Lusatian Urnfield Cemetery between Hulín and Pravčice - "U obrázku" Site / Pohřebiště...

102 103102 103

Pohřebiště lužické kultury mezi Hulínem a Pravčicemi – trať „U obrázku“

Miroslav Daňhel – Martin Paulus

Rozsáhlé záchranné výzkumy prováděné v souvislosti s budováním rychlostních komunikací D1, R 49 a R 55 v okolí Hulína přinesly množství poznatků ke všem pravěkým obdobím. Na všech zdejších výzkumech byly přítomny doklady osídlení popelnicových polí. S ohledem na dlouhou tradici výzkumů archeologicky bohatého regionu tak pomohly dokreslit rozsah sídlištních a pohřebních aktivit v závěru doby bronzové a na počátku doby železné a definovat jejich charakter. Při výzkumech převažovala sídliště, ale ve třech případech došlo i k objevu pohřebišť. Jednalo se o lužické hroby v Hulíně – „U Isidorka“ (BERKOVEC – HRADECKÁ 2007) a velatic-ké hroby na výzkumu v trati Višňovce na východním okraji Hulína (KALÁBEK–KA-LÁBKOVÁ–PEŠKA 2009, 286). Největší dosud zkoumaná nekropole byla zjištěna v tratích „Nivky“ a „U obrázku“ na hranici katastrů obcí Hulín a Pravčice (obr. 1). Představení části této nekropole – severní skupiny hrobů na návrší v trati „U obrázků“ je předmětem tohoto příspěvku (obr. 2).

Výzkum, který vedl k odkryvu žárových hrobů, probíhal v letech 2006–2009. Jednalo se o dvě plochy s pracovním označením Hulín-Pravčice 1 („U obrázku“) a Pravčice 1 („Nivky“). Oba výzkumy spolu sousedí a ve skutečnosti se jedná o jed-nu rozlehlou archeologickou lokalitu (obr. 1). Mimo ojedinělé nálezy z období pa-leolitu na nich bylo zkoumáno různě intenzivní osídlení z neolitu, eneolitu, doby bronzové, železné, římské a raného středověku. Nejvýrazněji se projevovaly aktivity věteřovské skupiny a období popelnicových polí, především slezské fáze lužických popelnicových polí. Mimo to se zde nacházelo pohřebiště kultury se šňůrovou ke-ramikou a referovaná lužická nekropole (PAULUS 2007a, 2007b, 2008a, 2008b; DAŇHEL 2009, 2010).

Obě nekropole se nachází v rovinaté krajině při jižním okraji Holešovské plošiny ve vzdálenosti zhruba 400 m (obr. 1). Výzkum Hulín-Pravčice 1 („U obrázku“) měl tvar dlouhého pásu orientovaného ve směru SZ–JV. Více než polovina SZ části vý-zkumu se nacházela na plochém návrší v nadmořskou výškou okolo 200 m. Směrem k JV se terén táhlým svahem skláněl k nivnímu území říčky Rusavy (z východu byl lemován Kosteleckým potokem; 196 m.n. m.). Směrem ze svahu byl znatelný nárůst kulturní vrstvy. Na JV konci se výzkum protahoval do příčně vedeného ramene, které na JV navazovalo na výzkum Pravčice 1. Podloží tvoří v celém prostoru spraš.

Severní skupina hrobů (H 1–6, 8, 11, 12) se rozkládala na temeni výše zmíněné terénní terasy (obr. 2). Po skrývce ornice a podorničí (okolo 0,6 m) a ručním začištění plochy byly porušené hroby preparovány (PAULUS 2007b, 393).

Katalog Hrob 1Hrobová jáma nepravidelně kruhového půdorysu o rozměrech 0,73 a 0,71 m se

zahlubovala 0,14 m do sprašového podloží (obr. 3, 11). Uprostřed spočívala zásob-nice (1), v níž byla objeven zlomek mísy (2).

1. velká trojčlenná mísa s vně vyhnutým okrajem. Na podhrdlí zachovány stopy po nasazení ucha. Na hraně vymezující největší výduť je v místě pod uchem pupík. Povrch je na vnitřní straně a na podél okraje vyhlazen a tuhován se světle šedou barvou. Vnější strana je hladká, šedohnědá. V. 28 cm (obr. 3:1; inv. č. 19/2006–800–1)

Hrob 2Hrobová jáma oválného půdorysu o rozměrech 1,15 a 1,01 m s orientací VSV–

ZJZ se zahlubovala 0,26 m do sprašového podloží (obr. 4, 12). Hrob byl porušen skrývkou. Do jamky byla vložena zásobnice (1) s dalšími nádobami (2–7, 9–10). Zá-sobnice byla překryta velkou nádobou (8) dnem vzhůru. Kremaci (k. 801) obsahovaly především nádoby 2–4.

