308

vému výsledku je však nutné připo-jit ty disciplíny, jež dosud zůstávaly stranou, tak jako v případě fi losofi eumění a  estetiky. Obtížnost úkoluvyvstává již v propojení oddílu „Es-tetika“ s  dalšími částmi publikace.Mnohé historické odbočky činíz esejů místy opakování základníchznalostí z  dějin umění. Zdůrazňo-vání spojitosti refl exe médií v  este-tických kategoriích s  nástupem no-vých technologií nabývá nezřídkačistě kauzálního charakteru, a  blížíse tak spíše východiskům kritickéhodeterminismu, vůči němuž se editořivymezují. Výrazně je opomenutopropojení estetické části se společen-skou a politickou perspektivou, kterédlouhodobě hrají na poli estetickéhouvažování klíčovou roli. Politicképroměny související se změnou my-šlenkových formací společnosti vždy vycházely i zpětně ovlivňovaly feno-mén umělecké tvorby. Vyznění an-tologie se namísto trojjediného čtení(„Estetika“, „Technologie“, „Spo-lečnost“) stává třídílnou publikací,která sama na sobě demonstruje, na-kolik jsou snahy o interdisciplinárnírekonstrukci oboru náročným úko-lem. Také forma publikace, která jepřehledovým slovníkem, by nemělazůstat opomenuta. Heslovité zpra-cování esejí samo se vzpírá snazepřinést odhalení nových mezioboro-vých souvislostí. Pro takové objevy je třeba delší textové plochy i jasněj-šího ideového východiska publikace.Dozvídáme se pouze málo o  algo-

ritmu výběru zpracovaných termínů, a chybí také zdůvodnění, proč právě slovníkový přehled má sloužit jako vhodná forma defi nice nového pojetí pojmu médium. Na  stranu druhou, a to zejména, je nezbytné ocenit cel-kový přínos knihy ve dvou ohledech. Za  prvé, ve  snaze rozšířit mediálně studijní slovník o  kriticky zhod-nocené termíny z  oblasti estetiky a umění, jež ovlivňují refl exi vztahu člověka a  společnosti. A  za  druhé pak, vytyčením vize sjednocené „třetí“ cesty mediálních studií jako alternativního modelu k dogmaticky rozdělenému poli několika různých historických tradic.

///// zpráva z konference ////

Věda jako veřejný obraz

Th e Public Image. International Vi-sual Sociology Association Annual Conference 2013. Centre for Urban and Community Research, Gold-smiths, University of London (Velká Británie), 8.–10. července 2013.

Michal Šimůnek

International1 Visual Sociology As-sociation (IVSA) je jednou z  něko-

1 Tato zpráva z  konference vznikla s  pod-porou Grantové agentury České republiky v rámci výzkumného záměru „O digitálním

miscelanea

Teorie vědy 2013-2 - text.indd 308Teorie vědy 2013-2 - text.indd 308 7.1.2014 8:49:587.1.2014 8:49:58

309

lika organizací, které vznikly v prů-běhu 70. až 90. let 20. století jakoinstitucionální reakce na  vizuálníobrat v  sociálních vědách.2 Ačkolibyla založena ve  Spojených státechpřevážně americkými sociology,od  samého počátku byla koncipo-vána jako mezinárodní a  meziobo-rová organizace, což je patrné např.na  stránkách časopisu Visual Stu-dies3 a zejména pak v průběhu pra-videlných výročních konferencí,které IVSA pořádá již od roku 1983a jichž se vedle sociologů a antropo-logů pravidelně účastní vědci na-příč různými obory sociálních vědspolečně s  dokumentaristy, umělcia aktivisty.

