1

Biosférické rezervace – nástroj udržitelného rozvoje území

Situace v Biosférické rezervaci Šumava

Biosphere reserves – tool for sustainable development of an area

Present state in the Šumava Biosphere Reserve

Hana Silovská

Vysoká škola ekonomická, katedra regionálních studií

Abstrakt

V článku je pojednávána problematika biosférických rezervací a jejich možného přínosu

k udržitelnému rozvoji území. Popisuje se vznik programu Man and the Biosphere (Člověk a

biosféra), který danou tematiku zastřešuje. Dále je věnována pozornost charakteristice

biosférických rezervací, jejich funkcím, a zonaci. Část textu je zaměřena na Biosférickou

rezervaci Šumava jako jednu ze šesti biosférických rezervací na území České republiky. Je

zde kriticky analyzován její současný stav a způsob koordinace a péče a hledán její optimální

model fungování do budoucna.

Klíčová slova: biosférická rezervace, udržitelný rozvoj, udržitelný turismus, socioekonomický

rozvoj, ochrana přírody

Keywords: biosphere reserve, sustainable development, sustainable tourism, socio-economic

development, nature protection

Úvod

Tematika udržitelného rozvoje (UR) je dnes vysoce aktuálním a citlivým tématem. Samotná

jeho myšlenka je však v zásadě velmi stará a přirozená. Již v dávné minulosti lidské kultury

instinktivně chápaly, že nelze vyčerpat veškeré zásoby a zdroje, ale že je naopak nutno

využívat je přiměřeně. Úcta k přírodě byla přirozenou součástí lidského myšlení (Jeníček,

2001: 23).

Od druhé poloviny 20. století počala být otázka udržitelného rozvoje řešena na mezinárodní

úrovni. Pojem jako takový byl však poprvé řádně definován až v roce 1987 ve zprávě „Naše

společná budoucnost“, jejímž autorem je Světová komise pro životní prostředí. Zde je UR

vymezen jako způsob rozvoje, který uspokojí potřeby současnosti, aniž by omezil možnosti

budoucích generací při naplňování jejich vlastních potřeb (1991: 47).

Definic tohoto pojmu existuje více. Pro srovnání např. v zákoně č.117/1992 Sb. o životním

prostředí je popisován jako takový rozvoj společnosti, který dnešním i následujícím

generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje

rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Tato různá pojetí, ač se

částečně liší v složitosti a vysvětlení, obsahují společné pojmy jako je uspokojování potřeb,

odpovědnost k budoucí generaci a slovo „rozvoj“.

Udržitelný rozvoj obsahuje tři základní pilíře – ekonomický, environmentální (ekologický) a

sociální (Moldan, 2001: 11, 14). Tyto pilíře by měly být v rovnováze. Častým problémem

bývá, že této rovnováhy dosaženo není.

Samotné téma je však poněkud abstraktní a těžce pochopitelné. K uchopení a vysvětlení celé

problematiky je nutné hledat konkrétní nástroje sloužící k naplňování principů udržitelného

rozvoje.

Jedním z takových nástrojů mohou být biosférické rezervace (BR). Udržitelný rozvoj je

základním principem biosférických rezervací. Jde o místa, která jsou mezinárodně uznaná jak

pro kvalitu přírodního prostředí, tak i kulturní krajiny, dlouhodobě osídlené a

obhospodařované člověkem. Nejde tedy o žádnou rezervaci ve smyslu izolovaného a

2

konzervovaného území se striktními návštěvnickými pravidly a zákazy. Naopak, je v nich

kladen důraz na člověka jako hlavní složku prostředí a nositele řady rozvojových aktivit. Jsou

také místy, která mají potenciál pro dosažení tolik žádoucího a diskutovaného souladu

ochrany přírodních hodnot a udržitelného rozvoje. Dobře fungující biosférická rezervace má

své spokojené občany a pozitivně ovlivňuje i své širší okolí. Taková BR je pro území

přínosem. Toto je samozřejmě myšlenka v ideálním pojetí, realita jednotlivých rezervací

závisí na orgánech, které se podílejí na koordinaci, a na lidech, kteří v ní žijí a působí.

Na území České republiky se nachází celkem šest biosférických rezervací. Jednou z nich je

Biosférická rezervace Šumava. Právě této konkrétní oblasti je věnována část textu, neboť na

jejím území byl realizován vlastní průzkum směřující k zjištění celkového pohledu, názorů a

informovanosti klíčových aktérů v území o problematice biosférických rezervací, konkrétně

BR Šumavy.

Cílem příspěvku je určit význam biosférických rezervací pro udržitelný rozvoj území.

Současně je cílem stanovit, zda Biosférická rezervace Šumava je ve své současné podobě

přínosem k udržitelnému rozvoji svého území i jeho klíčovým aktérům a navrhnout některá

opatření k dalšímu vývoji.

V článku jsou využity především výsledky vlastního průzkumu v podobě místního šetření

mezi klíčovými aktéry na území BR Šumava.

1)Biosférické rezervace v mezinárodním pojetí

Biosférické rezervace je možné vymezit jako oblasti se suchozemskými nebo přímořskými

ekosystémy nebo s jejich kombinací, které jsou mezinárodně uznány v rámci programu

Člověk a biosféra neboli Man and the Biosphere (MAB) pod záštitou UNESCO (Jeník, 1996:

13).

