Archeologický výzkum mostu v Kaznějově (The Archaeological research of stone bridge in...

Dějiny staveb 2014. Plzeň 2014, s. 183-187

DĚJINY STAVEB 2014 183

Archeologický výzkum mostu v Kaznějově

Martin Čechura

Ves Kaznějov (okr. Plzeň-sever) patří mezi nejstarší a z hlediska dějin osídlení i mezi nejzajímavější lokality severního Plzeňska.1 Počátky osídlení jsou spojeny s roz-vojem majetkové domény cisterciáckého kláštera v Pla-sích a jeho pokusem o režijní hospodaření prostřednictvím samostatných hospodářských dvorů (grangií). Vesnice Kaznějov se v písemných pramenech připomíná poprvé v roce 1144, kdy ji společně s dalšími vesnicemi věnoval kníže Vladislav II. cisterciáckému klášteru v Plasích.2 V následujícím období však byla vesnice zrušena a na jejím místě byl založen hospodářský dvůr. Jako takový je Kaznějov jmenován v konfirmační listině papeže Inocence IV. z roku 1250.3 V průběhu 14. století se však hospoda-ření dvorů ukázalo jako neefektivní, a proto postupně docházelo k jejich rušení. Dne 24. června 1346 vydal plaský opat Jakub listinu, ve které nařizuje zrušení dvora a vysazení vesnice na rozloze 16 lánů. Organizací výstav-by byl pověřen zkušený lokátor Petr z Kralovic.4 Vesnice byla založena jako ulicovka, se štítově orientovanými statky po obou stranách obdélníkové návsi. V této podobě se ves udržela bez velkých změn až do novověku – fase tereziánského katastru z let 1713-1718 i josefský katastr z roku 1785 uvádějí 15 usedlostí.5 K rychlému rozvoji obce došlo až v průběhu 19. století, kdy byla v okolí obce otevřena rozsáhlá ložiska uhlí a kaolinu.

Archeologický výzkum

V souvislosti s úpravou dosud zatravněné plochy podél hlavní komunikace bylo rozhodnuto vytvořit zde klidovou zónu (náměstí) s několika parkovacími místy, parkem a kašnou. Součástí realizace byl i archeologický výzkum.

Archeologický výzkum byl prováděn zčásti formou dozoru při provádění zemních prací (zejména v úvodní fázi, kdy byl skrýván travní drn, recentní navážky a zbyt-ky stavebních konstrukcí) a zčásti plošným odkryvem vybraných částí plochy.

Archeologické nálezy se koncentrovaly do dvou ob-lastí. V jižní části zkoumané plochy byly zachyceny části základů zaniklých usedlostí. Jedná se o stavení, zbořená při výstavbě hlavní silnice I/27. Základy domů byly ve

1 Aktuální shrnutí dějin přináší nepublikovaná bakalářská práce Kodetová, K.: Dějiny obce Kaznějova do roku 1918. Pedago-gická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, katedra dějin a di-daktiky dějepisu., Praha 2012; dále např. Kočka, V.: Dějiny politického okresu kralovického I. Soudní okres kralovický. Kralovice 1930; Křížek, J.: Z Kaznějova a okolí. Kaznějov 2002. 2 Friedrich, G. (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris regni bohemiae I. Pragae 1904-1907, č. 396, s. 409. 3 Šebánek, J. – Dušková, S. (ed.): Codex diplomaticus et epis-tolaris regni bohemiae IV/1. Praha 1962, č. 192a, s. 351-353. 4 Emler, J. (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bo-hemiae et Moraviae IV. Pragae 1892, č. 1733, s. 692-694. 5 Koldinský, A. – Křížek, J.: Kaznějov 850 let. Horní Bříza 1995, s. 6.

vybraných úsecích očištěny a zdokumentovány. Zdi byly vystavěny z pečlivě skládaných, hrubě opracovaných kusů lomového kamene, spojovaných tvrdou vápenopísčitou maltou. Ve zjišťovací sondě, položené ve směru do interi-éru domu, však byly zachyceny pouze novověké a de-strukční vrstvy, blíže neinterpretovatelné a bez průvodní-ho archeologického materiálu.

K nejvýznamnějšímu nálezu došlo na severním okraji zkoumané plochy. Při skrývce travního drnu byl lžící bagru zachycen vrchol zděné konstrukce – kamenné-ho mostu. Protože pod drnem se nacházela pouze vrstva recentních navážek, byly po dohodě s prováděcí stavební firmou strojně odstraněny. Povrch konstrukce byl pak ručně dočištěn.

