286 287

Neolitická těžba v Jizerských horách a její význam pro neolitizaci ČechNeolithic quarrying in the Jizera Mountains and its significance for the neolithization of Bohemia

PETR ŠÍDA

AbstraktTěžba na Jistebsku a dalších lokalitách v podhůří Jizerských hor se projevuje v obrovském rozsahu tak-řka 1,6 km2. Vzhledem k tomu, že vedle těžby probíhala na místě i výroba polotovarů, nacházíme na místě obrovské kumulace artefaktů (průměrně okolo 200 kusů/m2). Produkce zde začíná v horizontu pozdního mezolitu. Extrémně rychlé rozšíření využívání této suroviny a broušené industrie v neolitu vůbec je možné vysvětlit pouze kontaktem s nějakou starší tradicí. Na její existenci ukazuje přítomnost broušených artefaktů z této suroviny v mladomezolitickém kontextu a počátek produkce na Jistebsku v době, kdy v okolí nejsou neolitická sídliště. Jistebsko tak může být klíčovou lokalitou pro pochopení geneze neolitické společnosti střední Evropy.

AbstractQuarrying at Jistebsko and other sites in the foothills of the Jizera Mountains achieves huge range of almost 1.6 km2. Due to the fact that in addition to quarrying production of semiproducts went on in this place, huge accumulation of artifacts (an average of about 200 pieces per square meter) can be found at the site. Production here begins in the late Mesolithic horizon. Extremely fast expansion of the use of this raw material and polished artefacts in the Neolithic generally, can be only explained by contact with an older tradition. The presence of polished artefacts of this raw material in the context of an up-per Mesolithic context and beginning of production at Jistebsko in the time when no neolithic settlement can be found in the Bohemia indicates its existence. Jistebsko can be a key site for understanding the genesis of the neolithic societies of Central Europe.

Klíčová slova: neolit – mezolit – neolitizace – těžba – metabazit typu Jizerské horyKey words: Neolithic – Mesolithic – neolithization – quarrying – Metabasite of Jizera Mountains type

1. Úvod1

Zdroj suroviny používané v neolitu jako hlavní zdroj pro výrobu broušené industrie na území širší střední Evropy zůstával po dlouhou dobu neznámý. Historie jeho hledání do jisté míry odráží vývoj archeologie neolitu v České republice. Jeho konečná lokaliza-ce a následně archeologický výzkum unikátní zdrojové oblasti Jistebsko umožňuje klást zcela nové otázky, jejichž část se pokusíme nastínit v této stati. První popisy horniny, kterou dnes nazýváme metabazit typu Jizerské hory (Přichystal 2009), přinesl již A. Huyer (1914, 1928). Na jeho práci navázal G. Gränzer v roce 1933. V této práci je poprvé konstatována shoda horniny nacházené v hojné míře na Maršo-

NEOLITIZACE aneb SETKÁNÍ GENERACÍ PAG. 287–300

1 Poděkování: Na výzkumu neolitických těžebních areálů se podílejí či podíleli J. Prostředník, B. Ramminger, V. Šrein, B. Šreinová, A. Přichystal, P. Pokorný, J. Novák a studenti FF UHK, FF UK, FF ZČU a Univerzity v Hamburku. Text vznikl v rámci řešení projektu GAČR č. 13-08169S Před neolitem: Kontextuální analýza environmentální dynamiky v průběhu časně postglaciální transformace střední Evropy.

288 289

vickém vrchu a jinde v okolí Černostudničního hřebene s horninou, ze které byly v neo-litu vyráběny broušené nástroje. Obě práce zapadly, protože byly publikovány kurentem v lokálním německy psaném geologickém tisku a znovuobjeveny byly až koncem devadesátých let dvacátého století. Po druhé světové válce horninu postupně studovala celá řada geologů, od F. Fediuka, který zpracovával regionální geologii oblasti (1962), přes V. Chaloupského (Chaloupský et al. 1989) až po J. Klomínského (Klomínský et al. 2005) a V. Kachlíka (1997). Všichni tito ge-ologové se věnovali především regionálnímu geologickému kontextu, v jehož rámci byla hornina jednou z mnoha zajímavostí. Její význam pro archeologii ale zůstal nedoceněn. První moderní prací, která se věnovala hornině jako možnému zdroji suroviny v neolitu, je text M. Bukovanské (1992). Té se podařilo lokalizovat zdroj v širším okolí Maršovického vrchu na kontaktu s tanvaldským granitem. Na její práci přímo navázali manželé Šreinovi (Šrein et al. 2002, 2003), kterým se nakonec podařilo nalézt první artefakty a především neporušené relikty těžby (lokalita Jistebsko – Šrein et al. 2002). Souběžně s nimi hledal relikty těžby i A. Přichystal, kterému se nezávisle podařilo nalézt lokalitu Velké Hamry I (Přichystal 2002, 2009). Další archeologické lokality pak objevil autor při cílené prospekci v letech 2004 až 2011. Od roku 2002 probíhá v celé oblasti archeologický průzkum, který se zaměřuje jednak na záchranu památek ohrožených stavební činností, jednak na cílenou sondáž v dochovaných těžebních polích. Jeho cílem je poznání rozložení artefaktů, stra-tigrafie a chronologie této rozsáhlé skupiny lokalit (Šída 2005, 2006, 2007a, 2007b, Šída – Kachlík 2009, Šída – Prostředník 2010, Šída et al. 2004, Šída et al. 2012, 2013). Archeologické lokality se nacházejí na jižním okraji tanvaldského granitu v jeho kontaktním dvoru od Maršovického vrchu až po Šumburk nad Desnou. Jejich detailní přehled viz (Šída et al. v tisku, Šída et al. 2012, 2013, Tab. 1).

