Přestupní uzly v hromadné dopravě v Ostravě

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

KATEDRA SOCIÁLNÍ GEOGRAFIE A REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

Přestupní uzly hromadné dopravy Ostrava: charakteristika a přehled

indikátorů hodnocení

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor práce: Robin Balon Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Boruta

2012

UNIVERSITY OF OSTRAVA FACULTY OF SCIENCE

DEPARTMENT OF HUMAN GEOGRAPHY AND REGIONAL DEVELOPMENT

Public transport interchanges in Ostrava: overview of characteristics and indicators

BACHELOR WORK

Author: Robin Balon

Supervisor: Mgr. Tomáš Boruta

2012

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

Já, níže podepsaný/á student/ka tímto čestně prohlašuji, že text mnou odevzdané závěrečné

práce v písemné podobě, nebo na CD nosiči, je totožný s textem závěrečné práce vloženým

v databázi DIPL2.

V Ostravě dne

………………………………

podpis studenta/ky

(Zadání vysokoškolské kvalifikační práce)

ABSTRAKT

Bakalářská práce se zabývá přestupními uzly hromadné dopravy v Ostravě. V prvních

kapitolách jsou nejprve definovány důležité pojmy z oblasti dopravy, poté se definuje

přestupní uzel, na základě čehož se vymezí konkrétní přestupní uzly, které se stručně

charakterizují a pomocí vhodných indikátorů zhodnotí.

Klíčová slova:

přestupní uzel, městská hromadná doprava, Ostrava

ABSTRACT

Thesis observes interchanges of mass transport in Ostrava. At first, there are defined

important terms from subject of transport, then the interchange is defined, following what

is point to qualify concrete interchanges, which are briefly characterized and evaluated by

according indicators.

Keywords:

interchange, public mass transport, Ostrava

Poděkování

Tímto velice děkuji mému vedoucímu práce Mgr. Tomáši Borutovi za jeho užitečné rady a

praktické vedení, čímž mi velmi usnadnil práci.

Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem

vypracoval/a samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování

čerpal/a, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

V Ostravě dne . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

(podpis)

OBSAH

ÚVOD .................................................................................................................................. 10

1 ZÁKLADNÍ POJMY ................................................................................................. 11

1.1 Doprava ................................................................................................................. 11

1.1.1. Veřejná doprava ............................................................................................. 11

1.1.2. Hromadná doprava ......................................................................................... 12

1.1.3. Dopravní složky a druhy ................................................................................ 13

1.2 Přeprava ................................................................................................................. 15

1.3 Pojmy spojené s provozem dopravy ..................................................................... 15

2 PŘESTUPNÍ UZEL ................................................................................................... 17

2.1 Definice ................................................................................................................. 17

2.2 Pozitivní a negativní prvky ................................................................................... 18

2.3 Metodika výběru přestupního uzlu ........................................................................ 19

3 SLEDOVANÉ ÚZEMÍ .............................................................................................. 21

3.1 Administrativní členění ......................................................................................... 21

3.2 Veřejná doprava v Ostravě .................................................................................... 22

3.2.1 Historie veřejné dopravy ................................................................................ 22

3.2.2 Integrovaný dopravní systém ......................................................................... 23

3.2.3 Městská hromadná doprava ........................................................................... 24

3.2.4 Příměstská autobusová hromadná doprava v ODIS ...................................... 24

4 INDIKÁTORY HODNOCENÍ ................................................................................. 26

4.1 Kvantitativní indikátory přestupních uzlů ............................................................. 26

4.2 Kvalitativní indikátory přestupních uzlů ............................................................... 28

5 PŘESTUPNÍ UZLY V OSTRAVĚ .......................................................................... 30

5.1 Určení konkrétních přestupních uzlů .................................................................... 30

5.2 Upřesnění přestupních uzlů ................................................................................... 32

6 CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PÚ ............................................................ 33

6.1 Dubina Interspar .................................................................................................... 33

6.2 Hranečník .............................................................................................................. 34

6.3 Hulváky ................................................................................................................. 36

6.4 Kotva ..................................................................................................................... 38

6.5 Mírové náměstí ...................................................................................................... 39

6.6 Náměstí Republiky ................................................................................................ 41

6.7 Nová Ves Vodárna ................................................................................................ 43

6.8 Poliklinika ............................................................................................................. 44

6.9 Poruba vozovna ..................................................................................................... 46

6.10 Sad Boženy Němcové ........................................................................................... 47

6.11 Svinov mosty ......................................................................................................... 49

6.12 Českobratrská ........................................................................................................ 50

6.13 Důl Jeremenko ...................................................................................................... 51

6.14 Fakultní nemocnice ............................................................................................... 52

6.15 Hlavní nádraží ....................................................................................................... 53

6.16 Most Miloše Sýkory .............................................................................................. 54

6.17 Muglinovská .......................................................................................................... 55

6.18 Náměstí Jurije Gagarina ........................................................................................ 56

6.19 Rektorát VŠB ........................................................................................................ 57

6.20 Vítkovice vysoké pece .......................................................................................... 57

6.21 Shrnutí charakteristik PÚ ...................................................................................... 58

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 60

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................. 61

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ .............................................................................. 63

SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 64

SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................ 65

10

ÚVOD

Při výběru bakalářské práce jsem měl ihned zpočátku jasno, že se chci věnovat tématu

dopravy, neboť je předmětem mého zájmu, a to zejména veřejná doprava. Doprava jako

taková je pojmem, který je spjat s životem většiny lidí. Zvolil jsem si právě takové téma,

které je určitě v některých oblastech Ostravy aktuální a může být přínosem v diskuzi

ohledně výběru a klasifikace přestupních uzlů lokálního významu.

Cílem bakalářské práce je zmapovat přestupní uzly hromadné dopravy na území

statutárního města Ostravy a zhodnotit je, jak kvantitativně, tak kvalitativně. Je nutné

nejprve teoreticky popsat danou problematiku, poté přesně vymezit definici přestupního

uzlu, uvést charakteristiku sledovaného území a určit na základě definice konkrétní

přestupní uzly hromadné dopravy.

Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole uvádím definice pojmů, které jsou

důležité. Druhá kapitola se zabývá definicí přestupního uzlu lokálního charakteru. Ve třetí

kapitole je jasně vymezeno sledované území, kterým je Ostrava, a jeho charakteristika

zejména z pohledu dopravy. Čtvrtá kapitola se věnuje indikátorům hodnocení, které jsou

zde stručně popsány a vysvětleny. V páté kapitole jsou pak uvedeny konkrétní přestupní

uzly s řadou upřesnění. V šesté kapitole jsou přestupní uzly stručně charakterizovány a

hodnoceny na základě zvolených indikátorů.

V bakalářské práci je využito kompilace odborné literatury, analýzy dat a vlastního

terénního výzkumu na sledovaném území. Zdrojem pro čistě teoretickou část práce je

zejména literatura (knihy, časopisy), pro empirickou část je využito především

internetových zdrojů a terénního výzkumu.

11

1 ZÁKLADNÍ POJMY

Před psaním o přestupních uzlech jako takových bych nejprve uvedl a vysvětlil pojmy,

které úzce s touto problematikou souvisejí. V této kapitole ještě nedefinuji přestupní uzel a

jeho indikátory hodnocení, to bude předmětem až následujících kapitol.

1.1 Doprava

Doprava je vůbec jedním z nejdůležitějších pojmů v problematice přestupních uzlů. Bez ní

by přestupní uzel neměl žádný smysl.

Doprava je činnost, se kterou přijde do styku každý člověk.1 Probíhá za určitých předpisů,

podmínek a pravidel.2

Můžeme ji definovat takto: „Doprava je charakterizována jako

činnost spjatá s cílevědomým přemisťováním osob a hmotných předmětů v nejrůznějších

objemových, časových a prostorových souvislostech za použití různých dopravních

prostředků a technologií.“3 Doprava je uskutečňována po dopravních cestách.

Z hlediska

veřejné přístupnosti se doprava dělí na individuální a veřejnou.

1.1.1. Veřejná doprava

Veřejná doprava, může se říci, je určena všem a je provozována vždy za předem určených

a vyhlášených tarifních a přepravních podmínek.4 Řadí se sem veškeré provozy městské

hromadné dopravy, která bývá zajišťována autobusy, popř. trolejbusy, tramvajemi, metrem

atp., příměstská, meziměstská či mezinárodní autobusová a železniční doprava, letecká a

lodní veřejná doprava a také taxislužba. Veřejná doprava vznikla teprve v polovině 19.

století, kdy se započala železnice.5 Nás bude zajímat zejména veřejná doprava, a to

městská a příměstská hromadná doprava.

1 EISLER J., KUNST, J., ORAVA F. Ekonomika dopravního systému, s. 7

2 Tamtéž, s. 14

3 Cit. ZELENÝ, L. Rozvoj dopravy ve světě, s. 5

4 Organizátor regionální dopravy [online], [cit. 19.02.2012]. Dostupný z WWW

<http://www.organizator.cz/vhd.htm >. 5 Dopravní web [online], [cit. 19.02.2012]. Dostupný z WWW

<http://www.archiv.dopravni.net/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2006020704>.

12

1.1.2. Hromadná doprava

Jelikož se bakalářská práce zabývá přestupními uzly pouze v rámci hromadné dopravy

města Ostravy (bez železnice a linek ryze regionálního či nadregionálního významu), je

velice důležité definovat, co tento pojem obnáší, a také krátce uvést, proč je hromadná

doprava důležitá.

Podle téže normy ČSN 73 6425-2 je definován pojem hromadná doprava - jako „doprava,

při které dochází k přepravě cestujících pomocí prostředků hromadné přepravy (autobus,

vlak, tramvaj, trolejbus apod.)“6

Hromadná doprava jako taková zaujímá dominantní postavení v městské aglomeraci. Při

rozvoji individuální dopravy je nutné zvyšovat její atraktivitu. Hromadná má být

podporována z několika důvodů, oproti individuální dopravě je šetrnější k životnímu

prostředí, zlepšuje se propustnost městských komunikací, uspoří se energie apod.

Atraktivita se zvyšuje především správným návrhem sítě linek a umístěním přestupních

uzlů.7

Městská hromadná doprava: Podle normy téže normy je městská linková osobní doprava

je „doprava provozovaná k uspokojování přepravních potřeb města a jeho zájmového

přilehlého území v rámci jednotného tarifního propojení dopravního systému.“8 Podle výše

uvedených definic pojmů lze definovat MHD jako dopravu, která přepravuje cestující za

účelem uspokojování přepravních potřeb města a jeho zájmově přilehlého okolí v rámci

jednotného tarifního propojení dopravního systému pomocí prostředků hromadné dopravy.

Za MHD se tedy pochopitelně nebudou považovat vlaky, příměstské a meziměstské

autobusy.

Příměstská hromadná doprava: PHD se liší od MHD tím, že provoz těchto linek výrazně

přesahuje hranici města. Na území města je považována za MHD v rámci integrovaných

dopravních systémů.9

6 Cit. LANSKÁ, M., ČEPA M., Inovace přestupních uzlů z hlediska pohybu cestujících – úvod do

problematiky, s. 207 7 BLATOŇ M., Optimalizace vedení linek MHD, s. 8

8 Cit. LANSKÁ, M., ČEPA M., Inovace přestupních uzlů z hlediska pohybu cestujících – úvod do

problematiky, s. 207 9 DRDLA P., Technologie a řízení dopravy – MHD, s. 58

13

1.1.3. Dopravní složky a druhy

Doprava se skládá ze tří základních složek, a to sice z dopravních prostředků, dopravních

cest a dopravních zařízení.

Dopravní prostředky: Jedná se o soubor všech pohyblivých zařízení, kterými se

uskutečňuje přeprava.10

Jako příklady můžeme uvést autobusy, trolejbusy či tramvaje,

kterými se budu v bakalářské práci rovněž zabývat.

Autobusy: Jedná se o vozidla silniční dopravy, jejichž kapacita může nabývat

hodnot od devíti po 200 cestujících (v případě kloubových vozidel) většinou

poháněna naftou. Hlavní výhodou (na rozdíl třeba od železnice) je, že se nemusí

omezovat na určitou trať a mohou jezdit takřka všude.11

Zvláštním druhem

autobusu je minibus. Nasazuje na linky, kde není velká poptávka po veřejné

dopravě12

.

Trolejbusy: Jedná se o vozidla konstrukcí podobná autobusu s tím rozdílem, že je

poháněn elektrickým proudem. Jeho výhodami oproti autobusu jsou nulové

znečištění životního prostředí ulic, menší hlučnost a některé lepší jízdní vlastnosti.

