5

ČLÁNKY

NOVÉ DOKLADY PRAVĚKÉHO A RANĚ STŘEDOVĚKÉHO OSÍDLENÍ NA STŘEDNÍM TOKU LUŽNICE

ONDŘEJ CHVOJKa – PETR MENŠÍK – VLaDIMÍR PROKOP – PETR ŠÍDa

1. Úvod

Území dnešního okresu Tábor zahrnuje několik mikroregionů, které měly v pravěku i raném stře-dověku dosti odlišný vývoj. Zatímco západní část okresu, spadající do povodí dolních toků Lužnice a Smutné na Bechyňsku, náležela od doby bronzové k stabilně osídleným centrálním oblastem jihočeského regionu (viz např. Beneš – Chvojka 2008; Chvojka a kol. 2011), byly jiné části Táborska navštěvovány pravěkými lidmi patrně méně často (Hložek – Menšík 2010) či jen sporadicky (např. Menšík – Menšík – Prokop 2011) a nebo byly dle dnešního stavu poznání zcela neosídlené. Zvláštní postavení má pak v tomto smyslu oblast středního toku Lužnice, která byla do nedávné doby po-kládána z hlediska dokladů pravěkého osídlení za prakticky sterilní, avšak výzkumy a průzku-my z posledních let stále jasněji hovoří o opaku.

V našem textu se budeme zabývat především nejnovějšími archeologickými doklady pravě-kého a raně středověkého stáří z povodí střed-ního toku Lužnice, shrnující informace však přinášíme i o nálezech z období od 60. do 80. let 20. století, které jsou sice nepočetné, dosud však nebyly podrobněji zveřejněny. Hodnoceny zde naproti tomu nejsou starší i novější lokality z paleolitu a mezolitu, které byly v nedávné době zpracovány a  publikovány na  jiných místech (Vencl a kol. 2006; Prokop – Menšík – Šída 2010); v  tomto příspěvku jsou proto zveřejněny jen nejnovější a dosud nepublikované nálezy. Vě-novat se nebudeme ani novým archeologickým výzkumům provedeným Husitským muzeem v Táboře na řadě míst sledované oblasti, které budou autory (R. Krajíc, F. Janda) publikovány samostatně. Těžištěm naší práce jsou tak povr-chové sběry, provedené především V. Vokolkem, P. Břicháčkem, P. Hrubým a v posledních letech zejména P. Menšíkem a V. Prokopem.

Obr. 1. Prostorové vymezení oblasti středního toku Lužnice. Kresba K. Vávra.Abb. 1. Räumliche Begrenzung des behandelten Gebietes am Mittellauf der Lužnice. Zeichnung K. Vávra.

Archeologické výzkumy v jižních Čechách 25, České Budějovice 2012

6

Obr. 2. Pravěké a raně středověké lokality oblasti středního toku Lužnice, publikované v tomto článku. Čísla lokalit odpovídají seznamu lokalit. Kresba O. Chvojka a K. Vávra.Abb. 2. Die in diesem Beitrag publizierten vor- und frühgeschichtliche Fundstellen am Mittellauf der Luž-nice. Zeichnung O. Chvojka und K. Vávra.

7

2. Vymezení oblasti a její přírodní podmínky

Sledovaná oblast středního toku Lužnice je na jihu vymezena soutokem Lužnice a Nežárky v dneš-ním Veselí nad Lužnicí, na východě zhruba linií Kardašova Řečice – Chýnov, na severu linií Chotoviny – Jistebnice a na západě Oltyňským potokem a jižněji pak pomyslnou spojnicí Řepče, Malšic a Borkovických blat (obr. 1). Jedná se o území tvaru obdélníku se zkoseným jihozápadním rohem, neboť zde přímo navazuje výše zmíněný mikroregion dolního toku Lužnice a Smutné. Území středního toku Lužnice zahrnuje oblast o rozměrech max. cca 24 × 34 km, kterou tak vzhle-dem k jejím značným rozměrům nemůžeme považovat za klasický mikroregion (definici tohoto pojmu viz Smrž 1987, 602–603; Kuna a kol. 2004, 465). Geograficky však tuto rozsáhlou oblast spojuje tok řeky Lužnice, největší vodní tok celého Táborska, protínající ji nejprve v severo-jižním a posléze téměř ve východo-západním směru. Mezi její nejvýznamnější pravostranné přítoky ve sledované oblasti patří řeka Nežárka a potoky Nadýmač, Černovický, Kozský, Tismenický a Oltyňský. Z významnějších levostranných přítoků střední Lužnice lze jmenovat jen Bechyňský potok (Frídl 1969, 67–76).

Centrální část sledovaného území tvoří plošina s obloukem toku řeky Lužnice. Severní a vý-chodní část oblasti uzavírají vrchoviny a pahorkatiny Českomoravské soustavy s krátkými pravo-strannými přítoky řeky Lužnice. Západní hranici tvoří přibližně rozvodí Bechyňské a Milevské pahorkatiny. Jižní okraj oblasti tvoří umělá hranice mezi Borkovickými blaty a Lišovským prahem oddělující Táborsko od Českobudějovicka.

V geologické stavbě převládají předkvartérní horniny, především pevné horniny krystalika (moldanubika). Na zvětralinách vznikají především zonální půdy typu hnědých půd a podzolů (Tomášek – Zuska 1985, 192). Na území táborského okresu převládají hnědé půdy kyselé vzniklé půdotvorným zvětráváním, které jsou převážně mělčí a skeletovité. Hnědé půdy s nižším obsahem humusu a nižší půdní reakcí se vyskytují mezi 400–600 metry nad mořem. Od Plané nad Lužnicí k Bechyni, v úzkém pásu okolo Lužnice, jsou zastoupeny hnědé půdy se surovými půdami. Jižní část regionu, Turovecká pánev, okolí Tučap a oblast východně od Soběslavi, je charakteristická pseudogleji s hnědými půdami oglejenými na křídových a tercierních sedimentech. Povodí řeky Nežárky a Lužnice až k Soběslavi je charakterizováno podzoly v nižších polohách. V nejvyšších polohách regionu v nadmořských výškách okolo 600 metrů, v severní a východní části oblasti, jsou hnědé půdy s reakcí silně kyselou (Tomášek 2003, 43–59). Nivní půdy jsou svým výskytem vázány na širší údolí vodního toku Lužnice a větších přítoků. Na západ od Veselí nad Lužni-cí tvoří půdní pokryv rašeliništní půdy. Za nejkvalitnější v regionu se považují illimerizované půdy s illimerizovanými půdami oglejenými (Tomášek 2003, 47–48), jejichž výskyt se ztotožňuje s obvody sprašových hlín. Ostrůvkovitě je nalézáme na horním toku Oltyňského potoka, v okolí Skalice u Soběslavi, jihovýchodně od Chotovin a dále západně v sousední oblasti říčky Smutné (Čech 1969, 13–15; Tomášek 2003, půdní mapa).

Střední nadmořská výška Táborska je 476 metrů nad mořem, přičemž má stoupající tendenci severním a východním směrem s klesající průměrnou roční teplotou. Nejteplejší je část regionu jižně od Soběslavi a Veselí nad Lužnicí. Celé území patří do mírně teplé a vlhké podoblasti (Frídl 1969, 80–84). Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 7–8 ̊ C, výjimkou jsou severní a východní části regionu s vyšší nadmořskou výškou a průměrnou teplotou 6–7 ˚C. Roční srážkové úhrny se průměrně pohybují okolo 640 mm, v oblasti Jistebnicka a Českomoravské vrchoviny 690/700 mm, nejméně pak v jihozápadní části oblasti 550 mm (Frídl 1969, 80–84; Hlaváč 1985, 127).

Jak vyplývá z uvedeného přehledu, jsou přírodní podmínky v povodí středního toku Lužnice poměrně vhodné k pravěkému i raně středověkému zemědělskému osídlení. Zejména blízké okolí

8

řeky hrálo jistě roli i v komunikačním smyslu a tomu také napovídá množství nově zjištěných lokalit, uvedených v následujícím přehledu.

3. Soupis lokalit

3.1. Povrchové sběry z let 1960–1990

1. Klenovice- Koordináty: ZM10 23-31-11, 277:130.- Lokalizace: pole v trati Pod Svákovem, na levém břehu Lužnice, ppč. 2329.- akce: povrchový sběr V. Vokolka v roce 1968.- Literatura: Beneš 1975, 72–73 (lok. č. 102a).- uložení: Západočeské muzeum v Plzni, fond bývalé exp. aÚ, přír. č. P 58/72.

Nálezy:- pravěk: celkem 2 keramické zlomky – oba nezdobené ze stěn.- vrcholný středověk (VS1 a VS2): celkem 11 keramických zlomků. Nehodnoceny.- neurčeno: 1 amorfní hrudka mazanice.

2. Klenovice- Koordináty: ZM10 23-31-11, 281:132.- Lokalizace: pole v trati Pod Svákovem, na levém břehu Lužnice, ppč. 2327.- akce: povrchový sběr V. Vokolka v září 1967.- Literatura: Beneš 1975, 72–73 (lok. č. 102b).- uložení: Západočeské muzeum v Plzni, fond bývalé exp. aÚ, přír. č. P 59/72.

Nálezy:- pozdní paleolit až mezolit: 2 ks štípané industrie, dle a. Beneše jeden artefakt představuje rohovcové kře-

sadlo.

1. Typ: jádro/otloukač, surovina: bavorský rohovec, stav: hlíza, délka: 4,7 cm, šířka: 3,55 cm, výška: 1,7 cm, kůra: 2, patina: 1, štípání: 1, poznámka: ZČM, P59a2, datace: PPaL–MES. Obr. 3.2. Typ: amorfní zlomek, surovina: křišťál, stav: fragment, délka: 3,4 cm, šířka: 2,55 cm, výška: 1,6 cm, štípání: 1, poznámka: ZČM, P59a2, datace: PPaL–MES.

- pravěk: celkem 2 keramické zlomky – 1 nezdobený ze stěny, 1 se dvěma nehtovými vrypy. Nekresleny.- vrcholný středověk (VS1 a VS2): celkem 67 keramických zlomků. Nehodnoceny.- neurčeno: 2 amorfní hrudky mazanice.

3. Soběslav- Koordináty: ZM10 23-31-16, 372:322.- Lokalizace: trať „Přední Zátoky“, duna v ohybu Lužnice nad hranou levobřežní terasy, ppč. 2596.- akce: povrchový sběr V. Vokolka v červenci 1971, následný průzkum a. Beneše a J. Michálka v roce 1972.

9

- Literatura: Beneš – Michálek – Vokolek 1975, 162–163, tab. IV:7 (lok. č. 236a).- uložení: Západočeské muzeum v Plzni, fond bývalé exp. aÚ, přír. č. P 56/72.

Nálezy:- pravěk (starší doba bronzová?): 1 keramický zlomek:

1. Zlomek okraje a těla kónické mísy. Okraj rozšířený do tvaru „T“ a dovnitř seříznutý. 62 × 45 × 6–10 mm. B. vně i uvnitř hnědá, uvnitř místy černá. Bez výz. Příměs: kaménky – středně (do 5 mm). P. vně i uvnitř hlazen. Keramická třída (dále KT) střední. Obr. 5:7.

- vrcholný středověk (VS2): 1 keramický zlomek. Nehodnocen.

4. Soběslav- Koordináty: ZM10 23-31-11, 462:092.- Lokalizace: JZ svah návrší (kóta 428 m) východně od tratě „Nad Novým rybníkem“.- akce: povrchový sběr V. Vokolka 1971, následný průzkum a. Beneše a J. Michálka v roce 1972.- Literatura: Beneš – Michálek – Vokolek 1975, 163, tab. IV:8 (lok. č. 236b).- uložení: Západočeské muzeum v Plzni, fond bývalé exp. aÚ, přír. č. P 55/72.

Nálezy:- doba halštatská: 1 keramický zlomek:

1. Zl. těla. 38 × 42 × 7–8 mm. B. vně i uvnitř tm. hnědá až šedočerná. Výz. na těle: plastická páska protilehle vstřícně promačkávaná. Příměs: kaménky – málo (do 1 mm), tuha – středně (drť). KT hrubá. Obr. 5:8.

- vrcholný středověk (VS1–2): 6 keramických zlomků. Nehodnoceny.

3.2. Sběry P. Hrubého z let 1995–1998

5. Klenovice - Koordináty: ZM10 23-31-11, 330:248.- Lokalizace: pole V od železniční trati, 500–550 m SZ od kapličky v obci, pravý břeh Lužnice.- akce: povrchový sběr P. Hrubého v roce 1998.- Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 25245.

Nálezy:- pravěk: celkem 3 keramické zlomky – všechny nezdobené ze stěn. Nekresleny.

6. Klenovice - Koordináty: ZM10 23-31-11, 231:161.- Lokalizace: pole 250 m SZ až ZSZ od statku Svákov.- akce: povrchový sběr P. Hrubého v roce 1998.

