Matějíčková, A. 2001: Pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů v Brně - Líšni...

POHŘEBIŠTĚ KULTURY ZVONCOVITÝCH POHÁRŮ V BRNĚ - LÍŠNI

ANDREA MATĚJÍČKOVÁ

V červnu 2001 oznámil stavebník rodinného domku nález lidské lebky. Po výjezdu na staveniště jsme objevili v sondě na stavební parcele části dvou lidských skeletů (H1, H2), které jsme vypreparovali, zdokumentovali a vyzvedli. Další fáze výzkumu pokračovala až po vyhloubení základových pasů. Zde byly zjištěny další čtyři hroby označené jako H3 - H6. Po domluvě s majitelem jsme ještě podél základů vyhloubily další sondy a v nich jsme nalezli tři hroby (H7 - H9).

Pohřebiště se nachází na k.ú. Líšně na úpatí, v dnešní zástavbě nevýrazného, návrší s kótou 341 m n. m. V pravěku to však byl jeden z nejvyšších bodů krajiny. Z nejbližšího okolí námi zjištěné nové lokality pocházejí hojné doklady osídlení od neolitu až po dobu slovanskou. Také

Pravěk NŘ 11, 2001, 163-180

Mapa 1.Brno - Líšeň, Klicperova ulice 2001. Situace lokality na ZM ČR 1:10 000,

list 24-41-21.

163

Plán 1. Brno - Líšeň, Klicperova ulice 2001. Celkový plán.

164

Andrea Matějíčková

z období kultury zvoncovitých pohárů je znám z katastru bez bližších nálezových okolností zlomek nátepní destičky.

Zkoumaná plocha je zachycena na mapě 1 (ZM ČR 1:10 000, list 24-42-21) a celkový plán lokality s vyznačenými jednotlivými hroby na plánu 1.

Hrob 1 (obr. 3) Hrobová jáma zachycena při hloubení sondy. Její větší část byla výkopem zničena. Zachovala se

pouze část s dolními končetinami. Z nich bylo patrné, že kostra ležela pravděpodobně v natažené poloze na zádech. Podle antropologického posudku se jednalo o kostru dospělého jedince pravděpodobně mužského pohlaví. Rozměry hrobové jámy byly nezjistitelné. Bez nálezů.

Hrob 2 (obr. 1) Část lebky byla zachycena při hloubení sondy. Hrobová jáma obdélného tvaru se zaoblenými rohy,

kolmými stěnami a rovným dnem. Jižní roh zničen sondou. Kostra ženy zemřelé mezi 26-35 rokem ležela uprostřed hrobu trupem na zádech na pravém boku s orientací JZ-SV a obličejem obráceným k východu. Pravá ruka ležela natažená podél trupu, levá byla pokrčena v lokti do pravého úhlu a položena na břiše. Nohy pokrčeny. Za zády u levé lopatky ležely v míse (3) dva poháry (1,2) a zlomky zvířecích kostí prasete domácího (dle posudku dr. Roblíčkové zlomky ulny a radia mláděte do stáří 1/2 roku). Na hrudníku byly rozloženy kostěné knoflíky s v-vrtáním (7) a jantarový knoflík (8). Další knoflíky byly nalezeny při antropologickém určení kostry. Podél stehenní kosti ležel hrnec (5) uvnitř se džbánkem (4). Za patami ležel další džbánek (6).