Tab. 1Jizerské hory. Rozsah lokalit neolitické těžby a zpracování metabazitů – Tab. 1 Jizera mountains. Extent of quarrying and workshop sites in region.

poloha plocha/ha %

Maršovice I 0,4 0,3

Maršovice II 0,46 0,3

Maršovice III 0,57 0,4

Jistebsko III 1,3 0,8

Jistebsko II 4,1 2,6

Jistebsko I 15,4 9,7

okolí těžebních polí 85,3 53,9

Jistebsko celkem 107,53 68

Velké Hamry Ia 0,1 0,1

Šumburk nad Desnou I 0,5 0,3

Velké Hamry I 1,01 0,6

Zadní Zbytky Ia 4 2,5

Zadní Zbytky I 5 3,2

Velké Hamry II 40 25,3

Celkem 158,14 100

288 289

2. Nálezy a situace

Celková plocha, na níž se dnes rozptylují artefakty související s těžbou suroviny a produkcí polotovarů broušených seker dosahuje takřka 1,6 km2 (Tab. 1, Obr. 1). Archeologický výzkum doposud proběhl pouze na polohách Jistebsko I a III a Velké Hamry I a II na celkové ploše pouze 110 m2, což představuje pouze 0,007 % celkové plochy s nálezy artefaktů. Ostatní polohy je možné hodnotit pouze na základě povrcho-vých sběrů. I po 12 letech archeologického výzkumu tak máme detailní informace pouze o zlomku plochy této výjimečné koncentrace lokalit. V poloze Jistebsko I započal výzkum (P. Šída a J. Prostředník 2002–2012) v těžeb-ní jámě 1 v severozápadní části lokality, kde byl metodou řezů prozkoumán prostor 41,5 m2. Z něj pochází 8800 artefaktů (hustota 212 artefaktů/m2). Zachycena byla složitá stratigrafie se superpozicí několika těžebních jam, koncentrace nálezů v sekundární po-loze v hlušině a dvě koncentrace související s přítomností dílny in situ. Ohniště nalezeno nebylo. Z jámy byly datovány dva vzorky uhlíků. V téže poloze, v její jižní části, probíhal v letech 2010–2013 i výzkum těžební jámy 2 (výzkum P. Šída, B. Ramminger, J. Prostředník). Tato jáma byla zkoumána pomocí čtvercové sítě (2 na 2 m). Z prozkoumané plochy o rozloze 60 m2 pochází 5000 artefaktů (hustota cca 80 kusů/m2). Při výzkumu lokality byly objeveny dvě menší (jedno C14 datum) a jedno velké kom-plexní ohniště, datované dnes již devíti radiokarbonovými daty.

Obr. 1 Jizerské hory. Neolitické těžební a zpracovatelské lokality. Legenda: 1 – Velké Hamry I a Ia, 2 – Šumburk n. D. I, 3 – Velké Hamry II, 4 – Zásada – Zbytky I a Ia, 5 – Jistebsko, T – Tanvald, J – Jab-lonec n. N., ŽB – Železný Brod – Fig. 1 Jizerské hory. Neolithic quarrying and workshop sites.

290 291

Zjišťovací výzkum v poloze Jistebsko III započal v roce 2012 (B. Ramminger, P. Šída a J. Prostředník) a stále není ukončen. Na tomto místě jsme patrně narazili na jádro lo-kality a není vyloučeno, že zde byl těžen přímo přirozený výchoz suroviny (v ostatních polohách byla získávána suť ze svahovin). Odpovídal by tomu jednak liniový charakter těžby, jednak extrémně velká kumulace dílen a odpadu. Sonda o ploše 6 m2 zachytila okraj jedné z takových dílen a doposud přinesla na 16000 artefaktů (cca 2700 kusů/m2, Obr. 2). Dílny se na lokalitě typicky projevují vrstvou odpadu nasypanou do víceméně kruhového tvaru, v jehož středu mohlo hořet ohniště. Vznik těchto kumulací je vý-sledkem relativně krátkodobých akcí několika štípačů, kteří se sesedli kolem ohniště a z připravené suroviny štípali polotovary. Odpad z výroby pak deponovali před sebe do prostoru ohniště. Vrstva odpadu zachycená touto sondou má tloušťku až 30 cm a je tvořena takřka výhradně štípanými artefakty s minimálním zastoupením sedimentu. Ohniště přímo zachyceno nebylo, jeho existenci ale dokládá nárůst uhlíků směrem ke středu koncentrace. Obdobnou situaci zachytil i záchranný výzkum v roce 2009 na parcele číslo 450 v ob-ci. Zde byl terén s relikty neolitické těžby ve středověku zarovnán a přeměněn na pole, archeologické situace ale z velké části zůstaly zakonzervované v zemi. Sondou o ploše 1,5 m2 zde byla prozkoumána vrstva odpadu o tloušťce 20 cm obsahující i polohu oh-niště. Na ploše 0,6 m2 se zde nacházelo na 4000 artefaktů. I spolu s nálezy ze začištění dosahuje hustota industrie v tomto prostoru hodnoty 3000 artefaktů/m2.

