Orchideje Českého středohoří – nové údaje z let 2009 – 2011

Orchids of České středohoří mts. – new findings from the years 2009 – 2011

Roman K r o u f e k1, Karel N e p r a š2, Petr B u l t a s3, Vlastimil V l a č i h a4 & Čestmír V i

t n e r5

1) Katedra preprimárního a primárního vzdělávání PF UJEP, Hoření 13, 400 96 Ústí nad

Labem; roman.kroufek@ujep.cz 2) Oblastní muzeum v Litoměřicích, Dlouhá 173, 412 01 Litoměřice; carlinepras@seznam.cz 3) Muzeum města Ústí nad Labem, Masarykova 1000/3, 400 01 Ústí nad Labem;

bultas@muzeumusti.cz 4) Správa CHKO České středohoří, Michalská 260/14, 412 01 Litoměřice;

vlastislav.vlaciha@nature.cz 5) Fügnerova 479, 394 03 Horní Cerekev

Abstract

The article contains new data about distribution of family Orchidaceae at the area of České

středohoří Mts. It contains mainly new findings from years 2009 – 2011 and older ones, that

are not included in the publication Orchids of the České středohoří Mts. (Nepraš et al. 2008).

Most important, previously unpublished new findings are Cephalanthera longifolia from

valley of river Ploučnice, Dactylorhiza incarnata and Orchis morio near Velká Javorská

village (problematic locality with unclear background), Epipactis leptochila subsp. leptochila

at Ústí nad Labem, Epipactis palustris from village Dřevce and two localities of Ophrys

insectifera near Skalice and Žitenice village. Part of the article is focused at topic of

Platanthera bifolia, P. chlorantha and their hybrid, P. ×graebneri.

Úvod

Od vydání souborné monografie o orchidejích, které se vyskytovaly či dosud vyskytují na

území Českého středohoří (Nepraš et al. 2008) uběhly necelé tři roky, ale floristický výzkum

této čeledi tím ukončen nebyl. Dokladem toho je tento příspěvek, ve kterém sumarizujeme

nové údaje, které se objevily v posledních třech letech. Jde převážně o nové nálezy na dosud

neudávaných lokalitách a další recentní údaje, které byly v době vydání publikace neznámé.

Část příspěvku tvoří historické údaje, které dosud nebyly publikovány a představují

významný příspěvek k poznání historie orchidejí v Českém středohoří. Tam, kde jsme to

považovali za vhodné doplňuje přehled lokalit také komentář, který primárně postihuje změny

a novinky, které se v případě toho konkrétního druhu udály v posledních letech. Do článku

nebyla zařazena nová ověření nálezů publikovaných v Orchidejích Českého středohoří,

případné výjimky jsou zdůrazněny v komentářích. Souřadnice většiny nálezů, stejně jako

podrobnější údaje o početnosti, kvetení a biotopech jsou k dispozici u autorů.

Metodicky zpracování přehledu lokalit převážně odpovídá systému použitému v Orchidejích

Českého středohoří (Nepraš et al. 2008). Nomenklatura druhů je, s výjimkou Platanthera

×graebneri (M. Schulze) Domin, podle Klíče ke květeně ČR (Kubát et al. 2002). Pro potřeby

článku nebyl zpracován druh Dactylorhiza sambucina, kterému je věnován samostatný

příspěvek (Vitner 2011).

Cephalanthera damasonium Žichov: Záhorní vrch, úpatí 0,25 km V vrcholu, pruh listnatého lesa, 400 m n. m., 20 ex. (21. 5. 2010 Nepraš,

