1

Promotional Forest Complexes (ukázkové lesní celky) v Polsku – zkušenosti z PFC

Beskid Sadecki

Petr Kupec, Jiří Schneider, Jerzi Lesinski

KUPEC, P. -- SCHNEIDER, J. -- LESINSKI, J. Ukázkové lesní celky v Polsku. Lesnická

práce. 2009. no. 2, p. 22--24. ISSN 0322-9254.

Promotional Forest Complexes - PFC (ukázkové lesní celky) jsou specifickou ukázkou trvale

udržitelného polyfunkčního lesního hospodářství v Polsku. Jejich účelem je zejména ukázka

funkčně - optimalizovaného lesního hospodaření v přírodních podmínkách oblasti, kterou

prezentují. Odlišnost od standardních přístupů funkčně integrovaného lesního hospodaření

spočívá především ve zdůraznění ekonomicko-ekologického aspektu lesního hospodářství.

Myšlenka jejich zakládání pochází z Polska, jejich evropský ekvivalent můžeme nalézt např.

ve švédské koncepci modelových lesů. Mimo Evropu vychází idea PFC z kanadského modelu

tzv. ukázkových (modelových) lesů. Jejich význam je v Polsku akcentován nejenom

v souvislosti s lesním hospodářstvím, jsou přístupné rovněž pro širokou veřejnost, zejména

mladou generaci.

PFC jsou plošně rozlehlé, většinou ucelené komplexy lesů v kompetenci jedné, či více lesních

správ Polských státních lesů, pověřené úkolem propagovat a prosazovat státní proekologickou

koncepci hospodaření v lesích. Tato politika byla deklarována v řadě polských vrcholných

legislativních předpisů (m.j. v polském lesním zákoně), stejně jako v závazných politických

deklaracích např. (Národní ekologická politika Polska 1999, 2000, Národní lesnická politika

Polska, Polská národní politika komplexní ochrany a zlepšení lesů 1997, Polská národní

politika komplexní ochrany lesních zdrojů, Polská národní politika trvale udržitelného lesního

hospodářství atp.). Koncepce PFC byla formulována rovněž v souladu s mezinárodními

konvencemi jako např. Agenda 21, Rámcová směrnice Spojených národů o klimatických

změnách, Konvence o ochraně biodiverzity atp.

Současné polské PFC plně reprezentují jednotlivé polské přírodní lesní regiony, ve většině

případů jsou ve správě podniku Polských státních lesů. Menší část území PFC je ve správě

jiné, např. Lesnické výzkumné stanice (součást polského lesnického vzdělávacího systému),

či polské Akademie věd (výzkumná instituce). Veškerá správa lesů v PFC je dozorována

regionálně příslušným ředitelstvím Polských státních lesů.

PFC prezentují těsný vztah mezi udržitelným multifunkčním obhospodařováním lesů a aktivní

ochranou přírody na všech legislativních i praktických úrovních. Tento přístup je v Polsku

nezbytný, neboť 85% rezervací a 120 krajinných parků je v gesci Polských státních lesů a cca.

65% druhů flóry i fauny vyskytující se v Polsku je lesní, nebo fakultativně lesní. Základním

principem lesního hospodářství v PFC je tedy vnímaní lesa jako ekosystému, který je

elementární z hlediska formování krajiny v regionálním i státním měřítku. PFC jsou mimo

jiné koherentní součástí polské soustavy Natura 2000.

V současné době je v Polsku vymezeno 19 PFC (viz. obrázek č. 1, tabulka č. 1) o celkové

rozloze 990 469 ha (969 900 ha je v přímé správě Polských státních lesů). Uvedená plocha

představuje cca. 14% celkové rozlohy lesů ve správě Polských státních lesů. Každý ze 17

regionálních ředitelství má ve své působnosti minimálně jeden PFC. Jedná se o území, kde

jsou dlouhodobě uplatňovány postupy ochrany přírody (např. Bialowieza Primeval Forest,

Goleniowska Primeval Forest, Bukowa Primeval Forest), stejně jako lokality, které byly

v minulosti silně antropicky ovlivněny (např. Lubuskie Forest, Tucholskie Forest,

Gostyninsko-Wloclawskie Forest). Pravidla lesního hospodářství a ochrany přírody jsou

individuálně formulovány vždy přímo pro každý PFC.

