolové i Lukavečtí dali záležet na pořízení malovaných arch, které odkazují jak ke konkrétním členům rodu, tak i k rodové kontinuitě skrze erb.

(JD)

707 Zpracování genealogie Kunešů z Lukavce dosud chybí.

708 HONys/Hrubý 2013, 133–136.

144. Oltářní archa s Proměněním Krista na hoře Tábor Kunešů z Lukavce, 30. léta 16. století, Litoměřice, Oblastní muzeum v Litoměřicích.

352

353

500 Jahre Rosenkranz — 500 Jahre Rosenkranz. Kunst und Frömigkeit im Spätmittelalter und ihr Weiterleben. Katalog der Ausstellung in Erzbischöflichen Diözesanmuseums Köln. Köln 1975

ACRB IV/4 — Dáša ŠMerdOvá / Lenka MatuŠíkOvá (ed.): Archiv České koruny, edice faksimilií IV/4 (=Archivum Coronae regni Bohemiae, editio diplomatum phototypica). Praha 1987

ač viII — Josef kalOusek (ed.): Archiv český, čili Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích VIII. Praha 1888

ač ix — Josef kalOusek (ed.): Archiv český, čili Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích IX. Praha 1889

ač x — Josef kalOusek (ed.): Archiv český, čili Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích X. Praha 1890

ač xi — Josef kalOusek (ed.): Archiv český, čili Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích XI. Praha 1892

ač xii — Josef kalOusek (ed.): Archiv český, čili Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích XII. Praha 1893

ač xix — Jaromír čelakOvský (ed.): Archiv český, čili Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích XIX. Praha 1901

adáMek 1995 — Jan adáMek: Oltářnická beneficia v Českých Budějovicích v předhusitské době. In: Jihočeský sborník historický 64, 1995, 34–73

aNzeleWsky 1991 — Fedja aNzeleWsky: Albrecht Dürer. Das Malerische Werk. Neuausgabe. Textband. Berlin 1991

ariès 2000 — Philippe ariès: Dějiny smrti I. Praha 2000

auMüller 2000 — Gerhard auMüller: Das Leben des Dr. Euricius Cordus 1486–1535. Professor der Medizin in Marburg 1527–1534. Marburg 2013

auriG/HerzOG 1993 — Rainer auriG / Steffen HerzOG: Mittelalterliche und neuzeitliche sächsisch-böhmische Verkehrverbindungen zwischen Freiberger Mulde und Neiße. In: KaiserOvá 1993, 391–403

baláŠOvá 2005 — Michaela baláŠOvá: Kultura luterské šlechty v severozápadních Čechách na příkladu Štampachů ze Štampachu. In: Ústecký sborník historický 2005, Ústí nad Labem 2005, 121–153

baláŠOvá 2009 — Michaela baláŠOvá: Renesanční terakoty z bývalého zámku v Chomutově. In: Průzkumy památek XVI, 2009, 148–155

baláŠOvá/SOukup 2010 — Michaela BaláŠOvá / Michal B. SOupkup: Kostel sv. Petra a Pavla ve Volyni. In: cOMOtOvia 2009, 23–48

balbíN 1780 — Bohuslav balbíN: Bohemia docta III. Pragae 1780

bartlOvá 1997 — Milena bartlOvá (ed.): Svatý Vojtěch. Tisíc let svatovojtěšské tradice v Čechách (kat. výst.). Praha 1997

bartlOvá 1999 — Milena bartlOvá: Život a dílo Josefa Opitze. In: NeudertOvá/Hrubý 1999, 9–24

bartlOvá 2003 — Milena bartlOvá: Průvodce studiem dějin středověkého výtvarného umění. Brno 2003

bartlOvá 2004 — Milena bartlOvá: Mistr týnské kalvárie. Český sochař doby husitské. Praha 2004

bartlOvá 2006a — Milena bartlOvá: Úvahy o vyobrazení svatováclavské legendy na schodišti Karlštejna. In: vŠetečkOvá 2006, 50–57

bartlOvá 2006b — Milena bartlOvá: Pasivní a aktivní model pozdní gotiky v Čechách a na Moravě. In: Opuscula historiae artium. Studia minora Facultatis philosophicae Universitatis Brunensis, F 50, 2006, 11–21

bartlOvá 2010 — Milena bartlOvá: Oltářní retábl ze Slavětína. In: HOrNíčkOvá/ŠrONěk 2010, 111–112

bartlOvá 2012 — Milena bartlOvá: Skutečná přítomnost. Středověký obraz mezi ikonou a virtuální realitou. Praha 2012

Bibliografie

218. Ústí nad Labem v roce 1820, Heinrich Wagner, 1907. Muzeum města Ústí nad Labem.

354

bartOŠ 1926 — František Michálek bartOŠ: Soupis rukopisů Národního musea v Praze I. Praha 1926

bartOŠ 1927 — František Michálek bartOŠ: Soupis rukopisů Národního musea v Praze II. Praha 1927

baŠtOvá 1995 — Markéta baŠtOvá: Mistr Týneckého Zvěstování I–II (diplomová práce na FF UK v Praze). Praha 1995

baŠtOvá 1999 — Markéta baŠtOvá: Plastika saského Freiberku první čtvrti 16. století. In: Umění XLVII, 1999, 175–194

baxaNdall 1972 — Michael baxaNdall: Painting and Experi-ence in Fifteenth Century Italy. A Primer in the Social History of Pictorial Style. Oxford 1972

baxaNdall 1996 — Michael baxaNdall: Die Kunst der Bildschnitzer, Tilman Riemenschneider, Veit Stoß und ihre Zeitgenossen. München 1996

beNedík/berGer/MartaN 1967 — Karel beNedík / Vlastimil berGer / Alois MartaN: Písemná a fotografická dokumentace z I. etapy /průzkumu/ restaurátorských prací na gotických freskách v kostele sv. Wolfganga v Doupově. Praha 1967 (Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Lokti, Sign. RZ0046)

beNeŠ 1993 — Zdeněk beNeŠ: Historický text a historická skutečnost: studie o principech českého humanistického dějepisectví. Praha 1993

beNeŠ 2000 — Zdeněk beNeŠ: Studijní kurz dějiny dějepisectví. Limity a možnosti (zamyšlení nad výukou dějin historiografie na FF UK). In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica XXIX, 225–233

beNeŠOvská 1998 — Klára beNeŠOvská (ed.): King John of Luxembourg (1296–1346) and the art of his Era. Praha 1998

beNeŠOvská 2010 — Klára beNeŠOvská (ed.): Královský sňatek. Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský – 1310 (kat. výst.). Praha 2010

beráNek/Macek/pacHNer 2001 — Jan BeráNek / Petr Macek / Jaroslav PacHNer: Terénní průzkum středověké sakrální architektury v okrese Chomutov. In: Gotické umění I, 449–475

berNau 1895 — Friedrich berNau: Das Leitmeritzer Gesang-buch. In: Mitteilungen des Nordböhmischen Exkursions-Clubs 18, 1895, 113–131

berNau 1896 — Bedřich berNau: Čechy. Díl X. Krušné hory a Poohří. Praha 1896

berNt 1904 — Alois berNt: Ein geschriebenes deutsches Stadtrecht von Leitmeritz aus dem 14. Jahrhun-dert. In: Mitteilungen des Vereines für Geschich-te der Deutschen in Böhmen 42, 1904, 185–202

berNt 1929 — Alois berNt (ed.): Der Ackermann aus Böhmen des Johannes von Saaz. Heidelberg 1929

bělOHlávek 1987 — Miloslav bělOHlávek: Archiv města Plzně, průvodce po fondech a sbírkách. Plzeň 1987

białOstOcki 1965 — Jan białOstOcki: Późny gotyk: rozwój pojęcia i terminu. In: Późny gotyk. Warszawa 1965, 17–82

bier 1938 — Justus bier: Tilman Riemenschneider. Sien 1938

biereNde 2002 — Edgar biereNde: Lucas Cranach d. Ä. und der deutsche Humanismus. Tafelmalerei im Kontext von Rhetorik, Chroniken und Fürstenspiegeln. München/Berlin 2002

biller 2010 — Thomas biller: Burgen zwischen praktischer Funktion und Symbolik. In: B. scHNeidMüller / S. WeiNfurter / a. WieczOrek (ed.): Verwandlungen des Staufer-reichs. Drei Innovationsregionen im mittel- alterlichen Europa. Darmstadt 2010, 399–422

biNterOvá 1970 — Zdeňka biNterOvá: Chomutov. Průvodce městem a okolím. Chomutov 1970

biNterOvá 1998 — Zdeňka biNterOvá: Zaniklé obce Doupovska v bývalém okrese Kadaň. Chomutov 1998

biNterOvá 2005 — Zdeňka biNterOvá: Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov 2005

biNterOvá 2006 — Zdena biNterOvá: Zaniklé obce Chomutovska a Kadaňska od A do Z. Chomutov 2006

biNterOvá/děd 2005 — Zdeňka biNterOvá / Stanislav Děd (eds.): Přísečnice zatopená, ale nezapomenutá. Preßnitz versunken, aber nicht vergessen. Chomutov 2004

blascHka 1934 — Anton blascHka (ed.): Die St. Wenzels- legende Kaiser Karls IV. Praha 1934

blascHka 1935 — Anton blascHka: Ackermann-Epilog. In: Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 73, 1935, 73–84

blecHOvá 2013 — Světlana blecHOvá: Německobrodský graduál Pavla Mělnického z r. 1506 (diplomová práce na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2013

bObkOvá 1995 — Lenka bObkOvá: Středověk. In: Dějiny města Ústí nad Labem. Zpracoval kolektiv autorů za redakce Kristiny Kaiserové a Vladimíra Kaisera. Ústí nad Labem 1995 (verze on-line: http://www.usti-nl.cz/dejiny/, nepag.)

bObkOvá 2003 — Lenka bObkOvá: Velké dějiny zemí Koruny české IVa, 1310–1402. Praha 2003

bOdecHtel/WerNer 2008 — Steffi bOdecHtel / Winfried WerNer (ed.): Der Zwickauer Wolgemut-Altar. Beiträge zu Geschichte, Ikonographie, Autorschaft und Restaurierung. Görlitz/Zittau 2008

bOdó 2005 — Mary of Hungary, The Queen and Her Court 1521–1531, úvod Sándor bOdó. Budapest 2005

böHM 1932 — L. böHM (ed.): Nordwestböhmen in der Kunst von 1530–1680. Austellung in Brüx vom 28. 8.–14. 9. 1932.Veröffentlichung des Museumsvereins in Brüx. Heft Nr. 6/1932

355

bOHáč 2001 — Zdeněk bOHáč: Topografický slovník k církevním dějinám předhusitských Čech. Pražský archidiakonát. Praha 2001

bOHatec 1970 — Miroslav bOHatec: Skryté poklady. Praha 1970

bOldaN 1996 — Kamil bOldaN: Ke středověké knihovně dominikánského konventu v Klatovech. In: Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků NK ČR 13, 1996, 4–11

bOldaN 1997 (1999) — Kamil bOldaN: K rukopisné knižní kultuře v Klatovech v 15. století. In: Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků NK ČR 14, 1997 (1999), 5–19

bOldaN 1999–2000 — Kamil bOldaN: Bohemikální iluminované rukopisy knihovny cisterciáckého kláštera v Oseku z pohledu kodikologického. In: Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků 16, 1999–2000, 52–92

bOldaN 2002 — Kamil bOldaN: Bibliofil Hanuš z Kolovrat († 1483). In: Pater familias. Sborník příspěvků k životnímu jubileu Prof. Dr. Ivana Hlaváčka, 97–114

bOldaN/Marek 2013 — Kamil bOldaN / Jindřich Marek (ed.): Libri catenati Egrenses. Knihy a knihovna chebských františkánů v pozdním středověku a raném novověku. Praha 2013

bOrOvský 1896 — Františel Adolf bOrOvský (ed.): Čechy X, Krušné hory a Poohří. Praha 1896

bOrrOMeO 1738 — Carlo bOrrOMeO: Instructiones fabricae et supellectilis ecclesiasticae, libri II, 1577. In: Acta Ecclesiae Mediolanensis. Bergamo 1738

braNiŠ 1892 — Josef braNiŠ: Dějiny středověkého umění v Čechách. Praha 1892

brauN 1924 (II) — Joseph brauN: Der christliche Altar in seiner geschichtlichen Entwicklung II. München 1924

brauN 1932 — Joseph brauN: Das christliche Altargerät in seinem Sein und in seiner Entwicklung. München 1932

breNk 1994 — Beat breNk: Der Concepteur und sein Adressat, oder Von der Verhüllung der Botschaft. In: Joachim HeiNzle (ed.): Modernes Mittelalter. Neue Bilder einer populären Epoche. Frankfurt am Main/Leipzig 1994, 431–450

brOdský 1989 — Pavel brOdský: Chebské officium sv. Jeronýma. In: Josef kOčí / Vlastimil vONdruŠka et al.: Památky národní minulosti, Praha 1989, 81, kat. č. 231

brOdský 1995 — Pavel brOdský: Národní museum – sbírka rukopisů. In: Anděla HOrOvá (ed.): Nová encyklopedie českého výtvarného umění, II. Praha 1995, 550–551

brOdský 1997–1998a — Pavel brOdský: Výzdoba Antifonáře bílinského. In: Studie o rukopisech 32, 1997–1998, 37–42

brOdský 1997–1998b — Pavel brOdský: Katalog výstavy Gotika v západních Čechách. In: Studie o rukopisech 32, 1997–1998, 147–152

brOdský 2000 — Pavel brOdský: Katalog iluminovaných rukopisů Knihovny Národního muzea v Praze. Praha 2000

brOdský 2004 — Pavel brOdský: Iluminované rukopisy českého původu v polských sbírkách. Praha 2004

brOdský 2013 — Pavel brOdský: Krása českých iluminovaných rukopisů. Praha 2013

brOdský/pařez 2008 — Pavel brOdský / Jan pařez: Katalog iluminovaných rukopisů Strahovské knihovny. Praha 2008

brOWe 1933 — Peter brOWe: Die Verehrung der Eucharistie im Mittelalter. München 1933

buraN 2003 — Dušan buraN a kol.: Dejiny slovenského výtvarného umenia. Gotika. Bratislava 2003

burdacH 1903 — Konrad burdacH: Bericht über Forschungen zum Ursprung der neuhochdeutschen Schriftsprache und des deutschen Humanismus. Abhandlungen der Königl. Preussischen Akademie der Wissenschaften, Phil.-Hist. Cl., Nr. 1. Berlin 1903

buriaN 1957 — Václav buriaN: Glossy k domnělým cyrilometodějským památkám v díle Františka Přikryla. In: Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 74, 1957, 117–119

burkHardt 1996 — Hans burkHardt: Franz Maidburg. Über Leben und Werk eines bedeutenden sächsischen Bildhauers. Versuch einer Biographie. In: Streifzüge durch die Geschichte des oberen Erzgebirges, Heft 5, 1996, 1–47

burkHardt 2004 — Hans burkHardt: Jacob Haylmann. Leben und Werk des fränkischen Baumeisters Jacob von Schweinfurt. Baden Baden 2004

burkHard-Meier 1955 — Michael burkHard-Meier: Das spätmittelalterliche Wanddenkmal in Deutschland und den Niederlanden (Diss. Freiburg im Breisgau). Freiburg im Breisgau 1955

butzbacH s. d. — Johannes butzbacH: Des Johannes Butzbach Wanderbüchlein: Chronika eines fahrenden Schülers (übersetzt von Damian Johann Becker). Leipzig s. d. (1912)

bůžek 1995 — Václav bůžek: Komunikace bez hranic. Mezi Norimberkem a českými zeměmi na sklonku předbělohorské doby. In: Dějiny a současnost 17, 1995, 11–14

vON carlOWitz-MaxeN/vON MiNdWiss 1858 — Viktor vON carlOWitz-MaxeN / a. vON MiNdWiss: Beiträge zu einer Geschlechtschreibung der Familie von Bernstein (Bärenstein), vom Anfang des 14. bis zu Aufgang des 17. Jahrhunder. In: Mitteilungen der Geschichts und Altertumsforschenden Gesellschaft des Osterlandes IV, 1858, 133–150

356

CDB I — Gustav friedricH (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Tomus I. Inde ab A. 805 usque ad A. 1197. Pragae 1904–1907

CDB II — Gustavus friedricH (ed.): Codex diplomaticus et epistolarius Regni Bohemiae II. Pragae 1912

cibulka 1929 — Josef cibulka: Korunovaná Assumpta na půlměsíci. In: Sborník k sedmdesátým narozeninám K. B. Mádla. Praha 1929, 80–127

cibulka 1930 — Josef cibulka: Obraz svatého Václava. In: Umění III, 1930, 157–186

cidliNská 1989 — Libuše cidliNská: Gotické krídlové oltáre. Bratislava 1989

CIM III — Jaromír čelakOvský / Gustav friedricH (ed.): Codex Iuris Municipalis regni Bohemiae III. Praha 1948

claseN 1958 — Karl-Heinz claseN: Deutsche Gewölbe der Spätgotik. Berlin 1958

cOMOtOvia 2002 — Petr rak (ed.): cOMOtOvia 2002. Sborník příspěvků z konference věnované výročí 750 let první písemné zmínky o existenci Chomutova (1252–2002). Chomutov 2003

cOMOtOvia 2005 — Petr rak (ed.): cOMOtOvia 2005. Sborník příspěvků z konference věnované výročí 400 let vykoupení Chomutova z poddanství (1605–2005). Chomutov 2006

cOMOtOvia 2007 — Petr rak (ed.): cOMOtOvia 2007. Sborník příspěvků z konference věnované výročí 550 let udělení znaku města Chomutova (1457–2007). Chomutov 2008

cOMOtOvia 2009 — Petr rak (ed.): cOMOtOvia 2009. Sborník příspěvků z konference věnované 200. výročí regionálních vojenských akcí napo-leonských válek (1809–2009). Chomutov 2010

cOri 1889 — Johann Nepomuk cOri: Geschichte der könig-lichen Stadt Brüx bis zum Jahre 1788. Brüx 1889

cuMMiNGs 1974 — Frederick cuMMiNGs: The Meaning of Caravaggio’s Conversion of the Magdalene. In: The Burlington Magazine CXI/859, 1974, 572–591

czaGáNy 1997–1998 — Zsuzsa czaGáNy: Ein böhmisches Antiphonar aus der zweiten Hälfte des 14. Jahrhunderts – Beschreibung der Quelle. In: Studie o rukopisech 32, 1997–1998, 47–54

čelakOvský 1879 — Jaromír čelakOvský: O právních rukopisech města Litoměřic. In: Časopis Českého musea 53, 1879, 143–153

čerNý 1999 — Pavol čerNý: Knižní malba na jižní Moravě. In: cHaMONikOla 1999a, 475–523

čerNý 2011 — Pavol čerNý: Pařížský zlomek kroniky tak řečeného Dalimila. In: Majer 2011, 712–716, kat. č. 256

dacOsta kaufMaNN 2004 — Thomas dacOsta kaufMaNN: Toward a Geography of Art. Chicago/London 2004

dáňOvá/GubíkOvá 2014 — Helena dáňOvá / Renáta GubíkOvá (eds.): Všemu světu na útěchu. Sochařství a malířství na Chomutovsku a Kadaňsku 1350–1590. Chomutov 2014 (v tisku)

DČVU I/1 — Dějiny českého výtvarného umění I/1. Od počátku do konce středověku. Rudolf cHadraba / Josef krása (ed.). Praha 1984