Rozměry hrobové jámy: délka - 136 cm šířka - 90 cm hloubka - 120 cm (absolutní hloubka)

Nálezy: 1 - zdobený zvoncovitý pohár, povrch červený hladký s barevnými oky, v - 107 mm, průměr okraje

124 mm, průměr dna 54 mm, inv.č. 145/01-2/1. 2 - nezdobený zvoncovitý pohár, povrch červený hlazený s barevnými oky, v - 92 mm, průměr okraje

124 mm, průměr dna 34 mm, inv.č. 145/01-2/2. 3 - mísa s rozšířeným zdobeným okrajem, povrch tmavě hnědý hlazený s barevnými oky, v - 64 mm,

průměr okraje 248 mm, průměr dna 110 mm, inv.č. 145/01-2/3. 4 - džbánek s ouškem, povrch tmavě hnědý hladký s barevnými oky, v - 107 mm, průměr okraje

90 mm, průměr dna 46 mm, inv.č. 145/01-2/4. 5-hrnec, povrch hnědý hladký, v - 210 mm, průměr okraje 170 mm, průměr dna 70 mm,

inv.č. 145/01-2/5. 6 - džbánek s ouškem a trojicí plastických výčnělků umístěných na největší výduti, povrch tmavě

hnědý hlazený, v - 80 mm, průměr okraje 74 mm, průměr dna 45 mm, inv.č. 145/01-2/6. 7 - dvanáct kostěných knoflíků s v-vrtáním, průměr 9-13 mm, v - 5-6 mm, inv.č. 145/01-2/7. 8 -jantarový knoflík s v-vrtáním obdélného tvaru, délka 30 mm, šířka 22 mm, v - 11 mm, inv.č.

145/01-2/8.

Hrob 3 (obr. 2) Hrobová jáma obdélného tvaru se zaoblenými rohy, kolmými stěnami a rovným dnem byla ve

východní části porušena výkopem. Kostra ženy ve věku 45-55 let ležela uprostřed hrobu trupem zcela na zádech na pravém boku orientovaná JZ-SV s obličejem obráceným k východu. Pravá ruka byla pokrčena v lokti a ohnuta směrem k lebce, levá, také pokrčená, ležela na břiše. Nohy byly pokrčeny. Kolena a části dlouhých kostí byly rovněž porušeny výkopem. V západním rohu hrobu za zády kostry ležely tři nádoby (2-4) a zvířecí kost (5) patřící praseti domácímu. Na hrudníku leželo měděné šídlo (6) a při rozebírání kostry bylo objeveno pět kostěných knoflíků (9). V oblasti dolních končetin byly výkopem zničeny tři nádoby (1,7,8). Z tohoto prostoru pochází také větší množství lidských kostí odebraných rýhou. Podle antropologického posudku patří minimálně jednomu jedinci mužského pohlaví, jehož věk nebylo možno zjistit díky fragmentárnosti materiálu. V zásypu byly zjištěny ještě další zlomky kostí z prasete domácího pocházející z páteře (6. a 7. obratel) a 3 obratle ocasní z jedince ve stáří 1 a 1/2 - 4 roky.

165

Pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů v Brně - Líšni

Rozměry hrobové jámy: délka - 190 cm šířka- 100 cm hloubka -120 cm (absolutní hloubka)

Nálezy: 1 - zdobený zvoncovitý pohár porušený výkopem, povrch oranžový otřelý, v - 125 mm, průměr

okrajel46 mm, průměr dna 56 mm, inv.č. 145/01-3/1. 2 - mísa s rozšířeným nezdobeným okrajem a plastickým výčnělkem pod okrajem se dvěma otvory,

povrch hnědý hladký s barevnými oky, v - 58 mm, průměr okraje 240 mm, průměr dna 100 mm, inv.č. 145/01-3/2.

3 - hrnec, povrch hnědý otřelý, v - 204 mm, průměr okraje 160 mm, průměr dna 86 mm, inv.č. 145/01 - 3/3.

4 - zdobený zvoncovitý pohár, povrch oranžový otřelý, v -113 mm, průměr okraje 132 mm, průměr dna 60 mm, inv.č. 145/01-3/4.