2

Tabulka č. 1: Promotional Forest Complexes (ukázkové lesní celky) v Polsku

PFC Regionální

ředitelství

PSL

Lesní správa Rozloha

(ha)

Rok

založení

1. Białowieża Forest Białystok Białowieża, Browsk, Hajnówka 52 637 1994

2. Janów Forests Lublin Janów Lubelski 31 620 1994

3. Gostynin-Włocławek

Forests

Łódź Gostynin, Łąck 53 093 1994

Toruń Włocławek

4. Kozienice Forest Radom Kozienice, Zwoleń, Radom 30 435 1994

5. Beskid Śląski Forests Katowice Bielsko, Ustroń, Wisła,

Węgierska Górka

39 883 1994

6. Szczecin Forests Szczecin Kliniska, Gryfino, Trzebież 61 070 1994

7. Lubuskie Forests Zielona Góra Lubsko 32 134 1994

8. Tuchola Forests Toruń Tuchola, Osie, Dąbrowa,

Woziwoda

84 012 1996

9. Oliwa-Darżlubie

Forests

Gdańsk Gdańsk, Wejherowo 40 907 1996

10. Rychtal Forests Poznań Antonin, Syców 47 992 1996

11. Bircza Forests Krosno Bircza 29 578 2001

12. Spała-Rogów Forests Łódź Brzeziny, Spała 34 950 2002

13. Mazurian Forests Olsztyn Strzałowo, Spychowo,

Mrągowo

118 216 2002

Białystok Pisz, Maskulińskie

14. Beskid Sądecki

Forests

Krakow Piwniczna 19 650 2004

15. Warcino-Polanów

Forests

Szczecinek Warcino, Polanów 37 335 2004

16. Western Sudety Wrocław Szklarska Poręba, Świeradów 22 866 2004

17. Notecka Forest Piła Potrzebowice, Wronki, Krucz 137 273 2004

Poznań Sieraków, Oborniki

Szczecin Karwin, Międzychód

18. Świętokrzyska Forest

Radom

Kielce, Łagów, Szczecno,

Suchedniów, Zagnańsk,

Skarżysko

68 245 2005

19. Warszawa Forests Warsaw Drewnica, Jabłonna,

Celestynów, Chojnów

48 572 2005

Celkem 990 469

3

Obrázek č. 1: Promotional Forest Complexes (ukázkové lesní celky) v Polsku – situační

mapka (zdroj: Fronczak 2007)

Výukové a vzdělávací aktivity v PFC jsou hrazeny z fondů podniku Polských státních lesů,

malá část nákladů spojených s provozem PFC pochází přímo ze státního rozpočtu.

Pro všechny PFC je formulována řada zásad managementu v různých úrovních; od

operativních úkolů až po strategické zásady. Mezi obecně uplatňované patří např.:

- inventarizace lesů na všech úrovních

- založení několika lesnických školících středisek, které budou mimo jiné propagovat

moderní systémy vytápění a kanalizací (dosud PFC navštívilo cca. 610000 osob, což

představuje přibližně třetinu návštěvníků, kteří využily různé formy ekologického

vzdělávání poskytovaného Polskými státními lesy)

- budování přírodně - vzdělávacích stezek přístupných pro hendikepované

- vytváření metodik, které vyhladí konflikty různých zájmů v lesích

- vývoj „Plánů ochrany přírody“ jakožto integrální součásti lesních hospodářských plánů

- realizace záchranných programů vzácných a ohrožených druhů flóry a fauny, např. tisu