1. spodní část a výduť velké zásobnice. Nad největší výdutí je plastická lišta zdobená prstováním. Pod lištou je tělo celé nádoby pokryto svislým prstová-ním. Ve spodní části nádoby jsou umístěna 4 ouška. Hrdlo není zachováno, ale podle jeho nasazení se zdá, že bylo výrazně odděleno. V. 46 cm (obr. 5:5)

2. okřín šedohnědé barvy. Spodní část pokryta svislým prstováním, zbylý po-vrch vyhlazený. V. 20,5 cm (obr. 4:5; inv. č. 19/2006–801–2)

3. hrnek světle šedé barvy s mírně prohnutým hrdlem, které překlenuje docho-vané páskové ucho. Okraj vně vyhnutý. Tělo nádoby je až k podhrdlí pokry-to svislým prstováním. Vnitřní povrch hlazený. V. 21,5 cm (obr. 5: 1; inv. č. 19/2006-801-3)

4. hrnek světle hnědé barvy s mírně prohnutým hrdlem, které překlenují dvě pásková ucha. Okraj vně vyhnutý. Tělo nádoby je až k podhrdlí pokryto svis-lým prstováním. Vnitřní povrch hlazený. V. 15,6 cm (obr. 4: 4; inv. č. 19/2006-801-4)

5. hrnek šedohnědé barvy s mírně prohnutým hrdlem, které překlenují dvě pás-ková ucha. Okraj vně vyhnutý. Tělo nádoby je až k podhrdlí pokryto svislým prstováním. Vnitřní povrch hlazený. V. 15,1 cm (obr. 4: 2; inv. č. 19/2006-801-5)

6. trojčlenná mísa tmavošedé barvy. Hrdlo je prohnuté, ostře přechází ke spod-ní kónické části nádoby a je dochováno jedno ucho, které je překlenovalo. Povrch tuhovaný. V. 9,2 cm (obr. 4:3; inv. č. 19/2006-853-6)

7. spodní část okřínu tmavě hnědé barvy. Vnitřní část je hladká, vnější část je vespod prstovaná. V. 12,3 cm (obr. 5:4; inv. č. 19/2006-801-7)

8. horní část velké mísy cihlově oranžové barvy. Okraj vně vyhnutý. Na podhrdlí umístěna široká pásková ucha s mírně zdviženými okraji. V úrovni ucha dvo-jitá plastická lišta s prstovanými důlky. Pod těmito lištami zachováno svislé prstování povrchu. V. 19,3 cm (obr. 4:1; inv. č. 19/2006-801-8)

9. hrdlo a plece osudí tmavě hnědé barvy. Povrch hladký. V. 17,7 cm (obr. 5:2; inv. č. 19/2006-801-9)

10. mísa s prohnutým hrdlem přes které jsou klenuta čtyři pásková ucha. Nad nimi jsou svisle vytažené lalůčky. Hrana na oddělující hrdlo a spodní část ná-doby je zdobena plastickou lištou s prstovanými důlky, zatímco spodní část

104 105104 105

mísy je pokryta prstováním. Hrdlo a vnitřní strana hladká. Barva šedohnědá. V.16 cm (obr. 5: 3; inv. č. 19/2006-801-10)

Hrob 3Hrobová jáma kruhového půdorysu o průměru 0,86 se zahlubovala 0,12 m do

sprašového podloží (obr. 6, 13). V severozápadní části jámy byla uložena zásobni-cová nádoba (2). Uvnitř nádoby, při její jižní stěně stály v řadě šálek (3), amforka (4), mísa (5) a zlomek jehlice (1). Ve výplni zásobnice byly dodatečně nalezeny šálek (6) a bronzový náramek (7). Hrob porušen skrývkou.