DČVU I/2 — Dějiny českého výtvarného umění I/2. Od počátku do konce středověku. Rudolf cHadraba / Josef krása (ed.). Praha 1984

deNksteiN 1962 — Vladimír deNksteiN: Pavézy českého typu. In: Sborník Národního muzea v Praze XVI, řada A, 1962, 185–228

dereMle/MaNHes 2003 — Jean-Paul dereMble / Colette MaNHes: Vitraux de Chartres. Paris 2003

dietricH/fiNGer/HeNNiG 2011 — Andrea dietricH / Birgit fiNGer / Lutz HeNNiG: als Weesenstein noch böhmisch war… Der Vertrag zu Eger 1459 und die Geschichte des sächsisch-böhmischen Grenzraumes. Müglitztal/Weesenstein 2011

dObicer 1847 — Franz Josef dObicer: Drobné příspěvky k životopisu českých spisovatelů a umělců. In: Časopis Českého museum 11, 1847, 322–335

dOlezal 1957 — Helmut dOlezal: Cordus, Euricius. In: Neue deutsche Biographie 3, Bürklein–Ditmar, 358–359 (srov. http://daten.digitale-sammlungen.de/0001/bsb00016319/images/index.html?seite=374, vyhledáno 13. 11. 2013)

duffy 2012 — Eamon duffy (ed.): Jacobus de vOraGiNe: The Golden Legend. Readings on the Saints. New Jersey 2012

durdík 2000 — Tomáš durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha 2000

durdík 2003 — Tomáš durdík: Oblá nároží českých hradů – doklad dálkových styků? In: Archaeologia historica 28, 2003, 347–356

durdík/bOliNa 2001 — Tomáš durdík / Pavel bOliNa: Středověké hrady v Čechách a na Moravě. Praha 2001

duŠek 1898 —Vavřinec Josef duŠek: Archiv královského města Loun. Praha 1898

dutkieWicz 1964 — Józef Edward dutkieWicz a kol.: Wit Stwosz. Warszawa 1964

dvOřáčkOvá-Malá 2006 — Dana dvOřáčkOvá-Malá (ed.): Dvory a rezidence ve středověku. Sborník příspěvků z kolokvia konaného 18. března 2005 v Historickém ústavu AV ČR ve spolupráci s Ústavem českých dějin FF UK. Praha 2006

dvOřáčkOvá-Malá/zeleNka 2008 — Dana dvOřáčkOvá-Malá / Jan zeleNka (ed.): Dvory a rezidence ve středověku II. Skladba a kultura středověké společnosti. Praha 2008

dvOřákOvá 1987 — Vlasta dvOřákOvá: Transfery z Kopist. In: ARS XX, 1987, 23–40

357

dvOřákOvá/krása/stejskal 1978 — Vlasta dvOřákOvá / Josef krása / Karel stejskal: Stredoveká nástenná maľba na Slovensku. Bratislava 1978

ebel/ebelOvá/razíM 1999 — Martin ebel / Ivana ebelOvá / Vladislav razíM: Žatec, městské hradby. Stavebněhistorický průzkum (nepublikovaný rukopis). Praha 1998–1999

eberHard 1981 — Winfried eberHard: Konfessionsbildung und Stände in Böhmen (1478–1530). München/Wien 1981

eis 1932 — Gerhard eis: Aussiger Maler des 16. Jahrhunderts. In: Beiträge zur Heimatkunde des Aussig-Karbitzer Bezirkes 5, Heft 2, 1932, 120

eMler 1870 — Josef eMler (ed.): Pozůstatky desk zemských Království českého I. Praha 1870

eMler 1893 — Josef eMler (ed.): Diplomatář kláštera blahoslavené Panny Marie řeholních kanovníků řádu sv. Augustina v Roudnici. Praha 1893

eNGberG 1993 — Nils eNGberG: The Danish Castle before 1250 – Status Symbol or Necessary Defence? In: Castella Maris Baltici 1, 1993, 51–60

erMiscHer/tacke 2007 — Gerhard erMiscHer / Andreas tacke (ed.): Cranach im Exil. Aschaffenburg um 1540, Zuflucht. Schatzkammer, Residenz. Ausstellungskatalog Aschaffenburg. Regensburg 2007

espaGNe 1999 — Michel espaGNe: Les transferts culturels franco-allemands. Paris 1999

espaGNe/WerNer 1988 — Michel espaGNe / Michael WerNer (eds.): Transferts. Les relations interculturelles dans l‘espace franco-allemand (XVIIIe et XIXe siècle). Paris 1988

ez 1897 — Die Herren von der Weitmühl. In: Erzgebirgs-Zeitung XVIII, Nr. 5, 1897, 80–84, 97–102

fajt 1996 — Jiří fajt (ed.): Gotika v západních Čechách (kat. výst.). Praha 1996

fajt 1997 — Jiří fajt (ed.): Magister Theodoricus. Dvorní malíř císaře Karla IV. Praha 1997

fajt 2003 — Jiří fajt: Skulptúra a tabuľové maliarstvo raného 16. storočia. Medzi dvorom a mestom. Maliarstvo na Spiši okolo roku 1500 a magnátska rodina Zápoľských. In: buraN 2003, 399–427

fajt 2006 — Jiří fajt (ed.): Karel IV. Císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310–1437 (kat. výst.). Praha 2006

fajt 2006a — Jiří fajt. In: fajt 2006, 40–135, 326–339

fajt 2008 — Jiří fajt: Brandenburg wird böhmisch. Kunst als Herrschaftsinstrument. In: Ernst badstübNer (ed.): Die Kunst des Mittelalters in der Mark Brandenburg. Tradition – Transformation – Innovation. Berlin 2008, 202–251

fajt 2012 — Jiří fajt (ed.): Europa Jagellonica 1386–1572. Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců (průvodce výst.). Praha 2012

fajt/rOyt 1995 — Jiří fajt / Jan rOyt. In: Martin zlatOHlávek et al.: Nevěsta v uzavřené zahradě. Motivy ikonografie biblické knihy Píseň písní (kat. výst.Národní galerie v Praze). Praha 1995

fajt/suckale 2006 — Jiří fajt / Robert suckale. In: fajt 2006

ferus 2008 — Pawel ferus: Die Ikonographie der Marienhimmelfahrt in Schlesien im Mittelalter und Ihre Stellung in Mitteleuropa. In: Helena dáňOvá / Jan klípa / Lenka stOlárOvá (ed.): Slezsko, země Koruny české, Historie a kultura 1300–1740, oddíl B. Praha 2008, 747–782

fiedler/tHOss/büNz 2012 — Uwe fiedler / Hendrik tHOss / Enno büNz (ed.): Des Himmels Fundgrube. Chemnitz und das sächsisch-böhmische Gebirge im 15. Jahrhundert. Chemnitz 2012

fillitz/pippal 1983 — Hermann fillitz / Martina pippal (eds.): Akten der XXV. internationalen Kongresses für Kunstgeschichte, Band 3. Wien 1983

flecHsiG 1908 — Eduard flecHsiG: Sächsische Bildnerei und Malerei vom 14. Jahrhundert bis zur Reformation I. Leipzig 1908

flecHsiG 1910 — Eduard flecHsiG: Sächsische Bildnerei und Malerei vom 14. Jahrhundert bis zur Reformation II. Leipzig 1910

flecHsiG 1912 — Eduard flecHsiG: Sächsische Bildnerei und Malerei vom 14. Jahrhundert bis zur Reformation III. Leipzig 1912

fOjtíkOvá 1981 — Jana fOjtíkOvá: Hudební doklady Husova kultu z 15. a 16. století. In: Miscellanea musicologica 29, 1981, 51–145

fOltýN 2005 — Dušan fOltýN et al.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005

frey 2010 — Christian frey: Burgen und symbolische Kommunikation. Werla und Harzburg. In: Burgen und Schlösser 51, Heft 3, 2010, 162–167

fridricH 2008 — Hynek fridricH: Žďárští ze Žďáru, osudy šlechtického rodu na Kladensku (diplomová práce na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Kladno 2008

friedl 1928 — Antonín friedl: Lekcionář Arnolda Míšeňského. Praha 1928

friedl 1955–1956 — Antonín friedl: Česká a moravská knižní malba XI.–XVI. století. Praha 1955–1956

friNd 1864 — Anton Ludwig friNd: Die Kirchengeschichte Böhmens im Allgemeinen und in ihrer besonderen Beziehung auf die jetzige Leitmeritzer Diöcese I. Prag 1864

friNta 1995 — Mojmír friNta: Punched Decoration in Central European Manuscript Illumination. In: L. L. brOWN- riGG (ed.): Making the Medieval Book: Techniques of Production. London 1995, 122–132

GaveNda 2001 — Lukáš GaveNda: Náhrobní kameny pánů z Fictumu v Kadani a Klášterci nad Ohří. In: Hrubá/Hrubý 2001, 249–266

358

GaveNda 2008 — Lukáš GaveNda: Páni Hasištejnští z Lobkovic na sklonku středověku (nepublikovaná diplomová práce na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2008

Glatz 1991 — Anton Cyril Glatz: Poznámka k sochárskemu dielu Majstra Pavla z Levoče a jeho dielne v 2. decéniu 16. storočia. In: Mária NOvOtNá (ed.): Majster Pavol z Levoče, život, dielo, doba. Zborník referátov zo seminára. Košice/Levoča 1991, 20–36

GNirs 1923 — Anton GNirs: Der Umbau der Komotauer Ordensburg zum Stadtschloss unter Benesch und Sebastian von Weitmüll. In: Unsere Heimat I, Folge VIII und IX, 1923, 4–8

Gotické umění I — Gotické umění a jeho historické souvislosti I. Sborník grantového projektu Gotické umění v severních Čechách. Jaromír HOMOlka / Michaela Hrubá / Petr Hrubý / Michaela OttOvá (ed.). Ústí nad Labem 2001

Gotické umění II — Gotické umění a jeho historické souvislosti II. Sborník grantového projektu Gotické umění v severních Čechách. Jaromír HOMOlka / Michaela Hrubá / Petr Hrubý / Michaela OttOvá (ed.). Ústí nad Labem 2003

Gotické umění III — Gotické umění a jeho historické souvislosti III. Sborník grantového projektu Gotické umění v severních Čechách. Jaromír HOMOlka / Michaela Hrubá / Petr Hrubý / Michaela OttOvá (ed.). Ústí nad Labem 2004

GräNitz 2007 — Frauke GräNitz: Landesverkehrswege als Faktoren der Entwicklung der Kulturlandschaft und des Straßenwesens im Kurfürstentum Sachsen von 1648 bis 1800. Der Beispielstraßenzug Leipzig – Deutscheinsiedel (Dissertation vorgelegt der Philosophischen Fakultät der Technischen Universität Chemnitz). Chemnitz 2007

GraHaM 1998 — Barry Frederic H. GraHaM: Utraquist eucharistic documents of the Jagiellonian era (1471–1526). Toronto 1998

GraHaM 1999 — Barry Frederic H. GraHaM: The Litoměřice gradual of 1517. Praha 1999

GraHaM 1999–2000 — Barry Frederic H. GraHaM: Three more Jan Táborský Graduals. In: Studie o rukopisech 33, 1999–2000, 229–244

GraHaM 2000a — Barry Frederic H. GraHaM: Bohemian scribes and illuminators in the Jagiellonian era (1471–1526). In: Scriptorium LIV, 2000, 319–341

GraHaM 2000b — Barry Frederic H. GraHaM: Czech Language Graduals 1540–1620. Toronto 2000

GraHaM 2006 — Barry Frederic H. GraHaM: Bohemian and Moravian Graduals 1420–1620. Turnhout 2006

GrOMadzki 1999 — Jan GrOMadzki: Knižní malba ve Slezsku v období 1400–1550. In: cHaMONikOla 1999b, 177–200

Grueber 1871 — Bernhard Grueber: Die Kunst des Mittelalters in Böhmen I. Wien 1871

GrüNWald 1929 — Alois GrüNWald: Byzantinische Studien zur Entstehung des Pariser Psalter: MS Grec 139. Prag 1929

GubíkOvá 2010 — Renáta GubíkOvá: Bývalý raně renesanční portál chomutovského zámku. In: cOMOtOvia 2009, 73–97

GubíkOvá/prONtekerOvá 2015 — Renáta GubíkOvá / Markéta prONtekerOvá (eds.): Josef Opitz a umění na Chomutovsku a Kadaňsku 1350–1590. Sborník z mezinárodní vědecké konference k příležitosti 50. výročí od smrti dr. Josefa Opitze a otevření nové expozice středověkého a renesančního sochařství a malířství. Chomutov 2015 (v tisku)

GuNderMaNN/deMMler 1936 — Leo GuNderMaNN / Theodor deMMler: Die Meisterwerke Tilman Riemenschneiders. Berlin 1936

GüNtHerOvá/MiŠiaNik 1977 — Alžbeta GüNtHerOvá / Ján MiŠiaNik: Stredoveká knižná maľba na Slovensku. Bratislava 1977

Gurlitt 1903 — Cornelius Gurlitt: Beschreibende Darstellung der älteren Bau- und Kunstdenkmäler des Königreichs Sachsen, Stadt Dresden. Dresden 1903

Guster 2009 — Holger Guster: Die Hostienmonstranzen des 13. und 14. Jahrhunderts in Europa (Inauguraldissertation zur Erlangung der Doktorwürde der Philosophischen Fakultät der Universität Heidelberg). Heidelberg 2009

HaiMerl 1952 — f. x. HaiMerl: Mittelalterliche Frömmigkeit im Spiegel der Gebetbuchliteratur Süddeutsch-lands. München 1952

HäNsel-Hacker 1954 — Ingrid HäNsel-Hacker: Eine italobyzantinische Malerschule des 13. Jahrhunderts in Padua. Wien 1954

Halada 1992 — Jan Halada: Lexikon české šlechty. Praha 1992

HaMsík 1976 — Mojmír HaMsík: Technika české malby po Třeboňském mistru: epitaf Jana z Jeřeně, deska z Dubečka. Část metodická. In: Umění XXIV, 1976, 449–452

HaMsíkOvá 2004 — Magdalena HaMsíkOvá: Růžencový oltář z cisterciáckého kláštera v Oseku. In: Gotické umění III, 277–304

HaMsíkOvá 2005 — Magdalena HaMsíkOvá: Lucas Cranach st. / okruh: Sv. Jakub Větší a Jan Evangelista. In: cHaMONikOla 2005, 112–113, kat. č. 28

HaMsíkOvá 2011 — Magdalena HaMsíkOvá: Recepce díla Lucase Cranacha st. v malířství první poloviny 16. století v Čechách (nepublikovaná disertační práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2011

HaňákOvá 1986 — Václava HaňákOvá: Knihovna Chebského musea. In: Čtenář 38, 1986, 227–228

359

HaraGOvá 2014 — Vladěna HaraGOvá: Ikonografická rekonstrukce nástěnných maleb z kostela svatého Wolfganga v Doupově. In: Památky západních Čech IV, 2014, 20-35

Hás 1984 — Jiří Hás: Oldřich Zajíc z Valdeka. In: Heraldika a genealogie XVII, 1984, 95–100

HauGWitz 1910 — Eberhard von HauGWitz: Die Geschichte der Familie von Haugwitz. Nach den Urkunden und Regesten aus den Archiven von Dresden, Naumburg, Breslau, Prag, Brünn und Wien I. Leipzig 1910

HaussHerr 1970 — Reiner HaussHerr: Kunstgeographie – Aufgaben, Grenzen, Möglichkeiten. In: Rheinische Vierteljahresblätter 34, 1970, 158–171

HavrlaNt 2002 — Jaroslav HavrlaNt: Předhusitská zbožnost na Žatecku (diplomová práce na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2002

HavrlaNt 2004a — Jaroslav HavrlaNt: Žatecko na cestě k husitské revoluci ve světle církevních dějin. In: Mlada MikulicOvá / Petr kubíN (ed.): Sborník Katolické teologické fakulty 6. Praha 2004, 145–183

HavrlaNt 2004b — Jaroslav HavrlaNt: Magdalenitky a středověké Louny (1). In: Svobodný hlas. Týdeník lounska, postoloprtska, žatecka a podbořanska XIV/2, 2004, 9

HavrlaNt 2004c — Jaroslav HavrlaNt: Magdalenitky a středověké Louny (2). In: Svobodný hlas. Týdeník lounska, postoloprtska, žatecka a podbořanska XIV/3, 2004, 9

HavrlaNt 2004d — Jaroslav HavrlaNt: Magdalenitky a středověké Louny (3). In: Svobodný hlas. Týdeník lounska, postoloprtska, žatecka a podbořanska XIV/4, 2004, 5

HavrlaNt 2011 — Jaroslav HavrlaNt (ed.): Poohří I. Sídla – správa – společnost. Sborník z konference. Louny 2011

HeerWaGeN 1902 — Heinrich HeerWaGeN: Die Kartause in Nürnberg 1380–1525. In: Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Stadt Nürnberg 15, 1902, 88–132

HeiNz-MOHr 1999 — Gerd HeiNz-MOHr: Lexikon symbolů. Praha 1999

HejdOvá 1986 — Dagmar HejdOvá a kol.: Středověké umělecké řemeslo ze sbírek Umělecko- průmyslového muzea v Praze. Praha 1986

HeNtscHel 1926 — Walter HeNtscHel: Sächsische Plastik um 1500. Dresden 1926

HeNtscHel 1932 — Walter HeNtscHel: Sächsische Renaissance-bildhauer in Nordwestböhmen. In: böHM 1932

HeNtscHel 1938 — Walter HeNtscHel: Der Altar zu Geyer und sein Meister. In: Mitteilungen des Landesvereins Sächsischer Heimatschutz 27, 1938, 251–269

HeNtscHel 1973 — Walter HeNtscHel: Denkmale sächsischer Kunst. Die Verluste des zweiten Weltkrieges. Berlin 1973

Hereit 2000 — Petr Hereit: Dějiny nejstaršího osídlení Doupovska. In: Sborník západočeského muzea v Plzni XV, 2000, 117–175

HerMaNs 2010 — Taco HerMaNs: The Castle as symbol: the image of status. In: Château et représentations 24, 2010, 123–127

Hilbert 1906 — Kamil Hilbert: Dobrozdání o freskách v kostele sv. Matouše v Dobroměřicích, okresu Lounského, jich zachování a případném restaurování pro c. k. okresní hejtmanství v Lounech a c. k. ústřední komisy ve Vídni (rukopis ze dne 10. dubna 1906. In: Státní okresní archiv Louny, fond Okresní úřad Louny I, karton č. 153)

HilGer 1991 — Hans Peter HilGer: Eine unbekannte Statuette der Muttergottes auf dem Löwen. In: Städel Jahrbuch 13, 1991, 145–154

Hlaváček 1981 — Ivan Hlaváček: Středověká rukopisná knižní kultura v západních Čechách, zejména v Plzni. In: Minulostí Západočeského kraje 17, 1981, 153–168

Hlaváček 1994 — Ivan Hlaváček: Úvod do latinské kodikologie. Praha 1994

Hlaváček 1999 — Petr Hlaváček: Kadaňská městská kniha jako pramen k dějinám pozdně gotického umění. In: Hrubá/Hrubý 1999, 155–163

Hlaváček 2001 — Petr Hlaváček: Retrospektiva dějin františkánského kláštera Čtrnácti sv. Pomocníků v Kadani v 15. a 16. století. Geneze, rozkvět a úpadek. In: Gotické umění I, 79–106

Hlaváček 2004 — Petr Hlaváček: Františkánský klášter v Kadani. Kadaň 2004

Hlaváček 2005a — Petr Hlaváček: Kadaň mezi středověkem a novověkem. Deset kapitol z kulturních a nábožných dějin severozápadních Čech. Ústí nad Labem 2005

Hlaváček 2005b — Petr Hlaváček: Čeští františkáni na pře-lomu středověku a novověku. Praha 2005

Hlaváček 2005c — Petr Hlaváček: Jan Hasištejnský z Lobkowicz aneb přemýšlení o františkánských komponentech lobkowiczké spirituality. In: Petr Hlaváček (ed.): Historia franciscana II. Kostelní Vydří 2005, 34–64

Hlaváček 2006 — Petr Hlaváček: Nový Jeruzalém? Spirituální rozměr kadaňské rezidence Jana Hasištejnského z Lobkowicz († 1517). In: dvOřáčkOvá-Malá 2006, 237–272

Hlaváček 2008 — Petr Hlaváček: Humanista Matthaeus Aurogallus († 1543), rodák z Chomutova, a jeho angažmá v době evropských reformací. In: cOMOtOvia 2007, 79–84

360

Hlaváček 2010 — Petr Hlaváček: Otazníky nad luteránskou kulturou v předbělohorských Čechách. In: HOrNíčkOvá/ŠrONěk 2010, 263–278

Hlaváček 2013 — Petr Hlaváček: Nový Jeruzalém? Příběh františkánského kláštera Čtrnácti sv. Pomocníků v Kadani. Kadaň 2013

Hlaváček/HledíkOvá 1973 — Ivan Hlaváček / Zdeňka HledíkOvá (ed.): Vizitační protokol Pražského arcijáhenství pražského arcijáhna Pavla z Janovic z let 1379–1382. Praha 1973

Hlaváček/pacHNer 2005 — Petr Hlaváček / Jaroslav pacHNer: K ikonografickému programu nástěnných maleb v presbytáři františkánského kostela Čtrnácti sv. Pomocníků v Kadani. In: Umění LIII, 2005, 165–170

Hlaváček/pacHNer 2009 — Petr Hlaváček / Jaroslav pacHNer: Zmizelé Čechy – Kadaň. Praha/Litomyšl 2009

HlaváčkOvá 1990 — Hana HlaváčkOvá: Die Buchmalerei der Schönen Stil. In: Prag um 1400. Der Schöne Stil. Böhmische Malerei und Plastik in der Gotik. Wien 1990, 113–134

HlaváčkOvá 1994 — Hana HlaváčkOvá: Arbor consanguinitatis et arbor affinitatis v rukopisu Osek 72. In: Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny v Praze. Sborník k poctě E. Urbánkové, 1994, 51–56

HlaváčkOvá 1996 — Hana HlaváčkOvá: Antiphonary of Sedlec. A Thirteenth Century illuminated manuscript. In: Cisterciáci ve středověkém českém státě. Les Cisterciens dans le royaume médiéval de Boheme. Citeaux 1996, 306–312

HlaváčkOvá 1997 — Hana HlaváčkOvá: Svatý Vojtěch ve středověkých iluminovaných rukopisech. In: bartlOvá 1997, 32–36

HlaváčkOvá 1998 — Hana HlaváčkOvá: Lektionar des Arnold von Meissen. In: Zeit und Ewigkeit. Ausstellungskatalog. Halle ander Saale 1998, 193–194

HlaváčkOvá 2003 — Hana HlaváčkOvá: Kdy vznikla Bible Václava IV.? In: Beket bukOviNská (ed.): Ars longa. Sborník k nedožitým sedmdesátinám Josefa Krásy. Praha 2003, 65–80

HlaváčkOvá 2005a — Hana HlaváčkOvá: Antiphonary from Stift Vorau. In: Brigitte dekeyzer / Jan vaN der stOck (ed.): Manuscripts in Transition. Recycling Manuscripts, Text and Images. Paris/Leuven 2005, 203–210

HlaváčkOvá 2005b — Hana HlaváčkOvá: Arnošt z Pardubic mezi dvorem a církví. In: Lenka bObkOvá / Ryszard GladkieWicz / Petr vOrel (ed.): Arnošt z Pardubic. Osobnost – okruh – dědictví. Wroclaw/Praha/Pardubice 2005, 207–214

HlaváčkOvá 2006 — Hana HlaváčkOvá: Mistr Antifonáře z Vorau se spolupracovníky. Antifonář z Vorau. In: fajt 2006, 189, kat. č. 62

HlaváčkOvá 2010 — Hana HlaváčkOvá: Lekcionář Arnolda Míšeňského (zv. Osecký lekcionář, pars hiemalis). In: beNeŠOvská 2010, 430–431