10

- Literatura: Hrubý 2000b, 75 (lok. č. 332).- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 25246.

Nálezy:- pravěk: celkem 20 keramických zlomků – všechny nezdobené ze stěn. Nekresleny.- vrcholný středověk (VS1–2): celkem 11 keramických zlomků. Nehodnoceny.

7. Měšice- Koordináty: ZM10 23-13-21, 360:276.- Lokalizace: pole na mírném J svahu nad Kozským potokem, S od chatové osady Borovička.- akce: opakované povrchové sběry P. Hrubého v letech 1995–1998.- Poznámka: P. Hrubý datoval keramiku do zemědělského pravěku, mladší až pozdní doby bronzové a doby

halštatské.- Literatura: Hrubý 2000b, 107–108 (lok. č. 481–483).- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 25247.

Nálezy:- pravěk (starší doba římská?): celkem 21 keramických zlomků – 20 nezdobených ze stěn, 1 zdobený kreslen:

1. Zl. těla. 29 × 31 × 5 mm. B. vně i uvnitř hnědočerná. Výz. na těle: hrubé šikmé rýhy, některé se křížící. Tvrdě pálený střep bez příměsí. KT střední. Obr. 5:4.

- vrcholný středověk (VS1): celkem 3 keramické zlomky. Nehodnoceny.

8. Nedvědice u Soběslavi - Koordináty: ZM10 23-31-11, 263:223.- Lokalizace: pole V od chatové osady Veselka, levý břeh Lužnice, 200–250 m ZJZ od mostu na silnici Rybova

Lhota – Soběslav.- akce: povrchový sběr P. Hrubého v roce 1998.- Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 25244.

Nálezy:- starší doba bronzová: celkem 2 keramické zlomky – 1 nekreslený malý zl. těla s kořenem ouška, 1 kreslen:

1. Zl. těla nádoby esovité profilace s kořenem patrně páskového ucha na plecích. 83 × 60 × 7 mm. B. vně hnědá a na hrdle tm. hnědá, uvnitř hnědočerná. Bez výz. Příměs: kaménky – středně (do 2 mm). P. vně na těle zdrsněn, uvnitř leštěn. KT hrubá. Obr. 5:6.

- neurčeno: 1 menší amorfní zlomek mazanice.

9. Planá nad Lužnicí - Koordináty: ZM10 23-13-21, 413:137.

11

- Lokalizace: pole 700 m J od myslivny Nechyba.- akce: povrchový sběr P. Hrubého v roce 1998.- Literatura: Hrubý 2000b, 140.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 25243.

Nálezy:- doba bronzová neurč.: 1 keramický zlomek – kreslen:

1. Zl. těla. 38 × 34 × 9 mm. B. vně i uvnitř hnědá. Výz. na těle: plastická promačkávaná páska. Příměs: ka-ménky – hojně (do 3, ojediněle až 7 mm). KT hrubá. Obr. 5:5.

- vrcholný středověk (VS1): celkem 3 keramické zlomky. Nehodnoceny.

3.3. Sběry P. Menšíka z let 2004–2010

10. Čeraz - Koordináty: ZM10 23-31-16, 265:130.- Lokalizace: pole v trati Podvesní cca 250 m V od hráze Chlebovského rybníka. - akce: povrchový sběr P. Menšíka v roce 2006.- Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27669.

Nálezy:- pravěk (d. halštatská?): celkem 3 keramické zlomky – 1 se svazkem vodorovných rýh, 1 se solitérními svis-lými rýhami a 1 s vnitřním smolným nátěrem. Nekresleny.

11. Drahnětice - Koordináty: ZM10 22-24-13, 336:307.- Lokalizace: pole v trati Padalovský 650 m J od křížku v obci.- akce: povrchový sběr P. a J. Menšíka v roce 2006.- Literatura: Menšík 2010b, 54–55.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27670.

Nálezy:- pravěk: celkem 3 keramické zlomky – všechny nezdobené ze stěn. Nekresleny.- vrcholný středověk: celkem 2 zlomky. Nehodnoceny.

12. Dráchov- Koordináty: ZM10 23-31-16, 206:109.- Lokalizace: pole JZ od Chlebovského rybníku, 1450 m SZ od kostela v obci.- akce: povrchové sběry P. Menšíka v letech 2004 a 2005.- Literatura: Menšík 2010b, 55 (lok. č. 213).- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27671.

12

Nálezy:- mladší doba bronzová: celkem 3 keramické zlomky – všechny kresleny:

1. Zl. jednou hraněného okraje. 30 × 33 × 7–9 mm. B. vně i uvnitř tm. hnědá. Bez výz. Příměs: kaménky – středně (do 1, ojediněle až 5 mm). KT hrubá. Obr. 5:1.2. Zl. těla. 39 × 42 × 9 mm. B. vně hnědočervená, uvnitř hnědočerná. Výz. na těle: svislé prstování. Příměs: kaménky – hojně (do 2 mm). KT hrubá. Obr. 5:2.3. Zl. těla. 53 × 55 × 5 mm. B. vně hnědá, uvnitř tm. hnědá. Výz. na těle: svislé prstování. Příměs: kaménky

– středně (do 2, ojediněle až 5 mm). P. uvnitř hlazen. KT střední. Obr. 5:3.

- pravěk: celkem 15 nezdobených keramických zlomků ze stěn. Nekresleny.

13. Dráchov- Koordináty: ZM10 23-31-16, 302:062.- Lokalizace: pole v trati Na předních na SZ okraji obce.- akce: povrchové sběry P. Menšíka v letech 2004 a 2005.- Literatura: Menšík 2010b, 55 (lok. č. 214).- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27672.

Nálezy:- pravěk: celkem 5 keramických zlomků – všechny nezdobené ze stěn, 1 s vnitřním povrchem potuhovaným. Nekresleny.

14. Dráchov- Koordináty: ZM10 23-31-16, 150:095.- Lokalizace: pole v trati u kamene, S svah JZ od Návětřního rybníka.- akce: povrchový sběr P. a J. Menšíka v roce 2009.- Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27673.

Nálezy:- pravěk (d. římská?): celkem 7 keramických zlomků – všechny nezdobené ze stěn. Nekresleny.

- raný středověk (středohradištní období): celkem 22 keramických zlomků. Kresleno 5 zlomků.Nekreslená výzdoba: rytá vícenásobná vlnice – 2×, hřebenový šikmý vpich – 1×.

1. Zl. vytaženého a rovně seříznutého okraje. 22 × 25 × 6–7 mm. B. vně i uvnitř šedohnědá. Bez výz. Mat. slídnatý s příměsí kaménků – středně (do 3 mm). Obr. 5:13.2. Zl. těla. 26 × 33 × 5 mm. B. vně hnědá, uvnitř hnědočerná. Výz. na těle: solitérní kruhový kolek v podobě koncentricky vycházejících paprsků. Mat. středně hrubý s ojedinělou příměsí slídy. Obr. 5:14.3. Zl. těla. 27 × 37 × 5–6 mm. B. vně hnědá, místy hnědočerná, uvnitř šedohnědá. Výz. na těle: šikmé řady tvořené 4 důlky – hřebenový vpich. Mat. středně hrubý s příměsí kaménků – středně (do 2 mm). Obr. 5:15.

13

4. Zl. těla. 37 × 35 × 5 mm. B. vně i uvnitř hnědočerná. Výz. na těle: jednoduchá horizontální vlnice, pod ní široký oblouček patrně z další vlnice. Mat. slídnatý, bez příměsí. Obr. 5:16.5. Zl. těla. 30 × 44 × 7 mm. B. vně i uvnitř tm. hnědá. Výz. na těle: pásy šikmých hlubokých rýžek, provede-ných radýlkem, oddělené od sebe horizontálními žlábky. Mat. slídnatý s příměsí kaménků – málo (do 5 mm). Obr. 5:17.

- vrcholný středověk: celkem 8 zlomků. Nehodnoceny.

15. Dražičky- Koordináty: ZM10 22-24-25, 026:373.- Lokalizace: pole při JZ okraji obce v trati Na kopečkách.- akce: povrchový sběr P. a J. Menšíka v roce 2005.- Literatura: Menšík 2010b, 55–56.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích,inv. č. a 27674.

Nálezy:- pravěk (doba bronzová až halštatská): celkem 3 keramické zlomky – 2 nezdobené ze stěn a 1 kreslen:

1. Zl. vytaženého okraje. 42 × 20 × 5–6 mm. B. vně hnědá, místy hnědočerná, uvnitř hnědočervená. Bez výz. Příměs: kaménky – středně (do 2 mm). KT střední. Obr. 5:12.

- vrcholný středověk: celkem 4 zlomky. Nehodnoceny.

16. Hnojná Lhotka- Koordináty: ZM10 22-24-20, 144:071.- Lokalizace: pole při polní cestě 350 m VJV od kaple v obci, J od kóty 488 m.- akce: povrchový sběr P. Menšíka v roce 2005.- Literatura: Menšík 2010b, 63.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27675.

Nálezy:- pravěk (d. bronzová až halštatská): celkem 2 nezdobené keramické zlomky ze stěn, 1 se stopami tuhování

na vnějším povrchu. Nekresleny.

17. Měšice- Koordináty: ZM10 23-13-21, 328:288.- Lokalizace: pole S od Kozského potoka, S od Sezimova Ústí, J od letiště u Měšic.- akce: povrchový sběr R. Hanzala z Tábora v roce 2009.- Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27676.

Nálezy:

14

- doba římská (?)1: celkem 2 keramické zlomky – oba kresleny:

1. Zl. těla. 16 × 30 × 6–7 mm. B. vně i uvnitř šedohnědá. Výz. na těle: slámování. Jemně plavená ker. bez příměsí. Přepálená keramika. Obr. 5:9.2. Zl. těla. 34 × 36 × 7 mm. B. vně i uvnitř hnědošedá. Výz. na těle: slámování, vytvářející místy mřížkovitý motiv. Jemně plavená ker. bez příměsí. Přepálená keramika. Obr. 5:10.

18. Měšice - Koordináty: ZM10 23-13-16, 243:044.- Lokalizace: trať „Svatá anna“.- akce: povrchový sběr P. Menšíka v roce 2005.- Literatura: Menšík 2010b, 148.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27677.

Nálezy:- pravěk: celkem 3 keramické zlomky – všechny nezdobené ze stěn. Nekresleny.- vrcholný středověk: celkem 2 zlomky. Nehodnoceny.

19. Olší- Koordináty: ZM10 22-24-13, 418:059.- Lokalizace: pole na V okraji obce, cca 300 m SSV od soutoků potoků Olší a Oltyňského.- akce: povrchový sběr P. a J. Menšíka v roce 2006.- Literatura: Menšík 2010b, 173.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27678.

Nálezy:- pravěk – mladší/pozdní d. bronzová: celkem 3 keramické zlomky: 1× nezdobený ze stěny, 1× se zbytkem

svislého prstování, 1× zl. okraje – kreslen:

1. Zl. misky esovité profilace s jednou hraněným a zahroceným okrajem. 48 × 30 × 5 mm. B. vně i uvnitř tm. hnědočerná. Bez výz. Jemně plavená ker. bez příměsí. P. vně i uvnitř leštěn. KT jemná. Obr. 5:11.

20. Sezimovo Ústí- Koordináty: ZM10 23-13-22, 037:372.- Lokalizace: pole S od silnice z Měšic do Turovce, cca 500 m SSV od Červeného Dvora.- akce: povrchový sběr P. a J. Menšíka v roce 2005.- Literatura: Menšík 2010b, 275.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27679.

1/ Oba keramické zlomky na první pohled připomínají eneolitickou slámovanou keramiku, výrazně se však odlišují keramickou hmotou. Na základě konzultací s P. Zavřelem, J. Fröhlichem a J. Michálkem se kloní-me k dataci souboru spíše do doby římské, čemuž odpovídá i blízkost jiné stejně staré lokality na stejném katastru (viz lok. č. 7).

15

Nálezy:- pravěk: celkem 2 keramické zlomky – oba nezdobené ze stěn. Nekresleny.- vrcholný středověk: celkem 6 zlomků. Nehodnoceny.

21. Skalice- Koordináty: ZM10 23-31-06, 238:039.- Lokalizace: trať „Pod mohylami“.- akce: povrchový sběr P. a J. Menšíka v roce 2008.- Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27680.

Nálezy:- raný středověk: celkem 2 nezdobené keramické zlomky ze stěn s příměsí slídy. Nekresleny.

22. Slapy u Tábora - Koordináty: ZM10 22-24-25, 074:246.- Lokalizace: pole cca 1000 m JZ od kaple v obci, trať K pololánu.- akce: povrchový sběr P. a J. Menšíka v roce 2006.- Literatura: Menšík 2010b, 279.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27681.

Nálezy:- pravěk: celkem 3 nezdobené keramické zlomky ze stěn. Nekresleny.

