165

STŘEDOVĚKÉ RELIÉFNÍ DLAŽDICE Z ČESKÉHO KRUMLOVA

JIŘÍ HaVLICE

Úvod

Intenzivní stavební činnost a s ní spojené archeologické výzkumy probíhající od 90. let 20. sto-letí na území historického jádra Českého Krumlova přinesly značné množství archeologických nálezů výrazně doplňujících náš stav znalostí o podobě středověkého města. Nepříliš početnou, avšak pro poznání interiérů profánních i sakrálních objektů důležitou skupinu nálezů představují středověké zdobené dlaždice, jejichž výzdoba zároveň mnohé napovídá o sociálním postavení, náboženské orientaci a estetickém cítění obyvatel města.

Zatímco ve starších syntézách nejsou z Českého Krumlova uváděny žádné nálezy dlaždic (srov. Hejdová – Nechvátal 1970; Nechvátal 1988), v současné době zde registrujeme již šest celých dlaždic či jejich zlomků získaných na pěti různých objektech. Pestrá škála výzdobných námětů zahrnuje motivy náboženské, heraldické a vegetabilní, z nichž některé mají analogie i na jiných lokalitách v jihočeském regionu.

Soupis nálezů dlaždic

1. Latrán čp. 50 – klášter minoritů a klarisek

Ve sbírce krumlovského muzea je uložena čtvercová dlaždice s chronomatickým nápisem Maria (mariagram), u níž jsou jako místo nálezu uvedeny Boletice. Dlaždice však pochází z krumlovské-ho minoritského kláštera, kde byla nalezena v roce 1936 při přemisťování renesančního náhrobku anny Vojířové z Prošovic v kapli sv. Wolfganga, což dokládá její fotografie vlepená do Pamětní knihy minoritského kláštera (SOa Třeboň, oddělení Český Krumlov, fond Schwarzenberská cen-trální kancelář, Ber. 25, sign 5P/2).

Popis: Čtvercová pálená dlaždice z červené cihlářské hlíny s vyhlazeným povrchem, barva tmavě červená. Reliéf vystupuje 2–3 mm nad povrch dlaždice, ve střední části je mírně sešlapán.Výzdobný motiv: Na vnitřní ploše se nachází nakoso postavený mariagram psaný gotickou minuskulí. Pís-meno R převyšuje ostatní písmena nápisu a je zakončeno královskou korunou se třemi liliemi na stopkách. Po obou stranách mariagramu se nacházejí samostatně stojící písmena F a C. Okraj dlaždice je lemován 7 mm širokou plastickou páskou (Nechvátal 1988, obr. 2).Rozměry: 190 × 188 mm, tloušťka desky 37 mm.Uložení: Regionální muzeum v Českém Krumlově (i. č. uP 2619, př. č. 500/87).Lit: Nechvátal 1988, 575–756; Havlice 2010, 75.

Archeologické výzkumy v jižních Čechách 25, České Budějovice 2012

166

2. Latrán čp. 50 – klášter minoritů a klarisek

Při archeologickém výzkumu krumlovského muzea v roce 2005 byla v konventu laických sester (tzv. dům bekyň) v areálu minoritského kláštera nalezena čtvercová dlaždice s diagonálně umís-těným mariagramem. Dlaždice pochází ze sekundární polohy z vrstvy pod podlahou křížové chodby. Na rubové straně dlaždice je zachován zbytek malty z maltového lože. Nález je analogický k výše uvedené dlaždici objevené v roce 1936 v kapli sv. Wolfganga.

Popis: Čtvercová pálená dlaždice s druhotně odlomeným rohem, barva středně červená. Materiálem je jemně proplavená cihlářská hlína s drobnými kaménky (do 5 mm). Vyhlazený povrch dlaždice je ve středu mírně vypouklý, výška reliéfu je 2 mm ve středu a 0,4 mm na okrajích dlaždice.Výzdobný motiv: Na vnitřní ploše se nachází nakoso postavený mariagram psaný gotickou minuskulí. Pís-meno R převyšuje ostatní písmena nápisu a je zakončeno královskou korunou se třemi liliemi na stopkách.

Obr. 1. Latrán čp. 50 – konvent bekyň. Dlaždice nalezená při archeologickém výzkumu v roce 2005. Kresba I. Hlaváčová.Abb. 1. Latrán Nr. 50 – Kloster. Fliese aus der archäologischen untersuchung des Jahres 2005. Zeichnung I. Hlaváčová.

167

Okraj dlaždice je lemován 10–15 mm širokou plastickou páskou (obr. 1).Rozměry: 190 × 188 mm, tloušťka desky 39 mm.Uložení: Regionální muzeum v Českém Krumlově.Lit: Nepublikováno.