K nevýhodám patří zejména skutečnost, že se trolejbus dostane pouze tam, kde je

vedeno trolejové vedení. Navíc trolejové vedení zasahuje do celkové vzhledu dané

lokality. 13

Tramvaje: Na rozdíl od autobusů a trolejbusů jezdí po kolejnicích, takže je jedním

z druhů železničních vozidel.14

Předchůdci dnešních tramvají byly v některých

městech tramvaje parní, v jiných zase koňské dráhy.15

Výhody tramvají oproti

autobusům spočívají stejně jako u trolejbusů neznečišťováním životního prostředí

ulic, dále pak větší kapacita, relativně i větší komfort a rychlost (nedělí se o

dopravní cestu krom křižovatek s individuální dopravou jako autobusy či

trolejbusy). Nevýhodami jsou pak zejména pořizovací ceny vozidel a instalace

10

BRINKE J., Úvod do geografie dopravy, s. 4 11

SIMPSON B. J., Urban public transport today, s. 15-16 12

Tamtéž, s. 17-18 13

Tamtéž, s. 16-17 14

Tamtéž, s. 24 15

ČERNÝ M., HORNÍK J., KINDL R., ROČŇÁK Martin, ROČŇÁK Michal, ŠRÁMEK M., Malý atlas

městské dopravy 2002, s. 26

14

kolejí, stejně jako trolejbusy se dostanou pouze tam, kde jsou vedeny koleje a

trolejové vedení pro tramvaje.16

Dopravní cesty: Jedná se o prostor (ať už oceánský či pevninský), který je většinou

upravený k tomu, aby sloužil k pohybu dopravních prostředků.17

Podobným výrazem je

komunikace, jíž se v užším smyslu rozumí dopravní cesty včetně dopravních staveb, jako

jsou nádraží apod. Pojem komunikace se užívá především v silničním hospodářství.18

Dopravní zařízení: Představují ostatní technické objekty, které slouží k dopravě. Jako

příklady uvedu semafory, dopravní značky, směrové ukazatele apod.19

Níže uvádím taková

dopravní zařízení, která souvisí s objektem bakalářské práce.

Zastávka: Podle normy ČSN 73 6425-2 „je zastávka předepsaným způsobem

označený prostor pro zastavení dopravního prostředku linkové dopravy, nástupiště

a vybavení.“20

Zastávkou se rozumí i přestupní uzel.

Zastávkový označník: Dle normy ČSN 73 6425-2 se jedná o „úplné označení

zastávky linkové osobní dopravy včetně zastávky manipulační a dalších zastávek

podle druhu dopravních prostředků, které musí být na označníku vyznačeny.“21

Informační systém pro veřejnost: Dle normy ČSN 73 6425-2 jsou informačním

systémem pro veřejnost v přestupním uzlu všechna vizuální či akustická informační

zařízení.22

Jako příklad mohu uvést digitální tabuli s odjezdy vlakových,

příměstských a MHD spojů.

Doprava má kromě složek i druhy. Základními druhy jsou doprava pevninská, mořská a

vzdušná. Pevninská lze rozdělit na silniční, železniční, vnitrozemskou plavbu, potrubní a

ostatní,23

přičemž nás budou zajímat první dvě.

16

SIMPSON B. J., Urban public transport today, s. 44-45 17


ZELENÝ, L. Rozvoj dopravy ve světě, s. 14 19


Cit. LANSKÁ, M., ČEPA M., Pernerscontacts: Inovace přestupních uzlů z hlediska pohybu cestujících –

úvod do problematiky, s. 208 21

Tamtéž, s. 208 22

LANSKÁ, M., ČEPA M., Pernerscontacts: Inovace přestupních uzlů z hlediska pohybu cestujících – úvod

do problematiky, s. 208 23

BRINKE J., Úvod do geografie dopravy, s. 10

15

1.2 Přeprava

Již v kapitole 1.1 zazněl termín přeprava. Patří k základním pojmům a často bývá

zaměňován s pojmem doprava.

Bez dopravy by nemohla existovat přeprava, přeprava je totiž výsledkem činnosti dopravy.

Přeprava vyjadřuje, kolik osob bylo přemístěno, na jak velkou vzdálenost, za jak dlouho a

na za jakou cenu. Přepravní proces začíná zjištěním informací o variantách přemístění,

obstaráním jízdních dokladů a končí opuštěním pro veřejnost vyhrazeného prostoru

dopravce cestujícím. 24

1.3 Pojmy spojené s provozem dopravy

Vzhledem k tomu, že budu zkoumat frekvenci dopravy v jednotlivých přestupních uzlech,

musím uvést stručné definice těchto i jiných pojmů.

Frekvence dopravy: Tímto pojmem označujeme četnost dopravních prostředků v určitém

úseku dopravní cesty za určitou časovou jednotku.25

Frekvence dopravy se tedy dá vyjádřit

počtem spojů v jednom dni na konkrétní lince

Linka: Definic pojmu linka je dle literatury mnoho, nejsou jednotné ani jednoznačné.

Linkou je označeno takové spojení, které se pravidelně uskutečňuje mezi dvěma či více

místy konkrétním dopravním prostředkem, a to buď v jednom či obou směrech. Ve většině

případů se řídí jízdním řádem.26

Číslo linky je uvedeno v každém jízdním řádu.27

Noční linka: Podle jízdních řádů jednotlivých linek28

jsem zjistil, že mnohé linky MHD

nejsou vypravovány v noci a tedy v noci je počet linek v provozu mnohem menší.

Parametry, které jsem zvolil pro definování přestupního uzlu (viz kapitola 2.3), by

v nočních hodinách nesplňovala žádná zastávka. Proto jsem se rozhodl brát v potaz pouze

linky, které nejezdí pouze v noci (určil jsem časové období od 22:00 do 5:00 následujícího

dne), a ty, které jezdí pouze v noci, nazvat nočními linkami. Noční linkou je tedy taková

linka, která je v provozu pouze v noci.

24

EISLER J., KUNST, J., ORAVA F. Ekonomika dopravního systému, s. 14-15 25


ZELENÝ, L. Rozvoj dopravy ve světě, s. 14 27

Portal CIS JŘ,[online], [cit. 02.03.2012]. Dostupný z WWW

<http://portal.idos.cz/data/kodis/K001_111211_110373.pdf>. 28


<http://portal.idos.cz/IDS/Search.aspx?&param=ODIS&find=&pg=1>.

16

Spoj: Spoj je chápán jako dopravní spojení v rámci linky, které časově určeno jízdním

řádem.29

Každý spoj je tedy podmnožinou určité linky. V linkovém sloupcovém jízdním

řádu tvoří spoj vždy jeden sloupec a je označen číslem.30

Přestup: Přestup je chápán jako třífázový proces, který začíná výstupem z jednoho

dopravního, pokračuje přemístěním a čekáním a končí nástupem do dalšího dopravního

prostředku. Přestupní doba je čas, za který se tento proces uskuteční.31

Jedná se o stěžejní

pojem, se kterým souvisí v podstatě celá bakalářská práce. Definice přestupního uzlu jako

takového je uvedena v kapitole 2.1.

Integrovaný dopravní systém: Integrita je pojmem, který vyjadřuje celistvost, což

znamená, že integrovaný dopravní systém má za úkol nějakým způsobem ucelit veřejnou

dopravu. Jeho hlavními funkcemi je harmonizovat provoz linek různých dopravců a

systémů, a to především pomocí časové a prostorové koordinace a vzniku jednotného

tarifního systému a multimodálních přestupních uzlů.32

Zájmovým regionem IDS je taková

oblast, kde existují dopravní a technické podmínky pro integraci a kde je mezi

zúčastněnými subjekty (obce, dopravci) vůle k vzájemné spolupráci.33

29

BROŽÍKOVÁ, M., Bakalářská práce: Právní aspekty veřejné linkové osobní dopravy, s. 11 30


<http://portal.idos.cz/data/kodis/K001_111211_110373.pdf>. 31

ŠIROKÝ, J., KOLOMAZNÍK, P., Pernerscontacts: Dílčí časové prvky přestupní doby, s. 61 32

ŠTĚRBA, R., Integrované řešení dopravní obsluhy území, s. 21 33

Tamtéž, s. 23

17

2 PŘESTUPNÍ UZEL

Vůbec nejdůležitějším pojmem v bakalářské práci je přestupní uzel, který je nutné na

základě navrhovaných parametrů definovat, a určit vhodné kvantitativní a kvalitativní

indikátory, aby bylo možné přestupní uzly hodnotit a navzájem porovnávat.

Po dohodě s vedoucím práce byl důraz kladen na vymezení pouze takových přestupních

uzlů, které jsou určené pro funkční vazby mobility ve městě. Z tohoto důvodu jsem se

pokusil o eliminaci hierarchicky vyšších přestupních uzlů (z hlediska důležitosti)

návazných např. na železnici či příměstskou autobusovou dopravu, která není součástí

Ostravského integrovaného dopravního systému, viz kapitola 3.2.2.

2.1 Definice

V literatuře a internetových zdrojích jsem nalezl mnoho definic, ale žádná není příliš

vhodná pro přestupní uzly v Ostravě. Některé definice jsou příliš obecné, jiné pak natolik

jednoduché, že by podle nich byla každá čtvrtá zastávka v Ostravě přestupním uzlem.

Rozhodl jsem se tedy, že na základě nalezených definic vymyslím vlastní definici, která

bude obsahovat takové parametry, podle nichž se jednoznačně určí, která zastávka v

Ostravě je přestupním uzlem vhodným pro vnitroměstskou mobilitu (viz výše) a která

naopak není.

Přestupní uzel se dá definovat jako místo, v němž cestující mění způsob nebo službu, a

rovněž místo, kde se střetávají různí dopravci a různé druhy dopravy.34

Je patrné, že taková

definice je velmi obecná, proto nemůže být použita v mé bakalářské práci.

Dle ČSN 73 6425-2 je přestupní uzel „místo, ve kterém je umožněn cestujícím přestup mezi

více než dvěma linkami veřejné osobní dopravy pro jeden směr jízdy nebo mezi různými

druhy dopravy.“35

Ani tato definice není vhodná. Norma dále uvádí dělení přestupního

uzlu dle dopravního významu na přestupní zastávky (malý dopravní význam), stanoviště

(střední dopravní význam) a nádraží či stanice (velký dopravní význam).36

Jelikož norma

34

Studijní materiál Portal: učební texty o dopravě: Integrované dopravní systémy, s. 15 35

Cit. LANSKÁ, M., ČEPA M., Pernerscontacts: Inovace přestupních uzlů z hlediska pohybu cestujících –

úvod do problematik, s. 207 36


do problematik, s. 207

18

hovoří o přestupních uzlech obecně, tedy i o uzlech regionálního a neregionálního

charakteru, je nutné přestupní uzly definovat a klasifikovat dle jiných klíčů.

Při definování přestupních uzlů pomocí parametrů zcela vypustím frekvenci nástupu a

výstupu cestujících (tedy nabídkovou funkci), z které se jinak běžně vychází.37

2.2 Pozitivní a negativní prvky

Přestože přestupní uzly tak, jak je v následující kapitole definuji, přímo proces přestupu

v mnoha případech nevyžadují, zmíním krátce pozitiva a negativa. Některé přestupní uzly

však do budoucna s tím, že při přepravě z okrajové části Ostravy do centra bude cestující

donucen přestupní uzel použít, např. Hranečník.38

K pozitivním prvkům patří:

Přestupní uzel může zkrátit čas přepravy, např. tím, že cestující použijí rychlejší

dopravní prostředek, nebo tím, že není nutné cestovat až na cílovou stanici

kmenového spoje a poté se jiným spojem vracet.39

Při správně organizaci linek by se měl snížit dopravní výkon autobusové na území

vnitřního města, cestující by měli v přestupním uzlu přestoupit např. na

tramvajovou linku.40

Naopak negativa se mohou projevit v následujících případech:

Především u osob s omezenou schopností pohybů (vozíčkáři, lidé s dětským

kočárkem, senioři) a orientace (zrakově či sluchově postižení) narůstá s každým

přestupem odpor k využití MHD, neboť těmto cestujícím působí přestup mnohdy

velké obtíže. Aby se odpor, je nutné přestupní uzel koncipovat bezbariérově.41

37

KLEPRLÍK, J., Pernerscontacts: Určení přestupních uzlů pro osobní dopravu v regionu, s. 34 38

iDNES.cz, Článek: Další dopravní stavba v Ostravě. Hranečník se změní v moderní terminál [online], [cit.