Rottenborn, Zdvořák). – Bílina: Újezd, úpatí vrchu Bořeň, 0,2 km SV vrcholu, jasenina s lípou, 390 m n. m., 100

ex. (21. 5. 2011 ČBS). – Štěpánov: 1,1 km SZ dolní části obce, lískové křoviny při úpatí svahů, 400 m n. m., 4

ex. (8. 6. 2010 Jeřábková, Nepraš). – Lukov: 0,8 km V-VSV obce, lipina vlevo nad silnicí do Milešova, 520 m

n. m., 1 ex. (5. 6. 2009 Kroufek, Nepraš). – Staré: 0,5 km SZ obce, křovinatý okraj suché louky, 400 m n. m., 1

ex. (6. 6. 2009 Zdvořák); 0,6 km SSZ obce, křoviny u oploceného sadu, 390 m n. m., 5 ex. (9. 6. 2009 Nepraš,

Kubát, Vlačiha, Hamerský, Rottenborn). – Skalice u Třebívlic: Houžetín (561 m), 0,5 km JV vrcholu, bor Pinus

nigra, řídce roztroušeně, cca 500 m n. m., cca 20 ex. (12. 5. 2009 Nepraš); 0,8 km JV vrcholu, smíšený les

(jasan, smrk, bříza) na sesuvném území, 460 m n. m., ojediněle na více místech, celkem 9 ex. (2. 6. 2009 Nepraš;

6. 6. 2009 Nepraš, Hamerský, Kubát, Rottenborn, Vlačiha); 0,45 km VSV vrcholu, fragment dubohabřiny a

vysoké lískové křoviny, 490 m n. m., 10 ex. (2. 6. 2009 Nepraš). – Skalice u Třebívlic: svahy nad obcí, 0,2 km

SSZ křižovatky v obci, okraj křovin, 530 m n. m., 5 ex., (24. 6. 2010 Kroufek, Nepraš). –

Skalice u Třebívlic: Solanská hora (638 m), úpatí 0,75 km JJV vrcholu, humózní dubohabřina, 460 m n. m., 2

ex. (14. 6. 2011 Nepraš); úpatí 0,9 km JZ vrcholu, vysoké lískové křoviny v lese, 1 ex. (24. 6. 2010 Kroufek,

Nepraš); úpatí 0,9 km JZ vrcholu, rozhraní dubohabřiny a jaseniny, 420 m n. m., 5 ex (14. 6. 2011 Nepraš); 0,65

km ZJZ vrcholu, udržovaný sušší trávník při horním okraji chatové osady, 1 ex. (24. 6. 2010 Nepraš, Kroufek).

– Dřemčice: návrší nad obcí, 0,4 – 0,6 km JV vrcholu Blešenského vrchu, křoviny a habřiny, na více místech

celkem 75 ex. (4. 9. 2009 Nepraš, 19. 8. 2010 Nepraš). – Pnětluky: úpatí vrchu Plešivec (477 m), 0,15 km SV-

VSV vrcholu, suchý babykový les a humózní dubohabřina, 410 m n. m., na více místech, ojediněle, celkem 10

ex. (4. 8. 2010 Nepraš, Kroufek). – Děkovka: 1 km SSZ obce, dubohabřina, 400 m n. m., ojediněle, 10 ex. (4. 8.

2010 Kroufek, Nepraš). – Lhota u Mrskles: 0,6 km JJZ vrcholu Lipské hory, vysoké lískové křoviny při

okrajích lesa, 2 mikrolokality, 430 – 460 m n. m., 25 ex. (11. 6. 2010 Nepraš). – Mrsklesy: 0,5 km ZJZ kaple

v obci, svah nad levým břehem Modly, lipina, 390 m n. m., 2 ex. (4. 8. 2010 Kroufek, Nepraš). – Medvědice:

0,7 km S-SSZ vrcholu Lipské hory (688 m), dubohabřina, 520 m n. m., 1 ex. (2. 11. 2010 Kroufek, Nepraš). –

Medvědice: 0,4 km SSV středu obce, JZ úpatí návrší Klůček (456 m), vysoké křoviny a humózní les, 400 m n.

m., 5 ex. (4. 6. 2010 Nepraš). – Milešov: vrch Lhota, úpatí 0,7 km SSV vrcholu, vlhký listnatý les, 410 m n. m.,

4 ex. (25. 5. 2010 Nepraš, Zdvořák). – Milešov: 1,3 km SZ obce, 0,9 km JJZ vrcholu Milešovky, vpravo od

silnice na Černčice, u jírovcové aleje, jasenina s břízami, 450 m n. m., 1 ex. (5. 6. 2009 Nepraš, Kroufek); 2 ex.

