fond Edity Steinové

5

SEBRANÉ SPISY EDITY STEINOVÉ

5

)I

L a!60l0UawouaJ yueH

s

'aAONltLLS Á.Llaa ÁSldS 'aNVlIHaS

Edita Steinová

K problému

Úvod napsala a k vydání Maria Antonia Sondermannová OCD

fond Edity Steinové Praha

vznikl v rámci grantového projektu GA "Empatie - mezi fenomenologií a (P40l/12/P544)".

© Verlag Herder GmbH, Freiburg im Breisgau, 2008 Translation © Petr Urban, 2012

ISBN 978-80-905351-0-7

vydavatele vydání

Více než devadesát let poté, co vyšla disertace Edity Steinové s názvem K problému (Zum Problem der Einfuhlung), být nyní poprvé

kritické vydání tohoto díla, obsahující vlastní korektury Edity Steinové.

Všem, se na tomto vydání podíleli a i jinak je podporo-vali, náš dík. je na prvním

dr. Jiirgenu Bauerovi a Thomasu Erdlemu z Kolínského gymnaziálního a fondu, a také Nadaci Edity Steinové (Edith Stein-Stiftung) za jejich chvályhodný že na sebe vzali náklady na tisk tohoto svazku Sebraných Edity Steinové (Edith Stein-Gesamtausgabe: ESGA). Náš dík náleží knihovní-

Kolínské chrámové a diecézní knihovny a Thomas-Institutu, Christophu Hutterovi a Wolfgangu Klattovi, jakož i paní Claudii Baum-gartelové, která se ujala namáhavých korektur.

Doufáme, že díky tomuto vydání se fenomenologická prvotina Edity Steinové

Kolín nad Rýnem, ll. 2008, v den 10. Edity Steinové Vydavatel

Souborné vydání svazek 5 v

MINISTERSTVO KULTURY

fond Edity Steinové za podporu vydání prvního svazku ze sebraných

Edity Steinové v jazyce "K problému

Obsah

vydavatele vydání. Úvod Maria Antonia Sondermannová OCD .

Bibliografie . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Soupis literatury, kterou Edita Steinová používala

(rekonstruováno), a dnešní kritická vydání. 2. Sekundární literatura . . . . .

poznámka k vydání poznámka k vydání .

Edity Steinové . .

Edita Steinová K problému

v

XI

XXVI

XXVI XXXIII

XXXV

XXXVI

. XXXVII

5

7

II. Podstata . 9 § 1. Metoda zkoumání . 9 § 2. Popis ve srovnání s jinými akty. II

a) vnímání a . . . . . . . 12 b) Originarita a neoriginarita. . . . . . 12 c) Vzpomínka, fantazie a 13

§ 3. Vyrovnání s jinými popisy - s Lippsovým -a analýzy. . . . . . . 18 a) Souhlasné body. . . . . . . . . 18 b) Tendence k plnému prožívání. 18 c) a . . . . . . 21

Souborné vydání svazek S VII

Obsah

d) Negativní . . . . . . . . . . . . . . . . 22 e) a cítit se jako jeden .......... 23 f) Opakovatelnost - reflexivní sympatie 25

§4. Spor o to, zda má charakter aktuality. 26 § 5. Kritika genetických teorií uchopování cizího 28

a) O vztahu fenomenologie a psychologie 29 b) Teorie nápodoby . . . . . . . 30 c) teorie. . . . . . . . . . . . . . 32 d) Teorie analogického úsudku. . . . . . . 35

§ 6. Vyrovnání s Schelerovou teorií uchopování cizího 36 § 7. Miinsterbergova teorie zkušenosti o cizím 44

III. Konstituce psychofyzického individua 46 § 1. já . . . . 47 §2. Proud 47 §3. Duše. . . . . . 48 §4. Já a . . . . 49

a) Danost 49 b) a pocity. 56 c) Duše a psychofyzická kauzalita 57 d) Výrazový fenomén . . . . 59 e) a . . . . . . . . . 62

§ 5. k cizímu individuu 64 a) pole cizího 65 b) Podmínky možnosti 66 c) Výsledek a absence problematiky

v dosavadní o 67 d) Cizí jako centrum orientace prostorového . 68 e) Cizí obraz jako modifikace mého vlastního obrazu 69 f) jako podmínka možnosti konstituce vlastního

individua ......................... 70 g) Konstituce reálného v intersubjektivní

zkušenosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 h) Cizí jako nositel svobodného pohybu 72 i) Fenomény života . . . . . . . . . . . . . . 74 k) Kauzalita ve individua. . . . . . 77 1) Cizí jako nositel výrazových 81 m) Korektura . . . . . . . . . . . . 90 n) Konstituce duševního individua a jeho význam pro

korekturu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

VIII Edita Steinová

Obsah

o) Klamy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 p) Význam konstituce cizího individua pro konstituci

vlastního duševního individua . . 93

IV. jako duchovním osobám 95 § 1. Pojem ducha a . . . . . . 95 §2. Duchovní subjekt . . . . . . . . . . 100 § 3. Konstituce osoby v prožitcích citu 102 §4. Danost cizí osoby. 112 § 5. Duše a osoba. . 112 § 6. Existence ducha . 115 §7. Kritika Diltheye . 116

a) Bytí a hodnota osoby. 116 b) Osobnostní typy a podmínky možnosti do osob 117

§ 8. Význam pro konstituci vlastní osoby . 119 § 9. Otázka fundovanosti ducha na fyzickém . 119 Zivotopis 121

Edmund Husserl: (Lipps). Výklad podle Edity Steinové" -Poznámky k rigorózní práci Edity Steinové. 125

Jmenný .

..

Souborné vydání svazek 5

133

135

IX

Úvod Maria Antonia Sondermannová OCD

Asi u žádného jiného díla Edity Steinové nejsme autorkou samou tak informováni o jeho genezi jako u její disertace. Vznik této kvalifi-práce, která po rigorózní práci Edity Steinové její první

vypracované filosofické dílo, je totiž v její au-tobiografii Aus dem Leben einer judischen Familie <Ze života jedné židov-ské rodiny>. 1

Logických zkoumání <Logische Untersuchungen> Edmunda Hus-serla podnítila Editu Steinovou k rozhodnutí z Friedrich -Wilhel-movy univerzity ve Vratislavi2 na Georg-Augustovu univerzitu v G6ttin-gen, aby tak mohla studovat u zakladatele fenomenologické filosofie. Do G6ttingen v dubnu roku 1913 a mohla tam docházet nejen na Edmunda Husserla, ale i na Maxe Schelera. Brzy navázala kontakty s okruhem Husserlových s Adolfem Rei-nachem, který se v G6ttingen u Edmunda Husserla habilitoval a zde jako docent. Již na konci svého prvního g6ttingenského semestru v 1913 si Edita Steinová byla jista tím, že v G6ttingen chce a promovat v oboru filosofie u Edmunda Husserla. Proto jej vy-hledala a požádala ho o téma na doktorskou práci.3 Edmund Husserl byl žádostí mladé studentky velmi a zeptal se jí, zda je již tak daleko. Pak jí uložil, aby nejprve složila státní zkoušku. Když s tím Edita Steinová s srdcem souhlasila, vyšel jí Husserl volby tématu rigorózní práce natolik že jí navrhl, aby si stanovila takové téma, které by mohla rozvinout do podoby disertace. Když se jí pak zeptal na její návrhy tématu, studentka neprojevila sebe-menší naopak zcela jasné jakým filosofickým problémem by se zabývat:

"Ve své o a duchu mluvil Husserl o tom, že zku-šenost objektivního být intersubjektivní,

1 Edith Stein, Aus dem Leben einer judischen Familie und weitere autobiographische Bei-triige. Edith Stein Gesamtausgabe 1 (ESGA1), Verlag Herder, Freiburg im Breisgau 2002. Poznámka 2 Tehdy pruská Breslau. Poznámka 3 Edith Stein, Aus dem Leben einer judischen Familie, s. 218.