Obr. 2 Jistebsko III. Kumulace dílenského odpadu jednoho výrobního areálu – Fig. 2 Jistebsko III. Cu-mulation of workshop waste from one workshop site.

290 291

Ve Velkých Hamrech I byla sondována (I. Vondroušová a P. Šída 2004–2008) plo-cha o velikosti 4 m2 (Šída et al. 2012). Zachyceny byly relikty dvou mělkých těžebních jam a takřka 900 artefaktů. Jejich hustota je okolo 220 kusů/m2. Ve Velkých Hamrech II proběhl výzkum (J. Prostředník a P. Šída 2007) na ploše 4,4 m2 a přinesl 1170 artefaktů (Šída et al. 2013). Hustota artefaktů dosahuje hodnoty 270 kusů/m2.

3. Distribuční areál suroviny

Maximální dosah suroviny je znám díky práci mnoha autorů a zahrnuje okruh o po-loměru 500 km od přirozeného výchozu. Tento maximální rozsah zahrnuje nálezy ce-lého neolitu (Obr. 3). Pro kulturu s lineární keramikou máme surovinu jako dominantní doloženu pro oblast Čech (Turnov-Maškovy zahrady: Šída 2007b ; Bylany: Pavlů – Rulf 1991 ; Kosoř: Šreinová et al. 2000) a Moravy (Vedrovice: Přichystal 2002 ; Mohelnice: nepublikováno). Dominuje také ve středním Německu, kde jsem mohl prostudovat několik tisíc artefaktů uložených v centrálních depozitářích v Halle a Sasku (materiál deponovaný v depozitáři v Drážďanech). Pro Hesensko vyhodnotila rozsáhlé soubory

Obr. 3 Distribuční areál suroviny z Jizerských hor – Fig. 3 Distribution area of Jizera Mountains raw material.

292 293

Tab.

2 Ji

zers

ké h

ory.

Pře

hled

vše

ch d

opos

ud z

íska

ných

radi

okar

bono

vých

dat

z te

žebn

ích

a zp

raco

vate

lskýc

h lo

kalit

– T

ab. 2

Jize

ra M

ount

ains

. Ove

r-vi

ew o

f all

C14

dat

es fr

om q

uarr

ying

con

text

.

loka

lita

mat

eriá

lkó

d la

bora

toře

věk

BP

chyb

aka

libro

vané

stáří

BC

arch

eolo

gick

éda

tová

níko

ntex

tlite

ratu

ra

Jiste

bsko

uhlík

, ner

ozliš

eno

Erl-1

5826

6574

6056

31–5

386

neol

it?oh

niště

L1Ra

mm

inge

r - Š

ída

2012

Jiste

bsko

uhlík

krá

tce ro

stouc

í dře

voUG

AMS

1039

765

1030

5535

–537

9ne

olit?

LM5

(24)

Jiste

bsko

uhlík

krá

tce ro

stouc

í dře

voUG

AMS

1039

865

0030

5526

–537

6ne

olit?

LM9

(15)

Jiste

bsko

uhlík

krá

tce ro

stouc

í dře

voUG

AMS

1039

663

9030

5469

–531

6ne

olit

LM4

(25)

Jiste

bsko

uhlík

krá

tce ro

stouc

í dře

voUG

AMS

1039

463

6030

5468

–523

1ne

olit

L1/3

(31)

Jiste

bsko

uhlík

, ner

ozliš

eno

Erl-1

5827

6334

5954

70–5

214

neol

itoh

niště

M1

Ram

min

ger -

Šíd

a 20

12

Jiste

bsko

uhlík

, ner

ozliš

eno

UGAM

S 52

7962

7030

5316

–521

1ne

olit

parc

ela 3

50/1

, pro

fil, já

ma

2Pr

ostře

dník

– Ší

da 2

010

Jiste

bsko

uhlík

krá

tce ro

stouc

í dře

voUG

AMS

9513

6250

3053

11–5

078

neol

itoh

niště

L1

Jiste

bsko

uhlík

, ner

ozliš

eno

Erl-1

5825

6234

5853

21–5

036

neol

itoh

niště

H1

Ram

min

ger -

Šíd

a 20

12

Jiste

bsko

uhlík

krá

tce ro

stouc

í dře

voUG

AMS

9514

6230

3053

03–5

070

neol

itoh

niště

M1

Velk

é H

amry

IIuh

lík, n

eroz

lišen

oG

dA-1

206

6220

4053

03–5

057

neol

itjá

ma

1Pr

ostře

dník

– Ší

da 2

010

Jiste

bsko

uhlík

, ner

ozliš

eno

UGAM

S 52

7762

1030

5295

–505

7ne

olit

parc

ela 3

50/1

, son

da 1

, ohn

iště

Pros

tředn

ík –

Šída

201

0

Jiste

bsko

uhlík

krá

tce ro

stouc

í dře

voUG

AMS

1039

562

1030

5295

–505

7ne

olit

L2 (6

)