HlaváčkOvá 2011 — Hana HlaváčkOvá: Karlštejn (okres Beroun). Hrad. In: vŠetečkOvá 2011b, 107–133

HlaváčkOvá/studNičkOvá 1996 — Hana HlaváčkOvá / Milada studNičkOvá: Iluminované rukopisy. In: steHlíkOvá 1996b, 23–30

HledíkOvá 1984a — Zdeňka HledíkOvá: Fundace pražských měšťanů do roku 1419. In: Documenta Pragensia 4, 1984, 121–137

HledíkOvá 1984b — Zdeňka HledíkOvá: Struktura duchovenstva ve středověkých Čechách. In: Struktura feudální společnosti na území Československa a Polska do přelomu 15. a 16. století. Praha 1984, 343–392

HledíkOvá 2008 — Zdeňka HledíkOvá: Arnošt z Pardubic. Arcibiskup, zakladatel, rádce. Praha 2008

HledíkOvá 2010 — Zdeňka HledíkOvá: Postava svatého Václava ve 14. a 15. století. In: kubíN 2010, 241–242

HlObil 1998 — Ivo HlObil: Koruna Karla IV., zvaná Svatováclavská. In: Milena braverMaNOvá et al.: České korunovační klenoty. Praha 1998, 39–47

HlObil 2006 — Ivo HlObil: Madona z Nisy. In: NiedzieleNkO/vlNas 2006, 38

HlObil 2011 — Ivo HlObil: Madona na lvu z Klosterneuburgu. In: Majer 2011, 467–468

HlObil 2014 — Ivo HlObil. In: Ivo HlObil / Jana HrbáčOvá (ed.): Gotické madony na lvu / Gotische Löwenmadonnen. Splendor et Virtus Reginae Coeli. Olomouc 2014

HöNiGscHMid 1928 — Rudolf HöNiGscHMid: ueber einige hervorragende gotische Madonnen Nordwestböhmens. In: Opitz 1928, 75–78

HOfMaNN 1911 — Josef HOfMaNN: Kaaden an der Eger, ein Stadtbild. Kaaden 1911

HOffMaNN 1975 — František HOffMaNN: K oblastem českých práv městských. In: Studie o rukopisech 14, 1975, 27–67

HOffMaNN 1992 — František HOffMaNN: České město ve středo-věku. Praha 1992

HOffMaNN 2008 — Yves HOffMaNN: Franz Maidburg in Köln, Mainz und Fürstenwalde? Zur Zuschreibung zweier Sakramentshäuser in Köln und Fürsten-walde sowie der Epitaphe des Uriel von Gemmingen in Mainz und des Dietrich von Bülow in Fürstenwalde. In: Mitteilungen des Freiberger Altertumsvereins 101, 2008, 27–50

HOffMaNN/ricHter 2004 — Yves HOffMaNN / Uwe ricHter (ed.): Denkmale in Sachsen. Stadt Freiberg. Beiträge II. Freiberg 2004

HOfMaNN 1928 — Josef HOfMaNN: Regesten zur Geschichte des Kaadner Kunstgewerbes in den Jahren 1465–1550. In: Opitz 1928, 85–95

361

HOletON 1996 — David Ralph HOletON: The Bohemian Eucharistic Movement in its European Context. In: David Ralph HOletON (ed.): The Bohemian Reformation and Religious Practice 1. Papers from the XVIIth World Congress of the Czechoslovak Society of Arts and Sciences. Prague 1996, 23–47

HOllsteiN 1954a — Friedrich Wilhelm Heinrich HOllsteiN: German engravings, etchings and woodcuts ca. 1400–1700 I. Amsterdam 1954

HOllsteiN 1954b — Friedrich Wilhelm Heinrich HOllsteiN: German engravings, etchings and woodcuts ca. 1400–1700 II. Amsterdam 1954

HOllsteiN 1954c — Friedrich Wilhelm Heinrich HOllsteiN: German engravings, etchings and woodcuts ca. 1400–1700 III. Amsterdam 1954

HOllsteiN 1957a — Friedrich Wilhelm Heinrich HOllsteiN: German engravings, etchings and woodcuts ca. 1400–1700 IV. Amsterdam 1957

HOllsteiN 1957b — Friedrich Wilhelm Heinrich HOllsteiN: German engravings, etchings and woodcuts ca. 1400–1700 V. Amsterdam 1957

HOllsteiN 1959 — Friedrich Wilhelm Heinrich HOllsteiN: German engravings, etchings and woodcuts ca. 1400–1700 VI. Amsterdam 1959

HOllsteiN 1962 — Friedrich Wilhelm Heinrich HOllsteiN: German engravings, etchings and woodcuts ca. 1400–1700 VII. Amsterdam 1962

HOllsteiN 1968 — Friedrich Wilhelm Heinrich HOllsteiN: German engravings, etchings and woodcuts ca. 1400–1700 VIII. Amsterdam 1968

HOlub 1803 — Bonifác Jan HOlub: Odkryté poklady. Prameny k hostivické historii 11, řada A. Praha 1803

HOMeyer 1931 — Gustav HOMeyer: Die deutschen Rechts- bücher des Mittelalters und ihre Handschriften. Neu bearbeitet von Conrad Borchling, Karl August Eckhardt und Julius von Gierke, II.: Verzeichnis der Handschriften. Weimar 1931

HOMOlka 1964 — Jaromír HOMOlka: Einige Bemerkungen zur Entstehung des schönen Stils in Böhmen. In: Sborník prací Filosofické fakulty brněnské univerzity 13, 1964, 43–60

HOMOlka 1966 — Jaromír HOMOlka: Z díla Ulricha Creutze 1516 – ok. 1530 (kat. výst.). Teplice 1966

HOMOlka 1972 — Jaromír HOMOlka: Gotická plastika na Slovensku. Bratislava 1972

HOMOlka 1976 — Jaromír HOMOlka: Studie k počátkům umění krásného slohu v Čechách. In: AUC. Philosophica et Historica. Monographica LV, 1974. Praha 1976

HOMOlka 1983 — Jaromír HOMOlka: Sochařství. In: Emanuel POcHe et al.: Praha středověká. Praha 1983, 359–489

HOMOlka 1984 — Jaromír HOMOlka: Pozdně gotické sochařství. In: DČVU I/2, 535–566

HOMOlka 1999 — Jaromír HOMOlka: Poznámky k vývoji českého a středoevropského řezbářství 14. století. In: NeudertOvá/Hrubý 1999, 51–75

HOMOlka 2000 — Jaromír HOMOlka: K některým problémům vídeňské gerhaertovské školy. In: Alena Marty-čákOvá (ed.): Podzim středověku. Vyhraňování geografických teritorií, městská kultura a proce-sy vzniku lokálních uměleckých škol ve střední Evropě 15. století. Brno 2000, 53–69

HOMOlka 2001 — Jaromír HOMOlka: K jednomu motivu krásných Madon. Emilijanovi Cevcovi k osmdesátým narozeninám, a se vzpomínkou na jeho návštěvu Prahy. In: Acta historiae artis Slovenica 6, 2001, 5–16

HONys/Hrubý 2013 — Vít HONys / Petr Hrubý: Šlechtické sepul-krální památky Lounska. Ústí nad Labem 2013

HOrčička 1895a — Adalbert HOrčička: Das Altarblatt der Decanalkirche zu Elbogen aus dem Jahre 1579. In: Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 33, 1895, 275–285

HOrčička 1895b — Adalbert HOrčička: Das geistige Leben in Elbogen zur Zeit der Reformation. In: Q.F.F.Q.S. nomina iuvenum in regio scholarum piarum Pragae novae gymnasio humanioribus litteris studentium ordine quo in examine publico primo in classes referri meruerunt publice proposita. Pragae 1895, 1–46

HOrNíčkOvá 2010 — KH [Kateřina HOrNíčkOvá]. In: HOrNíčkOvá/ŠrONěk 2010

HOrNíčkOvá/ŠrONěk 2010 — Kateřina HOrNíčkOvá / Michal ŠrONěk (ed.): Umění české reformace (1380–1620). Praha 2010

HörscH 2012 — Markus HörscH: Malerei und Skulptur im höfischen Umfeld von Jagiellonen und Wettinern, vor allem an Beispielen in den Bergstädten. Zu den Fragen des künstlerischen Austauschs. In: fiedler/tHOss/büNz 2012, 254–269

HOryNa 1998 — Mojmír HOryNa: Jan Blažej Santini Aichel. Praha 1998

HOřejŠí 1984 — Jiřina HOřejŠí: Pozdně gotická architektura. In: DČVU I/2, 498–534

HOŠNa 1981 — Jiří HOŠNa: Kníže Václav v obrazu legend. Základní datační a filiační rozbor václavských legend. In: AUC. Philologica. Monographica LXXXV, 1981, 59

HOufek 1996 — Václav HOufek: Muzejní knihovna. In: 120 let muzea Ústí nad Labem. Ústí nad Labem 1996, 115

HOuska 2002 — Ivan HOuska: Restaurátorská zpráva. Monstrance s relikvií sv. Jana Nepomuckého, Metropolitní chrám sv. Václava v Olomouci, 2002 (Archiv Muzea umění Olomouc, inv. č. AMO R 46/AMO)

362

HrdiNa 2013 — Jan HrdiNa: Čeští poutníci v Říši v pozdním středověku. In: Spolek-praha-cachy.cz, http://www.spolek-praha-cachy.cz/cesti-poutnici-v-risi-v-pozdnim-stredoveku.html, vyhledáno 15. 12. 2013

HrdiNa/Mudra/perett 2014 — Jan HrdiNa / Aleš Mudra / Marcela K. perett: Re-use and Reinvent: The Function of Procession in Late Medieval and Early Modern Bohemia. In: Urban history 41, 2014 (v tisku)

Hrubá 2002 — Michaela Hrubá: „Nedávej statku žádnému, dokud duše v těle“. Pozůstalostní praxe a agenda královských měst severozápadních Čech v předbělohorské době. Ústí nad Labem 2002

Hrubá/Hrubý 2001 — Michaela Hrubá / Petr Hrubý (ed.): Renesanční sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Ústí nad Labem 2001

Hrubá/NejezcHlebOvá/OttOvá 2013 — Michaela Hrubá / Táňa NejezcHlebOvá / Michaela OttOvá: Kulturtransfer im böhmisch-sächsischen Grenzgebiet im Spät- mittelalter und in der Frühneuzeit. Aktuelle Forschungen zur „Sächsichen Renaissance“ in Böhmen. In: Frank-Lothar krOll / Miloš řezNík / Martin MuNke: Sachsen und Böhmen. Perspek-tiven ihrer historischen Verflechtung. Chemnitzer Europastudien Bd. 16. Berlin 2013, 53–66

Hrubý 2002 — VH [Vladimír Hrubý]. In: Vladimír Hrubý / Pavel paNOcH (ed.): Ke slávě Ducha. Sedm století církevního výtvarného umění v královéhradecké diecézi (kat. výst.). Pardubice 2002

Hütt 1970 — Wolfgang Hütt: Albrecht Dürer, 1471 bis 1528, Das gesamte graphische Werk, Druckgraphik. München 1970

HyNek 2007 — Aleš HyNek: Středověké nástěnné malby v hradní kapli v Bečově nad Teplou. Ikonografie obrazu Umučení 10.000 rytířů (diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2007

cHalOupecký 1939 — Václav cHalOupecký: Legendy Kristiánovy o svatém Václavu a svaté Ludmile. Svatováclavský sborník II/2. Praha 1939

cHaMONikOla 1999a — Kaliopi cHaMONikOla (ed.): Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska (1400–1550), II. Brno. Brno 1999

cHaMONikOla 1999b — Kaliopi cHaMONikOla (ed.): Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska (1400–1550), IV. Opava. Brno 1999

cHaMONikOla 2005 — Kaliopi cHaMONikOla (ed.): Lucas Cranach a české země: pod znamením okřídleného draka (kat. výst.). Praha 2005

cHarvátOvá 1979 — Kateřina cHarvátOvá: Osecká klášterní država do poloviny 14. století. In: Historická geografie XVIII, 1979, 307–350

cHastel 1989 — André cHastel: La grottesca. Torino 1989

cHastel 2000 — André cHastel: L’Art français. II. Moyen Age. Paris 2000

CHlíbec 1996 — Jan cHlíbec: Náhrobek Jana Hasištejnského z Lobkovic a místo pozdně gotické sepulkrální plastiky ve františkánských klášterních kostelech. In: Umění XLIV, 1996, 235–244

cHytil 1891 — Karel cHytil: Umělecký průmysl na retrospektivní výstavě. Praha 1891

cHytil 1892 — Karel cHytil: Výběr uměleckoprůmyslových předmětů z retrospektivní výstavy Všeobecné zemské jubilejní výstavy v Praze 1891. Praha 1892

cHytil 1896a — Karel cHytil: Vývoj miniaturního malířství českého za doby králů rodu jagellonského. Praha 1896

cHytil 1896b — Karel cHytil: Kdo byl Mistr I.W.? In: Památky archeologické a místopisné XVI., 1893–1895, 555–558

cHytil 1906 — Karel cHytil: Malířstvo pražské XV. a XVI. věku a jeho cechovní kniha staroměstská z let 1490–1582. Praha 1906

cHytil 1930 — Karel cHytil: Typ sv. Václava na pečeti Univerzity Karlovy a ve Viatiku Jana ze Středy a jeho deriváty. In: Památky archeologické XXXVI, 1930, 201–219

cHytil 1931 — Karel cHytil: České malířství prvních desetiletí XVI. století. Praha 1931

Inventarium 1788 — Inventarium Omnium Rereum ad Ecclesiam Decanalem Cubiti [...] Anno 1788 (Praha, Národní archiv, fond Řád křižovníků (Řkř), inv. č. 78, kart. 238)

jaHN 1955 — Johannes jaHN: Lucas Cranach als Graphiker. Leipzig 1955

jaHN 1972 — Johannes jaHN: Lucas Cranach d. Ä. 1472–1553; Das gesamte graphische Werk mit Exempeln aus dem graphischen Werk Lucas Cranach d. J. und der Cranachwerkstatt. München 1972

jakubec 2003 — Ondřej jakubec: Kulturní prostředí a mecenát olomouckých biskupů potridentské doby. Olomouc 2003

jakubec 2007 — Ondřej jakubec a kol.: Ku věčné památce. Malované renesanční epitafy v českých zemích (kat. výst.). Olomouc 2007

jakubec 2008 — Ondřej jakubec: Smrt a vzkříšení jako epitaf. Renesanční malované epitafy a jejich výklad. In: Dějiny a současnost XXX, 2008, 33–36

jakubec 2010 — Ondřej jakubec: Malované renesanční epitafy předbělohorské éry jako zrcadlo náboženského vyznání. In: HOrNíčkOvá/ŠrONěk 2010, 385–397

jakubec/Malý 2010 — Ondřej jakubec / Tomáš Malý: Konfesijnost – (nad)konfesijnost – (bez)konfesijnost. Diskuse o renesančním epitafu a umění jako zdroji konfesijní identifikace. In: Dějiny – Teorie – Kritika 2010, č. 1, 79–112

363

jakubec/MiltOvá 2009 — Ondřej jakubec / Radka MiltOvá: Elias Hauptner a Matouš Radouš – malíři umírajícího času. Manýristické epitafy v českých zemích kolem roku 1600. In: Umění LVII, 2009, 148–171

jaNáček 1955 — Josef jaNáček: Dějiny obchodu v předbělohorské Praze. Praha 1955

jaNáček 1968 — Josef jaNáček: České dějiny. Doba předbělohorská 1526–1547. Praha 1968

jáNský 2009 — Jiří jáNský: Hroznatovci a páni z Gutštejna. Domažlice 2009

jelíNkOvá 2011 — NJ [Nora jelíNkOvá]. In: páNek 2011

jiNdra 2008 — Petr jiNdra: K ideovému obsahu Vyšebrodského cyklu (diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2008

jiNdra/OttOvá 2013 — Petr jiNdra / Michaela OttOvá (ed.): Obrazy krásy a spásy. Gotika v jihozápadních Čechách. Plzeň/Řevnice 2013

jireček 1877 — Josef jireček: Biblí Slavatovská, psaná od Matěje Jakubova z Prahy. In: Časopis Musea Království českého 51, 1877, 625–628

jíŠOvá 2008 — Kateřina jíŠOvá: Testamenty novoměstských měšťanů v pozdním středověku (nepublikovaná disertační práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2008

jíŠOvá/dOležalOvá 2006 — Kateřina jíŠOvá / Eva dOležalOvá (ed.): Pozdně středověké testamenty v českých městech. Prameny, metodologie a formy využití. Sborník příspěvků z konference uspořádané 30. listopadu 2005 Archivem hlavního města Prahy a Historickým ústavem Akademie věd České republiky. Praha 2006

juNGMaNN 1849 — Josef juNGMaNN: Historie literatury české. Praha 1849

juNius 1914 — Wilhelm juNius: Spätgotische sächsische Schnitzaltäre und ihre Meister. Dresden 1914

kaczMarek 2007 — Romuald kaczMarek: Umění ve Slezsku, umění v českých zemích a lucemburský mecenát. Mezi svízelným sousedstvím a bezvýhradným přijetím? In: Slezsko 2007, 115–147

kaczMarek 2008 — Romuald kaczMarek: Italianizmy: studia nad recepcją gotyckiej sztuki włoskiej w rzeźbie środkowo-wschodniej Europy (koniec XIII – koniec XIV wieku). Wrocław 2008

kačer 2006 — Jindřich kačer: Budování cimburského dominia na Moravě ve 14. století (diplomová práce na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně). Brno 2006

kaHl 1993 — Wolfgang kaHl: Geschichte der Stadt Kranichfeld im Abriss. Kranichfeld 1993 (Maschinenschrift in Thüringer Universitäts- und Landesbibliothek Jena, Sign. 95B359/1)

kaiserOvá 1993 — Kristina kaiserOvá (ed.): Čechy a Sasko v proměnách dějin. Ústí nad Labem 1993

kaliNa 2009 — Pavel kaliNa: Benedikt Ried a počátky záalpské renesance. Praha 2009

kaMpHuis 2010 — Jan kaMpHuis: The Castle as a symbol, the image of power. In: Château et représentations 24, 2010, 129–133

karel/kNOll/krčMář 2009 — Tomáš karel / Vilém kNOll / Luděk krčMář: Panská sídla západních Čech. Karlovarsko. České Budějovice 2009

karell s. d. — Viktor karell: Das Duppauer Land. Reichenberg s. d.

kaŠička/NecHvátal 1983 — František kaŠička / Bořivoj NecHvátal: Loket. Praha 1983

kępiński 1981 — Zdzisław kępiński: Veit Stoss. Warszawa 1981

kesNer 1978 — Ladislav kesNer: Mistr Litoměřického oltáře, katalog výstavy, Národní galerie v Praze, Praha 1978

kesNer 1989 — Ladislav kesNer: Mistr Litoměřického oltáře, katalog výstavy, SGVU v Litoměřicích, Litoměřice 1989

kesNer 1993 — Ladislav kesNer: Mistr IW (kat. výst.). Litoměřice 1993

kesNer 2004 — Ladislav kesNer: Mistr IW – votivní obraz ze Pšovky s Kristem, Smrtí a prosebníkem. In: ŠpačkOvá 2004, 54–60

kesNer 2005 — LK [Ladislav kesNer]. In: CHaMONikOla 2005

kiliáN 2004 — Jan KiliáN: Historické náhrobníky a epitafy Mělnicka. Mělník 2004

kirscHNer 1913 — Adolf kirscHNer: Die Aussiger Cantio-nalien. In: Mitteilungen des Nordböhmischen Exkursion-Klubs 36, 1913, 130–132

kirsteN 2004 — Michael kirsteN: Spätgotische Skulpturen in Freiberg. In: HOffMaNN/ricHter 2004, 577–614

KlápŠtě 1985 — Jan KlápŠtě: Raně středověké Mostecko a síť dálkových cest. In: Archeologické rozhledy 37, 1985, 502–514

KlápŠtě 1994 — Jan KlápŠtě: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most 1994

kletzl 1933 — Otto kletzl: Studien zur böhmischen Buchmalerei. In: Marburger Jahrbuch für Kunstwissenschaft 7, 1933, 39–76

kletzl 1939 — Otto kletzl: Reimenschneiderkunst in Westböhmen. In: Jahrbuch der Preussischen Kunstsammlungen 60, 1939, 56–57

klípa 2002 — Jan klípa: Mistr svatojiřského oltáře. Jeho místo v české deskové malbě poslední třetiny 15. století (diplomová práce na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2002

klípa 2014 — Jan Klípa: Existoval „sloh madon na lvu“ v malířství? In: Madonnas on Lions and the Soft Style of the Third Quarter of the 14th Century, Olomouc 2014

