oBRMY A ATRAKcE FtLMovE HtsronlrRozHovon s Totrleu Gutrttttruoevt

Petr Szczepanik - Pavel Skopal - Jakub K,

Tom Gunning, profesor filmovych studii Ustovu dEiin umini no Chicogsk( univerzitE, ievedle Dovido Bordwello snod nejvlivnij1lm omerickim historikem filmu. Zkoumd ronou

fii (do prvni svitov( vdlky) o kulturni formy modernity, z nil film vyr1sft ffotogrofii, divodelni

droma, Iaternu mogiku, svitov( vi,stovy, spirituolismus, kulturni formy spojend s tilesnosti o

nologiiJ. Proslovil se piedevSim koncepci ,,filnu otrokci'i kterd chorokterizuje specificky moderni

rsni filmovi zkuienosti fusu o prostoru zoloZen( no nenorotivnich vizudlnich rozkolich,

nich percepinlch Socich, zdvroti, ohromeni a drdZdivosti.

Ron,i film exhibicionisticky pfedvddi svi triky a kouzlo o piimo se obroci k divdkovi, oniZ by

k linedrnimu vyprdvini o jednotni iluzivnf diegezi. Neviivd divdko do imogindrniho prostoru

neviditelniho voyeurq, ole noopak tini pfedmEtem zdjmu sdm iasoprostor kino o

opordt o neskryvd svou umilost.l PodobnE joko napi. Nodl Burch i Gunning vyuZivd sv( znolosti

tiky ovontgordniho filmu, oby v roni kinemotografii rozpoznol svebytn( konstrukCni principy,

a mody recepce, kteri nelze vysvEtlit joko primitivni fdzi pozdEjSiho norotivniho stylu (co2 bylopickd tvrzeni traditnich historik0 vychdzejici z piedstovy pokroku od primitivnich d divodelnich

k vyspilejiim, norotivnfm, iistE filmovym, zolo1enym no montdZi opod.). Gunning novic toto

piednorativni kinemotogrofie podepfel detoilnim wizkumem procesl jeji norotivizoce probihajici v

tech 1907-1913 ve svi knize o D. W. Griffithovi, kde popsol kulturni, ekonomick( oj.vlivy,ieZv

vedly k ustonoveni kononickd formy celoveierniho norotivniho filmu. Ve sve nejnoviiii

Gunning onolyzuje, jok ve sv(m dlle ztvdrhovol t(moto modernity F. Long, iok( vztohy viehopoutoji jednotlivce o syst(my modernity, v&tnd technologie o odcizeneho moderniho mEsta.

1 VdestinCsrov.Tom Gunning, Fi lmotrokci:ron,i f i lm,jehodivdci oovantgardo.l luminace, t .212001s.51-57; Pavel Skopal, Kinoatrokci. Cinepur, t . 18/2001, s.53.

Obrazy a atrakce filmov6 historie * Rozhovor s Tomem Gunninqem

Z vice neZ sto publikovonych procijmenujme olespofi dvd monogrofie, D. W Griffith and the 0riginsof American Narrative Film(Universityof lllinoisPress,Urbono 1991)oThe Filmsof Fritz Lang:Allego-

riesof Vision and Modernity (BFl,London2000),ottyii studievpfelomov(ontologiiEarly Cinema:Space - Frame - Narrative (eds.Thomos E/soesseq, Adom Borker. BFl, London 1990).

* : i < : i <

Nejprve bychom chtEli vymezit voii pozici v sou(osni intelektudlni krojind. Voie prdce btjudspojovdno s novou generoci filmovych historikfi, ti novi,m historismem, kteri se zomEiujepievdLnd no rony film. Mohl byste popsot svIj okodemicky o intelektuolni plvod o vitroj?

Do kina chodim od doby, kdyjsem se na konci Sedes5t,ich letjako teenager piest6hoval doNew Yorku. V tdch letech na n6s mdly velki vliv Cohrers du Cindmo a ,,politique des auteurs'ltehdy jsme se ale na filmy opravdu spi5e jen divali, ne5lo o Zddnou teorii. Pozd€jijsem serozhodl pro studium filmovd vEdy na vysok€ Skole a piihl5sil se na New York University. Zdejsem se stietl s iadou d0leZitich vliv0, kteri zmdnily m0j pohled na film. Diive md zajimalyhlavnE hollywoodsk€ Zdnry francouzskd nov6 vlna, atd., tedy hlavnd hranli, narativnifilm.Na New York University se vSak m'im hlavnim vzorem stala Annette Michelson (kterou do-dnes povaZuji za nej4iznamn€j5i kritiiku ve Spojenrich stdtech) a pr6v€ ona m€ seznSmilas avantgardnim filmem - s tim americk,im a se jm€ny jako Stan Brakhage, Michael Snow,Hollis Frampton, ale takd s filmovou avantgardou dvacdtich let (L€ger, Man Ray, sov€tsktifi lm). Tehdy jsem zadalvid€t film jinak, historitt6ji, a tak€ md piestdval zajlmat film nara-tivnia zatinaljsem se soustiedit spi5e na jeho vizualitu. DalSim drileZitfm vlivem pro m€ bylP. Adam Sitney, kteni ve mn€ d6le Zivil zdjem o jine filmy neZ ty mainstreamov€. A nakonecJay Leyda, vedouci me disertatni prdce - piekladatel Ejzenitejna, u kter€ho ve tiicdt'ich le-tech studoval, velk,i historik, pedliui vddec s velmi silnfm smyslem pro historii, puntitkdi vesb€ru dat a informaci. Na NYU vedl semin6i o ranych filmech D. W. GrifFithe, kde jsem senauiil, jak je d0leZit€ zaiazovat filmy do velmi *zk€ho historickdho kontextu - sledovalijsme tu napi. pouze filmy z r. 1908, piesn€ v tom poiad i, ve kterem vznikaly. V 1979 jsembyl rozhodnutri psdt disertaci o D. W. Griffithovi a filmech spoletnosti Biograph. MEljsemjiZ tehdy zhl€dnut€ v5echny ty, kterd byly dostupn€ - strdvil jsem pii nich cel€ l€to v Libraryof Congress ve Washingtonu a tak€ v Museum of Modern Arts v New Yorku. Tehdy se vemn€ tak€ zatal probouzet z6jem o to, co se dElo pied obdobim, o kter€m jsem psal.Potom tehdej5l kurdtorka Museum of Modern Arts v NY Eileen Bowser a dalSi lide z TheInternational Federation of Film Archives (FIAF), zejm€na David Francis, kteni byl vedou-cim f i lmouich archivr i veVelk6 Bri t6ni i , dostal i ndpad uspoiSdatv Lond, in6 zvl6i tnikon-