Souborné vydání svazek 5 XI

Úvod

tj. zkušenost plurality poznávajících individuí, které spolu navzá-jem komunikují. Proto je takového zkušenost tý-kající se druhých individuí. Husserl tuto zkušenost v návaz-nosti na práce Theodora Lippse jako ale o tom, v

Zde tedy byla mezera, kterou bylo zacelit: jsem zkoumat, co je to A mistrovi to nebylo proti mysli."4

Husserlovo svolení k tohoto tématu bylo ovšem tím, že jeho chápání je nutno zkoumat v polemice s Theodorem Lippsem. Tímto být také vztah fenomenologie k ostatním fi-10sofickým té doby. Když Edita Steinová - a rozhod-ná studentka - souhlasila i s touto podmínkou, musela po tomto rozhovoru s Husserlem, jehož následky být dalekosáhlé, ukout nové plány:

"Jestliže jsem složit státnici doktorátem, jsem to mít z krku co Tehdy jsem za sebou což na ke zkoušce Stanovený minimální byl šest .... Rozhodla jsem se takto: nadcházející zimy musí být kon-cept práce o hotova v na ústní zkoušku musím být tak daleko, abych se na konci semestru mohla ke zkoušce To byl výsledek mého prvního semestru v G6ttingen. "5

V které po rozhovoru následovaly, se Edita Steinová Theodora Lippse a si z nich rozsáhlé výpisky.6

Vyrovnávání s problematikou ji ale vedlo k hlubšímu sebepochopení a k objevu její vlastní pracovní metody. Tento její ní intelektuální vývoj byl spojen s procesem zápolení o jasnost, s kon-frontací s vlastními intelektuálními mezemi a ji do hluboké krize, k zoufalství, ba až k myšlenkám na sebevraždu.? Ve své autobiografii vel-

4 Tamtéž, s. 218n. 5 Tamtéž, s. 219. 6 Srov. tamtéž, s. 226. Brzy zjistila, že Theodor Lipps pracuje s jiným pojmem

než Edmund Husserl. Srov. tamtéž, s. 226: "To, co Husserl myslel -podle jeho skrovných - a co tak nazýval Lipps, mnoho U Lippse to byl centrální pojem jeho filosofie, který opanoval jeho estetiku, etiku a sociální filosofii, ale hrál roli i v teorii poznání, logice a metafyzice .... a já jsem se trápila tím, abych zde postihla jednotného a pevného, na bych mohla pochopit a odvodit všechny modifikace." 7 Srov. tamtéž, s. 226n.: "Zde mne poprvé potkalo jsem znovu procházela každé práci: knihy mi nebyly k užitku, dokud jsem si ten onen nejasný problém neobjasnila ve své vlastní práci. Toto zápolení o jasnost se ve odehrávalo doprovázené velkým utrpením a dnem i nocí mi klidu. Tehdy jsem se

spát a trvalo mnoho let, než se mi dostalo klidných nocí. Stále znovu jsem upadala do zoufalství. Bylo to poprvé v kdy jsem stála

XII Edita Steinová

Úvod

mi své pocity skleslosti, a intelektuál-ního pochybování o samé. Tato základní nejistota pominula, teprve když na radu Georga MoskiewiczeB vyhledala Adolfa Reinacha a se mu se svými nejasnostmi. Adolf Reinach jí dodal odvahy k tomu, aby

pracovat na své rigorózní práci. Bylo to poprvé, kdy si Edita Steinová zaznamenala své vlastní samostatné myšlenky. Poslední týdny zimního semestru 1914 pak strávila psaním své práce.9

"Stálo to tak velké duševní jako nic z toho, na jsem dosud pracovala. Myslím, že kdo sám nezažil filosofickou prá-ci, ten si to dokáže ... Tápala jsem jako v mlze. To, co jsem sepsala, se i samé zdálo divné, a kdyby jiný že je to všechno nesmysl, hned bych mu to Jedné obtíže jsem však

jsem nemusela hledat slova. Myšlenky se mi jakoby samy snadno a v jazykový výraz a vyjímaly se na s takovou a že již nenacházel žádnou stopu po bolestech tohoto duševního porodu. Každou hodinu, kterou jsem si pro to dokázala jsem strávila u svého psacího stolku. "10

Když na konci semestru napsaných stran, šla celá za Adolfem Reinachem, zda by její práci nezhodnotil. II jí pora-dil, aby v práci a se o jejím velmi

Edita Steinová na semestrálních prázdnin v G6ttingen. Již týden nato šla za Reinachem znovu: byla hotova.12 Ale z její otázky,

co jsem si nedokázala vymoci svou ... jsem se vychloubala tím, že moje lebka je tvrdší než ty zdi, nyní jsem si však rozbíjela a ta neúprosná povolit. To mne dohnalo až tak daleko, že mi život nesnesitelný. jsem si

že to celé nemá smysl. I kdybych doktorskou práci na státnici by to a i kdybych se nemohla stát velkou filosofkou, tak snad použitelnou

rozumové nijak nepomáhaly. Nebyla jsem už schopna ulici, aniž bych si aby mne auto."

8 Tamtéž, s. 229. 9 Srov. tamtéž, s. 230. IQ Tamtéž, s. 230. II Srov. tamtéž, s. 231: "Byla jsem velmi rozrušena, když jsem u toho, jak se soudce snažil k rozsudku nad mým dI1em. pokýval hlavou, souhlasné zvolání. Byl hotov rychle. ,velmi Steinová,' .... mi nic nevytkl a jen nabádal, abych v práci neustávala." 12 Srov. tamtéž, s. 231: "Po týdnu jsem práci hotovu. Bylo asi osm hodin dalo se do mrholení. Ale já už nemohla vydržet v místnosti, musela jsem jít ven a zjistit, kdy mohu Reinacha. Když jsem došla ke Steinsgraben, sem taxík z ulice Friedliinderweg a ulicí nahoru. Zastavil domem, kde bydleli Reinachovi - a za pár se v rozsvítilo. už jsem dost. jsem se na podpatku a šla S jakou radostí a to snad ani nemusím

dnes, po více než dvaceti letech, z tohoto hlubokého oddechnutí."

Souborné vydání svazek 5 XIII

Úvod

zda práce bude na státnici, je patrné, jakou nejistotu Edita Steinová dosud Jedno jí i její Edmund Husserl: Nedodržel dohodu, nýbrž stanovil téma ri-gorózní práce tak, že Edita Steinová byla navíc nucena zohlednit celou ostatní literaturu o To ji stálo mnoho intenzivní a práce.14 V listopadu roku 1914 byla tak daleko, že se mohla

ke státní zkoušce na leden 1915. Ve dnech 14. a 15. ledna pak skládala zkoušku z germanistiky, a filosofie. Edmunda Husserla ovšem že za ním Edita Steinová ihned po této zkoušce nezašla.

"Dopustila jsem se faux pas tím, že jsem za ním nezašla hned po zkouš-ce. mi že mi k práci mnoho ale nyní je už

Na doktorskou práci to prý {na takového jsem ani nepomyslela)."ls

Když jí pak Husserl poradil, aby si doktorát z nebo ger-manistiky; se jí to dotklo.

",Pane profesore,' jsem velmi nejde o to, abych získala titul za ledasjakou doktorskou práci. bych zkusit, zda jsem schopna vykonat samostatného ve filosofii.' To ho k zamyšlení. Jeho najednou vyprchal; zcela tónem mi

si musíte nejprve Steinová, vypadáte totiž opravdu

Toto vlastní Edity Steinové je pro její vlastní motivaci, která ji vedla k napsání disertace: si zkusit, zda je schopna samo-

filosofický problém. Husserlovo hodnocení její doktor-ské práce pro ni proto váhu životního rozhodnutí. 17

Po své státnici Edita Steinová a hlásila se u aby jako zdravotní sestra vala o vojáky v první válce. V dubnu roku 1915 byla po-volána do lazaretu pro nemocné v Hranicích na Tam

až do srpna 1915. V málo volných chvílích se protože byla v G6ttingen podmínkou pro k doktorá-

13 Srov. tamtéž, s. 232: "Ptám se ho, zda by ta práce na státnici. Ale Husserl z ní bude mít velkou radost, takové práce nedostává Nyní jsem mohla zcela odjet na prázdniny." 14 Srov. tamtéž, s. 233. 15 Tamtéž, s. 260. 16 Tamtéž, s. 260. 17 Srov. tamtéž, s. 327: "Bylo mi jasné, že bych se bez zdráhání vzdala pedagogické ti mi byla drahá), kdybych mohla doufat, že vykonám významného ve

Proto pro mne znamenal úsudek o mé disertaci rozhodnutí o mé životní

XIV Edita Steinová

Úvod

tu. Dále poprosila svého bratra Arna, aby jí své její výpisky a poznámky k problému své zdra-

votnické dál víc pochybovat o tom, zda je rozumné na takovou dobu práci a zda by bylo sobecké, kdyby

se vrátila a pracovala na disertaci. 19

Když už jí v Hranicích nebylo odjela do Vratislavi a složila tam v listopadu roku 1905 zkoušku z O tom, co zažila mno-ha svých setkáních se Edita Steinová - až na málo vý-jimek - Lze ale s jistotou že setkání s trpícími pro ni bylo také školou zrání a vývoje. Své myšlenky o si mohla promýšlet a v každodenním Mnohé na-

tomu, že v ní strávených v lazaretu došlo k Po návratu do Vratislavi sepsat disertaci, kte-rá ji už dva roky tížila jako Z tohoto být sama a Husserlovými a korekturami, aby mohla své téma zpracovat Proto ve Vratislavi a s ni-kým nekonzultovala ani svou rigorózní práci, ani výpisky, nýbrž pustila se do díla od

"Nyní jsem odložila vše, co jsem z knih, a hned od jsem se pustila do zkoumání problému po-mocí fenomenologické metody. Ó, jak to šlo jinak než tehdy! Každé ráno jsem usedala k psacímu stolu s obavami. Byla jsem jako nepatrný bod v prostoru - ke z této velké dál-ky co bych dokázala pochopit? Usadila jsem se na židli a s bolestivým ducha na to, co pro mne stavovalo ten problém. Po chvíli to bylo, jako když se rozsvítí. Problém jsem dokázala zformulovat a našla jak se do pustit. A jakmile mi byla jasná, se nové problémy a otázky, vedoucí do stran (,nové horizonty' jak Husserl). Musela jsem vždy mezi ty listy, na kterých se odvíjel text, vložit papír, abych si na poznamenala všechny tyhle vyvstávající otáz-ky; všechny je bylo probrat na se tak plnila stránka za stránkou, já byla z toho psaní celá rudá a splavená a na-

mne dosud neznámý pocit Když volali k vracela jsem se k nim jako z jiného ale jsem scházela udivovalo, co všechno vím - o kterých

18 Srov. tamtéž, s. 285. 19 Srov. tamtéž, s. 299. 20 Srov. tamtéž, s. 303n. 21 Srov. tamtéž, s. 310. 22 Srov. tamtéž, s. 304.