08.04.2012]. Dostupný z WWW <http://ostrava.idnes.cz/hranecnik-v-ostrave-se-zmeni-v-terminal-fc1-

/ostrava-zpravy.aspx?c=A120330_1756814_ostrava-zpravy_jog>. 39

MATUŠKA, J., MRZENA, R.., Pernerscontacts: Přestupní uzly a spotřeba cestovního času, s. 61 40

Tamtéž, s. 62 41

Tamtéž, s. 61

19

2.3 Metodika výběru přestupního uzlu

Stejně jako metodika lokalizace přestupních uzlů Igora Ivana v článku Přestupní uzly ve

vybraných městech ani mnou zvolená metodika nebere v potaz aktuální proudy cestujících.

Rozdílnost však spočívá v tom, že v Ivanově metodice se pracuje se spojeními mezi

vybranými a cílovými zastávkami, kdežto já se rozhodl pracovat především s počty spojů

bez ohledu na to, kam jsou směřovány.42

V této kapitole již konečně uvedu parametry, podle kterých přestupní uzel hromadné

dopravy pokud možno jednoznačně identifikuji. Parametry jsou vypsány ve čtyřech

bodech, přičemž se začíná tím nejobecnějším.

Parametr č. 1: Přestupním uzlem je takové místo, kde se sbíhají dva či více druhů

dopravních prostředků.43

Musí se v zásadě jednat o dopravní prostředky MHD či

příměstské autobusové dopravy zapojené do ODIS. Jedná se tedy o místa, kde se

střetávají nejméně dva druhy dopravních prostředků MHD Ostrava či příměstských

autobusů v ODIS.44

Budou nás tedy zajímat pouze zastávky s kombinacemi

autobus, trolejbus; autobus, tramvaj; trolejbus, tramvaj; popř. autobus, trolejbus,

tramvaj. V kapitolách 3.2.3 a 3.2.4 jsou přesně vymezeny linky MHD Ostrava a

příměstských autobusů v ODIS.

Parametr č. 2: Při určování druhého parametru jsem se rozhodl zohlednit polohu

přestupního uzlu, a to dle městské části. V každé městské části Ostravy mohou být

nanejvýš tři přestupní uzly. Bude vybrána vždy taková zastávka, která má větší

počet linek (v případě stejného počtu linek přihlédnu k počtu spojů). V kapitole 3.1

pak uvádím konkrétní městské části.

Parametr č. 3: Při určování přestupních uzlů v jednotlivých městských částech by

měla hrát roli především frekvence dopravy, tedy nabídka linek a spojů.45

Nebudu

brát v potaz frekvenci přepravy (tedy počty nástupů a výstupů cestujících), ani

vybavení jednotlivých zastávek. Přestupní uzel musí nabízet co nejvíce přepravních

směrů, proto jsem navrhl, aby přestupním uzlem byla pouze taková zastávka,

42

IVAN, I., Přestupní uzly ve vybraných městech 43

MATUŠKA, J., MRZENA, R.., Pernerscontacts: Přestupní uzly a spotřeba cestovního času, s. 61 44


do problematiky, s. 209 45

KLEPRLÍK, J., Pernerscontacts: Určení přestupních uzlů pro osobní dopravu v regionu, s. 36

20

kterou obsluhují linky minimálně dvou dopravních prostředků (viz parametr č. 1),

z nichž alespoň dva druhy budou obsluhovat minimálně 3 linky. Nebudou brány

v potaz noční linky (viz kapitola 1.3.)

Parametr č. 4: Vzhledem k tomu, že některé navzájem sousední zastávky splňují

všechny parametry, a přitom jsou obsluhovány společnými linkami, rozhodl jsem

se pro eliminaci některých sousedních zastávek. Zastávky, které spolu sousedí a

jsou obsluhovány společnými linkami (všechny linky, které obsluhují zastávku A,

obsluhují i zastávku B), nemohou být obě přestupním uzlem. Z dvojice takových

zastávek, bude přestupním uzlem ta, která je nad rámec společných linek

obsluhována navíc jinou linkou. Pokud budou dvě sousední zastávky obsluhovány

naprosto všemi shodnými linkami, pak bude přestupním uzlem ta, ze které je

vypravováno více spojů.

Parametr č. 5: Poslední parametr jsem určil tak, abych eliminoval přestupní uzly,

do nichž musí cestující přijet jedním směrem a tím totožným se opět vrátit.

Zastávky, jejichž obsluhující linky, které zde končí/začínají, pak mají jednu či více

společných nácestných zastávek, přestupním uzlem nebudou. Taková zastávka by

musela být navíc obsluhována minimálně třemi jinými linkami, které by vedly na

jinou zastávku.

Pro potřeby této práce je přestupním uzlem každá zastávka na území statutárního města

Ostravy, která splňuje všech pět výše zmíněných parametry.

Pro přestupní uzly, které budou splňovat výše uvedené parametry, určím kvantitativní

hodnotící indikátory. Z těchto přestupních uzlu pak na základě upraveného parametru č. 2

vyčlením některé důležitější a určím u nich i kvalitativní indikátory.

Upravený parametr č. 2: V každé městské části Ostravy může být nanejvýš jeden

přestupní uzel. Bude vybrána vždy taková zastávka, která má větší počet linek (v

případě stejného počtu linek přihlédnu na počet spojů).

21

3 SLEDOVANÉ ÚZEMÍ

Sledovaným územím v mé bakalářské práci je statutární město Ostrava. Uvedu základní

geografické charakteristiky, popíšu administrativní členění a zmíním se krátce historii

Ostravy především z pohledu dopravy.

Statutární město Ostrava je metropolí Moravskoslezského kraje a třetím největším (jak

počtem obyvatel, tak rozlohou) městem České republiky. Ostrava leží na soutoku řek

Odry, Ostravice, Opavy a Lučiny.46

3.1 Administrativní členění

Z administrativního hlediska se Ostrava dělí na městské obvody, přičemž každý obvod je

samosprávné území s vlastním starostou, zastupitelstvem a radou. Městské obvody jsou

rozděleny podle městských částí. V některých případech je městský obvod totožný

s městskou částí, v jiných případech je městský obvod složen z více městských částí.

Ostrava se dělí na 23 městských obvodů47

, počet městských částí je 37.

Ostravskými městskými obvody jsou Hošťálkovice, Hrabová, Krásné Pole, Lhotka,

Mariánské Hory a Hulváky (Mariánské Hory, Hulváky), Martinov, Michálkovice,

Moravská Ostrava a Přívoz (Moravská Ostrava, Přívoz), Nová Bělá, Nová Ves, Ostrava-

Jih (Bělský Les, Dubina, Hrabůvka, Výškovice, Zábřeh), Petřkovice, Plesná, Polanka nad

Odrou, Poruba, Proskovice, Pustkovec, Radvanice a Bartovice (Radvanice, Bartovice),

Slezská Ostrava (Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice, Kunčičky, Muglinov,

Slezská Ostrava), Stará Bělá, Svinov, Třebovice, Vítkovice. V závorce jsou uvedeny

městské části, které tvoří městský obvod.48

46

Statutární město Ostrava [online], [cit. 12.03.2012]. Dostupný z WWW <http://www.ostrava.cz/cs/o-

meste>. 47

Ostrava na dlani [online], [cit. 12.03.2012]. Dostupný z WWW <http://www.ostrava.cz/cs/o-meste >. 48

Statutární město Ostrava, Mapový portál [online], [cit. 12.03.2012]. Dostupný z WWW

<http://gisova.ostrava.cz/webmaps/mapaz/viewer.htm>.

22

3.2 Veřejná doprava v Ostravě

3.2.1 Historie veřejné dopravy

Stručně uvedu, jak se vyvíjela veřejná doprava na území města Ostravy. Historii vývoje

jsem rozčlenil do jednotlivých etap. Pro každé historické období je charakteristické něco

jiného.

Období Rakouska-Uherska (1894-1918): Město Moravská Ostrava se stávala koncem

19. století jednou z největších průmyslových oblastí Evropy. S rozvojem dolů, hutí,

strojírenských závodů (s čímž se pojil i růst počet obyvatel) se musela v místním měřítku

řešit doprava zboží a osob.49

Roku 1894 byl zahájen provoz na první tramvajové trati, která

spojovala nádraží v Přívozu s Vítkovicemi. Obsluhu této trati zajišťovaly parní tramvaje. O

dva roky později došlo k vybudování odbočky k Říšskému mostu. V roce 1899 začal

provoz na trati Moravská Ostrava – Hulváky a roku 1907 tratě Mariánské Hory –

Vítkovice a Hulváky – Svinov. Od roku 1899 se započalo s elektrizací tratí osobní

dopravy. Poslední tratí vybudovanou za Rakouska-Uherska je trať Vítkovice – Zábřeh.50

Období první republiky (1918-1938): Veřejná doprava v období první republiky se

vyznačovala zejména modernizací vozidel. V letech 1925 – 1927 se budovala ze Svinova,

Vřesiny, Dolní Lhoty a Kyjovic. Roku 1929 byla tramvajová trať rozšířena v oblasti

Zábřehu a Bělského Lesa. O rok později došlo k zavedení tramvají do Hrabové a vznikla

vůbec první autobusová linka. Autobusy se postupně nasadily na více linek, zejména do

oblastí, kam nejezdily tramvaje.

Období 2. světové války (1938-1945): Po podepsání Mnichovské dohody došlo

k rozdělení Ostravy a období 2. světové války se tak stalo pro veřejnou dopravu v Ostravě

katastrofické. Omezila se tramvajová i autobusová doprava, z úsporných důvodů se rušily

některé zastávky a několik vozidel bylo poškozeno či přímo zničeno. S odstraňováním

škod se začalo až po skončení války roku 1945 a trvalo rok, než se podařilo obnovit

tramvajovou a autobusovou dopravu alespoň v meziválečném rozsahu.

Období socialismu (1948-1989): Komunistický převrat v roce 1948 měl za následek

sloučení všech podniků, které provozovaly MHD na Ostravsku. Roku 1950 byla zahájena

49

DPO [online], [cit. 20.03.2012]. Dostupný z WWW <http://dpo.cz/historie/historie.htm>. 50


městské dopravy 2002, s. 195

23

tramvajová doprava na trati Přívoz – Petřkovice. Také došlo k rozšíření autobusových

linek, zejména na Novou Huť.51

Jednou z největších změn v této historické etapě bylo

zahájení trolejbusové dopravy, které započalo dne 9. 5. 1952, kdy se zprovoznila okružní

linka z Náměstí Republiky do centra. Vzápětí se rozšířila do Michálkovic i Hrušova.52

V 60. letech 20. století došlo k rozšíření bytové zástavby v oblastech Zábřehu, Hrabůvky a

Poruby. Došlo k rozmachu autobusové dopravy, vznikaly nové linky a vůbec se

autobusová doprava preferovala více než tramvajová, postupně byly rušeny všechny

úzkorozchodné tratě do Karviné, Bohumína atp. I přesto však došlo k výstavbě nových

tratí do Hrabůvky a Výškovic. Koncem 70. let se začalo uvažovat opět o rozšíření

tramvajové a trolejbusové dopravy. Roku 1979 začaly jezdit trolejbusy na Fifejdy, od 1985

pak do Heřmanic. Tramvajová doprava se rozšiřovala v jižní části Ostravy, a to např. na

Dubinu.

Porevoluční období: Po pádu komunistického režimu musela Ostrava řešit nové

problémy, např. zatraktivnit MHD tak, aby konkurovala individuální dopravě. Rozšířen byl

provoz trolejbusové dopravy na Slezské Ostravě, došlo k razantním změnám v tarifu a

vozidla DP Ostrava získaly modro-bílý nátěr. Zásadní novinkou je zavádění

nízkopodlažních vozidel do provozu.53

Roku 1997 vznikl Ostravský integrovaný dopravní

systém 54

, o kterém se zmiňuji v následující kapitole.

3.2.2 Integrovaný dopravní systém

Integrovaný dopravní systém ODIS Moravskoslezského kraje vznikl roku 1997 na podnět

Ostravy, Hlučína a několika dalších menších obcí. Tehdy byly integrovány všechny spoje

dopravce DP Ostrava a.s. a některé autobusové spoje ČSAD Ostrava a.s. (dnes Veolia

Transport) a některé železniční úseky Českých drah a.s. Postupně se pak do ODIS

integrovali další dopravci a jejich linky. Zabezpečit správné fungování systému má na

starost koordinátor KODIS.55

51



městské dopravy 2002, s. 200 53


KODIS [online], [cit. 08.03.2012]. Dostupný z WWW <http://kodis.cz/odis#dopravci>. 55

KODIS [online], [cit. 08.03.2012]. Dostupný z WWW <http://kodis.cz/odis#dopravci>.