K|NO t46 tKolr l4t

Rozhovor s Tomem Gunningem .1. Obrazy a atrakce filmov6 historie

ferenci venovanou ranemu filmu. Eileen md poZSdala, abych d6lal americkeho ,,koordind-tora'l nebot hledali n€koho mlad€ho, kdo by dokdzal vidEt nov€. Tento projekt mEl za 0-kol shromdZdit vSechny hrand filmy vyroben€ mezi lety 1900-1906 a piehodnotit pohledna n€. Mimo m€ se na nim podileli i moji kamarddi a kolegov€ Charles Musser a Andr€rGaudreault. Bylo to pro mE dosldva prozieni. N6hle jsem viddl, Ze rand kinematografie seod pozd€jSiho narativniho filmu velmi liSila, Ze nebyla pouh,im jeho piedstupndm. Hrdlatu samoziejm€ roli mii zkuienost s avantgardnimi filmy, kde jsem si zatal uvEdomovat,Ze film nesledujeme jen kv0li z6pletce, postavdm, dramatickemu rnivoji ti ,,podpisu" jehotvrirce, ale mriieme tak€ hledat prvky dist€ vizudlni. Trvalo mi chvili, neZ jsem sitoto do-k6zal pojmenovat a popsatjako film atrakci. e6steine za tento termin vddiim EjzenStej-novi, kteni rovn€Z hovoiil o atrakcich, kter€ strhdvaji pozornost divdka. Zdrovei je viaksamoziejm€ termin atrakce svdz6n s prostiedim zdbavnich park0 a music-hall0, tedy po-pul6rn[ho umdn[, ze kterdho f i lm vzeSel.

Mhzete popsat metodu sve prdce? Jok provddite vizkum, jok postupujete od chvite, kdy sivybirdte t€mo, pies sbir dot o onol,irzu, oZ ke koncovemu textu?

Rekl bych, 2ekaidy poctirni piistup k filmu m6 dvi str5nky. Prvnije vzdy bezprostiednizaiitek filmu:v ideSlnim piipadd by mEl piedchdzet veSkenim poznilmk6m a piemriileni,je to chvile, kdy se na film divdm a nech5vdm hlavou proudit mySlenky. samoziejmE jizv t€to chvili m5m o filmu jakdsi pov€domi, m6m jej zaiazeny, ale svd otek6vdni si zde tes-tuji a snaZim se zristat otevienri vizudlnlmu zAlitku. Pro sledovdni film0 jsou ddle nezbyt-n€ filmov€ archivy, musite vidEt nejlep5i mozn€ kopie, a je-li to mozn6, i nEkolik kopii.v piipadd Griffithejsem v Library ofcongress pracoval s tzv.,,paperprints'l cozjsou v pod-statE copyrightovd zdznamy, ve ktinich byly filmy, obraz po obraze, pieneseny na rolepapiru. Tyto paperprints jsou vizudln€ menE kvalitni, ale zato na nich existujifi lmyv 0pl-n6, nevystiihan€ podob€.Druhfm aspektem je ndslednd zaiazeni filmu do jeho dobov€ho kontextu, piitemZ tentokontext md iadu strdnek. SamoziejmE tu m6me kontext produkce fiak byl film vyroben,kdy a zajak'ich okolnosti). Napiiklad: KdyZ jsem piipravoval svoji disertaci o Griffithovi,nejprve jsem se podival na vSechny Griffithovy filmy. (coZ kupodivu mnoho v€dc0 piedemnou neudini lo. Je udivuj ic i , jak t i to l ide mohl i ps6t o f i lmech, aniz by je viddl i , a jen ci-tovat visledky piedchozich uizkum0.) Potom jsem zjistil, Ze existuje velmi rozsdh16 lite-ratura z tohoto obdobi- zejm€na to, temu iikdme ,,trade journals" - tasopisy urdene proprovozovatele kin a zprostiedkovatele. 0d roku 1907 byly tyto ,,trade journals" velmi bdZ-ne, ve Spojen,ich stdtech jich existovalo pit az iest. Viechnyjsem je pietetl a samoziejm€

Kilto t48

Obrazy a atrakce filmov6 historie * Rozhovor s Tomem Gunninqem

tak€ zdznamy produkdnich spoletnosti, nebot mi bylo jasn6, 2elAdn|z tdch historick,ichknih, kterdjsem detl piedtim, neiekla vSe. potomjsem se snazil vytvoiit si povddomi o tom,jak byly dotydne fitmy ve sv6 dobd piij imdny, jak se o nich psalo. v piipad€ Griffithouichsnlmk0 napi. spoletnost Biograph vyddvala jednostrdnkov€ propagatni materidly, obsa_hujici pievypr6vdnri piib€h a kriitkou charakteristiku filmu, kter6 byla ndkdy i nepiesn6, alekaZdop6dnd odknivala uriitd postoje. Ndkdyjsem m€l k dispozici i dobove recenze, n€kte-16 i velmi detailni a zasvdcen€. Bylo samoziejmd nutn€ tist i sekunddrni zdroje - d6jiny,kterejiZ byly napsiiny, a vytvoiit si celkovi obraz, uvaZovat v Sirsim smyslu take o soudo-bd kultuie, spoletnosti. Cetl jsem rom6ny z dan€ho obdobi, pokou5el si ud€lat piedstavuo soudobd politick€ situaci, zkoumal jsem r0znd spoleienskii t6mata, kterd se v t€ dob€ve filmech objevovala (Griffith kupiikladu natodil n€kolik tzv. proti-alkoholoufch film0,takZe jsem studoval historickd pozadi prohibitniho hnuti). Cetl jsem takd texty a bdsnEVachela Lindsaye, kteni napsaljednu z prvnich knih o filmu a o Griffithovi v €ie spoleinos-ti Biograph, a snaZil se vZit se do intelektuSlniho kontextu. A potom bylo samoziej mE za-potiebi zn6t takd teorii, coZ byl ponikud jin,i druh kontextu. Pro m6 byla vetmi d0leiit6naratologie (G€rard Genette, Paul Ricoeur), nebot mfm cilem bylo uklzat,Ze se v Griffitho-vi eie film narativizuje (tedy kolem roku 1908). Ranri film, obzvlditd pied rokem 1906, bylnaproti tomu mnohem vice spektdklem a atrakci.

Vdi poiem filmu otrokcio estetiky dZosu (aesthetics of astonishment) fristeini novozujeno teorii ovontgordniho filmu, ole bivd tokd pomdrnE iosto oplikovdn no dneSni populdrnikulturu, konkritnE no tzv. filmy noviho triku o btockbuster. Jokejsou podte vds spojitostio noopok rozdilnosti mezi filmem ranym, avontgordnim o fitmem noveho triku?