1. zlomek bronzové jehlice kruhového průřezu. D. 6,6 cm (obr. 6:1; inv. č. 19/2006-802-1)

2. torzo spodní části zásobnicové nádoby šedohnědé barvy s hladkým povr-chem. V. 22 cm (obr. 6: 7; inv. č. 19/2006-802-2)

3. trojčlenný šálek oranžovohnědé barvy. Hrdlo je prohnuté a ostře přechází ke spodní kónické části nádoby. Hrdlo překlenuje páskové ucho. Povrch je hlad-ký. V. 6,2 cm (obr. 6: 4; inv. č. 19/2006-802-3)

4. amforka světle hnědé barvy. Na výduti pod uchy a uprostřed mezi nimi vypnuli-ny s trojitými obloukovými rýhami. Mezi nimi spadají od hrdla čtveřice svislých rýh. Dno odsazené. Hrdlo částečně tuhováno. Povrch vyhlazen. V. 7,6 cm (obr. 6:3; inv. č. 19/2006-802-4)

5. trojčlenná mísa tmavě hnědé barvy. Okraj vně vyhnutý. Na vnitřní straně mísy i vně na hrdle zachovány stopy tuhování. Povrch vyhlazený. V. 8,2 cm (obr. 6:6; inv. č. 19/2006-802-5)

6. trojčlenný džbánek. Na největší výduti vypnuliny s trojitými obvodovými rýha-mi. Nad nimi dvojice důlků. V horní části výduti svazky rýh. V. 3,6 cm (obr. 6: 5; inv. č. 19/2006-802-6)

7. bronzový náramek z kruhové tyčinky s překrývajícími se konci. V. 3,7 cm (obr. 6: 2; inv. č. 19/2006-802-7)

Hrob 4 Hrobová jáma kruhového půdorysu o rozměrech 0,6 a 0,56 m se zahlubovala

0,2 m do sprašového podloží (obr. 7, 14). Hrob byl porušen skrývkou. Uprostřed jámy dominovala větší nádoba (3). Západně od ní se nacházely dny vzhůru hrnek (1) se šálkem (2). Zbylé nálezy (4–8) byly uloženy uvnitř velké nádoby (3).

1. hrnek šedohnědé barvy s mírně prohnutým hrdlem, které překlenují dvě pás-ková ucha. Okraj vně vyhnutý. Dno chybí. Tělo nádoby je až k okraji pokryto svislým prstováním. Vnitřní povrch hlazený. V. 16 cm (obr. 7:6; inv. č. 19/2006-803-1)

2. trojčlenný džbánek šedočerné barvy. Prohnuté hrdlo přechází k vně vyhnuté-mu okraji a je překlenuto páskovým uchem. Po stranách největší výduti jsou zachovány dvě vypnuliny, nad nimiž se nachází vždy důlek. Povrch vyhlazený, částečně tuhovaný. V. 5,8 cm (obr. 7:3; inv. č. 19/2006-803-2)

3. fragment vejcovité nádoby s nasazením páskového ucha na podhrdlí a vy-pnulinou na největší výduti. Hrdlo je prohnuté, okraj nezachován, ale zdá se,

že byl vně vyhnutý. Dno nezachováno. Povrch je hladký s oranžovohnědou barvou. V. 17 cm (obr. 7:7; inv. č. 19/2006-803-3)

4. polokulovitý šálek s vtaženým dnem. Okraj je mírně zatažený, pouze v místě na-sazení páskového ucha se vně vyhýbá. Povrch hladký s oranžovošedou barvou. Vnitřek plochy částečně tuhovaný. V. 6,5 cm (obr. 7:4; inv. č. 19/2009-803-4)

5. zlomky mísy trojčlenné profilace s vyhlazeným tuhovaným povrchem šedočer-né barvy. V. 5 cm (obr. 7:5; inv. č. 19/2006-5)

6. kulovitý zlomek bronzu. D. 0,7 cm (obr. 7:2; inv. č. 19/006-803-6)7. 9 zlomků bronzového pásku trojúhelníkového průřezu. D. 1,3 cm (obr. 7:1; inv.

č. 19/2006-803-7)8. keramický fragment světle hnědé barvy s hladkým povrchem. V. 4,3 cm (inv.

č. 19/2006-144-1)

Hrob 5Hrobová jáma nepravidelně kruhového půdorysu o průměru 0,42 se zahlubovala

0,07 m do sprašového podloží (obr. 8, 15). Hrob byl porušen skrývkou. Uprostřed jamky se nacházelo dno hrncovité nádoby (1).