Tato území se vyznačují řadou charakteristik. Jako mezinárodně uznané oblasti s vysokou

kvalitou přírodního i kulturního prostředí mají řadu výhod (silných stránek), na druhé straně

představují i některá rizika (slabé stránky).

Každá tato oblast je součástí Světové sítě biosférických rezervací. Tato síť slouží jako

prostředník pro komunikaci mezi lidmi na celém světě existuje adresář s telefonickým a

internetovým spojením, množství literatury týkající se různých aspektů biosférických

rezervací zde se mohou lidé poučit jak o území, ve kterém žijí, tak třeba o podobných

místech v ČR i ve světě. Pořádají se tam různé konference, setkání atd. (Program UNESCO

Člověk a biosféra a biosférické rezervace, 2008).

Značka „biosférická rezervace“ přináší území mezinárodní renomé srovnatelné s titulem

„Světové dědictví UNESCO“. Záleží jenom na jednotlivých aktérech území, jak dobře umějí

nebo chtějí tento čestný titul a jeho možnosti v souladu s principy programu MAB využít

(např. prodejem „ekologicky příznivých produktů“, využitím turistické - ale i přírodovědecké

- atraktivity oblasti s mezinárodně uznanými kvalitami apod.). Tento titul lze využít také jako

podpůrný argument při získávání grantových prostředků v ČR i zahraničí. Je možná

zahraniční spolupráce v rámci různých projektů podávaných ať už v rámci Evropské unie, či

jiných mezinárodních organizací a sdružení (Program UNESCO Člověk a biosféra a

biosférické rezervace, 2008).

Rizikem, jež je však možné eliminovat, je případná negativní publicita (ostuda), kterou může

získat špatně fungující biosférická rezervace doma nebo v zahraničí při špatné koordinaci

rozvojových akcí. Určité ohrožení představuje i fakt, že představitelé programu

MAB/UNESCO nemohou zasahovat do práv občanů či států na jejím území. Český národní

komitét může pouze navrhovat doporučení a opatření. Pokud existuje výrazný rozpor mezi

stavem a požadovanými funkcemi biosférické rezervace, může být tato oblast ze seznamu

Světové sítě biosférických rezervací vyškrtnuta (Program UNESCO Člověk a biosféra a

biosférické rezervace, 2008).

3

Zastřešujícím dokumentem celé problematiky biosférických rezervací je mezivládní program

Man and the Biosphere (Člověk a biosféra). Vyhlášen byl roku 1970 pod záštitou organizace

UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu). Cílem je rozvíjet v rámci

přírodních a socioekonomických vědeckých disciplín základnu pro racionální využívání

přírodních zdrojů biosféry a pro zlepšení vztahů mezi člověkem a přírodním prostředím;

předpovídat důsledky současných aktivit pro budoucnost a tím posilovat lidskou schopnost

účinně hospodařit s přírodními zdroji biosféry (Jeník, 1996: 5).

Ve svém počátku se program MAB soustředil hlavně na výzkum a monitoring těchto oblastí,

později také na ochranu zdrojů a biosféry. Rozvojová funkce však zůstávala stále v pozadí,

nejasně definována (UNESCO, 2002: 19). Zásadní zlom přišel až společně s tzv. Sevillskou

strategií z roku 1995, která konečně řádně definovala pojem „biosférická rezervace“ a

vymezila její funkce a poslání.

Sevillská strategie vymezila více jak 90 jednotlivých úkolů, které mají být splněny buď na

mezinárodní, národní nebo územní úrovni. Současně byly vymezeny jednotlivé indikátory,

podle kterých je možno hodnotit naplňování cílů strategie (VESTIN, 2002). Velkým posunem

bylo však zaměření pozornosti na rozvojovou stránku BR, vymezení role udržitelného rozvoje

v území a celkový posun k člověku (obyvateli, hospodáři) jako hlavnímu aktérovi v území.

Každá biosférická rezervace světa musí obsahovat tři odlišné zóny, které na sebe postupně

navazují. Tento systém zón zahrnuje rozdílné způsoby využívání krajiny. Jde o zóny

jádrovou, nárazníkovou a přechodovou - místo pro spolupráci (UNESCO, 2003: 3):

Současně každá BR má splňovat tři funkce: ochrannou (biodiverzita, ekosystémy, druhy,

genetický materiál), logistickou (mezinárodní síť pro výzkum a monitoring, vzdělávání,

výchova) a rozvojovou (spojení rozvoje a životního prostředí => udržitelný rozvoj)

(UNESCO, 2003: 3).

Snahou je dosažení vzájemné vazby funkcí a zón. Každá z částí biosférické rezervace je

určena a přirozeně vhodná pro odlišné funkce.

Jádrová zóna BR se vyznačuje nejnižším množstvím lidských aktivit. Příroda zde je jen málo

ovlivňována, existují limity pro lidské aktivity. Zóna zpravidla zahrnuje území národního

parku nebo systém menších chráněných celků, takže ochrana přírody je zde i podepřena

legislativou. Území je příhodné zejména pro výzkum a monitoring.

Zóna nárazníková, také někdy označována jako tlumicí, navazuje na zónu či více zón

jádrových. Krajina zde je již tradičně kulturní, osídlená a využívaná, lidské činnosti jsou

rozsáhlejší. Z aktivit typické bývá environmentálně zaměřené zemědělství a lesnictví s

udržitelným způsobem užívání půdy, velkého významu nabývá turismus a rekreace. Stejně tak

dobře plní funkci vzdělávací a výchovnou směrem k udržitelnému způsobu života. Zóna může

částečně ještě zahrnovat okrajová území národního parku a větší část chráněné krajinné

oblasti.