Pro mE je pojem atrakce svdz6n zejm€na s ran!'m filmem, je to prvek piim€ho oslovenidiv6-ka, spektdklu, vizu6lni kuriozity, podivane pro obecenstvo. M6m zato,iev ran€ kinemato-grafii (piibliZnd do roku 1906) tento prvek ve v€t5in€ film0 pievldd6, je jejich dominantou,abychom uZili terminu ruskich formalistri a teskich strukturalistfi. KdyZ vezmem e za pii-klad M6lidsovu cesfu no mdsic - je tu vypr6vtnia je pro film d0lezit6, ale jak uz iekls6mM€liis, v jistdm smyslu tu slouZipouze jako zdminka pro r0zn€ triky, tanticidivky, fantastic-k€ kostfmy, gymnastiku a magickd zvraty, tedy atrakce, kter€ tu pievlddaji. NEkter€ Melid-sovy velmi krStk€ snimky nejsou niiim neZ atrakcemi, kouzelnrimi triky a piedv6ddnim.Potinaje rokem 1906 zatlnd ve filmech pievlddat vyprdvini. Rozhodnuti, kter6 tini reZisdrs producentem, jsou nynI diktoviina piibdhem, takZe nab,ivd na uiznamu herectvi - zatim-co Melits do suich film0 atrakci najimd akrobaty a tanetnice, Griffith musi najimat diva-delni herce; nastupuje toti2 norni prvek charakterizace. s ndstupem piibdhu se prom€huje

tl(olt t49

Rozhovor s Tomem Gunningem * Obrazy a atrakce filmov€ historie

prostfedia kulisy, piichdzejirivahy o realismu. Co se ale st6v6 s atrakcemi? Nemizeji. Cds-tetnd se podiizuji piibihu, ale v ndkteryich Z6nrech s piibdhem dokonce soupeii, napi. v ko-medii. Tieba u Chaplinouich di Keatonor,nich filmfi m6me tasto pocit, Ze piibdh se rozvijeldanym smdrem jenom kv0li urtitdmu gagu. To neznamend, Ze tu piibEh neni. MoZn6 je v jis-

tlich momentech tou nejdrileZitEjiiv€ci, ale piesto komedie a zvldit€ groteska spadaji spi5edo oblasti atrakci. Nebo muzikdly - zde se piibth tasto jakoby zastavla nastupuje muzik6l.Doch6zi i k promdnd stylu: napi. v muzik6lech s Genem Kellym - vyskytuji se zde sc6ny, kdenapiiklad Kelly hovoii se svoji milou, potom ale zadnou tantit a zpivat, rdzem obrdti pohleddo kamery a my jako bychom byli ndhle zp6t v modu atrakci. Toto se hikd i kreslen,ich fil-m0 (zvlditi t€ch ze studia Warner Bros ii MGM), ale tak€ historickich spektdklri typu /nto-leronce - Griffithe zdezalimit nejen piibdh, ale ivizu6lnipiedv6dEni, a tak oba prvky kloubidohromady, obzvlditi ve sv€m pojeti historickdho detailu (napi. babyldnsk€ br6ny). Vjis-t€m smyslu se tu vytvdii atmosf€ra a prostiedi piibdhu, ale zdroveh jako by se zde ozlvalobezprostiedni: podivej se na tohle! Myslim, 2e budeme-li uvaZovat o filmech jako Glodidtor,zj ist ime, Ze prvek atrakci je st6le velmi Ziv, i . Pi ibEh je tu jasn€ dominantni , ale specidlniefekty, kostrimy a prostiedi (at uZ poiitatovE vytvoien€ ii ne) maji vjisbich chvilich navrch.(Ned6vno jsem viddl polsk,i fi lm AuoVodis, kteni nabizi s Glodidtorem zajimavd srovn6ni:izde je piitomna jistii mira atrakci, ale mnohemvEtSidriraz je poloZen na dialog a postavy).KdyZ vezmete v fvahu filmy, jako je lursky pork, skoro se mriZe zddt, Ze se ocit6me zpdtkyve filmu atrakcl. V jist€m smyslu tu ale piib€h hraje drileZitEjSiroli, neZ si myslime.D6m vdm piiklad, abych ukdzal, o tem mluvlm. KdyZ promitdm filmy od M€litse suimstudent0m, kteiije jeit€ nevidEli, prvni film sklidi vZdy nadSen,i potlesk, druh,i take, dalSirovndZ, ale pii daliich uZ potlesk i nad5enl sl6bnou a nastupuje tinava. Ne Ze by ty pozd€jSifilmy nebyly dobrd - je to tim, Ze atrakce nemd pro soutasn€ publikum (a moZn6 ani proto histor ick€, coi m02e b' i t d0vod,. proe f i lm atrakci ustoupi l narat ivnimu f i lmu)tempo-riilnipojitko, nedrZiv6s pohromadd ve smyslu iasu. Atrakce je druhem distd piitomnosti.Piibdh v6s naopak rozt6hne v iase, protoZe vds nuti ptdt se, co bude d6l. Myslim, ie Jurskiporkby nikdy nemohl b,it rispdSn,i, kdyby v n€m byly jen pobihajici dinosauii - i kdyZ jsoutito dinosauii tim jedin,im, co je na tom filmu skutetnE dobr€. Musi tu b,it ale i piibEh,aby v6s na atrakci piipravil. Rekl bych, 2e v soutasn€m filmu dochdzi s vdtiimi investi-cemi k jist€mu ndvratu atrakci(i kdyZ nerad iikdm 'ndvratu', protoZe atrakce ve filmu exis-tovaly vZdy). Piib€h je ale nutnf tak6 a m6 na svddomi hodnd ideologick€ho p0sobeni.Jurski pork kupiikladu vyprdvi o mlad'ich, svobodn'ich, bezddtn'ich yuppies, kteiiv zdv€-ru filmu poznali drileZitost rodiny.Tato ideologie by byla bez piibEhu tdZko sdilitelnAabezpiib€hu by rovn€Z Spatn€ fungovaly specidlnl efekty.S tim se poji dal5i zajimavl otAzka - vztah atrakci a vzruieni. Jist,im zp0sobem jsou atrak-ce vzruSenim, ale ve filmu je jednou z cest ke vzru5eni i napdti. A nap€ti znamend vyprd-