364

klípa 2015 — Jan klípa: Josef Opitz a kulturní historie. In: GubíkOvá/prONtekerOvá 2015

klípa/Mudra 2014 — Jan klípa / Aleš Mudra: Umění, liturgie a náboženské akce ve veřejném prostoru. In: Umění a politika. Sborník 4. sjezdu historiků umění. Ondřej jakubec / Radka MiltOvá (ed.). Brno 2014, 83–91

kNapp 1936 — Fritz kNapp: Riemenschneider. Leipzig 1936

kNeidl 1959 — Pravoslav kNeidl: Zámecké knihovny. In: Knihovna Národního musea, 1959, 121–156

kOeppliN 1987 — Dieter kOeppliN: „Kommet her zu mir alle“. Das tröstliche Bild des Gekreuzigten nach dem Verständnis Luthers. In: Kurt löcHer (ed.): Martin Luther und die Reformation in Deutschland. Vorträge zur Ausstellung im Germanischen Nationalmuseum Nürnberg, 1983. Schweifurt 1987, 153–199

kOeppliN/falk 1974 — Dieter kOeppliN / Tilman falk: Lucas Cranach. Gemälde – Zeichnungen – Druckgraphik I. Basel/Stuttgart 1974

kOlár 1998 — Jaroslav kOlár: Středověké legendy o českých světcích. Praha 1998

kONečNý 2005 — Lubomír kONečNý: Za horou najdeš údolí. Studie o ikonografii Útěku do Egypta v umění pozdního středověku a renesance (=Opera minora historiae artium I). Praha 2005

köNiG/MeNcke/kircHMaier/bücHNer 1727 — Valentin köNiG / Johann Burkhard MeNcke / Georg Wilhelm kircHMaier / Johann Gottfried bücHNer: Genealogische Adels-Historie Oder Geschlechts-Beschreibung Derer Im Chur-Sächsischen und angräntzenden Landen. Leipzig 1727

kONrád 1893 — Karel kONrád: Dějiny posvátného zpěvu staročeského od XV. věku do zrušení literátských bratrstev. Praha 1893

kONŠelOvá 1982 — Magda kONŠelOvá: Gotická monstrance v Kopřivnici. In Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 5, 1982, 245–248

kOtkOvá 2007 — Olga kOtkOvá: National Gallery in Prague. German and Austrian Painting of the 14th–16th Centuries. Illustrated Summary Catalogue II/1. Praha 2007

kOtrba 1969 — Herman kOtrba: K problematike prieskumu diela Majstra Pavla z Levoče. In: Monumentorum Tutela 5, 1969, 118–162

kOtrba 1960 — Viktor kOtrba: Kaple svatováclavská v pražské katedrále. In: Umění VIII, 1960, 329–356

kOtrba 1967 — Viktor kOtrba: Nástěnné malby z kostela sv. Wolfganga v Doupově. In: Restaurování nástěnných maleb a závěsných obrazů: transfery (kat. výst.). Plzeň 1967

kOuba 1969 — Jan kOuba (red.): Průvodce po pramenech k dějinám hudby: fondy a sbírky uložené v Čechách. Praha 1969

král 2004 — Pavel král: Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku. České Budějovice 2004

králík 1969 — Oldřich králík: Nejstarší legendy přemyslovských Čech. Praha 1969

kraMář 1935 — Vincenc kraMář: Bolestný Kristus. In: Volné směry 31, 1935, zvláštní otisk

krása 1964 — Josef krása: Astrologické rukopisy Václava IV. In: Umění XII, 1964, 466–486

krása 1965 — Josef krása: Knižní malba. In: Jaromír HOMOlka et al.: Jihočeská pozdní gotika (1450–1530). Hluboká nad Vltavou 1965, 286–299

krása 1966 — Josef krása: Výstava rukopisů Knihovny Národního musea v Praze. In: Umění XIV, 1966, 600–609

krása 1970 — Josef krása: Knižní malba. In: Jaroslav peŠiNa (ed.): České umění gotické 1350–1420. Praha 1970, 244–303

krása 1974 — Josef krása: Studie o rukopisech husitské doby. In: Umění XXII, 1974, 17–50

krása 1978 — Josef krása: Antiphonar des Kapitels zu Vyšehrad. In: leGNer 1978, 737

krása 1982 — Josef krása: Nástěnná a knižní malba 13. století v českých zemích. In: kutHaN 1982, 23–67

krása 1984a — Josef krása: Knižní malba. In: DČVU I/1, 405–439

krása 1984b — Josef krása: Knižní malba. In: DČVU I/2, 597–612

krása 1990 — Josef krása: České iluminované rukopisy 13.–16. století. Praha 1990

krása 1990 (1966) – Josef krása: Na okraj studie o Mistru Geronského martyrologia. In: krása 1990, 231–252 (pův. Josef krása: Na okraj nové studie o Mistru Geronského martyrologia /rec./ Mojmír Frinta: The Master of the Gerona Martyrology and Bohemian Illumination. In: Umění XIV, 1966, 394–405)

krása 1990 (1985) – Josef krása: Mater verborum. In: krása 1990, 24–36 (pův. Josef krása: Die Illustration des Prager Kodex der „Mater verborum“. In: Studien zur mittelalterlichen Kunst 800–1250. Festschrift für Florentine Mütherich zum 70.Geburstag. München 1985, 243–254)

kratOcHvílOvá 2003a — Martina kratOcHvílOvá: Severočeské iluminované graduály (diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2003

kratOcHvílOvá 2003b — Martina kratOcHvílOvá: Lounský graduál Jana Táborského (1561–1563). In: Gotické umění II, 421–432

kratOcHvílOvá 2004 — Martina kratOcHvílOvá: Lounský graduál Pavla Mělnického. In: Gotické umění III, 327–352

365

kratOcHvílOvá 2005 — Martina kratOcHvílOvá: Kodikologické puzzle rukopisů. Habent sua fata libelli. In: Umění LIII, 2005, 551–565

krčálOvá 1989 — Jarmila krčálOvá: Renesanční nástěnná malba v Čechách a na Moravě. In: Jiří dvOrský (ed.): Dějiny českého výtvarného umění II/1. Praha 1989, 63–92

krčálOvá/MixOvá 1958 — Jarmila krčálOvá / Věra MixOvá: Jindřichův Hradec. In: peŠiNa 1958a, 229–247

kreuz 1933 — Adolf kreuz: Geschichte der Stadt Dux. Dux 1933

kristeN 1969 — Zdeněk kristeN (přel.): Laurentius Montecassinský. Utrpení sv. Václava. In: králík 1969, 88–101

krOpáček 1952 — Jiří krOpáček: České kancionály XVI. století a iluminátor Fabián Puléř (diplomová práce na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 1952

krOpáček 2001 — Jiří krOpáček: K renesančnímu umění v severozápadních Čechách. In: Hrubá/Hrubý 2001, 13–32

krOpáček 1946 — Pavel krOpáček: Malířství doby husitské. Praha 1946

krOupa/krOupOvá 1987 — Pavel krOupa / Jaroslava krOupOvá: Presbytář středověkého kostela v Černochově a jeho nástěnné malby. In: Umění XXXV, 1987, 560–564

krOupa/krOupOvá 1988 — Pavel krOupa / Jaroslava krOupOvá: K ikonografii nástěnných maleb v kostele Narození P. Marie v Dolním Bukovsku. In: Umění XXXVI, 1988, 558–560

krOupa/krOupOvá 1997 — Pavel krOupa / Jaroslava krOupOvá: Opět k nástěnným malbám v Dolním Bukovsku. In: Průzkumy památek IV, 1997, 3–18

kubík 2001 — Viktor kubík: Poznámky k původu stylu a k dataci výzdoby Antifonáře z Bíliny. In: Gotické umění I, 375–431

kubík 2003 — Viktor kubík: Poznámky k některým rukopisům cizího původu uloženým v severních Čechách. In: Gotické umění II, 383–402

kubík 2004 — Viktor kubík: Na okraj vývoje funkce výzdoby bordur aneb kuželkáři v českých středověkých kancionálech. In: Gotické umění III, 305–326

kubík 2008 — Viktor kubík: Na okraj k problému datace pozdně gotických rukopisů v Čechách (na příkladech rukopisů z Loun). In: Vojtěch NOvOtNý (ed.): Všechno je milost. Sborník k poctě 80. narozenin Ludvíka Armbrustera (=Opera Facultatis Theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Theologica et philosophica XI). Praha 2008, 441–462

kubík 2009 — Viktor kubík: Středověké iluminované rukopisy z Chebska. In: vykOukal 2009, 89–100

kubík 2010a — Viktor kubík: Poznámky k „českým typům akantů“ (Studie k uměleckohistorické terminologii středověké knižní malby 2). In: Studie o rukopisech 40, 2010, 109–223

kubík 2010b — Viktor kubík: Poznámky k významu pozdně románské iluminace pro gotiku v Itálii a pro české knižní malířství 13. století. In: Milada studNičkOvá (ed.): Čechy jsou plné kostelů. Kniha k poctě PhDr. Anežky Merhautové, DrSc. Praha 2010, 348–350

kubík 2010c — Viktor kubík: Pařížský fragment latinského překladu Kroniky tak řečeného Dalimila. In: beNeŠOvská 2010, 46–51, kat. č. I.2.1K

kubík 2013a — Viktor kubík: Poznámky ke stylovému zařazení středověkých a raně novověkých františkánských rukopisů z Chebu. In: bOldaN/Marek 2013, 155–184, 341–352

kubík 2013b — Viktor kubík: Gotická knižní malba v jihozápadních Čechách. In: jiNdra/OttOvá 2013, 42–63

kubík 2013c — Viktor kubík: Typologie iniciál a základy systému výzdoby středověkých rukopisů II. Gotické rukopisy a počátky renesanční iluminace (Studie k uměleckohistorické terminologii středověké knižní malby 4). In: Studie o rukopisech 43, 2013, 23–205

kubíN 2010 — Petr kubíN (ed.): Svatý Václav. Na památku 1100. výročí narození knížete Václava Svatého. Praha 2010

kubíNOvá 2012 — Kateřina kubíNOvá: Emauzský cyklus. Ikonografie středověkých nástěnných maleb v ambitu kláštera Na Slovanech. Praha 2012

kuča 1994 — Karel kuča: Regionalita architektury venkovských kostelů v českých zemích. In: Časopis společnosti přátel starožitností 102, 1994, 193sqq.

kuča 1998 — Karel kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. Praha 1998

kučera 1932–1933 — Václav kučera: Nebohý mostecký kancionál. In: Věstník spolku Podkrušnohorského musea v Mostě 4–5, 1932–1933, 13–14

kuMstátOvá 1974 — Jiřina kuMstátOvá: Ulrich Creutz, kameník náhrobku Jana Hasištejnského z Lobkovic a otázka jeho českých dřevořezeb (nepublikovaná diplomová práce na katedře dějin umění Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze). Praha 1974

kurMaNN/zOtz 2008 — Peter kurMaNN / Thomas zOtz: Historische Landschaft – Kunstlandschaft? Der Oberrhein im späten Mittelalter. Ostfildern 2008

kutal 1955 — Albert kutal: Nové práce z okruhu Mistra žebráckého Oplakávání. In: Časopis Národního muzea CXXIV, 1955, 46–76

366

kutal 1962 — Albert kutal: České gotické sochařství 1350–1450. Praha 1962

kutHaN 1982 — Jiří kutHaN (ed.): Umění doby posledních Přemyslovců (kat. výst.). Roztoky u Prahy 1982

kutHaN 1994 — Jiří kutHaN: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města – hrady – kláštery – kostely. Vimperk 1994

kutHaN 2008 — Jiří kutHaN: Mezi světskou mocí a spiritualitou. Lobkovický patronát a mecenát v době jagellonské. In: Vojtěch NOvOtNý (ed.): Všechno je milost. Sborník k poctě 80. narozenin Ludvíka Armbrustera (=Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Theologica et philosophica 11). Praha 2008, 463–491

kutHaN 2010 — Jiří kutHaN: Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců I. Král a šlechta. Praha 2010

kutHaN 2012 — Jiří kutHaN: Praha v době lucemburské – rezidenční město vladařů Svaté říše římské a Koruny české. In: František ŠMaHel / Lenka bObkOvá (ed.): Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy. Praha 2012, 467–484, 828–830

kutHaN 2013 — Jiří kutHaN: Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců II. Města, církev, korunní země. Praha 2013

kutHaN/rOyt 2011 — Jiří kutHaN / Jan rOyt: Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Svatyně českých patronů a králů. Praha 2011

kvapilOvá 1995 — Alena kvapilOvá: Knihovna Okresního muzea v Mostě. In: Knihy a dějiny 2, 1995, 43–50

květ 1948 — Jan květ: Praha románská. Praha 1948

kyas 1971 — Vladimír kyas: První český překlad bible. In: Rozpravy Československé akademie věd 81, 1971, 5–40

kyas 1981 — Vladimír kyas: Vznik staročeského biblického překladu. In: Mezinárodní vědecká konference „Doba Karla IV. v dějinách národů ČSSR“ pořádaná UK v Praze k 600. výročí úmrtí Karla IV. (29. XI. – 1. XII. 1978), 48–54

kyas 1985 — Vladimír kyas: Staročeská bible drážďanská a olomoucká (s částmi bible Litoměřicko- -Třeboňské). Praha 1985

kyas 1997 — Vladimír kyas: Česká bible v dějinách národního písemnictví. Praha 1997

kyzOurOvá 1996 — Ivana kyzOurOvá: Příspěvky k dílu Mistra IW. In: Umění XLIV, 1996, 261–270

kyzOurOvá 2007a — Ivana kyzOurOvá (ed.): Básník a král, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic v zrcadle jagellonské doby (kat. výst.). Praha 2007

kyzOurOvá 2007b — Ivana kyzOurOvá: Transformace středoevropských a italských vzorů v díle Mistra litoměřického oltáře. In: Sborník Národního muzea v Praze LII, řada C, 2007, 45–53

lábek 1924 — Ladislav lábek: Šternberská kaple v Plzni. Stručná historie, popis stavby a památek zde nalezených. Plzeň 1924

laMarre 2006 — Christine laMarre: Les portes des villes à la fin du XVIIIe siècle, crise de l’architecture et crise du symbole. In: françoise MicHaud-fréjaville / Noëlle daupHiN / jean-pierre GuilHeMbet: Entrer en ville: Colloque de l‘Université d‘Orleans, 26–27 octobre 2001. Rennes 2006, 61–72

laMMel 1972 — Gisold laMMel: Franz Maidburg und die Emporenreliefs in der Annenkirche zu Annaberg. In: Sächsische Heimatblätter, Heft 4, 1972, 171–172

laMMel 1974a — Gisold laMMel: Die Lebensdarstellungen an den Emporen der Annenkirche zu Annaberg. In: Sächsische Heimatblätter, Heft 2, 1974, 61–67

laMMel 1975a — Gisold laMMel: Franz Maidburg in Anna-berg und Freiberg. In: Sächsische Heimatblätter, Heft 3, 1975, 115–119

laMMel 1974b — Gisold laMMel: Kanzelreliefs und Sakristei-portal in der Annenkirche zu Annaberg. In: Sächsische Heimatblätter, Heft 2, 1975, 155–160

laMMel 1975b — Gisold laMMel: Entdeckung des Diesseits. Franz Maidburg in Pirna und Komotau (Chomutov). In: Sächsische Heimatblätter, Heft 6, 1975, 249–257

laNc 1983 — Elga laNc: Die Mittelalterlichen Wandmalereien in Wien und Niederösterreich (=Corpus der mittelalterlichen Wandmalereien Österreichs 1). Wien 1983

laNdOlt 1991 — Elisabeth laNdOlt: Das Amerbach-Kabinett. Beiträge zu Basilius Amerbach (kat. výst.). Basel 1991

laNGe 1995 — Peter laNGe: Zur Geschichte der Grafschaft Weimar – Orlamünde. In: Thüringer Landesmuseum Heidecksburg Rudolstadt. Thüringen im Mittelalter – Die Schwarzburger. Rudolstadt 1995, 183–198

lavička 2013 — Roman lavička: Pozdně gotické kostely na rožmberském panství. České Budějovice 2013

LC I/1 — František Antonín tiNGl (ed.): Libri Confirmationum ad beneficia Ecclesiastica Pragensem per Archidioecesim I/1. Pragae 1867

LC I/2 — Josef eMler (ed.): Libri Confirmationum ad benefi-cia Ecclesiastica Pragensem per Archidioecesim I/2. Pragae 1874

LC II — František Antonín tiNGl (ed.): Libri Confirmationum ad beneficia Ecclesiastica Pragensem per Archidioecesim II. Pragae 1868

LC III–IV — Josef eMler (ed.): Libri Confirmationum ad beneficia Ecclesiastica Pragensem per Archidioecesim III–IV. Pragae 1879

LC V — František Antonín tiNGl (ed.): Libri Quinti Confirmationum ad beneficia Ecclesiastica per Archidioecesim Pragenam V. Pragae 1865

367

LC VI — Josef eMler (ed.): Libri Confirmationum ad beneficia Ecclesiastica Pragensem per Archidioecesim VI. Pragae 1883

LC VII — Josef eMler (ed.): Libri Confirmationum ad beneficia Ecclesiastica Pragensem per Archidioecesim VII. Pragae 1886

LC VIII — Josef eMler (ed.): Libri Confirmationum ad beneficia Ecclesiastica Pragensem per Archidioecesim VIII. Pragae 1889

LCI 2 — Lexikon der christlichen Ikonographie II. Allgemeine Ikonographie F–K. Rom / Freiburg im Breisgau / Basel / Wien 1994

LCI 7 — Lexikon der christlichen Ikonographie VII. Ikonographie der Heiligen. Innozenz bis Melchisedech. Rom / Freiburg im Breisgau / Basel / Wien 1994

LE I — František Clemens bOrOvý (ed.): Libri erectionum archidioecesis Pragensis saeculo XIV. et XV. Liber I, 1358–1376. Pragae 1873

leGNer 1978 — Anton leGNer (ed.): Die Parler und der Schöne Stil 1350–1400, II. Köln 1978

leHfeldt 1892 — Paul leHfeldt: Bau- und Kunst-Denkmäler Thüringens. Herzogthum Sachsen-Meiningen. Kreis Saalfeld. Jena 1892

leiseriNG 2006 — Eckhart leiseriNG: Die Wettiner und ihre Herrschaftsgebiete 1349–1382. Halle 2006

líbal 1994 — Dobroslav líbal: Hodnoty a funkce venkovských kostelů v urbanizované krajině. Přehled jejich architektonického vývoje. In: Hodnoty a funkce venkovských kostelů v urbanizované krajině. Sborník sestavil a do tisku připravil Aleš Vošahlík. České Budějovice 1994

líbal 2001 — Dobroslav líbal: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha 2001

líbal/Muk 1959 — Dobroslav líbal / Jan Muk: Kadaň – původní zpráva k architektonickému a urbanistickému rozboru historického jádra. Praha 1959 (rukopis)

lifka 1934 — Bohumír lifka: Zámecké a palácové knihovny v Čechách. Přehled historicko-topografický. In: Český bibliofil 6, 1934, 39–54

lippert 1868 — Julius lippert: Das Recht am alten Schöppen-stuhle zu Leitmeritz und seine Denkmäler. In: Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 6, 1868, 172–195

lippert 1871 — Julius lippert: Geschichte der Stadt Leitmeritz. Prag 1871

lippert 1892 — Woldemar lippert: Markgraf Wilhelm von Meißen und Elisabeth von Mähren. Beitrag zur Geschichte der Beziehungen zwischen Wettinern und Luxemburgern in der zweiten Hälfte des XIV. Jahrhunderts. In: Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 30, 1892, 93–127

lissek/NOvý/sýkOra 2009 — Petr lissek / Miroslav NOvý / Milan sýkOra: Záchranný archeologický výzkum v Chomutově na Žižkově náměstí (Zpráva pro investora). In: NUŠL, Digitální repozitář, http://invenio.nusl.cz/record/81223?ln=cs, vyhledáno 26. 11. 2013

liŠka 1963 — Antonín liŠka: Vztahy českého sochařství k západnímu umění na rozhraní 15. a 16. století. In: Umění XI, 1963, 233–248

LMA 6 — Lexikon des Mittelalters VI. Stuttgart/Weimar 1999

löbe 1882 — Julius löbe: Der Schauenforst. Geschichtliche Nachrichten über denselben. In: Mitteilungen der Geschichts- und Altertumsforschenden Gesellschaft des Osterlandes 8, 1882, 471–492

LThK 6 — Lexikon für Theologie und Kirche VI. Freiburg im Breisgau 1967

ludikOvá 2006 — Zuzana ludikOvá (ed.): Mária Uhorská 1505–1558. Katalog výstavy ve Slovenské národné galérii v Bratislave. Bratislava 2006

ludvíkOvský 1955 — Jaroslav ludvíkOvský: Václavská legenda XIII. století „Ut annuncietur“, její poměr k legendě „Oriente“ a otázka autorství. In: Listy filologické LXXVIII, 1955, 196–209

ludvíkOvský 1958 — Jaroslav ludvíkOvský: Nově zjištěný rukopis legendy Crescente fide a jeho význam pro datování Kristiána. In: Listy filologické LXXXI, 1958, 58–63

ludvíkOvský 1978 — Jaroslav ludvíkOvský (přel., ed.): Kristiánova legenda. Život a umučení svatého Václava a jeho báby svaté Ludmily. Praha 1978

lutze 1931 — Marie lutze: Das plastische Bildepitaph in Deutschland, seine Voraussetzungen und die Entwicklung seiner Haupttypen bis zur Renaissance unter besonderer Berücksichtigung der Epitaphien von Augsburg und Erfurt (Diss. Univ. Leipzig). Leipzig 1931

lůžek 1956 — Bořivoj lůžek: Okresní archiv v Lounech – průvodce po fondech a sbírkách. Praha 1956

lůžek 1959 — Bořivoj lůžek: Písně Roudnického kodexu. In: Bořivoj lůžek (ed.): Po stopách husitství na Ústecku. Ústí nad Labem 1959, 99–133

lůžek 1973 — Bořivoj lůžek: Památky a památná místa husitství v severních Čechách. Praha 1973

Macek 1987 — Jaroslav Macek: Mistr Jan Hus v Litoměřickém graduálu. In: Litoměřicko, vlastivědný sborník 23, 1987, 107–134

Macek 1998 — Josef Macek: Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526) III, Města. Praha 1998

Macek 2001 — Josef Macek: Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526) I–II. Praha 20012

Macek 2002 — Josef Macek: Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526) III–IV. Praha 2002

Macek 1996 — Petr Macek: Kadaň, děkanství č. p. 85, Stavebně-historický průzkum. 1996 (rukopis)