5 - zvířecí kost. 6 - měděné šídlo v průřezu obdélného až čtvercového tvaru na obou koncích zúžené do špičky, délka

72 mm, inv.č. 145/01-3/6. 7 - část okraje a výdutě džbánku zničeného výkopem, povrch oranžový otřelý, průměr okraje 80 mm,

inv.č. 145/01-3/7. 8 - část dna a výdutě cedníkové mísy zničené výkopem, povrch hnědočervený otřelý, průměr dna

110 mm, inv.č. 145/01-3/8. 9 - pět kostěných knoflíků s v-vrtáním, průměr 9-12 mm, v - 5-7 mm, inv.č. 145/01-3/9.

Hrob 4 (obr. 3) Hrobová jáma pravděpodobně obdélného tvaru se zaoblenými rohy, kolmými stěnami a rovným dnem byla zničená výkopem ve směru Z-V. Kostra ženy zemřelé ve stáří 70 let ležela v silně skrčené poloze na pravém boku ve směru JZ-SV s obličejem obráceným k JV. Ruce pokrčeny před obličejem se téměř dotýkaly skrčených nohou. V zachovalé části hrobové jámy nebyly zjištěny žádné milodary. Rozměry hrobové jámy: délka - 106 cm šířka - ? hloubka - 65 cm (absolutní hloubka)

Hrob 5 (obr. 3) Hrobová jáma obdélného tvaru se zaoblenými rohy, mírně šikmými stěnami a rovným dnem,

orientovaná JZ-SV, v západní části porušena výkopem. Na dně leželo torzo dětské kostry, jejíž stáří bylo určeno na 18 - 24 měsíců pravděpodobně na pravém boku. V severovýchodní části jámy ležely v míse (1) dva džbánky (2,3).


Nálezy: 1 - vysoká mísa s kyjovitým okrajem, povrch tmavě hnědý hladký, v - 106 mm, průměr okraje

270 mm, průměr dna 130 mm, inv.č. 145/01-5/1. 2 - džbánek s odlomeným ouškem, povrch hnědý otřelý, v - 73 mm, průměr okraje 70 mm, průměr

dna 44 mm, inv.č. 145/01-5/2. 3 - džbánek s ouškem, povrch světle hnědý hladký s barevnými oky, v - 80 mm, průměr okraje

70 mm, průměr dna 34 mm, inv.č. 145/01-5/3.

Hrob 6 (obr. 4) Hrobová jáma obdélného tvaru orientovaná JZ-SV se zaoblenými rohy, kolmými stěnami a rovným

dnem, v západní části porušena výkopem. Kostra ženy zemřelé ve věku 40-50 let ležela trupem přetočena na břicho na pravém boku s obličejem obráceným k východu v jižní části hrobu. Levá ruka silně pokrčena s prsty před obličejem a pravá pod tělem. Nohy silně pokrčeny. Za pánví u pat stál hrnec (1) a uvnitř džbánek (2).

166


Rozměry hrobové jámy: délka - 136 cm šířka - 80 cm hloubka -

94 cm (absolutní hloubka)

Nálezy: 1 - hrnec s hlazeným hrdlem, zdsrněným tělem a čtveřicí plastických výčnělků pod okrajem, povrch

světle hnědý s barevnými oky, v - 291 mm, průměr okraje 210 mm, průměr dna 127 mm, inv.č. 145/01-6/1.

2 - džbánek s ouškem, povrch světle až tmavě hnědý hladký, v - 77 mm, průměr okraje 70 mm, průměr dna 30 mm, inv.č. 145/01-6/2.

Hrob 7 (obr. 5) Zásyp hrobové jámy byl v terénu obtížně čitelný. Na dně ležela kostra muže zemřelého ve věku 26 - 35 let v poloze na zádech s obličejem obráceným k jihu s pravou rukou pokrčenou v lokti a levou volně podél těla. Po jejím pravém boku ležela kostra dítěte ve věku 5 let s obličejem obráceným k severu. Orientace obou koster byla ve směru Z-V. V hrobě nebyly zjištěny žádné milodary. Rozměry hrobové jámy: délka - 216 cm šířka- 114 cm hloubka - 45 cm (absolutní hloubka)