Kl|to |50

Obrazy a atrakce filmovd historie * Rozhovor s Tomem Gunninoem

vdni. KdyZ uvaZujeme o Griffithov€ ranfch filmech, kde se hojni pouZivii motivu zdchranyna poslednichvili, zjistime, Ze jsou to piedev5im piibdhy, ale v jistdm smyslu tu m0ZemeuvaZovat o syntdze vyprdvEnl a atrakce. UZivd se tu sice nap€ti, ale hlavn€jistri druh pii-md participace a idivu, jimZ se vyznaeuji atrakce. A napinav6 situace obvykle zahrnuji mo-menty atrakce (nEkdo visiz f tesu, v lak se i i t iv t istrety j inemu vlaku). Nedochdzitu jenke stiid6ni, ktere jsem popisoval, ale k synt€ze. Nebo tieba horory. To jsou evidentn€ fil-my, na kter€ jdete kv0li monstru a speci6lnim efekt0m, ale i zde je prvek napdti. Je tu drj-leZitf prvek vzdjemndho ovliviovSni. TiebaZe tvrdim, Ze atrakce pievlSdaji piev6Znd vefilmu ranem, jsou soutdsti kaid€ho popul6rniho filmu. A i kdyZ je v jist€m smyslu srovn6-vdm s avantgardou, nejsou nutnd avantgardni, zvl6itE v tom smyslu, Ze avantgarda bylavZdy pro vybrane obecenstvo. Atrakce byly vZdy na stran€ populdrni zlbavy a dokoncelid€ jako Ejzen5tejn je pouiivali jako energii, kterou odtud chtEli piendst do avantgardnihoumdni. Ad mE k atrakcim piivedla m6 piedchozi zku5enost s avantgardnlmi filmy, stdle simyslim, Ze atrakce patii spiSe do oblasti fi lmu popu16rniho. Nejvytrvaleji pieZivaji napii-klad v indick€m muzik6lu, ve formd muzikSlov,ich tisel, pdveckich a tanetnich vsuvek.Na druhou stranu musim piiznat, Ze mi mnoho blockbuster0 nechdv6 chladn,im, myslim,Ze jsem dokonce napsal, ie dnes uZ nemdme film atrakci, ale film efekt0, tedyztrocen'ichatrakci. Blockbusterrim velmi tasto chybi energie ran€ho filmu, ale nechci je kategorickyodsuzovat - mdm napiiklad velmi riid hororv.

Dokdzol byste uvo1ovot o klosifikoci rfrzni,ch typft otrokci? Joky je vztoh otrokci k moder-nitE, modernimu umdni o k jeho strotegii systemotickdho rozruSovdni smyslfi?2

Nejprve midovolte zopakovat definiciatrakce - zaprvd, je ve sve temporalit€ okamZit6a bezprostiedni, nevyviji se v dase, je to ,,uibuch piitomnosti" (ndkdy m0Ze trvat po urtitoudobu, jako napi. tanec, ale neni u ni tempordlni vivoj, kdy se snaZite uhodnout, co se stane).Dille - atrakce v podstatd oslovuji divdka piimo, misto aby utvdiely fiktivni sv€t. Mohou vefiktivnim svEt€ b,it, ale nejdrileZitEjii pro n€ je, Ze souviseji s piim,im oslovenim div6ka -proto v ran'ich filmech (u Melidse ijinde) herci dasto hledi piimo do kamery a piedvdddji sepied ni, spiSe neZ aby se snaZili vytvoiit divadelni iluzi ttvrt€ stdny. Atrakcejsou take veli-ce vizudlni (kdyby tehdy existoval zvuk, mohly by vzniknout i atrakce zvukov€ - kter€ v sou-

2 Gunning pouZiv6 pojmu ,,systematickdho rozru5ov6ni smysli" v n6vaznosti na Rimbaudovy Doprsyvidouciho. Srov. napi. Gunning0v piisp€vek pro konferenci MlT,,Aesthetics ofTransition" (26.2. 1998):Re-newing Old Technologies: Astonishment, Second Noture and the Uncanny in Technology fromthe Previous Turn-of-the-Centu4r (http://web.m it.ed u/m-i-t/articles/g u n n i ng.htm l).

tKolt | 5l

Rozhovor s Tomem Gunninqem * Obrazv a atrakce filmovd historie

tasnosti samozfejmd existuji), souvisejis barevnfm t6novdni ti ruinE nan6ienvmi barvami.Slovo atrakce pochdzi hlavni ze zdbavnich park0 a t6steinE souvisi s tim, Ze v zdbavnimparku svelkfm pottem z{kaznikl musib,it kaZd6 atrakce 16kadlem, jehoZ rikolem je, abyvdspiim€lo zastavit se a koukat (na pouti zpravidla ndsleduje pobidka:,,pojd'te dovniti, uviditenaSi show celou!"). eili atrakce znamen6 rovn€Z toto upout6ni pozornosti prostiednictvimridivu. (EjzenStejn o atrakci hovoiil jako o agresivnim momentu - zde by se hodilo slovo,,astonishment" - ohromeni,Sok). Myslim vSak, Ze bychom do t€to kategorie mohli tdstednEpiiiadit tak€ lyrick€ momenty: napi. mnoho ran'ich film0 ukazuje vlny ocednu.KdyZ iikdm, 2e se avantgarda vztahuje k filmu atrakci, nechci iici, ie avantgarda md atrak-ce (tiebaZe i avantgardni filmy zdfiraziruji barvy, vzory a vyznatuji se tasto velmi agresiv-nimi iltoky), ale primdrnE tim myslim, Ze tyto dvi formy sdileji zejm€na absenci piibdhu,absenci fiktivniho sv€ta. KdyZ sledujete film Stana Brakhaga, mohou tu b,it obrazy, barvya tvary a n€kter€ z nich jsou identifikovatelne, ale nesnaZite se z nich vytvoiit fiktivnisvit. Ale nejsem sijistti, zda bych je nazrival atrakcemi. Maji s atrakcemi ndco spoletn€-ho, ale jsou trochu j in€.Zamysleme se nyni nad prvni fdzi avantgardniho um€ni - jsou dv€ obdobi: prvni spi5ev poezii (Rimbaud kolem roku 1870), druh€ vice vizudlni (expresionist6, kubist€, futurist€).Jednim prvkem atrakce je, Ze je diskontinuitni, nevyvijise v tase. A jednim z cilri avantgardybylo rozru5it traditnivnim6ni tasu a prostoru. Rimbaud, ke kterdmu v tdto souvislosti rddodkazuji, i ikit,2e novi um€lci museji objevit novou zku5enost a zboiit v5echny kategoriezkuienosti burioazni (v temi mu mohou pomoci drogy, sex, sny, n6boZenskd zkuSenosti - tovSe se stalo modelem pro boj avantgardy s kaZdodennim Zivotem). Myslim, Ze existuje spo-jeni mezi atrakci a t€mito snahami avantgardy. Atrakce pochiizeji hlavnd z populdrnihoumdni, ale kdy2 Marinetti, vtidti postava futurist0, chodil do cirkusu a do music hallu, na5elv popu16rnim um€ni ndco, co nebylo burioazni - nebylo to vytiiben€ a ide5lni, nribrZ naopakt€lesn€, hrube a agresivni, a cht€l tuto energii ziskat pro avantgardu. Stejn€ tak Ejzen5tejnmiloval zdbavni parky a vie, co se pojilo s ohim lidouim ziijmem o prudk€ vzruchy. Je to za-jimav€, nebot na jedn€ strand mdte intelektudlni5pitku, kter6 se o atrakce zajimA, protoZese bouii proti stiednim tiiddm a aristokratickdmu vkusu, a na druh€ strand m6te nov€ ma-sov€ obecenstvo, pro kter€ jsou zdbavni parky, music hally a ran,i film rovn€z vzrusenim, tie-baZe toto obecenstvo pravd€podobnd nedte Rimbauda a nemd v oblib€ futuristick€ malby.D0vodem, prot se obzvlS5t€ koncem 19. a zai6tkem 20. stoleti objevuji tyto r0zn€ typypopulSrniho um€ni, je, Ze masovd publikum, kter€ je pievdZnd mdstsk6, je rovnEZ vysta-vov6no novemu tasu a prostoru moderniho 2ivota - nastupuje do vlak0, do metra, zvyk6si na davy, dopravu, reklamu, elektrickt sv€tlo - a viechny tyto prvky maji v sob€ nEcovelmi pi ibuzndho atrakcim, zejmena onen druh diskont inui tnizkuSenost i , jenZ je pi iznat-ny pro modernitu. Mrim hlavnim teoretickfm zdrojem je zde Walter Benjamin a zvliistd to,