23. Soběslav- Koordináty: ZM10 23-31-16, 293:282.- Lokalizace: trať „Nad Pilátem“.- akce: povrchový sběr P. Menšíka v roce 2004.- Literatura: Menšík 2010b, 282 (lok. č. 1170).- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27682.

Nálezy:- pravěk: celkem 4 keramické zlomky – všechny nezdobené ze stěn. Nekresleny.

24. Soběslav - Koordináty: ZM10 23-31-11, 458:105.- Lokalizace: sedlo návrší v trati Vápenka při SV okraji rybníka Nový u Soběslavi.- akce: povrchový sběr P. Menšíka v roce 2005.- Poznámka: v blízkosti tohoto prostoru prováděli na počátku 70. let povrchové sběry V. Vokolek, a. Beneš

a J. Michálek (viz lokalita č. 4)- Literatura: Menšík 2010b, 282 (lok. č. 1171).- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27683.

16

Nálezy:- pravěk: celkem 1 nezdobený keramický zlomek ze stěny. Nekreslen.

25. Vesce- Koordináty: ZM10 23-31-16, 205:304.- Lokalizace: pole na SV okraji obce, mezi potokem a silnicí do Soběslavi.- akce: povrchový sběr P. Menšíka v roce 2004.- Literatura: Menšík 2010b, 330.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27684.

Nálezy:- pravěk: celkem 2 nezdobené keramické zlomky ze stěn. Nekresleny.

3.4. Sběry V. Prokopa z let 2007–2010

26. Bezděčín - Koordináty: ZM10 22-42-05, 217:090.- Lokalizace: pole pod obcí, asi 600 m SV od obce Bezděčín, v blízkosti hranice katastrů obcí Bezděčín a Obora.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v letech 2009 a 2010. - Literatura: Prokop – Menšík – Šída 2010, 7 a nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27690 a sine.

Nálezy:- pozdní paleolit až mezolit: celkem 3 kusy štípané industrie. 2 byly již publikovány, 1 kus byl nově nalezen:

1. Typ: amorfní zlomek, surovina: přepálený silicit, stav: fragment, délka: 2,2 cm, šířka: 1,35 cm, výška: 0,9 cm, opálení: 1, štípání: 1, datace: PPaL–MES?.

- pravěk (doba halštatská): celkem 3 zlomky – 2 nezdobené ze stěn, 1 okraj kreslen:

2. Zl. zataženého, zesíleného, dovnitř seříznutého a zevnitř odsazeného okraje. 47 × 44 × 8–12 mm. B. vně i uvnitř šedá. Bez výz. Příměs: kaménky – hojně (do 2 mm). P. uvnitř leštěn. KT hrubá. Obr. 6:1.

- raný středověk: celkem 12 zlomků – 11 nezdobených ze stěn, kreslen 1 okraj:

3. Zl. jednou hraněného, zesíleného a střechovitě seříznutého okraje hrncovité nádoby. 56 × 31 × 4–7 mm. B. vně i uvnitř tm. hnědá. Bez výz. Příměs: kaménky – hojně (do 3 mm). P. uvnitř leštěn. Obr. 6:2.

- vrcholný středověk: 1 keramický zlomek. Nehodnocen.

27. Dírná - Koordináty: ZM10 23-31-18, 419:044.- Lokalizace: pole nad Zámeckým rybníkem a tokem Dírenského potoka.

17

- akce: povrchový sběr V. Prokopa v roce 2009.- Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy:- mezolit?: celkem 1 kus štípané industrie:

1. Typ: úštěp, surovina: opál černobílý průhledný, stav: fragment, délka: 1,1 cm, šířka: 0,8 cm, výška: 0,2 cm, štípání: 1, patka: G, datace: MES?.

28. Drahnětice - Koordináty: ZM10 22-24-13, 337:259.- Lokalizace: trať „Doubek“, J od silnice Drahnětice – Padařov, asi 1000 m J od obce Drahnětice, na jižním

svahu k potoku Olší.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v letech 2008–2010. - Literatura: Prokop – Menšík – Šída 2010, 7–8, obr. 2:1 a nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy:- mezolit: celkem 8 kusů štípané industrie. 2 ks již byly publikovány, dalších 6 kusů bylo nově nalezeno:

1. Typ: úštěp z hrany jádra, surovina: opál průsvitný, stav: fragment, délka: 3,1 cm, šířka: 1,8 cm, výška: 1,35 cm, štípání: 1, patka: B, datace: MES.2. Typ: čepel, surovina: opál bílý, stav: fragment, délka: 0,6 cm, šířka: 0,8 cm, výška: 0,3 cm, štípání: 1, FČ: B, datace: MES.3. Typ: škrabadlo, surovina: opál hnědý, stav: fragment, délka: 2,7 cm, šířka: 2,7 cm, výška: 0,8 cm, štípání: 1, patka: D, poznámka: na úštěpu, datace: MES (obr. 4:3).4. Typ: čepel, surovina: jemnozrnný bílý křemenec, stav: fragment, délka: 0,7 cm, šířka: 0,3 cm, výška: 0,1 cm, štípání: 1, FČ: a, patka: B, datace: MES.5. Typ: amorfní zlomek, surovina: opál bílý, stav: fragment, délka: 2,1 cm, šířka: 1,2 cm, výška: 1,1 cm, štípání: 1, datace: MES.6. Typ: amorfní zlomek, surovina: opál bílý, stav: fragment, délka: 1,7 cm, šířka: 1,3 cm, výška: 1 cm, štípání: 1, datace: MES.

29. Drahnětice - Koordináty: ZM10 22-24-13, 362:230.- Lokalizace: pole cca 900 m Z od okraje obce Padařov, 100 m V od potoka Olší.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v roce 2009. - Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27694 a sine.

Nálezy:- mezolit: celkem 7 kusů štípané industrie.

18

1. Typ: amorfní zlomek, surovina: opál bílý, stav: fragment, délka: 2,2 cm, šířka: 1 cm, výška: 0,8 cm, kůra: 3, štípání: 1, datace: MES.2. Typ: úštěp, surovina: opál bílý, stav: fragment, délka: 1,2 cm, šířka: 1,3 cm, výška: 0,65 cm, štípání: 1, patka: G, datace: MES.3. Typ: amorfní zlomek, surovina: opál bílý, stav: fragment, délka: 2,05 cm, šířka: 1,9 cm, výška: 0,65 cm, štípání: 1, datace: MES.4. Typ: jádro dvoupodstavové, surovina: opál bílý, stav: fragment, délka: 1,35 cm, šířka: 1,5 cm, výška: 2,1 cm, štípání: 1, patka jádra: C, C, datace: MES (obr. 4:11).5. Typ: amorfní zlomek, surovina: opál bílý, stav: fragment, délka: 1,8 cm, šířka: 1,45 cm, výška: 1 cm, štípání: 1, datace: MES.6. Typ: úštěp, surovina: opál bílý, stav: fragment, délka: 1,6 cm, šířka: 2,2 cm, výška: 1 cm, štípání: 1, patka: a, datace: MES.7. Typ: amorfní zlomek, surovina: opál bílý, stav: fragment, délka: 1,8 cm, šířka: 1,5 cm, výška: 0,85 cm, štípání: 1, datace: MES.

- pravěk: 2 nezdobené keramické zlomky ze stěn. Nekresleny.- středověk: 8 keramických zlomků. Nehodnoceny.

30. Dráchov- Koordináty: ZM10 23-31-16, 152-163:140.- Lokalizace: pole JZ od Návětřního rybníka, V od lesa Kopcovatky, cca 500 m S od lokality č. 14.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v roce 2009. - Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy:- raný středověk: a) celkem 29 keramických zlomků – 25 nezdobených ze stěn, 2 zdobeny nevýraznými rýhami, 2 kresleny:1. Zl. vytaženého, zesíleného a rovně seříznutého okraje. 40 × 30 × 8 mm. B. vně i uvnitř tm. šedá. Bez výz. Příměs: kaménky – hojně (do 4 mm), slída – středně (do 0,5 mm). P. vně i uvnitř hlazen. Obr. 6:4.2. Zl. těla s vně odsazeným hrdlem. 46 × 38 × 7–8 mm. B. vně i uvnitř tm. hnědošedá. Výz. na plecích: šikmé pásy hřebenových vpichů. Mat. slídnatý bez příměsí. Obr. 6:5.

b) keramický přeslen dvojkónického tvaru s ostrým lomem. B. hnědá, místy hnědočerná. Bez výz. Mat. středně hrubý. Obr. 6:6.

- vrcholný středověk: 2 keramické zlomky. Nehodnoceny.- neurčeno: 1 malý amorfní zlomek mazanice. Nekreslen.

31. Dražice - Koordináty: ZM10 22-24-15, 072:061.- Lokalizace: asi 700 m SV od Dražic, na výrazné plošině (pod vrcholem kopce) nad tokem Raštského potoka.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v letech 2009 a 2010. - Literatura: Prokop – Menšík – Šída 2010, 8–10, obr. 2:2.1 – 2:2.4 a nepublikováno.

19

- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy:- pozdní paleolit až mezolit: celkem 15 kusů štípané industrie. Nálezy byly již publikovány.- mezolit: celkem 5 kusů štípané industrie:

1. Typ: úštěp retušovaný, surovina: opál keříčkovitý, stav: fragment, délka: 3,45 cm, šířka: 2,35 cm, výška: 1,1 cm, kůra: 3, rozsah: 10, štípání: 1, patka: D, datace: MES (obr. 4:10).2. Typ: amorfní zlomek, surovina: opál bílý, stav: fragment, délka: 3,4 cm, šířka: 1,9 cm, výška: 1,5 cm, štípání: 1, datace: MES.3. Typ: vrub na čepeli, surovina: opál bílý, stav: fragment, délka: 1,9 cm, šířka: 1,1 cm, výška: 0,45 cm, štípání: 1, FČ: a, patka: G, datace: MES (obr. 4:9).4. Typ: amorfní zlomek, surovina: opál bílý, stav: fragment, délka: 1,3 cm, šířka: 1,15 cm, výška: 0,7 cm, štípání: 1, datace: MES.5. Typ: amorfní zlomek, surovina: opál bílý, stav: fragment, délka: 2,2 cm, šířka: 1,2 cm, výška: 0,9 cm, štípání: 1, datace: MES.

32. Chýnov - Koordináty: ZM10 23-13-23, 067:257.- Lokalizace: asi 1200 m JJZ od Chýnova, u hranice s katastry obcí Chýnov, Záhostice a Nová Ves u Chýnova,

na plošině svažující se západním směrem k soutoku Turoveckého a Záhostického potoka.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v letech 2009–2010. - Literatura: Prokop – Menšík – Šída 2010, 10, obr. 2:3.1 – 2:3.4 a nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy:- pozdní paleolit až neolit: celkem 8 kusů štípané industrie. 5 kusů již bylo publikováno, další 3 kusy byly nově nalezeny:

1. Typ: úštěp se zoubkovitou retuší, surovina: SGS, stav: fragment, délka: 3,7 cm, šířka: 1,45 cm, výška: 0,6 cm, štípání: 1, patka: G, datace: PPaL? (obr. 4:5).2. Typ: úštěp, surovina: bavorský rohovec, stav: hlíza, délka: 2,1 cm, šířka: 1,9 cm, výška: 0,65 cm, kůra: 2, rozsah: 55, patina: 1, štípání: 1, patka: G, poznámka: slabá šedomodrá patina, datace: PPaL?.3. Typ: úštěp, surovina: rohovec KL, stav: fragment, délka: 1 cm, šířka: 1,25 cm, výška: 0,4 cm, štípání: 1, patka: G, datace: PPaL?.

33. Chýnov - Koordináty: ZM10 23-13-23, 089:267.- Lokalizace: pole asi 1100 m JJZ od Chýnova, na hranici katastrů obcí Chýnova a Záhostic, na plošině sva-

žující se západním směrem k soutoku Turoveckého a Záhostického potoka.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v letech 2009–2010. - Literatura: Prokop – Menšík – Šída 2010, 10 a nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

20

Nálezy:- pozdní paleolit až mezolit: celkem 2 kusy štípané industrie. 1 kus již byl publikován, další kus byl nově nalezen:

1. Typ: úštěp, surovina: opál hnědý, stav: hlíza, délka: 2,5 cm, šířka: 1,4 cm, výška: 0,3 cm, kůra: 2, rozsah: 5, štípání: 1, patka: B, datace: PPaL?.

34. Kloužovice- Koordináty: ZM10 23-13-17, 380:162.- Lokalizace: pole u Stříbrných Hutí nad tokem Chýnovského potoka. - akce: povrchový sběr V. Prokopa v roce 2010.- Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy:- pozdní paleolit – mezolit?: celkem 2 kusy štípané industrie:

1. Typ: čepel s laterální retuší, surovina: bavorský rohovec, stav: fragment, délka: 5,2 cm, šířka: 2,2 cm, výška: 0,6 cm, opotřebení: 1, štípání: 1, FČ: BC, datace: PPaL–MES? (obr. 4:12).2. Typ: jádro na úštěpu, surovina: opál průsvitný, stav: fragment, délka: 2,3 cm, šířka: 2,3 cm, výška: 1,4 cm, štípání: 1, patka: D, patka jádra: D, datace: PPaL–MES? (obr. 4:14).