368

Macek 2001 — Petr Macek: Bílina – portál arciděkanského kostela sv. Petra a Pavla. In: Gotické umění I, 433–448

Macek 2006 — Petr Macek: Rejtova transformace kutnohorské katedrály. In: Aleš Mudra / Michaela OttOvá (ed.): Ars videndi. Professori Jaromír Homolka ad honorem. Praha 2006, 307–325

Macek/beráNek/zaHradNík 2001 — Petr Macek / Jan beráNek / Pavel zaHradNík: Bývalý klášter bosých augustiniánů v Pšovce u Mělníka. In: Průzkumy památek VIII, 2001, 7–37

Maděra 2003 — Ferdinand Maděra: Heraldické a nápisové památky Chomutovska. Chomutov 2003

MaGirius 2005 — Heinrich MaGirius: Die Dresdner Frauenkirche von George Bähr. Entstehung und Bedeutung. Berlin 2005

MacHačOvá 2004 — Dominika MacHačOvá: Zpráva z restaurátorského průzkumu nástěnných maleb v interiéru kostela sv. Matouše. Dobroměřice (nepublikovaná zpráva uložená v archivu Národního památkového úřadu, územního pracoviště v Ústí nad Labem). Praha 2004

MacHilek 1993 — Margarita MacHilek / Franz MacHilek: Der Liber breviarius der Prager Kathedralkirche in der Universitätsbibliothek Würzburg. In: Umění XLI, 1993, 379–381

Majer 2011 — David Majer (ed.): Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského. Ostrava 2011

MaliNOvský 2002 — Anton František MaliNOvský: Heraldika českých renesančních graduálů Litoměřického, Rakovnického a Žlutického. In: Heraldika a genealogie 35, 2002, 87–142

MaNNlOvá 1969 — Heide MaNNlOvá: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě v dějinách českosaské pozdní gotiky. Most 1969

MaNNlOvá 1975 — Heide MaNNlOvá: Objevená minulost. Město Most a jeho památky ze sbírek Okresního muzea v Mostě, katalog. Litoměřice 1975

MaNNlOvá-rakOvá 1989 — Heide MaNNlOvá-rakOvá: Kulturní památka Most. Praha 1989

MaNNOWsky 1938 — Walter MaNNOWsky: Der Danziger Paramentenschatz. Kirchliche Gewänder und Stickereien aus der Marienkirche I. Leipzig 1938

MareŠ 2001 — Jan MareŠ: Úřad rychtáře v Lounech a jeho držitelé v předhusitské době. In: Gotické umění I, 185–210

MareŠ 2007 — Jan MareŠ: Smolnice. Louny 2007

MartaN 2001 — Alois MartaN: Restaurátorská zpráva k osazení tří výjevů nástěnných maleb z kostela sv. Wolfganga v Doupově. Praha 2001 (Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Lokti, Sign. RZ0597)

Marx/MössiNGer 2005 — Harald Marx / Ingrid MössiNGer (ed.): Cranach, Gemälde aus Dresden. Mit einem Bestandskatalog der Gemälde in den Staatlichen Kunstsammlungen Dresden. Köln 2005

MaŠek 1997 — Petr MaŠek: Jílové u Podmokel (Elau) – Thun-Hohenstein. In: Petr MaŠek (ed.): Handbuch der historischen Buchbestände in Europa, Band II. Tschechische Republik. Schlossbibliotheken unter der Verwaltung des Nationalmuseums in Prag. Hildesheim / Zürich / New York 1997, 91

MaŠíN 1984 — Jiří MaŠíN: Románské malířství. In: DČVU I/1, 103–128

Matějček 1924 — Antonín Matějček: Dějepis umění II. Praha 1924

Matějček 1924–1925a — Antonín Matějček: Iluminované rukopisy Svatojiřské XIV. a XV. věku v Universitní knihovně pražské. In: Památky archeologické XXXIV, 1924–1925, 15–22

Matějček 1924–1925b — Antonín Matějček: Sedlecký antifonář z r. 1414 v knihovně kláštera v Nové Říši. In: Památky archeologické XXXIV, 1924–1925, 201–218

Matějček 1926 — Antonín Matějček: Velislavova bible. Praha 1926

Matějček 1929 — Antonín Matějček: Výstavy gotického malířství a sochařství severozápadních Čech. Umění II, 1929, 94–95

Matějček 1931a — Antonín Matějček: Dějepis výtvarného umění v Čechách I. Praha 1931

Matějček 1931b — Antonín Matějček: Malířství. In: Matějček 1931a, 240–379

Matějka 1894 — Bohumil Matějka: Graduál kláštera v Ročově. In: Časopis Společnosti přátel starožitností českých 2, 1894, 105–107

Matějka 1897 — Bohumil Matějka: Soupis památek historic-kých a uměleckých v politickém okresu Lounském. Praha 1897

MatějOvičOvá 2011 — PM [Petra MatějOvičOvá]. In: páNek 2011

Maué 1978 — Hermann Maué: Die Bauten der Kartause von ihrer Gründung 1380 bis zur Übernahme durch das Museum im Jahre 1857. In: Bernward deNeke / Rainer kaHsNitz (ed.): Das Germanische Nationalmuseum. Nürnberg 1852–1977. Beiträge zu seiner Geschichte, München/Berlin 1978, 315–356

MazaNcOvá 2005 — Lenka MazaNcOvá: Chrám sv. Ducha v Hradci Králové. Oltáře a oltářní beneficia v době předhusitské. In: Mediaevalia historica Bohemica 10, 2005, 291–321

Meckseper 2012 — Cord Meckseper: Burgen – Symbole der Macht? Zur Ikonologie der Burg. In: Alfons zettler et al.: Burgen im Breisgau. Aspekte von Burg und Herrschaft im überregionalen Vergleich. Ostfildern 2012, 403–418

369

MeNcl 1974 — Václav MeNcl: České středověké klenby. Praha 1974

MeNcl 1978 — Václav MeNcl: Architektura. In: Jaromír HOMOlka et al.: Pozdně gotické umění v Čechách (1471–1526). Praha 1978, 73–166

MeNclOvá 1972 — Dobroslava MeNclOvá: České hrady I–II. Praha 1972

MeNclOvá 1976 — Dobroslava MeNclOvá: České hrady I–II. 2. doplněné vydání. Praha 1976

Merell 1953 — Jan Merell: Bible Litoměřicko-Třeboňská. In: Duchovní pastýř 3, 1953, 115–117

Merell 1956 — Jan Merell: Bible v českých zemích od nej-starších dob do současnosti. Praha 1956

MerHautOvá-livOrOvá 1953 — Anežka MerHautOvá-livOrOvá: Příspěvky k ikonografii Mistra Jana Husa. In: Umění I, 1953, 85–91

MerHautOvá 1994 — Anežka MerHautOvá (ed.): Katedrála sv. Víta v Praze. Praha 1994

MerHautOvá/třeŠtík 1983 — Anežka MerHautOvá / Dušan třeŠtík: Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha 1983

MerHautOvá/třeŠtík 1984 — Anežka MerHautOvá / Dušan třeŠtík: Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha 19842

Meyer 2010 — Carla Meyer: Mächtige Mauern – stolze Stadt. Bedeutung und Symbolik der Stadtbefestigung im spätmittelalterlichen Städtelob. In: Olaf WaGeNer (ed.): „Vmbringt mit starcken Turnen, Murn“. Ortsbefestigungen im Mittelalter. Frankfurt am Main / Berlin 2010, 85–100

MietH 2012 — Katja MietH: Unbekannte Meister und Werke – Potenziale Kunsthistorischer Forschung zwischen Freiberg und Zwickau. In: fiedler/tHOss/büNz 2012, 235–239

MicHálek 2001 — Ivan MicHálek: Ústecký děkanát v době předhusitské. In: Gotické umění I, 11–32

MicHlOvá 1997 — Jana MicHlOvá: Muzejní knihovna. In: Zprávy a studie Regionálního musea v Teplicích 21, 1997, 95–97

Miller/rackOvá 1998 — Václav Miller / Marie rackOvá (ed.): K správě a naučení synu Jaroslavovi. In: Dobrava MOldaNOvá (ed.): Jazyk a literatura v historické perspektivě. Sborník Katedry bohemistiky Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Ústí nad Labem 1998, 117–149

MixOvá 1958 — Věra MixOvá: Krupka. In: peŠiNa 1958a, 171–175

MkcH — Chomutovská městská kniha 1466–1620, SOkA Kadaň, fond AMCh, karton č. 553, sign. F-179 (kartáčový otisk edice pořízené dr. Rudolfem Wenischem st. v letech 1924–1930)

Möbius 1983 — Friedrich Möbius: Von der Kunstgeographie zur kunstwissenschaftlichen Territorien- forschung. In: Friedrich Möbius (ed.): Regionale, nationale und internationale Kunstprozesse (= IV. Jahrestagung des Jenaer Arbeitskreises für Ikonographie und Ikonologie. Wissenschaftliche Beiträge der Friedrich-Schiller-Universität Jena). Jena 1983, 21–42

Möller 1653 — Andreas Möller: Theatrum Freibergense Chronicum. Freiberg 1653

MOlNár 1982 — Amadeo MOlNár: Pohyb teologického myšlení. Přehledné dějiny dogmatu. Praha 1982

Mrusek 1972 — Hans Joachim Mrusek: Die Albrechtsburg zu Meissen. Leipzig 1972.

Mudra 2001 — Aleš Mudra: Madona z Bečova. In: Gotické umění I, 298–334

Mudra 2004 — Aleš Mudra: Madona ze Zahražan. In: Gotické umění III, 409–431

Mudra 2005 — Aleš Mudra: Trůnící Madona z Kerhartic v děčínském muzeu. Příspěvek k poznání řezbářství třetí čtvrtiny 14. století v Čechách. In: Michaela Hrubá / Jan NěMec (ed.): Ústecký sborník historický 2005. Ústí nad Labem 2005, 47–66

Mudra 2007 — Aleš Mudra: Madona ze Skarbimierze a otázka role českého sochařství a malířství při utváření slezsko-pomořského stylu madon na lvu. In: Mateusz kapustka / Andrzej kOzieł / Piotr OszczaNOWski (ed.): Śląsk i Czechy. Wspólne drogi sztuki, Materiały konferencji naukowej dedykowane Profesorowi Janowi Wrabecowi. Wrocław 2007, 49–61

Mudra 2008a — Aleš Mudra: Zu einigen unbeachteten Denkmälern der Bildhauerkunst unter den letzten Luxemburgern. In: Markéta jarOŠOvá / Jiří kutHaN et al.: Prag und die großen Kulturzentren Europas in der Zeit der Luxemburger (1310–1437). Praha 2008, 449–457

Mudra 2008b — Aleš Mudra: Madona farního kostela v Broumově a počátky slezsko-pomořského stylu madon na lvu. In: Lenka stOlárOvá / Vít vlNas (ed.): Slezsko – země Koruny české: Historie a kultura 1300–1740. Praha 2008, 11–21

Mudra 2010 — Aleš Mudra: Královské atributy ve středověké ikonografii svatého Václava. In: kubíN 2010, 329–344

Mudra 2012 — Aleš Mudra: Ecce panis angelorum. Výtvarné umění pozdního středověku v kontextu eucharistické devoce v Kutné Hoře (kolem 1300–1620). České Budějovice / Praha 2012

Mudra 2013a — Aleš Mudra: Umělecké řemeslo. In: turčaN 2013, 63–73

Mudra 2013b — Aleš Mudra: Středověké interiéry a vybavení kostelů v jihozápadních Čechách. In: jiNdra/OttOvá 2013, 146–157

370

Mudra 2013c — Aleš Mudra: Příspěvky k nástěnným malbám v klášterním kostele Čtrnácti svatých pomocníků a k eucharistické úctě v Kadani v 15. a 16. století. In: Ústecký sborník historický 2013 (v tisku)

Mudra 2014 — Aleš Mudra: Madonnas on Lions in the Context of Iconographic Innovations in the Sculpture of the Third Quarter of the 14th Century. In: Madonnas on Lions and the Soft Style of the Third Quarter of the 14th Century. Proceedings from the International Symposium, Olomouc Archdiocesan Museum, 19 March 2014. Jana HrbáčOvá (ed.). Olomouc 2014, 27–32

Mudra 2015 — Aleš Mudra: Sochařství lucemburského období v severozápadních Čechách a Opitzova lekce formalismu. In: GubíkOvá/prONtekerOvá 2015

Mudra/OttOvá 2009 — Aleš Mudra / Michaela OttOvá: Katalog gotického sochařství na území historického Chebska. In: vykOukal 2009, 125–278

Muk s. d. — Jan Muk: Kaple Božího Těla, dodatek ke stavebně historickému průzkumu. SURPMO Praha s. d.

Muk 1986 — Jan Muk: Historicko-architektonický rozbor. In: Ústí nad Labem. Arciděkanský kostel Nanebe-vzetí Panny Marie. Stavebně historický průzkum. Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze (nepublikovaný strojopis). Praha 1986

Muk/jeseNský/zaHradNík 1991 — Jan Muk / Vít jeseNský / Pavel zaHradNík: Kadaň, stavebně historický průzkum, náměstí Míru č. p. 47. Praha 1991 (rukopis)

Muk/laNciNGer 1986 — Jan Muk / Luboš laNciNGer: Kadaň, stavebně historický průzkum, náměstí Míru č. p. 1, 184, 185. Praha 1986 (rukopis)

MukOvá/laNciNGer 1993 — Jiřina MukOvá / Luboš laNciNGer: Kadaň, stavebně historický průzkum, náměstí Míru č. p. 80. Praha 1993 (rukopis)

MukOvá/zaHradNík 1991 — Jiřina MukOvá / Pavel zaHradNík: Kadaň, stavebně historický průzkum, náměstí Míru č. p. 48. Praha 1991 (rukopis)

Müller 2004 — Matthias Müller: Das Schloss als Bild des Fürsten. Herrschaftliche Metaphorik in der Residenzarchitektur des Alten Reichs (1470–1618). Göttingen 2004

Musil/plaček/ÚlOvec 2005 — František Musil / Miroslav plaček / Jiří ÚlOvec: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945. Praha 2005

Musílek 2008 — Martin Musílek: Odraz dvorské kultury v městském prostředí ve 13. a 14. století. In: dvOřáčkOvá-Malá/zeleNka 2008, 475–505

Mussat 1983 — André Mussat: L’étude régionale: identité culturelle et expressions artistiques, mythes et réalités. In: fillitz/pippal 1983, 27–43

MVB I — Ladislav klicMaN (ed.): Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia I. Praha 1903

MVB II — Joannis Fridericus NOvák (ed.): Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia II. Praha 1907

MVB IV — Carolus stlOukal (ed.): Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia IV. Praha 1954

NaGler 1871 — Georg Kaspar NaGler: Die Monogrammisten. Bd. IV. München/Leipzig 1871

NacHtMaNNOvá 1998 — Alena NacHtMaNNOvá: Stavební činnost v Rakovníku v letech 1515–1530 ve světle knihy počtů. In: Průzkumy památek V, 1998, 84–103

NavrátilOvá 2004 — Alexandra NavrátilOvá: Narození a smrt v české lidové kultuře. Praha 2004

NečáskOvá 2005 — Milena NečáskOvá / Jiří kOřeNek / Miloslav MarscHal: Restaurátorská zpráva. Nástěnné malby. Kostel sv. Matouše – Dobroměřice. Praha 2005 (nepublikovaná zpráva uložená v archivu Národního památkového ústavu, územního pracoviště v Ústí nad Labem)

NecHutOvá 2000 — Jana NecHutOvá: Latinská literatura českého středověku do roku 1400. Praha 2000

NeudertOvá/Hrubý 1999 — Michaela NeudertOvá / Petr Hrubý (ed.): Opitzův sborník. Gotické sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Sborník z kolokvia u příležitosti 70. výročí výstavy J. Opitze. Ústí nad Labem 1999

NeuGebauer 2011 — Anke NeuGebauer: Andreas Günther von Komotau. Ein Baumeister an der Wende zur Neuzeit. Bielefeld 2011

NeuWirtH 1896 — Joseph NeuWirtH: Die Beziehungen des Karlsteiner Burggrafen Benesch von Weitmühl zum Maler Paul von Eger. In: Mitteilungen des vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen XXXIV, 1896, 235–247

NiedersteiNer 2010 — Christoph NiedersteiNer: Schutzmantelmadonnen. Tafelgemälde im Gebiet der Herzogtümer Bayern / Landshut und Bayern / München. In: Verhandlungen des Historischen Vereins für Niederbayern 135, 2010, 153–246

NiedzieleNkO/vlNas 2006 — Andrzej NiedzieleNkO / Vít vlNas (ed.).: Slezsko. Perla v České koruně. Tři období rozkvětu vzájemných uměleckých vztahů (kat. výst.). Praha 2006

NOvákOvá/MaNNlOvá 1988 — Zdenka NOvákOvá / Heide MaNNlOvá: Severočeské umění 14.–18. století. Ústí nad Labem 1988

NOvObilský/NOžička 2005 — Milan NOvObilský / Petr NOžička: Svědectví nástěnné malby v kapli na hradě Švihově. In: Dějiny staveb 2005, 74–80

NOvOtNý 2006 — Robert NOvOtNý: Dvorská a zemská hierarchie v pozdně středověkých Čechách. In: dvOřáčkOvá-Malá 2006, 145–161

371

Nuska 1957 — Bohumil Nuska: Renesanční knižní vazba v Čechách (diplomová práce na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 1957

Nuska 1962 — Bohumil Nuska: Počátky české renesanční knižní vazby. In: Umění X, 1962, 469–485

NussbauM 1979 — Otto NussbauM: Die Aufbewahrung der Eucharistie. Bonn 1979

OberdOrffer 1934 — Kurt OberdOrffer: Das unglückliche Brüxer Kantionale. In: Vilkskalender für das Erz- und Mittelgebirge. Brüx 1934, 153–157

OHlidal 2003 — Anna OHlidal: Konfessionalisierung. Ein Paradigma der historischen Frühneuzeitforschung und die Frage seiner Anwendbarkeit auf Böhmen. In: Studia Rudolphina 3, 2003, 19–28

OlbricH 1990 — Harald OlbricH: Was bleibt nach der Demon-tage kunstgeographischer Mythen? In: Lothar laMbacHer / Frank Matthias kaMMel (eds.): Die mittelalterliche Plastik in der Mark Brandenburg. Protokollband des internationalen Kolloquiums von 2. bis 4. Märt 1989 in der Staatlichen Museen zu Berlin. Bodemuseum. Berlin 1990, 7–11

Opitz 1922–1923 — Josef Opitz: Die gotische Plastik im politischen Bezirk Kaaden. In: Erzgebirgs-Zeitung 42–43, 1922–1923

Opitz 1923 — Josef Opitz: Ulrich Creutz und die gotische Plastik im Bezirke Kaaden. In: Erzgebirgs-Zeitung 44, 1923, 10–14, 38–40

Opitz 1924a — Josef Opitz: Alte Kunst der Bezirke Kaaden-Pressnitz. Kaaden 1924

Opitz 1924b — Josef Opitz: Das Kaadner Franziskanerkloster. Kaaden 1924

Opitz 1924c — Josef Opitz: Ulrich Creutz: ein unbekannter Bildhauer des Erzgebirges. Kaaden 1924

Opitz 1925 — Josef Opitz: Gotische Plastik des 14. u. 15. Jahr-hunderts in Böhmen. I. Bezirk Kaaden. Kaaden 1925

Opitz 1928 — Josef Opitz: Gotische Malerei und Plastik Nordwestböhmens. Katalog der Ausstellung in Brüx – Komotau (September 1928). Brüx/Komotau 1928

Opitz 1929a — Josef Opitz: Gotické malířství a plastika severozápadních Čech na výstavách v Mostu a Chomutově 1928. In: Umění II, 1929, 479–504, 526–550, 561–576

Opitz 1929b — Josef Opitz: Zwei Jahrhunderte gotischer Malerei und Plastik Nordwestböhmens (1330–1550). Brüx/Kassel 1929 (otisk článku z chebského periodika pro německé umění a literaturu „Witiko“)

Opitz 1930a — Josef Opitz: Gotické malířství a plastika severozápadních Čech. Praha 1930

Opitz 1930b — Josef Opitz: Die Galerie des Stiftes Ossegg. Komotau 1930

Opitz 1931 — Josef Opitz: Tilman Riemenschneider und die gotische Plastik Nordwestböhmens. In: Jahrbuch des Verbandes der Deutschen Museen in der Tschechoslowakischen Republik I, 1931, 17–34

Opitz 1932 — Josef Opitz: Das Komotauer Rathaus. Komotau 1932

Opitz 1935a — Josef Opitz: Sochařství v Čechách za doby Lucemburků I. Praha 1935

Opitz 1935b — Josef Opitz: Studie k pohusitské plastice v Čechách. Umění VIII, 1935, 252–256

Opitz 1936 — Josef Opitz: Mistr reliefu Oplakávání Krista ze Žebráku. In: Dílo 1936, 88–91, 110–114, 124–127

Opitz/küHN 1932 — Josef Opitz / Karl küHN: Die Stadtpfarrkirche zu Brüx in Böhmen. Brüx 1932

Oppitz 1990–1992 — Ulrich Dieter Oppitz: Deutsche Rechtsbücher des Mittelalters I, II, III. Köln/Wien 1990–1992

Orel 1899 — Dobroslav Orel: Hospodine, studnice dobroty, Kyrie, fons bonitatis. Praha 1899

Otavský 1966 — Karel Otavský: Malířská výzdoba Klementinského sborníku Tomáše ze Štítného (diplomová práce na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 1966

Otavský 2010 — Karel Otavský: Svatováclavská koruna a její funkce. In: kubíN 2010, 253–266