24

Všechny linky MHD Ostrava jsou součástí ODIS a platí tedy na nich stejný tarif.

Příměstské linky jsou sice také součástí ODIS, ale zejména u krátkodobých jízdenek

existuje řada výjimek.56

3.2.3 Městská hromadná doprava

Dle oficiálního webu dopravce DP Ostrava a.s. (provozuje autobusovou, trolejbusovou a

tramvajovou dopravu) je právě on provozovatelem MHD v Ostravě57

, dle oficiální webu

integrovaného dopravního systému ODIS se za linky MHD Ostrava považují i některé

linky dopravců Veolia Transport Morava, TQM-holding a Radovan Maxner.58

Jelikož

norma ČSN nevylučuje situaci, kdy může městskou dopravu provozovat více dopravců, a

ani DPO neuvádí, že je jediným provozovatelem MHD Ostrava, budu brát v potaz, že

linkami MHD Ostrava jsou všechny linky DPO a linky dopravců zmíněných výše, které

dle webu ODIS provozují MHD Ostrava. Jedná se tedy o linky 1 až 111 IDS ODIS. Do

všech vozidel MHD je povolen nástup všemi dveřmi.59

Tramvajovými linkami v Ostravě jsou linky 1-14, 17.60

Trolejbusovými linkami v Ostravě

jsou linky 101-106, 108, 109.61

Autobusovými linkami MHD v Ostravě jsou tedy linky 20-

31, 33, 34, 36-42, 44-62, 64-70, 72-76, 79, 81, 82, 94-99.62

Záměrně jsem nebral v potaz

noční linky, jak již bylo zmíněno.

3.2.4 Příměstská autobusová hromadná doprava v ODIS

Příměstskou autobusovou v ODIS jsou všechny autobusové linky zapojené do IDS ODIS,

které nejsou součástí MHD Ostrava, Opava, Havířov, Třinec a Český Těšín. Do vozidel

příměstské dopravy se nastupuje pouze předními dveřmi.63

Nebral jsem v potaz linku 333,

která spojuje Ostravu s letištěm Leoše Janáčka v Mošnově, neboť ve směru Mošnov je

56

KODIS [online], [cit. 08.03.2012]. Dostupný z WWW <http://kodis.cz/data/pages/tarif/tarif_odis.pdf >. 57

DPO [online], [cit. 19.02.2012]. Dostupný z WWW <http://www.dpo.cz/spolecnost/spolecnost.htm>. 58

KODIS, Jízdní řády: Autobusy [online], [cit. 19.02.2012]. Dostupný z WWW

<http://www.kodis.cz/jizdni-rady/autobusy>. 59

Tamtéž 60

KODIS, Jízdní řády: Tramvaje [online], [cit. 19.02.2012]. Dostupný z WWW

<http://www.kodis.cz/jizdni-rady/tramvaje>. 61

KODIS, Jízdní řády: Trolejbusy [online], [cit. 19.02.2012]. Dostupný z WWW

<http://www.kodis.cz/jizdni-rady/trolejbusy>. 62


<http://www.kodis.cz/jizdni-rady/autobusy>. 63


<http://www.kodis.cz/jizdni-rady/autobusy>.

25

v zastávkách na území Ostravy zakázán výstup a ve směru Ostrava je v zastávkách zakázán

nástup64

, tzn., že cestující nemohou tuto linku použít v rámci Ostravy.

64


<http://kodis.cz/data/linky/333.pdf>.

26

4 INDIKÁTORY HODNOCENÍ

Jestliže chci konkrétní přestupní uzly porovnávat, musím zvolit vhodné hodnotící

indikátory. Všechny přestupní uzly budou hodnoceny kvantitativně, ty nejdůležitější (viz

kapitola 2.3) pak navíc kvalitativně.

4.1 Kvantitativní indikátory přestupních uzlů

Kvantitativní indikátory přestupních uzlů jsem po konzultaci s vedoucím práce zvolil

takové, aby byla hodnotící data přesná a samozřejmě přístupná. Potřebná data jsem

vyhledal z jízdních řádů ODIS platných k 4. 3. 201265

. Zjišťoval jsem počty spojů

v jednotlivých přestupních uzlech, ty jsem posléze využil v dalších hodnotících

indikátorech. Většina indikátorů nám tedy hodnotí přestupní uzly z hlediska frekvence

dopravy.

U každého přestupního uzlu jsem vytyčil následující kvantitativní indikátory hodnocení:

1. Počet spojů celkem

Indikátor udává počet spojů v pracovních dnech všech linek, které v časech

od 4:00 do 21:59 obsluhují danou zastávku.

2. Počet spojů ve struktuře Tram-Trol-Autobus MHD-Autobus ODIS

Z tohoto hodnocení již bude patrné, které spoje budou obsluhovány

tramvajemi, trolejbusy, autobusy MHD (linky 20-99) a příměstskými

autobusy zařazenými v ODIS.

3. Počty spojů v ranní špičce

Ranní špičku jsem určil jako čas od 4:00 do 8:59. Po dohodě s vedoucím

práce jsem ranní špičku rozdělil ještě na období od 4:00 do 5:59 (kdy lidé

cestují především za prací v průmyslu) a na období od 6:00 do 8:59 (kdy

cestují zejména školáci a studenti a cestující zaměstnaní ve službách).

Indikátor nám tedy nejen ukáže počet spojů v ranní špičce, ale zároveň

můžeme porovnat počet spojů mezi 4. až 6. a 6. až 9. hodinou ranní.

65

Portal CIS JŘ [online], [cit. 01.04.2012]. Dostupný z WWW <http://portal.idos.cz>.

27

4. Index ranní špičky

Vzorec:

s: počet spojů v ranní špičce (4:00-8:59); p: počet spojů celkem (4:00-

21:59)

Index nám zjistí poměr počtu spojů v ranní špičce k celkovému počtu spojů.

Můžeme pak porovnávat jednotlivé přestupní uzly. Bude-li index ranní

špičky přestupního uzlu A nabývat větší hodnoty než index přestupního

uzlu B, zjistíme, že v uzlu A je větší poměr počtu spojů v ranní špičce

k celkovému počtu spojů než v uzlu B.

5. Index terciality

Vzorec:

t: počet spojů v 2. polovině ranní špičky (4:00-5:59); s: počet spojů v ranní

špičce (4:00-8:59);

Indikátor terciality udává poměr počtu spojů v druhé polovině ranní špičky

(4:00-5:59) k celkovému počtu spojů v ranní špičce. Přestupní uzly s větší

hodnotou indikátoru terciality mají větší poměr spojů v druhé polovině

ranní špičky k celkovému počtu spojů v celé ranní špičce. Teoreticky by

přestupní uzly v průmyslových oblastech měly mít indikátor terciality nižší

než přestupní uzly, v jejichž blízkosti převládá terciární sektor.

6. Index koncových spojů

Vzorec: *100

k: počet spojů, které v zastávce začínají či končí; p: počet spojů celkem;

Přestupní uzly se podle vztahu k linkám veřejné dopravy dělí na koncové

(kde linky veřejné dopravy končí či začínají), průjezdné a kombinované.66

Tento indikátor nám určuje, zda je přestupní uzel spíše koncovým či

66

LANSKÁ, M., ČEPA M., Pernercontacts: Inovace přestupních uzlů z hlediska pohybu cestujících – úvod

do problematiky, s. 209

28

průjezdným. Nabývá-li indikátor hodnoty 0, je přestupní uzel čistě

průjezdný, nabývá-li hodnoty 100, je čistě koncový.

7. Počet bezbariérových spojů

Indikátor udává počet zaručených nízkopodlažních spojů v pracovních

dnech všech linek, které v časech od 4:00 do 21:59 obsluhují danou

zastávku. Nízkopodlažní spoje jsou zaznačeny v jízdních řádech každé

linky.

8. Index bezbariérových spojů

Vzorec: *100

b: počet bezbariérových spojů; p: počet spojů celkem;

Tento indikátor udává poměr bezbariérových spojů k celkovému počtu

spojů. Čím větší index vyjde, tím je poměr bezbariérových spojů k počtu

spojů celkem větší.

9. Průměrný počet spojů za hodinu

Vzorec:

p: počet spojů celkem; h: počet hodin sledovaného času (tzn. 18 hodin ve

všech případech);

Indikátor nám vypočte v přestupních uzlech průměrný počet spojů za

hodinu.

4.2 Kvalitativní indikátory přestupních uzlů

Kvalitativní indikátory přestupních uzlů jsem použil jen u některých z definovaných

přestupních uzlů, a to u těch, které splnily patřičné parametry. Snažil jsem se, abych

kvalitativně hodnotil pouze ty nejdůležitější přestupní uzly.

Kvalitativní indikátory jsem opět zvolil po konzultaci s vedoucím práce a jejich určení

bylo z velké míry závislé na samostatném terénním výzkumu, kdy jsem musel navštívit

dané přestupní uzly a rozhodnout o všem na základě pozorování. U každého přestupního

uzlu jsem zvolil následující kvalitativní indikátory hodnocení:

29

1. Bezbariérovost zastávky

Bezbariérovost zastávky, resp. přestupního uzlu, má podobná pozitiva jako

bezbariérové vozidlo. Bezbariérovost jednotlivých přestupních uzlů jsem

zjistil z mapy bezbariérových linek Ostrava.67

2. Počet stanovišť

Počet stanovišť jsem zjišťoval na základě terénního výzkumu, popř.

z nákresu stanovišť z oficiálního webu DP Ostrava.68

Stanoviště se vesměs

rozlišují podle druhů dopravních prostředků a podle směrů.

3. Vybavení zastávky prodejnou jízdních dokladů

Prodejny jízdních dokladů slouží k zakoupení všech druhů jízdních dokladů.

Seznam prodejen je uveden na oficiálním webu DP Ostrava.69

4. Vybavení zastávky automatem na jízdenky

Na rozdíl od prodejen jízdních dokladů slouží automat na jízdenky pouze

k zakoupení krátkodobých a 24hodinových jízdenek. V současnosti se síť

prodejních automatů stále rozšiřuje.70

5. Vybavení zastávky informačním systémem

V kapitole 1.1.3 je definice informačního systému. Vybavení přestupního

uzlu informačním systémem jsem zjišťoval na základě terénního výzkumu.

6. Vybavenost maloobchodem a službami

Cestující rádi dávají přednost přestupu na zastávce, v jejíž bezprostřední

blízkosti (stanovil jsem ji na 200 metrů) se nacházejí maloobchodní služby,

které oživují okolí přestupního uzlu.71

Tento kvalitativní indikátor jsem

rovněž zjišťoval na základě terénního výzkumu.

67

KODIS, Mapa bezbariérových linek Ostrava [online], [cit. 03.04.2012]. Dostupný z WWW

<http://kodis.cz/data/pdf/bezbarier_ostrava.pdf >. 68

DPO [online], [cit. 03.04.2012]. Dostupný z WWW <http://www.dpo.cz/plansite/seznam.htm>. 69

DPO [online], [cit. 03.04.2012]. Dostupný z WWW <http://www.dpo.cz/jizdne/prodej.htm>. 70

DPO [online], [cit. 03.04.2012]. Dostupný z WWW <http://dpo.cz/jizdne/automaty.htm>. 71

Studijní materiál Portal: učební texty o dopravě: Integrované dopravní systémy, s. 27

30

5 PŘESTUPNÍ UZLY V OSTRAVĚ

5.1 Určení konkrétních přestupních uzlů

Při určování přestupních uzlů dle definice v kapitole 2.3 jsem nejprve vyloučil všechny

městské části, kde jsou provozovány pouze linky jednoho druhu. Zůstalo mi 20 městských

částí, a to Dubina, Heřmanice, Hrabůvka, Hrušov, Hulváky, Koblov, Kunčice, Kunčičky,

Mariánské Hory, Martinov, Míchálkovice, Moravská Ostrava, Muglinov, Nová Ves,

Poruba, Přívoz, Slezská Ostrava, Třebovice, Vítkovice, Výškovice a Zábřeh, z nichž pouze

v jedenácti jsou zastávky, které splňují kritéria přestupního uzlu. Při vyhledávání a

porovnávání zastávek jsem používal schéma sítě MHD na dpo.cz72

, seznam zastávek na

CIS JŘ73

a rovněž mapový podklad na oficiálních stránkách statutárního města Ostravy74

.

