Základní okruhy studia “středověké”keramiky aneb keramika jako archeologický pramen

Mgr. Ladislav Čapek, Ph.D.

Tři základní rozměry keramiky:• Technologická• Funkční • Stylistická

Variabilita keramiky:• Chronologická• Prostorová• Sociální /ekonomická• Ideologická

Přístupy studia keramiky v zahraničí

Orton, C. – Tyers, P. – Vince, A. 1993: Pottery in archaeology

Okruhy studia keramiky (tzv. evidence):

• Datování• Distribuce• Funkce a status

„Evidence vycházejí z předpokladu, že každá keramická nádoba byl vyrobena a užívánav určitém čase (I), vyrobena a používána na určitém místě (II) a používána ke konkrétnímuúčelu nebo účelům (III). Podstatou studia keramiky je získání informací a odpovědí naotázky kdy? (I), kde? (II) a kvůli čemu? (III) na základě studia „anonymních“keramických střepů“

Bennet, W. J. – Blakely, J. A. (1989): Morphology, composition and Stratigraphy: A Data-base Concept for Ceramic Study and Publication

Keramika jako prostředek k:1) Sestavení chronologické sekvence a datování stratifikovaných

archeologických kontextů2) Vyhodnocení místa výroby a zkoumání směnné distribuce3) Poznání technologie a výroby keramiky4) Určení funkce na základě vztahu mezi velikostí a tvarem nádoby

„Primárním cílem archeologie je poskytnout pohled na jeden nebo několik z mnoha aspektůminulého lidského života. Chceme-li použít keramiku k dosažení tohoto cíle, musíme vědět,kdy a kde byla vyrobena, jak a proč byla vyrobena a jak byla použita. Chceme-li odpovědětna tyto otázky musíme keramická data studovat podle tří hlavních os: místo nálezu(kontext) – tvar – technologie.“

Medieval Pottery Research Group (M.P.R.G.)

• Chronologie• Klasifikace• Původ / Provenience• Obchod / Směna• Funkce / Status• Tafonomie

Založení 1979

http://www.medievalpottery.org.uk

Buko, A. 1990: Ceramika wczesnopolska

Tři hlavní oblasti studia keramiky:

1. Výroba keramiky2. Distribuce a účel3. Zánik účelu (archeologizace)

„Oblasti studia keramiky jsou charakteristické souborem fenoménů zahrnující jednotlivéprocesy výroby, užití a archeologizace (zánik a uložení do archeologického kontextu).Mezi těmito hlavními oblastmi studia je definováno šest základních otázek k analýze těchtofenoménů, zahrnující čas (kdy?), místo (kde?), způsob (jak?), počet (kolik?), účel(proč?) a příčinu (kdo?).“

Boháčová, I. 1995: Möglichkeiten und Grenzen eines allgemeinen Konseses fudem Gebite des Studiums frühmittelalterlicher Keramik

Tři hlavní témata:1. Výroba keramiky2. Užití keramiky3. Procesy archeologizace

Koncepce výzkumu (mladší /vrcholně) středověké keramiky

Kulturně-historické paradigma Keramika jako indikátor kulturní změny (ve výrobní a spotřební sféře), archeologický

doklad širších sociálních a ekonomických aktivit v prostoru (regionalizace keramiky), chronologie a morfologie

Procesuální paradigma Keramika jako nositel formální struktury (technologická, morfologická) s

prostorovou variabilitou. Keramické soubory jsou považovány za struktury, které se liší ve svém složení (funkční, ekonomické, sociální)

Postprocesuální paradigma Keramika jako nositel určitého stylu s rukopisem tvůrce nebo tvůrců, důraz na

individualitu při výrobě keramiky a její kontextualizaci

Studium středověké keramiky v Čechách a na Moravě

Opomíjená témata???1. Archeologizace keramiky (formační a postdepoziční procesy)2. Studium účelu, exprese a statusu (habitus)3. Distribuce keramiky a sféra obchodu4. Otázky konzumpce a sféra každodennosti

Nekuda, V. – Reichertová, K. Středověká keramikav Čechách a na Moravě (1968)

Syntéza středověké keramiky (1968-)

Co dál???

Metody deskripce a vyhodnocení keramických dat (přístupy v ČR)

A) Popisný (situační) a srovnávací- situační popis, intiuitivní srovnávání „per analogiam“ s časoprostorově blízkými soubory

B) Kvalitativní – typologický- typologický přístup, typologický vývoj keramických tvarů v regionu (nástupy, inovace, rozšíření)

C) Technologicko – kontextuální- technologické vlastnosti keramiky, distribuce, důraz na kontext (stratifikace souboru)

C1) Strukturální- formalizovaná deskripce keramiky (morfologie, typologie, výzdoba), struktury v souborech

(statistika)

D) Stylistický - hledání prvků s „rukopisem“ , individuálnost výroby a spojování typů s místem hrnčířské výroby (importy)

Deskriptivní systém podle životního cyklu keramiky

Rekonstrukce behaviorálního a operačního řetězce (châine opératoire)

Deskripce:Situační deskripce• Popis formálních, funkčních a výzdobných znaků

Operační (behaviorální) deskripce• Rekonstrukce výrobního a životní cyklu keramiky – způsob získávání a

přípravy hrnčířské hlíny, modelace, výpal• Užití keramiky (účel)• Procesy zániku (archeologizace)

Postsystémová deskripce• Rozbor formačních procesů (fragmentarizace)• Odhad životnosti (kumulace)• Odhad vlivu postdepozičních procesů (studium reziduality a infiltrace,

redukce)

Otázka metodických standardů zpracování středověké keramiky ???

• Potřeba standardů = srovnatelnost výsledků

Minimální standardy zpracování, popisu, analýzy a publikace keramiky (M. P. R. G.)

1. Aims fo the Minimum Standards2. Project design3. Fieldwork

3.1. On-site retrieval and sampling3.2. Processing3.3. Spotdating or scanning

4. Assesment5. Analysis

5.1. The ceramic record (fabric type, vessel form, quantity, attributes)6. Dissemination (ceramic report)

6.1. Method statement6.2. Description of ceramic types found6.3. Quantification6.4. Discussion of chronology, function, manufacture, distribution, relationship with other finds, sources and parallels + illustration

7. The project archive

Děkuji za pozornost