Vliv využití vegetačního krytu na energetické toky a evapotranspiraci na příkladu dvou malých povodí

Jakub Brom1, 2, Jan Procházka1

1Laboratoř aplikované ekologie, Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Studentská 13, 370 01 České Budějovice

2ENKI o.p.s. Dukelská 145, 379 01 Třeboň

Abstract The impact of a land use to energy fluxes and evapotranspiration in case of the two small catchments: In this study we evaluated energy balance and evapotranspiration of a herbaceous wetland and a drained semi-intensive pasture using seasonal meteorological measurement and a remote sensing. We assessed data from the growing season 2007. The results showed that seasonal amount of net solar radiation was higher in the wetland. Contrary to our assumption, the monthly sums of the latent heat used for evapotranspiration was higher in the pasture. We suppose this was due to higher mean wind speed and higher advection of warmer and dryer air in the pasture and due to locally specific characteristics of the stand. Evaporative fraction and latent heat flux of two small catchments (Mlýnský – pasture; Horský – wetland, forest) were compared using remote sensing technique (Landsat 5 TM; 25th July, 2007). The analysis of the remote sensing data showed higher latent heat flux in the Horský catchment. The mown meadows with lower latent heat flux were apparent on the satellite images in both studied catchments. Higher values of latent heat flux were recorded in the forest of the Horský catchment. Latent heat flux was similar in wetlands, pastures and other herbaceous vegetation. The analysis of evaporative fraction of the catchments did not show conspicuous differences. The only marked difference was observed for the mown meadows. According to the results, we suggest that the dynamic of the energy dissipation processes were more intense in the pasture than in the wetland during the studied period. The defining role in the energy transformation was played in particular by mown meadows (heating) and forests (cooling). According to our results we may conclude that landscape management has an important impact on the solar energy transformation in the ecosystems. Key words: energy balance, evapotranspiration, evaporative fraction, land use, wetland, pasture, remote sensing. Úvod Vegetační kryt hraje významnou roli v energetické bilanci povrchu. Prostřednictvím výparu vody ze svého povrchu aktivně disipuje značnou část přicházející energie do formy latentního tepla výparu, která je dále distribuována na Zemském povrchu (Pokorný et al. 2007). To je důležité zejména z hlediska tvorby vodního cyklu (Ripl 2003). To, jak bude Zemský povrch schopen disipovat solární energii, závisí na řadě vlivů. V naší kulturní krajině je asi nejzásadnějším faktorem, který určuje schopnost povrchu a vegetačního krytu disipovat solární energii, hospodářská činnost člověka. Člověk aktivně ovlivňuje vegetační kryt hospodářskými zásahy, jako je např. kosení, pasení, zpracování orné půdy, vysazování lesa atd., a tím mění prostorovou distribuci solární energie a jejích následných forem (latentní teplo výparu, zjevné teplo). Důsledkem těchto změn jsou nebo mohou být změny ve srážkově-odtokových poměrech v povodích (např. Piao et al. 2007, Wattenbach et al. 2007), změny v odnosu látek z povodí (Procházka et al. 2008), změny mikro- až mezoklimatických poměrů oblasti (např. Gordon et al. 2003, Makarieva et al. 2006, Sivakumar 2007) a následně též změny biodiverzity atd. Cílem této práce bylo 1) vyhodnotit sezónní rozdíly v energetické bilanci a v evapotranspiraci dvou různě obhospodařovaných lokalit, odvodněné polointenzivní pastviny a bylinného mokřadu; 2)