(7. 6. 2011 Nepraš); 1 km JJZ vrcholu Milešovky (837 m), pod silnicí na Černčice, lískové křoviny, 430 m n. m.,

1 ex. (7. 6. 2011 Nepraš); 0,55 km SSZ zámku, křovinatý remízek podél cesty a přiléhající okraje lesa, 410 m n.

m., řídce roztroušeně, 20 ex. (7. 6. 2011 Nepraš); vrch Milešovka, 0,65 km Z-ZJZ vrcholu, bučiny s dom.

Calamagrostis arundinacea, cca 500 m n. m., 1 ex. (7. 6. 2011 Nepraš). – Milešov: vrch Ostrý, 0,3 km SSV-SV

vrcholu, květnatá bučina, 430 m n. m., 4 ex. (11. 8. 2010 Kroufek, Nepraš); svahy Ostrého u Velemína (nad

Březnem a Velemínem), 40 ex. (24. 5. 2009 Bultas, Pilecký). – Březno: úpatí Viničky (407 m), 0,5 km SV

vrcholu, doubrava, 370 m n. m., 1 ex. (1. 9. 2010 Nepraš, Kroufek). – Sutom: sedlo mezi Sutomským vrchem a

Jezerkou, 0,2 km V-VSV Holého vrchu, křovinatý okraj lesa, 420 m n. m., 100 ex. (1. 6. 2011 Nepraš);

Sutomský vrch, stržené svahy při SV úpatí, 30 ex. (26. 5. 2009 Bultas); 0,35 km VJV vrcholu Sutomského

vrchu, lipina, 390 m n. m., 15 ex. (11. 8. 2009 Nepraš); Sutomský vrch, V svahy, stinné habřiny, 400 – 430 m n.

m., ojediněle (1. 6. 2011 Nepraš). – Boreč: vrch Jezerka, svahy SV expozice, 0,5-0,65 km VSV vrcholu,

dubohabřina a suťový les nad lesní silnicí, 370 – 410 m n. m., 5 ex. (14. 7. 2010 Kroufek, Nepraš). – Radostice:

úpatí Ovčína 0,4 km ZSZ-SZ vrcholu, starší lipina, 320 m n. m., 9 ex. (14. 7. 2010 Kroufek, Nepraš); 0,6 km

ZSZ vrcholu Ovčína, 320 m n. m., rozvolněná dubohabřina u zpevněné cesty, 2 ex. (14. 7. 2010 Kroufek,

Nepraš). – Oparno: vrch Lovoš, 0,65 km S vrcholu, rozhraní dubohabřiny a jasanového mlází, 370 m n. m., 2

ex. (30. 7. 2010 Nepraš). – Lovosice: vrch Lovoš, 0,45 km V vrcholu, u křižovatky tur. cest do sedla a na vrchol,

nad lavičkou, pod skupinou habrů ve svahovém lese, 450 m n. m., 3 ex. (30. 7. 2010 Nepraš); Lovoš, V úpatí

Kibičky, mladá lipina (27. 11. 2011 Bultas). –Kostomlaty pod Milešovkou: vrch Roudný (455 m), J svah,

suchá doubrava, 430 m n. m., 10 ex. (27. 6. 2009 Vlačiha). – Bukovice: 0,2 km JZ vrcholu Teplického vrchu

(444 m), suchá doubrava, 360 m n. m., 15 ex. (23. 5. 2009 Vlačiha). – Lbín (TP): 0,65 km VSV žst. Lbín,

vysoké lískové křoviny nad silnicí, 200 m n. m., 5 ex. (20. 9. 2011 Krejčová, Nepraš, Zdvořák); 0,9 km VJV žst.