Letošní konference se konalave  Velké Británii pod pořadatel-skou záštitou Centre for Urban

a  dialogickém obratu v  sociálních vědách“(reg. č. 13-33640P).2 První vizuálně orientovanou vědeckouinstitucí byla International Visual Literacy Association, která se začala formovat jižv roce 1968. IVSA byla založena v roce 1981a např. již v roce 1984 ji následovala Society for Visual Anthropology, v roce 1985 SocietéFrançaise d’Anthropologie Visuelle a  v  90.letech pak byla v  rámci British SociologicalAssociation ustavena British VisualSociology Group a  International Sociology Association vytvořila tématickou skupinuVisual Sociology Th ematic Group.3 IVSA vydávala do  roku 1991 newsletterVisual Sociology Review, od  roku 1991časopis Visual Sociology, který byl v  roce2002 adoptován nakladatelstvím Taylor & Francis, kde časopis dodnes vychází podtitulem Visual Studies.

and Community Research (CUCR) na  Goldsmiths College, University of London a  jak již napovídá název Th e Public Image, ústředním té-matem bylo objevování souvislostí mezi vizuální a  veřejnou sociologií a  hledání možností, jak by mohly vizuální sociální vědy přispět k roz-voji Burawoyovy koncepce veřejné sociologie.4 Problematika vztahu vizuálního a  veřejného a  zejména pak otázka, jak učinit sociální vědy nejen „vizuálnějšími,“ nýbrž i „vidi-telnějšími“ a srozumitelnějšími pro širokou veřejnost, je nesporně jed-ním z klíčových témat, které se sou-časné (vizuální) sociální vědy snaží řešit. Zřejmě právě díky aktuálnosti zvoleného tématu přilákala letošní konference velké množství řečníků a  přinesla řadu zajímavých dopro-vodných akcí: v  rámci plenárních zasedání a  čtyřiceti panelů vystou-pilo více než dvěstě padesát řečníků; organizátoři konference připravili řadu workshopů, fi lmových projekcí a  terénních „procházek“ do  ulic Londýna; účastníci konference měli možnost navštívit několik instalací studentských prací a  výstavu Visu-alising Aff ect,5 která byla zaměřena na  problematiku možností a  limitů využití uměleckých postupů jakožto

4 Cf. zejménaff Michael BURAWOY, „For Public Sociology.“ American Sociological Review, roč. 70, 2005, s. 4–28.5 Podrobněji výstavu představuje webovástránka dostupná z: <http://visualisingaff ect.weebly.com/index.html> [cit. 15. 7. 2013].

miscellanea

Teorie vědy 2013-2 - text.indd 309Teorie vědy 2013-2 - text.indd 309 7.1.2014 8:49:587.1.2014 8:49:58

310

výzkumných strategií v  sociálníchvědách. Hlavní téma konferencebylo v rámci výše uvedených aktivitrozvedeno do  řady souvislostí jakonapř. vztah vědy a  aktivismu, pro-blematika participatorních a inova-tivních metod, vztah soukroméhoa  veřejného, dohledu a  osvobození,vědy a  ne-vědy (umění, dokumen-tarismu, žurnalistiky), důsledky digitalizace a  multimedializace so-ciálních věd, etické aspekty vizu-álních výzkumných metod apod.V  souvislosti s  rozsahem letošníkonference tak Alison Rooke z  po-řádajícího CUCR v  uvítacím pro-slovu výstižně a zcela oprávněně po-znamenal, že letošní konference seproměnila spíše do podoby festivalus  mnoha paralelně probíhajícímiakcemi. Z  těchto důvodů nemohuníže předložit komplexní obraz le-tošní konference IVSA, nýbrž pouzeněkolik stručných a  mými prefe-rencemi a  postřehy ovlivněných„momentek.“6

Momentka první – veřejnávěda jako samozřejmost: Název konference a  veškeré ofi ciální ma-teriály počínaje výzvami k  zasílánínávrhů příspěvků až po  programkonference směřovaly pozornost

6 Kompletní program konference je dostupný na  ofi ciálním webu IVSA, srv. Th e PublicImage. IVSA 2013 Annual Conference –Conference Program [online]. Dostupné z:<http://visualsociology.org/images/stories/conference/2013/IVSA_2013_program_7.2.13.pdf> [cit. 15. 7. 2013].

účastníků k  promýšlení postavení vizuálních sociálních věd ve vztahu k  Burawoyově koncepci veřejné so-ciologie. Zmínku o  Burawoyovi a  jeho koncepci jsem však v  prů-běhu konference zaznamenal pouze jednou, a  to v  rámci uvítací řeči, ve  které Monica Sassateliová a  Ali-son Rook z pořadající CUCR připo-mněli hlavní zaměření konference. V následujících třech dnech v rámci panelů, kterých jsem se účastnil, v  diskusích u  kávy a  čokoládových sušenek a nebo z úst Douglase Har-pera, Lese Backa a Caroline Knowle-sové, kteří se zhostili zahajovacích a  závěrečných plenárních předná-šek, nebyla problematika veřejné so-ciologie ani jednou zmíněna.