Základ mostu tvořily dva pilíře, orientované ve smě-ru západ-východ a vyzděné z neopracovaných kusů lomo-vého kamene, spojovaného tvrdou žlutou vápenopísčitou maltou. Vnější strana pilířů byla pravidelně lícována. Výšku obou pilířů se nepodařilo zjistit. Na severní straně byla provedena bagrovaná sonda, avšak ještě v hloubce 300 cm nebylo dosaženo základové spáry a sondáž musela být ze statických důvodů předčasně ukončena. Na oba pilíře nasedala valená klenba, zděná ze stejného materiálu. I přes původní dohodu s prováděcí firmou, že celá kon-strukce musí být ponechána beze změny až do skončení výzkumu, byl podniknut pokus o její odstranění. V západ-ní části byla bagrem narušena část klenby. Při tom bylo zjištěno, že vnitřní strana mostu je celá vyplněna betonem, který ani s pomocí těžké techniky nebylo možné odstranit. V důsledku tohoto destruktivního zásahu mohla být ale-spoň provedena dokumentace klenebního profilu.

Z vnější strany byly pilíře mostu opatřeny mocnou vrstvou jílové izolace, která zabraňovala průsaku vody do konstrukce mostu. Dále byly zdokumentovány přiléhající úseky profilů na západním okraji mostu. Zachycena zde

Obr. 1: Kaznějov (okr. Plzeň-sever). Poloha archeolo-

gického výzkumu (GEO-CZ 2012).

M. Čechura – Archeologický výzkum mostu v Kaznějově


byla převážně novověká navážka, bez rozlišení jednotli-vých vrstev a bez průvodních archeologických nálezů. Jediné keramické nálezy, které je možné časově spojit s konstrukcí mostu, byly dva atypické zlomky tenkostěn-né, tvrdě vypálené keramiky tmavě šedé barvy, nalezené přímo v maltě zdiva klenby. Keramiku je možné datovat pouze rámcově do období pozdního středověku až raného novověku. Jejich využití pro datování navíc komplikuje skutečnost, že se do malty pravděpodobně dostaly jako druhotná příměs neznámého původu. V zásypu mostu, v místech, kde se nacházela odstraněná mostovka, bylo nalezeno několik zlomků novověké glazované keramiky (17. – 18. století).

Z mostu byla zachycena pouze střední část. Západní okraj se pravděpodobně nachází pod místní komunikací. Východní hrana mostu také nebyla zachycena, neboť byla zničena při výstavbě kanalizace. Tyto zásahy, včetně zalití vnitřního prostoru betonem, lze pravděpodobně datovat do období sklonku 20. století, kdy byla optimalizována trasa silnice I/27.

Zjištěné situace byly geodeticky zaměřeny totální stanicí SOUTH 6000 a kresebně, slovně a fotograficky dokumentovány. Pro dokumentaci konstrukce klenby mostu byla využita metoda průsekové fotogrammetrie

a byl vytvořen prostorový 3D model. Jako podklad pro výsledný model byla použita sekvence fotografií, zachy-cující všechny části zdiva z různých úhlů, a sada geodetic-ky zaměřených vlícovacích bodů. Vlastní výpočty a geo-detické zpracování provedla společnost GEO-CZ.

Význam nálezu vedl k částečné úpravě projektu, dí-ky které mohl být relikt mostu zcela zachován, překryt geotextilií a opětně zasypán.

Chronologie a prostorový kontext mostu Jak již bylo výše uvedeno, průvodní archeologické

nálezy neumožňují bližší dataci. Obecně lze uvést, že keramické zlomky, nalezené v maltě, datují konstrukci post quem, tedy pozdní středověk a mladší. Zajímavý je i nález novověké keramiky v místech odstraněné mostov-ky. K uložení mohlo dojít během provozu mostu (pak by v období 17. – 18. století ještě sloužil svému účelu) nebo při odstranění mostovky (pak by keramika datovala zánik mostu). Zcela vyloučit však nelze ani druhotnou intruzi v mladším období; terénní situace nám v tomto ohledu nepřináší potřebnou jistotu.