Poté jsem sestavil seznam přestupních uzlů v Ostravě, i když jsem po konzultaci

s vedoucím učinil výjimku, uvedenou v kapitole 5.1 s dalším upřesněním. Celkem jsem

určil 20 zastávek jako přestupních uzlů

Seznam přestupních uzlů v Ostravě s uvedením městské části v závorce:

Českobratrská (Moravská Ostrava)

Dubina Interspar (Dubina)

Důl Jeremenko (Vítkovice)

Fakultní nemocnice (Poruba)

Hlavní nádraží (Přívoz)

Hranečník (Slezská Ostrava)

Hulváky (Hulváky)

Kotva (Zábřeh)

Mírové náměstí (Vítkovice)

Most Miloše Sýkory (Moravská Ostrava)

72

DPO [online], [cit. 12.04.2012]. Dostupný z WWW <http://dpo.cz/plansite/plansite.htm >. 73

Portal CIS JŘ [online], [cit. 02.04.2012]. Dostupný z WWW <http://portal.idos.cz/data/

IDS/Search.aspx?param=ODIS>. 74



31

Muglinovská (Přívoz)

Náměstí Jurije Gagarina (Slezská Ostrava)

Náměstí Republiky (Moravská Ostrava)

Nová Ves vodárna (Nová Ves)

Poliklinika (Hrabůvka)

Poruba vozovna (Poruba)

Rektorát VŠB (Poruba)

Sad Boženy Němcové (Přívoz)

Svinov mosty (Svinov)

Vítkovice vysoké pece (Vítkovice)

Přestupními uzly, které pak splňují upravený parametr č. 5 a u kterých budu určovat krom

kvantitativních indikátorů i kvalitativní, jsou tyto:

Dubina Interspar

Hranečník

Hulváky

Kotva

Mírové náměstí

Náměstí Republiky

Nová Ves vodárna

Poliklinika

Poruba vozovna

Sad Boženy Němcové

Svinov mosty

32

5.2 Upřesnění přestupních uzlů

Zastávka Hlavní nádraží: Tato zastávka nesplňuje parametr č. 5, přesto jsem se rozhodl

jej do své bakalářské práce zařadit. Jednak kvůli důležitosti zastávky a jednak kvůli

možnosti pohodlného přestupu zejména mezi tramvajovými a trolejbusovými linkami.

Zastávky Svinov mosty horní zastávka a Svinov mosty dolní zastávka: Vzhledem ke

značné prostorové blízkosti75

, společným dvěma slovům v názvu a naprogramovanému

pěšímu přestupu ve vyhledávání spojení na portálu jízdních řádů IDOS,76

jsem se rozhodl

pro sloučení těchto dvou zastávek pod jednu zastávku, s názvem Svinov mosty.

Zastávky Náměstí Republiky a ÚAN: U této dvojice zastávek mě přimělo ze stejných

důvodů (vyjma společného názvu) sloučit tyto zastávky do jedné, pod názvem Náměstí

Republiky.

75

KODIS, Mapa IDS Moravskoslezského kraje ODIS [online], [cit. 03.04.2012]. Dostupný z WWW

<http://odis.map.idos.cz/?region=Ostravsko>. 76

Jízdní řády IDOS, Vyhledávání spojení [online], [cit. 03.04.2012]. Dostupný z WWW

<http://jizdnirady.idnes.cz/odis/spojeni/>.

33

6 CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PÚ

6.1 Dubina Interspar

Zatásvka Dubina Interspar se nachází v jižní části Ostravy v městské části Dubina, která je

součástí městského obvodu Ostrava-Jih.77

Dubina Interspar je zároveň tramvajovou

smyčkou.

Koncem roku 2005 byla otevřena nová tramvajová trať Dubina – Dubina Interspar. 17. 5.

2005 se konalo slavnostní zahájení provozu tramvají ze zastávky Dubina Intespar (tehdy

název Interspar). Otevření tramvajové tratě Dubina – Dubina Interspar bylo první fází

výstavby přestupního uzlu mezi tramvajemi a příměstskými autobusy.78

Druhy dopravy obsluhující tento uzel: tramvaj, autobus MHD, příměstský autobus.

Linky obsluhující tento uzel: 1, 3, 10, 12, 17, 26, 55, 59, 370 (linky, které byly brány

v potaz při určování přestupního uzlu).79

Tabulka 1: Dubina Interspar - kvantitativní indikátory

Kvantitativní indikátor Hodnota

Počet spojů celkem 975

Počet spojů ve

struktuře

Tramvaj 781

Trolejbus 0

Autobus MHD 182

Příměstský autobus 12

Počet spojů v ranní špičce 305

Index ranní špičky 31,28

Index terciality 69,51

Index koncových spojů 84,92

Počet bezbariérových spojů 190

Index bezbariérových spojů 19,49

77


<http://gisova.ostrava.cz/webmaps/mapaz/viewer.htm>. 78

MHD Ostrava [online], [cit. 04.04.2012]. Dostupný z WWW <http://www.mhd-

ostrava.cz/?s=dubina_interspar >. 79

Portal CIS JŘ [online], [cit. 2.03.2012]. Dostupný z WWW

<http://portal.idos.cz/IDS/ObjectSearch.aspx?type=303003l&mask=&param=ODIS&oid=67,86,2&onm=Du

bina+Interspar >.

34

Průměrný počet spojů za hodinu 54,17

Ze zjištěných hodnot vyplývá, že počet spojů vypravených ze zastávky je v porovnání

s ostatními přestupními uzly mírně podprůměrný, převažují především tramvajové spoje.

Index terciality je mírně nadprůměrný a index koncových spojů je vysoký zejména kvůli

tramvajové smyčce – tramvaje zde končí a začínají.

Bezbariérovost zastávky: V zastávce je umožněn bezbariérový přístup na všechna

nástupiště.80

Počet stanovišť: V přestupním uzlu je 5 stanovišť. Dvě stanoviště jsou určena tramvajím a

tři autobusům. Vzdálenosti jednotlivých stanovišť se pohybují do 100m.

Vybavení zastávky prodejnou jízdních dokladů: Zastávka ani její okolí není vybaveno

prodejnou jízdních dokladů.81

Vybavení zastávky automatem na jízdenky: Na zastávce se nachází jeden jízdenkový

automat.82

Vybavení zastávky informačním systémem: Zastávka je vybavena zastávkovými

označníky s jízdními řády.

Vybavenost maloobchodem a službami: V blízkosti přestupního uzlu se nachází

supermarket Interspar.

6.2 Hranečník

Přestupní uzel Hranečník se nachází ve východní části městské části Slezská Ostrava v

těsné blízkosti městských částí Kunčičky a Radvanice.83

Přes Hranečník byla v minulosti vedena kromě klasických tramvají i úzkorozchodné

tramvaje do Karviné, jejichž provoz trval od roku 1909 do konce 70. let 20. století. 84

80

KODIS, Mapa bezbariérových linek Ostrava [online] Užitečné tipy:, 2012 [cit. 03.04.2012]. Dostupný z

WWW < http://kodis.cz/data/pdf/bezbarier_ostrava.pdf >. 81

DPO [online], [cit. 03.04.2012]. Dostupný z WWW < http://www.dpo.cz/plansite/seznam.htm>. 82

DPO [online], [cit. 03.04.2012]. Dostupný z WWW <http://dpo.cz/jizdne/automaty_s.htm>. 83



DPO [online], [cit. 20.03.2012]. Dostupný z WWW <http://dpo.cz/historie/historie.htm>.

35

Přestupní uzel Hranečník má v budoucnu projít rekonstrukcí, která by měla začít v červnu

či červenci roku 2012. Kromě modernizace přestupního uzlu by mělo dojít k rozšíření

tramvajového provozu a vybudování trolejbusové sítě na Hranečník. Všechny autobusy

MHD a příměstské dopravy, které nyní pokračují do centra, by měly být ukončeny právě

na Hranečníku, odkud pak budou cestující dále pokračovat tramvají či trolejbusem.

Veškeré práce by měly být hotovy do října roku 2013.85


Linky obsluhující tento uzel: 9, 13, 14, 22, 23, 28, 29, 30, 38, 74, 97, 531, 551, 271

(linky, které byly brány v potaz při určování přestupního uzlu).86

Tabulka 2: Hranečník - kvantitativní indikátory



Počet spojů ve

struktuře

Tramvaj 290

Trolejbus 0

Autobus MHD 497









Počet spojů vypravených ze zastávky je mírně podprůměrný, převažují autobusové spoje

MHD. Index ranní špičky nabývá v porovnání s jinými sledovanými uzly nadprůměrné

hodnoty, hodnota indexu terciality je naopak podprůměrná. Index koncových spojů

s hodnotou 38,56 se odráží především v tom, že některé linky zde mají konečnou

(tramvajová linka 13 a některé autobusové linky MHD s menším počtem spojů). Většina

85


04.04.2012]. Dostupný z WWW < http://ostrava.idnes.cz/hranecnik-v-ostrave-se-zmeni-v-terminal-fc1-



<http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=28035,2,40&sv=&ttnm=Ostrava%2cHrane%e8n%edk >.

36

autobusových linek (včetně příměstských autobusů) jsou vedeny až do centra Ostravy,87

přičemž do budoucna se uvažuje s ukončením těchto linek už v Hranečníku.88


nástupiště.89

Počet stanovišť: V přestupním uzlu je 9 stanovišť. 3 stanoviště jsou určena tramvajím, 6

stanovišť je pak určeno autobusům.90




automat.92

Vybavení zastávky informačním systémem: Na zastávkových označnících jsou uvedeny

jízdní řády a schéma umístění stanovišť MHD.

Vybavenost maloobchodem a službami: V blízkosti zastávky se nachází pouze prodejní

stánek.

6.3 Hulváky

Zastávka Hulváky se nachází ve stejnojmenné městské části, která je součástí městské

obvodu Mariánské Hory a Hulváky.93

14. února se započalo územní řízení za účelem vybudování přestupního uzlu Hulváky, kde

by byl umožněn pohodlný přestup mezi tramvajovými a trolejbusovými linkami.

87


<http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=28035,2,40&sv=&ttnm=Ostrava%2cHrane%e8n%edk >. 88


04.04.2012]. Dostupný z WWW < http://ostrava.idnes.cz/hranecnik-v-ostrave-se-zmeni-v-terminal-fc1-




DPO [online], [cit. 03.04.2012]. Dostupný z WWW <http://dpo.cz/plansite/soubory/hranecnik.pdf >. 91





37

V blízkosti tramvajové zastávky má vzniknout nová smyčka pro trolejbusový a autobusový

provoz. Přestupní uzel by měl být vybaven informačními panely a veřejným WC.94


Linky obsluhující tento uzel: 3, 4, 8, 9, 11, 12, 48, 231, 286, 287, 288, 671, 672, 673,

674, 676, 677, 678 (linky, které byly brány v potaz při určování přestupního uzlu).95

Tabulka 3: Hulváky - kvantitativní indikátory



Počet spojů ve

struktuře

Tramvaj 864

Trolejbus 0

Autobus MHD 149









Počet spojů vypravených ze zastávky je podprůměrný, převažují tramvajové spoje.

Hodnota index ranní špičky je podprůměrná, naopak hodnota indexu terciality je

nadprůměrná. Index koncových spojů s hodnotou 0 znamená, že se jedná o typicky

průjezdní přestupní uzel.


nástupiště.96

Počet stanovišť: Přestupní uzel má 4 stanoviště. 2 stanoviště jsou vyhrazena pro tramvaje

a další 2 pro autobusy. Vzdálenost stanovišť je do 50m.

94

MHD Ostrava [online], [cit. 05.04.2012]. Dostupný z WWW <http://www.mhd-

ostrava.cz/?s=hulvaky_uzel>. 95


<http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=28035,2,40&sv=&ttnm=Ostrava%2cHrane%e8n%edk >. 96


<http://kodis.cz/data/pdf/bezbarier_ostrava.pdf >.

38



Vybavení zastávky automatem na jízdenky: Na zastávce není žádný jízdenkový

automat.98

Vybavení zastávky informačním systémem: Na zastávkových označnících jsou uvedeny

jízdní řády.

Vybavenost maloobchodem a službami: V blízkosti přestupního uzlu se nachází

občerstvení, trafika a další maloobchodní služby.