K|lto t52

Obrazy a atrakce filmov6 historie * Rozhovor s Tomem Gunningem

jak popisuje moderni ZivotjakoZto vytvdieni nov€ho typu zkuSenosti. Mdl bych oviem do-dat, 2e atkoli md Benjamin inspiroval, nenavazuji na n€j piimo, vyuZiv6m jej jen jako teo-reticke vfchodisko. Spi5e vych6zim z toho, jak lidd tehdy popisovali svrij Zivot a zdbavu,a zde nachitzim onen vztah mezi vdcmi, at to byly avantgardist€, kdo iikal: ,,Toto je mo-derni um€ni'l ti masov€ publikum a lidd, kteiio nEm psali a iikali: ,,Toto je jako den ve vla-ku di v metru," popisujice ten neustdlri pocit ohroZeni, 0toku, agrese a diskontinuity. Jinrimislovy, me 0vahy vych6zeji piimo z tehdej5iho obdobi, a nejen z toho, co o nEkolik deseti-leti pozddji psal Benjamin. Kladu tedy tEsn€ vedle sebe nejen modernl avantgardni um€-nia f i lm atrakci , ale tak€ to, temu i lk6m modernita, coZ nenimodernismus jakoZto umE-leckV smdr, ale celkovd Zivotni podminky t€ doby.

Ve sve nove knize o Fritzi Longovi zkoumdte zpIsoby,joktento reiistr zobrozovol temotomodernity, konkrdtnd mimo jind zprtsoby, jok no jedince pfrsobi technologie. Jok byste po-psol obrozy technologie v LongovE dile?

To je velmi zajimavd. Zdfirazhuji, Ze atkoli film atrakci spojuji s modernitou, narativni film,kteni piich6zipo ndm, se k modernitd rovnEZ vztahuje. Mrij kamar6d David Bordwellsemnou vede takovou debatu a iik6: ,,nejdiiv je tu film atrakci, kter€ souvisis moderni-tou, pak podle tebe pievlddne vyprdv€ni, ale co se stane s tou modernitou?" Toje dob16ot6zka, jenZe jd nikdy netvrdil, Ze film atrakci byla sama modernita. Myslim si, Ze prvkfimodernity existuje mnoho - jestliZe, jak uZ jsem iikal, narace nejl€pe vyjadiuje ideologii,je takd tim, co m0Ze ideologii nejl€pe kritizovat. Existuje tedy mnoho aspekt0 modernity,kter€ dok6Ze postihnout jedinE narativni film.Abych pie5el piimo k va5i ot6zce o technologii - na technologii je piedeviim d0leZit6, 2evytviiii syst€my, jin,imi slovy, nemSte jen vynSlezy jako telegraf - telegraf vytvdii syst€m,sit, kterii uspoidd6v6 mnoho vici. Nejzjevn€j5im piikladem by mohla b'it Zeleznice, kterdse objevuje v polovin6 19. stoleti a d5v5 vzniknout telegrafu, kteni po ni posild signdly,a tak€ pozm€fiuje to, jak jsou pojimdny prostor a tas - najednou existuje jeden tas napiitcelou zemi a d6vd vzniknout dasor4i'm rozvrh0m, sitim uimdn, atd. J6 jsem se ve sve kni-ze o Langovi snaZil popsat to, temu mnoho lidi fik6 ,,osud" a d6v6 tomu tak jakisi aZ me-taf,Tzicki a archaicki nSzev - nebot osud je piedstava z iecke tragddie. U Langa ilo oviemo velmi modernl pojetf osudu, kter€ mElo hodn€ co do tindni s modernimi syst€my tech-nologie. V jeho modernich filmech je to nejzjevn€jSi, napi. v Doktoru Mobusovi,kdeseLang snaZi uk6zat, jak je Mabusova moc svAzlna se vSemi ostatnimi systemy - burzou,mezindrodni m€nou, Zeleznici a mrioha dalSimi vdcmi. Mabus0v zlotineck,i g€nius m6 mocdo v5ech tdchto modernich - nejen technologickrich, ale i spoletensk,ich a politick,ich -

tKoll | 53

Rozhovor s Tomem Gunningem .1. Obrary a atrakce filmov6 historie

system0 pronikat. Lang vidi modernisv6t jako provdzane systemy a tyto syst€my majinalidi hrozn€ iltinky, jeZ se podobaji osudu. NCkdy samozfejm€ mohou b,it i zneuZity protisobi sam\im, napi. kdyZ je ovlSdne zlotinec, ale i tento zloiinec v nich zpravidla nakonecz0stane uvEznEn. Cili ten druh uvdzn€ni, kteni se lid€ snaZili u Langa popsat,jednoznadndexistuje, nenito ovSem 26dnii metafyzick6 sila, je to sila technologie a modernity. Zdroveito vSak musim trochu poopravit, nebot zvl65td v €ie nimeho filmu Lang natdti mnoho fil-mri ,kteresevmodernimsv6tdneodehrdvaj i ,napi. Nibelungovi,kdeseopravduzd6, jakoby tu byljistri druh mytologick€ho osudu. Zde musim iict, 2e lid€, kteii o osudu v Lango-v, ich f i lmech mluvl , maj isuim zp0sobem pravdu, nebot Lang siv dr is ledku uvddomuje,Ze tyto technologick€ syst€my piekraduji v0li jednotlivce a nab'ivaji podoby osudu. Aleani v jeho mytologickich a poh6dkovich filmech, kter€ se v modernim sv€t€ neodehrdvaji,nepievlSdd v0le boh0, ale spiSe spoletensk€ syst6my ti uspoidddni, uvniti ktenich jsoulid€ uv€znini. Napiiklad v Siegfriedovi, ai je piitomen aspekt mytologicki - Siegfried0vosud v podob€ mytologick€ho zraniteln€ho mista, Lang ukazuje boj o moc na burgund-skdm dvoie, z6vist a intriky, kter€ vedou k tomu, Ze je Siegfriedovo zraniteln€ misto lsti-vi zneuZito. Myslim, Ze pr6vE tento film jasnE ukazuje, jak u Langa metafyzick,i osudsestupuje do roviny svEtsk€ho a na jeho misto nastupuje osud politick'i.