Jiste

bsko

Iuh

lík, n

eroz

lišen

oVE

RA-2

981

6120

3552

09–4

957

neol

itjá

ma

1, so

nda

1Pr

ostře

dník

et al

. 200

5

Jiste

bsko

uhlík

, ner

ozliš

eno

UGAM

S 52

7861

0030

5207

–493

5ne

olit

parc

ela 3

50/1

, pro

fil, já

ma

2Pr

ostře

dník

– Ší

da 2

010

Jiste

bsko

Iuh

lík, n

eroz

lišen

oG

dA-5

3360

9535

5207

–485

9ne

olit

jám

a 1,

sond

a 3

Pros

tředn

ík –

Šída

201

0

292 293

staršího neolitu B. Ramminger. V severním Hesensku tvoří surovina z Jizerských hor až 70 % souborů staršího neolitu, v jižním Hesensku pak klesá její podíl na 50 % (Rammin-ger 2005, 258; 2007). I tak je ale její zastoupení významné. Soubory z Panonie a Slezska studoval A. Přichystal (2009) a i on konstatuje její významný podíl v souborech staršího neolitu. Celkově tak distribuční areál metabazitu typu Jizerské hory ve starším neolitu dosa-huje okruhu o poloměru minimálně 450 km od zdroje a surovina zásobuje takřka celou střední Evropu. Důležitý je ještě jeden fakt, distribuční systém se ustavil velmi rychle, protože surovina dominuje již v nejstarších neolitických souborech (doloženo pro Če-chy, Moravu a střední Německo, Hesensko).

4. Chronologie

Přehled doposud získaných radiokarbonových dat přináší Tabulka 2. Dat z různých kontextů těžebních lokalit bylo do dnešní doby získáno již 17. Intervaly po kalibraci po-krývají úsek od 5630 do 4850 BC, což po srovnání s daty z blízkého sídliště v Turnově--Maškových zahradách (Tab. 3) odpovídá trvání od nejstarší kultury s lineární keramikou až po starší fázi kultury s vypíchanou keramikou. Tři data z těžební jámy 2 na Jistebsku také ukazují na významný přesah do doby před počátkem kultury s lineární keramikou v oblasti (v Turnově-Maškových zahradách je doložena fáze Ia).

Tab. 3 Turnov-Maškovy zahrady. Radiokarbonová data ze všech neolitických fází existence sídliš-tě – Tab. 3 Turnov-Maškovy zahrady. C14 dating of neolithic settlement.

číslo souboru materiál kód

laboratořevěkBP chyba kalibrované

stáří BCarcheol. datování kontext literatura

1870 uhlík GdA-528 6360 40 5469–5227 stará LnK objekt 929/01 Bláhová-Sklenářová – Prostředník 2007

1828 uhlík GdA-974 6250 40 5316–5071 stará LnK

1923 uhlík GdA-527 6160 40 5217–5000 střední LnK objekt 928/01 Bláhová-Sklenářová – Prostředník 2007

1928 uhlík GdA-526 5910 40 4898–4704 StK IV objekt 1002/01 Bláhová-Sklenářová – Prostředník 2007

5. Artefakty z metabazitů typu Jizerské hory v mezolitu

Problematika výskytu artefaktů z metabazitu typu Jizerské hory byla řešena v samo-statném článku (Šída 2013), a proto zde pouze shrnu celou problematiku. První broušené artefakty z metabazitů (povětšinou typu Jizerské hory) se objevují v mladší fázi boreálního mezolitu v horizontu 7600–6900 BC (Švédův převis: Svoboda 2003 ; Rottenburg-Sieben-linden 4: Kind 2002, 32; Sarching: Schönweiß – Werner 1974, Schönweiß 1988). Doložené jsou i ze starší fáze atlantického mezolitu z horizontu 6900–6200 BC (Bad Dürrenberg: Geupel 1977, Küßner 1994, Grünberg 2001 ; Jägerhaus-Höhle: Oeschger – Taute 1978 ; Fal-kensteinhöhle: Peters – Toepfer – Wägele 1935, Fischer – Gehlen – Richter 2009). Zatím ne-jsou doloženy ze závěrečné fáze atlantického mezolitu z horizontu 6200–5400 BC, zde je