1. dno hrncovité nádoby. Povrch je hrubý s šedočernou barvou. V. 2,5 cm (obr. 8:1; inv. č. 19/2006-804-1)

Hrob 6Uprostřed dna kruhové jamky o rozměrech 0,90 a 0,95 m, která se zahlubovala

0,10 m do podloží (obr. 9, 16), bylo uloženo velké osudí (1). Do něj byly naskládány mísy (2,4), osudí (5) a zlomek jehlice (3) a bronzových korálků (7)

1. osudí s nepatrnými vypnulinami na největší výduti, nad nimiž jsou vtlačeny důlky. V horní části výduti se uprostřed mezi vypnulinami nalézají dvojice vel-kých důlků. Povrch je vyhlazený, místy tuhovaný s šedohnědou barvou. V. 17,8 cm (obr. 9:7; inv. č. 19/2006-805-1)

2. mísa šedočerné barvy s vtaženým dnem. V horní části se ostře lomí k hrdlu, okraj není zachován, ale zdá se, že byl vně vyhnutý. Povrch je tuhovaný a vy-hlazený. V. 7,8 cm (obr. 9:6; inv. č. 19/2006-805-2)

3. zlomek jehlice. D. 8,3 cm (obr. 9:1; inv. č. 19/2006-805-3)4. horní část trojčlenné mísy. Hrdlo je od ostatních části ostře odděleno a klene

se přes něj páskové ucho. Povrch je vyhlazený, tuhovaný s šedočernou bar-vou. V. 3,9 cm (obr. 9:4; inv. č. 19/2006-805-4)

5. zlomky džbánku s vypnulinami na největší výduti. Zdobena důlky a trojicemi rýh. Povrch částečně vyleštěný, tuhovaný s šedočernou barvou. V. 3,8 cm (obr. 9:3; inv. č. 19/2006-805-5)

6. 3 zlomky vně vyhnutých okrajů. Povrch je vyhlazený se světle hnědou barvou. V. 3,1 cm (obr. 9:5; inv. č. 19/2006-805-6)

7. 3 bronzové korálky různého průřezu. Průměr 0,9 cm (obr. 9.2; inv. č. 19/2006-805-7)

8. 20 keramických zlomků s hladkým povrchem šedohnědé barvy (inv. č. 19/2006-144-1)

106 107106 107

9. 115 zlomků z větší nádoby s mírně vně vyhnutým okrajem a páskovým uchem. Povrch hladký šedý. (inv. č. 19/2006-144–-)

Hrob 8Hrobová jáma kruhového půdorysu o průměru 0,65 m se zahlubovala 0,09 m do

sprašového podloží (obr. 8, 17). Hrob byl porušen skrývkou. Doprostřed jamky byl vložena větší nádoba (1), ve které se na úrovni podloží nacházel bronzový zlomek (2).

1. zlomek bronzové jehlice. D. 3,3 cm (obr. 8:2; inv. č. 19/2006-807-1)2. dno větší nádoby s hrubým šedým povrchem (obr. 8:3; inv. č. 19/2006-807-2)3. 10 zlomků nádoby s hladkým šedým povrchem a páskovým uchem (inv. č.

19/2006-807-3)

Hrob 11Hrobová jáma kruhového půdorysu o průměru 0,39 m se zahlubovala 0,21 m do

sprašového podloží (obr. 10, 18). Uprostřed jamky se nacházela spodní část větší nádoby (1), v níž byla uložena kremace (k. 0811). Hrob byl porušen skrývkou.

1. spodní část hrncovité nádoby s hnědošedým hladkým povrchem. V. 6,7 cm (obr. 10:1; inv. č. 19/2006-811-1)

Hrob 12Hrobová jáma nepravidelně obdélného půdorysu s orientací SZ–JV o rozměrech

0,52 a 0,37 m se zahlubovala 0,09 m do sprašového podloží (obr. 10, 19). Keramické milodary byly zjištěny v západní části hrobu. Vedle sebe zde stála spodní část větší nádoby (1) a mísa (2). Při laboratorním zpracování byl identifikován okraj další mísy (3). Hrob byl porušen skrývkou.

1. spodní část hrncovité nádoby s hnědošedým hladkým povrchem. V. 6,8 cm (obr. 10:4; inv. č. 19/2006-812-1)

2. trojčlenná mísa. Hrdlo se ostře odděluje od spodní části nádoby i okraje. Po-vrch hladký s šedooranžovou barvou. V. 7,3 cm (obr. 10:3; inv. č. 19/2006-812-2)

3. okraj trojčlenného šálku s oranžovým vyhlazeným povrchem. V. 4,4 cm (obr. 10: 2; inv. č. 19/2006-812-3)

Pohřební ritusJednotícím prvkem kultur závěru doby bronzové je žárový pohřební ritus, který

byl uplatněn i u všech pohřbů sledovaného pohřebiště. Hroby byly zjištěny při vý-chodním okraji výzkumu a není vyloučeno pokračování pohřebiště dále tímto smě-rem. Větší část hrobů byla semknuta na malém prostoru s malými vzdálenostmi mezi hroby (obr. 2). Severně a západně od nich se nacházely hroby 1, 2 a 11. Západně od hrobu 1 již nebyly žádné hroby zjištěny, přičemž západní okraj výzkumu se nachází o 41 m uvedeným směrem.