3. Náměstí Svornosti čp. 11 – hotel Zlatý Anděl

Při rekonstrukci objektu na jaře 2011 byl objeven blíže neurčený počet středověkých reliéfních dlaž-dic, které byly druhotně zazděny v novodobé příčce v prvním patře domu. Všechny dlaždice byly se stavebním odpadem vyvezeny na skládku, pouze jediná byla odevzdána do krumlovského muzea.

Popis: Celá čtvercová pálená dlaždice s mírně kónickými boky, barva tmavě hnědočervená, její povrch je patrně po požáru dočerna přepálen. Materiálem je proplavená cihlářská hlína s drobnými zrnky slídy,

Obr. 2. Náměstí Svornosti čp. 11. Dlaždice druhotně zazděná v prvním patře domu. Kresba I. Hlaváčová.Abb. 2. Svornost-Platz Nr. 11. Sekundär vermauerte Fliese vom ersten Stock des Hauses. Zeichnung I. Hla-váčová.

168

na rubu a bocích desky zachovány zbytky maltového lůžka. Povrch dlaždice je mírně nerovný, vyhlazený. Reliéf vystupuje 1–2 mm nad povrch dlaždice, při okrajích je částečně setřelý.Výzdobný motiv: Do čtvercového pole je vepsána plastická kružnice v níž se nachází nakoso postavený heral-dicky vztyčený dvouocasý lev. Lev má subtilní postavu kráčející heraldicky vlevo, na hlavě má schematicky vyobrazenou královskou korunu a na krku naznačenu hřívu. Před zvednutou dolní nohou lva se nachází značně setřelý blíže neurčitelný předmět (obr. 2). Rozměry: 185 × 182 mm, tloušťka desky 48 mm.Uložení: Regionální muzeum v Českém Krumlově.Lit: Nepublikováno.

4. Náměstí Svornosti čp. 15

Při bourání schodiště vedoucího do sklepa domu byla v roce 1995 nalezena polovina dlaždice s motivem orlice, která byla zřejmě druhotně použita jako stavební materiál.

Obr. 3. Náměstí Svornosti čp. 15. Dlaždice druhotně zazděná ve schodišti do sklepa. Kresba I. Hlaváčová.Abb. 3. Svornost-Platz Nr. 15. Sekundär vermauerte Fliese in einer Kellertreppe. Zeichnung I. Hlaváčová.

169

Popis: Zlomek čtvercové dlaždice cihlově červené barvy s mírně zkosenými stěnami. Zhotovena z jem-ně plavené hlíny s příměsí drobných kaménků a zr-nek slídy. Zbytky malty na povrchu včetně lomové strany dokazují sekundární využití ve zdivu. Povrch dlaždice je silně sešlapán, výška reliéfu nepřesahuje 2 mm.Výzdobný motiv: Centrální motiv heraldicky zobra-zené orlice je umístěn ve čtvercovém poli, které je ohraničeno plastickou lištou a oproti stěnám dlaž-dice pootočeno o 45°. Schematicky pojatá orlice má široce rozepjatá křídla s pěti pery a otevřený zobák. V obou zachovaných rozích dlaždice se nacházejí v kruhových výsečích umístěné čtvrtrozety. Neúpl-né motivy rozet dokládají, že dlaždice byla součástí rozsáhlejšího výzdobného schématu (obr. 3).Rozměry: Rozměry zlomku 70 × 172 × 95 × 175 mm, délka boční strany 172 mm, tloušťka desky 30–32 mm.Uložení: Regionální muzeum v Českém Krumlově (př. č. 13/95).Lit: Ernée 1995.

5. Soukenická ul. čp. 44

Při archeologickém výzkumu krumlovského muzea v roce 2003 byla v klenebním zásypu v prvním patře domu nalezena polovina dlaždice s motivem kalicha.

Popis: Zlomek čtvercové pálené dlaždice cihlově červené barvy, povrch režný s vertikálními stopami po vy-hlazení. Materiálem je jemná cihlářská hlína s drobným zrnky slídy. Rytá výzdoba byla provedena ostrým nástrojem, do povrchu dlaždice místy zasahuje až 3 mm.Výzdobný motiv: Okraje dlaždice jsou lemovány 22 mm širokou páskou vyplněnou na levé a horní straně křížky, na dolní straně šachovnicí. Ústředním výzdobným motivem je centrálně umístěný 125 mm vysoký kalich s naznačeným nodem. Jeho noha plynule přechází v nejasný kupovitý útvar, na němž je kalich posta-ven. Vlevo od kalichu se nachází gotickou minuskulou psané písmeno V a pod ním osmicípá hvězdice (obr. 4). Rozměry: Rozměry zlomku 110 × 196 × 125 × 196 mm, délka boční strany 196 mm, výška desky 39–42 mm.Uložení: Regionální muzeum v Českém Krumlově.Lit: Effenberková 2007.