Souborné vydání svazek 5 xv

Úvod

jsem hodinami ani potuchy -, a radovala jsem se z mnoha rozvinutých nití, na které jsem zase mohla navázat. Každý den to však bylo jako nový dar, který stále A tak to šlo dál a dál, asi po v jednom kuse. Tehdy se ode mne

a jako by zaobalilo do své vlastní existence. "23 O Vánocích roku 1915 práci již hotovu a na naro-

zeniny Adolfa Reinacha do G6ttingen, ale i proto, aby svou pracovní verzi Edmundu Husserlovi a mohla do ní zapracovat "mistrovy" návrhy na Manželé Reinachovi se velmi podivovali, když Edita Steinová jak jí Husserl a se zaujetím jejích konzultacích naslouchaI.25 Tentokrát byla za jeho a v lednu 1916 je zapracovala do textu.26 Poté na disertaci nemohla dále

pracovat, protože v únoru roku 1916 byla požádána, aby vy-pomohla s výukou latiny na škole Augusty-Viktorie ve Vratislavi. Tato dVOjí ji natolik vysilovala, že velmi zhubla; ujistila se, že pedagogic-kou a nedokáže propojit.27 okolnosti

když Husserl v této kdy Edita Steinová diser-taci obdržel povolání na Albert-Ludwigovu univerzi-tu ve Freiburgu na místo po Heinrichu Rickertovi. Jelikož na toto místo nastoupil již v letním semestru roku 1916, nemohla již Edita Steinová odevzdat svou práci na v G6ttingen.28 Avšak ani tím se nenechala odradit a nadiktovala svou práci ních prázdnin roku 1916 Tento objemný konvolut být zaslán jejímu mistrovi do Freiburgu, aby jej Husserl mohl

než bude odevzdán na Edita Steinová sama oznámila, že chce v do Freiburgu

složit rigorózní zkoušku, a spolu s matkou si na tuto zkoušku koupila hedvábné šaty švestkové barvy.30 zprvu všechno vypadalo, jako by

23 Srov. tamtéž, s. 31On. 24 Srov. tamtéž, s. 310: "Mohla jsem opravovat a jednotlivosti;

jsem ale musela navíc množství literatury a kriticky ji zhodnotit za pomoci toho, co jsem nyní sama vypracovala." 25 Srov. tamtéž, S. 316: "Mistr si nechal dlouhé pasáže. Byl velmi spokojen a poskytl mi k mnoha menším U Reinachových jsem musela o

referovat, což vyvolávalo velký údiv, protože u Husserla jinak nebylo obvyklé, aby dlouze naslouchal. Pokaždé se mne ptali: ,Je to u Husserla stále tak 26 Srov. tamtéž, s. 310: "Ale to vše bylo jen jako dopilování výtvoru, který již byl jako celek hotov. Tak daleko už jsem byla ke konci ledna roku 1916." 27 Srov. tamtéž, s. 326n. 28 Srov. tamtéž, s. 318. 29 Srov. tamtéž, s. 328. 30 Srov. tamtéž, s. 329.

XVI Edita Steinová

Úvod

Husserl svého prvního semestru ve Freiburgu nebyl ochoten její práci Již Hans Lipps jí jak Husserl od její opus z desek, ale pak ho tam zase, aniž by ho vrátilY Když Edita Stei-nová do Freiburgu, mistr jí také bez že nestihne její obsáhlou práci probíhajícího semestru Za to, že Husserl její doktorskou práci nakonec jen aniž by ji tak vysoké své -, Edita Steinová jen usta-

naléhání Husserlovy choti Malviny.33 Edita Steinová si po tomto návrhu vyprosila od Husserla jeho své disertace, aby jej moh-la odevzdat na a mu osobní do doby, než mu její práci Poté, co svou práci odevzdala na Filosofické fakulty Albert -Ludwigovy univerzity, mohla se nyní na rigorózní zkoušku.

"Tu práci nemohl posoudit nikdo jiný než Husserl. Musel být tedy posuzovatelem. Jako vedlejší jsem uvedla a no-vodobou literaturu. Jakožto zde v úvahu profeso-

Rachfahl a Witkop. Termín zkoušky jsem žádala na 3. srpna 1916. '" Navštívila jsem tedy oba pány a se jim. Bylo zcela neobvyklé skládat zkoušku u koho jsem neznala, a proto jsem musela

zjistit, s kým budu mít tu ... Šla jsem na je-jich abych se naladila na jejich myšlení. '" Obvyk-le jsem nyní vyrážela brzy po ránu se svými knihami z Giinterstalu na kterou z hor, lehla si na louku a se ke zkoušce. "35

31 Srov. tamtéž, s. 330. 32 Srov. tamtéž, s. 334: "Mistr se nenechal vyvést z míry. Steinová, se, že budete moci poznat Freiburg a podíváte se, jak jsem se tu také získáte z mé

Doktorát si Ani já jsem se tím ovšem nenechala nijak vyvést z míry, ale v duchu jsem si myslela, že to snad není poslední slovo v této záležitosti. Bylo jasné, že na tu musím chodit. do týdne od do šesti odpoledne, volno jen ve a v sobotu." 33 Srov. tamtéž, s. 334n. "Když jsem jednoho dne vycházela z Lorettostra6e na Giinterstal, doprovázeli mne Husserl s chotí. Cestou Husserl Steinová, žena mi nedá pokoj. Musím si a vaši práci si nikdy jsem ale práci, kterou hych neznal. Tentokrát to však za a pokuste se domluvit co termín na rigorózum, abych to do té doby mohl projít.' Hned jsem vše, co bylo 34 Srov. tamtéž, s. 335. 35 Tamtéž, s. 335n. Felix Rachfahl (nar. 9. dubna 1867 v Schonbergu, 15. 1925 ve Freiburgu) byl historik a roku 1893 se v Kielu ve svém oboru habilitoval. Roku 1898 obdržel povolání do Halle a po svém v Královci a Gie6enu na univerzitu do Freiburgu. Philipp Witkop (nar. 17. dubna 1880 v Kleinenbergu, 17. prosince 1942 ve Freiburgu) byl literární historik a roku 1909 se v Heidelbergu habilitoval. Až do své smrti jako profesor literatury ve Freiburgu.

Souborné vydání svazek 5 XVII

Úvod

absolvovala Edita Steinová s Edmundem Husserlem. Nejprve se mistr snažil zchladit její

domýšlivost tím, že poukazoval na to, jak vysoké jsou na nároky, aby její práce mohla být hodnocena.36 Pak ji požádal, aby za ním

do pracovny, nechal si a chválil ji za "samo-statnost".37 Je dívka velmi nadaná.38 Když Husserl uvažovalo tom, zda by tato práce mohla být vedle jeho Idejí <Ideen> v Oahrbuch fur Philosophie und phanomenologische Forschung), odvážila se Edita Steinová krok a nabídla mu své služby jako asis-tentka.39

Radost z budoucí pro ni zrelativizovala význam rigo-rózní zkoušky. Také Husserl žertem navrhl, že by mohla dokonce mluvit o jen to slovo nesmí protože je to její diser-tace. A tak že Edita Steinová si mohla touto zkouškou dokonce ledovou kávu a dort40 a že zkoušku absolvovala s hodnocením sum ma cum laude. "Husserl Ohodnotit práci summa cum laude navrhl sám

36 Srov. tamtéž, s. 338: mu záleželo na tom, abych zkoušce obstála. Nikdo z okruhu jeho totiž ve Freiburgu dosud nepromoval. Já jako první jsem tedy

dobrý dojem. Byl jako už u zkoušek, protože filosofii si studenti volili jako vedlejší Když nás jednou pozval k svých

zkušenostech. Nároky jsou prý velmi vysoké. Cum laude je již známka velmi dobrá, magna cum laude se dává opravdu jen a summa cum laude jen na habilitaci. ,Pak se tedy chci naladit na cum laude,' zažertovala jsem. ráda, když projdete,'

jeho To byla taková studená sprška za mou domýšlivost." 37 Srov. tamtéž, s. 338n.: "Zavolal si mne k do pracovny. jsem mu objasnit co ne pochopil. jsme i o celé práci. ,Je to jen studentská práce,' jsem. ,Nene, ne,' Husserl, ,jeví se mi dokonce jako velmi samostatná.' To bylo první hodnocení, které jsem od slyšela, a velmi

38 Srov. tamtéž, s. 340. 39 Srov. tamtéž, s. 340n.: ",Mám jen pochybnosti o tom, zda by tato práce mohla vyjít v vedle Idejí. Zdá se mi, že mnohé z II. Idejí.' Pocítila jsem

vzrušení - tohle byl moment, na který jsem mohla navázat svou otázkou! jen rychle chytit za ,Je-li tomu tak, pane profesore, pak jsem se na zeptat. Paní Gotheová mi že byste mít asistenta. Myslíte, že bych Vám mohla být nápomocna?' jsme se chystali

Dreisam. Mistr stát Friedrichsbrucke a zvolal z radostného Yy chcete jít ke Ano, s vámi bych pracoval rád!' Nevím, kdo z nás dvou

byl Zkouška už nebyla 40 Srov. Edith Stein, Aus dem Leben einer judischen Fami/ie, s. 341. 41 Srov. tamtéž, s. 342.