Krajina v zóně přechodové bývá již kulturní a nejvíce využívaná, lidské aktivity mají rovněž

trvalý charakter. Jde o zónu nejvíce zasaženou a někdy dokonce poničenou. Tím se pak stává

vhodným místem pro regeneraci krajiny a také pro experimentální výzkum. Právě zde mohou

být výsledky aplikace principů biosférických rezervací a udržitelného rozvoje nejviditelnější.

Vazba funkcí na zonaci by měla být přirozená, jednotlivé funkce samy vyplývají z charakteru

území. Zonace napomáhá vymezení těchto aktivit a jejich vhodnému rozmístění v rámci

území BR.

2)Biosférické rezervace v České republice

Česká republika, resp. Československo, se do programu Člověk a biosféra zapojila od jeho

počátku. Po založení Světové sítě biosférických rezervací v roce 1974 se začalo s přípravami

návrhů pro ni vhodných oblastí. Byl ustanoven první československý národní komitét MAB,

který jmenovala Československá akademie věd. Ten byl složen výhradně ze zástupců

4

přírodních věd (ekologové, ochranáři, lesníci, limnologové) (Jeník, 1996: 5, 14). Zcela tak

chyběli zástupci věd společenských, zejména ekonomických.

V dnešní České republice se nachází celkem 6 oblastí s označením biosférická rezervace

(jejich výčet a stručná charakteristika je uvedena v tabulce č.1).

Mapa č.: Zvláště chráněná území České republiky

Zdroj: Vystoupil, 2006

Všechny naše biosférické rezervace se dnes do určité míry vzájemně překrývají s dalšími

zvláště chráněnými územími (NP, CHKO). Ovšem, oproti národním parkům či chráněným

krajinným oblastem jsou zaměřené rovněž na udržitelný rozvoj a především kvalitní život

jejich obyvatel. Tento protiklad zájmů představuje riziko konfliktů, a to zejména v místě, kde

se biosférická rezervace překrývá s územím, jehož ochrana je podpořena legislativou,

především se jedná o národní park.

Tabulka č.1 nabízí malé shrnutí údajů, které se jeví jako klíčové k rozvoji území

v jednotlivých biosférických rezervacích v ČR.

Tabulka č.1: Shrnutí biosférických rezervací v ČR

N Rok vyhlášení

Rozloha (km²) Poloha BR Správa BR

Hlavní potenciál rozvoje

Bílé Karpaty 1996 747 příhraniční - Slovensko (Biele Karpaty)

CHKO/BR Bílé Karpaty

zemědělství, udržitelný turismus - domácí výrobky, folklor

Dolní Morava (dříve Pálava) 2003 300

příhraniční – Rakousko a Slovensko

Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s.

zemědělství - vinařství, udržitelný turismus – historické území

5

Krkonoše 1992 548

přeshraniční BR - Polsko (Krkonosze/Krkonoše BR)

KRNAP - garant; Člověk a Krkonoše - prostředník

přeshraniční spolupráce, udržitelný turismus, drobné podnikání - domácí výrobky

Křivoklátsko 1977 630 Vnitrostátní CHKO/BR Křivoklátsko

šetrné lesní hospodaření, turismus

Šumava 1990 1670

příhraniční - Bavorský les (Německo); Rakousko NP a CHKO Šumava

udržitelný turismus, přeshraniční projekty, drobné podnikání – domácí výrobky

Třeboňsko 1977 700 příhraniční - Rakousko CHKO/BR Třeboňsko

udržitelný turismus - agroturistika, lázeňství; zemědělství

Zdroj: Vlastní zpracování, část údajů převzata z (JENÍK, 1996: 16)

Z tabulky je zřejmé, že hlavní rozvojovou aktivitou je turismus, což je vcelku nepřekvapující

zjištění. Ovšem v případě biosférických rezervací jde spíše o jeho tzv. měkké formy a

turismus udržitelný. Ten je podle Světové obchodní organizace definován jako „takový

cestovní ruch, který dlouhodobě nenarušuje přírodní, kulturní a sociální prostředí. Udržitelný

rozvoj turismu uspokojuje potřeby současných turistů a hostitelských regionů a zároveň

chrání a zvyšuje tyto možnosti do budoucna. Má vést k řízení všech zdrojů, a to tak, aby byly

uspokojeny ekonomické, sociální a estetické potřeby při zachování kulturní integrity,

nejdůležitějších ekologických procesů, biologické různorodosti a procesů, které umožňují

život“ (MŽP ČR, 2009).

„Produkty udržitelného turismu jsou produkty, které fungují v souladu s místním prostředím,

společností a kulturou tak, aby z nich životní prostředí, společnost a kultura měly užitek, a

aby se nestaly obětí rozvoje turismu“ (MŽP ČR, 2009).

3)Biosférická rezervace Šumava

Biosférická rezervace Šumava byla vyhlášena roku 1990 jako čtvrtá taková oblast v České

republice. Zabírá rozlohu cca 1670 km², zahrnuje v sobě celé území národního parku a z velké

části kopíruje hranici chráněné krajinné oblasti.