Toto mlčení však neznamená, že by ideál veřejné sociologie nehrál v  průběhu konference důležitou roli. Skutečnost, že účastníci kon-ference neměli zpravidla potřebu explicitně se odvolávat na  Bura-woye, je do  značné míry dána tím, že směřování k  ideálu veřejné vědy je v  komunitě vizuálně orientova-ných sociálních vědců považováno spíše za  samozřejmý předpoklad než za  výzvu, o  které by se mohlo pochybovat a  diskutovat.7 Koncept

7 Vizuální sociální vědy měly vždy velmiblízko k  angažované vědě (např. tradice sociální fotografi e je považována za klíčový zdroj inspirace pro vizuální sociologii – srv. např. Howard S. BECKER, „Photography and Sociology.“ In: Doing Th ings Together: Selected Papers. Evanston: Northwestern

miscelanea

Teorie vědy 2013-2 - text.indd 310Teorie vědy 2013-2 - text.indd 310 7.1.2014 8:49:597.1.2014 8:49:59

311

veřejné vědy se tak objevoval v řaděpříspěvků a  diskusí zejména v  po-době zpravidla nadšeného vítáníparticipatorních metod, inovativ-ních výzkumných přístupů a v dis-kusích o možnostech a očekáváníchspojovaných s  novými digitálnímitechnologiemi. Ačkoli sdílím totonadšení, považuji omezenou mírudiskuse o rizicích a problémech par-ticipatorních metod,8 nových tech-

University Press 1986; Douglas HARPER,Visual sociology. London - New York:Routledge 2012, s. 18–38) a k ideálu veřejné vědy. Snaha používat obrazy jakožto nástrojesběru dat a reprezentace vědeckého poznáníbyla totiž vždy do  určité míry motivovánasnahou opustit vědu založenou na  textech, číslech, psaní a  nepřístupném odbornémžargonu. V  této souvislosti byly obrazy (zejména fotografi e a  fi lm) považovány za  nástroj otevření se sociálních věd jiným „neakademickým“ žánrům a publikům (srv.např. Howard S. BECKER, Telling aboutSociety. Chicago – London: University of Chicago Press 2007; Cliff ord GEERTZ,Works and Lives. Th e Anthropologist asAuthor. Stanford: Stanford University Press1988) a  potenciálně i  dialogu a  produkcisdíleného vědění (srv. např. Marc HenriPIAULT, „Audiovizuální vyrovnání anebza mimotextovou antropologii.“ In: ČENĚK,D. – PORYBNÁ, T. (eds.), Vizuální antro-pologie – kultura žitá a  viděná. Červený Kostelec: Pavel Mervart 2010, s. 25–68).8 Srv. např. Davis BUCKINGHAM,„‚Creative‘ Visual Methods in MediaResearch: Possibilities, Problems andProposals.“ Media, Culture & Society, roč.31, 2009, č. 4, s. 633–652. Ačkoli v průběhu konference byly participatorní metody převážně adorovány, např. Luc Pauwelsv příspěvku A constructive critique of visual ‚participatory‘ methods as data-production

nologií9 a  poněkud jednostranné a  nekritické přijetí ideálu veřejné vědy10 za snad jediný nedostatek le-tošní konference IVSA. Tím samo-zřejmě nechci tvrdit, že by si účast-níci konference neuvědomovali rizika a kontroverze spojené s vizu-álními metodami a veřejnou socio-logií, jen se o nich v atmosféře sdíle-ného nadšení rozhodli nemluvit.

Momentka druhá – staré naděje a  nejistoty: Významný představitel současné vizuální sociologie Luc Pauwels nedávno poznamenal, že „na  vizuální sociální vědy již ne-můžeme pohlížet jako na exotickou specializaci a  práci s  vizuálními daty bychom měli přestat považo-vat za  jakousi alternativní podobu (sociální) vědy.“11 Ačkoli je jeho

and empowerment strategies poukázal na řadu etických a epistemologických úskalí, která jsou s participatorními metodami svá-zaná.9 Rizikové důsledky digitalizace byly výrazněji zvažovány snad jen v  panelu Exploding Bentham’s Scopic Regime: Does the Metaphor of the Panopticon Still Hold? jemuž předsedal Paolo Cordullo z Goldsmiths.10 Burawoyova koncepce nebyla v sociálních vědách jednoznačně a  nekriticky přijata. Řada autorů např. poukazovala na  riziko ohrožení integrity sociálních věd, problém banalizace a  deprofesionalizace vědy apod. Přehledově o  kritice Burawoyovy koncepce srv. např. Lawrence T. NICHOLS (ed.), Public Sociology: Th e Contemporary Debate. New Brunswick – London: Transaction Publishers 2007.11 Luc PAUWELS, „Visual Sociology Reframed: An analytical Synthesis and

miscellanea

Teorie vědy 2013-2 - text.indd 311Teorie vědy 2013-2 - text.indd 311 7.1.2014 8:49:597.1.2014 8:49:59

312

poznámka s  ohledem na  množstvíinstitucí, periodik, monografi í a an-talogií věnovaných vizuálním meto-dám a studiu vizuální kultury zajistévýstižná, mezi vizuálně oriento-vanými sociálními vědci můžemestále identifi kovat silnou potřebuobhajovat oprávněnost existencesamotné vizuální sociologie, pří-nos vizuálních metod a  vizuálníchzpůsobů reprezentace pro rozvojsociologického poznání.12 Zajímavépřitom je, že způsob této obhajoby se v  mnoha ohledech nezměnilod  doby zrodu vizuální sociologiena  konci 70. let minulého století,což lze ilustrovat např. editorskýmúvodem Jona Wagnera k  antologiiImages of Information, jenž je defacto seznamem problémů a otázek,kterým musí vizuální sociologie

Discussion of Visual Methods in Social andCultural Research.“ Sociological Methods & Research, roč. 38, 2010, č. 4, s. 575.12 Příznačný je v  tomto smyslu komentářHowarda S. Beckera: „Antropologové a  so-ciologové používají fotografi e od  saméhopočátku jejich disciplín, avšak doposud senebyli schopni dohodnout, jak a  proč by vlastně měli fotografi e používat. Zdá se, žemy sociální vědci nějak cítíme, že je dobréfotografi e používat, že to beztak každý děláa  my bychom neměli zůstat stranou. Avšak zároveň nejsme schopni vysvětlit sobě nebokomukoli jinému, proč by tomu tak vlastněmělo být.“ (Howard S. BECKER, „Photograhy as Evidence, Photographs as Exposition.“ In:KNOWLES, C. – SWEETMAN, P.  (eds.),Picturing the Social Landscape: VisualMethods and the Sociological Imagination.London – New York: Routledge 2004, s. 193).

čelit, má-li se stát uznávanou sou-částí vědy. Jeho několikastránko-vou argumentaci můžeme shrnout do  jedné klíčové otázky: Za  jakých okolností mohou být fotografi e (či jiná vizuální média) zdrojem socio-logického poznání?13

S  drobnými formulačními rozdíly zazněla tato otázka z  úst hlavních řečníků konference opa-kovaně zejména v  rámci plenár-ních přednášek.14 Douglas Harperv  konferenci otevírající přednášce Terrible Beauty: the Public Eye of De-Industrialization představil svůj rozpracovaný soubor dokumen-tárně laděných fotografíí z  oblasti Monongehelia River Valley poblíž

13 Srv. Jon WAGNER, „Introduction: Information in and about Photographs.“ In: WAGNER, J. (ed.), Images of Information. Still Photography in the Social Sciences. Beverly Hills – London: Sage 1979, s. 11–22.14 V  obdobném duchu se pak nesla diskuse k  řadě příspěvků, kdy se často probíralo, do  jaké míry je ten či onen výzkum socio-logický a  jaké sociologické poznání prezen-tované fotografi e přinášejí. Tato diskuse byla výrazná např. nad příspěvkem Th e use of time-lapse photography in visual research: a  rhythm-analysis of Billingsgate fi sh mar-ket, ve  kterém Dawn Lyonová představila výzkum, jehož cílem bylo postižení senzo-rických aspektů a  různých podob interakcí odehrávajících se na londýnském rybím trhu Billingsgate Fish Market. Výsledný krátký fi lm složený ze série pravidelně pořízených fotografi í podkreslených záznamem zvuku rovněž pořízeném v  pravidelných interva-lech je dostupný na  <http://www.noway-tomakealiving.net/post/2332/> [cit. 15. 7. 2013].

miscelanea

Teorie vědy 2013-2 - text.indd 312Teorie vědy 2013-2 - text.indd 312 7.1.2014 8:49:597.1.2014 8:49:59

313

Pittsburghu, prostřednictvím kte-rých se snaží dokumentovat lokálnídůsledky ekonomického kolapsuamerického ocelářství, přičemžna  tomto příkladě přesvědčivě de-monstroval, jak mohou fotografi evypovídat o  sociálním a  environ-mentálním úpadku dané lokality.Les Back v  předposlední plenárnípřednášce nazvané Why do  Socio-logists take Photographs obhajovalsociologickou fotografi i odkazemna  Bourdieův způsob práce s  fo-tografi í a  na  příkladech jeho „al-žírských“ snímků ilustroval, jak fotografi e vypovídají nejen o  tom,co zobrazují, ale i  o  povaze Bour-dieuovy sociologické imaginace.Caroline Knowlesová zakončilakonferenci přednáškou nazva-nou Uses of Photography in thePractice of Sociological Research,ve které se pokusila formulovat ně-kolik základních důvodů, proč fo-tografi e podporují sociologickouimaginaci.15

15 Millsův koncept sociologické imaginace(srv. Charles Wright MILLS, Sociologickáimaginace. Praha: SLON 2002) je mezi vi-zuálními sociology velmi oblíben a  je častozmiňován jako argument pro obhajobu vizu-ální sociologie. Jinde Knowlesová píše: „Tím,že vizuální metody zachycují partikularity sociálních procesů, ilustrují obecné pro-střednictvím jedinečného a  objasňují vztahmezi těmito dvěma rovinami, jsou obzvláštěvhodné pro rozvíjení myšlení, které Millsoznačil [...] jako ,sociologickou imaginaci‘.“(Caroline KNOWLES – Paul SWEETMAN,„Introduction.“ In: KNOWLES, C. –

Výše zmínění autoři tak do  značné míry ignorovali letošní téma konference a  místo toho měli potřebu obhajovat vizuální socio-logii jakožto disciplínu, která má právo být součástí sociálních věd. Jejich obhajoba přitom měla povahu diskuse, která je příznačná pro ob-dobí 70. a  80. let minulého století (zaměření pozornosti na  fotografi i zejména dokumentárního charak-teru) a  kterou dnes lze s  ohledem na velké množství podobných úvah považovat za  příslovečné nalévání starého vína do nových lahví.16 Výšeuvedená Wagnerova otázka je sice stále důležitá a aktuální, před jejím zodpovězením je však nutno hledat odpovědi na to, co jsme ochotni po-važovat za sociologické poznání, kde je hranice mezi vědou a  ne-vědou a  zda-li je tato hranice vůbec ještě podstatná. A  právě v  tomto duchu se v rámci téměř všech panelů ode-hrávala diskuse o  důsledcích digi-talizace, o  nových technologiích a  o  participatorních a  inovativních metodách.

Momentka třetí – experimenty, inovativní přístupy a  nové „digi-

SWEETMAN, P.  (eds.), Picturing theSocial Landscape: Visual Methods and the Sociological Imagination. London – New York: Routledge 2004, s. 7.).16 Srv. např. Jon WAGNER, „Constructing Credible Images. Documentary Studies, Social Research, and Visual Studies.“ American Behavioral Scientist, roč. 47, 2004, č. 12, s. 1477–1506.

miscellanea

Teorie vědy 2013-2 - text.indd 313Teorie vědy 2013-2 - text.indd 313 7.1.2014 8:49:597.1.2014 8:49:59

314

tální“ lahve: Historií i  současnostívizuálních sociálních věd zajíma-vým způsobem proniká časté odvo-lávání se na experimentální povahutoho, co vizuální sociologové dělají.V této souvislosti Howard S. Beckerjiž v  roce 1979 v  předmluvě k  výšeodkazovanému Wagnerovu sbor-níku poznamenal, „že do  oblastivizuálních sociálních věd vstupujílidé s odlišným zázemím, vzděláníma zkušenostmi a nutně tak provádějívelice rozmanité experimenty (té-měř vše co v této chvíli úděláte je ex-periment) a  rozsah nových nápadů,postupů a  výsledků je v  celkovémúhrnu velice vysoký.“17 Experimentzde má přitom význam zejménametodologického experimentu, kdy různé pokusy s využitím vizuálníchmetod a  jejich případné nedostatky jsou legitimizovány právě pouka-zem na to, že se jedná o „pouhý“ ex-periment. Toto platí výrazně právěi o diskusi o využívání nových digi-tálních technologií a o inovativníchmetodách.

Z hlediska tématu konference jepřitom významné, že motivace proexperimentování s  novými techno-logiemi a metodami je dána zejménasnahou učinit sociální vědy a socio-logické poznání přístupnější. A právěv  tomto smyslu můžeme za  řadou

17 Howard S. BECKER, „Preface.“ In:WAGNER, J. (ed.), Images of Information.Still Photography in the Social Sciences.Beverly Hills - London: Sage 1979, s. 7.

příspěvků a následných diskusí roz-poznat Burawoyův koncept veřejné sociologie, a  to jak v  tradičním, tak v organickém smyslu,18 přičemž pří-chod nových digitálních technologií posouvá současnou diskusi o  veřej-ných vizuálních sociálních vědách za hranice diskuse 70. a 80. let: nové „digitální lahve“ jsou totiž v mnoha ohledech plné „nového vína“.

Z  plenárních přednášek výše uvedenému nejvýrazněji odpoví-dalo vystoupení Bernda Kräft nera (Incubating a Syndrome – Crossme-dial Sociology), který představil vý-zkumný projekt založený v  ethno-grafi ckém výzkumu hranic vnímání jedinců s  tzv. syndromem areak-tivní bdělosti způsobeným zpravi-dla dlouhodobým komatem. Cílem projektu bylo dokázat, že i pacienti se závažnými poruchami vědomí jsou schopni reagovat na  podněty z  vnějšího okolí, pročež tým vědců vedený Kräft nerem pod hlavič-kou neziskové organizace Research Center for Shared Incompetencies (shared.inc) vyvinul řadu experi-mentálních technik pro rozpoznání úsměvu na  tvářích vybraných pa-cientů. Tento výzkumný projekt

18 Jednoduše řečeno, tradiční přístup usiluje o zpřístupnění vědeckého poznání v  rovině reprezentace vědeckého poznání, organický přístup pak prostřednictvím participator-ních, dialogických a angažovaných přístupů zpravidla v  rámci komunitně zaměřených výzkumů (srv. BURAWOY, „For Public Sociology,“ s. 7–9).

miscelanea

Teorie vědy 2013-2 - text.indd 314Teorie vědy 2013-2 - text.indd 314 7.1.2014 8:49:597.1.2014 8:49:59

315

(stejně jako další projekty share.inc) je bytostně mezioborový, vy-chází z  experimentálního míchánírůzných metod a  přístupů a  jehonedílnou součástí je angažovanáintervence do  zkoumané reality,tedy například proměna přístupuk  pacientům v  komatózním stavu.Výstupy z  jejich projektů pak majímultimodální povahu, zpravidlakombinují text, fotografi e, video,kresbu, malbu, materiální objekty a řadu interaktivních prvků.19

Obdobně laděných příspěvkůbylo možno zaznamenat v průběhu paralelně probíhajících sekcí řadu:např. diskuse v  panelu Visual Me-thods Revisited (předseda Luc Pau-wels) byla zaměřena na  promýšleníteoretických a  metodologickýchvýzev spojených s digitalizací a pro-dukcí komplexních multimodálníchreprezentací v  sociálních vědách.Řada příspěvků pojednávala o  ino-vativních přístupech, jako např.spoluautorský příspěvek Wendy Martinové, Katy Pilcherové a  LeseBacka Th e Use of Visual Diaries toElicit Insights into Everyday Life,ve  kterém byl představen výzkum-

19 Podrobnější informace o  shared.inc lzenalézt na  webu této organizace (dostupnéz: <http://www.sharedinc.net> [cit. 15. 7.2013]). Aktivity této skupiny jsou známéi české veřejnosti, neboť v červnu a červencitohoto roku se v brněnské Galerii Art konalavýstava Collective Sensor, na  které byly představeny výstupy právě z projektu, který Kräft ner prezentoval na konferenci IVSA.