6. Široká ul. čp. 77

Při archeologickém výzkumu Jihočeského muzea v roce 2010 byla v sondě 7/2010 situované do středního traktu domu nalezena polovina čtvercové dlaždice s motivem akantových listů.

Obr. 4. Soukenická čp. 44. Dlaždice z klenebního zásypu v prvním patře domu. Kresba I. Hlaváčová.Abb. 4. Soukenická Str. Nr. 44. Fliese von einer Wöl-bungschüttung im ersten Stock des Hauses. Zeich-nung I. Hlaváčová.

170

Dlaždice pochází ze sekundární polohy v kulturní vrstvě nasedající na podloží, vrstva byla dato-vána nálezy tuhové keramiky na přelom 13. a 14. století.

Popis: Zlomek čtvercové pálené dlaždice cihlově červené barvy, povrch režný beze stop polevy. Materiálem je jemná proplavená hlína s drobnými zrnky slídy, ojediněle obsahuje malé valounky. Reliéf vystupuje asi 2 mm nad povrch dlaždice, na jejích okrajích je však setřen téměř k nerozeznání.Výzdobný motiv: Na okraji zlomku se nachází výseč kružnice, z níž na vnější stranu vycházejí jednotlivé akantové větévky. Na vnitřní straně kružnice probíhá rozvětvený dekor tvořený akantovými trojlisty (obr. 5). Rozměry: Rozměry zlomku 180 × 90 × 180 × 80 mm, délka boční strany 180 mm, tloušťka desky 34–37 mm.Uložení: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích.Lit: Nepublikováno.

7. Českokrumlovsko

Ve sbírkách krumlovského muzea jsou uloženy zlomky dvou dlaždic s motivem dubových listů, u nichž jsou jako místa nálezu uvedeny hrad Rožmberk a tvrz v Křemži. Skutečný původ obou

Obr. 5. Široká čp. 77. Dlaždice nalezená při archeologickém výzkumu v roce 2010. Kresba I. Hlaváčová.Abb. 5. Široká Str. Nr. 77. Fliese aus der archäologischen untersuchung des Jahres 2010. Zeichnung I. Hlaváčová.

171

nálezů je však nejistý, dlaždice byly do muzea v Českém Krumlově v 50. letech 20. století převe-deny ze zaniklého muzea v Kaplici a ze sbírky v románské komoře českokrumlovského zámku. Vzhledem k vzájemné podobě obou zlomků nelze vyloučit, že pocházejí z jednoho souboru nale-zeného buď přímo v Českém Krumlově nebo na jiné lokalitě v krumlovském okrese.

Popis: Dva zlomky čtvercové pálené dlaždice cihlové až tmavě červené barvy. Materiálem je jemně plavená hlína s drobnými kamínky a zrnky slídy. Povrch dlaždic je režný beze stop polevy. Reliéf je vtlačen do po-vrchu dlaždice, jeho hloubka je místy až 3 mm.Výzdobný motiv: Hrubý reliéf je tvořen čtyřmi silně stylizovanými dubovými listy, které vytvářejí motiv kříže, jehož ramena směřují do jednotlivých rohů dlaždice. Na vnitřním okraji každého listu se nachází šest pravidelně uspořádaných zářezů evokujících tvar dubového listu, další dva podobné výčnělky se nacházejí na vnějším okraji. uprostřed všech čtyř bočních stran se nacházejí malé půlobloučky umožňující vytvářet na podlaze plynulé pokračování výzdobného motivu (Nechvátal 1988, obr. 15; Ernée 1996, obr. 1:a,B). Rozměry: 110 × 97 mm, tloušťka 32 mm (Rožmberk) a 137 × 108 mm, tloušťka 37 mm (Křemže).Uložení: Regionální muzeum v Českém Krumlově (př. č. 5312 – Rožmberk), (i. č. uP-2645, př. č. 223 – Křemže).Lit: Nechvátal 1988, 593; Ernée 1996.

Nálezy dlaždic v jižních Čechách

V jihočeském regionu byla vždy největší pozornost věnována dlaždicím zvíkovsko-píseckého okruhu, které svým výtvarným provedením a typovou rozmanitostí představují vrcholnou pro-dukci druhé poloviny 13. století. Zvíkovské dlaždice, které ještě na počátku 20. století tvořily podlahu hradní kaple sv. Václava, jsou datovány do 60. let 13. století. V použitých výzdobných námětech převažují zvířecí motivy (jelen, pes, jelen napadený psem) a motivy fantastických by-tostí (sfinga, gryf, bojovník kombinovaný se lvem či drakem), poprvé se na dlaždicích též objevují heraldické symboly – dvouocasý lev a moravská orlice (Soukup – Wirth 1909, 483–485; Hejdová