35. Lhota Samoty - Koordináty: ZM10 23-13-21, 125:101.- Lokalizace: les Kamenný S od obce, cca 400 m Z od okraje osady Soukeník.- akce: povrchový nález V. Prokopa v roce 2009 ve vývratu. - Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27691.

Nálezy:- pravěk (doba halštatská?): 7 keramických zlomků – 6 nezdobených stěn, 1 zl. okraje kreslen:

1. Zl. vytaženého okraje. 35 × 41 × 7–8 mm. B. vně i uvnitř hnědočerná. Bez výz. Příměs: kaménky – hojně (do 3 mm). KT hrubá. Obr. 6:20.

36. Lhota Samoty - Koordináty: ZM10 23-13-21, 107:144.- Lokalizace: návrší Pracov.- akce: povrchový nález V. Prokopa v roce 2009 ve vývratu. - Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

21

Nálezy:- raný středověk (?): 3 nezdobené keramické zlomky ze stěn. Nekresleny.

37. Lom - Koordináty: ZM10 22-42-05, 317:297.- Lokalizace: pole v trati „Dlouhý“.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v roce 2009. - Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy:- raný středověk (?): 1 nezdobený keramický zlomek ze stěny. Nekreslen.

38. Lžín - Koordináty: ZM10 23-31-18, 175:020.- Lokalizace: pole nad Mlýnským potokem u Záveského rybníka.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v roce 2010.- Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy:- pozdní paleolit až mezolit?: celkem 2 kusy štípané industrie:

1. Typ: amorfní zlomek/otloukač, surovina: SGS, stav: hlíza, délka: 3,1 cm, šířka: 1,85 cm, výška: 1,35 cm, kůra: 2, štípání: 1, datace: PPaL–MES?.2. Typ: úštěp, surovina: opál hnědý, stav: hlíza, délka: 3 cm, šířka: 2,4 cm, výška: 0,5 cm, kůra: 2, rozsah: 25, štípání: 1, patka: D, datace: PPaL–MES?.

39. Maršov- Koordináty: ZM10 22-42-05, 475:184.- Lokalizace: pole v trati „Dlouhý“.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v roce 2009. - Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy:- raný středověk: 21 keramických zlomků – 20 nezdobených ze stěn, 1 okraj kreslen:

1. Zl. jednou hraněného a zesíleného okraje. 42 × 53 × 8–14 mm. B. vně šedá, místy hnědooranžová, uvnitř šedá. Bez výz. Příměs: kaménky – málo (do 3 mm), slída – středně (do 1 mm). Obr. 5:20.

22

40. Maršov- Koordináty: ZM10 22-42-05, 372:194.- Lokalizace: pole v trati „Okrouhlice“.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v roce 2009. Zjištění dvou orbou narušených objektů: objekt č. 1 s kerami-

kou doby laténské, objekt č. 2 s nedatovanou mazanicí. Raně středověká keramika sbírána pouze povrchově.- Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27687 – 27689.

Nálezy:- doba halštatská: 1 keramický zlomek – kreslen:

1. Zl. těla. 21 × 19 × 4–6 mm. B. vně i uvnitř tm. hnědočerná. Výz. na lomu výdutě: hluboké šikmé vrypy. Mat. tuhový s ojedinělou příměsí kaménků (do 1 mm). Obr. 6:9.

- doba laténská: celkem 3 zlomky – kresleny:

1. Zl. těla. 23 × 24 × 6 mm. B. vně i uvnitř šedočerná. Výz. na těle: svislé hřebenování (značně otřelé). Tuhový mat. bez příměsí kaménků. Obr. 6:10.2. Zl. hrncovité nádoby s ven ovaleným okrajem a s krátkým hrdlem, členěným 1 plastickým žebrem, přes něž je proražen 1 kulatý otvor. 77 × 45 × 4–10 mm. B. vně sv. hnědošedá, uvnitř šedohnědá. Výz. na těle: svislé hřebenování (silně otřelé). Tuhový mat. s příměsí kaménků – středně (do 2 mm) a ker. drti – středně (do 1 mm). P. vně potřen sv. hnědou engobou. Obr. 6:11.3. Zl. těla. 100 × 65 × 7 mm. B. vně i uvnitř šedočerná. Výz. na těle: svislé hřebenování. Tuhový mat. bez příměsí kaménků. Obr. 6:12.

- pravěk: celkem 6 nezdobených keramických zlomků ze stěn. Nekresleny.- raný středověk: celkem 3 zlomky: 2 nezdobené ze stěn, 1 okraj kreslen:

1. Zl. nádobky s vytaženým a ven ovaleným okrajem, prohnutým hrdlem a vně odsazeným tělem. 37 × 34 × 4–5 mm. B. vně hnědá, uvnitř tm. hnědá. Bez výz. Příměs: kaménky – středně (do 1 mm). P. uvnitř leštěn. KT střední. Obr. 6:13.

- vrcholný středověk: 1 keramický zlomek. Nehodnocen.- neurčeno: celkem 18 středně velkých zlomků mazanice – několik s otisky, ostatní amorfní. Nekresleny.

41. Mezná - Koordináty: ZM10 23-31-12, 405:020.- Lokalizace: pole při SZ okraji rybníka Těšín, J svah nad silnicí do Kvasejovic.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v roce 2010. - Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27692.

Nálezy:- pravěk – doba halštatská: 7 keramických zlomků – 4 nezdobené ze stěn, 1 celé rovné mírně dovnitř zesílené

dno, 2 zlomky kresleny:

23

1. Zl. kónické misky se zataženým a rovně seříznutým okrajem. 46 × 36 × 6 mm. B. vně hnědočerná, místy šedočerná, uvnitř hnědá, místy šedočerná. Bez výz. Příměs: kaménky – málo (do 1 mm). P. vně i uvnitř tuhován. KT střední. Obr. 6:7.2. Zl. rovného a ven ovaleného okraje. 23 × 18 × 7–9 mm. B. vně i uvnitř hnědočerná. Bez výz. Příměs: ka-ménky – středně (do 2 mm). KT střední. Obr. 6:8.

42. Obora u Maršova- Koordináty: ZM10 22-42-05, 385:104.- Lokalizace: pole v trati „Na vrších“, asi 450 m V od obce.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v roce 2009. - Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27685 a sine.

Nálezy:- mezolit: 1 kus štípané industrie:

1. Typ: mikročepelové jádro dvoupodstavové, surovina: opál červený, stav: fragment, délka: 2 cm, šířka: 1,6 cm, výška: 0,9 cm, štípání: 1, patka jádra: C, C, datace: MES (obr. 4:8).

- doba bronzová (střední): celkem 3 zlomky – 2 nezdobené ze stěn, 1 kreslen:

1. Zl. vytaženého okraje, protaženého v lalok. 58 × 49 × 11–12 mm. B. vně hnědočervená, uvnitř tm. hnědo-šedá. Bez výz. Příměs: kaménky – středně (do 2 mm). P. vně hlazen. KT hrubá. Obr. 6:3.

- raný středověk: celkem 7 zlomků: všechny nezdobené ze stěn. Nekresleny.

43. Padařov - Koordináty: ZM10 22-24-13, 458:154.- Lokalizace: polní trať „Nad bahenským“, asi 900 m jižně od Padařova, asi 300 m jižně od železniční trati

Padařov – Božejovice, na nevýrazné terase svažující se západním směrem k Oltyňskému potoku.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v letech 2008–2010. - Literatura: Prokop – Menšík – Šída 2010, 12, obr. 3:2.1 – 3:2.3 a nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy:- mezolit: celkem 16 kusů štípané industrie. 9 kusů již bylo publikováno, nově bylo nalezeno 7 kusů štípané

industrie:

1. Typ: amorfní zlomek, surovina: opál bílý, stav: fragment, délka: 3,1 cm, šířka: 2,15 cm, výška: 0,85 cm, kůra: 3, štípání: 1, datace: MES.2. Typ: amorfní zlomek, surovina: opál bílý, stav: fragment, délka: 1,2 cm, šířka: 1 cm, výška: 0,7 cm, kůra: 3, štípání: 1, datace: MES.3. Typ: amorfní zlomek, surovina: opál bílý, stav: fragment, délka: 2,3 cm, šířka: 1,3 cm, výška: 0,8 cm, kůra: 3, štípání: 1, datace: MES.

24

4. Typ: amorfní zlomek, surovina: opál bílý, stav: fragment, délka: 3,6 cm, šířka: 2,1 cm, výška: 1,3 cm, kůra: 3, štípání: 1, datace: MES.5. Typ: jádro, surovina: opál, stav: fragment, délka: 1,4 cm, šířka: 1,2 cm, výška: 1,8 cm, štípání: 1, patka jádra: C, datace: MES (obr. 4:2).6. Typ: amorfní zlomek, surovina: opál hnědý, stav: fragment, délka: 7,4 cm, šířka: 4,2 cm, výška: 3,5 cm, kůra: 3, štípání: 1, datace: MES.7. Typ: amorfní zlomek, surovina: opál bílý, stav: fragment, délka: 1,2 cm, šířka: 1,05 cm, výška: 0,7 cm, kůra: 3, štípání: 1, datace: MES.

44. Přehořov - Koordináty: ZM10 23-31-17, 102:111.- Lokalizace: v poloze u „Starého rybníka“, pole „V Zahradištích“.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v roce 2010; v blízkosti byl učiněn další nález štípané industrie J. Fridri-

chem před rokem 1966.- Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy:- mezolit?: 1 kus štípané industrie.

1. Typ: čepel, surovina: opál černý, stav: fragment, délka: 1,4 cm, šířka: 1,1 cm, výška: 0,3 cm, štípání: 1, FČ: C, datace: MES?.

45. Skalice - Koordináty: ZM10 23-31-06, 290:165.- Lokalizace: pole v trati „Za řečišti“, asi 700 m SV od Skalice, východně od silnice ze Skalice do Skalické

Jednoty, na hraně nevýrazné plošiny nad vodním tokem Želečského potoka.- akce: povrchové sběry V. Prokopa v letech 2007 a 2009. - Literatura: Prokop – Menšík – Šída 2010, 14, obr. 3:4 a nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy:- mezolit?: 1 kus štípané industrie. Publikováno.- neolit (mladší): 1 kus broušené industrie. Nekresleno.

1. Zl. sekeromlatu d. 67, š. 47, v. 12 mm, pr. provrtu 30 mm. Dochována část těla přeražená v horizontální i vertikální rovině, dochována ½ provrtu. Jedná se o část provrtaného sekeromlatu. Surovina metabazit typu Jizerské hory. Kresba bude publikována na jiném místě.

- raný středověk: celkem 8 zlomků – 2 nezdobené ze stěn, 1 okraj vytažený a rovně seříznutý, 5 kresleno:

1. Zl. vytaženého a zahroceného okraje. 37 × 23 × 4–6 mm. B. vně i uvnitř hnědá až hnědočerná. Výz. na vnitřní straně okraje: tři horizontální řady šikmých rýh, částečně vytvářející klikatkovité motivy. Slídnatý mat. s příměsí kaménků – středně (do 2 mm). Obr. 6:14.

25

2. Zl. těla. 55 × 57 × 7–8 mm. B. vně i uvnitř hnědočerná. Výz. na těle: pod řadou 3 vodorovných hrubých rýh 4-násobná vlnice. Slídnatý mat. s příměsí kaménků – málo (do 5 mm). Obr. 6:15.3. Zl. těla. 33 × 37 × 8 mm. B. vně sv. hnědá, uvnitř hnědočerná. Výz. na těle: dvě solitérní ryté vlnice. Slídnatý mat. s příměsí kaménků – hojně (do 3 mm). Obr. 6:16.4. Zl. těla. 23 × 31 × 5 mm. B. vně šedá, uvnitř černá. Výz. na těle: několikanásobný kolkovaný motiv v podobě svazků 4 šikmých rýžek. Mat. slídnatý bez příměsí. Obr. 6:17.5. Zl. těla. 24 × 23 × 5 mm. B. vně tm. hnědá, uvnitř hnědočerná. Výz. na těle: min. trojnásobná vlnice v po-době mírných vlnek. Mat. slídnatý s příměsí kaménků – málo (do 2 mm). Obr. 6:18.

- recent: 1 kus fragmentu křesadla. Nehodnocen.

46. Skalice- Koordináty: ZM10 23-31-06, 135:095.- Lokalizace: pole v trati „Za Šůnovými“.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v roce 2009. - Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy:- raný středověk: 1 nezdobený zlomek ze stěny. Nekreslen.