červeného a tetřeva hlušce

- zvyšování retence vody v lesích pomocí realizace malých hydro-technických projektů a

jejich vhodného rozmístění v lesních územích

- vytvoření a organizace genových bank vzácných druhů dřevin

4

- založení několika „referenčních lesních ploch“, ploch v řádu stovek až tisíců hektarů lesa

ponechaných přírodní obnově bez jakéhokoliv lidského zásahu (po té co byly tyto plochy

poškozeny větrem, povodněmi, požáry, přemnožením hmyzu, či jinými kalamitami)

- testování nových metod předpovídání přemnožení hmyzích škůdců

- využívání lanovkového systému LARIX 550 pro vyklizování dříví v horských lesích

s cílem snížit erozi a poškození kořenových systémů

- iniciace (podpora) přirozené obnovy na všech typech lesních stanovišť

- ponechávání starších stromů v dospělých i mladších lesních porostech a to až do jejich

biologické smrti a ponechávání vybraných mrtvých a doupných stromů

- postupné nahrazení holosečí podrostním a výběrným hospodářstvím ve všech porostech,

kde je to vhodné

- preference preventivních a biologických či mechanických metod ochrany lesa před

metodami chemickými

- používání bio-paliv v těžbě a dopravě dříví jakožto opatření vedoucí k implementaci

k životnímu prostředí šetrných technologií

- vývoj směrnic a regulativů spojených s těžbou ostatních nedřevních produktů lesa,

zejména těžbou lesních plodů

Beskid Sadecki

Lokalita Beskidu Sadeckeho je součástí výzkumných aktivit Ústavu tvorby a ochrany krajiny

LDF MZLU v Brně. V jejím rámci jsou pracovníky ÚTOK realizována terénní šetření spojená

především s hodnocením funkcí lesů bohatých struktur v rámci rezortního úkolu VaV MŽP

SP-2d3-56-07 - „Ekologické a ekonomické hodnocení celospolečenských funkcí variantně

strukturálních typů lesů“, stejně jako v rámci dílčích úkolů výzkumného záměru LDF MZLU

v Brně MŠM 6215648902 – „Les a dřevo – podpora funkčně integrovaného lesního

hospodářství a využívání dřeva jako obnovitelné suroviny“.

PFC Beskid Sadecki byl zřízen Vyhláškou generálního ředitele Polských státních lesů v roce

2004. Nachází se v centrální části stejnojmenného pohoří na hranicích Polska a Slovenska

(viz. obrázek č. 2). Je ve správě lesní správy Piwniczna a Lesní výzkumné stanice Krynica

náležející do organizační struktury Zemědělské univerzity v Krakově. Jeho celková plocha

činí 19 600 ha, v současné době je plošně je nejmenšim PFC v Polsku.

Obrázek č. 2: PFC Beskid Sadecki – situační mapka (zdroj: Fronczak 2007)

5

Lesy spravované lesní správou Piwniczna pokrývají svahy hor (s nejvyšším vrcholem

Radziejova gora – 1265 m n.m.) v povodí řeky Poprad, přítoku Dunajce. Celé území je

fragmentováno bohatou sítí bystřin a horských vodních toků, lesní porosty jsou bohatě

diverzifikované jak věkově, tak druhově.

Převažující stanoviště lze označit jako živná stanoviště horských poloh (cca. dvě třetiny

rozlohy území), na kterých se většinou vyskytují lesní porosty směsi buku a jedle v různých

poměrech.

Více než 20% území je pokryto smíšenými horskými lesy, zbytek tvoří doprovodné lesní

porosty horských toků (horské lužní lesy) a jehličnaté porosty. Hlavní dřevinou oblasti je buk

(pokrývá více než 48% území), významné je zastoupení jedle (15%). Zajímavostí přesahující

regionální význam lokality jsou vyskytující se velmi kvalitní čisté (nesmíšené) porosty jedle

(např. světově unikátní lokalita Powroznik). Další zastoupené dřeviny jsou borovice lesní,

modřín opadavý a smrk. V části spravované Lesní výzkumnou stanicí Krynica (horské hřbety

v okolí Jaworzyny Krynicke) se vyskytují přirozené a přírodě blízké horské lesy, kde jsou

v jedlových, jedlo-bukových a bukových porostech výrazně přimíšeny javor klen a jilm

horský.