6.4 Kotva

Zastávka Kotva se nachází v Zábřehu, v blízkosti hranic městských části Výškovice a

Bělský Les.99

Druhy dopravy obsluhující tento uzel: tramvaj, autobus MHD, příměstský autobus

Linky obsluhující tento uzel: 2, 6, 7, 11, 13, 27, 31, 48, 60, 96, 373, 378 (linky, které

byly brány v potaz při určování přestupního uzlu).100

Tabulka 4: Kotva - kvantitativní indikátory



Počet spojů ve

struktuře

Tramvaj 723

Trolejbus 0

Autobus MHD 259







97


DPO [online],[cit. 03.04.2012]. Dostupný z WWW <http://dpo.cz/jizdne/automaty_s.htm>. 99



Portal CIS JŘ [online], [cit. 02.04.2012]. Dostupný z WWW <

http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=28406,2,40&sv=&ttnm=Ostrava%2cZ%e1b%f8eh%2cKotv

a>.

39



Počet spojů vypravených z přestupního uzlu je mírně nadprůměrný, převažují zejména

tramvajové spoje. Hodnota indexu ranní špičky je průměrná, hodnota indexu terciality

rovněž. Přestupní uzel je téměř čistě průjezdní.

Bezbariérovost zastávky: V přestupním uzlu je umožněn bezbariérový přístup na všechna

nástupiště.101

Počet stanovišť: V přestupním uzlu je 6 stanovišť. 2 jsou určena pro tramvaje, 4 pak pro

autobusy. Při přestupu mezi některými nástupišti je nutno přejít komunikaci. Vzdálenost

mezi nástupišti je do 150 m.

Vybavení zastávky prodejnou jízdních dokladů: Zastávka ani okolí není vybaveno


Vybavení zastávky automatem na jízdenky: V přestupním uzlu se nachází 1 automat na

jízdenky.103

Vybavení zastávky informačním systémem: Zastávkové označníky jsou vybaveny

jízdními řády.

Vybavenost maloobchodem a službami: V blízkosti přestupního uzlu se nachází malý

obchodní dům, potraviny apod.

6.5 Mírové náměstí

Přestupní uzel Mírové náměstí leží v centru městské části Vítkovice.104

Vítkovice jsou

spjaty s těžkým průmyslem.105


101

KODIS, Mapa bezbariérových linek Ostrava [online], [cit. 03.04.2012]. Dostupný z WWW <

http://kodis.cz/data/pdf/bezbarier_ostrava.pdf >. 102





Statutární město Ostrava – Městský obvod Vítkovice [online], [cit. 04.04.2012]. Dostupný z WWW

<http://ostrava-vitkovice.eu/uvod.php>.

40

Linky obsluhující tento uzel: 2, 3, 12, 13, 24, 25, 36, 39, 50, 57, 59, 285, 373, 376, 377,

378, 379, 387, 641, 664 (linky, které byly brány v potaz při určování přestupního uzlu).106

Tabulka 5: Mírové náměstí - kvantitativní indikátory



Počet spojů ve

struktuře

Tramvaj 562

Trolejbus 0

Autobus MHD 538









Počet spojů vypravených ze zastávky je mírně podprůměrný, počet tramvajových a

autobusových spojů MHD je téměř shodný. Hodnota indexu ranní špičky je nadprůměrná,

hodnota indexu terciality je průměrná. Index koncových spojů nám říká, že většina spojů

na zastávce nekončí ani nezačíná (tramvajový spoj zde nekončí žádný107

).


nástupiště.108

Počet stanovišť: V přestupním uzlu je 7 stanovišť. 2 jsou určena pro tramvaje a 5 pro

autobusy. Stanoviště jsou od sebe vzdálena do 200m. Mezi nástupišti se musí přecházet

mnohdy komunikace.

Vybavení zastávky prodejnou jízdních dokladů: Zastávka je vybavena prodejnou

jízdních dokladů.109

106


<http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=28035,2,40&sv=&ttnm=Ostrava%2cHrane%e8n%edk>. 107


<http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=28035,2,40&sv=&ttnm=Ostrava%2cHrane%e8n%edk>. 108


<http://kodis.cz/data/pdf/bezbarier_ostrava.pdf >.

41


automat.110


jízdními řády a schématem umístění stanovišť MHD.

Vybavenost maloobchodem a službami: V blízkosti přestupního uzlu se nacházejí

potraviny.

6.6 Náměstí Republiky

Zastávky Náměstí Republiky a ÚAN považuji ve své bakalářce za jeden přestupní uzel.

Zastávky Náměstí Republiky a ÚAN se nacházejí v centrální části Ostravy Moravská

Ostrava, která je součástí městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.111

Druhy dopravy obsluhující tento uzel: tramvaj, trolejbus, autobus MHD, příměstský

autobus.

Linky obsluhující tento uzel: 1, 2, 4, 6, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 21, 28, 37, 38, 50, 81, 103,

104, 105, 371, 372, 373, 376, 377, 378, 379, 380, 381, 382, 385, 532, 552, 555, 591, 592,

641, 664, 670 (linky, které byly brány v potaz při určování přestupního uzlu).112

113

Tabulka 6: Náměstí Republiky - kvantitativní indikátory



Počet spojů ve

struktuře

Tramvaj 1503

Trolejbus 395

Autobus MHD 517



109

DPO, Jízdné [online] Prodej jízdenek, 2012 [cit. 03.04.2012]. Dostupný z WWW <

http://www.dpo.cz/plansite/seznam.htm>. 110

DPO, Jízdné [online] Jízdenkové automaty: Seznam jízdenkových automatů, 2012 [cit. 03.04.2012].

Dostupný z WWW <http://dpo.cz/jizdne/automaty_s.htm>. 111

Statutární město Ostrava,[online] Mapový portál: Mapa živě, 2012 [cit. 12.03.2012]. Dostupný z WWW



<http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=28158,2,40&sv=&ttnm=Ostrava%2cMor.Ostrava%2cn%e

1m%ecst%ed+Republiky>. 113


<http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=28158%2c2%2c40&sv=&ttnm=Ostrava%2cMor.Ostrava%

2cn%u00e1m%u011bst%u00ed+Republiky>.

42







Počet spojů vypravených z obou zastávek je výrazně nadprůměrný, přestupní uzel má ze

všech uzlů nejvíce spojů a je obsluhován tramvajovými, trolejbusovými i autobusovými

linkami. Hodnota indexu ranní špičky je průměrná, hodnota indexu terciality mírně

nadprůměrná.

Bezbariérovost zastávky: V zastávce Náměstí je umožněn bezbariérový přístup na

všechna nástupiště.114

Bezbariérový přístup je umožněn i v zastávce ÚAN na všechna

nástupiště, ale bezbariérový přesun mezi stanovišti Náměstí Republiky a ÚAN trvá dlouze,

chybí např. potřebné výtahy.

Počet stanovišť: V přestupním uzlu Náměstí Republiky je celkem 7 nástupišť, z toho 3

tramvajové, 2 trolejbusové a autobusové, 1 čistě trolejbusové a 1 čistě autobusové. Na

zastávce ÚAN je 7 nástupišť pro meziměstské autobusy a 2 nástupiště pro autobusy MHD.

Pro přestup mezi některými stanovišti je nutné použít podchod.


jízdních dokladů, v těsné blízkosti trolejbusových stanovišť.115

Vybavení zastávky automatem na jízdenky: Na zastávce Náměstí Republiky se

nacházejí 4 jízdenkové automaty (3 na tramvajových nástupištích a 1 na trolejbusovém

nástupišti), na zastávce ÚAN pak jeden.116

Vybavení zastávky informačním systémem: Zastávka ÚAN je vybavena schématem

autobusových stanovišť, zastávkové označníky na Náměstí Republiky jsou opatřeny

schématem umístění stanovišť MHD. Všechny zastávkové označníky jsou navíc opatřeny

jízdními řády.

114




DPO [online], [cit. 03.04.2012]. Dostupný z WWW <http://dpo.cz/jizdne/automaty_s.htm>.

43


potraviny, restaurace trafika apod. Přestupní uzel je vybaven čekárnou a veřejným WC.

6.7 Nová Ves Vodárna

Přestupní uzel Nová Ves vodárna leží v malé městské části Nová Ves, asi kilometr od

významného regionálního uzlu Svinov mosty.117

Musím podotknout, že je změněno vedení

některých linek v závislosti na rekonstrukci Svinovských mostů.118

Druhy dopravy obsluhující tento uzel: tramvaj, autobus MHD

Linky obsluhující tento uzel: 3, 4, 7, 8, 9, 11, 12, 17, 37, 39, 48, 49, 54 (linky, které byly

brány v potaz při určování přestupního uzlu). 119

Tabulka 7: Nová Ves vodárna - kvantitativní indikátory



Počet spojů ve

struktuře

Tramvaj 1267

Trolejbus 0

Autobus MHD 773









Počet spojů vypravených ze zastávky je nadprůměrný. Hodnota indexu ranní špičky je

průměrná, hodnota indexu terciality mírně nadprůměrná. Index koncových uzlů nabývá

117



Statutární město Ostrava [online], [cit. 05.04.2012]. Dostupný z WWW < http://www.ostrava.cz/cs/o-

meste/aktualne/kampane/rekonstrukce-svinovskych-mostu/>. 119


<http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=28186,2,40&sv=&ttnm=Ostrava%2cNov%e1+Ves%2cvod

%e1rna>.

44

hodnoty 0, což znamená, že v přestupním uzlu žádný spoj nezačíná ani nekončí, tzn. jedná

se o ryze průjezdní přestupní uzel.


nástupiště.120

Počet stanovišť: V zastávce jsou 4 stanoviště. 4 stanoviště jsou určena pro tramvaje a

další 4 pro autobusy.121

Vzdálenost mezi stanovišti nepřesahuje 150 m a je mnohdy nutné

přejít velmi frekventovanou silnici.


prodejnou jízdních dokladů.

Vybavení zastávky automatem na jízdenky: Zastávka je vybavena jedním jízdním

automatem.122



Vybavenost maloobchodem a službami: V blízkosti přestupního uzlu se nachází pouze

prodejní stánek.

6.8 Poliklinika

Zastávka Poliklinika se nachází v Hrabůvce, v blízkosti městské části Dubina. Hrabůvka je

součástí městského obvodu Ostrava-Jih.123

Druhy dopravy obsluhující tento uzel: tramvaj, autobus MHD

Linky obsluhující tento uzel: 1, 3, 10, 24, 26, 27, 41, 48, 55, 62, 96 (linky, které byly

brány v potaz při určování přestupního uzlu).124

120

KODIS [online] Užitečné tipy: Mapa bezbariérových linek Ostrava, 2012 [cit. 03.04.2012]. Dostupný z

WWW < http://kodis.cz/data/pdf/bezbarier_ostrava.pdf >. 121

DPO, Plán sítě [online] Seznam nástupišť: Hranečník, 2012 [cit. 03.04.2012]. Dostupný z WWW

<http://dpo.cz/plansite/soubory/hranecnik.pdf >. 122





<http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=28033,2,40&sv=&ttnm=Ostrava%2cHrab%f9vka%2cPoli

klinika>.

45

Tabulka 8: Poliklinika - kvantitativní indikátory



Počet spojů ve

struktuře

Tramvaj 424

Trolejbus 0

Autobus MHD 569









Počet spojů vypravených z přestupního uzlu je průměrný, převažují autobusové spoje.

Hodnota indexu ranní špičky je mírně podprůměrná, naopak hodnota indikátoru terciality

je nadprůměrná. Přestupní uzel je spíše průjezdní.


nástupiště.125

Počet stanovišť: V zastávce se nacházejí 4 nástupiště, z toho 2 pro tramvaje a další 2 pro

autobusy. K přestupu mezi autobusovými a tramvajovými nástupišti se používají podchod.


jízdních dokladů. V této prodejně lze mimo jiné objednat, vyzvednout či zablokovat e-

kartu.126

Vybavení zastávky automatem na jízdenky: Zastávka je vybavena jízdenkovým

automatem.127


jízdními řády.

125

KODIS, Mapa bezbariérových linek Ostrava [online],[cit. 03.04.2012]. Dostupný z WWW




46


potraviny, restaurace, trafika apod.