Mapa č.2: Národní park a Biosférická rezervace Šumava

Zdroj: http://www.npsumava.cz/image/npsumava/obr/biosfer_1.jpg

Statut národního parku či chráněné krajinné oblasti se výrazně liší od statutu biosférické

rezervace. NP Šumava byl vyhlášen na základě vládního nařízení č. 163/1991 Sb., CHKO

Šumava byla vyhlášena výnosem tehdejšího Ministerstva kultury ČSR č. 53855/63. Obě tyto

instituce jsou tedy legislativně ukotveny. Biosférické rezervace obecně nemají tuto oporu

v zákoně. Je to „pouze“ mezinárodní uznání kvality daného území, jeho možnost stát se

součástí světové sítě takovýchto oblastí a čerpat výhody, které tento statut nabízí. Nevytváří

6

žádné další povinnosti v oblasti ochrany přírody. BR Šumava v sobě zahrnuje celé území NP

Šumava, které představuje oblast s významnými přírodními hodnotami, rovněž zahrnuje

území i mimo NPŠ, které má být určeno pro rozvoj řady udržitelných hospodářských a dalších

lidských aktivit a kde je možno lépe aplikovat a demonstrovat principy udržitelného rozvoje.

Šumava je významná turistická oblast ČR. Přírodní atraktivity, kvalita ovzduší a celkový stav

životního prostředí jsou jedněmi z hlavních motivů turistické návštěvnosti. Turisté sem

přijíždějí zejména kvůli prožitkům z pěkného prostředí, krajiny a čistého vzduchu, hledají

odpočinek (hlavně aktivní), klid a pohodu (Růžička, 2007: 6). Pro tuto klientelu je vhodné

rozvíjet aktivity podporující udržitelný rozvoj území více než projekty masivního charakteru,

které ohrožují přírodní hodnoty území, kvůli kterým sem lidé jezdí. Přínosným bude podpora

rozvoje malého a středního podnikání zejména založeného na tradicích, úprava naučných a

jiných turistických stezek či cyklostezek, podpora sportovních aktivit ne příliš masového

charakteru, zajištění vhodné infrastruktury pro cestovní ruch a rozvoj doprovodných aktivit a

nabídek kulturních akcí v regionu. V cestovním ruchu a službách je nadále potenciál na

zvyšování zaměstnanosti regionu.

Šumava je do značné míry spojována s ochranou přírody. Jde bezpochyby o území

s obrovskou hodnotou přírodního kapitálu. Jeho kvality byly uznány již roku 1963

vyhlášením CHKO Šumava, dále jí byl roku 1990 na mezinárodní úrovni udělen status

biosférické rezervace a o rok poté vznikl NP Šumava. Většina území národního parku je také

součástí evropského systému NATURA 2000.

Současným koordinátorem (koordinující institucí) BR Šumava je Správa Národního parku a

Chráněné krajinné oblasti Šumava se sídlem ve Vimperku. Ten je odpovědný za péči o

národní park i biosférickou rezervaci současně. Podle současného stavu je však patrné (i

docela pochopitelné), že tato instituce věnuje výrazně více pozornosti území národního parku.

Jelikož posláním národního parku je především ochrana přírody, otázka udržitelného rozvoje

není v popředí zájmu. Koordinace biosférické rezervace je vedle cílů národního parku a

chráněné krajinné oblasti spíše formální a okrajová. Biosférická rezervace je zaměřena

zejména na optimalizování komunikace a vyjednávání vzájemně si rovných partnerů a Správa

NP a CHKO Šumava jako státní instituce nemusí být svou povahou tím nejpřijatelnějším

partnerem v diskusi pro další aktéry v území (samosprávy, podnikatelé, neziskové organizace

apod.).

4)Kritická analýza současného stavu, potenciál a limity dalšího rozvoje BR Šumava

Šumava byla vyhlášena BR roku 1990, o rok později se stala také národním parkem. Obě

instituce tedy existují přibližně stejně dlouhou dobu. Přesto je však jasně zřejmý rozdíl mezi

propagací území jako národního parku a jako biosférické rezervace. Že je Šumava národním

parkem, valná většina lidí ví nebo jsou o tom informováni po celém jeho území. Návštěvník

však nemusí vůbec tušit, že se současně nachází i v území biosférické rezervace, neboť to

nikde sděleno není. Koordinátor obou institucí má jinak velice dobrý a propracovaný

informační systém věnovaný tematice národního parku po jeho území, jak ve formě

informačních tabulí či středisek, ovšem o biosférické rezervaci takto neinformuje. Stejně tak

chybí další tištěný materiál. BR Šumava nemá ani své vlastní webové stránky. Na oficiálních

stránkách Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava1 jsou pouze občasné

zmínky a zprávy. Samostatnou rubriku Biosférická rezervace Šumava na stránkách svého

koordinátora nemá.

Biosférická rezervace Šumava jako celek má splňovat tři základní funkce najednou –

ochrannou, socioekonomicky a kulturně rozvojovou a logistickou, a to neplní. Její současný

koordinátor v rámci řízení biosférické rezervace nespolupracuje s dalšími institucemi a

1 www.npsumava.cz

7

biosférická rezervace není nikde prezentována jako celek. Je důležité, aby takto byla chápána

a řízena a aby vznikaly konkrétní projekty pod její záštitou a ne pouze ad hoc.