47. Skalice - Koordináty: ZM10 23-31-06, 160:042.- Lokalizace: vývrat v lese „Vršky“.- akce: povrchový nález V. Prokopa v roce 2009. - Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy:- raný středověk: celkem 4 zlomky – 1 drobný s šikmými vrypy (patří k č. 1–2), 3 zlomky kresleny:

1–2. Dva spojitelné zlomky z jedné hrncovité nádoby s vně odsazeným hrdlem. Rozm. většího zlomku 57 × 50 × 5–6 mm. B. vně i uvnitř tm. hnědá. Výz. na plecích: horizontální pás hlubokých šikmých vrypů čočko-vitého tvaru; na spodku: jednoduchá vlnice. Mat. výrazně slídnatý s příměsí kaménků – středně (do 3 mm). P. uvnitř s výraznými otisky hladící špachtle. Obr. 5:18.3. Zl. těla. 45 × 55 × 5 mm. B. vně sv. hnědá, uvnitř hnědočerná. Výz. na těle: zbytek jednoduché vlnice. Mat. slídnatý bez příměsí. P. uvnitř s výraznými otisky hladící špachtle. Obr. 5:19.

48. Skalice - Koordináty: ZM10 23-31-06, 230:002.- Lokalizace: pole v trati „Dubitčí“, asi 800 m jižně od Skalice, 450 m jižně od samoty u Vavříků, v těsné

blízkosti západně od silnice ze Skalice do Rybovy Lhoty.- akce: povrchový nález V. Prokopa v roce 2006.

26

- Literatura: Prokop – Menšík – Šída 2010, 14–15, obr. 3:6.1 – 3:6.2 a nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy:- mezolit?: celkem 2 kusy štípané industrie. Publikováno.

- recent: 1 kus fragmentu křesadla. Nehodnocen.

49. Skalice - Koordináty: ZM10 23-31-06, 244:025.- Lokalizace: pole v trati „Dubitčí“.- akce: povrchový nález V. Prokopa v roce 2009. - Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27693.

Nálezy:- doba halštatská?: 1 skleněný korálek – kreslen:

1. Skleněný korálek hruškovitého tvaru z tmavě modrého skla s obkrouženým taženým bílým pásem. Výška 9, prům. max. 9 mm. Obr. 7.

50. Soběslav - Koordináty: ZM10 23-31-16, 410:183.- Lokalizace: pravděpodobně na temeni SZ výběžku Veselského kopce nad soutokem Dírenského potoka

s řekou Lužnicí.- akce: povrchový sběr P. Břicháčka v roce 1976 a V. Prokopa v roce 2009.- Literatura: Břicháček 1981, 134; Vencl a kol. 2006, 247; Prokop – Menšík – Šída 2010, 15 a nepublikováno.- uložení: Západočeské muzeum v Plzni (inv. č. nezjištěno); Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy: starší nálezy nebyly během zpracování k dispozici.

- paleolit až mezolit?: dva štípané artefakty (škrabadlo, týlní část škrabadla, opálené zlomky).- starší doba bronzová: keramické zlomky (počet?).- doba laténská: keramické zlomky (počet?).- vrcholný středověk (VS1–2): keramické zlomky (počet?).

- pozdní paleolit?: 1 kus štípané industrie:

1. Typ: úštěp, surovina: bavorský rohovec, stav: hlíza, délka: 4,2 cm, šířka: 3,4 cm, výška: 0,9 cm, kůra: 2, rozsah: 40, patina: 1, pořezání: 1, štípání: 1, patka: G, poznámka: slabá šedomodrá patina, kůra nese rytinu, datace: PPaL? (obr. 4:13).

27

51. Tábor - Koordináty: ZM10 23-13-21, 075:369.- Lokalizace: polní trať „u Buriánkova dvora“, asi 1500 m jižně od Čelkovic, asi 250 m SV od dvora Koldovka,

na výrazné plošině, svažující se JV směrem k řece Lužnici a bezejmenné vodoteči.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v letech 2007–2009. - Literatura: Prokop – Menšík – Šída 2010, 15–16 a nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy:- předneolitický artefakt?: 1 kus jádra druhotně použitého jako otloukač nebo křesadlo. Publikováno.- recent?: 1 zlomek křesadla. Nehodnocen.

52. Turovec - Koordináty: ZM10 23-13-22, 388:192.- Lokalizace: trať „Nad rybníkem I“, asi 700 m východně od Turovce, jižně od silnice z Turovce do Nové Vsi

u Chýnova, na mírném západním svahu k Turoveckému rybníku.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v letech 2007 (publikováno) a 2009. - Literatura: Prokop – Menšík – Šída 2010, 16, obr. 4:3.1 – 4:3.3 a nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy:- mezolit?: celkem 11 kusů štípané industrie. Publikováno.- pozdní paleolit?: 1 kus štípané industrie:

1. Typ: úštěp, surovina: plattensilex, stav: fragment, délka: 2 cm, šířka: 2,15 cm, výška: 0,25 cm, patina: 1, štípání: 1, patka: B, poznámka: slabá šedomodrá patina, datace: PPaL?.

53. Turovec - Koordináty: ZM10 23-13-22, 365:202.- Lokalizace: trať „Nad rybníkem II“, asi 600 m východně od Turovce, v jižním sousedství silnice z Turovce

do Nové Vsi u Chýnova, na mírném západním svahu k Turoveckému rybníku.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v letech 2007–2009. - Literatura: Prokop – Menšík – Šída 2010, 17, obr. 4:4 a nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy:- magdalénien nebo epimagdalénien: 1 kus štípané industrie. Publikováno.- pozdní paleolit: 1 kus štípané industrie:

1. Typ: příčné rydlo, surovina: SGS, stav: fragment, délka: 2,1 cm, šířka: 1,8 cm, výška: 0,7 cm, štípání: 1, patka: G, datace: PPaL (obr. 4:4).

- recent: 1 fragment křesadla. Nehodnocen.

28

54. Turovec - Koordináty: ZM10 23-13-22, 366:197.- Lokalizace: trať „Nad rybníkem“, asi 550 metrů východně od Turovce, jižně od silnice z Turovce do Nové

Vsi u Chýnova, na mírném západním svahu k Turoveckému rybníku.- akce: povrchový nález P. Menšíka a V. Novákové v roce 2009 a V. Prokopa v roce 2010. - Literatura: Prokop – Menšík – Šída 2010, 17, obr. 5:1 a nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy:- mezolit?: celkem 4 kusy štípané industrie. 3 kusy již byly publikovány, 1 byl nalezen nově:

1. Typ: jádro úštěpové dvoupodstavové, surovina: opál bílý, stav: fragment, délka: 1,55 cm, šířka: 2,6 cm, výška: 1,8 cm, štípání: 1, patka jádra: B, D, datace: MES? (obr. 4:6).

55. Vřesce - Koordináty: ZM10 23-13-12, 163:100.- Lokalizace: pole jižně od silnice E 137, mírná terasa nad soutokem Chotovinského a Jeníčkolhotského potoka.- akce: povrchový nález V. Prokopa v roce 2009.- Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy: - pozdní paleolit až mezolit?: 1 kus štípané industrie:

1. Typ: čepel, surovina: opál bílý stromečkovitý, stav: fragment, délka: 1,5 cm, šířka: 1,15 cm, výška: 0,4 cm, štípání: 1, FČ: C, datace: PPaL–MES? (obr. 4:7).

56. Zhoř - Koordináty: ZM10 22-42-05, 393:241.- Lokalizace: pole v trati „Výstružný“, asi 800 m JZ od Zhoře u Tábora, na nevýrazné terase nad tokem

Maršovského potoka.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v letech 2007–2010.- Literatura: Prokop – Menšík – Šída 2010, 19–20 a nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, inv. č. a 27686 a sine.

Nálezy:- mezolit?: celkem 11 kusů štípané industrie. Publikovány.- mezolit: 1 kus štípané industrie:

1. Typ: jádro pyramidové mikročepelové, surovina: opál bílý a průhledný, stav: fragment, délka: 1,8 cm, šířka: 2 cm, výška: 2,1 cm, štípání: 1, patka jádra: C, datace: MES (obr. 4:1).

- mladší doba bronzová: celkem 23 keramických zlomků – 19 nezdobených ze stěn, 1× zl. s plastickou pro-mačkávanou páskou, 3 zlomky kresleny:

29

1. Zl. těla. 41 × 35 × 5–6 mm. B. vně hnědočerná, uvnitř tm. šedá. Výz. na těle: plastická promačkávaná páska s otisky nehtů. Příměs: kaménky – středně (do 2 mm). KT střední. Obr. 6:21.2. Zl. těla. 60 × 43 × 8 mm. B. vně i uvnitř tm. hnědošedá. Výz. na těle: svislé prstování. Příměs: solitérní kamének vel. 5 mm. KT hrubá. Obr. 6:22.3. Zl. jednou hraněného a ven mírně ovaleného okraje. 40 × 32 × 8–10 mm. B. vně sv. hnědá, uvnitř hnědošedá. Výz. na okraji: šikmé přesekávání. Příměs: kaménky – hojně (do 2 mm). KT hrubá. Obr. 6:23.

57. Želeč - Koordináty: ZM10 22-42-10, 300:257.- Lokalizace: pole pod Želčí.- akce: povrchový sběr V. Prokopa v roce 2010. - Literatura: nepublikováno.- uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, sine.

Nálezy:- raný středověk: celkem 3 zlomky – 2 nezdobené ze stěn, 1 kreslen:

1. Zl. těla. 34 × 31 × 6 mm. B. vně i uvnitř rezavě hnědá. Výz. na těle: dva svislé svazky rýh. Příměs: kaménky – hojně (do 1 mm). P. dosti korodovaný. Obr. 6:19.

4. Zhodnocení

Paleolitické a mezolitické osídlení sledované části Táborska stále není poznané uspokoji-vě. Podrobný soupis všech lokalit známých do roku 2006 přináší souhrnná práce Slavo-mila Vencla (Vencl a kol. 2006). V této práci je zmíněno pouze 5 lokalit. Dalších 22 nových lokalit přináší první soupis z  pera autorů (Prokop – Menšík – Šída 2010). Celkem bylo do  roku 2010 známo na  190 kusů industrie z 27 lokalit.

V této práci je poprvé publikováno dalších 8 lokalit a na 11 starších lokalitách byl rozhoj-něn nálezový inventář. Celkem tak dnes může-me hodnotit na 235 kusů industrie z 35 lokalit. Oproti roku 2006 je to nárůst na  sedmináso-bek počtu lokalit, oproti roku 2010 je to nárůst o 30 % počtu lokalit.

Datování kolekcí zatím není uspokojivé, na většině lokalit můžeme zatím operovat pou-ze s podmíněnou intervalovou datací, protože scházejí výrazné typy retušovaných nástrojů, takže si musíme vypomáhat pouze vzhledem

Obr. 3. Paleolitické a mezolitické nálezy v oblasti středního toku Lužnice. Klenovice (lok. č. 2). Jádro/ otloukač. Kresba P. Šída.Abb. 3. Paläolithische und mesolithische Funde am Mittellauf der Lužnice (Fundstelle Nr. 2 – Klenovi-ce). Zeichnung P. Šída.

30

jader a složením surovin. Závislost přesnosti datování kolekce na její velikosti můžeme sledovat na tabulce 1.

Z většiny (13, tj. 37,1 %) lokalit pochází pouze jediný nález industrie. Od dvou do pěti artefaktů bylo nalezeno na 12 (34,3 %) lokalitách. Od šesti do deseti artefaktů bylo zjištěno na 4 (11,4 %) lokalitách. Jedenáct až dvacet artefaktů bylo nalezeno pouze na 5 (14,3 %) lokalitách. Víc jak 20 artefaktů bylo doloženo pouze na jediné lokalitě (Planá, Lhota Samoty, zaniklé Sezimovo Ústí).

Do magdalénienu až epimagdalénienu je datována jediná lokalita (Turovec, Nad rybníkem II). Pochází odsud pouhé dva kusy artefaktů, datovat je jí možné jenom díky přítomnosti výrazných typů retušovaných nástrojů.

Obecně do mezolitu je možné datovat sedm lokalit (20 % všech lokalit). Do širokého intervalu pozdní paleolit až mezolit můžeme zařadit dvě lokality (5,7 %). Jednu lokalitu datujeme do mezo-litu s tím, že je možná přítomnost pozdně paleolitické složky industrie. Další lokalita má stejný interval datování s tím, že u části industrie není možné vyloučit ani neolitické stáří. Jedna lokalita je datována do nejobecnějšího rozpětí paleolit až mezolit.

Zbývajících 22 lokalit je možné zařadit jenom podmínečně, protože se v kolekci industrie nevyskytují žádné výrazné retušované nástroje či jádra, nebo artefakty nejsou přístupné pro revizi. Datujeme je pouze podle celkového habitu industrie. Jedna lokalita je podmínečně da-tována do starého až středního paleolitu, šest do intervalu pozdní paleolit až mezolit, jedna do pozdního paleolitu a zároveň do mezolitu a jedna do mezolitu až neolitu. Celkem 13 lokalit je pravděpodobně mezolitických.