294 295

ale nutné zdůraznit významný nedostatek souborů obecně, takže jde nejspíše o problém stavu výzkumu, než o obecné chybění jevu. Zajímavé je, že již boreální artefakty mají vzhled pozdějších neolitických (zlomek kopytovitého nástroje ze Sarchingu, zlomek týlu artefaktu ze Švédova převisu). Nástroj z Bad Dürrenbergu má vzhled typické „neolitic-ké“ sekery. Vzhled nástrojů je totiž podmíněn technologií. Obliba kopytovitých průřezů není věc „neolitického“ stylu, ale technologie výroby polotovarů metodou jednostranné-ho bifaciálního zkracování úštěpu. Tato technologie byla vynalezena v průběhu boreál-ního mezolitu. Již v mezolitu se nástroje z metabazitů typu Jizerské hory dostávají do velké vzdále-nosti. Najisto je surovina určena v Švédově převisu a Bad Dürrenbergu, pravděpodobně jde o tuto surovinu i v Jägerhaus-Höhle a Falkensteinhöhle. Každopádně již v mezolitu se surovina dostává do vzdálenosti několika set kilometrů (viz např. Přibice na jižní Mo-ravě Šída 2007c ). Celé nálezy jsou zcela výjimečné (například hrob v Bad Dürrenberg), spíše nacházíme drobné fragmenty. Souvisí to s důslednou reutilizací kvalitní suroviny, která jistě byla velmi vzácnou a po poškození seker mohla dál sloužit jako surovina pro výrobu štípané industrie. Stejným způsobem ze souborů mizí i silicitové jádrové sekery. Z tohoto důvodu jsou sekery celkově v mezolitu vzácné a jejich četnost v archeologic-kých situacích najisto neodpovídá četnosti v mezolitické živé kultuře.

6. Dvojitá brána – mezolit v neolitu?

Tab. 4 Dvojitá brána u Rohlin. Přehled technotypologického složení industrie z plochy 0,5 m2 – Tab. 4 Dvojitá brána near Rohliny. Overview of technotypological composition of stone industry from area 0,5 m2.

technotyp 0–40 % 40–60 % 60–90 % celkem %

zlomky 28 62,2 25 53,2 29 48,3 82 53,9

čepele 5 11,1 7 14,9 6 10 18 11,8

úštěpy 9 20 12 25,5 21 35 42 27,6

jádra 1 2,2 0 0 0 0 1 0,7

debitáž 43 95,6 44 93,6 56 93,3 143 94,1

trojúhelník 0 0 0 0 1 1,7 1 0,7

škrabadla 1 2,2 1 2,1 0 0 2 1,3

laterálně retušované čep. 0 0 1 2,1 1 1,7 2 1,3

čep. s otupeným bokem 0 0 1 2,1 0 0 1 0,7

retušované zlomky 0 0 0 0 1 1,7 1 0,7

retušované úštěpy 1 2,2 0 0 0 0 1 0,7

vrub 0 0 0 0 1 1,7 1 0,7

nástroje 2 4,4 3 6,4 4 6,7 9 5,9

celkem 45 100 47 100 60 100 152 100

% 29,6 30,9 39,5 100

294 295

Tab. 5 Dvojitá brána u Rohlin. Přehled surovinového složení industrie z plochy 0,5 m2 – Tab. 5 Dvojitá brána near Rohliny. Overview of raw material composition of stone industry from area 0,5 m2.

surovina 0–40 % 40–60 % 60–90 % celkem %

jaspis 0 0 3 6,4 17 28,3 20 13,2

silicity permokarbonu 1 2,2 2 4,3 14 23,3 17 11,2

silicity neurčené 1 2,2 0 0 1 1,7 2 1,3

SGS 7 15,6 13 27,7 20 33,3 40 26,3

metabazity Jizerské hory 27 60 8 17 2 3,3 37 24,3

křemen 4 8,9 13 27,7 1 1,7 18 11,8

křemenec 2 4,4 1 2,1 1 1,7 4 2,6

přepálený silicit 3 6,7 7 14,9 4 6,7 14 9,2

celkem 45 100 47 100 60 100 152 100

% 29,6 30,9 39,5 100

Svým způsobem výjimečná situace byla prozkoumána na lokalitě Dvojitá brána v Betlémských skalách u Turnova. Pod touto pískovcovou skalní branou byla sondou o ploše 1,5 m2 zachycena stratigrafie počínající v boreálu, která byla kontinuálně sedi-mentovaná až do dneška. V celé mocnosti nacházíme artefakty. Pod úrovní 60 cm je kla-sický mladý mezolit s ohništi. Již v této úrovni se setkáváme s metabazity typu Jizerské hory jako surovinou pro výrobu štípané industrie. Horizont mezi 40–60 cm je specifický, stářím odpovídá neolitu, ale neobsahuje žádnou neolitickou keramiku, doklady využití obilí, ani štípaná industrie neodpovídá neolitu. Složení suroviny se proměňuje, mizí suroviny získávané z větší dálky. Lovecko--sběračský charakter lokality pokračuje až do doby bronzové (úroveň –20 cm). I v tomto horizontu převažuje štípaná industrie nad nálezy fragmentů keramiky. Významně se dále proměňuje i složení surovin. V nejmladších horizontech se setkáváme již pouze s lokálními surovinami z blízkého koryta řeky Jizery. Tuto proměnu je nejsnáze možné vysvětlit pomocí efektu izolace. Malá skupina lovců uzavřená v prostoru Klokočských skal s omezeným kontaktem s okolím by v průběhu času využívala kamenné suroviny právě tímto způsobem (Tab. 4 a 5).