6.9 Poruba vozovna

Přestupní uzel Pruba vozovna se nachází v Porubě.128

Druhy dopravy obsluhující tento uzel: tramvaj, autobus MHD, příměstský autobus

Linky obsluhující tento uzel: 3, 5, 7, 8, 9, 12, 17, 40, 42, 44, 45, 46, 58, 65, 285, 286,

287, 288, 673, 674, 676, 677, 678, 679 (linky, které byly brány v potaz při určování

přestupního uzlu).129

Tabulka 9: Poruba vozovna - kvantitativní indikátory



Počet spojů ve

struktuře

Tramvaj 869

Trolejbus 0

Autobus MHD 538









Počet spojů vypravených z přestupního uzlu v porovnání s jinými velmi nadprůměrný,

převažují tramvajové a autobusové spoje. Hodnota indexu ranní špičky je průměrná,

hodnota indexu terciality je silně nadprůměrná. Přestupní uzel je spíše průjezdní.


nástupiště.130

128




<http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=28272,2,40&sv=Ostrava,Poruba,vozovna&ttnm=Ostrava,P

oruba,vozovna&p=1>.

47

Počet stanovišť: V přestupním uzlu 6 stanovišť. 2 stanoviště jsou určena tramvajím, další

4 autobusům.131

Při přestupu mezi některými nástupišti je nutno přejít frekventovanou

silnici.

Vybavení zastávky prodejnou jízdních dokladů: V blízkosti zastávky se nachází

prodejna jízdních dokladů.132

Vybavení zastávky automatem na jízdenky: V přestupním uzlu se nachází automat na

jízdenky.133




potraviny, restaurace, trafika apod.

6.10 Sad Boženy Němcové

Přestupní uzel Sad Boženy Němcové se nachází v Přívoze, v blízkosti hranic městské části

Moravská Ostrava.134

Druhy dopravy obsluhující tento uzel: tramvaj, trolejbus, autobus MHD, příměstský

autobus

Linky obsluhující tento uzel: 12, 14, 24, 33, 34, 49, 52, 54, 56, 66, 67, 68, 70, 72, 101,

102, 103, 105, 106, 108, 281, 282, 283, 591, 592, (linky, které byly brány v potaz při

určování přestupního uzlu).135

Tabulka 10: Sad Boženy Němcové - kvantitativní indikátory



Počet spojů ve Tramvaj 164

130



DPO [online], [cit. 08.04.2012]. Dostupný z WWW <http://dpo.cz/plansite/soubory/poruba-vozovna.pdf>. 132






<http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=28279,2,40&sv=&ttnm=Ostrava%2cP%f8%edvoz%2csad

+B.N%ecmcov%e9>.

48

struktuře Trolejbus 671

Autobus MHD 923









Počet spojů vypravených z přestupního uzlu je silně nadprůměrný, převažují autobusové a

trolejbusové spoje. Hodnota indexu ranní špičky je nadprůměrná, naopak hodnota

indikátoru terciality je podprůměrná. Přestupní uzel je spíše průjezdní.


nástupiště.136

Počet stanovišť: V přestupním uzlu je 7 stanovišť. 2 jsou určena pro tramvaje a autobusy,

3 pro trolejbusy a autobusy a zbývající 2 čistě pro autobusy.137

Při přestupu mezi

některými nástupišti je nutno přejít frekventovanou silnici.

Vybavení zastávky prodejnou jízdních dokladů: Zastávka ani okolí není vybaveno


Vybavení zastávky automatem na jízdenky: V přestupním uzlu se nacházejí 2 automaty

na jízdenky.139




potraviny, restaurace trafika apod.

136



DPO [online], [cit. 08.04.2012]. Dostupný z WWW <http://dpo.cz/plansite/soubory/sad-b-nemcove.pdf >. 138



49

6.11 Svinov mosty

Přestupní uzel Svinov mosty, který tvoří zastávky Svinov mosty horní zastávka a Svinov

mosty dolní zastávka, se nachází ve Svinově, v blízkosti hranic městských částí Třebovic,

Poruby a Nové Vsi.140

Musím zdůraznit, že je změněno vedení některých linek v závislosti

na rekonstrukci Svinovských mostů.141


Linky obsluhující tento uzel: 3, 4, 7, 8, 9, 12, 17, 36, 37, 39, 42, 46, 49, 51, 53, 54, 64,

73, 76, 79, 231, 271, 285, 286, 287, 288, 386, 535, 630, 671, 672, 673, 674, 676, 677, 678,

679 (linky, které byly brány v potaz při určování přestupního uzlu). 142

143

Tabulka 11: Svinov mosty - kvantitativní indikátory



Počet spojů ve

struktuře

Tramvaj 1083

Trolejbus 0

Autobus MHD 779









140



Statutární město Ostrava [online], [cit. 05.04.2012]. Dostupný z WWW < http://www.ostrava.cz/cs/o-

meste/aktualne/kampane/rekonstrukce-svinovskych-mostu/>. 142


<http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=28348,2,40&sv=Ostrava,Svinov,mosty%20doln%ED%20z

ast.&ttnm=Ostrava,Svinov,mosty%20doln%ED%20zast.&p=0>. 143


http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=28348%2c2%2c40&sv=Ostrava%2cSvinov%2cmosty+doln

%u00ed+zast.&ttnm=Ostrava%2cSvinov%2cmosty+doln%u00ed+zast.&p=0>. 144

spoj, který stojí v zastávce Svinov mosty horní zastávka a zároveň ve Svinov mosty dolní zastávka, je

započítán pouze jednou.

50

Počet spojů vypravených z přestupního uzlu v porovnání s jinými velmi nadprůměrný,

převažují tramvajové a autobusové spoje. Hodnota indexu ranní špičky je průměrná,

hodnota indexu terciality je podprůměrná.

Bezbariérovost zastávky: V přestupním uzlu je umožněn bezbariérový přístup jen na

některá nástupiště, při přestupu mezi stanovišti horní a dolní zastávky je nutné použít

schody. Do budoucna se však počítá s vybudováním výtahu.

Počet stanovišť: V přestupním uzlu 7 stanovišť. 2 stanoviště jsou určena tramvajím,

dalších 5 autobusům.145

Při přestupu mezi některými nástupišti je nutno použít schody a

podchod.

Vybavení zastávky prodejnou jízdních dokladů: V blízkosti zastávky se nachází

vlaková stanice Ostrava-Svinov, kde lze zakoupit jízdní doklady.

Vybavení zastávky automatem na jízdenky: V oblasti dolní zastávky se nachází automat

na jízdenky.146



Vybavenost maloobchodem a službami: V blízkosti přestupního uzlu se nachází vlaková

stanice, kde je možnost zakoupit základní potraviny, nachází se zde např. také trafika.

6.12 Českobratrská

Zastávka Českobratrská leží v městské části Moravská Ostrava.147

Druhy dopravy obsluhující tento uzel: trolejbus, autobus MHD, příměstský autobus.

Linky obsluhující tento uzel: 102, 103, 104, 105, 108, 109, 37, 38, 50, 99, 271, 535, 555


145

DPO [online], [cit. 08.04.2012]. Dostupný z WWW <http://dpo.cz/plansite/soubory/svinov-mosty.pdf>. 146





<http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=28126,2,40&sv=&ttnm=Ostrava%2cMor.Ostrava%2c%c8

eskobratrsk%e1>.

51

Tabulka 12: Českobratrská - kvantitativní indikátory



Počet spojů ve

struktuře

Tramvaj 0

Trolejbus 787

Autobus MHD 343









Počet spojů vypravených ze zastávky je mírně nadprůměrný, s převahou trolejbusových

spojů. Hodnota indexu ranní špičky je mírně podprůměrná, hodnota indexu terciality je

průměrná. Z indexu koncových spojů lez vyčíst, že z velké části průjezdní.

6.13 Důl Jeremenko

Zastávka Důl Jeremenko se nachází v městské části Vítkovice. 149


Linky obsluhující tento uzel: 1, 6, 10, 25, 39, 57, 73, 74, 371, 372, 380, 381, 382, 387,

532, 552, 670 (linky, které byly brány v potaz při určování přestupního uzlu). 150

Tabulka 13: Důl Jeremenko - kvantitativní indikátory



Počet spojů ve

struktuře

Tramvaj 312

Trolejbus 0

149




<http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=28359,2,40&sv=&ttnm=Ostrava%2cV%edtkovice%2cD%

f9l+Jeremenko>.

52

Autobus MHD 155









Počet vypravených spojů je ze všech sledovaných přestupních uzlů nejmenší. Hodnota

indexu ranní špičky je naopak nejvyšší, hodnota indexu terciality je průměrná. Nejnižší je

rovněž index bezbariérovosti spojů. Přestupní uzel je ryze průjezdní.

6.14 Fakultní nemocnice

Zastávka Fakultní nemocnice leží v městské části Poruba.151


Linky obsluhující tento uzel: 5, 7, 8, 9, 17, 40, 630, 673, 674, 676, 677, 678, 679 (linky,

které byly brány v potaz při určování přestupního uzlu). 152

Tabulka 14: Fakultní nemocnice - kvantitativní indikátory



Počet spojů ve

struktuře

Tramvaj 865

Trolejbus 0

Autobus MHD 148




151




<http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=28230,2,40&sv=&ttnm=Ostrava%2cPoruba%2cFakultn%e

d+nemocnice>.

53






Počet spojů vypravených ze zastávky je průměrný, s velkou převahou tramvajových spojů.

Hodnota indexu ranní špičky je průměrná, hodnota indexu terciality je nadprůměrná.

Přestupní uzel je téměř výhradně průjezdní, poněvadž hodnota indexu koncových spojů

činí pouze 2,50. Velmi nízký je index bezbariérovosti.

6.15 Hlavní nádraží

Přestupní uzel se nachází v městské části Přívoz, která je součástí městského obvodu

Moravská Ostrava a Přívoz.153

Druhy dopravy obsluhující tento uzel: tramvaj, trolejbus autobus MHD, příměstský

autobus.

Linky obsluhující tento uzel: 1, 2, 8, 34, 101, 102, 108 591 (linky, které byly brány


Tabulka 15: Hlavní nádraží - kvantitativní indikátory



Počet spojů ve

struktuře

Tramvaj 583

Trolejbus 409

Autobus MHD 1





153




<http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=27969,2,40&sv=&ttnm=Ostrava%2c%2chlavn%ed+n%e1

dra%9e%ed >.

54





Počet spojů vypravených ze zastávky je průměrný, tramvajové a trolejbusové spoje

výrazně převyšují autobusové spoje. Hodnota indexu ranní špičky je podprůměrná,

hodnota indexu terciality mírně nadprůměrná. Přestupní uzel je téměř výhradně koncový,

vzhledem k vysoké hodnotě indexu koncových spojů.

6.16 Most Miloše Sýkory

Zastávka Most Miloše Sýkory se nachází v městské části Moravská Ostrava při těsné

hranici se Slezskou Ostravou.155




Tabulka 16: Most Miloše Sýkory - kvantitativní indikátory



Počet spojů ve

struktuře

Tramvaj 0

Trolejbus 571

Autobus MHD 340







155




<http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=27972,2,40&sv=&ttnm=Ostrava%2c%2cmost+M.S%fdko

ry>.

55



Počet spojů vypravených ze zastávky je průměrný, převažují trolejbusové spoje. Hodnota

indexu ranní špičky je podprůměrná, hodnota indexu terciality je průměrná. Přestupní uzel

je téměř výhradně průjezdní, protože hodnota indexu koncových spojů činí pouze 0,74.

6.17 Muglinovská

Zastávka Muglinovská se nachází v městské části Moravská Ostrava, v těsné blízkosti

hranic Moravské Ostravy. 157


Linky obsluhující tento uzel: 1, 2, 8, 12, 14, 24, 33, 34, 49, 56, 66, 67, 68, 70, 72, 281,

282, 283 (linky, které byly brány v potaz při určování přestupního uzlu).158

Tabulka 17: Muglinovská - kvantitativní indikátory



Počet spojů ve

struktuře

Tramvaj 751

Trolejbus 0

Autobus MHD 289









157




<http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=24171,2,40&sv=&ttnm=Mor.Ostrava%2fOstrava%2cMugl

inovsk%e1 >.

56

Počet spojů vypravených ze zastávky je průměrný, s převahou tramvajových spojů.

Hodnoty indexu ranní špičky a indexu terciality jsou podprůměrné. Přestupní uzel je téměř

výhradně koncový, vzhledem k vysoké hodnotě indexu koncových spojů.

6.18 Náměstí Jurije Gagarina

Zastávka Náměstí Jurije Gagarina se nachází v městské části Slezská Ostrava, v těsně

blízkosti Moravské Ostravy. 159


Linky obsluhující tento uzel: 22, 82, 99, 101, 103, 105, 106, 108, 531, 551 (linky, které

byly brány v potaz při určování přestupního uzlu).160

Tabulka 18: Náměstí Jurije Gagarina - kvantitativní indikátory



Počet spojů ve

struktuře

Tramvaj 0

Trolejbus 587

Autobus MHD 72









Počet spojů vypravených z přestupního uzlu je podprůměrný, výrazně převažují

trolejbusové spoje. Hodnoty indexu ranní špičky a indexu terciality jsou průměrné.