V onketd fusopisu Film Comment jste joko nejvi,znomnEjSiho filmoie 90. let jmenovolJeona-Luco Godordo zo jeho Histoire(s) d u Cin€ma.3 Co pro Vds joko pro filmoveho histo-riko toto serie znomend? Jakd role je v Godordovd novem iteni ddjin filmu piipsdno videu?Spotiujete v tomto dile nEjoke novd pojetifilmove historie?

Na ilvod musim iict, Ze 5lo pouze o zmlnku, a musim se piiznat, Ze jsem Histoire(s) duCindmo nikdy podrobn€ nestudoval, ani jsem o nich nepsal. Je tieba iici, ie Godard byl prokaZd€ho, kdo zadal studovat film v 60. letbch, temdi n€co jako b0h, ii spiSe d'5bel. 0n jeosobnosti, jeZ n6s utila vid€t filmy novd. Ziv€ si pamatuji, Ze kdyZ Godard v 70. letech za-dal vyhlaSovat konec filmu, iekl jsem si: ,,no ovSem, jestli to iikd on, tak to je s filmem amen"a sr,nim zprisobem m€ potom udivilo, Ze nebyl (i kdyi v jist€m smyslu moZnd ano). Godardje geni6lnifilmai, kteni, jak s6m iikd, piSe filmem eseje. D€lil dramatick€ filmy, dokoncemyslim, Ze md obrovskou schopnost vyprdvdt piibthy. Zlroveh v5ak sv€ filmy vZdy snoubis idejemi - ne tak, Ze byje pouze vyslovoval (i kdyZ timto zpfisobem rovnEZ natotil v sedm-des6t,ich letech pdr film0, kter€ ov5em nepatiiv jeho tvorbd k tomu nejzajimavEjiimu).

3 Srov. Film Comment, January-February 2000 (http//archive.filmlinc.com/fcm/fcm 122000.htm#article).

KINO t5a

Obrazy a atrakce filmovd historie .1. Rozhovor s Tomem Gunninqem

Co d6ld ve sv€m seriSlu Hrsfoire(s)du Cinemo? Je to velmi sloZite. Zaprv( - nejsou to dE-jiny filmu v b€Zn€m slova smyslu. Je tam mnoho chyb. V jednom momentd myslim iikA,ieHoward Hughes produkoval )btono Koneo.a Myslim, Ze v podstatE chdpu, jak tuto chy-bu uddlal . M6 to co dElat s Godardovim zp0sobem pohledu na dEj iny. Howard Hughesv 50. letech skutetnE vlastnil studio RKO, a RKO skutetnd vyrobilo )btono Koneo, ii l i simriZete iici: aha, tak on si to popletl. Ale myslim, Ze jde spiie o celkoui zp0sob, jak Godardborti ddjiny do simultdnnosti. V podstatd o tom sdm mluvi, kdyZ iikd 2e v dob€, kdy studo-val film, pro nEj byla nejvdtSim vlivem francouzskd cinemateka, kam se chodil divat nafilmy. Diky ni poznal cel€ filmove ddjiny. Ano, ale tak€ iik6, Ze pro nij bylo dtlleZit€, 2e mohlpiij it do cinematdky, pustit si rdno dejme tomu n€mri film od Chaplina, v poledne se podi-vat na no4i film z Ceskoslovenska, potom film od Mizogutiho ze 40.let a nakonec tiebana s€rii kreslenj'ch filmri Chucka Jonese. Jin,imi slovy, mohl za sebou viddt filmy nejr0zn€j-iich 26nr0,z nejrrizndjSich zemia nejrrizndjiich obdobi.A, jaksilm iekl, divalse na Chaplinaa Griffithe jako na soutasniky. Filmy tedy nesledoval traditnim pohledem historika, tak, Zeby je kladl do rnivojove iady. 0n se na viechny ty filmy div5 soutasn€, jako na mo2nosti,takZe m0Ze ke v5em t€mto obdobim a oblastem ve sve vlastni tvorb€ odkazovat.Godarda v jeho Histolre(s) du Cinemo nezaiim| vyprdvdnljednoho piibEhu. Spi5e o fil-mu piem,iSli (a zde hraje podstatnou roli video) jako o jakesi bance obraz0 svdta a vy-tvdii vzruiujici zvukovou a obrazovou mont62. Jedin,im omezenlm tohoto seri6lu pro mEje, Ze se st6le zab,ivd filmy, kter€ si oblibil v pades6t'ich letech - pi6l bych si, aby vicev€d€l o f i lmu ran€m.Rdd bych se vrSt i l k va5iotdzce o videu. Rozdi ly mezi f i lmem a videem se nynist i raj l .Co je na videu jedinetne? Jeho schopnost dostat se viude - video dalo film do rukou vSem,je demokratick€. V Americe b€Zi jedna reklama na n€jakou W stanici - muZ jde pouiti

a ndhle uvidi motel, kolem 5iroko daleko nic. MuZ vejde dovniti, za piepdZkou stoji divka.

MuZ se zept6:,, Kde je nejbliZii restaurace?",,Dvacet milodsud.",,Kde je nejbliZSf mdsto?"

,,Sto mil odsud" ,,A je tu n€co, iim se mriZu zabavit?",,V kaZd€m pokojije televize, kde

mrlZete vidEt jak, ikol i f i lm z jakehokol i obdobiv jak€mkol i jazyce a form6tu.", ,Jak je to

moZn6?" divi se muZ a n6sleduje logo dotytne TV stanice. Je to legratni - pokaZd€, kdyZ

tu reklamu vidim, vZdycky m6lem vyskotim a zatnu zji5tovat, kde je ten mot"el, abych tam

vyrazil na dovolenou. Godard vytvdii piesnd tento druh utopicke piedstavy. Jako by pied

v6mised6l muZ, ktenl filmznit dokonale, md viechnyfilmy u sr,nich tlaiitek a viechny je

vytahuje a nov€ kombinuje, remediuje. Pro m€ je tento seridl moZnd prvni skuteind za-

a Tototvrzenizaznivezvukovdstopd kapitoly la.VSechnypiibEhy. Producentem 1btonoKoneobylsAmWelles, v souladu se smlouvou, kterou roku 1939 podepspl (za spolednost MercuryTheatre) s RKO

diky jeho ieditel i Georgi J. Schaeferovi.