Nejzajímavějším artefaktem kolekce je úštěp z bavorského rohovce o délce 4,2 cm ze Soběslavi (obr. 4:13). Na kůře se dochovaly lineární stopy po rytí ostrým nástrojem.

Jak je patrné z předchozího textu, je poznání předneolitického osídlení Táborska prozatím útržkovité. Potenciál oblasti ale je obrovský, jak ukazuje nárůst počtu lokalit na sedminásobek za pouhých 6 let. Pro detailnější poznání osídlení je třeba pokračovat ve vyhledávání nových lokalit a rozšiřování kolekcí z lokalit stávajících.

dataceinterval

celkem %1 2–5 6–10 11–20 21–100

magdalénien – epimagdalénien, pozdní paleolit 1 1 2,9mezolit 1 2 4 7 20

pozdní paleolit – mezolit 1 1 2 5,7ppal? – mezolit 1 1 2,9ppal? až neolit 1 1 2,9

paleolit – mezolit 1 1 2,9starý – střední paleolit? 1 1 2,9

pozdní paleolit – mezolit? 2 4 6 17,1pozdní paleolit?, mezolit? 1 1 2,9

mezolit – neolit? 1 1 2,9mezolit? 7 5 1 13 37,1celkem 13 12 4 5 1 35 100

% 37,1 34,3 11,4 14,3 2,9 100

Tab. 1. Oblast středního toku Lužnice na Táborsku. Datování a velikost kolekce kamenné štípané industrie.Tab. 1. Mittellauf der Lužnice im Gegend von Tábor. Datierung und Größe der Kollektionen der Silexin-dustrie.

31

Obr. 4. Paleolitické a mezolitické nálezy v oblasti středního toku Lužnice. 1: Zhoř (lok. č. 56); 2: Padařov (lok. č. 43); 3: Drahnětice (lok. č. 28); 4: Turovec (lok. č. 53); 5: Chýnov (lok. č. 32); 6: Turovec (lok. č. 54); 7: Vřesce (lok. č. 55); 8: Obora u Maršova (lok. č. 42); 9–10: Dražice (lok. č. 31); 11: Drahnětice (lok. č. 29); 12, 14: Kloužovice (lok. č. 34); 13: Soběslav (lok. č. 50). 1 – jádro pyramidové mikročepelové; 2 – jádro; 3 – škrabadlo; 4 – příčné rydlo; 5 – úštěp se zoubkovitou retuší; 6 – jádro úštěpové dvoupodstavové; 7 – čepel; 8 – mikroče-pelové jádro dvoupodstavové; 9 – vrub na čepeli; 10 – retušovaný úštěp; 11 – jádro dvoupodstavové; 12 – čepel s laterální retuší; 13 – úštěp s rytinou na kůře; 14 – jádro na úštěpu. Kresba P. Šída.Abb. 4. Paläolithische und mesolithische Funde am Mittellauf der Lužnice. Zeichnung P. Šída.

32

Přesto, že z jižních Čech je v dnešní době známo několik sídelních areálů zařaditelných do ob-dobí neolitu (Michálek – Pavlů – Vencl – Zápotocká 2000; Beneš – Chvojka 2007, 14–18; Menšík 2010a, 28–34), z oblasti středního toku řeky Lužnice je přítomnost osídlení doložena prozatím jen v náznacích. Ve většině případů se jedná o ojedinělé nálezy broušených kamenných artefaktů, jejichž detailní zhodnocení je připravováno (Menšík v přípravě). Otázkou ale zůstává datování ojedinělých nálezů „neolitických“ broušených seker. Jak ukazuje výzkum posledních let, je mož-né minimálně část z nich spojit již s mezolitem (Šída 2011). V zájmovém regionu se ve většině případů nacházejí po jednom artefaktu na katastr, jednou z výjimek jsou tři sekeromlaty kultury s vypíchanou keramikou, které byly nalezeny při regulaci Lužnice ve Veselí nad Lužnicí (Beneš 1976; týž 1978a, 36, 44, obr. 1 /s další lit./). Do skupiny mladoneolitických sekeromlatů patří také jediný nový evidovaný zlomek broušeného artefaktu ze Skalice (lok. č. 45).

Nálezy keramiky datované do neolitického období se podařilo v minulosti objevit snad pouze ve Vlkově, kde byly doplněny o několik kusů neolitické broušené industrie (sekeromlat, kopytovitý klín). Jednalo se o povrchové nálezy učiněné při těžbě písku bagrem (Beneš 1975, 193–194, obr. III:1; týž 1976, 16; Beneš – Braun 1984, 134). Z tohoto místa pochází také keramická nádoba, zcela unikátní pro prostor celých jižních Čech. Jedná se o artefakt s mírně prohnutými stěnami a třemi oválnými pupky na výduti. Je možné ji s jistou mírou opatrnosti datovat do pozdní fáze kultury s vypíchanou keramikou, případně kultury lengyelské (Beneš 1976, 21; týž 1978b, 100, obr. 1:3).

Další nález neolitické keramiky by mohl pocházet z Rybovy Lhoty. J. Švehla uvádí malou kulo-vitou nádobku a několik dalších střepů z říčního nánosu řeky Lužnice, které lze zařadit do kultury s vypíchanou keramikou. Dále zmiňuje nález několika kusů zelené břidlice, ze které se vyráběly sekery (Švehla 1923, 10). Podle a. Beneše by se mělo jednat, s poukazem na malou kulovitou nádobku ztotožnitelnou s vyobrazenými artefakty v práci V. Šaldové (Šaldová 1955), o keramiku pozdně halštatského stáří (Beneš 1970, 668–669). Ovšem J. Švehla neuvádí, že artefakt byl na-lezen na místě pozdně halštatského pohřebiště, jak je chybně podotknuto ve zmíněném článku a. Beneše (Beneš 1970, 668). Nález je bohužel pravděpodobně ztracen, proto jeho přesná datace není možná.

Období eneolitu se v jižních Čechách vyznačuje zejména přítomností ojedinělých nálezů kamen-ných nástrojů, jejichž soupisy byly v minulosti několikrát publikovány (např. Dubský 1949, 62–65; Hájek 1954, 117–119; Beneš 1970; Michálek 2000). až na několik výjimek je možné stálá sídliště datovat do období středního eneolitu, přičemž by měly patřit do chamské kultury (souhrnně Hrubý 2000a; Prostředník 2001, 19–21; Beneš – Chvojka 2007, 18–19), nové nálezy však ukazují také na zřejmou přítomnost řivnáčské kultury, minimálně v prostoru středního toku Vltavy (Fröhlich – Eigner 2010). Z oblasti středního toku Lužnice pochází ojedinělý nález tulipánovitého poháru zařaditelný do II. stupně michelsberské kultury, který byl nalezen ve Vlkově při těžbě písku bagrem (Michálek 1989, 47; Beneš – Chvojka 2007, 18; Krištuf 2009; Menšík 2010a, 35). Ze stejného místa pocházejí také keramické a kamenné artefakty chamské kultury (Beneš 1978a, 36).

Za druhý doklad osídlení touto kulturou na střední Lužnici je pokládán keramický materiál z objektu prozkoumaného v rámci halštatsko–laténského rovinného sídliště na jižním okraji Tábora (Beneš – Chvojka 2007, 19). Charakter jemně slámovaných keramických zlomků z ně-kolika nádob však nedovoluje materiál jednoznačně datovat. Mohl by pocházet z jiného období eneolitu, případně do jiných pravěkých období, která byla v blízkosti v nedávné době objevena (únětická kultura – nepublikovaný výzkum HM v Táboře; doba římská – lok. č. 17). Další eneo-litické nálezy představují několik desítek ojedinělých broušených artefaktů, jejichž kumulace se

33

Obr. 5. Pravěké a raně středověké keramické nálezy v oblasti středního toku Lužnice. 1–3: Dráchov (lok. č. 12); 4: Měšice (lok. č. 7); 5: Planá nad Lužnicí (lok. č. 9); 6: Nedvědice u Soběslavi (lok. č. 8); 7: Soběslav (lok. č. 3); 8: Soběslav (lok. č. 4); 9–10: Měšice (lok. č. 17); 11: Olší (lok. č. 19); 12: Dražičky (lok. č. 15); 13–17: Dráchov (lok. č. 14); 18–19: Skalice (lok. č. 47); 20: Maršov (lok. č. 39). Kresba T. Kolegar.Abb. 5. Vor- und frühgeschichtliche Keramikfunde am Mittellauf der Lužnice. Zeichnung T. Kolegar.

34

Obr. 6. Pravěké a raně středověké keramické nálezy v oblasti středního toku Lužnice. 1–2: Bezděčín (lok. č. 26); 3: Obora u Maršova (lok. č. 42); 4–6: Dráchov (lok. č. 30); 7–8: Mezná (lok. č. 41); 9–13: Maršov (lok. č. 40); 14–18: Skalice (lok. č. 45); 19: Želeč (lok. č. 57); 20: Lhota Samoty (lok. č. 35); 21–23: Zhoř (lok. č. 56). Kresba T. Kolegar.Abb. 6. Vor- und frühgeschichtliche Keramikfunde am Mittellauf der Lužnice. Zeichnung T. Kolegar.

35

nachází zejména severním, severozápadním a severovýchodním směrem od Tábora (Beneš 1970, 699; Menšík v přípravě).

V mladé fázi starší doby bronzové, odpovídající Reineckovu stupni Br a2, dochází v jižních Čechách k intenzivnímu osídlení centrálních sídelních mikroregionů, kam můžeme počítat pře-devším povodí Vltavy na Českobudějovicku, Českokrumlovsku a Vltavotýnsku, dále oblast dol-ního toku Blanice a dolní Otavy (srov. Chvojka 2007, obr. 1). Několik dokladů lidské přítomnosti pochází i z oblasti středního toku Lužnice, tvořící severovýchodní okraj tehdy osídleného území. Jedná se většinou jen o drobné sběrové soubory, jak ukazují i zde publikované nálezy z Nedvědic u Soběslavi (lok. č. 8: obr. 5:6) a snad i ze Soběslavi (lok. č. 3: obr. 5:7), které však naznačují po-tenciál starobronzového osídlení především na Soběslavsku. Ten přitom potvrzují i starší sběry z blízkého okolí Soběslavi: Soběslav (srov. lok. č. 50: Břicháček 1981, 134) a Klenovice (Hrubý 2000b, 75, lok. č. 331). Nejznámějším nálezem starší doby bronzové ze Soběslavska je depot měděných že-ber, objevený v roce 1905 na levém břehu Lužnice v poloze Pod Svákovem (Moucha 2005, 155–156, Taf. 172–173). Snad stopou pohřební komponenty je bronzová jehlice s kulovitou hlavicí s šikmým otvorem, pocházející ze Skalice (Hájek 1954, 134 a 136). Interpretovat bohužel nelze nález kera-mické nádoby z pískovny u Vlkova, učiněný bez bližších nálezových okolností při bagrování písku (Beneš 1978a, 44). Jednou z nejvýznamnějších lokalit starší doby bronzové ve sledované oblasti je pak rovinné sídliště na jižním okraji Tábora, prozkoumané v roce 2009 R. Krajícem a F. Jandou (nepublikovaná ústní informace autorů výzkumu, zmínku viz Chvojka 2010, 336), které dokládá stabilní zemědělský charakter místního starobronzového osídlení. Na doplnění můžeme uvést i ojedinělý nález kamenného tzv. sedlovitého sekeromlatu od obce Hůrka u Jistebnice (Hájek 1954, 154, obr. 20:6), který však mohl být teoreticky sekundárně přemístěn.Daleko méně dokladů osídlení v povodí střední Lužnice přináší střední doba bronzová. Jediným pohřebištěm, které však není zcela jisté, je lokalita Skalice u Soběslavi, z níž se dochovalo několik bronzových jehlic a tyčinkovitých náramků (Hájek 1954, 134 a 136, obr. 10:5–6). Nelze vyloučit, že z mohylového hrobu pochází i masivní bronzový náramek z Libějic u Radimovic (Beneš – Kytlico-vá 1991, 87, abb. 20:C). Bronzový náramek z Rybovy Lhoty, před časem publikovaný jako středo-bronzový (Krajíc 1984, 20, tab. 25:549), je ve skutečnosti halštatský. Jedinou z nově zjištěných stop osídlení, kterou můžeme pravděpodobně datovat do střední doby bronzové, je Obora u Maršova (lok. č. 42: obr. 6:3), její datace ani interpretace však nejsou zcela jisté. O charakteru lidských akti-vit ve sledované oblasti ve střední době bronzové tak prozatím nelze říci nic bližšího, zdá se však, že ve srovnání se starší dobou bronzovou zde jejich intenzita v tomto období výrazně poklesla.