Biosférická rezervace jako statut území nabízí řadu příležitostí. Pro území jako takové je to

dobrá značka, která vytváří image kvality a přitažlivosti. Po stránce finanční může mít přínos

v podobě čerpání peněz z evropských a dalších fondů. Může být také vhodným prostředkem

komunikace a vyjednávání všech aktérů v území. Sama není ustanovena ze zákona, jako je

tomu v případě národního parku, proto vytváří mnohem volnější, dobrovolnější prostředí pro

vzájemnou a rovnou diskusi směřující k naplnění cílů uspokojující všechny strany.

V současné době se realizovaly či stále realizují konkrétní projekty, které je možno chápat

jako projekty podporující udržitelný rozvoj Šumavy. Příkladem může být stále probíhající

projekt „Certifikace šumavských výrobků a služeb“, což je projekt fungující i v dalších

regionech České republiky. Certifikované jsou takové výrobky, které jsou spojeny s tradicí a

umem místních obyvatel, jsou vysoce kvalitní a šetrné vůči přírodě a životnímu prostředí. Pro

tyto výrobky se v ČR zavádějí regionální značky, které garantují jejich původ, originalitu a

vazbu na konkrétní území, a zároveň slouží ke zviditelnění a propagaci místní produkce

(Apus, 2006). Na podobných principech funguje i certifikace regionálních služeb.

Dalšími příklady tohoto typu projektů je např. „Bílá stopa“ (údržba lyžařských stop a tvorba

webových stránek, kde je možné nalézt řadu informací o běžeckém lyžování na Šumavě),

„Průvodci Šumavou“ (vyškolení místní obyvatelé provázející zájemce i méně známými a

netradičními místy svého okolí) či „Návštěvnická centra“, která jsou zřizována obcemi a jsou

zaměřená na interaktivní ukázky tradičních šumavských hospodářských odvětví jako např.

dřevařství či sklářství.

Zatím největším projektem (a téměř jediným známým propagovaným), do kterého byla

zahrnuta Šumava jako biosférická rezervace, byl mezinárodní projekt UNEP – GEF (Global

Environment Facility) Tourism for Nature, koordinovaný institucí Ecological Tourism in

Europe – ETE, na české straně Ústavem systémové biologie a ekologie Akademie věd České

republiky s partnerem Správou NP a CHKO Šumava. V projektu byly zahnuty celkem tři

biosférické rezervace – Šumava, Babia Góra (Polsko) a Aggtelek (Maďarsko). Projekt byl

stanoven na období 2006 2008 ( Tourism for Nature, 2006).

Na české straně dostal projekt název „Šetrný turismus – šance pro biosférickou rezervaci

Šumava“. Mezi aktivity tohoto projektu patřily např. právě již zmiňované certifikované

výrobky a služby nebo průvodci Šumavou, dále pak některé (šetrné) netradiční sportovní

aktivity (sněžnice, in-line bruslení, lanové dráhy) nebo např. turistika na koni - hipoturistika

(Silovský, 2007). Projekt je však již uzavřen a nyní je třeba zaměřit se na další budoucnost

BR Šumava.

Potenciál biosférické rezervace Šumava pro udržitelný rozvoj území se jeví jako nedostatečně

využitý. Pokud mají být provedena opatření k aktivizaci této instituce a smyslu konceptu

biosférických rezervací, je nanejvýš žádoucí získat přehled o názorech, postojích a očekávání

klíčových aktérů na jejím území.

V období měsíců března–dubna roku 2009 byl proveden vlastní průzkum na území BR

Šumava, kdy bylo osloveno celkem 25 osob. Soubor dotazovaných byl tvořen zástupci

následujících skupin, které jsou v daném území zásadní vzhledem ke zkoumané problematice:

podnikatelé (v cestovním ruchu – hoteliéři, majitelé penzionů, majitelé cestovních kanceláří,

soukromí zemědělci); zástupci městských lesů; představitelé národního komitétu MAB;

představitelé krajských samospráv; zástupci místních samospráv (starostové v NP a CHKO

Šumava); zástupci státní správy (Správa NP a CHKO Šumava); představitelé sféry vědecké a

výzkumné; zástupci nevládních organizací; zástupce Regionální rozvojové agentury Šumava.

Vzhledem k tomuto rozložení bylo dosaženo poměrně zajímavých odpovědí z různých úhlů

pohledu.

8

Metodou výzkumu bylo zvoleno dotazování a technikou pak byly vybrány individuální osobní

rozhovory s předem připraveným scénářem.

Cílem průzkumu bylo získat představu o informovanosti důležitých představitelů a aktérů

místního rozvoje o dané problematice, o existenci biosférické rezervace Šumavě obecně, dále

o jejím současném přínosu k udržitelnému rozvoji, o možném souladu principů UR a ochrany

přírody, o aktivitách, které by měla BR Šumava vyvíjet a podporovat. Také o konkrétních

projektech, které považují za přínos k udržitelnému rozvoji svého území a také o

preferovaném stylu řízení, instituce a způsobu péče o BR Šumava a o ochotě dotazovaných

podílet se na její koordinaci. Výsledky průzkumu pak přinesly dále uvedená zjištění.

Z průzkumu jednoznačně vyplynulo, že celkovou informovanost o BR Šumava, jejím

územním vymezení, koordinátorovi a poslání je zapotřebí výrazně zvýšit.