Hrob 8 (obr. 6) Obdélná hrobová jáma se zaoblenými rohy kolmými stěnami a rovným dnem byla orientovaná SV-JZ. Na dně ležela špatně zachovalá mužská kostra (20-24 let) na levém boku s obličejem obráceným k jihu, rukama překříženýma na břiše a mírně pokrčenýma nohama. Nad levou horní končetinou ležela nátepní destička (1) a pod ní měděná dýčka (2). Rozměry hrobové jámy: délka - 166 cm šířka - 85 cm hloubka - 130 cm (absolutní hloubka)

Nálezy: 1 - obdélníková kamenná nátepní destička pravděpodobně se třemi otvory na každé z kratších stran,

dochovaná délka 96 mm, šířka 30 mm, inv.č. 145/01-8/1. 2 - měděná dýčka trojúhelníkového tvaru s krátkou širokou čepelí a středně dlouhým rapem, délka

46 mm, šířka 31 mm, síla 3 mm, inv.č. 145/01-8/2.

Hrob 9 (obr. 4) Obdélná hrobová jáma se zaoblenými rohy, kolmými stěnami a rovným dnem byla orientovaná

SV-JZ. Na dně hrobu ležela kostra ženy zemřelé ve věku 56-65 let na pravém boku s obličejem obráceným k západu, rukama překříženýma před hrudníkem a silně pokrčenýma nohama. V západní části hrobu u nohou stál zvoncovitý pohár (1).


Nálezy: 1 - zdobený zvoncovitý pohár, povrch oranžový otřelý, v - 164 mm, průměr okraje 180 mm, průměr

dna 64 mm, inv.č. 145/ 01-9/1.

Zhodnocení V Brně - Líšni se podařilo prozkoumat část pohřebiště lidu s kulturou se

zvoncovitými poháry. Počtem hrobů nepatří k největším, je možné však předpokládat, že nekropole pokračuje východním směrem na neskrytou

167


plochu, kde se dnes nachází zahrady. Naopak na západ vzhledem k vykopaným a prohlednutým základům domu je pravděpodobnost dalších hrobů mizivá. Na sever se terén zvedá, a proto je také nepravděpodobné pokračování pohřebiště tímto směrem. Na jižní straně byla sice vyhloubena kontrolní sonda, v které nebyl zjištěn žádný hrob, nicméně další hroby vzhledem k nerovnoměrnému rozložení na většině nekropolí zde nejsou vyloučeny. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem se zdá, že jsme objevili západní část nekropole, která je orientována východo-západním směrem. Na zkoumané ploše byly zjištěny výhradně kostrové pohřby ve skrčené poloze na pravém či levém boku (vyjma hrobů 1 a 7), což odpovídá běžným zvyklostem nositelů KZP.