Na pohřebišti byly hroby uloženy v mělkých jamkách a ve všech případech se jednalo o hroby popelnicové. V půdorysu měly jamky zpravidla kruhový tvar, jehož

průměr se pohyboval mezi 0,39 a 1,15 m. Pouze v případě H 12 byl půdorys výraz-ně oválného tvaru o rozměrech 0,52 a 0,37 m s orientací SV–JZ (obr. 10). Hloubka hrobů zaznamenaná od skrytého podloží kolísala mezi 0,07 a 0,26 m. Takto mělce zahloubené hroby byly před začátkem výzkumu porušeny skrývkou ornice.

Uprostřed jamky stála zpravidla zásobnice či hrncovitá nádoba, do níž byla vsy-pána kremace a naskládány další nádoby a bronzové předměty. K uložení kremace a milodarů bylo v případě hrobů 2, 3 a 5 užito rozměrné zásobnice. Ve dvou přípa-dech (hroby 8 a 11) se dochovaly jen spodní části hrncovitých nádob. U hrobu 1 to byla velká mísa, zatímco v případě hrobu 6 použili rozměrné osudí. Pouze u hrobů 4 a 12 byly nádoby vyskládány i mimo ústřední popelnici, i když zde dominovala látka a hrncovitá nádoba s vypnulinou. Je zřejmé, že ústřední popelnice musely být kryty, což se ale podařilo doložit jen u hrobu 2, kde byla zásobnice překryta vzhůru obrácenou mísou.

Počet nádob v hrobu kolísal. Na jedné straně se setkáme s hroby, kde jsme zaznamenali jen urnu (H 11) či spolu s ní další neurčité střepy (hroby 8 a 12). Na-opak z hlediska počtu nádob vynikají hroby 2 (s 10 nádobami), 3 (s 6 nádobami) a 4 (s 5 nádobami). Některé nádoby byly uloženy dny vzhůru (viz H 4).

Bronzové milodary nejsou četné a objevují se mezi bohatými soubory hrobů 3 a 4, ale i v méně vybaveném hrobě 6. Zlomek bronzové jehlice byl nalezen v jinak chudém hrobě 8.

Keramické nádobyVýpověď o chronologickém postavení hrobů poskytuje pouze keramika. Nádo-

by uložené do hrobů se řadí svými tvary a výzdobou mezi charakteristické formy starolužické fáze (ŠTROF 1993, 320–321, 324). Nejvýrazněji zastoupenou nádobou je zásobnice, pokud k nim můžeme řadit skrývkou porušené spodní části velkých hrncovitých nádob(obr. 5:5; 7:7; 8:1, 3;10: 1, 4). Objevily se ve všech hrobech této skupiny kromě H 6. Zásobnice představují rozměrné formy často s prstovaným po-vrchem. Okraje jsou vně vyhnuté a hrdla jsou oddělena prstovanou plastickou lištou. Odpovídají staršímu lužickému období (NEKVASIL 1970, 39).

Hrncovité nádoby s lehce prohnutým hrdlem a vně vyhnutým okrajem (tzv. látky, obr. 4: 2 ,4; 5: 1; 7: 6) jsou typické pro starolužickou fázi, i když přežívají až do slez-ského období (NEKVASIL 1970, 37). Hrdlo překlenuje dvojice uch a u všech látek z pohřebiště pokrývá povrch prstování. Vytažení uch přímo z okraje ukazuje na starší datování v rámci okruhu lužických popelnicových polí. Neobvykle působí vejcovitá nádoba s vypnulinou na největší výduti bez zachovaného okraje z hrobu 4 (obr. 7:7).

Jediné jisté exempláře keramické třídy okřínů se vyskytly mezi milodary v hrobě 2 (obr. 4:5; 5:4). Okříny mají svislým prstováním drsněnou spodní polovinu těla. Tato keramická třída je charakteristická pro mladší dobu bronzovou, i když přežívá do slezského stupně (NEKVASIL 1970, 39). Prstováním spodku nádoby byly zdobeny zejména v mladší době bronzové (JUCHELKA 2009, 74).

Drobná osudí mají ostrou profilaci a na největší výduti zpravidla vodorovně pro-táhlé vypnuliny (obr. 6:3). Horní část výduti je zdobena různými kombinacemi rýh a důlků. Tvary s odpovídající výzdobou nacházíme na vícerých nekropolích i sídliš-tích v okolí, které náleží počátkům staršího stupně lužické kultury (NEKVASIL 1978, OBR. 18:1, 2, 3, 12; 22:2, 3, SPURNÝ 1982, 6:1–3).

108 109108 109

Četně se vyskytly ostře profilované mísy známé především z náplně lužické fáze KLPP (obr. 4:3; 6:6; 9:4, 6; 10:3). V případě hrobu 1 byl tento typ mísy přítomen ve velkém provedení s drsněnou spodní částí (obr. 3:1), kdy mísa sloužila jako popelni-ce. V hrobu 2 byla velká mísa s prstovanou spodní částí a dvojitou plastickou lištou použita k překrytí zásobnice s pohřbem (obr. 4:1). Velkými rozměry zaujme i mísa z hrobu 2, která měla podobnou profilaci, avšak největší výduť není ostře zalomená. V horní části těla navíc nese prstovanou plastickou lištu. Okraj je doplněn 4 uchy, nad nimiž vystupují lalůčkovité výčnělky (obr. 5:3).

Z šálků byly nejčastěji přítomné ostře profilované, trojčlenné tvary (obr. 6:4; 7:5; 10:2), které nacházejí své protějšky ve výše zmíněných mísách. V hrobě 4 se vyskytl jediný exemplář, který zastupuje polokulovité šálky (obr. 7:4). Tento kus má mírně vtla-čené dno, jeho horní okraj se směrem od ucha zdvíhá. Okraj je nepatrně zatažen a pod jeho úrovní je umístěno páskové ucho. Polokulovité šálky neprochází tvarovým vývo-jem a pokud nejsou zdobené, může být ukazatelem relativního stáří umístění ucha, které v tomto případě nasvědčuje zařazení do lužické fáze (NEKVASIL 1970, 32).

Poslední zastoupenou třídou jsou drobné džbánky, které se ve zlomcích blíží svou ostrou profilací a výzdobou drobným osudím, od nichž se však odlišují rozevře-ným hrdlem. Džbánek z hrobu 4 je zčásti tuhovaný a na lomu nese drobné vypnuli-ny, nad nimiž jsou vtlačeny důlky (obr. 7:3). Obdobnou výzdobou, doplněnou o rytý ornament, je pokrytý povrch nádob z hrobů 3 a 6 (obr. 6:5; 9:3). Zdobené džbánky vystupují v počátcích lužické kultury (JUCHELKA 2009, 77).

Bronzová industrieBronzové prvky v inventáři hrobů nepřispívají k bližšímu datování, protože se je-

jich tvar v průběhu času neměnil nebo jsou zachovány ve zlomcích. Jednalo se o sou-části oděvu (jehlice z H 3 a 8) a osobní ozdoby (náramek z H 3 a korálky z H 6). Bron-zové zlomky z H 4 není možné blíže určit. Bronzové předměty nesly stopy přepálení.

ZávěrV rámci výzkumu Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“ došlo k objevu dvou skupin

hrobů z mladší doby bronzové, které náležely lužické fázi kultury lužických popelni-cových polí. Severněji položená skupina sestávala z 9 žárových hrobů. Jednalo se o mělce zahloubené celky, často porušené při skrývce. Pohřební ritus se nevymyká unifikovanému ritu lužické kultury. Ze stručné analýzy dochovaného keramického materiálu vyplývá, že pohřebiště bylo využíváno na počátku lužické fáze KLPP. Jižní část pohřebního areálu (trať „Nivky“) bude zveřejněna na jiném místě. Obě pohřebiš-tě jsou dokladem hustého osídlení Hulínska v závěru doby bronzové.

PramenyBERKOVEC, T. – HRADECKÁ, L. 2007: Nálezová zpráva ze záchranného archeolo-

gického výzkumu. Hulín I. Archiv AÚ AV ČR, č.j. 2622/07

LiteraturaDAŇHEL, M. 2009: Pravčice (okr. Kroměříž), PV 50, s. 256, 257, 274, 275, 297, 298,

314, 3342010: Hulín (k. ú. Hulín, Pravčice, okr. Kroměříž), PV 51, s. 312, 313, 330, 345, 368

JUCHELKA, J. 2009: Pohřebiště lužické kultury v Opavě–Kateřinkách, PV 50, 61–138KALÁBEK, M. – KALÁBKOVÁ, P. – PEŠKA, J. 2009: Hulín (okr. Kroměříž), PV 50,

285–286NEKVASIL, J. 1970: Konečný vývojový stupeň středního (slezského) období lužické

kultury na Moravě. PA LXI, 15–99NEKVASIL, J. 1978: Mohylníky lužické kultury na Moravě, PA LXIX, 52–116PAULUS, M. 2007a: Hulín (okr. Kroměříž), PV 48, 362PAULUS, M. 2007b: Pravčice (okr. Kroměříž), PV 48, 384, 393, 394, 400PAULUS, M. 2008a: Hulín (okr. Kroměříž), PV 49, 297PAULUS, M. 2008b: Pravčice (okr. Kroměříž), PV 49, 321, 334, 347–349SPURNÝ, V. 1982: K časovému a kulturnímu postavení protolužického horizontu na

Moravě, in: Południowa strefa kultury łużickej i powiązania tej kultury z południ-em, Kraków–Przemyśl, 121–133

ŠTROF, A. 1993: Kultura lužických popelnicových polí, in: Podborský, V. a kol.: Pra-věké dějiny Moravy, Brno, 301–328

Summary

The Burial Site of the Lusatian Culture between Hulín and Pravčice „U obrázku“

Miroslav Daňhel – Martin Paulus

The research on the site of Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“ helped uncover nu-merous records of prehistoric settlement as well as burial activities (PAULUS 2007a, 2007b, 2008a, 2008b; DAŇHEL 2009, 2010). Among others, it revealed two groups of burials from the beginning of the Lusatian Culture, 300 m distant from each other, which were quite precisely dated. This article describes 11 typically Lusatian burials which formed the northern group on the site of „U obrázku“. The majority of burials were shallow (0.07–0.26 m) in round holes with the diameter of 0.39–1.15 m. All were cremation burials. The cremations itself were placed in centrally positioned storage jars inside which gifts were commonly found. Among pottery bowls, cups and small amphorae prevailed whereas the gifts also included bronze objects. All bore traces of overburning and represented parts of clothing and personal decorations. Bronze objects, however, did not contribute to more specific dating. The burials belong to the beginning of the Lusatian phase of the Lusatian Urnfield Culture (ŠTROF 1993, 320–321, 324). The southern group of burials from the site of Hulín-Pravčice 1 will be described in the next edition of this collection. Both burial sites contribute to the knowl-edge of the densely inhabited region of Hulín in the period of the Urnfield Culture.

Captions

Fig. 1: Site location of Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“ a Pravčice 1 – „Nivky“ excava-tions. By P. Grenar

Fig. 2: Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Distribution of graves within the northern group. By P. Grenar

110 111110 111

Fig. 3: Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Grave no. 1 with grave goods. By A. PeškováFig. 4: Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Grave no. 2 with grave goods. By A. PeškováFig. 5: Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Grave no. 2 with grave goods. By A. PeškováFig. 6: Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Grave no. 3 with grave goods. By A. PeškováFig. 7: Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Grave no. 4 with grave goods. By A. PeškováFig. 8: Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Graves no. 5 and 8 with grave goods. By A.

PeškováFig. 9: Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Grave no. 6 with grave goods. By A. PeškováFig. 10: Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Graves no. 11 and 12 with grave goods. By

A. PeškováFig. 11: Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Photographic documentation of grave no. 1.

By M. PaulusFig. 12: Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Photographic documentation og grave no.

2. By M. PaulusFig. 13: Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Photographic documentation of grave no. 3.

By M. PaulusFig. 14: Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Photographic documentation of grave no. 4.




By M. PaulusFig. 18: Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Photographic documentation of grave no.