XVIII Edita Steinová

Úvod

Výstavba a základní filosofické myšlenky doktorské práce Edity Steinové

Existují pouze historická která zre-konstruovat úplný rozsah a výstavbu disertace Edity Steinové. Prvním je dobrozdání Edmunda Husserla z 29. 1916 o doktorské práci jeho v se Husserl obrací na Filosofickou fakultu Univerzity ve Freiburgu s žádostí o její k ústní zkoušce.

Druhým je krátké celkové obsahové koncepce, které o své prvo-podává Edita Steinová ve své autobiografii.

V dobrozdání

"Ve své disertaci o Problému v jeho vývoji a fenomenolo-gickém pojetí sleduje E. Steinová nejprve 1 I)

problému od Herderových až po práce je ale obsaženo v systematických pokusech ve lL-V. týkající se fenomenologie a v aplikaci výkla-

na fenomenologického takových idejí, jako je duše, individuum, duchovní osobnost, sociální a ský útvar. V obou se zkoumá význam v etické a estetické oblasti a s ohledem na druhou oblast je podroben fenomeno-logické analýze estetického

Vyjma historické a kritické výklady je autorka - v hlavních myšlenkách svých teorií - mými g6ttingenskými a osobními

Avšak velkolepý styl, jakým tyto zpracovala, a a bystrost úsudku, které prokázala, zasluhují nejvyšší

uznání. Zádám proto o autorky k ústní zkoušce. Freiburg, 29. 1916

E. Husserl. "42

S tím se shoduje podání Edity Steinové: "Byla to velká práce, protože disertace se rozrostla do ohromného

rozsahu. V první jsem - v návaznosti na v Husserlových - zkoumala akt jako zvláštní druh poznání. Odtud jsem se ale dopracovala k co mi velmi leželo na srdci a jsem se ve všech pracích stále znovu za-bývala: ke konstituci lidské osoby. V souvislosti s onou prvotinou bylo toto zkoumání nutné k tomu, aby se objasnilo, jak se chápání duchovních

42 Edith Stein, Se/bstbi/dnis in Briefen J, 1 (s. 19). Edith Stein Gesamtausgabe 2 (ESGA2), Verlag Herder, Freiburg im Breisgau 2002, 2005. Originál se nachází v aktech Edity Steinové s aktuální signaturou univerzitního archivu ve Freiburgu: B 42/1832.

Souborné vydání svazek 5 XIX

Úvod

souvislostí liší od jednoduchého vnímání duševních S ohledem na tyto otázky pro mne velký význam a spisy Maxe Sche-lera, jakož i díla Wilhelma DiltheyeY V návaznosti na rozsáhlou literatu-ru o kterou jsem zpracovala, jsem kapitol o v oblasti sociální, etické a estetické. Tyto jsem ne-nechala otisknout. "44

Lze tedy dovozovat, že disertace Edity Steinové, která byla podána na Fi-losofické Albert-Friedrichovy univerzity ve Freiburgu, se skládala z následujících

I. problému od Johanna Gottlieba Herdera až po tek 20. století

II. Podstata III. Konstituce psychofyzického individua IV jako duchovním osobám V Fenomenologie a její aplikace na sociální a spo-

útvar4S

VI. v etické oblasti VII. v estetické oblasti

I. a V-VII. nebyly a pokládají se za ztracené. byl veden systematickými ohledy a ucele-

nou jednotu, by bylo zajímavé, kdybychom znali výklad problematiky a metodologickou aplikaci pojmu vy-pracovaného na tohoto výkladu na sociální etiku a estetiku.

Pro Editu Steinovou byla východiskem fenomenologická metoda, kte-rou si osvojila v škole. Za její pomoci se pokusila podat analý-zu podstaty zkušenosti s cizími subjekty a jejich prožíváním. Cizí subjekt

43 Poté co Max Scheler obdrže! práci Edity Steinové, autorku z plagiátorství. Když se to Edita Steinová se proti tomu ohradila. Srov. Edith Stein, Selbstbi/dnis in Briefen I, 7 (s. 27): "Nedávno se ke doneslo, že mne z toho, že jsem výsledky Vašich aniž bych Vás citovala. To, že za mnohé

Vašim jsem vždy deklarovala. Kdekoli jsem si v takového byla tam jsem uvedla Vaše jméno. V ostatním být o ani Jde jen o vliv na metodu, jak uchopovat což pak

mohlo vést ke ve výsledcích, jíž jsem si sama nebyla Dokázat Vám to nemohu." Srov. Bayerische Staatsbibliothek, Scheler, Sig. Ana315. 44 Edith Stein, Aus dem Leben einer judischen Fami/ie, s. 328. 45 Tento aspekt Edita Steinová prohloubila ve svém díle Untersuchungen uber den Staat <Zkoumání o státu>, Edith Stein Gesamtausgabe 7 (ESGA7), Verlag Herder, Freiburg im Breisgau 2006.

xx Edita Steinová

Úvod

a prožívání cizích se Za pomoci fenome-nologické redukce proto metodicky celý okolní aby

promýšlení cizí subjekty tak, jak je prožívala a jak se jevily jejímu Prožívání cizích spolu s jejich korelátem pro ni nezpochybnitelné, metodické východisko jejích úvah.

Odhlížení od všeho empirického, aby se vyjevila podstata cizích a jejich prožívání, implikuje pro Editu Steinovou zkoumání pod-

mínek, za nichž se cizí subjekt jevit vlastnímu Fenomén prožívajícího já nebude a být v aplikaci

této metody prožívání cizího subjektu a fenomén cizího subjektu spíše slouží jako exemplární podklad pro zkoumání podstat, které Edita Steinová provádí v ideující abstrakci.46 Edita Steinová se rozhodla zkoumat, jak se pro konstituuje to, co se jí jevilo nad rámec pouze

vnímaného fyzického se rozhodla v zkoumání

ní pohled a svou rozlišovací schopnost na onen základ-ní druh v nichž je uchopováno cizí prožívání a na které odkazují všechny danosti cizího prožívání. Tento základní druh definovala Edita Steinová bez ohledu na všechny historické tradice jako

V prvním kroku své práce ve obecnosti uchopit a popsat tyto akty za pomoci konfrontace s jinými akty

nemá pro Editu Steinovou charakter vnímání, má s ním ale to, že jeho je dán. Dále je rozlišovat mezi aktem a obsahem, do hož se a který nám není dán, protože ho provést jako vlastní. Existuje sice dalekosáhlá analogie mezi jícími akty a akty, v nichž je dáno to, co sami prožíváme (vzpomínka, a fantazie), avšak je charakterizovat jako akt, který je sice jakožto prožitek originární, ale s ohledem na obsah je neoriginární.

Podle Edity Steinové se struktura aktu v procesu o fázích.

1. Nejprve je cizí prožívání, když se objeví, prožíváno jako vlastní

2. Tím, že sledujeme tendence, které jsou implikovány v tomto není to již ale jsme do vtahováni, a tak námi

tento vystupovat jako Nejsme již

46 Ideující abstrakcí chápe fenomenologie idejí a na názoru se smyslovým obsahem.

Souborné vydání svazek 5 XXI

Úvod

na prožívání samo, nýbrž na v který je vyvolává, takže sto-jíme u prožívajícího nositele nebo na jeho

3. Po tomto ke kterému dochází v ná-sleduje jeho nová objektivace.

Subjekt prožitku není týž jako ten, který provádí. Oba jsou Onen druhý subjekt má originaritu, ji jako originární neprožíváme. se já (vlastní subjekt) v neoriginárním prožívání cítí vedeno prožíváním originárním, které jím sice není pro-žíváno, ale je tu a ohlašuje se ve vlastním neoriginárním. je tak aktem zkušenosti sui generis s cizím Tento akt zname-ná být vtažen do zprvu objektivního prožitku. Avšak pouze neoriginární prožitek, který ohlašuje originární, je nikoli prožitek originární a Vlastní je zakoušeno jako emocionální a emo-cionálno je fundováno v poznávání.

Této jasnosti pojmu a pochopení aktu nabývá Edita Stei-nová v polemice s jinými soudobými popisy a genetickými teori-emi uchopování cizího V této souvislosti také jedno-

charakteristiku vztahu mezi fenomenologií a psychologií. její disputace teorie nápodoby Theodora Lippse,

teorie Johannesa Volkelta a Paula Sterna, teorie analogického úsudku Johna Stuarta Milla a filosofické vývody Maxe Schelera a Huga Miinsterberga.

podstaty vede Editu Steinovou k problému konsti-tuce, protože s cizím duševním životem se vlastní setkává v jeho projevech.