IKON 155

Rozhovor s Tomem Gunningem * Obrazy a atrakce filmov6 historie

sv€cenou praci s videem:video uZ nenijen elektronickri obraz, mozaika di trv6ni, jde o to-tdlni sit, do kter€ n6s Godard zapletii.

Mh1ete noirtnout soutosnou mopu filmove historiogrofie ve Spojenych stdtech?

Novd generace, kter6 nastupuje po mnE, Davidu Bordwellovi nebo Charlesi Musserovi, sesoustiedI na velmi izce vymezen€ problemy jako napf. cenzura, filmov6 distribuce, hvdzd-n,i systdm. Myslim, Ze takornito velmi d0kladnri rnizkum je dfileZiti. Zdrovei se ale obdvdm,2e hodnE lidi se dnes divd jen do archiv0, misto aby se divali na filmy. Je piitom drileZitdzkoumat oboji a ddvat to dohromady. Ale vych6zi mnoho dobnich knih o nim€m filmu -napi. ta od ShelleyStamp - Movie-StruckGirls,s coije druh ddjin chozenido kina ifi l-m0 samotnlich. Velmi dobie pracuje s feministick'imi otdzkami a uliv|jich jako voditkav pedliv€m historick€m vlzkumu. Dd se iict, Ze velkou tdst nejkvalitn€jSich r,nizkumri pro-v6d€ji dnes feministky, kter€ se dlouhou dobu vEnovaly pouze teorii, ale nyni si zatinajiuvEdomovat d0leZitost historie.Myslim, 2e existuje jistd tendence mezi doktorandy zablvat se v€cmi, o ktenich nikdonikdy nepsal. Je to dobie, ale lide se chovajitak,2e o velkich filmaiich, jako jsou HowardHawks nebo John Ford, jiZ bylo vSe napsdno, a to neni pravda - v0bec ne. Piiou o nichpouze Zivotopisci, pro v€dce tu st6le z0stdv6 velk'i prostor a mnoho prdce - je zapotiebise znovu divat na jejich filmy.citim, Ze kniha rhe Clossicol Hollywood Cinemo5 od Bordwella, Thompsonove a Staigerov€(i kdyZ jde o jednu z nejlepSich knih, kter€ byly o filmu naps6ny) md trochu Spatn'i vliv.Hodnd lidi si totiZ mysli, Ze tato kniha uZ iekla vSe. A ona se zatim snaZila mluvit oouzeo tom, co je typicke. Myslim, Ze ke zkoumdni zrist6v6 hodnE toho, co typickd neni. V jist€msmyslu je to hlavnivdc, o kter€ se neustdle piu se svjm kamarddem Davidem (kteni je promE jinak asi nejrniznamnEjiim americk,lm historikem filmu). 0n si mysli, Ze nejd0leZitdjsije to typicke, jd myslim, 2e nejdrileiitdjsije to netypick€. cel6 tahle naSe debata je samo-ziejm€ sm€in6, protoze netypicke je d0lezit€ jen ve vztahu k typick€mu a naopak. Ale ieklbych, ze David citi, ze typick€ je zanedbdvdno, a tak se snazi sv€ studenty piimdt, aby stu-dovali, co je typick€, a jA zase sve studenty vedu ke studiu toho, co je atypickd.

5 Shelley Stamp , Movie-struck Girls: Women and Motion Picture Culture ofter the Nicke/odeon. Prince-ton University Press, Princeton 2000.

6 David Bordwell - Janet Staiger - Kristin Thompson, The Classicol Hollywood Cinemo. Fitm Styte & ModeofProduction to 1960. Columbia University Press, New York 1985.

Kll{O t56

Obrazy a atrakce filmov6 historie * Rozhovor s Tomem Gunninqem

Je moZnd v ddjindch filmu popsot a definovot jednotlivt momenty zlomu?

Tahle otdzka je zajimav6 a piimo navazuje na tu piedch6zejici. Kupiikladu David Bordwellve sv€ knize o klasick€m hollywoodskem stylu (a je5t€ vice ve svd neddvno vydan€ knizeo ddjin6ch filmovdho styluT) hledd v d€jinSch filmu piedev5im rfizn€ druhy kontinuity.A m6 pravdu - kontinuity tu zajiste existuji,,ale mi zajimaji zlomy a zmdny. probl€m jev tom, ze zmdny jsou zt6sti metodou analyal - jinrimi slovy, mohou se objevit v n€kolikarovindch. Kupiikladu naprosto zjevn,i zlom, jbk.rim .|e n6stup zvuku - v knize The CtossicolHollywood Cinemoje drileZit,i poznatek o tom, Ze mnoho v€ci zristalo pii star€m. Ve sku-teinosti se zm€nily, ale posl€ze se rychle vrdtily zpdt. Oviem n€jakou dobu si fi lm nebyljist,i, co d€lat a hodnd v€ci bylo vzh0ru nohama, coz souviselo s technologickrimi zm6-nami, pr0myslovou reorganizaci, atd.Jeden z m,ich studentri piSe disertaci o hororu, kteni se objevuje na zai6tku 30. letjakosv€ho druhu reakce na n6stup zvuku. Zde se tedy piedstava zlomu stdvd d0lezit,im mo-mentem pi i pohledu na 26nr, na kteni j inak mnoho l id ipohl iz ive smyslu kont inui ty. Alezlomy mohou nastat iv jin'ich rovin6ch, napi. ve zp0sobu piedv6ddni. Piem€na syst€mupiedvddini film0, kteni fungoval aZ do zaidtku padesdt'ich let, dokdy ve mistech pievld-dala velkd palScovd kina, v 6ie, kdy si l iv l iv televize,Si i ise kina dr ive- in a dal i i typy di-vdck,fch zalitktt - to je zcela odliSn,i typ zlomu. A pro md by bylo zajimav€ ptdt se: odrdZise tento zlom ve filmech? MAmza to, Ze ano, tfebaZe primdrnE se t'ikd pouze syst€mupiedvdddni a skuteinosti, Ze lid6 zakouSeji fi lmy v kinE jinak.A pak tak€ existujizlomy v r6mci stylu - napi. potinaje polovinou ityiicdt'ich let piichd-zeji do Hollywoodu herci, kteii maji za sebou metodickou rniukou dle Stanislavskeho (lidejako Montgomery Clift, James Dean, Marlon Brando) a m€ni feeling filmri. Jedna z vdci,kter€ miluji na americk€m filmu, je, Ze v obdobi zhruba dvaceti let vznikd mnoho film0, vektenich vedle sebe vystupuji herci klasitti a metoditti. Typickrim piikladem je pro mE filmRed River Howarda Hawkse - stiet6vaji se v n€m dva naprosto odliSn€ hereckd styly, dvEnaprosto odli5n6 pojeti maskulinity, dvd naprosto odli5n€ piedstavy o tom, co je hrdina.A to napEti mezi nimi funguje piekr6snd. Je tu jeden moment, kdy se Montgomery Cliftmusi postavit Johnu Waynovi. John Wayne zahimi,,l 'm gonna hang'im!" tak, Ze mu nelzeodporovat. Montgomery Clift je ale tak ulasny, Ze misto toho, aby se snaZil b,it stejnEdrsn,i jako John Wayne, iekne jen ,,No, no you're not." A tento velice tich,i, skoro Zenskfhlas Johna Wayna dotista odrovn6. Je to norni, jinri styl maskulinity a hrani, ve kter€m seqiraz neshoduje s tim, co postava doopravdy citi.