11. By M. PauluFig. 19: Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Photographic documentation of grave no.

12. By M. Paulus

Obr. 1. Poloha výzkumů Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“ a Pravčice 1-„Nivky“. Plán P. Grenar

Obr. 2. Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Rozložení hrobů v severní skupině. Plán P. Grenar

112 113112 113

Obr. 3. Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Hrob 1 s inventářem. Kresba A. Pešková


114 115114 115

Obr. 5. Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Inventář hrobu 2. Kresba A. Pešková


116 117116 117


Obr. 8. Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Hroby 5 a 8 s inventářem. Kresba A. Pešková

118 119118 119


Obr. 10. Hulín – Pravčice 1 – „U obrázku“. Hroby 11 a 12 s inventářem. Kresba A. Pešková

120 121120 121

Obr. 11. Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Fotografická dokumentace hrobu 1. Foto M. Paulus

Obr. 12. Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Fotografická dokumentace hrobu 2. Foto M. Paulus Obr. 14. Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Fotografická dokumentace hrobu 4. Foto M. Paulus


122 123122 123


Obr. 16. Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Fotografická dokumentace hrobu 6. Foto M. Paulus Obr. 18. Hulín-Pravčice 1 – „U obrázku“. Fotografická dokumentace hrobu 11. Foto M. Paulus


124 125124 125


Nové hroby na pohřebišti lužických popelnicových polí v Břuchotíně

Vendula Vránová

ÚvodV roce 2007 proběhl na lokalitě Břuchotín-Grunty záchranný archeologický vý-

zkum, který byl vyvolán stavbou komunikace, kanalizace a inženýrských sítí k novým rodinným domům. Tato lokalita je známá již od roku 1999, kdy zde bylo během ar-cheologického výzkumu při stavbě zaústění trafostanice prozkoumáno 7 lužických žárových hrobů datovaných do mladší doby bronzové (ŠRÁMEK 2000; VRÁNOVÁ 2005). V roce 2007 bylo objeveno dalších 10 žárových hrobů a 2 sídlištní objekty (VRÁNOVÁ 2008; 2010). Tento článek si klade za cíl shrnout výsledky z obou vý-zkumných sezon na této lokalitě.

Zkoumaná lokalita Břuchotín-Grunty leží cca 7 km SZ směrem od Olomouce, na mírném návrší, vedle hřiště na jihovýchodním okraji obce, v nadmořské výšce 241 metrů (Obr. 1). Zhruba 300 metrů západním směrem od zkoumaných archeolo-gických objektů protéká ve směru jihovýchod−severozápad vodoteč zvaná Skrbeň-ská svodnice. Na lokalitě se před výstavbou nacházelo pole. Na mapě ZM ČR 1:10 000, kladový list 24-22-13, je lokalita identifikována těmito koordináty (měřeno od ZSČ:JSČ): 365:207, 373:201, 368:193 a 360:199 mm.

Obec Břuchotín se rozkládá na území Křelovské pahorkatiny. Geologické podloží zde tvoří kulmské sedimenty, které jsou překryty miocenními a pleistocenní-mi sedimenty. Nejmladším horizontem jsou pleistocenní spraše a do nich byly také zahloubeny archeologické objekty (ZAPLETAL 2009, 17).

Archeologický dohled probíhal během výkopových prací na lokalitě. Dozorovány byly výkopy pro inženýrské sítě a skrývka nadloží v místech hlavní komunikace. Při zjištění archeologických situací bylo přistoupeno k záchrannému archeologickému výzkumu. Objekty na stěnách výkopů byly kresebně a fotograficky zdokumentovány a následně ovzorkovány. Pokud to situace dovolovala, jako například u objektu č. 1 a hrobu H8, byly relikty objektů vybrány celé. V místech komunikace byla provedena skrývka těžkou technikou s hladkou lžící. Žárové hroby se nacházely v malé hloubce a byly značně porušeny jak orbou, tak skrývkou. Nutno poznamenat, že ne vždy byl archeolog upozorněn na probíhající práce a některé výkopy a skrývky byly zkontrolo-vány ne v jejich průběhu, ale již po jejich provedení. Takto se podařilo objevit materiál ze dvou hrobů (H15 a H17), k nimž nám v důsledku této situace, chybí nálezové okolnosti.

Archeologické objekty byly zahloubeny do žlutého sprašového podloží (kontext 0101). Hroby byly zahloubeny poměrně mělce a často jen do nadloží, které tvořila tmavá černohnědá orniční vrstva o mocnosti 0,6 metru (kontext 0100). Zde byly jejich výkopy a zásypy většinou špatně rozlišitelné. Velmi brzo, zhruba v hloubce 1 m již vystupovala poměrně vydatně spodní voda. Číslování objektů a hrobů navazuje na předchozí výzkum z roku 1999 (ŠRÁMEK 2000; VRÁNOVÁ 2005).

Lusatian Urnfield Cemetery between Hulín and Pravčice - "U obrázku" Site / Pohřebiště...

Documents

Transcript of Lusatian Urnfield Cemetery between Hulín and Pravčice - "U obrázku" Site / Pohřebiště...