– Nechvátal 1970, 416–421). Patrně z produkce stejné dílny pochází i početný soubor z Písku, kde byly dlaždice nalézány jak na královském hradě, tak v některých měšťanských domech. Po po-slední revizi nálezového fondu vzrostl počet doložených typů dlaždic na dvacet, a to včetně typů, které dosud jinde zaznamenány nebyly. Ve výzdobě se uplatňují motivy heraldické (dvouocasý lev, orlice), zvířecí (jelen napadený psem), vegetabilní (dubové listy, lilie), geometrické (osmihrotý kříž, osmiramenná hvězdice) a motivy fantastických bytostí (gryf, kentaur). Písecké dlažice náleží k několika stavebním fázím hradu a jednotlivé typy zde byly postupně vyráběny v období od po-slední třetiny 13. do konce 14. století (Hejdová – Nechvátal 1970, 421–427; Fröhlich 2006). Typy dlaždic vycházející ze zvíkovsko-píseckého výtvarného stylu byly zjištěny i na dalších jihočeských lokalitách, v případě dlaždic s motivem dubových listů se jedná např. o hrad Příběnice a nejnověji též o hradiště Na Jánu v Netolicích (Hejna 1987, 40; Pták – Beneš 2011).

Významnou lokalitou s archeologicky prozkoumanou dílnou na výrobu technické keramiky a početnými nálezy reliéfních dlaždic včetně výrobních zmetků je areál premonstrátské kanonie v Milevsku. Zde byla nedaleko za klášterní hradbou zjištěna zahloubená dílna se třemi pecemi, v níž probíhala výroba střešní krytiny a patrně též dlaždic v průběhu celého 13. století (Drda 1982). Románské a raně gotické dlaždice a jejich zlomky byly od počátku 20. století postupně vy-zvedávány na různých místech kláštera. K nejdůležitějším souborům patří dlaždice sekundárně položené do podlahy nad románskou sakristií a výrobní zmetky uložené do vyrovnávací vrstvy

172

v jižní lodi baziliky. Z typologického hlediska se v Milevsku objevují dlaždice ostrovského typu, dlaždice patřící ke zvíkovsko-píseckému okruhu a dlaždice místní provenience nemající analogie na jiných lokalitách (Břicháček 1994; týž 2007, 36–38, 92–109). Reliéfní dlaždice milevského typu pak byly využívány i na dalších sakrálních stavbách budovaných klášterní stavební hutí, např. v románském kostele v Červené nad Vltavou (Hejna 1962, 508). Na Strakonicku byly reliéfní dlaždice nalezeny v kostele sv. Martina a v zaniklém objektu johanitské kurie, zde se jedná o dva typy dlaždic s výsečí kružnice doplněné buď o šesticípou hvězdu nebo o motiv lilie (Nechvátal 1988, 591–593).

V krumlovském regionu se mimo vlastního města Český Krumlov zdobené dlaždice objevují i na dalších lokalitách. Jde především o románský kostel sv. Mikuláše v Boleticích, z něhož po-cházejí dlaždice s heraldickým znakem střely patřícím rodu Bavorů ze Strakonic. Část podlahy z těchto dlaždic byla zachycena přímo v lodi kostela, další dlaždice stejného typu byly zazděny v gotické oltářní menze (Nechvátal 1988, 575–580; Havlice 2010, 74–81). Další typ reliéfních dlaž-dic byl nalezen údajně ve vstupní síni tvrze v Křemži. Z početných zlomků dlaždic lze rekonstru-ovat základní výzdobné schéma podlahy, které bylo tvořeno centrální osmilistou růžicí obíhanou dekorem z akantových větévek a postavami fantastických zvířat (Mareš – Sedláček 1918, 280–282; Nechvátal 1988, 580–583). Nejistý je původ dvou zlomků dlaždic s výzdobným motivem styli-zovaných dubových listů. uváděná místa nálezu Křemže a hrad Rožmberk jsou patrně chybná a oba zlomky pocházejí z jediné lokality v krumlovském okrese, vyloučit nelze ani samotné město Český Krumlov (Nechvátal 1988, 593; Ernée 1996).

Rozbor nálezů z Českého Krumlova

Většina krumlovských nálezů dlaždic pochází z měšťanských domů Vnitřního města, dvě byly nalezeny v minoritském klášteře na Novém městě a překvapivě žádný nález není znám z areálu krumlovského hradu (obr. 6). Jen menší část dlaždic byla nalezena ve stratifikované poloze při regulérním archeologickém výzkumu, většinou se jedná o náhodné nálezy získané při stavebních pracích v jednotlivých objektech.1