Jeden z vrcholů pravěkého osídlení představuje v jižních Čechách mladší doba bronzová, kdy je lidská přítomnost doložena i v mnoha předtím liduprázdných oblastech (srov. souhrnně Chvojka 2009). V oblasti středního toku Lužnice registrujeme v tomto období více lokalit, než v předchozí střední době bronzové, o souvislém osídlení však zatím hovořit nelze. Do nedávné doby byly od-tud známé jen ojedinělé nálezy: solitérní nádoba – dvouuchý hrnec ze Sezimova Ústí (Michálek 1979, 91, Taf. 14a:1) a zlomek čepele bronzového meče ze Skalice (Chvojka 2009, tab. 91:5). Podle starých zpráv měla mladobronzová keramika pocházet i z historického centra Tábora (Dubský 1949, 170; srov. Krajíc 1996, 143). Vzhledem ke skutečnosti, že žádné nálezy z epochy popelnico-vých polí nejsou z těchto starých výzkumů z první poloviny 20. století dodnes dochovány, a dále ke skutečnosti, že během intenzivních rozsáhlých výzkumů v centru města v posledních 20 letech nebyly žádné nálezy z této epochy učiněny, můžeme pokládat dataci starých nálezů za chybnou

– pravděpodobně došlo k záměně s pozdně halštatskou keramikou, nacházenou v poměrně hoj-

36

ném množství v celém historickém jádru města (srov. Břicháček – Krajíc 1994; Krajíc 1996).

Více dokladů osídlení máme až z  oblasti západně od  Tábora, kde se nacházejí známá mohylová pohřebiště v Drhovicích a Řepči (nej-nověji Chvojka 2009 se starší lit.), stejně jako ně-kolik zatím blíže neinterpretovaných sběrových souborů, jako např. od Malšic (Hložek – Menšík 2010). V nedávné době přibylo v oblasti střed-ního toku Lužnice několik nových sběrových souborů, které naznačují alespoň příležitostné osídlení v určitých časových úsecích. Vzhledem k charakteru nálezů je však možné následují-cí stopy osídlení zařadit jen obecně do mladší doby bronzové: Dráchov (lok. č. 12: obr. 5:1–3) a Zhoř (lok. č. 56: obr. 6:21–23). Do mladší až pozdní doby bronzové pak náleží zlomek misky

z Olší (lok. č. 19: obr. 5:11), který geograficky spadá spíše již do oblasti středního a dolního toku Smutné, právě v tomto období velmi intenzivně osídleném (srov. Chvojka a kol. 2011).

Pro doplnění je třeba zmínit několik souborů zatím datovatelných jen obecně do doby bronzové (příp. i do doby halštatské). Jedná se o lokality Planá nad Lužnicí (lok. č. 9: obr. 5:5), Dražičky (lok. č. 15: obr. 5:12) a Hnojná Lhotka (lok. č. 16).

Teprve v době halštatské můžeme celou oblast středního toku Lužnice považovat opět za součást trvale osídleného jihočeského regionu. Dokládají to především R. Krajícem a F. Jandou plošně zkoumaná rovinná sídliště na jižním okraji Tábora, která budou publikována na jiném místě (ústní sdělení autorů výzkumů), stejně jako doklady intenzivního osídlení v prostoru táborské ostrožny (Břicháček – Krajíc 1994; Krajíc 1996). Dalším výšinným sídlištěm tohoto období je možná i Svákov u Soběslavi, kde (nebo v jehož okolí?) byla zjištěna pozdně halštatská keramika (srov. Chvojka – Lutovský – John – Menšík – Šálková – Thomová 2012). V oblasti je registrováno rovněž několik pohřebních komponent z pozdní doby halštatské až časně laténské, z nichž nej-známější jsou mohylová pohřebiště ve Skalici a Dražičkách a plochá žárová pohřebiště v Rybově Lhotě a Dražičkách (Švehla 1923, 24–29, 46–51).

Mezi zde nově publikovanými lokalitami je halštatská komponenta třetí nejčastější (po pozd-ním paleolitu/ mezolitu a raném středověku). S jistotou sem můžeme zařadit čtyři naleziště: Soběslav (lok. č. 4: obr. 5:8), Bezděčín (lok. č. 26: obr. 6:1), Maršov (lok. č. 40: obr. 6:9) a Meznou (lok. č. 41: obr. 6:7–8). Snad do tohoto období náleží i skleněný korálek ze Skalice (lok. č. 49: obr. 7), jehož datace však není jistá: svým provedením odpovídá některým korálkům z doby železné (srov. Venclová 1990, Pl. 10:706), jeho stáří však může být i daleko mladší. Vzhledem k charakteru sou-borů nelze tyto lokality zatím blíže interpretovat. Nejistou dataci pak mají nálezy z Čeraze (lok. č. 10) a z Lhoty Samoty (lok. č. 35: obr. 6:20).

Méně známé je v oblasti středního toku Lužnice osídlení z doby laténské, u něhož však můžeme předpokládat jistou návaznost na předchozí halštatské. Opakovaně tak byla osídlena např. ost-rožna v historickém centru Tábora, jak dokládá nejen známý nález bronzové plastiky kančíka (Švehla 1923, 43), ale i novější zjištění laténské kulturní vrstvy v areálu táborského hradu při zá-

Obr. 7. Skalice (lok. č. 49). Skleněný korálek, snad z doby halštatské (?). Foto L. Bílý.Abb. 7. Skalice (Fundstelle Nr. 49). Hallstattzeitli-che (?) Glasperle. Foto L. Bílý.

37

chranných výzkumech, prováděných pracovníky Husitského muzea v Táboře (Krajíc 1997, 296). Laténské keramické zlomky byly nalezeny i na dvou lokalitách u Klenovic (Hrubý 2000b, 74–75, lok. č. 330–331), stejně jako na jedné lokalitě u Soběslavi (lok. č. 50: Břicháček 1981, 134). Mezi zde nově publikovanými lokalitami pak vyniká soubor z Maršova (lok. č. 40: obr. 6:10–12), který přinesl typickou keramiku mlado- až pozdnělaténského období.

Dosud téměř nepoznané je v oblasti středního toku Lužnice osídlení z doby římské. Pomineme-li několik nálezů římských mincí z Tábora, Sezimova Ústí, Vesce a Soběslavi (Militký 1995), nebylo až do nedávné doby v této krajině žádné stabilní osídlení z doby římské ani z doby stěhování národů registrováno (srov. Zavřel 2007, obr. 1). až nejnovější povrchové sběry přinesly několik nevýrazných nálezů, které lze předběžně snad do doby římské zařadit2: jedná se o keramiku z Drá-chova (lok. č. 14) a pak o dvě blízké polohy u Měšic (lok. č. 7 a 17: obr. 5:4,9–10), které by mohly tvořit i jeden sídelní areál. Jestli se skutečně jedná o nálezy z doby římské, příp. jaký charakter mělo tamní osídlení, bude ovšem nutné ověřit dalšími průzkumy.

Období raného středověku bylo v povodí středního toku řeky Lužnice známo v minulosti převážně díky přítomnosti mohylových pohřebišť. Jedná se zejména o nekropole nacházející se v prostoru mezi Veselím nad Lužnicí a Táborem, jako jsou mohylníky na katastrech obcí Bez-děčín, Rybova Lhota, Veselí nad Lužnicí, Želeč nebo známé mohylové pohřebiště v Dražičkách jihozápadně od Tábora. u dalších prozatím nedatovaných pohřebišť je možné raně středověké stáří předpokládat – Sedlečko I, Sezimovo Ústí I nebo Nová Ves u Chýnova I (souhrnně s lit. Menšík 2008; Menšík – Krištuf – Chvojka 2010; Lutovský 2011). Druhou skupinu nemovitých památek představují hradiště (souhrnně Lutovský 2011), přičemž do období raného středověku je možné jednoznačně datovat Chýnov (Hrubý – Lutovský 2000a, 458; Krajíc 2010 s další lit.) nebo Svákov u Soběslavi datovaný do 9. století (Švehla 1923, 36–42; Dubský 1949, 635–637 se starší lit.; Chvojka – Lutovský – John – Menšík – Šálková – Thomová 2012). V prostoru výšinné polohy v Hrobech, stejně jako v místech ohrazené polohy v Dražicích, byly nalezeny zlomky keramiky datované do raného středověku (Hrubý – Lutovský 2000b). Jednoznačné potvrzení existence a charakteru osídlení na těchto lokalitách bude možné až po detailnějším průzkumu.

Oproti raně středověkým hradištím a mohylovým pohřebištím jsou rovinná sídliště raného stře-dověku známa ve sledované oblasti v menší míře, především jen v náznacích na základě povrchových nestratifikovaných nálezů. Nedaleko mohylového pohřebiště Veselí nad Lužnicí I byla v minulosti lokalizována dvě pravděpodobná sídliště ze starší, případně z přechodu starší a střední doby hradištní (Turek 1952, 412–413; Charvátová – Spurný – Venclová 1992, 220). Ve vzdálenosti 1,5 km západním směrem od mohylníku na druhém břehu řeky Lužnice se nachází také nově objevené sídliště na katas-tru Žíšova. Na ploše dvou hektarů zde byly odkryty sídlištní jámy s keramickými nálezy datovanými do starší doby hradištní (nepublikováno – výzkum R. Krajíce a F. Jandy; stručně Lutovský 2011, 99, 101, 234). Nedaleko Sezimova Ústí byla v nedávné době prozkoumána také část dalšího sídliště, mj. i část polozemnice s kamennou pecí, snad ze starší doby hradištní (nepublikováno – výzkum R. Krajíce a F. Jandy; stručně Lutovský 2011, 232). Některé keramické nálezy z katastru obce Dražičky ukazují také na pravděpodobnou přítomnost osídlení raného středověku (Beneš 1981, 33–34; týž 1982, 24), přičemž ojedinělé zlomky takto datované keramiky pocházejí také z několika okolních katastrů. Další soubory raně středověkých keramických střepů byly nalezeny při těžbě písku vodním bagrem v místě pískoven u Vlkova (Beneš 1977, 245; Beneš – Braun 1981, 158; tíž 1984, 134).

2/ Za konzultace děkujeme PhDr. Petru Zavřelovi z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.

38

Díky intenzivní povrchové prospekci v několika posledních letech se podařilo objevit stopy raně středověkého osídlení na několika dalších katastrech v oblasti středního toku řeky Lužnice. Jedná se o lokality č. 14 Dráchov, č. 21 Skalice, č. 26 Bezděčín, č. 30 Dráchov, č. 36 Lhota Samoty (?), č. 37 Lom (?), č. 39 Maršov, č. 40 Maršov, č. 42 Obora u Maršova, č. 45 Skalice, č. 46 Skalice, č. 47 Skalice a č. 57 Želeč. Ve většině případů se podařilo odhalit atypický keramický materiál, který je možné jen obecně zařadit do raně středověkého období. Povrchovou prospekcí byl však na několi-ka místech objeven také keramický materiál, který je možné rámcově zařadit do středohradištního období: č. 14 Dráchov (obr. 5:13,15–17), č. 26 Bezděčín (obr. 6:2), č. 30 Dráchov (obr. 6:4–6), č. 45 Skalice (obr. 6:14–18) a č. 47 Skalice (obr. 5:18–19). analogická výzdoba vlnic či hřebenových vpi-chů se na keramice v jihočeském prostředí objevuje v řadě sídlištních i pohřebních kontextů. Méně typická je pak výzdoba kolků, identifikovaná na jednom z keramických fragmentů na lokalitě č. 14 Dráchov (obr. 5:14). Keramický fragment s kolkovanou výzdobou doplněnou kazetovým motivem pochází také například z hradiště na Kněží hoře u Katovic. V tomto případě bylo upozorněno na analogie k bavorskému materiálu 8. století (Profantová 1991, 48; Lutovský 2011, 160, 267), ob-jevilo se však i zařazení zlomku do doby stěhování národů (Zavřel 1997, 262).

Nalezené raně středověké keramické artefakty mají vzhledem k nálezovým okolnostem (byly objeveny pomocí povrchových sběrů) malou vypovídající hodnotu. ukazují však na pravděpo-dobnou přítomnost poměrně intenzivního osídlení. To potvrzuje také existence již dříve známých raně středověkých mohylových pohřebišť, stejně jako dosud detailněji nepublikované plošné vý-zkumy raně středověkých sídlišť (HM v Táboře – F. Janda, R. Krajíc; stručně Lutovský 2011, 232, 234) nebo unikátní nález bronzového avarského nákončí opasku ze Soběslavi, objeveného v roce 2008 detektorem kovů (Chvojka – Menšík 2009, obr. 2:4, 3).