Průzkum byl proveden mezi osobami, u kterých se dá předpokládat dostatečná znalost,

minimálně o přítomnosti instituce BR na Šumavě, a tomu tak zatím není. Informace by dále

měly více proniknout zejména k místním samosprávám, které mají na veřejné úrovni nejblíže

k chodu svého regionu a samotným občanům. Informovanost je dobré zlepšovat jak cestou

podávání informací ze strany koordinátora a dalších zainteresovaných orgánů, tak ze strany

příjemců jejich aktivním vyhledáváním. Mimo to je nutné rozšířit povědomí mezi obyvateli a

návštěvníky území podáváním informací během jejich pobytu v území a rovněž jim umožnit

přístup a dostatečné množství zdrojů i při jejich rozhodování o možné návštěvě oblasti.

Dalším poznatkem bylo, že Biosférická rezervace Šumava není ve své současné podobě

přínosem k udržitelnému rozvoji území. Značka („trademark“) BR není využita.

Výhody, které vyplývají ze statutu území BR, nejsou jeho aktéry využity. V území se

systematicky neprovádí téměř žádné kroky k naplnění cílů biosférické rezervace. Kromě

vědeckých a výzkumných institucí není v území nikdo, kdo by pociťoval přínos současného

fungování BR Šumava. Pro podnikatele statut biosférická rezervace znamená marketingovou

výhodu, ovšem je nutno uvést více v povědomí existenci této instituce, aby jejím

prostřednictvím zvýšila atraktivitu místa svého podnikání. Zatím se výrazně více prezentuje

území jako národní park a chráněná krajinná oblast než jako biosférická rezervace. Vyšší

důraz je kladen na ochranu přírody než udržitelný rozvoj, což, jak rovněž vyplynulo

z průzkumu, řada aktérů považuje za bariéru dalšího socioekonomického rozvoje území.

Účastníci průzkumu se převážně shodli, že dlouhodobě na Šumavě lze nebo se dokonce musí

nalézt soulad udržitelného rozvoje s ochranou přírodních hodnot. K jeho naplnění je potřeba

vůle a vzájemné spolupráce a komunikace jednotlivých aktérů. Zde se jedná spíše o

konstatování daného faktu, bez něhož by existence BR Šumava neměla prakticky význam.

Pro udržitelný rozvoj území je zapotřebí podporovat aktivity v řadě oblastí (ochrana přírody,

věda a výzkum, šetrný turismus, malé a střední podnikání, zemědělství, lesnictví, vzdělání a

výchova, přeshraniční komunikace, marketingová podpora i další). V případech ochrany

přírody či vědy a výzkumu je možné ponechat jejich zajišťování i na dalších orgánech a

institucích než je samotný koordinátor BR Šumava. Největší důraz má být soustředěn na

aktivity podporující šetrný turismus jako jeden z hlavních faktorů rozvoje území Šumavy.

Turismus je ostatně klíčovou rozvojovou aktivitou i v řadě jiných regionů. Jeho význam pro

socioekonomický rozvoj území potvrzuje i dokument Strategie regionálního rozvoje, jež jej

vymezuje jako jeden z hlavních faktorů regionálního rozvoje ČR.

Dotazovaní měli možnost sdělit svůj názor k řadě konkrétních projektů, které se na Šumavě

realizovaly či realizují a zhodnotit jejich přínos k udržitelnému rozvoji území. Pozitivně byl

hodnocen přínos certifikace výrobků a služeb, projekt Bílá stopa, projekt Průvodci Šumavou a

návštěvnická centra zřizovaná obcemi. Negativně je vnímána výstavba rekreačních „satelitů“,

které v nedávné minulosti vznikly např. v blízkosti obce Borová Lada či plány velkých

lyžařských areálů v chráněných oblastech. V rámci netradičních sportovně-turistických aktivit

se názory lehce rozcházejí. Důvodem je zejména široký okruh potenciálních činností, které se

9

dají považovat za netradiční vzhledem k místu a tradicím na Šumavě. Obecně jsou

přijatelnější aktivity šetrnějšího typu (inline bruslení, hipoturistika, sněžnice, lanové dráhy

apod.).

Co se týče způsobu koordinace a komunikace, participativní způsob je, dle účastníků

průzkumu, jednoznačně preferovaným stylem vzhledem k naplnění funkcí BR Šumava.

V rámci péče o BR Šumava je zapotřebí vzájemná spolupráce, komunikace a zapojení všech

klíčových aktérů a institucí. Velká většina aktérů si přeje být zapojena do procesu

rozhodování, být informována a dostat prostor uplatňovat své připomínky k řízení, plánování

a rozhodování o BR Šumava.

Pro dotazované bylo poměrně obtížné určit, kdo je nejvhodnějším kandidátem stát se hlavním

koordinátorem BR Šumava. Může se jím stát nová i již existující organizace. Současně je

žádoucí i aktivizace koordinátora současného. Za důležité označili, aby se taková instituce

zabývala péčí o území biosférické rezervace intenzivně a systematicky tak, aby se stala

přínosem k udržitelnému rozvoji území. Jako jedna z reálných možností se nabízí Regionální

rozvojová agentura Šumava, která funguje na bázi obecně prospěšné společnosti a která je

také ochotna ujmout se funkce hlavního koordinátora BR Šumava.

Důležité je zjištění, že existuje zájem ze strany aktérů území podílet se na koordinaci a péči o

BR Šumava, zejména v podobě podílu na koordinaci a realizaci aktivit.