Úprava hrobů, pohřební ritus

Hrobové jámy všech námi zjištěných hrobů (vyjma hrobů 1 a 7, které pro svou odlišnou polohu - 7 a torzovitost kostry - 1, ale zejména kvůli absenci nálezů nemůžeme spolehlivě přiřadit ke KZP) se nevymykají z rámce hrobů kultury zvoncovitých pohárů. Všechny mají obdélný tvar se zaoblenými rohy a kolmými, nebo mírně šikmými stěnami s rovným dnem. Některé hroby (H3, H8 a H9) měly tvar pravidelného obdélníku s mírně zaoblenými rohy. Hroby H2 a H6 byly více nepravidelné s větším zaoblením rohů. Stopy složitější konstrukce hrobů nebyly zjištěny. Velikostí se naše hroby také neliší od běžného průměru. Délka se pohybuje od 87 cm do 190 cm (vyjma hrobu 7 -216 cm). Šířka se pohybuje v rozmezí od 60 cm do 100 cm (opět vyjma hrobu 7-114 cm). Absolutní hloubky se pohybují v rozmezí od 40 cm do 130 cm, přičemž jako nejhlubší je možno označit hrob 8, který je jako jediný, uložen na levém boku. Orientace hrobů odpovídá opět dosavadním pozorováním. Většina hrobů je orientována severojižním směrem (pro uložení pohřbů na levém boku) s mírnými odchylkami a pro pohřby na pravém, boku platí orientace J-S také s mírnými odchylkami. Na našem pohřebišti se tomuto standardu vymyká H9, který je orientován směrem SV-JZ při uložení kostry na pravém boku. Také otočení obličejové části zemřelých k východu je na našem pohřebišti pozměněno ve dvou případech (H8 - obličej obrácen k jihu a H9 - obličej obrácen k západu). Uložení těla v hrobě (vyjma pohřbů H1 a H7) je následující. H2 - kostra spočívá trupem na zádech se středně skrčenýma nohama s polohou rukou A. Kostra v hrobě 3 leží trupem opět na zádech se slabě pokrčenýma nohama a polohou rukou B (podle antropologického posudku byla v hrobě přítomna nejméně ještě jedna kostra mužského pohlaví). V hrobě 4, který byl porušen, ležela kostra pravděpodobně v klasické poloze na boku se silně skrčenýma nohama

168


a polohou rukou D2. H6 - kostra spočívá trupem částečně na břiše se silně skrčenýma nohama a polohou rukou Dl. V hrobě 8 leží kostra se slabě pokrčenýma nohama a rukama uloženýma v poloze C. Kostra v hrobě 9 má trup mírně přetočen na záda, nohy středně pokrčeny a ruce uloženy v poloze E (HAVEL 1978).

Nejbohatší na našem pohřebišti se jeví hroby 2 a 3 uložené na pravém boku a shodně vybavé šesti nádobami a kostěnými knoflíky s v-vrtáním. U všech hrobů bylo opět zjištěno jako nejčastější místo uložení nádob za trupem a u nohou zemřelých a také zvyk ukládání nádob do sebe (H2, H5, H6). Kovové výrobky jsou reprezentovány měděným šídlem z hrobu 3 a dýčkou z hrobu 8. Sídlo leželo na hrudi a dýčka pod levou rukou kostry. Kostěné knoflíky s v-vrtáním, které se objevují převážně v ženských hrobech, byly zjištěny v oblasti hrudníku v hrobě 2 - sedm kusů a pět kusů při rozebírání kostry a v hrobě 3 - pět kusů. V hrobě 2 byl v prostoru mezi dolní čelistí a lopatkou objeven obdélníkový jantarový knoflík s v-vrtáním. U levé horní končetiny pak byla u jediného pohřbu na levém boku zjištěna nátepní destička.

Analýza inventáře

Z pohřebiště pochází celkem 18 nádob. Vyskytly se zde téměř všechny základní keramické typy kromě amfor (DVOŘÁK 1989).

Zdobené zvoncovité poháry jsou zde zastoupeny čtyřmi kusy. Jeden pochází z hrobu 2, dva z hrobu 3 a jeden z hrobu 9. Jeden z nich patří k variantě Ala - vysoký štíhlý zdobený pohár, kdy výška přesahuje jejich maximální šířku a základní pásová výzdoba je kombinována s jednoduchých vedlejším nebo doplňkovým motivem. V našem případě je základní výzdobný pás tvořen vstřícně vypíchanými pásy oddělenými od sebe úzkými nezdobenými pásy. Vedlejší motiv je tvořen překříženými liniemi. Zbylé tři zdobené poháry patří k variantě A2a - nízký zdobený pohár. Výzdoba poháru z hrobu 2 je rozdělana do čtyř výzdobných pásů oddělených od sebe nezdobenými pásy. Hlavním výzdobným motivem jsou patrně vrchní a spodní pás s mírně šikmými až svislými liniemi, které však v horním pásu přecházejí téměř ve vodorovné. Vedlejší a doplňový motiv je tvořen pásem důlků a pásem vodorných linií. Výzdoba celého poháru působí neuspořádaně. Zbývající dva poháry pocházejí z hrobu 3 a jsou si velmi blízké výzdobou. V obou případech se střídají základní výzdobné pásy tvořené vodorovnými liniemi s vedlejším motivem v podobě kosočtverců v jednom případě v jedné řadě a v druhém ve dvou řadách. Jednotlivé motivy jsou od sebe odděleny úzkými nezdobenými pásy.