Oporu v této situaci nemůže poskytnout ani formální rozbor samotné konstrukce. Podoba mostů a jejich kon-strukční složení totiž nepodléhalo postřehnutelným změ-nám, a to přinejmenším až do 19. století. Blízké analogie tak můžeme najít u mostů pozdně středověkých, novově-kých, dokonce i u některých mostků z 20. století, což činí pokusy o srovnávací analýzu v podstatě zbytečnými. Další komplikaci navíc přináší fakt, že se zachovala pouze sa-motná vnitřní konstrukce (jádro) mostu, zatímco mostov-ka i parapety byly beze zbytku odstraněny při mladších zásazích.

Při pokusu o postižení vzniku a funkce mostu tedy zbývá jen prostorová analýza osídlení. Na počátku je třeba říci, že v našem případě se může jednat jen o pouhý po-kus, protože proměny kaznějovského osídlení jsou pozná-ny velmi nedostatečně. Jak již bylo výše uvedeno, pozor-nost se soustředila především na okruhy otázek spojené s počátky Kaznějova a zdejšího cisterciáckého dvora, existence a případné lokalizace kaznějovské rychty6 a poté až rozvoji chemického průmyslu na konci 19. století. 6 K tomu zejména Rožmberský, P.: Kaznějovská rychta, Hláska II/1991, č. 2, s. 13-14.

Obr. 2: Kaznějov (okr. Plzeň-sever). Fotogrammetrické

zaměření klenby mostu (GEO-CZ 2012).


zaměření jižního pilíře mostu (GEO-CZ 2012).


zaměření narušeného čela klenby mostu (GEO-CZ

2012).

Obr. 5: Kaznějov (okr. Plzeň-sever). Odkrytý most, cel-

kový pohled od jihovýchodu (foto M. Čechura 2012).



Otázky polohy předlokačního osídlení, urbanistické struk-tury vrcholně středověké vesnice, komunikační struktury a hospodářského zázemí stály zatím zcela stranou pozor-nosti. Je také třeba poznamenat, že stav poznání není v případě Kaznějova výjimkou, spíše pravidlem. Přesnější poznání tak závisí nejen na intenzivnějším archeologic-kém výzkumu, ale především na systematickém studiu písemných a kartografických pramenů. Mapa prvního vojenského mapování schematicky zachycuje nejstarší známou podobu vesnického jádra. Centrum osídlení tvoří protáhlá náves obdélníkového tvaru, podél obou stran se nacházejí štítově orientované usedlosti. Historické jádro vesnice Kaznějova je dodnes částečně zachováno. Další sídelní jádro se nachází po obou stranách komunikace vedoucí k východu. Mapa stabilního katastru zachycuje převážně spalnou zástavbu, jen ojediněle doplněnou ne-spalnými stavbami. Na severní straně je sídliště ohraniče-no dvěma rybníky po obou stranách komunikace, vedoucí na Plasy. Tato cesta postupně nahradila středověkou hlav-ní komunikační osu, spojující Plzeň s Žateckem, která vedla po levém břehu řeky Střely, jíž překračovala nikoli v Plasích, ale v Nebřezinech,7 odkud vedla přes Oboru k dnešní České Bříze, kde se nedaleko hájovny Kamenice (zaniklá ves) napojovala na dnešní trasu silnice I/27. Dnes ji v tomto úseku přibližně kopíruje vedlejší silnice.8 Když bylo v letech 1601-1602 jednáno o vystavění nových mostů v Nebřezinech a Plasích, bylo povoleno vybírat mýto jen v Nebřezinech, neboť „most by byl velkým pohodlím lidem za obchodem tudy jezdícím“. Plaský most sloužil výhradně k hospodářství plaského kláštera.9 Právo vybírat mýto na nebřezinském mostu potvrdila ještě Marie Terezie10 a hlavní císařská silnice Železná Ruda – Teplice (zvaná též Bavorsko-Saská, Klatovská, Plaská, Žatecká) vedoucí již přes Kaznějov byla vystavěna až v průběhu let 1809-1865.11

7 Druhá cit. v pozn. 1, s. 189. 8 Za cenné připomínky k trase komunikace děkuji Petru Rožmber-skému. 9 Druhá cit. v pozn. 1, s. 189-190. 10 Schaller, J.: Topographie des Königreichs Böhmen I. Prag und Wien 1785, s. 161. 11 http://www.dalnice.com/historie/silnicni_sit/silnice_tabulka.jpg

Konkrétní poloha cesty procházející Kaznějovem však nebyla beze změny. Ještě dnes lze v zalesněných oblastech pozorovat výrazné úvozy a jejich svazky, svěd-čící o jejích posunech. Bohužel tyto relikty nebyly dosud blíže zkoumány ani zaměřeny. Zvláště výrazné posuny jsou spojeny s optimalizací cesty v 19. a 20. století; ani ty však zatím nebyly důsledně evidovány.

Pro poznání komunikačního schématu Kaznějova tak můžeme vycházet pouze z mapových podkladů. K nejvýznamnějším patří ručně kreslená mapa plaského panství (pravděpodobně 20. léta 19. století),12 mapa 1. vojenského mapování (mapový list č. 138, 1764-1768, rektifikace 1780-1783),13 2. vojenské mapování (mapový list W-9-IV, 1845-1846),14 císařský otisk a indikační skica stabilního katastru (1839).15

Mapa 1. vojenského mapování zachycuje hlavní ces-tu vedoucí přímo prostředkem návsi, na severním okraji vsi křižuje další cestu, vedoucí ve směru západ-východ. Na severním okraji vsi cesta překračuje potok, který teče z menšího (západního) rybníka a vtéká do velkého (vý-chodního) rybníka. Mapa josefského mapování je však značně schematická. Hlavní strukturu osídlení a největší

12 Uložena v Muzeu a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici. 13 http://oldmaps. geolab cz – map. list 138. 14 http://oldmaps. geolab cz – map. list W-9-IV. 15 http://archivnimapy.cuzk.cz – katastr Kaznějov.

Obr. 6: Kaznějov (okr. Plzeň-sever). Výřez z 1. vojenské-

ho mapování, list 138 (http://oldmaps.geolab.cz)

Obr. 7: Kaznějov (okr. Plzeň-sever). Výřez z mapy

plaského panství, 20. léta 19. stol. (Muzeum a galerie

severního Plzeňska v Mariánské Týnici).



dominanty zachycuje poměrně přesně, avšak detaily a vzdálenostní poměry jsou zjevně poněkud zkreslené. Mladší mapy, tedy 2. vojenské mapování, mapa stabilního katastru i mapa plaského panství už zachycují situaci poněkud odlišně (na 2. vojenském mapování z let 1845-1846 je již jasně hlavní trasou silnice přes Kaznějov). Císařská silnice není vedena středem návsi, ale obchází vesnici východním směrem, poté se esovitě stáčí a přibli-žuje k severnímu okraji návsi (ale stále mimo vesnické jádro) a pokračuje severoseverozápadním směrem mezi oběma rybníky. Indikační skica dále zachycuje další úpra-vu trasy, a to odklon severozápadním směrem kolem malého rybníku. Jistou zajímavostí je, že na žádné ze

zmíněných map není most mezi oběma rybníky výslovně zachycen, přestože (především na vojenských mapách) bývají mosty zpravidla znázorněny. K poslední změně došlo až v poslední čtvrtině 20. století, kdy byla silnice částečně narovnána a při této příležitosti došlo k demolici několika domů v prostoru nyní upravovaného náměstí.

Původní trasa komunikace, jak ji zachycuje mapa stabilního katastru i mapa plaského panství z 20. let, vedla podél průčelí domů východně od hráze malého rybníka. Tato cesta byla zachována jako místní komunikace dod-nes. Torzo nalezeného mostu se nachází východně od této původní komunikace, byť je velmi pravděpodobné, že mohl pokračovat i pod tuto cestu. Protože, jak bylo zmí-něno, vedení cesty se vyznačuje velkou prostorovou stabi-litou, je pravděpodobné, že jeho vznik můžeme klást do staršího období, kdy mohla být posunuta východním smě-rem.

Z podrobného studia map jasně vyplývá, že funkce mostu souvisela s vedením komunikace přes potok, spoju-jící oba kaznějovské rybníky. Nejméně jeden rybník v Kaznějově existoval nejpozději k roku 1340. V listině, ve které plaský opat Jan nařizuje lokátorovi Petrovi z Kralovic podmínky vysazení vsi, se uvádí, že Petr má právo na klášterním rybníce u Kaznějova postavit mlýn.16 16 Citace v pozn. 4, č. 1733, s. 693.

Založení rybníka tak můžeme pravděpodobně předpoklá-dat již v době, kdy na místě předchozí a pozdější vesnice byl založen klášterní dvůr (doložen v roce 1250). Oba kaznějovské rybníky jsou připomínány v roce 1420, kdy Kaznějov s dvorem zastavil král Zikmund Burjanovi a Janovi z Gutštejna.17 Nejpozději v této době již musel existovat most přes potok mezi oběma rybníky, nicméně jeho podoba je pochopitelně neznámá. Zatímco velký rybník byl vysušen až na počátku 20. století, malý je za-chycen ještě na leteckém mapování v roce 1952; zanikl pravděpodobně krátce poté.

Závěr

Při archeologickém výzkumu, vyvolaném projektem výstavby nové klidové zóny (náměstí v Kaznějově), bylo zachyceno torzo kamenného silničního mostu. Prozkou-mány byly dva kamenné pilíře a valená klenba, vyzděné z kamene spojovaného tvrdou vápennou maltou. Základo-vá spára pilířů nebyla zachycena a nachází se v hloubce větší než 300 cm. Interiér mostu byl v průběhu 20. století vyplněn betonem. Most překračoval potok mezi dvěma kaznějovskými rybníky, doloženými nejpozději v roce 1420. Přestože archeologické nálezy neumožnily přesnou dataci, prostorová analýza naznačuje, že most mohl být v provozu již v pozdním středověku nebo v raném novo-věku. Studium starých map dále dokládá, že nejpozději na počátku 19. století se již most nacházel mimo trasu tehdej-ší komunikace.

17 „List s menší pečetí krále Sigmunda, w němž zapisuje Kaznějov se dvěma rybníkama a s jedním forberkem ...“ (Palacký, F. (ed.): Archiv český II. Praha 1842, č. 521, s. 449).

Obr. 9: Kaznějov (okr. Plzeň-sever). Soutisk současné

ortofotomapy a mapy pozemkového katastru (http://mapy.

kr-plzensky.cz, grafické zpracování M. Čechura 2012).

Obr. 8: Kaznějov (okr. Plzeň-sever). Ortofotomapa 1952

(http://mapy.kr-plzensky.cz).



The Archaeological research of stone bridge in Kaznějov

Martin Čechura

During the archaeological research, caused by the project of construction of new rest area (square) in Kaznejov (district Pilsen-North), remains of stone road bridge were excavated. Two stone pillars and barrel vault, built from built of rough pieces of stone jointed hard lime mortar, have been investigat-ed. The foundation pillars gap has not been captured and is located at a depth greater than 300 cm. The interior of the bridge was filled with concrete throughout the 20th century. The stone bridge was related to the route of the main road from Pilsen to Plasy, Kralovice and Žatec. The bridge has crossed a little creek between two ponds, documented in the written sources from 1420. Although archaeological findings did not allow precise dating, spatial analysis indicates that the bridge could be used as early as the late Middle Ages and the Early Modern period. The study of old maps also shows that by the early 19th century the bridge was located outside the former route of the road. PICTURES Fig. 1: Kaznějov, district Pilsen-North. Location fo archaeolog-ical excavation (GEO-CZ 2012). Fig. 2: Kaznějov, district Pilsen-North. Photogrametry of barrel vault (GEO-CZ 2012). Fig. 3: Kaznějov, district Pilsen-North. Photogrametry of south stone pillar (GEO-CZ 2012). Fig. 4: Kaznějov, district Pilsen-North. Photogrametry of dis-turb forehead of bridge vault (GEO-CZ 2012). Fig. 5: Kaznějov, district Pilsen-North. Excavated bridge, view from south-east (Photo by M. Čechura 2012). Fig. 6: Kaznějov, district Pilsen-North. Map of 1st Military Survey, section 138 (http://oldmaps.geolab.cz). Fig. 7: Kaznějov, district Pilsen-North. Map of Plasy estate, 1820s (Museum and Gallery of North Pilsen Region, Mariánská Týnice). Fig. 8: Kaznějov, district Pilsen-North. Ortophotomap, 1952 (http://mapy.kr-plzensky.cz). Fig. 9: Kaznějov, district Pilsen-North. Current ortophotomap and Land Cadastre (source: http://mapy.kr-plzensky.cz, graph-ic: M. Čechura 2012).

(Translation M. Čechura)

Archeologický výzkum mostu v Kaznějově (The Archaeological research of stone bridge in...

Documents

Transcript of Archeologický výzkum mostu v Kaznějově (The Archaeological research of stone bridge in...