Závěr

Do budoucna BR Šumava se jeví klíčovým především jasné vymezení její koordinace, dále

propagace území nejen jako národního parku, ale i biosférické rezervace, a rozvoj aktivit či

projektů na podporu udržitelného rozvoje území.

Pokud má být BR Šumava přínosná k udržitelnému socioekonomickému rozvoji území, je

zapotřebí tuto instituci a jejího koordinátora aktivizovat, popř. změnit. Existují tři základní

možnosti pro řízení BR Šumava – ponechat stávajícího koordinátora, pověřit koordinací

některou již existující organizaci nebo vytvořit organizaci novou přímo za účelem koordinace

BR Šumava.

Správa Národního parku se svou povahou dostává do konfliktu v rámci řízení NP a CHKO

Šumava a BR Šumava, neboť jejím úkolem je především ochrana přírodních cenností.

Vytvoření nové organizace přináší dodatečné administrativní a finanční náklady, nicméně, i

dle odpovědí účastníků průzkumu, je tato varianta možným řešením, neboť taková organizace

by se plně a systematicky věnovala koordinaci BR Šumava a rovněž by nehrozil přímý

konflikt zájmů jako v případě koordinátora stávajícího. Podobně je možné převést koordinaci

BRŠ na již existující organizaci působící v regionu. Nejvhodnějším kandidátem na tuto pozici

se jeví Regionální rozvojová agentura Šumava, která má značné zkušenosti v oblasti řízení

projektů na podporu udržitelného rozvoje regionu, finančního poradenství, tvorby

programových dokumentů regionálního rozvoje, regionálního marketingu, organizaci

seminářů apod. Zaměřuje se jak na oblast regionálního rozvoje, tak i životního prostředí

(Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s., 2008). Z její strany existuje ochota se dané

role ujmout a začlenit koordinaci BR Šumava do své organizační struktury.

Fungování BR Šumava jako celku se však neobejde bez vzájemné spolupráce všech dalších

klíčových aktérů území. Jedná se především o místní samosprávy, které nesmí být vynechány

z procesu rozhodování. Vzájemná spolupráce vyžaduje dobrou informovanost subjektů.

Koordinátor BRŠ musí být odpovědný za zveřejňování podstatných informací, zodpovídání

dotazů a poskytování poradenství, u ostatních aktérů se předpokládá aktivní vyhledávání

těchto zdrojů. Vzájemná komunikace též může probíhat formou různých seminářů,

workshopů a setkání.

Instituce BR Šumava v čele s jejím koordinátorem by měla podporovat všechny aktivity a

projekty vedoucí k podpoře udržitelného rozvoje území, zejména v rámci šetrného turismu,

10

vzdělávání a výchovy, malého a středního podnikání či zemědělství. Konkrétně jde např. o

podporu malých drobných projektů, pěstování místních plodin, výrobu a prodej originálních

produktů či ručních výrobků, podporu starých upadajících řemesel, pořádání kulturních akcí,

trhů, vzdělávacích seminářů apod. Tyto aktivity a produkty mají zdůraznit regionální identitu,

tradici a jedinečnost. Současně podporují udržitelný rozvoj území, neboť využívají místních

zdrojů, surovin a pracovních sil. Rovněž nekladou velké nároky na přírodní prostředí.

V oblasti šetrného turismu, který se jeví jako klíčový faktor rozvoje území, je vhodné

podporovat rozvoj rekreačních a sportovních aktivit, rozšířit nabídku sportů o méně tradiční

záležitosti typu inline bruslení, lanová centra, menší sportovní areály, hippoturistiku atd.

Udržitelný turismus je dobré podporovat i pořádáním kulturních, sportovních a dalších akcí,

na kterých je možno prezentovat BR Šumava jako jedinečný atraktivní územní celek s řadou

přírodních a sociokulturních hodnot.

V rámci některých projektů zaměřených na udržitelný rozvoj Šumavy je příležitostí

přeshraniční spolupráce s Rakouskem či Německem. Tyto přeshraniční projekty je však

obtížné realizovat pod záštitou biosférické rezervace, neboť na německé straně hranice BR

neexistuje, resp. byla zrušena, na rakouské nikdy neexistovala. Mezinárodní statut nabízí i

spolupráci širší, v rámci celé Světové sítě biosférických rezervací.

Neboť širší povědomí o existenci BR Šumava není na vysoké úrovni, bude zapotřebí se

v budoucnu zaměřit na její vhodnou marketingovou propagaci. Toto má být opět

odpovědností koordinátora. Je vhodné podávat informace o její existenci, poslání a činnosti

prostřednictvím tisku, médií. Rovněž by měla být vytvořena samostatná internetová stránka

věnována výhradně BR Šumava. Po jejím území je rovněž zapotřebí posílit zdroje informací

v podobě informačních tabulí, tištěných materiálů k dispozici v informačních střediscích a

centrech. Účinná propagace BR Šumava znamená přínos pro řadu podnikatelů v území, neboť

může do území přilákat nové návštěvníky. Sami mohou v rámci propagace svých služeb

zvýšit atraktivitu území upozorněním na jeho mezinárodní statut BR.

