Sv. Řehoř z Nareku – jeho poezie a hudba: vývoj ve vnímání a interpretace v průběhu druhého tisíciletí

Haig Utidjian

Prameny • Kolofony (vč. vlastní) • Synaxaria/menologia • Lidové legendy

Za života sv. Řehoře (951?-1003)…

• Otec Xosrov anatematizován, (pra?)strýc Anania (opat jeho kláštera) podezříván z kacířství

• Sám sv. Řehoř podezříván z kacířství? (Epistola…)

• Žádný přímý důkaz – ale legendy?

• Objednávky od krále Gurgēn (dokončeno 977) a biskupa Mokk‘u (cca. 983)

• Napsal Knihu nářku na prosbu spolumnichů

Ilustrace zázraků (Nalean, 1745)

Komentář k Velepísni

Enkomia

Ganjk‘

Slovo rady o správné víře a čistém životě v ctnosti

Ódy

Kniha nářku

Epištola

Dílo sv. Řehoře

Kodex (Skewra, 1173) obsahuje celkem čtyři celostránkové portréty sv. Řehoře z Nareku, z nichž každý reprezentuje trochu jiný aspekt jeho osobnosti.

„Sv. Řehoř filosof“ (při psaní)

„Sv. Řehoř Bdělý“ (pohlížející na Krista)

„Sv. Řehoř asketa“

dle nápisu v horní části vyobrazení – ՍԲՆ [=ՍՈՒՐԲՆ] ԳՐԻԳՈՐ

ՃԳՆԱՒՈՐ – Surbn Grigor Čgnawor

neboli „sv. Řehoř asketa“

„Sv. Řehoř při modlitbě“ (líbající Kristovy nohy)

Dílo po úmrtí autora

• Výňatky z jeho práce byly začleněny do liturgické praxe méně než o dvě století později

• Jeho Kniha nářku je nejvíce opisované arménské dílo v historie arménského písemnictví

• Využívána liturgicky, pro soukromnou modlitbu i jako talisman dodnes

• Ódy sloužily jako vzor pro pozdější spisovatele, jako byl např. kilikijský katholikos sv. Nerses Omilostněný (1102-1173)

Následuje „doba temna“ v arménské kultuře vůbec, po pádu posledního arménského království (Kilikie, 1080-1375)

Avšak díla neustále opisovaná… Slavný příklad: Sayat Nova (skladatel, básník, později mnich) opisoval Knihu nářku od 12. září 1760 do 12. září 1761.

V kulturní renesanci arménského Cařihradu 18. století byla práce sv. Řehoře znovu objevena…

• První publikace Knihy nářku:

Marseille 1673 (nedokončená), pak Cařihrad 1702, 1726, 1737, 1755, 1763, 1774, 1782, Benátky 1789…

• Cařihradský patriarcha Nalean (1745) – v objemné syntezi se západní teologií

San Lazzaro (Benátky)

Awetik‘ean, 1801, 1827, filioque – také Kiwlēsērean (Luys,1906)

• Step‘an Utidjian citoval sv. Řehoře z pohledu evangelíka (Utidjian S., Cařihrad 1914, s. 62-63)

• Spekuloval, že nepřátelé světce byli pronásledovatelé T‘ondrakistů

• Zakladatel arménské evangelické církve Abisołom Utidjian pravidelně četl Knihu nářku (Utidjian, op. cit. s. 103)

Estetické sklony konce 19. století

• „Estetizace“ v zájmu „nacionalizace“ – M. Nichanian • Nový impuls moderní arménské poezii na přelomu 19.

a 20. století, v tandemu s díly francouzských romantických, dekadentních a symbolistních básníků

• Novoarménské překlady: K‘asim (Misak‘ Koč‘unean, 1902), kritika od Horoy (Nšan Čiwanean, 1905), Trapizoni (1925, verše 1948), Gušakean (1925)

• Již na začátku 20. století dílo vyhovělo sekularizujícím a nacionalistickým tendencím v západoarménské beletrii (viz. např. Č‘ōpanean 1895, citován v Trapizoni 1948, republikace 2003 s. 17ff)

• Ełia Temirčipašean, Petros Durean, Misak Mecarenc‘, Intra, Siamant‘ó (Atom Earčanean), Daniel Varužan

• Cf. francouzský surrealismus, Nezval…!

Gohar vardn

Óda proměnění Slovní hříčka – Vardavaŕ – Vard (růže) plus vaŕ

(vzplát?)