Z tohoto analyzuje ve své práce to, jak se pro konstituují objektivity, o nichž teorie by uká-zat, jakými cestami je se vydat, má-li se dosáhnout cíle.

Východiskem jejího zkoumání je diferencované vlast-ního subjektu: já,47 proudu duše a Poté, co jsou tyto

problémy za pomoci psychofyzických vylo-ženy, Edita Steinová od k

Jak se pro mé konstituuje mé (Leib)? Já se totiž rozvíjí v proudu vlastních jež vykazují kvalitativní charakter, který je vlastní duší a ve vlastním zakouším jako vlastní tím, že je nejen vnímám ale také Tato vázanost na vlastní já a k se nikdy kon-

47 já rozumí Edita Steinová ipseitu (Selbstheit), základ všeho toho, co je mé. Fenomenologicky je to z jedné strany nepopsatelný a nekvalifikovaný subjekt prožívání a z druhé strany jednota proudu Všechny prožitky tohoto proudu jsou vázány na žijící já.

XXII Edita Steinová

Úvod

stituovat ve vnímání. Proto se Edita Steinová pouští do zkoumá-ní psychofyzické kauzality, vztahu a a jakož i ného výrazového fenoménu.

Poukazuje na to, že by rámec její práce, kdyby u všech zkoumala jejich význam pro vnímání tímto pouka-

zem otevírá perspektivy pro fenomenologii a smyslového vnímá-ní. Sama se omezuje na vykázání toho, že spolu s se konstituuje jednota a já - i když ne v plném rozsahu vzájemných

Podstatným charakteristickým rysem duševna je závislost na vlivech takže lze že veškeré je vázaným na Duše, kterou Edita Steinová rozumí substanciální jednotu v jed-notlivých psychických prožitcích, je fundována na a spolu s ním psychofyzické individuum. Význam volních pro konstitu-ci psychofyzického individua je než význam výrazu, který využívá psychofyzickou kauzalitu k tomu, aby se realizoval na psychofyzickém individuu. využívá psychofyzického mechanismu k tomu, aby realizovalo a klade tím akt v jednání. Jednání je jednotou chápání a jednotou smyslu, protože parciální prožitky, které je konstituují, prožitelnou souvislost. Do souvislosti smyslu psy-

jsme však i výrazovým fenoménem a získáváme žitý ke je stále vedeno vnímáním, protože konstituce cizího individua se zakládá na konstituci fyzického Danost fyzického vlastností považuje Edita Steinová za podmínku danosti psychofyzického individua. Pomocí šího vnímání se podle jejího názoru nedostaneme za rámec fyzického

Individuum jako takové se konstituuje v aktech

Poté, co Edita Steinová in extenso prozkoumala konstituci psychofy-zického individua, analyzuje v dalším kroku to, jak se konstituuje cizí individuum a co uchopování cizího jako prožívají-cího (Leib). V této souvislosti danosti cizího jako konoriginaritu, zatímco vlastní pole jsou ve vnímání dána

Cizí chápe Edita Steinová jako nositele polí, jako centrum prostorového a jako constituens jeho svo-bodného pohybu. pole cizího si vlastní individuum

k danosti ní spoluuchopování), nikoli pomocí charakteru vnímání. Spolu s konstitucí vrstvy cizího je podle Edity Steinové díky k já již dáno cizí já. Možnost

(Empfindungseinfiihlung) je pojímáním vlastního pro-žívajícího (Leib) jako fyzického (K6rper) a vlastního fyzického

jako prožívajícího. Spolu s orientací já se a variovat

Souborné vydání svazek 5 XXIII

Úvod

v závislosti na pojímaných vlastnostech také obraz Uchopo-vání cizích je jednotná, typická modifikace a vyžaduje jednotné Obzvláštní pozornost Edita Steinová fenomé-

života cizího individua, protože ty se zvláštním konstituce individua tím, že se vyjevují na a jsou duševní-mi prožitky. Cizí individuum uchopujeme v jeho výkonech v analogii s vlastním já tím lépe, víc se shoduje s typem vlastního individua. Cizí je také nositelem výrazových které se projevují ve znacích, symbolech, signálech a slovech a jejichž pomocí se duševno

Díky analýze psychofyzického individua a k cizímu indivi-duu je pohled Edity Steinové k fenoménu ducha. Východiskem je zde které se ukazuje jako nejen ale

jako Tím totiž souvis-lost a vystupuje ní jako její

Duch je korelátem Edita Steinová zavádí ve své práce pojem osoby jakožto nositele ducha. Každým aktem proni-káme do oblasti ducha.

Tím, že Edita Steinová pojala cizí jako centrum orientace prosto-rového já smysl duchovního subjektu a psala mu které konstituuje Veškeré vnímání se podle jejího názoru dále v duchovních aktech. Charakteris-tickým rysem duchovních je to, že ne každý subjekt má dán ve stejném sledu nýbrž každý má vlastní Duchovní akty

nestojí bez vzájemného vztahu vedle sebe, nýbrž souvis-lost smyslu. Prožitková souvislost duchovního subjektu je pro-žívaný celek smyslu a jako takový je zákonitosti duchovního života, který Edita Steinová jako motivaci.

Osoba se konstituuje jako jednota smyslu pro naše uchopování ve vci-prožívání, které je vybudováno z teoretických Jako se v ak-

tech vnímání konstituuje fyzická tak se v (Fiihlen) kon-stituuje hodnot. Proto není možná nauka o bez nauky o hod-notách. Edita Steinová se proto pokouší ukázat, jak se liší konstituce cizí osoby od konstituce vlastní osoby a jak se osoba liší od psychofyzického individua.

Edita Steinová dospívá k tomuto Jako se vlastní osoba kon-stituuje ve vlastních originárních duchovních aktech, tak se cizí osoba konstituuje v aktech prožívaných ve

Pro uchopování osoby má konstitutivní význam ten dování (Streben) a Každé jednání jiného totiž prožíváme jako vycházející z které vyplývá z Tím je dána vrst-va a oblast uchopitelných hodnot cizích osob,

XXIV Edita Steinová

Úvod

které motivují budoucích možných volních a jednání.

V polemice s koncepcí Wilhelma Di1theye Edita Steinová, že ve lze prožívat hodnoty a odhalovat korelativní vrstvy vlastní osoby, pro jejichž odkrytí nedávalo vlastní originární prožívání žád-

V dalším kroku své analýzy zkoumá Edita Steinová otázku, jaký vý-znam má poznání cizí osobnosti pro vlastní sebepoznání. Poznání cizí osoby nás nejen z vlastní osoby ale jakožto do blízkých povah k rozvinutí to, co ve vlastní Po-mocí do jinak kvalifikovaných personálních struktur vychází na-jevo, co je sám ve srovnání s jinými osobami. Proto je vedle sebepoznání pro sebehodnocení. vnímá-ní hodnot je fundující pro vlastní hodnotu, otevírá se pro Editu Steino-vou spolu s hodnotami, které se získávají ve výhled na nepoznané hodnoty vlastní osoby. Každé uchopování osob jiného typu se stát základem hodnotového srovnávání.

pro Editu Steinovou otázka jednoho du-cha do druhého bez Tento fenomén, který

do oblasti fenomenologie náboženství, je dalšímu zkou-mání.

Souborné vydání svazek 5 xxv

Bibliografie

1. Soupis literatury, kterou Edita Steinová používala (rekonstruováno), a dnešní kritická vydání

Henri Bergson, Evolution créatrice, Paris 1913. <vývoj F. Pe-likán a Fr. Žákavec, Laichter, Praha 1919.*>

- týž, Die schopferische Entwicklung, Jena 1912.

Ernst Bernheim, Einleitung in die Geschichtswissenschajt, Leipzig 1909. - týž, Geschichtsforschung und Geschichtsphilosophie, Gottingen 1880. - týž, Lehrbuch der historischen Methode und der Geschichtsphilosophie.

Mit Nachweis der wichtigsten Quellen und Hilfsmittel zum Studium der Geschichte, Miinchen et al. 1914.

Alfred Biese, Das Associationsprincip und der Anthropomorphismus in der Aesthetik. Ein Beitrag zur Aesthetik des NaturschOnen, Kiel1890, s. 1-34.

Jacob Burckhardt, Weltgeschichtliche Betrachtungen, Stuttgart 1905. < Úva-hy o J. Loser, Melantrich, Praha 1971; Votobia, Praha 1996.>

- týž, Griechische Kulturgeschichte, 4 sv., Berlin 1898-1902. - týž, Werke. Kritische Gesamtausgabe, Andreas Cesana (ed.), Miinchen

2000nn. <Srov. Kultura doby v Italii, 1, K. Sokol, Praha 1912. Kultura doby v Italii, II, A. Gottwald, Sokol, Praha 1912.>

Jonas Cohn, Allgemeine Asthetik, Leipzig 1901.

Theodor Conrad, Ober Wahrnehmung und Vorstellung, in: Miinchner Philosophische Abhandlungen. Theodor Lipps zu seinem sechzigsten Geburtstag gewidmet v. friiheren Schiilern, Alexander pfander (ed.), Leipzig 1911, s. 51-76.