ných projekt zaměřený na postižení povahy každodennosti lidí v důcho-dovém věku, jenž byl metodologicky založený na  rozhovorech podpo-rovaných fotografi ckými deníky. Různí řečníci dále zvažovali např. možnosti využití 3D vizualizací (Lauren Leigh Hinthorne, Resear-ching the Un-seeable Th rough 3D Visual Representation: An example from Papua New Guinea), mobil-ních záznamových technologií typu SenseCam, Subcam nebo Google Glass (Jen Tarr, Power and ethics in research with new mobile digital re-cording technologies) nebo metody tzv. digitálního vyprávění (digital storytelling), které se věnoval ze-jména panel Visual Methodologies and Technologies.20

Teoreticky jsou inovativní pří-stupy ukotveny v  řadě přístupů, přičemž výrazně byl zmiňován např. vztah vizuálních sociálních věd a  STS (Science and Technology Studies) a  jedním z nejčastěji odka-zovaných autorů byl Bruno Latour.21

Latourovou sociologií vědy byl in-spirován např. panel Inventive Fu-

20 V tomto panelu jsem vystoupil s příspěv-kem Th e Craft of Digital Storytelling in Social Sciences: Possibilites, Problems and Proposals.21 Srv. Bruno LATOUR, „Poznání a  vizu-alizace aneb Jak myslet očima a  rukama.“ Teorie vědy, roč. 30, 2008, č. 3, s. 33–90; Bruno LATOUR, Making Th ings Public. Atmospheres of Democracy. Karlsruhe – Cambridge – London: TKM –Th e MIT Press 2005.

miscellanea

Teorie vědy 2013-2 - text.indd 315Teorie vědy 2013-2 - text.indd 315 7.1.2014 8:49:597.1.2014 8:49:59

316

tures for Visual Sociology: VisualSociology meets Science and Tech-nology Studies vedený Ninou Wake-fordovou a  Michaelem Guggenhei-mem z  Goldsmiths nebo napříkladpanel On Mapping (předsedajícíFelipe Palma a David Moatse rovněžz  Goldsmiths), ve  kterém byly zva-žovány zejména digitální možnostiprodukce map jakožto specifi ckéhotypu analytických vědeckých zápisů.

V  souvislosti s  inovativnímimetodami a  novými technologi-emi byla věnována velká pozornostparticipatorním metodám, které lzevnímat jako nejvýraznější naplněníorganické podoby veřejné vědy. Ve-dle tradičních fotografi í/fi lmem/videem podporovaných rozhovorů(photo-elicitation method) bylařada příspěvků věnována participa-tornímu a  dialogickému potenciáludigitálních technologií. Např. PaoloFavero představil v příspěvku Lear-ning to look beyond the frame: Re-fl ection on the integration of GPS--tracking in visual ethnographicpractice své výzkumné experimenty založené na propojování vizuálníchmetod s  GPS technologií a  stejnějako mnoho dalších řečníků nazna-čoval, že vizuální sociální vědy musívykročit mimo tradiční vztah vědcea zkoumaného a mimo rám obrazu,tedy rozšiřovat vizuální rovinu re-prezentace o  další senzorické a  in-teraktivní záznamy skutečnosti.

Momentka čtvrtá – Goldsmi-ths a  budoucnost vizuálních so-

ciálních věd: Letošní konference IVSA naznačila a  potvrdila něko-lik tendencí, které lze identifi kovat ve vizuálních sociálních vědách při-bližně od  konce 90. let: směřování od  vizuálních k  multimodálním a  multisenzorickým reprezentacím a  posun od  dokumentární a  ob-servační tradice vizuálních metod k  participatorním metodám, sdí-lené produkci sociologického vě-dění a  veřejné sociologii. Tyto dvě tendence tvoří (a  zřejmě i  v  blízké budoucnosti budou tvořit) ústřední téma vizuálních sociálních věd. A právě v této souvislosti se letošní výroční konference IVSA příznačně konala právě v  Goldsmiths, kterou lze považovat za jedno z center, kde jsou výše uvedené tendence výrazně podporovány. K rozvoji vizuální so-ciologie tak již řadu let přispívá kon-ferenci pořádající CUCR.22 Zdejší katedra sociologie a  v  jejím rámci založená výzkumná iniciativa Me-thods Lab23 věnuje hlavní vědeckéúsilí průzkumu možností a  limitů vizuálních, senzorických a inovativ-ních metod sociálněvědného výzku-mu.24 Na Goldsmiths již několik let