Všechny lesní prosty v PFC náleží do lesů ochranných (v pojetí české lesnické legislativy se

jedná o jakousi kombinaci lesů ochranných a lesů zvláštního určení). Jedna třetina je

klasifikována jako lesy zdravotně-hygienické (lázeňské lesy), zbytek náleží do lesů vodo-,

resp. půdo-ochranných. Kategorizace lesů vymezuje přístupy lesního hospodářství v oblasti,

které je striktně podřízeno ochraně přirozených jedlo-bukových lesů a jejich využití jako

zdroje reprodukčního materiálu pro obnovu ostatních lesů území.

V obnově lesů zcela převažuje přirozená obnova pod clonou mateřského porostu, holé seče

nejsou v PFC realizovány. Typická obnova smíšených porostů jedle a buku je v závěrečné

fázi charakteristická rozvolněnou bukovou etáží, pod kterou jsou husté vitální nárosty jedle a

buku. V čistých jedlových porostech je uplatňována clonná seč s využitím přirozené obnovy a

doplňování poloodrostky, kdy nejstarší a nejkvalitnější jedinci jsou ponecháváni na ploše jako

zdroj semenného materiálu. Tímto způsobem vznikají charakteristické jedlové porosty

rozrůzněné do tří etáží (nejstarší etáž je tvořena několika jedinci jedlí i 50 m vysokých

s průměrem více než 1m v prsní výšce) a tří tloušťkových tříd. V PFC je možné díky výše

popsaným obnovním postupům sledovat přirozené vytlačování smrku z porostů jedlí a

6

zejména bukem. Přirozené procesy jsou rovněž využívány v několika prvních letech výchovy

porostů. První probírky jsou např. v mlazinách realizovány až po prvním přirozeném

proředění.

Z hlediska ochrany přírody jsou lesy PFC Beskid Sadecki součástí Popradského krajinného

parku (založen 1987), jsou zapojeny do sítě EECONET, stejně jako do soustavy NATURA

2000. V celé oblasti je řada maloplošných chráněných území (charakteru českých národních

přírodních rezervací, přírodních rezervací, či přírodních památek), zakládaných od roku 1920,

řada naučných stezek s různou tematikou, v Piwniczne se dále nachází Výukové centrum pro

přírodní vědy a lesnictví (otevřeno 2007) .

Obrázek: č. 3: Pohled na jihozápadní část PFC Beskid Sadecki (foto J.Schneider)

Obrázek č. 4: Přirozená obnova jedle (foto J.Schneider)

7

Obrázek č. 5: Typická struktura bukových porostů oblasti (foto J.Schneider)

8

Koncepce PFC v Polsku prokázala za dobu své existence a praktické realizace

životaschopnost a společenskou prospěšnost. Výrazně přispěla ke zvýšení zájmu veřejnosti o

les a lesní hospodářství. Rovněž provozní parametry lesního hospodářství v PFC (ekonomické

i ekologické) vykazují většinou rostoucí tendenci. Zlepšení lze sledovat i v oblasti řešení

střetů zájmů lesního hospodářství a ochrany přírody. Lze konstatovat, že koncepce PFC je

inspirujícím příkladem originální aplikace principů FILH v praxi korektně formulované na

přírodní a společensko-ekonomické podmínky konkrétního území evropského státu.

9

Obrázek č. 6: Zmlazení buku

Literatura: Fronczak, K: Promotional Forest Complexes in Poland. CILP Warsaw. Warsaw,

2007. ISBN 978-83-89744-65-4