OttOvá 2003 — Michaela OttOvá: Nástin vývoje řezbářství 15. století v severních a severozápadních Čechách. In: Gotické umění II, 295–318

OttOvá 2004 — Michaela OttOvá: Sochařství 15. století v severních a severozápadních Čechách. Ústí nad Labem 2004

OttOvá 2005 — Michaela OttOvá: Pozdně gotické řezbářství v Kadani. K problematice výzdoby kláštera Čtrnácti svatých pomocníků. In: Viktor kubík (ed.): Doba Jagellonská v zemích České koruny (1471–1526). Praha 2005, 167–176

OttOvá 2006 — Michaela OttOvá: Gotické řezbářství ve 14. a 15. století na Chomutovsku. In: cOMOtOvia 2005, 5–26

OttOvá 2010 — Michaela OttOvá: Pod ochranou Krista Spasitele a svaté Barbory. Sochařská výzdoba kostela sv. Barbory v Kutné Hoře (1483–1499). České Budějovice 2010

OttOvá 2013 — Michaela OttOvá: Peter Breuer (?): Sv. Petr a sv. Jan Křtitel, Panna Marie s Ježíškem. In: turčaN 2013, 34–36

OttOvá/rOyt 2014 — Michaela OttOvá / Jan rOyt: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě v době konfes-ních změn (1517–1594). Ústí nad Labem 2014

packeiser 2002 — Thomas packeiser: Zum Austausch von Konfessionalisierungsforschung und Kunst- geschichte. In: Archiv für Reformations- geschichte – Archive for Reformation History 93, 2002, 317–338

372

pacHNer 1994 — Jaroslav pacHNer: Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chomutově. In: Památky, příroda, život XVI, 1994, 97–101

pacHNer 2002 — Jaroslav pacHNer: Kostel sv. Barbory v Horní Vsi. In: Památky, příroda, život XXXIV, 2002, 4–14

pacHNer 2003a — Jaroslav pacHNer: Chomutov – město v proměnách staletí. Urbanistický vývoj Chomutova. In: cOMOtOvia 2002, 149–162

pacHNer 2003b — Jaroslav pacHNer: Kostel svaté Kateřiny v Chomutově. Oprava raně středověké sakrální stavby – dějiny, archeologický a restaurátorský průzkum. In: Gotické umění II, 433–439

pacHNer 2004 — Jaroslav pacHNer: Komenda, zámek a rad-nice v Chomutově. In: Gotické umění III, 233–241

pacHNer 2006 — Jaroslav pacHNer: Nové objevy při opravách chomutovské radnice v roce 2005. In: cOMOtOvia 2005, 143–175

pacHNer 2008a — Jaroslav pacHNer: Chomutovské sklípkové klenby. In: cOMOtOvia 2007, 32–39

pacHNer 2008b — Jaroslav pacHNer: Střední Krušnohoří. Praha/Litomyšl 2008.

pacHNer/sedláček 2009 — Jaroslav pacHNer / Hugo sedláček: Památky Kadaně. Kadaň 2009

pacHNer/sedláček 2013a — Jaroslav pacHNer / Hugo sedláček: Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov 2013

pacHNer/sedláček 2013b — Jaroslav pacHNer / Hugo sedláček: Staré cesty na Chomutovsku. Chomutov 2013

palacký 1832 — František palacký: Přehled saučasný neywyš-šjch důstognjků a auřednjků zemských i dwor-ských we králowstwj českém, od nejstarších časů až do nyněgška, Jaroslav cHarvát (ed.). Praha 1832

palacký 1968 — František palacký: Dějiny národa českého V. Praha 1968

páNek 1989 — Jaroslav páNek: Podíl předbělohorského českého státu na obraně střední Evropy proti osmanské expanzi. In: ČČH 36, 1988, 856–872; ČČH 37, 1989

páNek 2011 — Jaroslav páNek / Eliška fučíkOvá / Martin Gaži / Roman lavička / Petr pavelec / Robert ŠiMůNek (ed.).: Rožmberkové. Rod českých velmožů a jeho cesta dějinami (kat. výst.). České Budějovice 2011

paNuŠkOvá/HlaváčkOvá 2010 — Lenka paNuŠkOvá / Hana HlaváčkOvá: Tzv. Františkánská bible. In: beNeŠOvská 2010, 533–540, kat. č. VI.6.2K

paprOcký z HlOHOl 1602 — Bartoloměj paprOcký z HlOHOl: Diadochos: posloupnost knížat a králů českých, biskupů a arcibiskupů pražských a všech třech stavů slavného království českého, to jest panského, rytířského a městského II. Praha 1602

párysOvá 2008 — Františka párysOvá: Moc a sláva zkřížených ostrví. Kariéra Ronovců v době lucemburské (diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2008

patera 1880 — Adolf patera: Staročeské zbytky rozmluvy Panny Marie a sv. Anselma o umučení Páně. In: Časopis Musea Království českého LIV, 1880, 344–356

pavala/rečOvá/vOjtek 2008 — Martin pavala / Magdaléna rečOvá / Josef vOjtek: Restaurování nástěnných maleb v kostele Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani. In: Technologia artis VI, 2008, 250–267

pavelec 2011 — Petr pavelec: Dolní Slověnice. In: páNek 2011, 444–446

pečírka 1928a — Jaromír pečírka: Gotické sochařství na výstavě severozápadních Čech v Chomutově a Mostu. In: Volné směry XXVI, 1928, 216–221

pečírka 1928b — Jaromír pečírka: Nordwestböhmische Gotik. Die Brüxer und Komotauer Austellung. In: Prager Presse č. 258, 1928, 10

perbelliNi 2000 — Gianni perbelliNi: City walls and their symbolic significance. In: Gianni perbelliNi (ed.): The town walls in the Middle Ages. Europa Nostra Bulletin 53. The Hague 2000, 7–18

perpeet-frecH 1964 — Lotte perpeet-frecH: Die gotischen Monstranzen im Rheinland. Düsseldorf 1964

peŠiNa 1940 — Jaroslav peŠiNa: Pozdně gotické deskové malířství v Čechách. Praha 1940

peŠiNa 1942 — Jaroslav peŠiNa: Stěhování obrazových motivů v pozdním středověku. In: Volné směry 38, 1942, 1–4

peŠiNa 1949 — Jaroslav peŠiNa: Slohový vývoj Mistra litoměřického oltáře. In: Oldřich J. blažíček / Jan květ (eds.): Cestami umění. Sborník prací k poctě šedesátých narozenin Antonína Matějčka. Praha 1949, 138–145

peŠiNa 1950 — Jaroslav peŠiNa: Česká malba pozdní gotiky a renesance. Praha 1950

peŠiNa 1954 — Jaroslav peŠiNa: Skupinový portrét v českém renesančním malířství. In: Umění II, 1954, 269–295

peŠiNa 1958a — Jaroslav peŠiNa (ed.): Gotická nástěnná malba v zemích českých I, 1300–1350. Praha 1958

peŠiNa 1958b — Jaroslav peŠiNa: Mistr Litoměřický. Praha 1958

peŠiNa 1958c — Jaroslav peŠiNa: K činnosti dílny Mistra svatojiřského oltáře. In: Umění 6, 1958, 158–166

peŠiNa 1959 — Jaroslav peŠiNa: Studie k malířství poděbradské doby. In: Umění 7, 1959, 196–227

peŠiNa 1961 — Jaroslav peŠiNa: Neznámá práce z dílny Litoměřického mistra v moravských sbírkách. In: SPFFBU 10, 1961, 229–235

peŠiNa 1967 — Jaroslav peŠiNa: Paralipomena k dějinám českého malířství pozdní gotiky a renesance. In: Umění XV, 1967, 218–252, 325–367

peŠiNa 1974 — Jaroslav peŠiNa: Mladá léta Litoměřického mistra. In: Umění 22, 1974, 453–463

373

peŠiNa 1975 — Jaroslav peŠiNa: Kateřinský cyklus Litoměřic-kého mistra. In: Umění 23, 1975, 219–225

peŠiNa 1978 — Jaroslav peŠiNa: Desková malba. In: Jaromír HOMOlka et al.: Pozdně gotické umění v Čechách (1471–1526). Praha 1978, 318–386

peŠiNa 1987 — Jaroslav peŠiNa: Mistr Vyšebrodského cyklu. 2. doplněné a opravené vydání. Praha 1987

petr 1997–1998 — Stanislav petr: Středověké chorální rukopisy ve Státním okresním archivu v Teplicích. In: Studie o rukopisech 32, 1997–1998, 3–27

petrů 1962 — Eduard petrů: Regionální prvky rukopisů a jejich význam pro literární historii. In: Knihovna. Vědecko-teoretický sborník 3, 1962, 59–68

piNder 1929 — Wilhelm piNder: Die deutsche Plastik vom ausgehenden Mittelalter bis zum Ende der Renaissance II. Wildpark – Postdam 1929

placHá-GOllerOvá 1934–1935 — Jana placHá-GOllerOvá: České nástěnné malířství první poloviny XIV. století. In: Památky archeologické XL, 1934–1935, 24–31

pleyer 1928 — Wilhelm pleyer: Die Gotik im Gebiete der alten Herrschaft Teplitz. In: Opitz 1928, 83–85

pOdlaHa 1908 — Antonín pOdlaHa (ed.): Dopisy reformační komisse v Čechách z let 1627–1629. Z rukopisů archivu arcibiskupského v Praze. Praha 1908

pOlak-trajdOs 1973 — Ewa pOlak-trajdOs: Twórczość Mistrza Maciejowickiego na tle malarstwa rejonu Sądeckiego XV wieku. In: Rocznik Historii Sztuky 9, 1973, 31–146

pOlaNský 2008 — Luboš pOlaNský: Denár knížete Bořivoje II. In: steHlíkOvá 2008, 56, kat. č. 2

pOpe-HeNNessy 1996 — John pOpe-HeNNessy: Italian Gothic Sculpture. London 1996

pOslt 1910 — Josef pOslt: Památky východočeské 2. Chrudim 1910

pOvejŠil 1994 — Jaromír pOvejŠil: Jan ze Žatce, Oráč z Čech. Praha 1994

pražákOvá 2003a — Markéta pražákOvá: Litoměřicko-Třeboňská bible (diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2003

pražákOvá 2003b — Markéta pražákOvá: Litoměřicko- -Třeboňská bible. In: Gotické umění II, 403–420

prix/rOHáček 2005 — Dalibor prix / Jiří rOHáček (ed.): Epigraphica a Sepulcralia I. Sborník příspěvků ze zasedání k problematice sepulkrálních památek, pořádaných Ústavem dějin umění AV ČR v letech 2000 až 2004. Praha 2005

prökl 1879 — Vinzenz prökl: Geschichte der Stadt Elbogen. Eger 1879

prOkOp/sMOla 2009 — Vladimír prOkOp / Lukáš sMOla: Biografický lexikon sokolovského regionu. Sokolov 2009

PrONtekerOvá 2005 — Markéta PrONtekerOvá: Zaniklé kostely na Chomutovsku v letech 1945–1989 (diplomová práce na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem). Ústí nad Labem 2005

pucHNer 1953 — Otto pucHNer: Baumgartner. In: Neue deutsche Biographie I, Aachen–Behaim. Berlin 1953, 663

pujMaNOvá 1998 — Olga pujMaNOvá: Iconographie de la Crucifixion du Missel d’Henri Thesauri. In: beNeŠOvská 1998, 256–259

radOvá-ŠtikOvá 1958 — Milada rakOvá-ŠtikOvá: Sklípková klenba, příspěvek k dějinám pozdně gotické architektury. In: Umění VI, 1958, 217

radOvá-ŠtikOvá 1974 — Milada radOvá-ŠtikOvá: Zděné domy v raném středověku a kupci In: Acta Polytechnica I, 1974, 109–115

radOvá-ŠtikOvá 1977 — Milada radOvá-ŠtikOvá: Poznatky o nejstarší zděné městské zástavbě ze stavebního průzkumu sklepů. In: Památky a příroda II, 1977, 528–534

radOvi 1970 — Milada radOvá / Oldřich rada: Mistr Leopold Estreicher a jeho slavonická stavební dílna. In: Umění XVIII, 1970, 358–365

radOvi 1998 — Milada radOvá / Oldřich rada: Kniha o sklípkových klenbách. Praha 1998

rak 2002 — Petr rak: Chomutov 1252–2002. Chomutov 2002

rak 2003 — Petr rak: Chomutov a chomutovský městský region. In: Gotické umění II, 97–115

rataj 2002 — Tomáš rataj: České země ve stínu půlměsíce. Obraz Turka v raně novověké literatuře z českých zemí. Praha 2002

razíM 1984 — Vladislav razíM: Středověké opevnění města Rakovníka (K problematice vývoje městského půdorysu). In: Památky a příroda IX, 1984, 84–93

razíM 1987 — Vladislav razíM: K stavební podobě městského opevnění v Rakovníku. In: Památky středních Čech 2, 1987, 97–114, 180–189

razíM 1997a — Vladislav razíM: Oprava Žatecké brány v Lounech v souvislostech dnešní památkové péče. In: Zprávy památkové péče 57, 1997, 15–23

razíM 1997b — Vladislav razíM: Opevnění města Slaného v minulosti a dnes. In: Slaný, české město ve středověku. Sborník příspěvků z kolokvia k 700. výročí královského města Slaného. Kladno 1997, 26–34

razíM 1999a — Vladislav razíM: Opevnění města Českého Krumlova ve středověku I. – Latrán a Nové Město. In: Průzkumy památek VI, 1999, 35–68

razíM 1999b — Vladislav razíM: Ještě jednou k rekonstrukci Žatecké brány v Lounech. In: Zprávy památkové péče 59, 1999, 165–167

374

razíM 2000 — Vladislav razíM: Ještě k sémantice pojmu zámek ve středověku. In: Castellologica Bohemica 7, 2000, 391–393

razíM 2002a — Vladislav razíM: K otázkám stavebního vývoje a původu hradu Týřova. Poznámky k metodice výzkumu hradů v bývalém královském hvozdu. In: Archeologické rozhledy LIV, 2002, 625–680

razíM 2002b — Vladislav razíM: K problematice stavební podoby a vývoje středověkého opevnění města Loun. In: Průzkumy památek IX, 2002, 19–50

razíM 2004 — Vladislav razíM: Středověká pevnost Žatec. In: Petr HOlOdňák / Ivana ebelOvá (ed.): Žatec. Praha 2004, 167–184

razíM 2010 — Vladislav razíM (ed.): Přemyslovské Křivoklátsko, 900 let hradu Křivoklátu. Praha 2010

razíM 2013 — Vladislav razíM: Ke stavu a potřebám výzkumu středověkých fortifikací v ČR. In: Svorník 11, 2013, 130–136

razíM/NacHtMaNNOvá 2014 — Vladislav razíM / Alena NacHtMaNNOvá: Burg Pürglitz und ihr Jagdforst. In: Křivoklát – Pürglitz. Jagd, Wald, Herrscherrepräsentation. Jiří fajt / Markus HörscH / Vladislav razíM (eds.). Ostfildern 2014, 143–207

RBM I — Karel Jaromír erbeN (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae I. Pragae 1855

rbM II — Josef eMler (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II. Pragae 1882

RBM III — Josef eMler (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III. Pragae 1890

RBM IV — Josef eMler (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV. Pragae 1892

RDP — Vácslaw Wladiwoj tOMek (ed.): Registra decimarum papalium čili: Registra desátků papežských z dioecezí Pražské (=Z pojednání král. české společnosti nauk VI. řady swazek 6.). Praha 1873

rebel 2003 — Ernst rebel: „Apelles Germaniae“ – Koordi-naten von Leben und Kunst. In: Klaus Albrecht scHröder / Maria Luise sterNatH (ed.): Albrecht Dürer (kat. výst.). Ostfildern 2003

reGulska 2001 — Grażyna reGulska: Gotyckie złotnictwo na Śląsku. Warszawa 2001

reiNHard 1981 — Wolfgang reiNHard: Konfession und Konfessionalisierung in Europa. In: Wolfgang reiNHard (ed.): Bekenntnis und Geschichte: Die Confessio Augustana im historischen Zusammenhang. München 1981, 165–189

riedel 1847 — Adolph Friedrich riedel: Codex diplomaticus Brandenburgensis. Sammlung der Urkunden, Chroniken und sonstigen Quellschriften… Haupttheil 1, Band 8. Berlin 1847

ricHter 2008 — Uwe ricHter: Franz Maidburg in Freiberg. Neue Archivalienfunde zu einem Freiberger Bild-hauer der Spätgotik. In: Mitteilungen des Frei-berger Altertumsvereins, Heft 101, 2008, 5–25

rObiN 1985 — Françoise rObiN: Les portes de villes: symboles et représentations dans la peinture et l‘enluminure italienne (XIV–XVe siècles). In: Jacques Heers (ed.): Fortifications, portes de villes, places publiques, dans le monde méditerranéen. Paris 1985, 81–102

rOeck 2005 — Bernd rOeck: Kunst und Konfessionalisierung – eine Skizze. In: c. a. HOffMaNN / M. jOHaNNs / a. kraNz / cH. trepescH / O. zeidler (eds.): Als Frieden möglich war. 450 Jahre Augsburger Religionsfrieden. Regensburg 2005, 172–181

rOedl 1997 — Bohumír rOedl: Kontakty německých obchodních firem se Žatcem před rokem 1618. In: Vindemia. Sborník k 60. narozeninám Ivana Martinovského. Ústí nad Labem 1997, 87–95

rOedl 2005 — Bohumír rOedl (ed.): Louny. Praha 2005

rOedl 2007 — Bohumír rOedl: Velemyšleves: Truzenice, Minice, Zálezly. Louny 2007

rOHáček 2005 — Jiří rOHáček (ed.): Epigraphica et Sepulcralia. Praha 2005

rOHáček 2009 — Jiří rOHáček (ed.): Epigraphica et Sepulcralia. Praha 2009

rOHáček 2011 — Jiří rOHáček (ed.): Epigraphica et Sepulcralia. Praha 2011

rOller 1999 — Stefan rOller: Nürnberger Bildhauerkunst der Spätgotik. Beiträge zur Skulptur der Reichs-stadt in der zweiten Hälfte des 15. Jahrhunderts. München/Berlin 1999

rOller 2008 — Stefan rOller: Zur Autorschaft. Die Bildschnitzer. In: bOdecHtel/WerNer 2008, 66–77

rOyt 1994 — Jan rOyt: Několik ikonografických poznámek k Oltáři se sv. Trojicí Mistra litoměřického oltáře. In: Z dějin umění V. Na předělu věků. Sborník k poctě prof. PhDr. Jaroslava Pešiny, DrSc. Praha 1994, 213–218

rOyt 1996 — Jan rOyt: Žďár u Blovic. In: fajt 1996, 433–435, kat. č. 20

rOyt 1999 — Jan rOyt: Poznámky k vývoji malířství v Kadani v 15. století. In: NeudertOvá/Hrubý 1999, 143–153

rOyt 2001 — Jan rOyt: Horní město Jáchymov, reformace a umění. In: Gotické umění I, 351–359

rOyt 2002 — Jan rOyt: Středověké malířství v Čechách. Praha 2002

rOyt 2003 — Jan rOyt: Malířství v severozápadních Čechách v 15. století a jeho sociální pozadí. In: Gotické umění II, 273–293

rOyt 2004 — Jan rOyt: Dáma s jednorožcem na Oltáři z Jeníkova In: Gotické umění III, 263–275

375

rOyt 2008a — Jan rOyt (rec.): Ivana Kyzourová (ed.): Básník a král, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic v zrcadle jagellonské doby. In: Umění LVI, 2008, 154

rOyt 2008b — Jan rOyt: Nástěnné malby v kostele Čtrnácti sv. pomocníků v Kadani. Symposium im Refektorium des Franziskaner-Klosters der Vierzehn heiligen Nothelfer in Kaaden 7. 3. 2008

rOyt 2008c — Jan rOyt: Vera effigies sv. Václava. In: steHlíkOvá 2008, 91, kat. č. 39

rOyt 2009 — Jan rOyt: Nástěnné malby v kostele Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani. In: Historická Olomouc XVII. Úsvit renesance na Moravě. Olomouc 2009, 177–185

rOyt 2010 — Jan rOyt: Ikonografie svatého Václava ve středověku. In: Petr kubíN (ed.): Svatý Václav; na památku 1100. výročí narození knížete Václava Svatého. Praha 2010, 301–327

rOyt 2013a — Jan rOyt: Nástěnné malby v kostele sv. Václava v Čachrově, 1370–80. In: jiNdra/OttOvá 2013, 28–29, kat. č. 22

rOyt 2013b — Jan rOyt: Mistr Třeboňského oltáře. Praha 2013

rOyt/ŠediNOvá 1998 — Jan rOyt / Hana ŠediNOvá: Slovník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. Praha 1998

rubiN 2001 — Miri rubiN: Corpus Christi: the Eucharist in Late Medieval Culture. Cambridge 2001

ruNčíkOvá 2013 — Hana ruNčíkOvá: Zobrazení sv. Maří Magdaleny v umění českého středověku (diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci). Olomouc 2013

růžek 1988 — Vladimír růžek: Česká znaková galérie na hradě Laufu u Norimberka z roku 1361. Příspěvek ke skladbě královského dvora Karla IV. In: Sborník archivních prací XXXVIII/1, 1988, 37–311

růžek 1989 — Vladimír růžek: Družina Bořivoje ze Svinař ve službách Václava IV. In: Minulostí západo- českého kraje XV, 1989, 57–90

ryba 1940 — Bohumil ryba / Jaroslav ŠáMal / Antonín Matěj-ček: Legendy o českých patronech. Praha 1940

ryba 1969 — Bohumil ryba (přel.): Legenda Crescente fide. In: králík 1969, 30–36

rybička 1857 — Antonín rybička: Malíř Matouš Ornys z Lindperka. In: Památky archeologické II, 1857, 90–91

rybička 1874 — Antonín rybička: O bývalých společnostech čili kůrech literátských. In: Památky archeologické X, 1874, 719–738

rybička 1877 — Antonín rybička: Erbovní rodiny Plzeňské. In: Památky archeologické a místopisné XIII, 1877, 262–269

řezNík 2007 — Miloš řezNík (ed.): Grenzraum und Transfer. Perspektiven der Geschichtswissenschaft in Sachsen und Tschechien. Berlin 2007

saNdNer 1993 — Ingo saNdNer: Spätgotische Tafelmalerei in Sachsen. Dresden/Basel 1993

sauerläNder 1983 — Willibald sauerläNder: Die Geographie der Stile. In: fillitz/pippal 1983, 17–26

sedláček 1893 — August sedláček: Fictum z Fictumu. In: Ottův slovník naučný. Ilustrovaná encyklopae-die obecných vědomostí IX. Praha 1893, 166–167

sedláček 1899 — August sedláček: Karyk z Řezna. In: Ottův slovník naučný. Ilustrovaná encyklo-paedie obecných vědomostí XIV. Praha 1899, 15

sedláček 1922 — August sedláček: Něco o Husových průvodcích do Kostnice. Přídavek – Pro koho byla psána Litoměřická bible. In: Časopis společnosti přátel starožitností 29, 1922, 19–59

sedláček 1923 — August sedláček: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl XIV. Praha 1923

sedláček 1936 — August sedláček: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl XI. Praha 1936

sedláček 1996 — August sedláček: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Praha 1996 (reedice)

sedláček 1998 — August sedláček: Hrady, zámky a tvrze království Českého XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha 1998

sedláček 2001a — August sedláček: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty I. Vladimír růžička (ed.). Praha 2001

sedláček 2001b — August sedláček: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty II. Vladimír růžek (ed.). Praha 2001

sedláček 2002 — August sedláček: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty III. Vladimír růžek (ed.). Praha 2002

seeliG/HardtWiG/vOlk 1989 — Lorenz seeliG / Barbara HardtWiG / Peter vOlk: Modell und Ausführung in der metallkunst (kat. výst.). München 1989

seeliNG 1998 — Gero seeliNG: Augustus Cordus. In: Saur Allgemeines Künstlerlexikon. Die bildenden Künstler aller Zeiten und Völker 21. München 1998

selliNk 2001 — Manfred selliNk (ed.): The New Hollstein. Dutch and Flemish Etchings, Engravings and Woodcuts 1450–1700 II. Rotterdam 2001

scHade 1972 — Werner scHade: Maler aus dem Umkreis Cranachs. In: Gerhard pOMMeraNz-liedtke (ed.): Lucas Cranach: Ein grosser Maler in bewegter Zeit 1472–1553. Ausstellung zu seinem 500. Geburtstag (kat. výst.). Weimar 1972

scHade 1974 — Werner scHade: Die Malerfamilie Cranach. Dresden 1974

scHaller 1785 — Jaroslaus scHaller: Topographie des königreichs Böhmen II. Ellbogner kreis. Prag 1785

scHellberGer 1931 — Ludwig scHellberGer: Die Kunst-denkmäler. In: Heimatkunde des Bezirkes Komotau II, 6. Heft, 1931

376

scHiller 1968 — Gertrud scHiller: Ikonographie der christlichen Kunst II. Die Passion Jesu Christi. Stuttgart 1968

scHiller 1980 — Gertrud scHiller: Ikonographie der christlichen Kunst IV/2. Maria. Gütersloh 1980

scHlaG 1938 — Gottfried scHlaG: Freiberger Holzplastik um 1500 (Phil. Diss. Berlin). Berlin 1938

scHlesiNGer 1892 — Ludwig scHlesiNGer (ed.): Urkundenbuch der Stadt Saaz bis zum Jahre 1526. Praha 1892

scHMidt 1969 — Gerhard scHMidt: Buchmalerei. In: Karl Maria sWObOda (ed.): Gotik in Böhmen. München 1969, 167–321

scHMidt 2000 — Gerhard scHMidt: Die Malerei. In: Günter brucHer (ed.): Geschichte der Bildenden Kunst in Österreich. Gotik. München/London/New York 2000, 466–489

scHMidt/uNterkircHer 1967 — Gerhard scHMidt / Franz uNterkircHer: Facsimile der Krumauer Bildercodex. Graz 1967

scHMitt 1870 — Antonín Prokop scHMitt: August a Filip Srdínko. In: Květy 5, 1870, 334–335

scHOeNeN 1967 — Paul scHOeNeN: Epitaph. In: Reallexikon zur Deutschen Kunstgeschichte V. Stuttgart 1967, 872–921

scHöNberG 1944 — Alfons Diener von scHöNberG: Setzschilde der Stadt Zwickau. Aus der Werkstatt eines Schildmachers von Komotau 1441. In: Zeitschrift für historische Waffen- und Kostümkunde, neue Folge VIII, Heft 3/4, 1944, 45–56

scHröder 2005 — Christian scHröder: Der Millstätter Physiologus. Text, Übersetzung, Kommentar. Würzburg 2005

scHultes 1984 — Lothar scHultes: Der Wiener Michaelermeister. In: Wiener Jahrbuch für Kunstgeschichte 37, 1984, 41–66

scHWeMMer/laGOis 1979 — Wilhelm scHWeMMer / Martin laGOis: Die Sebalduskirche zu Nürnberg. Nürnberg 1979

sieGl 1911 — Karl sieGl: Aus dem Briefwechsel zwischen Komotau und Eger, besonders über den Brand zu Komotau im Jahre 1598. In: Mitteilungen des vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 49, 1911, 65–70

sievekiNG 1987 — Hinrich sievekiNG (ed.): Das Gebetbuch Kaiser Maximilians. Der Münchner Teil mit den Randzeichnungen von Albrecht Dürer und Lucas Cranach d. Ä. Rekonstruierte Wiedergabe. München 1987

skalický 2008 — Petr skalický: Vera effigies sv. Václava z někdejšího kostela sv. Václava na Malé Straně v Praze. In: Umění LVI, 2008, 437–446

skOpec 2008 — Jaroslav skOpec: Dispoziční utváření domu čp. 165 v Kadani. In: Svorník 6, 2008, 255–262

skOpec 2012 — Jaroslav skOpec: Románské a raně gotické venkovské kostely na Lounsku. In: Poohří 2, Památky a společnost, 2012, 160–177

skubiszeWski 1985 — Piotr skubiszeWski: Veit Stoss. Bratislava 1985

Slezsko 2007 — Slezsko. Perla v České koruně. Historie – kultura – umění. Mateusz kapustka / Jan klípa / Andrzej kOzieł / Piotr Oszczanowski / Vít vlNas (ed.). Praha 2007

sMetaNa 1981–1984 — Jan sMetaNa: Heraldické památky na litoměřické erbovní měšťany. In: Vlastivědný sborník, Litoměřicko 17–20, 1981–1984, 79–100

sNOek 1995 — Godefridus J. C. sNOek: Medieval Piety from Relics to the Eucharist. A Process of Mutual Interaction. Leiden 1995

sOMMer 1997 — Jan sOMMer: Ke stavebnímu vývoji kostela sv. Gottharda ve Slaném. In: Slaný, české město ve středověku. Sborník příspěvků z kolokvia k 700. výročí královského města Slaného. Kladno/Slaný 1997, 14–21

sOučkOvá 2012 — Ema sOučkOvá: Staroměstský graduál (NK ČR XVII A 40) 1561–1567 z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory (diplomová práce na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2012

sOukupOvá 1989 — Helena sOukupOvá: Anežský klášter v Praze. Praha 1989

Soupis 2 (Louny) — Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Lounském, napsal Bohumil Matějka. Praha 1897

Soupis 3 (Sedlčany) — Soupis památek historických a umě-leckých v politickém okresu Sedlčanském, napsali Antonín pOdlaHa a Eduard Šittler. Praha 1898

Soupis 6 (Mělník) — Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Mělnickém, napsal Antonín pOdlaHa. Praha 1899

Soupis 10 (Třeboň) — Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Třeboňském, provedli František MareŠ a Jan sedláček. Praha 1900

Soupis 11 (Chrudim) — Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Chrudimském, napsal Karel cHytil. Praha 1900

Soupis 33 (Písek) — Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Píseckém, napsal Josef sOukup. Praha 1910

Soupis 38 (Prachatice) — Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Prachatickém, napsali František MareŠ a Jan sedláček. Praha 1913

Soupis 39 (Rakovník II) — Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Rakovnickém. Díl 2, napsal Antonín cecHNer. Praha 1913

377

Soupis 40 (Jáchymov) — Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Jáchymov-ském, napsal Richard scHMidt. Praha 1913

Soupis 42 (Kaplice) — Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Kaplickém, napsal Antonín cecHNer. Praha 1921

Soupis 43 (Loket) — Topographie der historischen und Kunst-Denkmale. Der politische Bezirk Elbogen, verfasst von Dr. Anton GNirs. Prag 1927

Soupis 47 (Lanškroun) — Soupis památek historických a uměleckých v okresu lanškrounském, napsali Josef cibulka a Jan sOkOl. Praha 1935

staeMMler 2012 — Friedrich staeMMler: Die Skulptur des Schönen Stils in der Region Chemnitz – Ihr Bezug zu Böhmen und Schlesien. In: fiedler/tHOss/büNz 2012, 241–253

steHlíkOvá 1984 — Dana steHlíkOvá: Pražští zlatníci v letech 1400–1471. In: Staletá Praha XIV, 1984, 171–188

steHlíkOvá 1994 — DS [Dana steHlíkOvá]. In: Dana steHlíkOvá (ed.): Pokladnice Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Praha 1994

steHlíkOvá 1996a — DS [Dana steHlíkOvá]. In: fajt 1996

steHlíkOvá 1996b — Dana steHlíkOvá a kol.: 800 let kláštera v Oseku 1196–1996 (kat. výst.). Osek 1996

steHlíkOvá 1997 — Dana steHlíkOvá: Z pokladů litoměřické diecéze III. Umělecké řemeslo 13.–19. století (kat. výst.). Litoměřice 1997

steHlíkOvá 1999 — DS [Dana steHlíkOvá]. In: cHaMONikOla 1999

steHlíkOvá 2008 — Dana steHlíkOvá (ed.): Sv. Václav, ochránce české země (kat. výst.). Praha 2008

steHlíkOvá 2010a — Dana steHlíkOvá: Menší svatováclavská pečeť olomouckého biskupa Jana Volka. In: beNeŠOvská 2010, 508, kat. č. VI.4.4K

steHlíkOvá 2010b — Dana steHlíkOvá: Svatojiřský plenář č. 1. In: beNeŠOvská 2010, 451–452, kat. č. VI.1.4K

stecHe 1883 — Richard stecHe: Beschreibende Darstellung der älteren Bau- und Kunstdenkmäler des Königreichs Sachsen, Heft 2, Amtshauptmannschaft Dippoldiswalde. Dresden 1883

steiNbOrN 1967 — Božena steiNbOrN: Malowane epitafia mieszczańskie na Śląsku w latach 1520–1620. In: Rocznik sztuki Śląskiej 4, 1967, 7–133

stejskal 1958 — Karel stejskal: Žďár u Blovic. In: peŠiNa 1958a, 315–324

stejskal 1960 — Karel stejskal: Votivní obraz v klášterní knihovně v Roudnici. In: Umění VIII, 1960, 562–577

stejskal 1970 — Karel stejskal: Velislai Biblia picta. Praha 1970

stejskal 1976 — Karel stejskal: Matouš Ornys a jeho „Rod císaře Karla IV.“ K otázce českého historizujícího manýrismu. In: Umění XXIV, 1976, 13–58

stejskal 1978 — Karel stejskal: Umění na dvoře Karla IV. Praha 1978

stejskal 1984a — Karel stejskal: Počátky gotického malířství. In: DČVU I/1, 284–310

stejskal 1984b — Karel stejskal: Nástěnné malířství 2. poloviny 14. a počátku 15. století. In: DČVU I/1, 343–354

stejskal 1989 — Karel stejskal: Obrazový prostor v české knižní malbě 1. poloviny 15. století. In: Výtvarná kultura XIII, 1989, 12

stejskal 1993 — Karel stejskal: Die älteste tschechische Bibelhandschrift in kunsthistorischer Sicht. In: Hans rOtHe / Friedrich scHOlz (ed): Die alttschechische Dresdener Bibel. Paderborn/München/Wien/Zürich 1993, 411–425

stejskal/krOpáček 1983 — Karel stejskal / Jiří krOpáček: Malířství. In: Praha středověká. Praha 1983, 493–639

stejskal/vOit 1991 — Karel stejskal / Petr vOit: Iluminované rukopisy doby husitské. Praha 1991

stluka 2006 — Život Krista Pána (ze staročeských rukopisů k vydání připravil Martin stluka, s předmluvou Jana Malury). Brno 2006

stOcklöW 1890 — Franz Josef stOcklöW: Das Buch der Heimat: Der Bezirk Kaaden in seiner Gegenwart und Vergangenheit I–II. Kaaden, s. d. (1890)

strejček 1902 — Ferdinand strejček (ed.): Jana Hasištejnského z Lobkovic Putování k svatému hrobu. Praha 1902

stříž 1969 — Antonín stříž (přel.): Legenda Oportet nos fratres. In: králík 1969, 165–182

studNičkOvá 1987 — Milada studNičkOvá: Hanuš z Kolovrat psaltériuma. In: László beke / Ernö MarOsi / Tünde WeHli: Müvészet Zsigmond király korában. Budapest 1987, 110–111

studNičkOvá 2011 — Milada studNičkOvá: Rožmberkové a knižní malba. In: páNek 2011, 496–511

studNičkOvá 2013 — Milada studNičkOvá: Iluminace prvotisků františkánského kláštera v Chebu. In: bOldaN/Marek 2013, 147–154

suckale 2001 — Robert suckale: Beiträge zur Kenntnis der böhmischen Retabel aus der Zeit Kaiser Karls IV. In: Hartmut krOHM / Klaus krüGer / Matthias WeNiGer (ed.): Entstehung und Frühgeschichte des Flügelaltarschreins. Wiesbaden 2001, 247–265

sWarzeNski 1936 — Hanns sWarzeNski: Die lateinische illumi-nierten Handschriften des XIII. Jahrhunderts in den Ländern an Rhein, Main und Donau. Berlin 1936

ŠáMal 1930 — Jaroslav ŠáMal: Fresky v kostele sv. Matouše v Dobroměřicích. In: Za starou Prahu XIV, 1930, 39–40

ŠaMáNkOvá 1982 — Eva ŠaMáNkOvá: Litoměřice. Praha 1982

378

ŠaMŠulOvá 1999 — Eva ŠaMŠulOvá: Díla gotických mistrů. Katalog sbírky gotických plastik a deskových obrazů Okresního muzea v Chomutově. Chomutov 1999

ŠárOvcOvá 2007a — Martina ŠárOvcOvá: Mezi anachronis-mem a historismem. Nové pohledy na české renesanční knižní malířství. In: Umění LV, 2007, 274–285

ŠárOvcOvá 2007b — Martina ŠárOvcOvá: Zmizelé renesanční iluminace. In: Umění LV, 2007, 374–386

Šedivý 2000 — Jiří Šedivý: Hrad Ostrý – Scharfenstein. Příspěvek ke stavební historii hradu. In: Castellologica Bohemica 7, 2000, 151–169

ŠevčíkOvá 1965 — Jana ŠevčíkOvá: Mistr mosteckého svorníku (diplomová práce na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 1965

ŠiMák 1898–1899 — Josef Vítězslav ŠiMák: Zprávy o malířích a iluminátorech pražských doby jagellonské (1471–1526). In: Památky archeologické XVIII, 1898–1899, 457–484

ŠlapákOvá 2011 — Tereza ŠlapákOvá: Iluminátorská výzdoba Ústeckého graduálu z konce 15. století (bakalářská práce na Filozofické fakultě Univer-zity Palackého v Olomouci). Olomouc 2011

ŠMaHel 1987 — František ŠMaHel: Dvanáct pramenných sond k sociálním poměrům na Táborsku od poloviny 14. do konce 15. století. In: Husitský Tábor 9, 1986–1987, 277–322

ŠMaHel 1992 — František ŠMaHel: Husa na korouhvi a ve znaku. Příspěvek k husitské symbolice. In: Zdeněk HOjda / Blanka zilyNská (ed.): Seminář a jeho hosté. Sborník prací k 60. narozeninám doc. dr. Rostislava Nového. Praha 1992, 107–112

ŠMaHel/jOHaNek/seMOtaNOvá/slezák/žeMlička 2007 — František ŠMaHel / Peter jOHaNek / Eva seMOtaNOvá / Lubomír slezák / Josef žeMlička (ed.): Historický atlas měst České republiky XVI, Chomutov. Praha 2007

ŠpačkOvá 2004 — Renata ŠpačkOvá (ed.): Mělník – Pšovka. Sborník vydaný při příležitosti znovuvysvěcení kostela sv. Vavřince v Mělníku-Pšovce obnoveného po povodni roku 2002. Mělník 2004

Šrejber 2010 — Adam Šrejber: Heraldika biskupa Jana IV. z Dražic v kostele sv. Bartoloměje ve Smolnici. In: Heraldická ročenka, 2010, 18–27

ŠrONěk 2009 — Michal ŠrONěk: The Veil of the Virgin Mary. Relics in the Conflict Between Roman Catholics and Utraquists in Bohemia in the 14th and 15th

Centuries. In: Umění LVII, 2009, 118–139

ŠtecH 1916 — Václav Vilém ŠtecH: Mistr Jan Hus ve výtvar-ném umění. Mistr Jan Hus v životě a památkách českého lidu . Praha 1916

Štědrý 1898 — František Štědrý: Z bývalého dekanátu Slánského. Farní kostel sv. Jakuba Většího v Slavětíně. In: Method IX–X, 1898, 97–117

Štědrý 1920 — František Štědrý: Klášter Magdalenek v Lounech. In: Sborník Historického kroužku XXI, 1920, 65–72

Štědrý 1930 — František Štědrý: Dějiny města Loun. Louny 1930

ŠtOrek 2003 — Václav ŠtOrek: Páni z Weitmile. In: Gotické umění II, 229–244

ŠťastNý 1980 — Radko ŠťastNý: Latinská Bible Jana Gaudencia. In: Listy filologické 103, 1980, 150–154

ŠubrtOvá 2011 — Jana ŠubrtOvá: Poznámky k podílu jednotlivých iluminátorů na výzdobě Antifonáře sedleckého. In: Studie o rukopisech 41, 2011, 3–17

tacke 1992 — Andreas tacke: Der katholische Cranach Zu zwei Großaufträgen von Lucas Cranach d. Ä., Simon Franck und der Cranach-Werkstatt (1520–1540). Mainz 1992

tadra 1882 — Ferdinand tadra (ed.): Summa Gerhardi. Ein Formelbuch aus der Zeit des Königs Johann von Böhmen. Wien 1882

tadra 1886 — Ferdinand tadra: Sborové literátův čili kůry literácké v Čechách. In: Ferdinand tadra / Josef srb (ed.): Památník pražského Hlaholu. Praha 1886, 14–47

tejček 2010 — Michal tejček: Správa města, obyvatelé města, církevní instituce. In: Lenka sýkOrOvá a kol.: Klatovy. Praha 2010, 66–76, 80–104

tHiel 2005 — Ulrich tHiel: Stadt- und Bergbaumuseum Freiberg. Chemnitz 2005

tHieMe/becker 7 — Ulrich tHieMe / Felix becker (ed.): Allgemeines Lexikon der Bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart, Band 7. Leipzig 1912

tHieMe/becker 27 — Ulrich tHieMe / Felix becker (ed.): Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart, Band 27. Leipzig 1933

tippMaNN 1895 — Michael tippMaNN: Geschichte der Stadt Duppau in Böhmen. Duppau 1895

tObOlka 1948 — Zdeněk tObOlka (ed.): Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. Díl II. Praha 1948

tOfaHrN 2009 — Silke tOfaHrN: Gotische Skulptur in Sachsen. Führer durch die Ausstellung im Schlossberg-museum. Chemnitz 2009

tOMaN 1947 — Prokop tOMaN: Nový slovník československých výtvarných umělců I. Praha 1947

tOMaN 1950 — Prokop tOMaN: Nový slovník československých výtvarných umělců II. Praha 1950

tOMas 1999 — Jindřich tOMas: Počátky města Litoměřic. In: Jindřich tOMas: Od raně středověké aglomerace k právnímu městu a městskému stavu. Výbor studií. Jan klápŠtě / Oldřich kOtyza (ed.). Litoměřice 1999, 101–184