Tento statut se stává příležitostí především pro část BR Šumavy, která obklopuje území

národního parku. V něm je koncentrace návštěvníků nejvyšší, zatímco okolní oblasti zůstávají

nevytíženy. Na tuto oblast by se proto měla více zaměřit marketingová propagace, neboť

území NPŠ ji v současnosti tolik nepotřebuje. Oblasti mimo národní park také nabízejí řadu

kulturních i přírodních hodnot a navíc mají výhodu menších omezení pro vstupy, menší

vytíženosti ubytovacích i stravovacích zařízení, více prostoru a volnosti. Přenesení pozornosti

na tyto oblasti znamená i snížení rizika konfliktů, které představuje překryv biosférické

rezervace a národního parku, kde jsou silnější střety s ochranou přírody, která je zde

podepřena legislativou.

Článek pojednává o biosférických rezervacích jako možném nástroji udržitelného

socioekonomického rozvoje území. Dobře fungující biosférická rezervace je přínosem. Má

sloužit zejména jako místo pro spokojený život a domov svých obyvatel. Kvalita prostředí a

otevřené možnosti působení v území (formou hospodářské činnosti i participace na

rozhodovacím procesu a komunikace) znamená i možné zvýšení zájmů pro nové obyvatele.

Conclusions:

This paper tried to point out several weak points about the implementation of the

sustainability concept from both theoretical and practical point of view.

Summary

It has already been more than 18 years since the Šumava Biosphere Reserve has been

recognized by the Man and the Biosphere programme under UNESCO as a place with high

quality of living environment regarding the nature but also social and cultural wealth.

11

Biosphere reserve generally represent a potential for sustainable development of an area. It

just needs to be used in the right way together with the support of the local stakeholders.

This is not happening in the BR Šumava at the moment. Based on own research and other

sources it is obvious there is not even a sufficient knowledge about it among those

stakeholders. The advantages and potential of BR Šumava are not being efficiently used so it

cannot be understood as a profit to the sustainable development.

For the future is crucial to set the decision-making processes which should be based on the

principles of the equality, voluntariness and local stakeholders involvement. There are

activities which go well together with the idea of BR and they should be supported. One of

the most significant is sustainable tourism based on discretion to the nature and gaining

experience and nice time spending in nice area. Also the support of small and medium

business, agriculture, forestry, education, nature protection etc. is highly important.

Šumava Biosphere Reserve is a beautiful place for local people to live and strangers to visit.

Biosphere reserve is a tool for its sustainable development and it should be treated in that

way. It opens a space for communication and mutual cooperation of all the persons and

organizations concerned which should lead to mutually profitable resolutions and projects.

Tištěná literatura:

JENÍČEK, Vladimír: Ekologická politika Evropské Unie a trvale udržitelný rozvoj. 1.vydání.

Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. 63 s.

JENÍK, Jan a kol.: Biosférické rezervace České Republiky: Příroda a lidé pod záštitou

UNESCO. 1.vydání. Praha: Empora, 1996. 160 s.

MOLDAN, Bedřich: Ekologická dimenze udržitelného rozvoje. 1.vydání. Praha: Univerzita

Karlova v Praze. Nakladatelství Karolinum, 2001. 102 s.

RůŽIČKA, Tomáš a kol.: Cestovní ruch na Šumavě: rozvojový koncept udržitelného

cestovního ruchu, akční program. 2.aktualizace. Stachy: Regionální rozvojová agentura

Šumava, o.p.s., 2007. 45 s.

UNESCO: Biosphere Reserves: Special places for people and nature. Paris: UNESCO, 2002.

208 s.

UNESCO: Biosphere Reserves Technical Notes: Five Transboundary Biosphere reserves in.

Europe. Paris: UNESCO, 2003. 95 s.

VYSTOUPIL, Jiří: Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: MMR, 2006. 157 s.

Ostatní zdroje:

Apus: Regionální značení výrobků [online]. © Apus, 2006, [cit. 2009-04-20]. Dostupné z

http://www.domaci-vyrobky.cz/

MMR ČR: Strategie regionálního rozvoje České republiky. Praha: 2006

MŽP ČR: Termíny, definice v CR [online]. © 2009 MŽP ČR, [cit. 2009-04-05]. Dostupné z

http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKBFB1O09O

12

Národní park a Biosférická rezervace Šumava [online]. © 2002, [cit. 2009-04-08]. Dostupné z

http://www.npsumava.cz/image/npsumava/obr/biosfer_1.jpg

Program UNESCO Člověk a biosféra a biosférické rezervace [online]. © 2008, [cit. 2009-04-

15]. Dostupné z http://abicko.avcr.cz/cs/archiv/2001/7/obsah/program-unesco-clovek-a-

biosfera-a-biosfericke-rezervace.html

Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s. [online]. © 2008, [cit. 2009-04-17]. Dostupné z

http://www.rras.cz/

SILOVSKÝ, Vladimír: Šetrný turismus – šance pro biosférickou rezervaci Šumava [online].

© 2007, [cit. 2009-04-20]. Dostupné z

http://www.rras.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=133:etrny-turismus-

ance-pro-biosferickou-rezervaci-umava&catid=50:etrny-turismus&Itemid=69

VESTIN, Katarina: The Seville Strategy for Biosphere Reserves [online]. © 2002, [cit. 2009-

04-16]. Dostupné z http://www.unesco.org/mab/doc/brs/Strategy.pdf

Tourism for Nature: Šetrný turismus – šance pro biosférickou rezervaci Šumava [online]. ©

2006, [cit. 2009-04-21]. Dostupné z http://www.npsumava.cz/storage/leaflet_tiskGEF.pdf

Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů