Post on 23-Jan-2023
1
Promotional Forest Complexes (ukázkové lesní celky) v Polsku – zkušenosti z PFC
Beskid Sadecki
Petr Kupec, Jiří Schneider, Jerzi Lesinski
KUPEC, P. -- SCHNEIDER, J. -- LESINSKI, J. Ukázkové lesní celky v Polsku. Lesnická
práce. 2009. no. 2, p. 22--24. ISSN 0322-9254.
Promotional Forest Complexes - PFC (ukázkové lesní celky) jsou specifickou ukázkou trvale
udržitelného polyfunkčního lesního hospodářství v Polsku. Jejich účelem je zejména ukázka
funkčně - optimalizovaného lesního hospodaření v přírodních podmínkách oblasti, kterou
prezentují. Odlišnost od standardních přístupů funkčně integrovaného lesního hospodaření
spočívá především ve zdůraznění ekonomicko-ekologického aspektu lesního hospodářství.
Myšlenka jejich zakládání pochází z Polska, jejich evropský ekvivalent můžeme nalézt např.
ve švédské koncepci modelových lesů. Mimo Evropu vychází idea PFC z kanadského modelu
tzv. ukázkových (modelových) lesů. Jejich význam je v Polsku akcentován nejenom
v souvislosti s lesním hospodářstvím, jsou přístupné rovněž pro širokou veřejnost, zejména
mladou generaci.
PFC jsou plošně rozlehlé, většinou ucelené komplexy lesů v kompetenci jedné, či více lesních
správ Polských státních lesů, pověřené úkolem propagovat a prosazovat státní proekologickou
koncepci hospodaření v lesích. Tato politika byla deklarována v řadě polských vrcholných
legislativních předpisů (m.j. v polském lesním zákoně), stejně jako v závazných politických
deklaracích např. (Národní ekologická politika Polska 1999, 2000, Národní lesnická politika
Polska, Polská národní politika komplexní ochrany a zlepšení lesů 1997, Polská národní
politika komplexní ochrany lesních zdrojů, Polská národní politika trvale udržitelného lesního
hospodářství atp.). Koncepce PFC byla formulována rovněž v souladu s mezinárodními
konvencemi jako např. Agenda 21, Rámcová směrnice Spojených národů o klimatických
změnách, Konvence o ochraně biodiverzity atp.
Současné polské PFC plně reprezentují jednotlivé polské přírodní lesní regiony, ve většině
případů jsou ve správě podniku Polských státních lesů. Menší část území PFC je ve správě
jiné, např. Lesnické výzkumné stanice (součást polského lesnického vzdělávacího systému),
či polské Akademie věd (výzkumná instituce). Veškerá správa lesů v PFC je dozorována
regionálně příslušným ředitelstvím Polských státních lesů.
PFC prezentují těsný vztah mezi udržitelným multifunkčním obhospodařováním lesů a aktivní
ochranou přírody na všech legislativních i praktických úrovních. Tento přístup je v Polsku
nezbytný, neboť 85% rezervací a 120 krajinných parků je v gesci Polských státních lesů a cca.
65% druhů flóry i fauny vyskytující se v Polsku je lesní, nebo fakultativně lesní. Základním
principem lesního hospodářství v PFC je tedy vnímaní lesa jako ekosystému, který je
elementární z hlediska formování krajiny v regionálním i státním měřítku. PFC jsou mimo
jiné koherentní součástí polské soustavy Natura 2000.
V současné době je v Polsku vymezeno 19 PFC (viz. obrázek č. 1, tabulka č. 1) o celkové
rozloze 990 469 ha (969 900 ha je v přímé správě Polských státních lesů). Uvedená plocha
představuje cca. 14% celkové rozlohy lesů ve správě Polských státních lesů. Každý ze 17
regionálních ředitelství má ve své působnosti minimálně jeden PFC. Jedná se o území, kde
jsou dlouhodobě uplatňovány postupy ochrany přírody (např. Bialowieza Primeval Forest,
Goleniowska Primeval Forest, Bukowa Primeval Forest), stejně jako lokality, které byly
v minulosti silně antropicky ovlivněny (např. Lubuskie Forest, Tucholskie Forest,
Gostyninsko-Wloclawskie Forest). Pravidla lesního hospodářství a ochrany přírody jsou
individuálně formulovány vždy přímo pro každý PFC.
2
Tabulka č. 1: Promotional Forest Complexes (ukázkové lesní celky) v Polsku
PFC Regionální
ředitelství
PSL
Lesní správa Rozloha
(ha)
Rok
založení
1. Białowieża Forest Białystok Białowieża, Browsk, Hajnówka 52 637 1994
2. Janów Forests Lublin Janów Lubelski 31 620 1994
3. Gostynin-Włocławek
Forests
Łódź Gostynin, Łąck 53 093 1994
Toruń Włocławek
4. Kozienice Forest Radom Kozienice, Zwoleń, Radom 30 435 1994
5. Beskid Śląski Forests Katowice Bielsko, Ustroń, Wisła,
Węgierska Górka
39 883 1994
6. Szczecin Forests Szczecin Kliniska, Gryfino, Trzebież 61 070 1994
7. Lubuskie Forests Zielona Góra Lubsko 32 134 1994
8. Tuchola Forests Toruń Tuchola, Osie, Dąbrowa,
Woziwoda
84 012 1996
9. Oliwa-Darżlubie
Forests
Gdańsk Gdańsk, Wejherowo 40 907 1996
10. Rychtal Forests Poznań Antonin, Syców 47 992 1996
11. Bircza Forests Krosno Bircza 29 578 2001
12. Spała-Rogów Forests Łódź Brzeziny, Spała 34 950 2002
13. Mazurian Forests Olsztyn Strzałowo, Spychowo,
Mrągowo
118 216 2002
Białystok Pisz, Maskulińskie
14. Beskid Sądecki
Forests
Krakow Piwniczna 19 650 2004
15. Warcino-Polanów
Forests
Szczecinek Warcino, Polanów 37 335 2004
16. Western Sudety Wrocław Szklarska Poręba, Świeradów 22 866 2004
17. Notecka Forest Piła Potrzebowice, Wronki, Krucz 137 273 2004
Poznań Sieraków, Oborniki
Szczecin Karwin, Międzychód
18. Świętokrzyska Forest
Radom
Kielce, Łagów, Szczecno,
Suchedniów, Zagnańsk,
Skarżysko
68 245 2005
19. Warszawa Forests Warsaw Drewnica, Jabłonna,
Celestynów, Chojnów
48 572 2005
Celkem 990 469
3
Obrázek č. 1: Promotional Forest Complexes (ukázkové lesní celky) v Polsku – situační
mapka (zdroj: Fronczak 2007)
Výukové a vzdělávací aktivity v PFC jsou hrazeny z fondů podniku Polských státních lesů,
malá část nákladů spojených s provozem PFC pochází přímo ze státního rozpočtu.
Pro všechny PFC je formulována řada zásad managementu v různých úrovních; od
operativních úkolů až po strategické zásady. Mezi obecně uplatňované patří např.:
- inventarizace lesů na všech úrovních
- založení několika lesnických školících středisek, které budou mimo jiné propagovat
moderní systémy vytápění a kanalizací (dosud PFC navštívilo cca. 610000 osob, což
představuje přibližně třetinu návštěvníků, kteří využily různé formy ekologického
vzdělávání poskytovaného Polskými státními lesy)
- budování přírodně - vzdělávacích stezek přístupných pro hendikepované
- vytváření metodik, které vyhladí konflikty různých zájmů v lesích
- vývoj „Plánů ochrany přírody“ jakožto integrální součásti lesních hospodářských plánů
- realizace záchranných programů vzácných a ohrožených druhů flóry a fauny, např. tisu
červeného a tetřeva hlušce
- zvyšování retence vody v lesích pomocí realizace malých hydro-technických projektů a
jejich vhodného rozmístění v lesních územích
- vytvoření a organizace genových bank vzácných druhů dřevin
4
- založení několika „referenčních lesních ploch“, ploch v řádu stovek až tisíců hektarů lesa
ponechaných přírodní obnově bez jakéhokoliv lidského zásahu (po té co byly tyto plochy
poškozeny větrem, povodněmi, požáry, přemnožením hmyzu, či jinými kalamitami)
- testování nových metod předpovídání přemnožení hmyzích škůdců
- využívání lanovkového systému LARIX 550 pro vyklizování dříví v horských lesích
s cílem snížit erozi a poškození kořenových systémů
- iniciace (podpora) přirozené obnovy na všech typech lesních stanovišť
- ponechávání starších stromů v dospělých i mladších lesních porostech a to až do jejich
biologické smrti a ponechávání vybraných mrtvých a doupných stromů
- postupné nahrazení holosečí podrostním a výběrným hospodářstvím ve všech porostech,
kde je to vhodné
- preference preventivních a biologických či mechanických metod ochrany lesa před
metodami chemickými
- používání bio-paliv v těžbě a dopravě dříví jakožto opatření vedoucí k implementaci
k životnímu prostředí šetrných technologií
- vývoj směrnic a regulativů spojených s těžbou ostatních nedřevních produktů lesa,
zejména těžbou lesních plodů
Beskid Sadecki
Lokalita Beskidu Sadeckeho je součástí výzkumných aktivit Ústavu tvorby a ochrany krajiny
LDF MZLU v Brně. V jejím rámci jsou pracovníky ÚTOK realizována terénní šetření spojená
především s hodnocením funkcí lesů bohatých struktur v rámci rezortního úkolu VaV MŽP
SP-2d3-56-07 - „Ekologické a ekonomické hodnocení celospolečenských funkcí variantně
strukturálních typů lesů“, stejně jako v rámci dílčích úkolů výzkumného záměru LDF MZLU
v Brně MŠM 6215648902 – „Les a dřevo – podpora funkčně integrovaného lesního
hospodářství a využívání dřeva jako obnovitelné suroviny“.
PFC Beskid Sadecki byl zřízen Vyhláškou generálního ředitele Polských státních lesů v roce
2004. Nachází se v centrální části stejnojmenného pohoří na hranicích Polska a Slovenska
(viz. obrázek č. 2). Je ve správě lesní správy Piwniczna a Lesní výzkumné stanice Krynica
náležející do organizační struktury Zemědělské univerzity v Krakově. Jeho celková plocha
činí 19 600 ha, v současné době je plošně je nejmenšim PFC v Polsku.
Obrázek č. 2: PFC Beskid Sadecki – situační mapka (zdroj: Fronczak 2007)
5
Lesy spravované lesní správou Piwniczna pokrývají svahy hor (s nejvyšším vrcholem
Radziejova gora – 1265 m n.m.) v povodí řeky Poprad, přítoku Dunajce. Celé území je
fragmentováno bohatou sítí bystřin a horských vodních toků, lesní porosty jsou bohatě
diverzifikované jak věkově, tak druhově.
Převažující stanoviště lze označit jako živná stanoviště horských poloh (cca. dvě třetiny
rozlohy území), na kterých se většinou vyskytují lesní porosty směsi buku a jedle v různých
poměrech.
Více než 20% území je pokryto smíšenými horskými lesy, zbytek tvoří doprovodné lesní
porosty horských toků (horské lužní lesy) a jehličnaté porosty. Hlavní dřevinou oblasti je buk
(pokrývá více než 48% území), významné je zastoupení jedle (15%). Zajímavostí přesahující
regionální význam lokality jsou vyskytující se velmi kvalitní čisté (nesmíšené) porosty jedle
(např. světově unikátní lokalita Powroznik). Další zastoupené dřeviny jsou borovice lesní,
modřín opadavý a smrk. V části spravované Lesní výzkumnou stanicí Krynica (horské hřbety
v okolí Jaworzyny Krynicke) se vyskytují přirozené a přírodě blízké horské lesy, kde jsou
v jedlových, jedlo-bukových a bukových porostech výrazně přimíšeny javor klen a jilm
horský.
Všechny lesní prosty v PFC náleží do lesů ochranných (v pojetí české lesnické legislativy se
jedná o jakousi kombinaci lesů ochranných a lesů zvláštního určení). Jedna třetina je
klasifikována jako lesy zdravotně-hygienické (lázeňské lesy), zbytek náleží do lesů vodo-,
resp. půdo-ochranných. Kategorizace lesů vymezuje přístupy lesního hospodářství v oblasti,
které je striktně podřízeno ochraně přirozených jedlo-bukových lesů a jejich využití jako
zdroje reprodukčního materiálu pro obnovu ostatních lesů území.
V obnově lesů zcela převažuje přirozená obnova pod clonou mateřského porostu, holé seče
nejsou v PFC realizovány. Typická obnova smíšených porostů jedle a buku je v závěrečné
fázi charakteristická rozvolněnou bukovou etáží, pod kterou jsou husté vitální nárosty jedle a
buku. V čistých jedlových porostech je uplatňována clonná seč s využitím přirozené obnovy a
doplňování poloodrostky, kdy nejstarší a nejkvalitnější jedinci jsou ponecháváni na ploše jako
zdroj semenného materiálu. Tímto způsobem vznikají charakteristické jedlové porosty
rozrůzněné do tří etáží (nejstarší etáž je tvořena několika jedinci jedlí i 50 m vysokých
s průměrem více než 1m v prsní výšce) a tří tloušťkových tříd. V PFC je možné díky výše
popsaným obnovním postupům sledovat přirozené vytlačování smrku z porostů jedlí a
6
zejména bukem. Přirozené procesy jsou rovněž využívány v několika prvních letech výchovy
porostů. První probírky jsou např. v mlazinách realizovány až po prvním přirozeném
proředění.
Z hlediska ochrany přírody jsou lesy PFC Beskid Sadecki součástí Popradského krajinného
parku (založen 1987), jsou zapojeny do sítě EECONET, stejně jako do soustavy NATURA
2000. V celé oblasti je řada maloplošných chráněných území (charakteru českých národních
přírodních rezervací, přírodních rezervací, či přírodních památek), zakládaných od roku 1920,
řada naučných stezek s různou tematikou, v Piwniczne se dále nachází Výukové centrum pro
přírodní vědy a lesnictví (otevřeno 2007) .
Obrázek: č. 3: Pohled na jihozápadní část PFC Beskid Sadecki (foto J.Schneider)
Obrázek č. 4: Přirozená obnova jedle (foto J.Schneider)
8
Koncepce PFC v Polsku prokázala za dobu své existence a praktické realizace
životaschopnost a společenskou prospěšnost. Výrazně přispěla ke zvýšení zájmu veřejnosti o
les a lesní hospodářství. Rovněž provozní parametry lesního hospodářství v PFC (ekonomické
i ekologické) vykazují většinou rostoucí tendenci. Zlepšení lze sledovat i v oblasti řešení
střetů zájmů lesního hospodářství a ochrany přírody. Lze konstatovat, že koncepce PFC je
inspirujícím příkladem originální aplikace principů FILH v praxi korektně formulované na
přírodní a společensko-ekonomické podmínky konkrétního území evropského státu.