31

porovnat dvě povodí s různým způsobem obhospodařování prostřednictvím evaporativní frakce a toku latentního tepla výparu pomocí dálkového průzkumu Země. Materiál a metody Zájmové území se nachází v jihovýchodní části Šumavy (Česká republika) a je součástí jihovýchodního cípu hraničního hřebene Trojmezenské hornatiny označovaného jako Svatotomášské pohoří (Czudek et al. 1972). Z geologického hlediska lze zájmové území zařadit k moldanubiku (Chábera 1978). Dominantní postavení zde mají hnědé půdy kyselé (kambizem) (Hanák, Klimeš 1996). Území patří do oblasti chladné, klimatický okrsek mírně chladný s průměrnou roční teplotou 5.5 °C a s ročním úhrnem srážek 910 mm. Během vegetačního období je průměrná teplota 11.2 °C a srážky 550 mm, maximum srážek je posunuto do letního období, minimum srážek je v lednu a zejména v únoru, průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou je 110, s průměrným maximem sněhové pokrývky 0.70 m (Hakrová, Procházka et al. 1998, Pecharová et al. 1999). V rámci sledovaného území byla vybrána dvě srovnatelná malá povodí, lišící se vegetačním pokryvem a způsobem využití (Procházka et al. 2001). Povodí Mlýnského potoka bylo v minulosti systematicky odvodňováno, potok napřímen, vydlážděn a zahlouben. Povodí pokrývají z 90 % polointenzivní pastviny. Povodí Horského potoka je více než z poloviny pokryto lesními porosty, zůstaly zde však z minulosti plochy bezlesí extenzivně obhospodařované a navíc zde vznikla plošně významná území přirozené sukcese (mokřady a mezofilní lada). Obě povodí jsou srovnatelná rozlohou (ca 200 ha), expozicí, nadmořskou výškou (800 – 1 000 m n. m.) a klimatickými podmínkami, liší se jen ve způsobu využití území. Na povodí Mlýnského potoka v rámci bezlesí převládají druhově bohatší extenzivně obhospodařované pastviny sv. Cynosurion a druhově chudé polointenzivně obhospodařované trvalé travní porosty (TTP). Na sledované části povodí Horského potoka jsou zastoupeny druhově bohatá společenstva mokrých luk a pramenišť podsv. Calthenion a podsv. Filipendulenion. Vegetační mapové podklady jsou uvedeny v pracích Hakrová (2003) a Brom a Procházka (2007). Na území povodí Mlýnského potoka byly sledovány meteorologické charakteristiky extenzivní až polointenzivní odvodněné pastviny, na území povodí Horského potoka byl sledován mokřadní biotop, který lze charakterizovat jako mozaiku bylinných společenstev sv. Calthion a roztroušených keřových porostů Salix aurita L. Na obou sledovaných lokalitách byla během sezóny 2007 provedena mikrometeorologická měření, na základě kterých byly vypočteny charakteristiky energetické bilance stanoviště. Pro měření byly využity meteorologické stanice Fiedler-Mágr elektronika pro ekologii, ČR. Stanice zaznamenávaly teplotu a relativní vlhkost vzduchu ve 2 m a v 0.3 m nad povrchem (čidla T+RV, přesnost ± 0,1 °C, resp. 2 %), teplotu půdy v 0.1 a 0.2 m pod povrchem (čidla Pt 100, přesnost 0,1 °C), objemovou vlhkost půdy (Virrib, přesnost ± 1 % obj.) a celkovou čistou radiaci netradiometrem NR Lite (Kipp&Zonen, přesnost ± 10 %) v intervalu 15 minut. Doplňkově bylo provedeno kontinuální měření teploty na povrchu půdy pomocí záznamníků L0141 Comet System, ČR, osazených teplotními čidly Pt 1000 (přesnost ± 0,2 °C). Relativní vlhkost byla měřena Rh+T sensory se sintrovou krytkou (přesnost ± 2.5 % v rozsahu 5 až 95 % relativní vlhkosti). Data byla zaznamenávána záznamníkem R3121 Comet System, ČR. Energetické toky byly vypočteny na základě rovnice energetické bilance (Penman 1948):

LEHGRn ++= (1) kde Rn je čistá radiace (W.m-2), G je tepelný tok do půdy (W.m-2), H je zjevné teplo (W.m-2), LE je latentní teplo výparu (W.m-2) – L je skupenské teplo výparu vody (J.g-1), E je evapotranspirace (mm). Tok čisté radiace byl měřen přímo pomocí netradiometru, tok tepla do půdy byl vypočten podle Cejtina (1956, cituje Novák 1995):

32

TStCGΔ

= (2)

kde C je objemové teplo půdy (J.m-3.K-1), Δt je časový rozdíl mezi měřeními a ST je veličina charakterizující teplotní profil půdy. Tok latentního tepla byl vypočten metodou Bowenova poměru (Penman 1948, Monteith, Unsworth 1990):

β+−

=1

GRnLE (3)

kde β je Bowenův poměr (Bowen 1926), což je poměr mezi zjevným teplem a latentním teplem výparu, který je možno vyjádřit jako poměr gradientu teploty ke gradientu tlaku vodní páry:

et

LEH

ΔΔ

== γβ (4)

kde γ je psychrometrická konstanta (kPa.°C-1), ΔT je rozdíl teplot (°C) 2 m nad porostem a na povrchu porostu a Δe je tlak vodní páry (kPa) v těchto výškách. Hodnoty tlaku vodní páry e jsou vypočteny z hodnot relativní vlhkosti vzduchu a tlaku nasycených vodních par podle Bucka (1986). Tok zjevného tepla byl vypočten jako rozdíl na základě rovnice (1). Tok tepla pro potenciální evapotranspiraci byl vypočten podle Priestleye a Taylora (1972):

( GRnLEp −+

=γε

)εα (5)

kde α je konstantou podle Priestley a Taylora (1972) a ε je směrnice tlaku nasycených vodních par k teplotnímu gradientu. Priestley-Taylorova α je rovna přibližně hodnotě 1,26 (Priestley, Taylor 1972, Eichinger et al. 1996, Oke 2006). Hodnota 1,26 byla použita i v naší práci. Evapotranspirace (aktuální i potenciální; ET) byla vypočtena jako podíl toku latentního tepla ke skupenskému teplu výparu vody pro daný časový úsek. Pro vlastní hodnocení jsou uvedeny pouze měsíční sumy spotřebované energie v jednotlivých procesech a úhrny aktuálního a potenciálního výparu. Zpracování podkladů dálkového průzkumu Země (DPZ) bylo provedeno pomocí software Idrisi 15: The Andes, pro účely této práce byla analyzována data z družice Landsat 5 TM (© Eurimage), z termínu 25.6. 2007, 9:50 SEČ. Hodnocena byla evaporativní frakce povrchu a tok latentního tepla. Evaporativní frakce je ve své podstatě podílem množství energie spotřebované na výpar a energie, která je na povrchu dostupná pro výpar a tok zjevného tepla (Lhomme, Elguero 1999). V případě, že je pro výpočet LE použita metoda Bowenova poměru, po úpravě dostáváme (Kaimal, Finnigan 1994):

β+=

−=

11

GRnLEEF (6)

Tok latentního tepla byl vypočten na základě Bowenova poměru podle rovnice (3). Detaily k výpočtu Rn a G jsou uvedeny v práci Brom, Procházka (2007). Vlastní praktický výpočet hodnot evaporativní frakce a toku latentního tepla výparu v prostorové škále byl proveden na základě kombinace družicových a meteorologických dat z pozemního měření. Ve výpočtu byla využita data: − Teplota povrchu sledovaného území získaná zpracováním termálního kanálu družice Landsat 5 TM. − Teplota vzduchu ve 2 m získaná z meteorologických stanic. Zde předpokládáme mezoklimatický

efekt na teplotu vzduchu, tedy, pro celé území byla zvolena průměrná hodnota teploty vzduchu pro obě stanice (rozdíl teploty mezi stanicemi byl 0,2 °C).

33

− Vlhkost povrchu – byla vypočtena na základě výpočtu indexu Tasseled Cup Wetness, kdy relativní škála byla upravena tak, že maximální hodnota představovala 100 % relativní vlhkosti povrchu.

− Vlhkost vzduchu ve 2 m. Zde jsme předpokládali úzkou vazbu relativní vlhkosti na danou lokalitu a pro zjednodušení jsme využili stejných hodnot jako pro povrch porostu.

− Globální radiace. − Podklady vegetačního mapování (poskytla Dr. Hakrová). Všechny mapové podklady byly zpracovány v souřadnicovém systému S-JTSK. Výsledky Měsíční sumy příkonu energie využité v jednotlivých složkách energetické bilance stanoviště ukazují (tabulka 2), že větší úhrn celkové čisté radiace vykazovala mokřadní lokalita, naopak suma energie spotřebovaná na výpar byla větší na pastvině, a to v průběhu všech sledovaných měsíců. Tok tepla do půdy byl na obou stanovištích v souhrnu zanedbatelný. Suma energie spotřebované na tok zjevného tepla byla ve všech případech větší v mokřadu. Údaji o množství spotřebované energie na výpar odpovídá množství odpařené vody ze sledovaných lokalit. Na pastvině v povodí Mlýnského potoka byl zjištěn větší měsíční úhrn odpařené vody než v mokřadu. Pro měsíce srpen a září je tento rozdíl nepatrný. Trend potenciálního výparu byl na sledovaných lokalitách opačný, v mokřadu byl zjištěn větší objem potenciálního výparu než na pastvině. Tabulka 2: Měsíční úhrny jednotlivých energetických toků na sledovaných lokalitách (kWh.m-2) a úhrny aktuálního a potenciálního výparu (mm). Ml – povodí Mlýnského potoka, pastvina; Ho – povodí Horského potoka, mokřad. Červnová data jsou pouze od 16.6. 2007. Toky, výpar Lokalita Červen Červenec Srpen Září

Ml 47.2 89.8 68.0 33.4 Celková čistá radiace (Rn; kWh.m-2) Ho 47.5 93.2 74.7 39.3

Ml 0.3 0.3 0.3 -0.7 Tok tepla do půdy (G; kWh.m-2) Ho -0.3 -0.1 0.1 0.0

Ml 35.4 71.6 54.9 26.9 Tok latentního tepla výparu (LE; kWh.m-2) Ho 25.3 61.1 53.8 25.2

Ml 11.5 17.9 12.9 7.2 Tok zjevného tepla (H; kWh.m-2) Ho 22.5 32.1 20.8 14.0

Ml 52.0 105.4 80.7 39.3 Aktuální výpar (ET; mm) Ho 40.3 90.0 79.1 36.9

Ml 61.9 123.8 93.1 43.2 Potenciální výpar (ETp; mm) Ho 66.1 129.9 102.4 49.6 Hodnoty evaporativní frakce pro aktuální a potenciální výpar jsou vyjádřeny analýzou družicové scény z Landsatu 5 TM (obr. 2). Z vyhodnocení družicového snímku vyplývá, že v případě evaporativní frakce zde výrazně vystupují především kosené louky (tmavou barvou), kde je na výpar spotřebováno přibližně 60 % dostupné energie, zatímco v případě lesních porostů je to kolem 70 %. V porovnání celých povodí bylo zjištěno, že průměrná evaporativní frakce byla pro povodí Horského potoka 0,67, pro povodí Mlýnského potoka 0,68. Obě povodí se statisticky lišila na hladině pravděpodobnosti 5 % (Mann-Whitheův U test; U = 2045760, Z = 14,53). V případě toku latentního teply výparu se mimo kosených luk na druhém konci škály odlišují též lesní porosty. Bylinná společenstva se s výjimkou kosených luk chovala podobně. Průměrné hodnoty toku latentního tepla výparu byly pro povodí Horského potoka 289,2 W.m-2 a pro povodí Mlýnského potoka 252,5 W.m-2. Obě povodí se statisticky lišila na hladině významnosti 5 % (Mann-Whitheův U test; 1122685, Z = -34,64).

34

Obr. 2: Evaporativní frakce (A) a tok latentního tepla (B) pro povodí Horského a Mlýnského potoka, 25.6. 2007, 9:50 SEČ. Na snímku A představují tmavé oblasti především kosené louky, světle lesy a mokřady, šedě jsou to v povodí Mlýnského potoka extenzivně využité pastviny. Na snímku B jsou oproti snímku A patrné výrazné světlé plochy představované lesními porosty.

Diskuse Hodnocení energetické bilance na sledovaných stanovištích ukázalo poněkud překvapivý výsledek. Oproti předpokladu většího množství odpařené vody v mokřadu bylo zjištěno, že v průběhu sezóny 2007 se odpařilo více vody na odvodněné pastvině, a to i přes fakt, že v mokřadu byl naměřen větší objem celkové čisté radiace (dáno větším albedem a větším tokem dlouhovlnné radiace na pastvině; porovnej např. se Schneider, Eugster 2007). Jako možné důvody vysokých hodnot ET na pastvině lze uvažovat nelimitovaný dostatek vody pro evapotranspiraci po celé sledované období, vliv proudění větru, působení advekce a lokální vliv stanoviště. V rámci sezóny 2007 lze celkem reálně uvažovat o dostatku vody pro evapotranspiraci na obou stanovištích vzhledem k humidnímu charakteru obou lokalit. Srážky byly pravidelně rozloženy do celého sledovaného období a nedošlo k výraznějšímu deficitu vody v půdě. Jako významný se též jeví vliv proudění vzduchu. Na pastvině byla zjištěna přibližně dvojnásobná průměrná rychlost větru než v mokřadu (viz Procházka, Brom 2006, Brom, Procházka 2007), to znamená, že energetický dodatek v podobě proudění větru byl na pastvině zhruba dvojnásobný než v mokřadu. Větší rychlost proudění vzduchu na pastvině je zřejmě důsledkem menší aerodynamické drsnosti povrchu pastviny, kde na velkých plochách může docházet k plnému rozvoji turbulentního proudění.

35

S prouděním větru je spojeno působení advekce, tedy přísunu suchého vzduchu z okolních ploch. Vzhledem k charakteru sledovaných povodí, lze předpokládat výraznější vliv advekce v povodí Mlýnského potoka, tedy na pastvině. Společně s prouděním vzduchu a advekcí se zároveň zvětšuje vodní sytostní doplněk na dané ploše a zvyšuje se tak síla, s jakou je odnímána voda z povrchu. Vliv stanoviště zde mohl též sehrát svou roli, kdy v případě povodí Mlýnského potoka byla meteorologická stanice vzhledem k pastvě umístěna na okraj pastviny ve spodní části údolí. Významný vliv mohlo mít též vertikální proudění vzduchu a údolní efekt proudění (Geiger et al. 2003) a vliv samotného potoka. Lze tedy konstatovat, že měřená část odvodněné pastviny se díky výše uvedeným vlivům projevuje dynamičtěji než mokřad. To znamená, že má-li odvodněná plocha k dispozici dostatek vody (srážky, potok) v půdním horizontu pro evapotranspiraci, dojde k rychlejšímu odparu vody než v mokřadu. Hodnocení evaporativní frakce prostřednictvím dálkového průzkumu Země ukázalo, že sledovaná povodí vykazovala jistou heterogenitu. Výrazně zde vystoupily především kosené louky s malou biomasou, kde byla úroveň evaporativní frakce nízká. Opačný trend vykazovaly do jisté míry lesní porosty. Pastviny a ostatní lokality s bylinnou vegetací se projevily velice podobně. Vlastní intenzita výparu vyjádřená jako tok latentního tepla byla odlišná od úrovně evaporativní frakce díky heterogenitě celkové čisté radiace v prostoru. Ze snímku 2 B je patrné, že se od ostatních ploch odlišují též lesní porosty, kde byl tok latentního tepla největší. Ze srovnání hodnot toku latentního tepla výparu zjištěných prostřednictvím pozemního měření a prostřednictvím DPZ, že hodnoty zjištěné dálkovým průzkumem byly poněkud nižší. V případě pastviny to bylo o cca 38 W.m-2 (242 a 280 W.m-2), v případě mokřadu o 29 W.m-2 (280 a 309 W.m-2). Rozdíl mezi hodnotami je dán metodic-kými nedostatky na obou úrovních měření a chybu měření považujeme za snesitelnou. Z výsledků sledování vyplývá, že v krajinném měřítku má na distribuci solární energie zásadní vliv obhospodařování ploch, v našem případě pastva, kosení luk a lesnický management. Závěr Rozbor energetické bilance mokřadního společenstva a pastviny, vypočtené z kontinuálně měřených meteorologických dat v průběhu sezóny 2007, ukázal, že v mokřadním společenstvu byl větší podíl celkové čisté radiace. Na pastvině bylo spotřebováno větší množství energie na výpar než v mokřadu a naměřený výpar byl tedy na pastvině oproti předpokladu větší. Zde se pravděpodobně projevila řada vlivů, jako je nelimitované množství vody pro evapotranspiraci na obou stanovištích během sezóny, vliv proudění vzduchu, advekce a lokální vlivy stanoviště. Na základě těchto zjištění můžeme konstatovat, že na pastvině probíhala přeměna energie na výpar s větší dynamikou než v mokřadu. Analýza družicového snímku ukázala, že v povodí Horského potoka byl tok latentního tepla výparu větší než v povodí Mlýnského potoka. Zde se výrazně projevily na jedné straně kosené louky nízkými hodnotami, na straně druhé lesní porosty s nejvyššími hodnotami toku latentního tepla. Ostatní bylinná vegetace (mokřady, pastviny) se projevila podobně. Rozbor evaporativní frakce neukázal výrazný rozdíl mezi povodími. Vegetační kryt se projevoval do značné míry podobně, s výjimkou kosených ploch, kde byly hodnoty opět nejnižší. Celkově lze shrnout, že energetické přeměny byly dynamičtější na pastvině než v mokřadu a určující roli na sledovaných povodích hrály zejména kosené louky a lesní porosty. Lze konstatovat, že hospodářský management má výrazný vliv na distribuci solární energie v krajinném krytu. Poděkování Práce byla finančně podpořena z projektu MŠMT MSM 6007665806 a NPV II 2B06023. Za poznámky k textu a úpravu angličtiny děkujeme Alžbětě Rejškové.

36

Literatura Bowen, I. S. (1926): The ratio of heat losses by conduction and by this magnitude and the diminution

of the aerodynamic evaporation from any water surface. Phys. Rev. 27: 779 – 787. Brom, J., Procházka, J. (2007): Rozdíly v mikroklimatu a energetických tocích mezi mokřadem a

odvodněnou pastvinou. Aktuality Šumavského výzkumu III. Sborník příspěvků z konference, Srní 4. – 5. 10. 2007. p. 16 – 19.

Brom, J., Procházka, J. (2007): Srovnání radiační bilance stanovišť na Šumavě jako parametru hodnocení zemědělského hospodaření v horských a podhorských oblastech. Závěrečná zpráva grantu IG ZF JU 13/08. Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Buck A. L. 1981: New equations for computing vapor pressure and enhancement factor. J. Appl. Meteorol. 20: 1527 – 1532.

Czudek, T. a kol. (1972): Geomorfologické členění ČSR. Geografický ústav ČSAV, Brno. Eichinger, W. E., Parlange, M. B., Stricker, H. (1996): On the concept of equilibrium evaporation and

the value of the Priestley-Taylor coefficient. Water Resource Research 32: 161 – 164. Geiger, R., Aron, R. H., Todhunter, P. (2003): The climate near the ground. 6th edition. Rowman &

Littlefield Publishers, Inc., Lanham, Maryland. Gordon, L., Dunlop, M., Foran, B. (2003): Land cover change and water vapour flows: learning from

Australia. Philosophical Transactions of the Royal Society of London Series B-Biological Sciences 358 (1440): 1973 – 1984.

Hakrová, P. (2003): Studium podmínek pro podporu druhové diverzity travních porostů. Disertační práce, Jihočeská universita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, České Budějovice.

Hakrová, P., Procházka, J. a kol. (1998): Projekt MŠMT VS 96 072, Průběžná zpráva, II. Odborná část. LAE ZF JU, České Budějovice.

Hanák, P., Klimeš, F. (1996): Optimální způsob hospodaření a využití bezlesí pravobřeží části Lipna. Dílčí závěrečná zpráva k úkolu 20/95. ZF JU, České Budějovice.