Růže (jako) drahokam vzplála od vznešených vlasů slunce. Ve výši nad vlasy se rozevíral mořský květ. Z všudypřítomného moře pěnila barva tohoto květu; Plod pestrobarevného, všemi odstíny hrajícího květu se leskl na větvičce. Zralý plod šafránu byl vyživován hustými listy: listy toho, jenž daroval harfu, s níž zpíval obdivuhodný David…

Ac ‘k‘n cov

Vánoční óda

Její oči – dvě moře vedle sebe, s hustými úsměvy přetékaly po ránu jako dvě slunce v tváři blesku paprsek v té době sestoupil – ranní světlo. Z (jejích) lící rozkvétal krásný, přímý marhaník s květy na koncích; (jehož) výhonky se rozdvojily do jejího radostného srdce, v němž hlasitě jásala láska jantar nosící…

Es jayn zAŕiwc‘un asem

Óda povýšení Kříže

Vypravuji o hlasu Lva, jenž řval na čtyřramenném (kříži). Na čtyřramenném (kříži) řval, jeho hlas se dostal do podsvětí. Podsvětí vystrašeno třáslo se z děsivého hlasu. „Děsivý hlas, jejž jsem slyšelo, zboří mou pevnost. Tu mou pevnost chce zbořit, zajaté ze zajetí vysvobodit…“.

Příklad I. – jak se stala báseň z knihy modliteb

• Kniha nářku má rytmus, občas rým, často „klouže“ z prózy do poezii a naopak, a to velice plynule, někdy nepatrně

• Kiwlēsērean (1905/6?), filolog Abełean, Arcibiskup Garegin Xač‘aturean Trapizoni (později Patriarcha Jeruzaléma) jako první provedl tento experiment (Buenos Aires 1948)

• Vše toto vyhovovalo arménským komunistům

• Kniha nářku již mohla být považována výhradně za „báseň“, nikoliv za modlitbu

Příklad II. – jak byly odstraněny nevyhovující části

• „Dogmatické“ části Knihy nářku byly považovány za cizí – „sotva mohou patřit peru geniálního autora“ (Xeranean 1960, „Od překladatele“, s. xxxiv): části o Credu, o Sémantronu, o Chrismu a o Církvi byly odstraněny a vynechány ze sovětských překladů!

• Trapizoni (1948) je ponechal jako přílohu

• Kritické vydání (1985) jako próza

Příklad III. – hudba Komitas: zápis ódy

Hawun-hawun

Neumatický zápis: MS Drazark 1241 (Paris 79) Přístup a předsudky Tahmizeana (1985!)?

Utidjian AIEA Budapešť 2011

Sovětský a post-sovětský vývoj

• Z modlitby se stala básnička • Dogmatické časti vynechané • Mystické části považované za „způsob boje proti

feudalismu“ – Mkreanem (dle Engelse) • Mkrean (1955), Mxit‘arean (1957, s. 3-35), Mkrean (in:

Xeranean 1960, s. iii-xxxii): anti-feudalista, rebel, proto-komunista, patriot, průkopník renesance, arménský Shakespeare…

• Zbyla krásná poezie, bez kontextu • T‘amrazean (1999, 2004): neoplatonizmus a panteismus! • Roli hrála i čirá ignorance teologie a patristické literatury… • Přitom kniha neustále využívaná jako talisman… • Např. nedorozumění u ódy Hawun-hawun

Iterace – život a dílo

• Spisy sv. Řehoře zkresleně interpretovány, aby byl vnímán jako historická postava předem určeným, „vhodným“ způsobem

• Selektivní využívání fakt i legend napomohlo čtení jeho spisů tendenčním způsobem

• Možná jenom takto by publikace jeho díla byla povolena? Tak nebo onak, sovětští filologové brzy začali věřit své vlastní propagandě!

„Objektivní“ důvody? • Skutečné nejistoty, rodinné okolnosti, legendy • Univerzálnost teologie, mysticismus • Avantgardní prvky poezie, alegorie • Dílo „otevřeno“ – svoboda angažování čtenářovy

představivosti a spirituality • Nízká úroveň teologické vzdělanosti – zmizely mantinely

…ale také

Potřeby každé doby, prostředí a generace čtenářů – např.:

• Kilikie, kontakty s katolíky – zázraky „nutné“?

• Estetizace literatury – nacionalizace, potřeba sekularizace

• Katolíci, protestanté

• Komunismus, nacionalismus

Vakuum ještě nevyplněné…

Proces neskončil… inspirovaná díla

• Paoletti 1901 (San Lazzaro)

• Schnittke Concerto for Choir, 1985 (Slovo 3. ale selektivně)

• Historický román – Mkrtič‘ Sargsean: Grigor Narekac‘i, Jerevan 1989

• Film (2013) Hoviwǝ – sovětská kinematografie kombinovaná s prvky „soap-opera“, důraz na legendy, někdy až trapné, ztracené příležitosti vytvoření souvislostí s dílem autora

Někteří interpreti byli skromnější…

Otec Awetik’ean (1827): „… neboť výška i hloubka této obdivuhodně umělecké knihy vždy přesahuje niť měřícího“

Nalean (1745): k těm svatým slovům ze zlata dal jsem vysvětlení z mědi; neboli, k paláci z diamantů dal jsem dveře z hlíny…

Historie v umění, umění v historii

studium přijetí aspektů díla slouží (nejen) jako zrcadlo historie národa…

Շնորհակալ եմ:

IV (2010), str. 135-182 a 255-273

Soon coming to a bookshop near you…