Lbín, lipina, 250 m n. m., 20 ex. (13. 9. 2011 Nepraš, Zdvořák). – Velvěty: 0,45 km JJZ žst. Úpořiny, lipina u

silnice, 180 m n. m., 50 ex. (20. 9. 2011 Krejčová, Nepraš, Zdvořák); 0,8 km SZ Bžanského vrchu (293 m),

lipina, 400 ex. (13. 9. 2011 Nepraš, Zdvořák). – Kozlíky: Nechvalický les, ZJZ exponované stráně nad obcí,

0,47 km ZSZ kóty 272, teplomilná doubrava, 210 m n. m., 1 ex. (9. 9. 2011 Nepraš); Nechvalický les, okraj

lesního komplexu při S okraji obce, 0,7 km SZ kóty 272, lipina, 200 m n. m., 4 ex. (9. 9. 2011 Nepraš). –

Sezemice: 0,35 km SZ vrcholu Kupy (254 m), úpatí svahů k řece Bílině, vysoké lískové křoviny pod vedením

VN, 190 m n. m., 4 ex. (6. 9. 2011 Nepraš); 0,6 km SZ vrcholu Kupy (254 m), střední část JZ exponovaných

svahů k řece Bílině, teplomilná doubrava, 210 m n. m., 2 ex. (6. 9. 2011 Nepraš). – Stadice: vrch Rovný (377

m), nejsevernější svahová louka, její SZ cíp, při cestě na plató Rovného, 6 ex. (28. 4. 2009 Bultas); u cesty od

trafostanice Koštov na S svahu Rovného, mladá jasenina, 10 ex. (17. 6. 2010 Bultas, Kroufek, Pilecký). –

Koštov: Široký kámen (399 m), cca 0,15 km ZJZ vrcholu, křovinatý les pod turistickou cestou, cca 300 m n. m.,

4 ex. (16. 6. 2011 Nepraš). – Dubice: úpatí vrchu Výsluní (364 m), 0,55 km JV vrcholu, vysoké lískové křoviny,

3 ex. (22. 6. 2011 ČBS). – Dolní Zálezly: 0,35 km SSV žst., svahy nad turistickou cestou do Chvalova, mladá

habřina, cca 270 m n. m., 5 ex. (19. 5. 2011 Nepraš); za chatovou kolonií, při ZTZ, pravá strana, okraj habřiny, 4

ex. (30. 7. 2009 Bultas); 1,2 km J Panenské skály, suchý svahový les nad tzv. Medvědí skálou, cca 210 m n. m.,

3 ex. (11. 8. 2011 leg. Rottenborn, Nepraš, Zdvořák LIT). – Ústí nad Labem: Labské vrchy, 0,6 km V-VJV

Ořechovky (386 m), starší tyčovina (lípa, habr), 210 – 240 m n. m., 180 ex., nejvíce při dolním okraji lesa (24. 5.

2011 Nepraš). – Knobloška: bílé stráně 0,5 km SZ vrcholu Bídnice (361 m), křoviny pod nejbohatší populací

Gymnadenia densiflora, 320 m n. m., 20 ex. (26. 6. 2010 ČBS); bílé stráně 0,5 km SZ vrcholu Bídnice, vysoké

křoviny, 50 ex., 320 m n. m. (31. 5. 2011 Nepraš). – Kamýk: vrch Plešivec (509 m), úpatí 0,9 km JV vrcholu,

křovinatý lesní okraj, 380 m n. m., 10 ex. (26. 6. 2010 ČBS). – Kundratice: 0,3 km Z obce, nad ZTZ, fragment

mladé lipiny, 8ex. (29. 7. 2011 Bultas) – Sebuzín: Pahorek, 0,3 km Z vrcholové kóty, křovinatý les při turistické

cestě do Brné, cca 270 m n. m., 5 ex. (17. 5. 2009 Bultas). – Ústí nad Labem, Brná: ulička Pod Ostrým, 0,7 km

JZ vrcholu Vysokého Ostrého, vysoké křoviny v zahradě, 270 m n. m., 1 ex. (17. 6. 2009 ČBS). – Kojetice:

svahy nad zatáčkou st. silnice na Březí, 4 ex. (25. 5. 2011 Bultas). – Byňov: okraj lesa 0,2 km S obce, 1 ex. (12.