169


V jednom případě, a to v hrobě 2, byl zjištěn nezdobený zvoncovitý pohár.

Hrnce jsou v souboru reprezentovány třemi kusy. Z hrobu 2 pochází vysoký štíhlý tvar s rozevřeným hrdlem. V hrobě byl 3 velmi špatně vypálený a zachovaný hrnec s mírně rozšířeným okrajem a téměř rovným tělem. V hrobě 6 pak vysoký hrnec s rozšířeným okrajem se čtyřmi plastickými výčnělky pod okrajem, hlazeným hrdlem a zdrsněným tělem.

Džbánky se v souboru vyskytly v šesti exemlářích (hrob 2 - 1 kus, hrob 3 - 1 kus, hrob 5 - 2 kusy, hrob 6 - 2 kusy) v jednom případě s trojicí plastických výčnělků v místě nejširší výdutě (hrob 2).

Mísy jsou v náplni KZP velmi časté a v našem souboru se objevily ve čtyřech případech. V hrobě 2 mísa s rozšířeným okrajem zdobeným ozubeným kolkem se dvěma kruhovými otvory pod okrajem. V hrobě 3 jsme zjistili nízkou mísu s rozšířeným okrajem a plastickým výčnělkem s dvojicí kruhových otvorů a torzo cedníkové mísy, která byla zničena výkopem. Zachovala se pouze část dna s částí výdutě ode dna s kruhovým otvorem a jedna příčka ze dna. Na základě tohoto torza jsem se pokusila o možnou rekonstrukci. Nejbližší analogie můžeme najít v cedníkové míse z Bohdalic (KALOUSEK 1956, Tab. XVII). Další cedníková mísa, i když s oválnými otvory ve dně, pochází z Přísnotic (DVOŘÁK 1992, Taf. 68). V hrobě 5 byla zjištěna vysoká mísa s kyjovitě rozšířeným okrajem.

Z akeramického inventáře se na našem pohřebišti podařilo objevit měděnou dýčku a šídlo, nátepní destičku, kostěné knoflíky s v-vrtáním a jantarový knoflík.

Dýčka zjištěná v hrobě 8 má velmi krátkou trojúhelníkovou čepel s poměrně dlouhým a úzkým řapem opatřeným lištami. Nejpravděpodobně ji můžeme přiřadit k typu III (KUNA - MATOUŠEK 1978). Přibližné analogie můžeme najít např. na pohřebišti v Záhlinicích (DVOŘÁK -STUCHLÍKOVÁ - RAKOVSKÝ 1992, obr. 8) nebo na pohřebišti v Békásmegyer (SCHREIBER 1973, Abb. 11).

Měděné šídlo je standardního tvaru, který je všeobecně rozšířen jak u kultury zvoncovitých pohárů, tak i u dalších eneolitických kultur po celé Evropě.

Kamenná nátepní destička, úzká a plochá, má značně obroušeny konce kratších stran, takže otvory jsou téměř neznatelné. Pravděpodobně bylo po třech na každé straně.

Kostěné knoflíky s v-vrtáním jsme nalezli ve dvou hrobech uložených na pravém boku. V hrobě 2 jich bylo dvanáct na hrudníku kostry a v hrobě 3 pět při rozebírání kostry mezi žebry. Jantarový obdélníkový knoflík nalezený

170


v hrobě 2 s v-vrtáním uprostřed má nejbližší analogie v náplní kultury se šňůrovou keramikou v hrobě ze Zlote (HAJEK 1957, obr. 22). Z náplně kultury se zvoncovitými poháry zatím nejsou známy.

Závěr

Na pohřebišti v Brně - Líšni bylo zjištěno celkem 9 hrobů s jedenácti kostrami. Hroby 1 a 7 pro odlišné uložení koster a absenci inventáře pravděpodobě nepatří nositelům kultury se zvoncovitými poháry. Hrob 4 byl porušen, ale protože ve většině případů bývají milodary uloženy za zády nebo nohama je možné, že případné předměty uložené v hrobě byly odtěženy.

Jako velmi zajímavý fakt se jeví věkové a pohlavní složení zemřelých. Pokud ze závěrečného vyhodnocení vyloučíme z výše zmíněných důvodů hroby 1 a 7 bylo na pohřebišti zjištěno pět ženských koster, jedna dětská a dvě mužské, z nichž však jedna, z hrobu 3, nebyla pietně uložena na dně hrobu a pravděpodobně se jednalo o příměs. Z antropologické analýzy populace zvoncovitých pohárů na Moravě vyplývá, že poměr ženských a mužských koster na pohřebištích bývá přibližně vyrovnaný (HAVEL 1978). V Čechách je na pohřebištích evidováno o polovinu více mužských pohřbů než ženských (SKRUŽNÝ - TUREK - VOJTĚCHOVSKÁ 2000). Na našem pohřebišti je naprostá převaha ženských koster z nichž pouze jedna zemřela ve věku 26-35 let. Tři se dožily věku v rozmezí 40-65 let a jedna dokonce 70 let, což výrazně překračuje běžnou délku života tehdější populace. Bohužel však nevíme, jak velká část pohřebiště byla odkryta, a proto nemůžeme říci nic bližšího o skladbě celého pohřebiště.

Získaný keramický materiál nám umožňuje zařadit toto pohřebiště do středního stupně kultury zvoncovitých pohárů.

Literatura DVOŘÁK, P. 1989: Die Glockenbecherkultur in Mähren - Kultura zvoncovitých

pohárů na Moravě, Praehistorica XV, 201-205. DVOŘÁK, P. 1992: Die Graberfelder der Glockenbecherkultur in Mähren I

(Bez. Blansko, Brno-město, Brno-venkov), Katalog der Funde. Brno. DVOŘÁK, P. - RAKOVSKÝ, I. - STUCHLÍKOVÁ, J. 1992: Pohřebiště lidu

s kulturou se zvoncovitými poháry u Záhlinic, okr. Kroměříž, Pravěk NŘ 2, 215-232.

HÁJEK, L. 1957: Knoflíky středoevropské skupiny kultury zvoncovitých pohárů, PA XLVIII, 389-424.

HAVEL, J. 1978: Pohřební ritus kultury zvoncovitých pohárů v Čechách a na Moravě, Praehistorica VII, 91-117.

KALOUSEK, F. 1956: Lid se zvoncovitými poháry na Bučovsku (Morava), ČMM

171


XLI, 53-100. KUNA, M. - MATOUŠEK, V. 1978: Měděná industrie kultury zvoncovitých pohárů

ve střední Evropě, Praehistorica VII, 65-89. SCHREIBER, R. 1973: Die Glockenbecherkultur in Budapest. SKRUŽNÝ, L. - TUREK, J. - VOJTĚCHOVSKÁ, 1. 2000: Pohřebiště z období

zvoncovitých pohárů ve Velkých Přílepech - Kamýku, okr. Praha - západ, Archeologie ve středních Čechách 4, 59-78.

GRÄBERFELD DER GLOCKENBECHERKULTUR IN BRNO-LÍŠEŇ

Im Juni 2001 meldete der Bauherr eines Familienhauses den Fund eines menschlichen Schädels an. Die angerufenen Archäologen entdeckten auf der Baustelle in der Sonde Teile zweier menschlicher Skelette (H1, H2). Die nächste Grabungsphase erfolgte nach dem Abteufen der Fundamente. Es wurden vier weitere Gräber festgestellt, die als H3 - H6 bezeichnet wurden. Nach der Vereinbarung mit dem Besitzer wurden entlang den Fundamenten weitere Suchschnitte angelegt, in welchen drei Gräber gefunden wurden (H7 - H9).