Chábera, S. (1978): Přehled geologické stavby a nerostného bohatství Jižních Čech. Pedagogická fakulta, České Budějovice.

Kaimal, J. C., Finnigan, J. J. (1994): Atmospheric boundary layer flows: their structure and measurement. Oxford University Press, Oxford.

Lhomme, J. P., Elguero, E. (1999): Examination of evaporative fraction diurnal behaviour using a soil-vegetation model coupled with a mixed-layer model. Hydrology and Earth System Sciences 3 (2): 259 – 270.

Makarieva, A. M., Gorshkov, V. G., Li, B. L. (2006): Conservation of water cycle on land via restoration of natural closed-canopy forests: implications for regional landscape planning. Ecological Research 21 (6): 897 – 906.

Monteith, J. L., Unsworth, M. (1990): Principles of environmental physics. 2nd eddition. Butterworth-Heinemann, Oxford.

Novák, V. (1995): Vyparovanie vody v prírode a metódy jeho určovania. Veda, SAV, Bratislava. Oke, T. R. (2006): Boundary layer climate. 2 eddition. Routledge, Taylor&Francis Group, London. nd

Pecharová, E., Pokorný, J., Procházka, J., Hakrová, P. (1999): Odhad množství sluneční energie vázané v nadzemní biomase ve volné přírodě. In: Jirka, V. (ed.) (1999): Sluneční energie – Využití ve skleníku s optickými rastry. Třeboň, 23 – 25.

Penman, H. L. (1948): Natural evaporation from open water, bare soil and grass. Proc. Roy. Soc. (London), Ser. A, 193: 120 – 145

Piao, S., Friedlingstein, P., Ciais, P., de Noblet-Ducoudré, N., Labat, D., Zaehle, S. (2007): Changes in climate and land use have a larger direct impact than rising CO2 on global river runoff trends. Proceedings of The National Academy of Sciences of The United States of America 104 (39): 15242 – 15247.

Pokorný, J., Rejšková, A., Brom, J. (2007): Úloha makrofyt v energetické bilanci mokřadů. Zprávy České botanické společnosti 42. Materiály 22: 47 – 60.

Priestley, C. H. B., Taylor, R. J. (1972): On the assessment of surface heat flux and evapotranspiration using large scale parameters. Monthly Weather Review 100: 81 – 92.

37

Procházka, J., Hakrová, P., Pokorný, J., Pecharová, E., Hezina, T., Wotavová, K., Šíma, M., Pechar, L. (2001): Vliv hospodaření na vegetaci a toky energie, vody a látek v malých povodích na Šumavě. Silva Gabreta 6: 199 – 224.

Procházka, J., Brom, J. (2006) Energetická a chemická účinnost krajiny – metodický nástroj pro hodnocení krajinných funkcí, výzkumná zpráva GA ZF JU, IG 08/06, 2006, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, České Budějovice.

Procházka, J., Brom, J., Pechar, L., Štíchová, J., Pokorný, J. (2008): Changes in concentrations of dissolved solids in precipitation and discharge water from drained pasture, natural wetland and spruce forest during the years of 1999- 2006 in Šumava mountains, Czech Republic. Vymazal, J. (ed.): Wastewater Treatment, Plant Dynamics and Management. Springer Science + Bussines Media B. V. 39 – 51. (v tisku).

Ripl, W. (2003): Water: the bloodstream of the biosphere. Philosophical Transaction. The Royal Society of London B358: 1921 – 1934.

Schneider, N., Eugster, W. (2007): Climatic impal of historical wetland drainage in Schwitzerland. Climatic Change 80: 301 – 321.

Sivakumar, M. V. K. (2007): Interaction between climate and desertification. Agricultural and Forest Meteorology 142: 143 – 155.

Wattenbach, M., Zebich, M., Hatterman, F., Gotschalk, P., Goemann, H., Kreins, P., Badeck, F., Lasch, P., Suckow, F., Wechsung, F. (2007): Hydrological impact assessment of afforestration and change in tree-species composition – A regiona case study for the Federal State of Brandenburg (Germany). Journal of Hydrology 346: 1 – 17.

38