Historicky nejstarším nálezem je čtvercová dlaždice s mariagramem doplněným královskou korunou. V evidenci krumlovského muzea je jako místo nálezu chybně uveden kostel Boleti-ce, neboť tato dlaždice byla ve starém fondu muzea uložena společně s podobnými dlaždicemi z kostela sv. Mikuláše v Boleticích. Ve skutečnosti však dlaždice s mariagramem pochází z kaple sv. Wolfganga v krumlovském minoritském klášteře (Havlice 2010, 75). Druhá dlaždice stejného typu byla nalezena při archeologickém výzkumu v roce 2005 v ambitu konventu bekyň, který je součástí areálu krumlovského kláštera minoritů a klarisek. Nález pochází ze sekundární polohy ze sondy položené do východního nároží ambitu, kde byly historické podlahy v minulosti zcela zničeny. Naproti tomu v jižní a východní křížové chodbě byly zjištěny neporušené plochy stře-dověkých podlah z druhé poloviny 14. století, tato dlažba byla zhotovena z prostých čtvercových dlaždic bez reliéfní výzdoby.

Dlaždice s mariagramem patří do skupiny dlaždic s nápisovým kryptogramem a dosud nemají známé analogie. Dlaždice podobného typu byly nalezeny v kostele sv. Mikuláše v Čečovicích

1/ Za  zpřístupnění nálezů uložených ve  sbírkách Regionálního muzea v  Českém Krumlově děkuji Mgr. P. Effenberkové a J. Račákovi, za možnost prostudovat nález ze Široké ul. 77 pak Mgr. O. Chvojkovi Ph.D. z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.

173

u Stoda, datovány jsou do poslední třetiny 14. století a nesou patrně iniciály konkrétní historické osoby spjaté s kostelem (Nechvátal 1999, 372). Vzhledem k nálezovým okolnostem krumlovských dlaždic je pro jejich interpretaci a časové zařazení nutné vycházet především ze stavebně-historic-kého vývoje jednotlivých částí kláštera. Všechny tři konventy minoritského kláštera byly založeny roku 1350 a jako součást jednotného stavebního záměru byly souběžně budovány v průběhu druhé poloviny 14. století. Vznik kaple sv. Wolfganga – místa nálezu první dlaždice – je na základě do-chovaných architektonických prvků kladen do poslední třetiny 14. století, k její razantní pozdně gotické přestavbě dochází v 80. a 90. letech 15. století (Lavička 2010, 465–473). Rovněž ambity konventu laických sester vznikají již v nejstarší stavební etapě, dochované architektonické detaily pocházejí z doby kolem roku 1370.

Dlaždice je tedy možné s vysokou pravděpodobností datovat do doby výstavby kláštera v druhé polovině 14. století, čemuž přibližně odpovídá i použitý typ mariagramu, jejž epigrafický posudek klade do 30. – 40. let 14. století (Nechvátal 1988, 579). aplikace mariagramu na podlahové dlaždice je bezpochyby odrazem rozvíjejícího se módního mariánského kultu pěstovaného i v krumlov-

Obr. 6. Nálezy reliéfních dlaždic v Českém Krumlově. 1 – Latrán čp. 50, kaple sv. Wolfganga; 2 – Latrán čp. 50, konvent bekyň; 3 – Náměstí Svornosti čp. 11; 4 – Náměstí Svornosti čp. 15; 5 – Soukenická čp. 44; 6 – Široká čp. 77.Abb. 6. Fundstellen der Relieffliesen in Český Krumlov. 1 – Latrán Nr. 50, Hl. Wolfgang-Kapelle; 2 – Latrán Nr. 50, Kloster; 3 – Svornost-Platz Nr. 11; 4 – Svornost-Platz Nr. 15; 5 – Soukenická Str. Nr. 44; 6 – Široká Str. Nr. 77.

174

ském minoritském klášteře, který byl dle zápisu ve vyšebrodském nekrologiu vysvěcen „ke cti Božího těla a Slavné Panny Marie“. Klášter představoval již krátce po svém založení významné duchovní centrum a středisko umělecké produkce, v němž na konci 14. století vznikala nejcennější díla krásného slohu jako je tzv. Krumlovská madona (Soukupová 1999, 78–83).

Důležitou skupinu krumlovských nálezů představují dvě dlaždice s heraldickými motivy. Prv-ní byla nalezena v domě čp. 15 na Náměstí Svornosti, kde byla druhotně použita ve zdivu sklepní-ho schodiště (Ernée 1995). Jedná se o polovinu dlaždice s výzdobným motivem nakoso postavené orlice s rozepjatými křídly a hlavou otočenou vlevo. Rohy dlaždice jsou vyplněny čtvrtinami rozet, které umožňovaly zapojení do rozsáhlejšího výzdobného schématu. Tento motiv vychází z dlaž-dic zvíkovsko-píseckého okruhu, mezi nimiž je dekor s heraldicky zobrazenou orlicí zastoupen v několika základních typech. S krumlovským exemplářem je téměř totožná dlažice typu č. 109 z hradu v Písku, která byla na podlaze doplněna dlaždicemi s dvouocasým lvem a dubovými listy. Na píseckém hradě se jedná o jeden z nejčastěji zastoupených typů, známo je již nejméně 53 celých dlaždic nebo jejich zlomků (Hejdová – Nechvátal 1970, 168–170, obr. 26:2; Fröhlich 2006, 881, obr. 10). Dalším podobným typem je dlaždice s orlicí a okrajovou bordurou vyplněnou vlnovitými úponky či křížky (typy č. 101 a 102), která byla v řadě exemplářů nalezena na hradech Zvíkov a Písek (Hejdová – Nechvátal 1970, 163–164, 170, obr. 25:1; Fröhlich 2006, 881, obr. 6). Nálezy těchto dlaždic je možné očekávat i na dalších lokalitách spadajících do okruhu působnosti zví-kovsko-písecké stavební huti, jak tomu nasvědčuje zlomek dlaždice s orlicí nalezený v roce 2006 na Horní tvrzi v Kestřanech. Z nálezů mimo jihočeský region je možné uvést především nálezy z Pražského hradu. Dva zlomky s motivem dvouocasého lva a orlice se svým celkovým pojetím (nakoso postavený heraldický motiv, rohové čtvrtrozety) blíží píseckým exemplářům, avšak vý-tvarné řešení s vloženým listovým dekorem naznačuje spíše jen nepřímou vazbu k jihočeským nálezům (Frolík 1999, 204–205, obr. 6).

Druhou krumlovskou dlaždicí s heraldickým motivem je dlaždice s korunovaným dvouoca-sým lvem, která byla nalezena v roce 2011 druhotně zazděná v domě čp. 11 na Náměstí Svornosti a která dosud nemá mezi českými nálezy přímou analogii. Vpravo kráčející postava vztyčeného lva je na ploše dlažice umístěna diagonálně a je vepsána do plastické kružnice. Lev má na hlavě sche-maticky zobrazenou královskou korunu, mírně pootevřenou tlamu a na krku naznačenu hřívu.

Motiv vztyčeného lva se na středověkých dlaždicích objevuje již v románském období, v jiho-českém prostředí jsou takto staré dlaždice známy pouze z kláštera v Milevsku, kde jsou datovány přibližně do poloviny 13. století (Břicháček 2007, 95). Heraldicky zobrazený lev se posléze objevuje jako častý námět na dlaždicích produkovaných zvíkovsko-píseckou hutí. Krumlovský exemplář svým celkovým provedeným nepochybně vychází z dlaždic zvíkovsko-píseckého výtvarného stylu, za nimiž však zaostává svým značně rustikálním provedením. Od nejrozšířenějších typů dlaždic č. 103 a 104 se lvem a nápisovou páskou (Hejdová – Nechvátal 1970, 164, obr. 23:4) a typu č. 108 se lvem a rohovými čtvrtrozetami (Hejdová – Nechvátal 1970, 168, obr. 26:1) se krumlovský nález liší především značně subtilní postavou lva s nerealisticky zobrazenými dolními „kráče-jícími“ končetinami a jen velmi schematicky naznačenou královskou korunou. Běžně užívané čtvercové orámování centrálního motivu je zde nahrazeno kruhovou plastickou páskou.

Dlaždice s heraldickými motivy lva a orlice byly na píseckém hradě užívány v několika staveb-ních fázích od 60. let 13. století do počátku 14. století (Hejdová – Nechvátal 1970, 425). Oba krum-lovské nálezy z Náměstí Svornosti je možné datovat spíše na počátek či do průběhu první poloviny 14. století, kdy v Českém Krumlově probíhá výstavba nejstarších kamenných měšťanských domů.

Do skupiny dlaždic s vegetabilním motivem patří nález z Široké ul. 77. Jde o polovinu dlaždice s dekorem rozvětvených stonků s akantovými trojlisty, která byla na podlaze patrně součástí

175

ucelené výtvarné kompozice. Tento nález má analogii v nálezovém souboru z tvrze v Křemži uloženém v krumlovském muzeu, v jehož expozici je rovněž provedena rekonstrukce celého vý-zdobného schématu. To je tvořeno centrální osmilistou růží obklopenou dvěma soustředěnými kružnicemi, jejichž mezikruží jsou vyplněna bohatým akantovým dekorem a doplněna motivem osmi fantastických zvířat, patrně draků (Mareš – Sedláček 1918, 280, obr. 235). Křemežské nálezy pocházejí patrně ze vstupní síně zdejší tvrze, jejíž existence je v písemných pramenech nepřímo doložena po roce 1318, starší archeologické nálezy získané na místě tvrze zde dokládají osídlení již ve druhé polovině 13. století (Polách 2011, 15–16). Vznik dlaždic klade B. Nechvátal do průběhu 14. století (Nechvátal 1988, 580–583). Naproti tomu krumlovská dlaždice, která se od glazovaných dlaždic z Křemže liší jen svým režným povrchem, byla nalezena ve stratifikované poloze ve vrstvě s keramikou z přelomu 13. a 14. století. Krumlovské i křemežské dlaždice jsou patrně produktem jedné dílny fungující ve městě v průběhu první poloviny 14. století. Podobný model, kdy město zásobovalo stavební keramikou okolní šlechtická sídla, byl pro stejné časové období doložen u Jihlavy a blízkého hradu Rokštejna (srov. Krejsová – Zimola 2010, 381–382).

aplikací ryté výzdoby a značně rustikálním provedením se od předchozích nálezů liší dlaždice s námětem kalicha, která byla nalezena v sekundární poloze v domě čp. 44 v Soukenické ulici. Jednoduchá podoba kalicha a hrubé provedení výzdobného motivu s četnými přetaženými či nedotaženými liniemi ukazuje spíše na lokální produkci bez přímé předlohy.

Zobrazení kalicha na středověké dlažici je ojedinělým jevem, tento motiv se v různé podobě objevuje spíše na gotických kachlích (kalich a hostie, adorace kalicha anděly). Ve středověké iko-nografii je kalich symbolem eucharistie, jeho zobrazování v architektuře a na stavební keramice se rozmáhá především v období reformace, kdy se kalich symbolizující přijímání podobojí stává hlavním znakem husitského hnutí a jiných reformačních církví. Jednoduchá varianta kalicha bez dalších symbolů na krumlovské dlaždici nedovoluje jeho spolehlivé přiřazení ke konkrétnímu náboženskému směru. Pokud schematicky naznačený útvar, na němž kalich spočívá, představuje návrší, pak nelze vyloučit, že se jedná o námět kalicha na hoře Tábor užívaný zejména v ikono-grafii husitského období.2 Veřejné používání husitských symbolů v katolickém prostředí Českého Krumlova by ovšem připadalo v úvahu pouze v krátkém časovém úseku druhého desetiletí 15. sto-letí, kdy se mladý Oldřich II. z Rožmberka přiklonil na stranu utrakvistů. Bližší vodítko k inter-pretaci motivu nepřináší ani v gotické minuskule provedené písmeno V na levé straně dlaždice.

Pro úplnost je třeba zmínit rovněž dva zlomky dlaždic s motivem čtyř stylizovaných dubových listů uložené v krumlovském muzeu. V muzejní evidenci uvedená místa nálezů jsou s největší pravděpodobností chybná a dlaždice pocházejí buď přímo z Českého Krumlova nebo z jiné lo-kality v tomto okrese (Nechvátal 1988, 593; Ernée 1996). Dlaždice s dubovými listy jsou jedním z nejhojněji zastoupených typů dlaždic 14. století a jejich nálezy jsou známy z hradního, klášter-ního i městského prostředí. V jižních Čechách se tento typ objevuje na několika lokalitách, kromě dlaždic z píseckého hradu datovaných na konec 14. století (Hejdová – Nechvátal 1970, 423–425; Fröhlich 2006, 883) jsou to nálezy z podhradí hradu Příběnice a zaniklého kostela sv. Jana Křti-tele v Netolicích (Hejna 1987, 40, obr. 14; Pták – Beneš 2011). Zatímco u výše uvedených nálezů je na jedné dlaždici zobrazen vždy jeden dubový list a dvě protilehlé čtvrtrozety, na krumlovských nálezech se nachází čtyři silně stylizované dubové listy a rozety jsou nahrazeny půlobloučky. V podstatě se však jedná o zjednodušený a na plochu jedné dlaždice seskupený výzdobný motiv známý z ostatních lokalit.

2/ Za upozornění na možnou interpretaci děkuji doc. PhDr. R. Krajícovi, CSc.

176

Závěr

Dosud evidované reliéfně zdobené středověké dlaždice z Českého Krumlova byly vesměs získány jako jednotlivé kusy ze sekundární polohy buď při regulérním archeologickém výzkumu nebo jako náhodné nálezy při stavební činnosti. Dosud zde postrádáme větší celek dlaždic odkrytý v původním uložení, který by více vypovídal o typové pestrosti a konkrétním místě prezentace tohoto druhu stavební keramiky. Přesto lze krumlovské dlaždice spadající do časového období přibližně od počátku 14. do průběhu 15. století považovat za dostatečně reprezentativní a početný soubor, jenž v jihočeském kontextu řadí Český Krumlov k lokalitám s vysokým počtem těchto nálezů.