* Ve závorkách uvádíme související díla v Poznámka

XXVI Edita Steinová

Bibliografie

Charles Darwin, Der Ausdruck der Gemutsbewegungen bei dem Menschen und den Tieren, J. Victor Carus, Stuttgart 1872. <Výraz emocí u a J. Král a V. Praha 1964.>

Max Dessoir, Beitriige zur Aesthetik I, in: Archiv fiir systematische Phi-losophie 4, Paul Natorp (ed.), Berlin 1898, s. 78nn.

- týž, Beitriige zur Aesthetik II, in: Archiv fiir systematische Philosophie 5, Paul Natorp (ed.), Berlin 1899, s. 69nn.

- týž, Beitriige zur Aesthetik III, in: Archiv fiir systematische Philosophie 5, Paul Natorp Ced.), Berlin 1899, s. 454nn.

- týž, Beitriige zur Aesthetik IV Die Seelenerkenntnis des Dichters 6, in: Archiv fiir systematische Philosophie, Paul Natorp Ced.), Berlin 1900, s.470-501.

Wilhelm Dilthey, Beitriige zum Studium der Individualitiit, in: Sitzungs-berichte der K6niglich Preussischen Akademie der Wissenschaften zu Berlin. Sitzung der philosophisch-historischen Classe vom 5. Marz -Mittheilung vom 25. April1895. Berlin XIII (1896), s. 294-335.

- týž, Philosophische Aujsiitze X, Die Einbildungskraft des Dichters. Bau-steine jur eine Poetik, Leipzig 1887, s. 303-482. týž, Einleitung in die Geisteswissenschaften, Versuch einer Grundlegung jur das Studium der Gesellschaft und der Geschichte I, Leipzig 1883, in: Wilhelm Dilthey, Gesammelte Schriften I, Stuttgart/G6ttingen 61966. týž, Die geistige Welt. Einleitung in die Philosophie des Lebens. 1. polovi-na. Abhandlungen zur Grundlegung der Geisteswissenschaften. Beitriige zum Studium der Individualitiit, in: Wilhelm Dilthey, Gesammelte Schriften V, s. 241-316, Stuttgart/G6ttingen 61966. týž, Die geistige Welt. Einleitung in die Philosophie des Lebens. 2. polovi-na. Abhandlungen zur Poetik, Ethik und Piidagogik, in: Wilhelm Dil-they, Gesammelte Schriften VI, s. 109-241, Stuttgart/G6ttingen 41962. týž, Ideen uber eine beschreibende und zerliegende Psychologie, in: Wil-helm Dilthey, Gesammelte Schriften V, s. 139-240, Stuttgart/G6ttin-gen 61966.

Wolf gang Dohrn, Die kunstlerische Darstellung als Problem der Asthetik, Hamburg/Leipzig 1907.

Herrn'ann Ebbinghaus, Abrifi der Psychologie, Leipzig 1908. Gustav Theodor Fechner, Die Tagesansicht gegenuber der Nachtansicht,

Leipzig 1879. - týž, Ober die Seelenjrage. Ein Gang durch die sichtbare Welt, um die

unsichtbare zu finden, Leipzig 1861,2. vydání, Hamburg/ Leipzig 1907.

- týž, Vorschule der Asthetik, Leipzig 1876.

Souborné vydání svazek S XXVII

Bibliografie

Aloys Fischer, Asthetik und Kunstwissenschaft, in: Miinchner Philoso-phische Abhandlungen. Theodor Lipps zu seinem sechzigsten Ge-burtstag gewidmet v. friiheren Schiilern, Alexander pfander (ed.), Leipzig 1911, s. 100-124.

Emil Klemens Franz Freiherr von Gebsattel, Zur Psychologie der Gefuhls-irradiation, Miinchen 1907.

Moritz Geiger, Das BewujJtsein von Gefuhlen, in: Miinchner Philoso-phische Abhandlungen. Theodor Lipps zu seinem sechzigsten Geburts-tag gewidmet v. friiheren Schiilern, Alexander pfander (ed.), Leipzig 1911, s. 125-162.

- týž, Phiinomenologie des iisthetischen Genusses, in: Jahrbuch fiir Phi-losophie und phiinomenologische Forschung, I-II, Edmund Husserl et al. (eds.), Halle 1913, s. 567-684.

- týž, Ober das Wesen und die Bedeutung der Einfuhlung, in: Bericht iiber den IV. Kongre6 fiir experimentelle Psychologie in Innsbruck vom 19. bis 22. April1910 v. Prof. Dr. F. Schuhmann, Leipzig 1911, s. 29-73.

Bernhard Groethysen, Das Mitgefuhl, in: Zeitschrift fiir Psychologie und Physiologie der Sinnesorgane 34 (1904), s. 161-270.

Eduard von Hartmann, Asthetik, 2 sv., Berlin 1886/1887. - týž, Die Philosophie des UnbewujJten. Versuch einer Weltanschauung,

Berlin 1869. - týž, Phiinomenologie des sittlichen Bewusstseins, Berlin 1878, 2. vyd.,

Berlin 1886. Heinrich Heine, Buch der Lieder 1, Historisch -kritische Gesamtausgabe

der Werke I, Manfred Windfuhr (ed.), text Pierre Grappin, Hamburg 1975.

Johann Gottfried Herder, Vom Erkennen und Empfinden der menschli-chen Seele: Bemerkungen und Triiume, Riga 1778.

Edmund Husserl, Bernauer Manuskripte uber das ZeitbewujJtsein (1917/18), Rudolf Bernet a Dieter Lohmar (eds.), Den Haag 2001, kri-tické vydání: Husserliana, Gesammelte Schriften Edmund Husserls XXXIII.

- týž, Ideen zu einer reinen Phiinomenologie und phiinomenologischen Philosophie. Allgemeine Einfuhrung in die reine Phiinomenologie, in: Jahrbuch fiir Philosophie und phiinomenologische Forschung I, Ed-mund Husserl et al. (eds.), Halle 1913, kritické vydání: Husserliana, Gesammelte Schriften Edmund Husserls III-V, Marly Biemel, Wal-ter Biemel a Karl Schuhmann (eds.), Den Haag 1950nn. <Ideje k fenomenologii a fenomenologické filosofii, I-II, A. Rettová, P. Ur-ban et al., Oikúmené, Praha 2004, 2006.>

XXVIII Edita Steinová

Bibliografie

- týž, Logische Untersuchungen II, 1, Halle 1901, kritické vydání: Husserliana, Gesammelte Schriften Edmund Husserls XIX/I, s. 372nn., Ursula Panzer (ed.), Den Haag 1984. <Logická zkoumání lIli. Zkoumání k fenomenologii a teorii poznání, P. Urban, K. Novotný, H. Janoušek, Oikúmené, Praha 2011.>

William James, Psychologie, Marie Durr, Leipzig 1909, Kapitel XII Das Selbst, s. 174-195.

- týž, The works of William James, Frederick H. Burkhardt (ed.), Cambridge, Massachusetts, London 1984, Chapter XII: The self, s.159-191.

Kari Jaspers, Uber kausale und verstiindlíche Zusammenhiinge zwischen Schicksal und Psychose bei der Dementia praecox (Schizophrenie), in: Zeitschrift fiir Neurologie and Psychiatrie 14 (1913), s. 158-263.

- týž, Allgemeine Psychopathologie, Berlin 1913.

Ludwig Klages, Die Ausdrucksbewegung und ihre diagnostische Verwer-tung, in: Zeitschrift fur Pathopsychologie (1914), s. 261-348.

- týž, Siimtlíche Werke VI, s. 57-137, Ernst Frauchiger, Gerhard Funke, Karl J. Groffman, Robert Heiss a Hans Eggert Schroder (eds.), 2. vyd., Bonn 2000.

Konrad Lange, Das Wesen der Kunst. Grundziige einer realístischen Kunst-lehre I, Berlin 1901, zvl. s. 138-149.

Theodor Lipps, Asthetik, Psychologie des Schonen und der Kunst I: Grund-legung der Asthetik, Hamburg/Leipzig 1903.

- týž, Asthetik, Psychologie des Schonen und der Kunst II: Die iisthetische Betrachtung und die bildende Kunst, Hamburg/Leipzig 1906.

- týž, Asthetische Einfiihlung, in: Zeitschrift fur Psychologie und Physio-logie der Sinnesorgane 22 (1900), s. 414-450.

- týž, Das Selbstbewufltsein, Empfindung und Gefiihl, Wiesbaden 1901. - týž, Einheiten und Relationen. Eine psychologische Skizze, Leipzig 1902. - týž, Einfiihlung, innere Nachahmung und Organempfindungen, in: Ar-

chiv fur gesamte Psychologie I (1903), s. 185-204. - týž, Weiteres zur Einfiihlung, in: Archiv fur gesamte Psychologie IV

(1905), s. 465-519. - týž, Leitfaden der Psychologie, 3., vydání, Leipzig

1909. - týž, Psychologische Untersuchungen I, Die Erscheinungen, 4, Leipzig

1909. - týž, Psychologische Untersuchungen II, Die Einfiihlung, Leipzig 1913, s.

112-491. - týž, Die ethischen Grundfragen: Zehn Vortriige. uchováváno

Souborné vydání svazek S XXIX

Bibliografie

ve Volkshochschulverein v Hamburg/Leipzig 1899,2. vyd., Hamburg/Leipzig 1905.