22 Bližší informace viz web CUCR dostupný z: <http://www.gold.ac.uk/cucr/> [cit. 15. 7. 2013].23 Informace o  této iniciativě jsou dostupnéna  <http://www.gold.ac.uk/methods-lab/> [cit. 15. 7. 2013].24 Mezi poslední výrazné publikační počiny tohoto pracoviště lze zařadit například knihu Les BACK - Nirmal PUWAR (eds.), Live Methods. London, Wiley-Blackwell 2013.

miscelanea

Teorie vědy 2013-2 - text.indd 316Teorie vědy 2013-2 - text.indd 316 7.1.2014 8:49:597.1.2014 8:49:59

317

běží studijní program MA in Photo-graphy and Urban Cultures,25 který bude počínaje nadcházejícím akade-mickým rokem 2013/2014 rozšířeno  magisterský a  doktorský studijníobor Vizuální sociologie (MPhil/PhD in Visual Sociology).26 Ostatně toto výrazné směřování Goldsmi-ths k vizuálnímu a inovativnímu seodrazilo i  v průběhu samotné kon-ference, kdy tamější vědci předse-dali patnácti tématickým panelůma přednesli více než třicet příspěvkův rámci paralelních sekcí.

Jestliže vizuální sociální vědy neměly a  doposud nemají žádnécentrum (spíše se jedná o  řadu in-stitucí, výzkumných týmů a  jed-notlivých badatelů roztroušenýchpo  celém světě), letošní výročníkonference IVSA možná naznačila,že Goldsmiths má potenciál státse klíčovou institucí vizuálně ori-entovaného výzkumu v  sociálníchvědách. Možná i  v  této souvislostise bude na letošní konferenci vzpo-mínat jako na  významný momentv historii vizuálních sociálních věd.

25 Srv. web programu dostupný z: <http://www.gold.ac.uk/pg/ma-photography-urban-cultures/> [cit. 15. 7. 2013].26 Pro informace o  tomto programu srv.<http://www.gold.ac.uk/pg/ma-visual-sociology/> [cit. 15. 7. 2013]. Obecně o vizuálnísociologii na  Goldsmiths srv. blog <http://visualsociologygold.wordpress.com/> [cit.15. 7. 2013].

///// recenze /////////////////

Struktura fi losofi e v pojetí Zdeňka Vašíčka

Zdeněk VAŠÍČEK, Jak se dělají fi lo-sofi e. Praha: Triáda 2012, 240 s.

Petr Krása

Zdeněk Vašíček (1933–2011) ve  své poslední (posmrtně vydané) knize Jak se dělají fi losofi e analyzujeobecný způsob konstrukce fi losofi í. Nezkoumá, co fi losofi e jsou, ale to, jak se tvoří, ačkoli tento jeho rozbor dává celkem dobrou představu, co si nakonec pod pojmem „fi losofi e“ představit. Mnohé se o  fi losofi ích čtenář dozvídá již z přehledu kapitol knihy, např. že sledují jazyk, jsou jazykem formulovány, musí respek-tovat celek, jsou charakteristickým způsobem konstruovány, pracují s  pojmy, jsou předávány určitými médii a samy médium tvoří.

V  úvodu práce autor čtenáři nabízí, že jeho knihu nemusí číst lineárně od  začátku do  konce, ale pořadí kapitol může náhodně volit. Prozrazuje, že v  tom je zakódo-vána zpráva, a  sice, že se nevyhnul opakování (třebaže vždy v  jiných souvislostech) (a  to i  celých pasáží z minulých děl),1 že v knize zůstávají

1 Srv. např. Zdeněk VAŠÍČEK, Podmínky volby. Praha: Triáda 2003, s. 119–139.

miscellanea

Teorie vědy 2013-2 - text.indd 317Teorie vědy 2013-2 - text.indd 317 7.1.2014 8:49:597.1.2014 8:49:59