5. Závěr

Příspěvek si neklade za cíl vyčerpat veškeré informace o pravěkém osídlení celého východního Táborska, jeho záměrem je především přinést informace o nových a dosud nepublikovaných nálezech. Přestože se jedná většinou jen o drobné soubory zjištěné povrchovými sběry, jasně se na jejich základě ukazuje značný potenciál pravěkého a raně středověkého osídlení této oblasti, dosud považované za periferní. Věříme, že další nálezy i zpracování a vyhodnocení dosud neza-nalyzovaných stávajících lokalit zde načrtnutý vývoj dále upřesní a doplní.3

Literatura a prameny

Beneš, A. 1970: Žimutice, první neolitické sídliště v jižních Čechách, archeologické rozhledy 22, 658–677.- 1975: Klenovice, Vlkov, Výzkumy v Čechách 1972, 72–73, 193–194.- 1976: Současný stav a prospekce nových neolitických a eneolitických lokalit, Sborník prací Filozofické

fakulty brněnské univerzity E 20–21, 15–23.- 1977: Vlkov, Výzkumy v Čechách 1974, 245.- 1978a: Pravěké a slovanské osídlení na území připravované chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. In:

Jeník, J. – Přibyl, S. (eds.), Ekologie a ekonomika Třeboňska. Třeboň, 35–46.

3/ Článek vznikl díky podpoře projektu OP VK Partnerství pro archeologii (CZ. 1.07/2.4.00/17.0056), který je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

39

- 1978b: Vlkov, Výzkumy v Čechách 1975, 100.- 1981: Dražičky, Výzkumy v Čechách 1976–1977, 33–34.- 1982: Dražičky, Výzkumy v Čechách 1978–1979, 24.Beneš, A. – Braun, P. 1981: Vlkov, Výzkumy v Čechách 1976–1977, 158.

- 1984: Vlkov, Výzkumy v Čechách 1980–1981, 134.Beneš, A. – Michálek, J. – Vokolek, V. 1975: Soběslav, Výzkumy v Čechách 1972, 162–163.Beneš, A. – Kytlicová, O. 1991: Der Depotfund aus Temešvár – Die Entwicklung des südböhmischen

armrings am ausgang der Mittelbronzezeit, Památky archeologické 82, 48–93.Beneš, J. – Chvojka, O. 2007: archeologie doby kamenné v jižních Čechách. Současný stav bádání. In: Chvoj-

ka, O. – Krajíc, R. (eds.), archeologie na pomezí. Sborník příspěvků ze semináře, České Budějovice 8. 11. 2007. archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 4. České Budějovice, 9–28.

Beneš, J. – Chvojka, O. 2008: Střípky zmizelých věků. Z nových archeologických poznatků o pravěku Be-chyňska. Katalog k výstavě. Bechyně.

Břicháček, P. 1981: Soběslav, Výzkumy v Čechách 1976–1977, 134.Břicháček, P. – Krajíc, R. 1994: Die hallstattzeitliche Besiedlung im historischen Stadtkern von Tábor. In:

archäologische arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen, 3. Treffen 16. – 19. 6. 1993 in Kelheim. Buch a. Erlbach, 45–47.

Čech, V. 1969: Geologické a mineralogické poměry táborského okolí. In: Hnízdo, a. Z. – Koutek, a. (eds.), Vlastivěda Táborska 1. Tábor, 9–40.

Dubský, B. 1949: Pravěk jižních Čech. Blatná.Frídl, J. 1969: Zeměpisný a morfologický přehled Táborska. In: Hnízdo, a. Z. – Koutek, a. (eds.), Vlastivěda

Táborska 1. Tábor, 58–86.Fröhlich, J. – Eigner, J. 2010: Nově objevená eneolitická výšinná sídliště v oblasti Orlické přehrady, archeo-

logie ve středních Čechách 14, 29–49.Hájek, L. 1954: Jižní Čechy ve starší době bronzové, Památky archeologické 45, 115–192.Hlaváč, V. 1985: Klimatické poměry. In: Chábera, S. a kol. (ed.), Jihočeská vlastivěda – neživá příroda. České

Budějovice, 122–152.Hložek, J. – Menšík, P. 2010: Pravěké a raně středověké osídlení na Malšicku u Tábora, archeologické vý-

zkumy v jižních Čechách 23, 143–154.Hrubý, P. 2000a: Stručná úvaha o výšinných nalezištích mladšího eneolitu v jižních Čechách. In: Čech, P. –

Dobeš, M. (eds.), Sborník Miroslavu Buchvaldkovi. Most, 97–100.- 2000b: Klenovice, Měšice, Planá nad Lužnicí, Výzkumy v Čechách 1998, 75, 107–108, 140.Hrubý, P. – Lutovský, M. 2000a: Výšinné lokality raného středověku v jižních Čechách, archeologie ve střed-

ních Čechách 4, 439–483.- 2000b: Výšinná sídliště v Dražicích a Hrobech. K raně středověkému osídlení Táborska, archeologické

výzkumy v jižních Čechách 13, 97–111.Charvátová, K. – Spurný, V. – Venclová, N. 1992: Nálezové zprávy Státního archeologického ústavu

1919–1952. Praha.Chvojka, O. 2007: Současný stav poznání doby bronzové v jižních Čechách. In: Chvojka, O. – Krajíc, R. (eds.),

archeologie na pomezí. Sborník příspěvků ze semináře, České Budějovice 8. 11. 2007. archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 4. České Budějovice, 29–55.

- 2009: Jižní Čechy v mladší a pozdní době bronzové. Dissertationes archaeologicae Brunenses Pragen-sesque 6. Brno.

- 2010: Plenární zasedání jihočeské pobočky České archeologické společnosti v Českých Budějovicích, archeologické výzkumy v jižních Čechách 23, 336.

40

Chvojka, O. a kol. 2011: Osídlení z doby bronzové v povodí říčky Smutné v jižních Čechách. archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 8. České Budějovice.

Chvojka, O. – Lutovský, M. – John, J. – Menšík, P. – Šálková, T. – Thomová, Z. 2012: Hradiště Svákov u So-běslavi, archeologické výzkumy v jižních Čechách 25, v tomto svazku.

Chvojka, O. – Menšík, P. 2009: Nové kovové nálezy z povodí středního a dolního toku Lužnice, archeolo-gické výzkumy v jižních Čechách 22, 137–146.

Krajíc, R. 1984: Muzeum husitského revolučního hnutí v Táboře. Katalog pravěké sbírky. Zprávy Českoslo-venské společnosti archeologické 27. Praha.

- 1996: Příspěvek k pravěkému osídlení táborské ostrožny (archeologický výzkum v Táboře – Pražské ulici v roce 1992), archeologické výzkumy v jižních Čechách 9, 143–153.

- 1997: Tábor, Výzkumy v Čechách 1993–1995, 296.- 2010: Hradiště Chýnov u Tábora, archeologické výzkumy v jižních Čechách 23, 155–190.Krištuf, P. 2009: The Protoeneolithic settlement of West and South Bohemia, Fines Transire 18, archäolo-

gische arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen/Oberösterreich. Rahden/Westf., 201–207.Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha.Lutovský, M. 2011: Jižní Čechy v raném středověku. Slovanské osídlení mezi Práchní a Chýnovem. České

Budějovice.Menšík, J. – Menšík, P. – Prokop, V. 2011: archeologické doklady osídlení okolí Mladé Vožice v pravěku

a raném středověku, Výběr 48, 163–171.Menšík, P. 2008: Mohylová pohřebiště na Táborsku, archeologické výzkumy v jižních Čechách 21, 33–58.

- 2010a: Zhodnocení neolitického a eneolitického osídlení Českokrumlovska, akta Filozofické fakulty Západočeské univerzity 2010/4, 27–47.

- 2010b: Drahnětice, Dráchov, Dražičky, Měšice u Tábora, Olší u Opařan, Sezimovo Ústí, Slapy u Tábora, Soběslav, Vesce u Soběslavi, Výzkumy v Čechách 2007, 54–56, 148, 173, 275, 279, 282, 330.

- v přípravě: Neolitické a eneolitické osídlení na Táborsku. Plzeň.Menšík, P. – Krištuf, P. – Chvojka, O. 2010: Mohylová pohřebiště na okrese Tábor. Plzeň.Michálek, J. 1979: West- und südböhmische Funde in Wien. Výzkumy v Čechách – Supplementum. Kata-

logband, Tafelband. Praha.- 1989: Nové mladoeneolitické nálezy z jižních Čech, archeologické výzkumy v jižních Čechách 6, 43–58.- 2000: Několik nových neolitických až eneolitických nálezů ze Strakonicka. In: Čech, P. – Dobeš, M. (eds.),

Sborník Miroslavu Buchvaldkovi. Most, 159–162.Michálek, J. – Pavlů, I. – Vencl, S. – Zápotocká, M. 2000: Nová neolitická sídliště (LnK a StK) a žárový hrob

(StK) v Radčicích, okr. Strakonice, v jižních Čechách. In: In memoriam Jan Rulf, Památky archeologické – Supplementum 13. Praha, 266–302.

Militký, J. 1995: Nálezy keltských a antických mincí v jižních Čechách, Zlatá stezka – Sborník Prachatického muzea 2, 34–67.

Moucha, V. 2005: Hortfunde der frühen Bronzezeit in Böhmen. Praha.Profantová, N. 1991: Přínos archeologie k poznání českých dějin devátého století, Studia mediaevalia Pragen-

sia 2, 29–60.Prokop, V. – Menšík, P. – Šída, P. 2010: Nové doklady předneolitického osídlení Táborska, archeologické

výzkumy v jižních Čechách 23, 5–24.Prostředník, J. 2001: Chamská kultura v západních Čechách, Praehistorica 25–26, 7–177.Smrž, Z. 1987: Vývoj a struktura osídlení mikroregionu Lužického potoka na Kadaňsku, archeologické

rozhledy 39, 601–621.Šaldová, V. 1955: Ploché žárové hroby halštatsko – laténské v české mohylové oblasti. Pohřebiště v Plzni –

Bílé Hoře a Rybově Lhotě u Soběslavi, Památky archeologické 46, 76–100.

41

Šída, P. 2011: Přechod mezolit – neolit. Existuje kulturní kontinuita či diskontinuita? a klademe si vůbec správné otázky? Præhistorica 29, 359–367.

Švehla, J. 1923: Táborsko v pravěku. Tábor.Tomášek, M. 2003: Půdy České republiky. Tábor.Tomášek, M. – Zuska, V. 1985: Půdy jihočeského kraje. In: Chábera, S. a kol. (ed.): Jihočeská Vlastivěda –

neživá příroda. České Budějovice, 192–211. Turek, R. 1952: Slovanské mohyly ve Veselí nad Lužnicí, archeologické rozhledy 4, 399–400, 409–413, 473,

477–478.Vencl, S. a kol. 2006: Nejstarší osídlení jižních Čech. Paleolit a mesolit. Praha.Venclová, N. 1990: Prehistoric glass in Bohemia. Praha.Zavřel, P. 1997: Der gegenwärtige Forschungstand der spätrömischen Zeit und der Völkerwanderungszeit

in Südböhmen. In: Tejral, J. – Friesinger, H. – Kazanski, M. (eds.), Neue Beiträge zur Erforschung der Spätantike im mittleren Donauraum. Brno, 259–272.

Zavřel, P. 2007: Doba římská a doba stěhování národů v jižních Čechách. Současný stav výzkumu a výhled. In: Chvojka, O. – Krajíc, R. (eds.), archeologie na pomezí. Sborník příspěvků ze semináře, České Budějo-vice 8. 11. 2007. archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 4. České Budějovice, 79–109.

Ondřej Chvojka – Petr Menšík – Vladimír Prokop – Petr Šída: Neue Belege für die vor- und frühgeschichtliche Besiedlung am Mittellauf der Lužnice.

Der Beitrag informiert über die vor- und frühgeschichtlichen Funde aus dem Bereich des Mittellaufes der Lužnice (Lainsitz) im Kreis Tábor, genauer aus der umgebung von Tábor, Soběslav und Veselí nad Lužnicí (Abb. 1–2). Bis vor kurzem wurde diese Mikroregion als Peripherie der vor- und frühgeschichtlichen Be-siedlung angenommen. Neue Funde, vor allem aus den untersuchungen des Museums Tábor (diese Fun-de von R. Krajíc und F. Janda sind hier jedoch nicht publiziert) und den Oberflächenprospektionen von P. Hrubý, P. und J. Menšík und V. Prokop aus den letzten 15 Jahren, brachten Hinweise auf relativ intensive menschliche aktivitäten zumindest für einige vor- und frühgeschichtliche Epochen. Diese Lesefunde wer-den ausführlich bewertet.

Relativ viele Funde stammen aus Spätpaläolithikum und Mesolithikum (Abb. 3–4), sodass heute sind im untersuchten Gebiet 35 Fundstellen dieser Zeitabschnitte bekannt sind (Tab. 1). Weitere Epochen mit mehreren Hinweisen auf menschliche aktivitäten sind die frühe Bronzezeit, die Hallstattzeit und das frü-he Mittelalter, vereinzelte Siedlungsspuren stammen aus der mittleren Bronzezeit, der urnenfelder- und Latènezeit sowie der frühen Römerzeit (Abb. 5–7). Diese neuen Funde bereichern unsere Kenntnisse, die bisher vor allem auf Materialien aus Hügel- und Flachgräbern sowie einigen Höhenfundstellen basierten.

Deutsch von O. Chvojka