/ David Bordwell,0n the Historyof Film Style. Harvard University Press, Cambridge 1997.

tKol l l17

Rozhovor s Tomem Gunningem 'l'Obrazy a atrakce filmov€ historie

Dalsimizlomy jsou zajist€ politick€ zmEny po druhe svitove viilce. Ufad pro americke za-

leZitosti, ternd listina, piichod no{ch reZiser0 jako Nicholas Ray, Elia Kazan, kteiijsou

k tdmto v€cem citlivi a vytv6ieji novf druh stylu; a dal5i, jako napi. Anthony Mann a je-

ho nov€ pojeti westernrl v 50. letech. Nebo tieba James Stewart v Capror,nich filmech

z 30. let a James Stewartv Mannornich westernech v 50. letech - itady je obrovskf roz-

dil:Stewart je ndhle mnohem introvertn€jSi, neurotidtEj5i, emocion6lndj5i. Soudim, Ze se

tyto zlomy odehrdvajistdle, na rrizn,ich f rovnlch a n€kdy na ntkolika rirovnich z6rovei.

Jednim z d0vodrl, protjsou 50. l€ta tak fascinujiclje, Ze tu dochdzi ke zmEndm ve zp0so-

bu piedv6d€nifilmfi, v herectvi, v politice - a je zajimav€, jak je vie navz6jem prov6z6no.

Rozhovor s Tomem Gunningem vedli Petr Szczeponik, Povel Skopol

o Jokub Kutero u piileZitosti symposio Piedpoklady budoucnosti.

Archeologie a budoucnost pohybliv€ho obrazu v Proze, dne 4. prosince 2001.

Zdznam piepsot o pieloiil J. Kutero, redokind uprovil P. Szczeponik.

CITOVANE FILMY:

Cesto no m1sic (1902 - Le voyage dans la lune; Georges M€lids), Doktor Mobuse, dobrodruh (1922 -

Dr. Mabuse, Der Spieler; Fritz Lang), Gladidtor (2000 - Gladiator; Ridley Scott), Histoire(s) du cindmo(1989-1998;Jean-LucGodard), lntoteronce(1916; DavidWarkGrif f i th),Jursk' i 'pork(1993-JunasicPark;Steven Spielberg), Nibelungove. ir ist 1;Siegfr ied, Cdst2:Kriemhildina pomsta f i924.- Die Nibelungen:

Siegfried, Kriem h ilds Rache; Fritz Lang), jbion Kane (19+t ; Citizen Ka ne; Orson Welles), Auo Vadis 120O1;Jerzy Kawalerowicz), Red River(1948; Howard Hawks).

Kmo |5a tKoil | 59

ZA ANARCHEOLOGII MEDIIRozHovoR sE STEcFRtEDEM ZtELtNsKtM

Petr Szczepanik - Pavel Skopal - Jakub Kuiera

SiegfriedZielinskije zndmi, jokospoluzoklodotelo rektor,,Akodemie umEnio midii"v Kolini nad Rtinem,teoretik, kritik o historik m(dii, kurdtor medidlnfch instoloci o expozic.I V BO. Ietech v SRN pomdhol ur-bvot novy pilstup k historii oudiovizuolity o m€dii, ktertl,byl pozdEji, v soulodu s post-postmodernim

o2ivenim historickdho vEdoni, nazvdn archeologii milii. Jeho knrhoAudiovize. Kinematografie a te-levize jako mezihry v historii2 se sfo/ o pielomovou proci novi historiogrqfie filmu o mddii, jeZ sktou-bilo teoreticki piedpoklody foucoultovskeho pojeti disciplindrnich dispozitiv| o dEjinnych zlomIs historickymi mikroonolyzomi technokulturnich formqcl tzv. oudiovizudlniho diskurzu poslednich150 let. Piedkinemotogroficki opordty, film, televizi o digitdlni audiovizuolitu Zielinski uvddi dovztoh0 vzdjemnE zdvislosti q reciprocity s dobowimi zpIsoby organizoce volniho tosu, lidovi zabovy,urbonismu, se zovedenlm krokoveho pohybu jemne mechoniky o zpfesnEnim kontroly manudlni prd-ce na konci 19. stoleti, s ispESn,imi inovocemi i utopickymi vizemi vyndlezcl, s promEnomiveiejneho

a soukromeho Livoto, s vdlehymi strotegiemi 20. stoleti nebo s novymi doprovnlmi prostfedky.

Tato foscinujici kniho je zneklidhujici vyzvou pro zostdnce redukcionistick'ich o teleologickych piistu-p0 k historii medidlniho umini o kultury - tlm, 2e se soustledi no vzdjemni propletenl vitroj televizeo kinemotogrofie o otevird virtudlni moZnost,2e televize mohlo vzniknout diive neZ film,2e odmitdoddElovot technologii o kulturu ti umini, text o jeho recepci, technicki vyndlezce, vEdce o umilce,Ze film chdpe joko pouhou mezihru v heterogennich dEjindch oudiovizuolity. V posledni dobi seZielinski vEnovsl tok( tEmqtu iosu m(dii o hermeneutice elektronick&o umini.Ziody jehoprocijmenujmeolespoi monogrofieVeit Harlan. Analysen und Materialien zurAusein-andersetzung mit Film-Regisseur des deutschen Faschismus (R. G. Fischer, Fronkfurt 1981) oZur

i Viz internetov6 strdnka Akademie: http://www.khm.de/personenistaff/zieli_d.htm.

2 Audiovisionen.KinoundFernsehenolsZwischenspieleinderGeschichte.RowohltVerlag,ReinbekbeiHamburg 1989; anglickti pieklad Glorie Custance: Audiovisions. Cinemo ond Television os Entr'Actesin History. Amsterdam Universitv Press, Amsterdam 1999.