159




<http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=27975,2,40&sv=&ttnm=Ostrava%2c%2cn%e1m.J.Gagarin

a>.

57

6.19 Rektorát VŠB

Přestupní uzel se nachází v městské části Poruba.161


Linky obsluhující tento uzel: 5, 7, 8, 9, 17, 20, 47, 61, 75, 272 (linky, které byly brány


Tabulka 19: Rektorát VŠB - kvantitativní indikátory



Počet spojů ve

struktuře

Tramvaj 864

Trolejbus 0

Autobus MHD 99









Počet spojů vypravených ze zastávky je průměrný, velkou převahu mají tramvajové spoje.

Hodnota indexu ranní špičky je průměrná, hodnota indexu terciality je nadprůměrná.

Přestupní uzel je téměř výhradně průjezdní, vzhledem k nízké hodnotě indexu koncových

spojů. Velmi nízký je index bezbariérovosti.

6.20 Vítkovice vysoké pece

Zastávka Vítkovice vysoké pece se nachází v městské části Vítkovice. 163

161




<http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=28254,2,40&sv=&ttnm=Ostrava%2cPoruba%2cRektor%e

1t+V%8aB>.

58

Druhy dopravy obsluhující tento uzel: tramvaj, příměstský autobus.


(linky, které byly brány v potaz při určování přestupního uzlu). 164

Tabulka 20: Vítkovice vysoké pece - kvantitativní indikátory



Počet spojů ve

struktuře

Tramvaj 593

Trolejbus 0

Autobus MHD 0









Počet vypravených spojů ze zastávky je podprůměrný. Hodnota indexu ranní špičky je

naopak nadprůměrná, hodnota indexu terciality je mírně nadprůměrná. Přestupní uzel je

ryze průjezdní.

6.21 Shrnutí charakteristik PÚ

V závěrečné podkapitole shrnu veškeré přestupní uzly z hlediska kvantitativního

hodnocení a uvedu, které uzly měly největší a naopak i nejmenší hodnoty kvantitativních

indikátorů.

163




http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=6&tt=28378,2,40&sv=&ttnm=Ostrava%2cV%edtkovice%2cvys.p

ece>.

59

Počet spojů celkem: Nejvíce spojů je vypraveno z přestupního uzlu Náměstí Republiky

(2699 spojů), Nová Ves vodárna (2040 spojů) a Svinov mosty (1972 spojů). Nejméně

počet spojů je vypraveno z přestupního uzlu Důl Jeremenko (552 spojů).

Index ranní špičky: Největší hodnotu indexu ranní špičky mají přestupní uzly Důl

Jeremenko (35,14), Sad Boženy Němcové (34,55) a Hranečník (34,44). Nejmenší hodnotu

má zastávka Českobratrská (28,09).

Index koncových spojů: Největší hodnoty indexu koncových spojů nabývají přestupní

uzly Hlavní nádraží (96,69), Dubina Interspar (84,92) a Náměstí Republiky (41,72).

Nejmenších hodnot (0,00) nabývají zastávky Hulváky, Nová Ves vodárna, Důl Jeremenko

a Vítkovice vysoké pece. Jde o přestupní uzly čistě průjezdní.

Index bezbariérových spojů: Největší hodnotu indexu bezbariérových spojů mají

přestupní uzly Českobratrská (36,97), Most Miloše Sýkory (36,22) a Mírové náměstí

(35,66). Naopak zastávkou s nejmenší hodnotou indexu je Důl Jeremenko (10,33).

Index terciality: Největších hodnot nabývají přestupní uzly Rektorát VŠB (78,33),

Fakultní nemocnice (70,93) a Poruba vozovna (70,66). Všechny tyto zastávky se nachází

v městské části Poruba. Nejmenší hodnotu pak má Sad Boženy Němcové (62,62).

60

ZÁVĚR

Cílem bakalářské práce bylo vhodně definovat pojem přestupní uzel, na základě čehož

jsem určil konkrétní přestupní uzly, a vhodně zvolit hodnotící indikátory. Celkem jsem

vybral 20 přestupních uzlů, které jsem stručně charakterizoval (uvedl jejich polohu v rámci

Ostravy, vypsal obsluhující druhy dopravy a linky, popř. zmínil historii či plány do

budoucna) a pomocí indikátorů kvantitativně vyhodnotil. U jedenácti významnějších PÚ

jsem využil i kvalitativního hodnocení.

Při hodnocení jednotlivých PÚ jsem čerpal převážně z internetových zdrojů, počítal jsem

spoje z jízdních řádů v elektronické podobě či vyhledával informace z oficiálních webů DP

Ostrava a KODISu. Zejména však některé kvalitativní indikátory nebyly obsahem žádných

internetových stránek, proto jsem musel provést vlastní terénní výzkum. Počítal jsem počty

nástupišť, přibližně odhadoval vzdálenosti mezi nimi, zjišťoval jsem výskyt maloobchodu

v okolí PÚ a posuzoval, zda zastávka je či není bezbariérová.

Po hodnocení PÚ jsem pak mohl jednotlivé uzly porovnávat. Zjistil jsem např. to, že

přestupním uzlem s nejvíce spoji je Náměstí Republiky, kde je navíc umožněn přestup

mezi tramvajemi, trolejbusy, autobusy MHD i autobusy PHD. Dalším indikátorem

hodnocení byl např. index bezbariérových spojů, kde nabývá nejlepších hodnot zastávka

Českobratrská.

Přestupní uzly v Ostravě budou mít do budoucna stále větší význam, neboť se plánují

výstavby přestupních terminálů (např. Hranečník), zkvalitnění stávajících přestupních uzlů

jako jsou Svinov mosty či Hulváky, kde se mimo jiné plánuje prodloužení trolejbusového

vedení.

61

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1. Blatoň, Martin. Optimalizace vedení linek MHD. Ostrava: VŠB – Technická univerzita

Ostrava, 2011.

2. Brinke, Josef. Úvod do geografie dopravy. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1992.

80-7184-923-5.

3. Brožíková, Michaela. Bakalářská práce: Právní aspekty veřejné linkové osobní

dopravy. Brno: Masarykova univerzita, 2009.

4. Černý, Martin, a kol. Malý atlas městské dopravy. Praha: Gradis Bohemia, 2002. 80-

902791-5-5.

5. Drdla, Pavel. Technologie a řízení dopravy - MHD. Skripta, 2001.

6. Eisler, Jan, a kol. Ekonomika dopravního systému. Praha: Vysoká škola ekonomická v

Praze, 2011. 978-80-245-1759-9.

7. Ivan, Igor. Lokalizace přestupních uzlů mezi MHD a VHD ve vybraných městech

Česka. Sborník ke GIS Ostrava, 2011.

8. Kleprlík, Jaroslav. Určení přestupních uzlů pro osobní dopravu v regionu. Časopis

Perner´s contacts, ročník 1., číslo I., 2006

9. Lanská, Martina a Čepa Miroslav. Inovace přestupních uzlů z hlediska pohybu

cestujících – úvod do problematiky. Časopis Perner´s contacts, ročník 6., číslo IV., 2011

10. Matuška, Jaroslav a Mrzena, Rudolf. Přestupní uzly a spotřeba cestovního času.

Časopis Perner´s contacts, ročník 1., číslo I., 2006

11. Mozos, C. M. et al. Integrované dopravní systémy. Studijní materiál PORTAL.

[Online] 2003. [Citace: 19. února 2012.] http://www.eu-portal.net

12. Simpson, J. Barry. Urban Public Transport. Aston University, 1994. 0-419-18780-4.

13. Široký, Jaromír a Kolomazník, Petr. Dílčí časové prvky přestupní doby. Časopis

Perner´s contacts, ročník 2., číslo V., 2007

14. Štěrba, Roman. Integrované řešení dopravní obsluhy území. Praha: České vysoké

učení technické v Praze, 2004.

15. Zelený, Lubomír. Rozvoj dopravy ve světě. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze,

2004. 80-7079-017-2.

16. Článek: Další dopravní stavba v Ostravě. Hranečník se změní v moderní terminál.

IDNES.cz. [Online] 2012. [Citace: 8. dubna 2012.] http://ostrava.idnes.cz/hranecnik-v-

62

ostrave-se-zmeni-v-terminal-fc1-/ostrava-zpravy.aspx?c=A120330_1756814_ostrava-

zpravy_jog

17. Mapový portál. Statutární město Ostrava. [Online] 2012. [Citace: 12. března 2012.]

http://gisova.ostrava.cz/webmaps/mapaz/viewer.htm

18. Obecný přehled o veřejné dopravě. Dopravní web. [Online] 2008. [Citace: 19. února

2012.] http://www.archiv.dopravni.net/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2006020704

19. O městě. Statutární město Ostrava. [Online] 2012. [Citace: 12. března 2012.]

http://www.ostrava.cz/cs/o-meste

20. Úvod. Statutární město Ostrava – Městský obvod Vítkovice. [Online] 2012. [Citace: 4.

dubna 2012.] http://ostrava-vitkovice.eu/uvod.php

21. Veřejná hromadná doprava osob. Organizátor regionální dopravy. [Online] 2008.

[Citace: 19. února 2012.] http://www.organizator.cz/vhd.htm.

22. DPO. [online] 2012. [cit. 3. dubna 2012]. http://dpo.cz.

23. KODIS. [online] 2012. [cit. 3. dubna 2012]. http://kodis.cz.

24. MHD Ostrava. [online] 2012. [cit. 5. dubna 2012]. http://mhd-ostrava.cz.

25. Portal CIS JŘ. [Online] 2012. [Citace: 5. dubna 2012.] http://portal.idos.cz.

63

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ

CIS

ČSN

Celostátní informační systém

Česká technická norma

DP Dopravní podnik

DPO

IDS

JŘ

KODIS

Dopravní podnik Ostrava

Integrovaný dopravní systém

Jízdní řád

Koordinátor Ostravského dopravního integrovaného systému

MHD

ODIS

PHD

PÚ

ÚAN

Městská hromadná doprava

Ostravský dopravní integrovaný systém

Příměstská autobusová doprava

Přestupní uzel

Ústřední autobusové nádraží

64

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1: Dubina Interspar - kvantitativní indikátory ....................................................... 33

Tabulka 2: Hranečník - kvantitativní indikátory .................................................................. 35

Tabulka 3: Hulváky - kvantitativní indikátory .................................................................... 37

Tabulka 4: Kotva - kvantitativní indikátory ........................................................................ 38

Tabulka 5: Mírové náměstí - kvantitativní indikátory ......................................................... 40

Tabulka 6: Náměstí Republiky - kvantitativní indikátory ................................................... 41

Tabulka 7: Nová Ves vodárna - kvantitativní indikátory .................................................... 43

Tabulka 8: Poliklinika - kvantitativní indikátory ................................................................. 45

Tabulka 9: Poruba vozovna - kvantitativní indikátory ........................................................ 46

Tabulka 10: Sad Boženy Němcové - kvantitativní indikátory ............................................. 47

Tabulka 11: Svinov mosty - kvantitativní indikátory .......................................................... 49

Tabulka 12: Českobratrská - kvantitativní indikátory ......................................................... 51

Tabulka 13: Důl Jeremenko - kvantitativní indikátory ........................................................ 51

Tabulka 14: Fakultní nemocnice - kvantitativní indikátory ................................................. 52

Tabulka 15: Hlavní nádraží - kvantitativní indikátory ......................................................... 53

Tabulka 16: Most Miloše Sýkory - kvantitativní indikátory ............................................... 54

Tabulka 17: Muglinovská - kvantitativní indikátory ........................................................... 55

Tabulka 18: Náměstí Jurije Gagarina - kvantitativní indikátory ......................................... 56

Tabulka 19: Rektorát VŠB - kvantitativní indikátory .......................................................... 57

Tabulka 20: Vítkovice vysoké pece - kvantitativní indikátory ............................................ 58

65

SEZNAM PŘÍLOH

Obrázek 1: Kvantitativní hodnocení PÚ .............................................................................. 66

66

Obrázek 1: Kvantitativní hodnocení PÚ

Přestupní uzly v hromadné dopravě v Ostravě

Documents

Transcript of Přestupní uzly v hromadné dopravě v Ostravě