Alexius Meinong, Ober Annahmen, Leipzig 1902. - týž, Gesamtausgabe, upravený dotisk Meinongových publikací

o z dosud 7 sv., R. HaUer aR. Kindinger (eds.), Graz 1968nn.

Theodor Alexander Meyer, Das Stilgesetz der Poesie, Leipzig 1901, reprografický reprint Stuttgart 1968.

John Stuart Mill, An Examination oj Sir William Hamilton's Philosophy, London 1889, Chapter XII. týž, Eine PriiJung der Philosophie Sir William Hamiltons, HaUe 1908. týž, Gesammelte Werke, autorizovaný za redakce Theodora Gomperze, nový tisk posledního vydání, Aalen 1968. Sv. II-IV System der deduktiven und induktiven Logik, Aalen 1872. týž, Princip les oj po1itical economy: with some of their applications to social philosophy, London 1902. týž, Utilitarianism, liberty and representative government, London 1910. týž, Ober die Freiheit, Frankfurt 1860. Nové vydání, Horst D. Brandt (ed.), Else Wentscher, Hamburg 2007. <O I-II, K. Radil, Otto, Praha 19l3.>

Hugo Munsterberg, Die Association successiver Vorstellungen, in: Zeitschrift fur Psychologie und Physiologie der Sinnesorgane 1 (1890), s.99-107.

- týž, Beitriige zur experimentellen Psychologie I, Freiburg 1889. - týž, Friihe Schriften zur Psychologie, Berlin/Heidelberg 1990. - týž, Grundziige der Psychologie, Leipzig 1900. - týž, Philosophie der Werte, Leipzig 1908. - týž, Die Willenshandlung. Ein Beitrag zur physiologischen Psychologie,

Freiburg 1888.

Paul Natorp, Allgemeine Psychologie in Leitsiitzen zu akademischen Vor-lesungen, Marburg 1904, 2. vyd., Marburg 1910 s jednou u stranou v textu.

Traugott Konstantin Oesterreich, Die Phiinomenologie des Ich in ihren Grundproblemen I Das leh und das Selbstbewufitsein. Die scheinbare Spaltung des leh, Leipzig 1910.

Alexander Pfander, Das Bewufitsein des Wollens, in: Zeitschrift fiir Psy-chologie und Physiologie der Sinnesorgane 17 (1898), s. 52l-567.

- týž, EinJiihrung in die Psychologie, Leipzig 1904.

xxx Edita Steinová

Bibliografie

- týž, Motive und Motivation, in: Miinchner Philosophische Abhand-lungen. Theodor Lipps zu seinem sechzigsten Geburtstag gewidmet v. friiheren Schiilern, Alexander pfander (ed.), Leipzig 1911, s. 163-195.

- týž, Phiinomenologie des Wollens, Leipzig 1900. Gesammelte Schriften 1, Miinchen 1963.

Antonin Prandtl, Die Einfiihlung, Leipzig 1910.

Leopold von Ranke, Aus Werk und NachlajJ, 4 sv., Walther Peter Fuchs a Theodor Schieder (eds.), Miinchen/Wien 1964 / 1971/ 1973/ 1975.

- týž, Weltgeschichte, 4. sv., 3., vydání, Leipzig 1910.

Adolf Reinach, Zur Theorie des negativen Urteils, in: Miinchner Philoso-phische Abhandlungen. Theodor Lipps zu seinem sechzigsten Geburts-tag gewidmet v. friiheren Schiilern, Alexander pfander (ed.), Leipzig 1911, s. 196-254.

- týž, Gesammelte Schriften, vydáno jeho Halle 1921. - týž, Siimtliche Werke, 2. sv., Kari Schuhmann (ed.), Miinchen/Wien

1989.

Hubert Roetteken, Poetik. Allgemeine Analyse der psychischen Vorgiinge beim Genu6 einer Dichtung, Miinchen 1902.

Josiah Royce, Self-consciousness, social consciousness and na ture, in: The philosophical review, Durham, NC 4, 5 (1895), s. 465-485.

- týž, Self-consciousness, social consciousness and nature, in: The philo-sophical review, Durham, NC 4, 6 (1895), s. 577-602.

Max Scheler, Abhandlungen und Aufsiitze, 2 sv., Leipzig 1915. - týž, Das Ressentiment im Aufbau der Moralen, in: Abhandlungen und

Aufsiitze I, Leipzig 1915, s. 39-274, Gesammelte Werke III, s. 33-148. týž, Die Idole der Selbsterkenntnis, in: Abhandlungen und Aufsiitze II, Leipzig 1915, s. 3-168, Gesammelte Werke III, s. 213-292. týž, Versuche einer Philosophie des Lebens, in: Abhandlungen und Auf-siitze II, Leipzig 1915, s. 169-228, Gesammelte Werke III, s. 311-339. týž, Die Psychologie der sogenannten Rentenhysterie und der rechte Kampf gegen das Obel, in: Abhandlungen und Aufsiitze II, Leipzig 1915, s. 229-262, Gesammelte Werke III, s. 293-310. týž, Vom Sturz der Werte. Gesammelte Werke III, Maria Scheler (ed.), 6. vyd., Bonn 2007 (= dotisk 4. vyd. 1955/5. vyd. 1972). týž, Der Formalismus in der Ethik und die materiale Wertethik. Neuer Versuch der Grundlegung eines ethischen Personalismus. Gesam-melte Werke II, Manfred Frings (ed.), 7. prohlédnuté a upravené vy-dání, Bonn 2005. týž, Der Formalismus in der Ethik und die materiale Wertethik II, Jahr-

Souborné vydání svazek 5 XXXI

Bibliografie

buch ilir Philosophie und phanomenologische Forschung II, Edmund Husserl et al. (eds.), Hal1e 1916, s. 21-478.

- týž, Wesen und Formen der Sympathie. Gesammelte Werke VII, Man-fred Frings (ed.), 6. prohlédnuté vydání spisu Phiinomenologie und Theorie der Sympathiegefuhle, Bonn 1973.

- týž, Zur Phiinomenologie und Theorie der Sympathiegefuhle und von Liebe und Hafl: mit einem Anhang uber den Grund zur Annahme der Existenz des fremden leh, Halle 1913. <Srov. i díla vydaná Na obranu lítosti. 1969,2. 2, s. 18-23, Místo v kosmu, Anna Jourisová, Academia, Praha 1968.

lásky, Jaromír Loužil, Vyšehrad, Praha 1971. O studu, Jaromír Loužil, Mladá fronta, Praha 1993.

filosofický pohled na Vyšehrad, Praha 2003. Úvod a Ivan Hodovský.>

Hermann Siebeck, Die iisthetische Illusion und ihre psychologische Be-grundung, in: Zeitschrift fur V6lkerpsychologie und Sprachwissen-schaft, M. Lazarus a H. Steinthal (eds.), Berlin 10/1 (1877), s. 1-26.

Georg Simmel, Georg Simmel Gesamtausgabe, Otthein Rammstedt (ed.), Frankfurt am Main 1989nn.

- týž, Die Probleme der Geschichtsphilosophie, 2. zcela vydání, Leipzig 1905.

- týž, Kant, die Probleme der Geschichtsphilosophie, Guy Oakes (ed.), Frankfurt 1997 (Georg Simmel Gesamtausgabe IX).

Adam Smith, Theorie der sittlichen Gefuhle, Ludwig Gotthard Ko-segarten, Leipzig 1972, nové vydání Hamburg 2004. < Teorie mravních

Liberální institut, Praha 2005.> Paul Stem, Einfuhlung und Association in der neueren Asthetik. Ein Bei-

trag zur psychologischen Analyse der iisthetischen Anschauung, Ham-burg/Leipzig 1898.

- týž, Grundprobleme der Philosophie, Berlin 1903. - týž, Das Problem der Gegebenheit, Berlin 1903. Carl Stumpf, Psychologie und Erkenntnistheorie, Munchen 1891. - týž, Der Entwicklungsgedanke in der gegenwiirtigen Philosophie, Berlin

1900. - týž, Erscheinungen und psychische Funktionen, in: Abhandlungen der

K6niglich PreuBischen Akademie der Wissenschaften. Philosophisch--historische Abhandlungen IV (1906), s. 1-40.

- týž, Ober Gefuhlsempfindungen, in: Zeitschrift fur Psychologie und Physiologie der Sinnesorgane (1907), s. 1-49.

XXXII Edita Steinová

Bibliografie

Hippolyte Taine, Der Verstand, autorizované vydání podle 3. francouzského vydání, Bonn 1880.

- týž, Derniers essais de critique et d'histoire, b. n., b. m. 1894. - týž, Essais de critique et d'histoire, b. n., b. m. 1858 a 1882. - týž, .LIntroduction cl l'étude de l'Histoire expérimental, b. n., b. m. 1866. - týž, Nouveaux essais de critique et d'histoire: Balzac, Hachette 1865.

Friedrich Theodor Vischer, Das ScMíne und die Kunst, Stuttgart 1898. - týž, Asthetik oder Wissenschaft des Schonen, Munchen 1846/1847. 2.

dotisk Robert Vischer (ed.), Stuttgart 1996.