379

tOMek 1871 — Wácslaw Wladiwoj tOMek: Dějepis města Prahy II. Praha 1871

tOMek 1872 — Wácslaw Wladiwoj tOMek: Základy starého místopisu Pražského III. Praha 1872

török 1974 — Gyöngyi török: Die Ikonographie des letzten Gebetes Mariae (Phil. Diss. Wien). Wien 1974

tOŠNerOvá 1995 — Marie tOŠNerOvá (ed.): Průvodce po rukopisných fondech v České republice I. Rukopisné fondy zámeckých, hradních a palácových knihoven. Praha 1995

tOŠNerOvá 1998 — Marie tOŠNerOvá (ed.): Průvodce po rukopisných fondech v České republice II. Rukopisné fondy archivů v České republice. Praha 1998

tOŠNerOvá 2001 — Marie tOŠNerOvá (ed.): Průvodce po rukopisných fondech v České republice III. Rukopisné fondy muzeí a galerií v České republice. Praha 2001

tOŠNerOvá 2004 — Marie tOŠNerOvá (ed.): Průvodce po rukopisných fondech v České republice IV. Rukopisné fondy centrálních a církevních knihoven v České republice. Praha 2004

tOŠNerOvá 2005 — Marie tOŠNerOvá: Rukopisy předbělohorského období (1526–1620) signatury DA-DE v knihovně Královské kanonie premonstrátů na Strahově. In: Studie o rukopisech 35, vyd. 2005, 115–156

trapp 1863 — Mauric trapp: Stará dřevěná monstrance v kostele Špičském na Moravě. In: Památky archeologické V, 1863, 133

tresp 2006 — Uwe tresp: Jan Calta z Kamenné Hory (Pozdně středověký válečnický podnikatel jako pán z Chomutova). In: cOMOtOvia 2005, 27–36

turčaN 1993 — Ľubomír turčaN: Gotická plastika na Děčínsku. Děčín 1993

turčaN 2013 — Ľubomír turčaN (ed.): Gotické umění na Ústecku.. Litoměřice/Ústí nad Labem 2013

tydlitátOvá 2010 — Věra tydlitátOvá: Symbolika hradeb a bran v hebrejské bibli. Praha/Kroměříž 2010

UB Freiberg I — Hubert erMiscH (ed.): Urkundenbuch der Stadt Freiberg in Sachsen I. Leipzig 1883

UB Freiberg III — Hubert erMiscH (ed.): Urkundenbuch der Stadt Freiberg in Sachsen III. Leipzig 1891

UB Vögte Weida I — Berthold scHMidt (ed.): Urkundenbuch der Vögte von Weida, Gera und Plauen, sowie ihrer Hausklöster Mildenfurth, Cronschwitz, Weida und z. h. Kreuz bei Saalburg. I. Band. 1122–1356. Jena 1885

uHlíř 2005 — Zdeněk uHlíř: Rukopis s tajemstvím. Pařížský zlomek latinského překladu Dalimilovy kroniky. In: Dějiny a současnost XXVII, 2005, 19–21

uHlíř 2006 — Zdeněk uHlíř: Hagiografie mezi slovesným a výtvarným vyjádřením. In: vŠetečkOvá 2006, 64–70

ÚlOvec 1999 — Jiří ÚlOvec: Zaniklá tvrz a zámek v Doupově. In: Historický sborník Karlovarska 7, 1999, 14–33

UPČ I — Emanuel pOcHe (ed.): Umělecké památky Čech I. Praha 1977

UPČ II — Emanuel pOcHe (ed.): Umělecké památky Čech II. Praha 1978

urbáNek 1948 — Rudolf urbáNek: Legenda tzv. Kristiána ve vývoji předhusitských legend ludmilských a václavských a její autor. Praha 1948

urbáNkOvá 1957 — Emma urbáNkOvá: Rukopisy a vzácné tisky pražské universitní knihovny. Praha 1957

vackOvá 1960 — Jarmila vackOvá: Pozdně renesanční malované epitafy v Brně. In: Umění VIII, 1960, 587–600

vackOvá 1968 — Jarmila vackOvá: Podoba a příčiny anachronismu. In: Umění XVI, 1968, 379–393

vackOvá 1969 — Jarmila vackOvá: Epitafní obrazy v před-bělohorských Čechách. In: Umění XVII, 1969, 131–156

vackOvá 1989 — Jarmila vackOvá: Závěsné malířství a knižní malba v letech 1526 až 1620. In: dčvu ii/1, 92–106

vaculík 1975 — Karol vaculík: Gotické umenie Slovenska (kat. výst.). Zvolen 1975

valeŠ 1992 — Vladimír valeŠ: Architekt Jan Kryštof Kosch. In: Památky, příroda, život 96/2, 1992, 43–45

vaNěk 2001 — Vojtěch vaNěk: Sakrální architektura děkanátu lipského v písemných pramenech doby předhusitské. In: Gotické umění I, 33–78

vaNěk 2011 — Vojtěch vaNěk: Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době (nepublikovaná disertační práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2011

vaNěk/slavíčkOvá 2014 — Vojtěch vaNěk / Hana slavíčkOvá: Děčínsko ve středověku. In: Michaela OttOvá (ed.): Gotické umění na Děčínsku. Děčín 2014, 13–24

vaverkOvá 2011 — ZV [Zuzana vaverkOvá]. In: páNek 2011

VelíMský 1992 — Tomáš VelíMský: Ke vzniku mašťovského územního a majetkového celku. In: Časopis společnosti přátel starožitností 100, 1992, 156–169

VelíMský 1998 — Tomáš VelíMský: Trans montes ad fontes! K roli újezdů při středověké kolonizaci středních a vyšších poloh na území severozápadních Čech. Most 1998.

VelíMský 2002 — Tomáš VelíMský: Hrabišici. Páni z Rýzmburka (=Šlechtické rody Čech, Moravy a Slezska sv. 1). Praha 2002

vidMaNOvá 2000 — Anežka vidMaNOvá: Karel IV. Literární dílo. Praha 2000

viebiG 1971 — Johannes viebiG: Die Lorenzkirche in Nürnberg. Stuttgart 1971

380

viNter 1989 — Vlastimil viNter: Restaurátorské umění 1948–1988 (kat. výst.). Praha 1989

vítOvský 1975 — Jakub vítOvský: Nástěnná malba v letech 1370–1380 v Čechách (diplomová práce na Filozo-fické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 1975

vítOvský 1976 — Jakub vítOvský: Gotické nástěnné malby v Kozohlodech. In: Památky a příroda I, 1976, 456–460

vítOvský 1983 — Jakub vítOvský: Gotické nástěnné malby ze Židovic a v Bedřichově Světci na Mostecku. In: Zprávy památkové péče XLIII, 1983, 530–535

vlasák/vlasákOvá 2004 — Vladimír vlasák / Eva vlasákOvá: Dějiny města Lokte. Loket 2004

vlček/sOMMer/fOltýN 1997 — Pavel vlček / Petr sOMMer / Dušan fOltýN: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997

vOjtíŠek 1928 — Václav vOjtíŠek: O pečetěch a erbech měst pražských a jiných měst českých. Praha 1928

vOjtíŠek 2011 — Jan vOjtíŠek: Testamenty a testamentární praxe v kolínských městských knihách 1376–1401 (diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2011

vONdruŠkOvá 2011 — Alena vONdruŠkOvá: Jařmo, parkán, trdlice aneb výkladový slovník historických pojmů, které upadají v zapomnění. Hradec Králové 2011

vOtOček 1948 — Otakar vOtOček: Umění tří dob (kat. výst.). Litoměřice 1948

vOtOček 1956 — Otakar vOtOček: K opravě středověkých plastik a obrazů litoměřické galerie. In: Zprávy památkové péče 16, 1956, 57–72

vOtOček 1957 — Otakar vOtOček: Deskové malby a plastiky 16. století v Litoměřické krajské galerii. In: Zprávy památkové péče XVII, 1957, 11–24

vOtOček 1959 — Otakar vOtOček: Soupisy sbírek muzeí a galerií Ústeckého kraje. Ústí nad Labem 1959

vOtOček 1961 — Otakar vOtOček: K opravě a původu obrazů Litoměřického mistra. In: Zprávy památkové péče XXI, 1961, 21–25

vOtOček 1964 — Otakar vOtOček: Katalog vystavených obrazů a plastik Oblastní galerie výtvarného umění v Litoměřicích. Liberec 1964

vOtOček 1983 — Otakar vOtOček: Sbírka starého umění Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích. Litoměřice 1983, nepag.

vŠetečkOvá 1990 — Zuzana vŠetečkOvá: Nástěnné malby v přízemní kapli domu U zvonu. In: Umění XXXVIII, 1990, 390–400

vŠetečkOvá 1993 — Zuzana vŠetečkOvá / Dalibor prix: Středověký kostel sv. Bartoloměje v Praze 9 – Kyjích do počátku husitských válek. Památce Jaroslava Pešiny. In: Umění XLI, 1993, 249–258

vŠetečkOvá 1994 — Zuzana vŠetečkOvá: Monumentální středověká malba. In: MerHautOvá 1994, 96–132

vŠetečkOvá 1995 — Zuzana vŠetečkOvá: Some Remarks on the Osek Lectionary (NK Praha 76). In: Umění XLIII, 1995, 219–223

vŠetečkOvá 1996 — Zuzana vŠetečkOvá: The Cistercian Origin of the Osek Lectionary and the Mural paintings in the Royal Chapel of the Cistercian Monastery of Plasy. In: Cisterciáci ve středově-kém českém státě. Les cisterciens dans le royaume médiéval de Bohême. Cîteaux 1996, 285–300

vŠetečkOvá 2000 — Zuzana vŠetečkOvá: Nástěnné malby v kostele sv. Jakuba Většího ve Slavětíně. Louny 2000

vŠetečkOvá 2006 — Zuzana vŠetečkOvá (ed.): Schodištní cykly Velké věže hradu Karlštejna. In: Průzkumy památek XIII – příloha. Praha 2006

vŠetečkOvá 2010a — Zuzana vŠetečkOvá: Nástěnné malby v domě U zvonu na Staroměstském náměstí v Praze. In: beNeŠOvská 2010, 144–149, kat. č. II.4.1K

vŠetečkOvá 2010b — Zuzana vŠetečkOvá: Tři fragmenty postav králů z domu č. p. 102/I v Praze. In: beNeŠOvská 2010, 150–151, kat. č. II.4.2K

vŠetečkOvá 2011a — Zuzana vŠetečkOvá: Dolní Bukovsko. In: páNek 2011, 44

vŠetečkOvá 2011b — Zuzana vŠetečkOvá a kol.: Středověká nástěnná malba ve středních Čechách. Praha 2011

vybíral 2008 — Zdeněk vybíral: Bitva u Moháče. Krvavá po-rážka uherského a českého krále Ludvíka Jagellon-ského v boji s Osmany 29. srpna 1526. Praha 2008

vykOukal 2009 — Jiří vykOukal et al.: Umění gotiky na Chebsku. Cheb 2009

WaGeNer 2013 — Olaf WaGeNer: Klosterbefestigungen zwischen miltärischer Erfordernis und Symbolik. In: Joachim zeuNe / Hartmut HOfricHter (ed.): Burg und Kirche. Herrschaftsbau im Spannungsfeld zwischen Politik und Religion (=Veröffentlichungen der Deutschen Burgenvereinigung e. V., Reihe B, Bd. 13). Braubach 2013, 209–218

Waldau 1787 — Georg Ernst Waldau: Nürnbergischers Zion, oder Nachricht von allen Nürnbergischen Kirchen, Kapellen, Klöstern, und lateinischen Schulen in und außer der Stadt und den daran bediensteten Personen. Nürnberg 1787

Walters/cOrriGaN/ricketts 2006 — Barbara R. Walters / Vincent J. cOrriGaN / Peter T. ricketts (ed.): The Feast of Corpus Christi. The Pensylvania State University 2006

WaNckel/flecHsiG 1900 — Otto WaNckel / Eduard flecHsiG: Die Sammlung des Königl. Sächsischen Altertumsvereins zu Dresden in ihren Hauptwerken. Dresden 1900

381

WeckWertH 1957 — Alfred WeckWertH: Der Ursprung des Bildepitaphs. In: Zeitschrift für Kunstgeschichte XX, 1957, 147–185

WeertH 1999 — Elsbeth de WeertH: Die Ausstattung des Frankfurter Domes. Frankfurt am Main 1999

WeilaNdt 2009 — Gerhard WeilaNdt: Das Hochaltarretabel der nürnberger Frauenkirche. Ein Hauptwerk der Kunst um 1400. In: Jiří fajt / Andrea laNGer: Kunst als Herrschaftsinstrument. Böhmen und das Heilige Römische Reich unter den Luxemburgern im europäischen Kontext. Berlin 2009, 196–220

WejWOda 2012 — Marek WejWOda: Das Erzgebirge – Grenzlinie oder Kontaktraum? Die sächsisch-böhmischen Beziehungen im 15. Jahrhundert. In: fiedler/tHOss/büNz 2012, 133–143

WeNiscH 1928 — Rudolf WeNiscH: Angehörige des Kunst-gewerbes in Komotau vor 1550. In: Opitz 1928, 95–99

Wetter 2003 — Evelyn Wetter: Neskorogotické zlatníctvo. Úvahy o řemeslných a umelecko-geografických súvislostiach. In: buraN 2003, 528–541

Wetter 2006 — Evelyn Wetter. in: fajt 2006

WeyraucH 1858 — Erwin WeyraucH: Geschichte und Beschreibung der königlichen Stift Strahöwer Bibliothek. Prag 1858

WHatliNG 2010 — Stuart WHatliNG: Narrative art in northern Europe, c. 1140–1300: A narratological re-appraisal (PhD Thesis at The Courtauld Institute of Art, University of London). London 2010 (http://www.medievalart.org.uk/PhD/Contents.html, vyhledáno 10. 12. 2013)

WHitcOMb 2006 — Donald WHitcOMb: The Walls of early Islamic Ayla: Defence or Symbol? In: Hugh keNNedy (ed.): Muslim Military Architecture in Greater Syria. Leiden/Boston 2006, 61–74

Wickel/Gurlitt 1897 — Otto Wickel / Cornelius Gurlitt: Die Albrechtsburg zu Meissen. Dresden 1897

Wiese 1923 — Erich Wiese: Schlesische Plastik vom Beginn des XIV. bis zur Mitte des XV. Jahrhunderts. Leipzig 1923

Wiese 1928 — Erich Wiese: Gotische Malerei und Plastik Nordwestböhmens. In: Kunstchronik u. Kunst-literatur. Beilage zur Zeitschrift für bildende Kunst Heft 8, 1928, 89–90

Will 1802 — Georg Andreas Will: Nürnbergisches Gelehrten-Lexicon V. Altdorf 1802

WilliaMsON 1995 — Paul WilliaMsON: Gothic Sculpture 1140–1300. New Haven/London 1995

WiNter 1895 — Zikmund WiNter: Život církevní v Čechách. Kulturně-historický obraz z XV. a XVI. století, I. Praha 1895

WiNter 1896 — Zikmund WiNter: Život církevní v Čechách. Kulturně-historický obraz z XV. a XVI. století, II. Praha 1896

WiNter 1906 — Zikmund WiNter: Dějiny řemesel a obchodu v Čechách ve XIV. a XV. století. Praha 1906

WiNter 1909 — Zikmund WiNter: Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách (1526–1620). Praha 1909

WirtH 1957 — Zdeněk WirtH (ed.): Umělecké památky Čech. Praha 1957

WissuWa 1998 — Renate WissuWa: Die Entwicklung eines verkehrnetzes in Sachsen unter besonderer Berücksichtigung der Pässe des Erzgebirges und des Vogtlandes. In: Archaeologia historica 23, 1998, 89–96

WOcel 1859a — Jan Erazim WOcel: Bericht über die im Jahre 1858 unternommene kunstarchäologische Reise im westlichen Böhmen. In: Mitteilungen der K. K. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale 4, 1859, 96–99, 135–137, 158–163, 212–218

WOcel 1859b — Jan Erazim WOcel: Miniatury české XVI. století. In: Památky archeologické III, 1859, 241–257

WOHlMaNN 1891 — Bernhard WOHlMaNN: Verzeichniss der Handschriften in der Bibliothek des Stiftes Ossegg. Wien 1891

WOlf 2002 — Norbert WOlf: Deutsche Schnitzretabel des 14. Jahrhunderts. Berlin 2002

WOlff 2008 — Martha WOlff (ed.): Northern European and Spanish Paintings before 1600 in the Art Institute of Chicago: A Catalogue of the Collection. New Haven/London 2008

WörGötter 2007 — zora WörGötter: Zrcadlo smrti. K ikonografii memorií raného novověku. In: Jakubec 2007, 25–35

WriGHt 1841 — Thomas WriGHt (ed.): Latin Poems, commonly attributed to Walter Mapes. London 1841

zaHradNík 2004 — Pavel zaHradNík: Dějiny kláštera obutých augustiniánů v Pšovce u Mělníka. In: ŠpačkOvá 2004, 7–35

zap 1856 — Karel Vladislav zap: Klášter Osek, jeho založení a nejstarší stavitelské a jiné umělecké památky. In: Památky archaeologické a místopisné II, 1856, 180

zap 1865 — Karel Vladislav zap: Děkanský chrám sv. Mikuláše v Lounech. In: Památky archeologické VI, 1865, 139–143

záruba-pfefferMaNN 2002 — Josef záruba-pfefferMaNN: Nástěnné malby v kostele sv. Jakuba Většího ve Slavětíně a jejich okruh (diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2002

382

záruba-pfefferMaNN 2008 — Josef záruba-pfefferMaNN: Sváteční Kristus (nepublikovaná dizertační práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2008

záruba-pfefferMaNN 2009 — Josef záruba-pfefferMaNN: Die Kirche St. Jakobus Maior in Slavětín. Eine Wappengalerie des römischen Königs Wenzel IV. und des böhmischen Adels. In: Eva scHlOtHeuber / Hubertus seibert (ed.): Böhmen und das Deutsche Reich. Ideen- und Kulturtransfer im Vergleich (13.–16. Jahrhundert). München 2009, 301–320

záruba-pfefferMaNN 2011 — Josef záruba-pfefferMaNN: Dvorská reprezentace a region. Kostel sv. Jakuba Většího ve Slavětíně. In: Jaroslav HavrlaNt / Jan MareŠ / Martin vOstřel (ed.): Poohří 1. Sídla – správa – společnost. Sborník z konference konané v Lounech 13.–14. května 2010. Louny 2011, 51–64

záruba-pfefferMaNN 2012 — Josef záruba-pfefferMaNN: Malby v Dobroměřicích, Radonicích, Slavětíně a Židovicích ve světle oprav a rekonstrukcí. In: Jaroslav HavrlaNt / Jan MareŠ / Jan Matyአ/ Martin vOstřel (ed.): Poohří 2. Památky a společnost. Sborník z konference konané v Žatci 8.–9. září 2011. Žatec 2012, 116–130

zbOrNíkOvá 2013 — Tereza zbOrNíkOvá: Renesanční malované epitafy v Čechách (1560–1610) (diplomová práce na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2013

zdicHyNec 2005 — Jan zdicHyNec: Klášter Osek v 16. století. Možnosti poznání cisterciáckého kláštera v době reformací. In: Ústecký sborník historický 2005, Ústí nad Labem 2005, 77–120

zeedeN 1985 — Ernst Walter zeedeN: Konfessionbildung: Studien zur Reformation, Gegenreformation und katholischen Reform. Stuttgart 1985

zeuNe 1996 — Joachim zeuNe: Burgen – Symbole der Macht. Ein neues Bild der mittelalterlichen Burg. Regensburg 1996

zeuNe 2000 — Joachim zeuNe: German town walls: functionalism and symbolism. In: Gianni perbelliNi (ed.): The town walls in the Middle Ages. Europa Nostra Bulletin 53. The Hague 2000, 39–42

zieGeNspeck 1957 — Hermann zieGeNspeck: Cordus, Valerius. In: Neue deutsche Biographie III, Bürklein–Ditmar. Berlin 1957, 359

ziMMerMaNN 2003 — Reinhard ziMMerMaNN: Der Burgengrundriß als symbolische Form. In: volker HerzNer / jürgen krüGer / franz staab (ed.): Kunst der Stauferzeit im Rheinland und in Italien. Akten der 2. Landauer Staufertagung, 25.–27. Juni 1999. Speyer 2003, 29–45

zOubek 1866 — František J. zOubek: Magdalenky v Čechách. In: Památky archeologické a místopisné XIII/7, 1866, col. 285–288

ŻMudziński 2000 — JŻ [Jerzy ŻMudziński]. In: Józef A. NOWO-bilski (red.): Wawel 1000–2000. Skarby Archidiecezji Krakowskiej (kat. výst.). 2000

žalud 2013 — Zdeněk žalud: Königliche Lehnsträger am Hofe Johanns des Blinden und Karls IV. Ein Beitrag zur sozialen Stellung der böhmischen Herren von Landstein und der Herren von Kolditz im 14. Jahrhundert. In: Eva scHlOtHeuber / Hubertus seibert (ed.).: Soziale Bindungen und gesellschaftliche Strukturen im späten Mittelalter (14.–16. Jahrhundert). Göttingen 2013, 177–205

žižkOvá 1994 — Jitka žižkOvá: Kancionál literátského bratrstva v Teplicích z r. 1566 (diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 1994

žižkOvá 1995 — Jitka žižkOvá: Rukopisné zpěvníky jako doklad hudební aktivity teplických měšťanů v 2. polovině 16. století. In: Zprávy a studie Regionálního muzea v Teplicích 20, 1995, 35–55

400

Editoři: Aleš Mudra, Michaela Ottová

Autoři textů: Jan Beránek (JB); Richard Biegel (RB); Jan Dienstbier (JD); Ondřej Faktor (OF); Jan Fiřt (JF); Renáta Gubíková (RG); Vladěna Haragová (VH); Michaela Hrubá (MH); Jan Klípa (JK); Olga Kotková (OK); Viktor Kubík (VK); Petr Macek (PM); Aleš Mudra (AM); Magdalena Nespěšná Hamsíková (MNH); Michaela Ottová (MO); Michal Patrný (MP); Vladislav Razím (VR); Petr Skalický (PS); Ľubomír Turčan (LT); Helena Zápalková (HZ)

Vydala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 v nakladatelství Halama, Klaricova 888/5, 370 04 České Budějovice

Překlad resumé Valerie Talacko

Rejstřík Magdalena Nespěšná Hamsíková

Obálka a grafická úprava Tomáš Halama

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., Husova ul. 1881, 580 01 Havlíčkův Brod

Vydání první

Praha 2014

ISBN 978-80-7308-537-7

Podoby středověkého umění v severozápadních Čechách

trans montes