7. Model neolitizace Čech a metabazity typu Jizerské hory

Tradičně byla neolitizace Čech vysvětlována prostou následností neolitu po mezolitu buď s hiátem, či bez něj. Tato představa vycházela z klasického evolucionismu a měla v počátku oporu v představě neexistence mezolitu v České republice (neolit by logicky byl příchozí kulturou do prázdného prostoru, tento názor razil především K. Absolon). Po objevení mezolitu představa hiátu přetrvávala velmi dlouho, ačkoli již zjevně neměla oporu v datech (viz Svoboda 2003). Proces neolitizace je možné přiblížit pomocí dvou extrémních modelů a jejich kombi-nace. V tom prvním je neolit výsledkem čisté akulturace znalostí neolitické technologie

296 297

mezolitickými lovci, v tom druhém naopak akulturace nehraje roli a neolit přichází s no-vou populací, která nemá žádný kontakt s lokální mezolitickou populací. Samozřejmě jsou možné i kombinace obou modelů. Kombinace obou modelů poskytuje nejsložitější pohled na tento časový horizont (Obr. 4). V první, předkontaktní fázi jsou oba kulturní světy oddělené. V následujícím horizontu kontaktu se poprvé setkávají, zatím se ale nijak neovlivňují. K tomu dojde až v následujícím horizontu ovlivňování. Teoreticky mohou i v této situaci zůstat jak mezolitické skupiny bez ovlivnění neolitem, tak čistě příchozí skupiny neolitických ze-mědělců bez ovlivnění mezolitiky. Vzájemné ovlivňování ale bude produkovat skupiny mezolitiků ovlivněných zemědělci a hlavně skupiny zemědělců významně ovlivněných lovci (skupiny zemědělců vzniklých různým stupněm míšení obou populací a akulturace mezolitiků). V horizontu dožívání dojde k plnému prosazení neolitického způsobu života u větši-ny populace, přesto ale mohou dožívat menší skupiny lovců v refugiích víceméně bez ovlivnění. Celý proces se pak může opakovat v menším měřítku výrazně později. Zkusme se teď detailně zaměřit na možnosti archeologických pramenů dokumen-tovat jednotlivé situace. Konstituovanou zemědělskou společnost známe dobře, může však logicky vzniknout i bez ovlivňování s mezolitiky. Jde o to, zda máme doklady pro přežívání mezolitických skupin hlouběji do neolitu a pro jejich kontakt s neolitiky, a dále zda jde doložit ovlivnění neolitiků mezolitickými skupinami. Poslední otázkou je role metabazitů typu Jizerské hory v celém složitém řetězci událostí. Situace zachycená na Dvojité bráně odpovídá alespoň v horizontu 5500–4000 BC přežívání lovecké společnosti s minimálním kontaktem s neolitiky. Pro to svědčí absence

Obr. 4 model neolitizačního procesu – Fig 4 The neolithization model.

296 297

artefaktů neolitu, čistě lovecký charakter lokality a zmenšení okruhu získávání surovin. V následujícím eneolitu a době bronzové přetrvává lovecký charakter, přibývá ale ar-tefaktů dokumentujících kontakt se zemědělským prostředím. V celé historii lokality se objevuje metabazit typu Jizerské hory jako surovina pro výrobu štípané industrie. Přežívání loveckého způsobu života bez ovlivnění zemědělstvím do neolitu je nepří-mými daty doloženo i na lokalitě Švarcenberk. Dokladem pro ovlivnění zemědělské společnosti lovci může být samotné využívání metabazitu typu Jizerské hory. Ten je využíván již od mladšího boreálu jako surovina pro výrobu štípané industrie a také prvních broušených seker, které mají stejný tvar, jako ty později vyráběné ve výrobním areálu na Jistebsku. Masová těžba a výroba zde začíná velmi brzy, vlastně v horizontu pozdního mezolitu století před tím, než se v českém pro-storu objeví první neolitické osady. Podle všeho se znalost výroby mezolitických brouše-ných seker, které byly využívány v malé míře, v určitém okamžiku protne s potřebou zá-sobovat tímto typem artefaktu nově se objevující zemědělské osady v Podunají a Porýní. Čistě mezolitické prostředí tak začne zásobovat nově se formující neolitickou společnost. Po rozšíření neolitických komunit pak naroste výroba na produkčních centrech do ob-rovských rozměrů. Pouze tímto způsobem lze vysvětlit extrémně rychlé objevení se této suroviny v neolitickém kontextu, její okamžité prosazení v horizontu nejstarší lineární keramiky a také extrémní rozsah distribučního areálu (Obr. 5).

Obr. 5 metabazity typu Jizerské hory a jejich pozice v modelu neolitizace. Doklady těžby na Jistebsku v pozdním mezolitu patří do horizontu kontaktů – Fig. 5 metabasites of Jizera Mountains and its posi-tion in neolithization model. Evidence of quarrying during Late Mesolithic on Jistebsko belongs to the contact horizont.

298 299

8. Závěr

Těžba na Jistebsku a dalších lokalitách v podhůří Jizerských hor se projevuje v ob-rovském rozsahu takřka 1,6 km2. Vzhledem k tomu, že vedle těžby probíhala na místě i výroba polotovarů, nacházíme na místě obrovské kumulace artefaktů (průměrně okolo 200 kusů na metr čtverečný). Produkce na místě začíná v horizontu pozdního mezolitu. Extrémně rychlé rozšíření využívání této suroviny a broušené industrie v neolitu vůbec, je možné vysvětlit pouze kontaktem s nějakou starší tradicí. Na její existenci ukazuje pří-tomnost broušených artefaktů z této suroviny v mladomezolitickém kontextu a počátek produkce na Jistebsku v době, kdy v okolí nejsou neolitická sídliště. Jistebsko tak může být klíčovou lokalitou pro pochopení geneze neolitické společnosti střední Evropy.