Johannes Volkelt, Der Symbolbegriff in der neuesten Asthetik, 1876. - týž, System der Asthetik, 3. sv. Munchen 1905-1914. - týž, Die Bedeutung der niederen Empfindungen fur die asthetische Ein-

fuhlung, in: Zeitschrift fur Psychologie und Physiologie der Sinnesor-gane 32 (1903), s. 1-37.

Stephan Witasek, Zur psychologischen Analyse der asthetischen Einfuh-lung, in: Zeitschrift fur Psychologie und Physiologie der Sinnesorgane 25 (1901), s. 1-49.

2. Sekundární literatura

Michael F. Andrews, Contributions to the phenomenology of empathy: Ed-mund Husserl, Edith Stein and Emmanuel Levinas, Villanova 2002.

Ann W Astell, Saintly Mimesis, contagion and empathy in the thought of René Girard, Edith Stein and Simone Weil, in: Shofar: An Interdisci-plinary Journal ofJewish Studies 22, 2 (2004), s. 116-131.

Brian G. Barnes, Versions of empathy: comparing the intersubjectivities of Edith Stein and Jean-Paul Sartre, Louisville 1997.

A. Ales Bello, Prom Empathy to Solidarity: Intersubjective Connections ac-cording to Edith Stein, in: Analecta Husserliana, 48 (1996), s. 367-376.

Laura Boella/Annarosa Buttarelli, Per amore di altro: I' empatia a partire da Edith Stein. Milano 2000.

Magdalena Borsig-Hover, Der Wahrheitsbegriff Edith Steins in Ausein-andersetzung mit Aristoteles, Thomas von Aquin und Edmund Husserl, Frankfurt 2006.

Antonio Calcagno, The Philosophy of Edith Stein, Pittsburgh 2007.

Souborné vydání svazek S XXXIII

Bibliografie

Fidalgo Antonio Carreto, Der Obergang zur objektiven Welt. Eine kri-tis che Erorterung zum Problem der Einfuhlung bei Edith Stein, Wurz-burg 1985.

Renza Cerri Musso, La pedagogia dell'Einfuhlung: saggio su Edith Stein, Brescia 1995.

Margaretha Hackermeier, Einfuhlung und Intersubjektivitiit bei Edith Stein, in: Die unbekannte Edith Stein: Phanomenologie und Sozialphi-losophie, Frankfurt/Wien 2006.

Irene Heise, Einfuhlung bei Edith Stein, Wien 2005.

Rosa1ind M. Legget, Edith Stein, her lije and times, with special reference to empathy in women, Dominguez Hills 2004.

Carol Jean Maher, Empathy and ethics, De Paul 1992.

Reiner Matzker, Einfuhlung: Edith Stein und die Phiinomenologie, Bern 1991.

C. M. Painter, Appropriating the Philosophies of Edmund Husserl and Edith Stein: Animal Psyche, Empathy and Moral Subjectivity, in: Con-tributions to Phenomenology 56 (2007), s. 97-116.

JosefPieper, Autobiographische Schriften, Berthold Wald (ed.), Hamburg 2003.

Rudolf Schmitz-Perrin, Phiinomenologie und Scientia Crucis im Denken von Edith Stein, von der Einfuhlung zur Mit-fuhlung, in: Freiburger Zeitschrift fur Philosophie und Theologie 42 (1995), s. 346-366.

XXXIV Edita Steinová

poznámka k vydání

Jelikož disertace Edity Steinové byla prací, zdokumentovali jsme v aparátu* korektury a poznámky na okraji textu, které Edita Steinová Poznámky aparátu jsou písmenným indexem (a, b, c, ... ) a jsou na prv-ním nad vlastními poznámkami pod Edity Steinové a nad poznámkami editorky.

Poznámky Edity Steinové obsažené v prvním vydání její disertace z roku 1917 v Halle jsou zachyceny numerickým aparátem (1,2,3, ... ). Dopl-

editorky v tomto aparátu a v textu jsou vložena do hranatých závo-rek [j. Poznámky aparátu s numerickým ve závor-kách <> pocházejí od editorky a mají usnadnit tím, že

odkazy a podávají údaje. i jsou zapisovány Všechna podtržení v textu po-

cházejí od Edity Steinové a slouží ke významu pasá-že. Obsahová zaznamenávala Edita Steinová do textu pomocí

rozestupu jednotlivých slov. Latinské výrazy a názvy citované literatury jsou psány kurzívou.

Také názvy Editou Steinovou jsou kurzívou, je-likož je sama jen dávala do uvozovek. Pro snazší pochopení byly do textu vloženy odstavce na úseky podle smyslu. Edita Steinová musela tehdejším tiskovým vydat text bez tohoto

paginace prvního vydání je na okraji stránek, aby se tak usnadnila práce se starší odbornou literaturou. stran v obsa-hu byla kritickému vydání. Pro citace bude dále relevantní toto kritické vydání.

* aparát byl v tomto vydání podrobnosti jsou uvedeny v poznámce k vydání. Poznámka

Souborné vydání svazek 5 xxxv

poznámka k vydání

V tomto vydání byly oproti vydání ny, korektury a poznámky na okraji textu, které Edita Steinová

a to proto, že pro nemají smysl. V tomto vydání se rozlišují druhy poznámek. Poznámky

Edity Steinové obsažené v prvním vydání její disertace z roku 1917 v Hal-le jsou zachyceny numerickým aparátem 1,2,3, .... Text a pozná-mek editorky v textu a v poznámkách pod které mají

usnadnit tím, že odkazy a podávají údaje, je vždy vložen do hranatých závorek []. Její poznámky

pod jsou na rozdíl od vydání ESGA5 nume-ricky v hranatých závorkách [I], [2], "', nikoli ve Poznám-ky jsou naopak uvedeny ve závorkách: obsahují zejména pro relevantní lite-raturu k tématu, která vyšla v v Bibliografii Edity Steinové k jejímu dílu). Poznámky pod jsou numericky ve závorkách <I>, <2>, ....

Na místech je hned za termínem uveden v textu (nikoli v poznámce pod pro jasnost termín, signálové (Signalk6rper).

i jsou zapisovány Všechna podtržení v textu po-cházejí od Edity Steinové a slouží ke významu pa-sáže. Obsahová jež Edita Steinová zaznamenávala do textu pomocí rozestupu jednotlivých slov, prostrkaným písmem, jsou psána kurzívou.

Latinské výrazy a názvy citované literatury jsou psány kurzívou. Také názvy Editou Steinovou jsou kurzívou, je-likož je sama jen dávala do uvozovek. Pro snazší pochopení byly do textu vloženy odstavce na úseky podle smyslu. Edita Stei-nová musela tehdejším tiskovým vydat text bez tohoto

XXXVI Edita Steinová

Edity Steinové

Bohužel se nám nezachoval ani rukopis, ani strojopisný opis ori-ginálu práce Edity Steinové.

Podkladem tohoto kritického vydání je ver-ze práce Edity Steinové s jejími rukou psanými korekturami a poznámkami na okraji textu (signatura A02-17). Tento je uložen v kolínském Archivu Edity Steinové (Edith-Stein-Archiv K6In). Jde o osobní formátu 227,5 mm x 155 mm, kte-rý si Edita Steinová nechala svázat podle vlastních aby do mohla vepisovat poznámky. Za každou tiskovou stranou byl totiž jen prázdný list, který sloužit pro její vlastní rukou psané poznámky a corrigenda. Své záznamy zanášela Edita Steinová a inkousto-vou tužkou. Na stránkách je na okraji poznámka "Ing. ", která poukazuje na to, že Edita Steinová o dané problematice s Romanem Ingardenem, nebo že v této navazovala na které získala od Obsahové poznámky Romana Ingardena k disertaci Edity Steinové se však v tomto nevyskytují.

První tiskové vydání disertace Edity Steinové, které vyšlo pod názvem Zum Problem der Einfiihlung <K problému roku 1917 v Halle, obsahuje druhou až doktorské práce. Vzhledem k tehdejší-mu nedostatku papíru a tiskovým se Edita Steinová obrátila s žádostí na Filosofickou fakultu Univerzity ve Freiburgu o svo-lení, aby otisknout jen textu. I I poté, co tento postup schválil

1 Srov. Edith Stein, Selbstbi/dnis in Briefen J, 5 (s. 24). Edith Stein Gesamtausgabe 2 (ESGA2), Verlag Herder, Freiburg im Breisgau 2000, 2005. "Tímto žádám o laskavé svolení, aby má disertace, na jejímž jsem byla 3. srpna 1916 k examen rigorosum, mohla být pouze celá práce je velmi rozsáhlá a tiskové náklady v vysoké. Své pojednání jsem odevzdala pod názvem Das Einfuhlungsproblem in seiner historischen Entwicklung und in phiinomenologischer Betrachtung <Problém v jeho historickém vývoji a ve fenomenologickém pojetí> a bych nyní dát otisknout IIIIV pod názvem Zum Problem der Einfuhlung <K problému Originál se nachází v aktech Edity Steinové s aktuální signaturou univerzitního archivu ve Freiburgu: B 42/1832.

Souborné vydání svazek 5 XXXVII