Das Gräberfeld liegt auf dem Katastralgebiet Líšeň am Fuß einer in der heutigen Bebauung kaum sichtbaren Anhöhe mit der Kote 341 m. Aus der nächsten Umgebung der von uns neu entdeckten Fundstätte stammen zahlreiche Besiedlungsbelege aus dem Neolithikum bis der slawischen Zeit. Aus der Periode der Glockenbecherkultur ist aus diesem Kataster ein Fragment einer Armschutzplatte ohne nähere Fundumstände bekannt.

Die Grabungsfläche zeigt die Karte 1 (ZM ČR 1:10 000, Blatt 24-42-21) und den Gesamtplan der Fundstelle mit bezeichneten Einzelgräbern die Plan 1.

Auf dem Gräberfeld wurden insgesamt 9 Gräber mit elf Skeletten festgestellt. Gräber 1 und 7 gehörten mit Rücksicht auf die unterschiedliche Bestattung der Skelette und die Abwesenheit des Grabinventars wahrsheinlich nicht den Trägern der Glockenbecherkultur. Grab 4 war gestört, aber weil in den meisten Fällen Grabbeigaben hinter dem Rücken oder den Beinen situiert sind, können eventuelle im Grab befindliche Gegenstände abgebaut worden sein.

Sehr interessant ist die Alter- und Geschlechtzusammensetzung der Verstorbenen. Falls aus der endgültigen Auswertung Gräber 1 und 7 aus den oben angeführten Gründen ausgeschlossen werden, dann wurden auf dem

172


Gräberfeld fünf Frauen-, ein Kinder- und zwei Männerskelette festgestellt, wovon jedoch das eine, jenes aus dem Grab 3, nicht pietätsvoll auf dem Grabboden bestattet war und wahrscheinlich eine Beimischung darstellte. Aus der anthropologischen Analyse der Population der Glockenbecherkultur in Mähren geht hervor, daß das Verhältnis der Frauen- und Männerskelette auf Gräberfeldern gewöhnlich ungefähr ausgeglichen ist (HAVEL 1978). In Böhmen sind auf Gräberfeldern Männergräber mehr als doppelt so zahlreich als die Frauengräber (SKRUŽNÝ - TUREK - VOJTĚCHOVSKÁ 2000). Auf unserem Gräberfeld überwiegen Frauenskelette deutlich und nur eine der Bestatteten starb im Alter von 26-35 Jahren. Drei starben im Alter von 40-65 Jahren, eine sogar mit 70, was die geláufige Lebenserwartung der damaligen Population stark überschreitet. Leider wissen wir nicht, wie großer Teil des Gräberfelds freigelegt wurde, und daher können wir nichts Näheres über die Zusammensetzung der ganzen Nekropole sagen.

Andrea Matějíčková Ústav archeologické památkové péče Brno

Kaloudova 30 614 00 Brno

173


Obr. 1. Brno-Líšeň, Klicperova ulice 2001. Hrob 2

174



Obr. 2. Brno-Líšeň, Klicperova ulice 2001. Hrob 3.

175

Obr. 3. Brno-Líšeň, Klicperova ulice 2001. Hroby 1, 4 a 5.

176



Obr. 4. Brno-Líšeň, Klicperova ulice 2001. Hroby 6 a 9.

177


178




179

Obr. 7. Brno-Líšeň, Klicperova ulice 2001. Hroby 2,3,6 a 9.

180


Matějíčková, A. 2001: Pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů v Brně - Líšni...

Documents

Transcript of Matějíčková, A. 2001: Pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů v Brně - Líšni...