Summary

Quarrying in the Jistebsko area and other locations in the foothills of the Jizera Mountains extend in a huge range of almost 1.6 square kilometers. Whereas simultaneously quarrying and production of se-mi-finished products, we can found at the same place huge accumulation of artifacts (an average of about 200 pieces/m2). Production starts here in the Late Mesolithic horizon. Extremely rapid expansion of use of this raw material and polished neolithic industry in general, can be explained only by contact with an older tradition. At its existence indicates the presence of polished artefacts of this raw material in the latemezolithic context and beginning of production at Jistebsko area at the time when in the surrounding there isare not the neolithic settlement. Jistebsko area can be a key site for understanding of the genesis of the neolithic society of Central Europe.

The origin of this paper was supported by the project GAČR č. 13-08169S Prior to the Neolithic: Contextual Analysis of Environmental Dynamics During Early Postglacial Transformation of Central Europe.

Literatura

Bláhová-Sklenářová, Z. – Prostředník, J. 2007 : Stavby kultury s lineární keramikou v Turnově „Maškových zahradách“. In: R. Tichý. (Ed.): Otázky neolitu a eneolitu našich zemí 2006. Archeologické studie Univerzity Hradec Králové 1, 14–24.

Bukovanská, M. 1992 : Petroarchaeology of Neolithic artifacts from central Bohemia, Czechoslovakia. Scripta Facultatis Scientarium Naturalium Universitatis Purkynianae Brunensis 22, Geology, 7–16.

Fediuk, F. 1962 : Vulkanity železnobrodského krystalinika. Rozpravy Ústředního ústavu geologického 29, 1–116.

Geupel, V. 1977 : Das Röttelgrab von Bad Dürrenberg, Kr. Merseburg. In: K. H. Otto – B. Gramsch – J. Herrmann (Eds.): Archäologie als Geschichtswissenschaft: Studien und Untersuchungen, Schriften zur Ur- und Frühgeschichte 30, 101–110.

Fischer, A. L. – Gehlen, B. – Richter, T. 2009 : Zum Stand der Neolithisierungsforschung im östlichen Bayern: Fragestellungen, Fundstellen, Perspektiven. Fines Transire 18, 45–78.

Gränzer, J. 1933 : Nephrit aus dem Phyllitkontakt im Südwesten des Isergebirgsgranits. Firgenwald 3, 89–96.

Grünberg, J. 2001 : Die enthauptete Schamanin von Bad Dürrenberg. In: H. Meller (Ed.): Schönheit, Macht und Tod, 120 Funde aus 120 Jahren Landesmuseum für Vorgeschichte Halle. Halle, 156.

Huyer, A. 1914 : Granitkontakt des Schwarzbrunnberges bei Gablonz a. N.. Lotos 62, 22–24.Huyer, A. 1928 : Der Granitkontakt des Schwarzbrunngebirges. Mitteilungen des Vereines der Natur-

freunde in Reichenberg 50, 48–65.Chaloupský et al. 1989 : Geologie Krkonoš a Jizerských hor. Praha.

298 299

Kachlík, V. 1997 : Litostratigrafie a stavba železnobrodského krystalinika: výsledek variských tektodefor-mačních procesů. Zprávy o geologických výzkumech v roce 1996, 30–31.

Kind, C. J. 2002 : Eine weitere frühmesolithische Fundstelle im Industriegebiet von Siebenlinden, Rot-tenburg am Neckar, Kreis Tübingen. Archäologische Ausgrabungen in Baden-Württemberg 2001, 30–32.

Klomínský, J. et al. 2005 : Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1: 25 000, 03–322 Jablonec nad Nisou. Česká geologická služba. Praha.

Küßner, M. 1994 : Jüngeres Mesolithikum – Älteres Neolithikum. Zur Neolithisierung im Mittelelbe-Sa-ale-Gebiet (MESG). In: H. J. Beier – R. Einicke (Eds.): Das Neolithikum im Mittelelbe-Saale-Gebiet und in der Altmark: eine Übersicht und ein Abriss zum Stand der Forschung. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 4, 7–25.

Oeschger, H. – Taute, W. 1978 : Radiokarbon-Altersbestimmung zum süddeutschen Mesolithikum und deren Vergleich mit der vegetationgeschichtlichen Datierung (Jägerhaus –Höhle, Falkensteinhöhle, Felsdach Inzigkofen, Fohlenhaus, Bettelküche). In: W. Taute (Ed.): Das Mesolithikum in Süddeutsch-land. Tübinger Monographien zur Urgeschichte 5/2, 15–19.

Pavlů, I. – Rulf, J. 1991 : Stone Industry from the Neolithic Site of Bylany. Památky archeologické 82, 277–365.

Peters, E. – Toepfer, V. – Wägele, H. 1935 : Die Falkensteinhöhle bei Thiergarten. Fundberichte Hohen-zollern 3, 2–12.