Za chronologicky nejstarší můžeme považovat heraldické dlaždice s motivem lva a orlice, které jsou patrně o něco mladší variantou dlaždic zvíkovsko-píseckého okruhu a které můžeme datovat do první poloviny 14. století. Stejného stáří jsou dlaždice s vegetabilním námětem akantových listů s přímou analogií na tvrzi ve Křemži založené po roce 1318. Do druhé poloviny 14. století spadají dvě dlaždice s mariagramem, které jsou s největší pravděpodobností produktem rožmber-ské stavební huti působící při stavbě kláštera minoritů a klarisek. Z běžné produkce se poněkud vymyká dlaždice s rytým motivem kalicha, jíž nejspíše můžeme zařadit až do průběhu 15. století.

Literatura

Břicháček, P. 1994: Nové nálezy středověkých dlaždic v Milevsku (okr. Písek), archeologické rozhledy 46, 319–321.

- 2007: Nebe a peklo na zemi. Románské a raně gotické dlaždice z milevského premonstrátského kláštera. Milevsko.

Drda, M. 1983: Cihelna 13. století v Milevsku, archaeologia historica 8, 167–173.Effenberková, P. 2007: Český Krumlov, okr. Český Krumlov, Výzkumy v Čechách 2004, 40.Ernée, M. 1995: Nález fragmentu gotické dlaždice v měšťanském prostředí Českého Krumlova, archeolo-

gické rozhledy 47, 511–512.- 1996: Nový typ gotické dlaždice z Českého Krumlova, archeologické výzkumy v jižních Čechách 9, 69–71.Fröhlich, J. 2006: Gotické dlaždice z královského hradu v Písku, archeologie ve středních Čechách 10,

879–901.Frolík, J. 1999: Dlaždice 12. – 13. století z Pražského hradu, Castrum Pragense 2, 203–218.Havlice, J. 2010: Středověké dlaždice z kostela sv. Mikuláše v Boleticích, Památky jižních Čech 3, 71–86.Hejdová, D. – Nechvátal, B. 1970: Raněstředověké dlaždice v Čechách I–II, Památky archeologické 61,

100–183, 395–471.Hejna, A. 1962: Středověká stanice říční plavby v Červené nad Vltavou, archeologické rozhledy 14, 484,

501–510.- 1987: Zhodnocení keramických nálezů z výzkumu v Příběnicích, k. ú. Malšice, o. Tábor, archeologické

výzkumy v jižních Čechách 4, 37–53.Krejsová, J. – Zimola, D. 2010: Keramické dlaždice s motivem Samsona se lvem z Jihlavy a Rokštejna. In:

ungerman, Š. – Přichystalová, R. (eds.), Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. naroze-ninám. Praha, 371–383.

Lavička, R. 2010: Kapitulní síň – kaple sv. Wolfganga minoritského kláštera v Českém Krumlově. In: Gaži, M. (ed.), Český Krumlov. Od rezidenčního města k památce světového kulturního dědictví. České Budějovice, 455–474.

177

Mareš, F. – Sedláček, J. 1918: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese krumlovském. Praha.

Nechvátal, B. 1988: Středověké dlaždice v jižních Čechách, archaeologia historica 13, 575–604.- 1999: Soubor středověkých dlaždic z kostela sv. Mikuláše v Čečovicích (o. Domažlice), archaeologia

historica 24, 363–374.Polách, J. 2011: Jan Smil z Křemže. Život táborského hejtmana a loupeživého rytíře. České Budějovice.Pták, M. – Beneš, J. 2011: Nález zlomků středověkých reliéfních dlaždic z hradiště Na Jánu v Netolicích,

archeologické výzkumy v jižních Čechách 24, 343–345.Soukup, J. – Wirth, Z. 1909: Zvíkov, Památky archaeologické a místopisné 23, 457–548.Soukupová, H. 1999: Klášter minoritů a klarisek v Českém Krumlově, Průzkumy památek 6/2, 69–86.

Jiří Havlice: Mittelalterliche Relieffliesen aus Český Krumlov.

aus dem historischen Stadtkern von Český Krumlov sind bisher sechs Relieffliesen bekannt, die an fünf verschiedenen Orten gefunden wurden. Zu den ältesten gehören heraldische Fliesen mit dem Motiv des böhmischen Löwen oder des mährischen adlers, die aus dem Stil von Zvíkov-Písek abzuleiten sind (Abb. 2). Eine lokale Produktion repräsentieren Fliesen mit akanthusblättern (Abb. 5), die auch aus der nahe gelege-nen Befestigung von Křemže bekannt sind. Einen Beleg für den Marienkult im Minoritenkloster liefern die Fliesen mit einschlägiger Inschrift, die in die 2. Hälfte des 14. Jh. datiert sind (Abb. 1). alle Fliesen stammen aus dem mittelalterlichen Stadtkern von Český Krumlov, in die Krummauer Burg wurden dagegen bis jetzt keine gefunden.

Deutsch von O. Chvojka