Prostředník, J. – Šída, P. – Šrein, V. – Šreinová, B. – Šťastný, M. 2005 : Neolithic quarrying in the foothils of the Jizera Mountains and the dating thereof. Archeologické rozhledy 57, 477–492.

Prostředník, J. – Šída, P. 2010 : Nejstarší dějiny Českého ráje a horního Pojizeří. Turnov.Přichystal, A. 2002 : Objev neolitické těžby zelených břidlic na jižním okraji Jizerských hor (severní Če-

chy). Abstrakt Kvartér (Brno) 8, 12–14.Přichystal, A. 2009 : Kamenné suroviny v pravěku východní části střední Evropy. Brno.Ramminger, B. 2005 : Wirtschaftsarchäologische Untersuchung neolithischer Felsgesteinartefakte aus

Mittel- und Nordhessen, rukopis disertační práce. Archäologisches Institut, Universität Hamburg.Ramminger, B. 2007 : Wirtschaftsarchäologische Untersuchungen zu alt- und mittelneolithischen Felsge-

steingeräten in Mittel- und Nordhessen, Archäologie und Rohmaterialversorgung. Internationale Archäologie 102. Leidorf.

Ramminger, B. – Šída, P. 2012 : Der bandkeramische Felsgesteinabbauplatz Jistebsko, Kataster Jablonec nad Nisou, und sein regionales Siedlungsumfeld im mittleren Isertal, Tschechische Republik. In: R. Smolnik (Ed.): Siedlungsstruktur und Kulturwandel in der Bandkeramik. Dresden. 167–179.

Schönweiß, W. 1988 : Die Ausgrabungen von Sarching – Friesheim im Rahmen des nordbayerischen Mesolithikums. Mesolitische Fundplätze in Nordbayern, Beiträge zur Vorgeschichte Nordostbayerns 2, 11–100.

Schönweiß, W. – Werner, H. J. 1974 : Mesolithische Wohnanlagen von Sarching, Landkreis Regensburg. Bayerische Vorgeschichtsblätter 39, 1–29.

Svoboda, J. (Ed.) 2003 : Mezolit severních Čech. Dolnověstonické studie 9. Brno.Šída, P. 2005 : Další lokality s doklady neolitické těžby a zpracování kamene v Jizerských horách. Arche-

ologie ve středních Čechách 9, 77–102.Šída, P. 2006 : Distribuční areály surovin v neolitu na území České republiky. Archeologické rozhle-

dy 58, 407–426.Šída, P. 2007a : Metabazity kontaktní aureoly tanvaldského granitu mezi Rádlem a Příchovicemi využí-

vané pro výrobu neolitických kamenných nástrojů, rukopis diplomové práce, Přf UK, Praha.Šída, P. 2007b : Využívání kamenné suroviny v mladší a pozdní době kamenné. Dílenské areály v oblasti

horního Pojizeří. Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque 3, 1–282.Šída, P. 2007c : Artefakt z metabazitu typu Pojizeří v mezolitické kolekci z Přibic. Archeologie ve střed-

ních Čechách 11, 19–20.Šída, P. 2013 : O počátcích výroby neolitické kamenné broušené industrie. Archeologie západních

Čech 7, 26–33.Šída, P. – Kachlík, V. 2009 : Geological setting, petrology and mineralogy of metabasites in a thermal

aureole of Tanvald granite (northern Bohemia) used for the manufacture of Neolithic tools. Journal of Geosciences 54/3, 269–287.

300 301

Šída, P. – Prostředník, J. 2010 : Neolitická těžba metabazitů v Jizerských horách. In: P. Krištuf – P. Vařeka (eds.): Opomíjená archeologie 2007 – 2008, Plzeň, 130–140.

Šída, P. – Šreinová, B. – Štastný, M. – Šrein, V. – Prostředník, J. 2004 : Neolitický těžební a výrobní areál v Jistebsku. In: M. Lutovský (Ed.): Otázky neolitu a eneolitu našich zemí – 2003, 109–131.

Šída, P. et al. 2012 : Neolitický těžební a zpracovatelský areál ve Velkých Hamrech I. Pojizerské archeo-logické studie 1. Turnov.

Šída, P. et al. 2013 : Velké Hamry II. Neolitický těžební a zpracovatelský areál. Pojizerské archeologické studie 2. Turnov.

Šída, P. et al. v tisku : Neolitická těžba metabazitů v Jizerských horách. Opomíjená archeologie. Plzeň.Šrein, V. – Šreinová, B. – Šťastný, M. 2003 : Objev unikátního neolitického těžebního areálu u Jistebska

v severních Čechách. Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze 11, 19–32.

Šrein, V. – Šreinová, B. – Šťastný, M. – Šída, P. – Prostředník J. 2002 : Neolitický těžební areál na katastru obce Jistebsko. Archeologie ve středních Čechách 6, 91–99.

Šreinová, B. – Lička, M. – Šrein, V. – Šťastný, M. 2000 : Mineralogy and petrology of some artefacts from Kosoř near Prague. Krystalinikum 26, 137–143.

Petr ŠídaKatedra archeologie, FF ZČUSedláčkova 1530614 Plzeň petrsida@seznam.cz