8. 2009 Bultas, Pilecký), 5 ex. (14. 6. 2011 Bultas). – Roztoky: 0,2 km VJV Skrytína, svahová suchá

dubohabřina u cesty ze Skrytína dolů k Labi, cca 250 m n. m., 5 ex. (8. 5. 2010 ČBS).

V posledních dvaceti letech rychle narůstá počet známých lokalit okrotice bílé v Českém

středohoří. Díky tomu se v tomto regionu jedná v současnosti o nejběžnější lesní orchidej. Její

populace nezřídka čítají i stovky jedinců a druh je proto dnes bez ohrožení. Ze zajímavějších

nových nálezů je třeba vyzdvihnout údaje z údolí řeky Bíliny mezi Hostomicemi a

Řehlovicemi, odkud dosud nebyly známé žádné, ani historické lokality druhu, ale okrotice zde

recentně roste na více místech. Několik nových lokalit bylo zjištěno také v Lounském

středohoří, odkud byl druh uváděn zatím jen zřídka.

Cephalanthera longifolia Milešov: vrch Milešovka, 0,6 km VJV vrcholu, 50°33’12,8‘‘N, 13°56’23,3‘‘E, travnatý trojúhelník na

křižovatce lesních cest, cca 560 m n. m., 1 ex. (8. 6. 1974 Vitner; Vitner sen. s. d.; Vitner 1975), zlikvidováno

v souvislosti s rozšiřování cesty (11. 6. 1977 Vitner; Vitner sen. s. d.); J-JV svahy vlastního kužele Milešovky,

ve svahu nad křižovatkou svážnice s červenou značkou, 70 ex., z toho polovina kvetoucích (11. 6. 1977 Vitner;

Vitner s. d.); směrem k Výřím skalám, slabší lokality (11. 6. 1977 Vitner; Vitner sen. s. d.); vrch Milešovka (28.

8. 1978 Vitner; Vitner sen. s. d.). – Jedlka: lesnaté svahy 0,6 km SSV obce, 50°44’52,8‘‘N, 14°16’54,2‘‘E,

květnatá bučina, přechod doubravy do bučiny, 360 m n. m., velmi řídce roztroušeně, na třech místech celkem 8

ex. (na zaměřeném místě 2 ex., o cca 50 m Z 1 ex., o cca 200 m Z 5 ex.) (4. 7. 2011 ČBS).

Okrotice dlouholistá je v současné době v Českém středohoří nejvzácnějším druhem rodu a

jednou z nejohroženějších orchidejí vůbec. V posledních třiceti letech se ji dařilo opakovaně

ověřovat již pouze ve slabé populaci na poslední lokalitě u Třebušína. Teprve při exkurzi

konané v rámci floristického kurzu Severočeské pobočky ČBS v roce 2011 v Děčíně se

podařilo v údolí Ploučnice u Jedlky nalézt druhou recentní lokalitu druhu. Určitě se tedy jedná

o druh regionálně velmi vzácný, ale malá šance na výjimečné nové nálezy v zachovalých

lesních biotopech podle všeho stále trvá. Údaje o nálezech v 70. letech na Milešovce patří

mezi poslední a zároveň nejpodrobnější informace o výskytu tohoto druhu v Milešovském

středohoří.

Cephalanthera rubra Sutom: Sutomský vrch, habřina na V úpatí, 5 ex. ster., 3 ex. nasazeno na květ (26. 5. 2009 Bultas).

Ze Sutomského vrchu byla okrotice červená doložena již v roce 1907 (s. coll. PRC), ale od té

doby nebyla více než sto let ověřena. Teprve v roce 2009 se podařilo druh na lokalitě znovu

nalézt, což je plně v souladu s trendem posledních let, kdy je dokládán z některých nových

nebo déle neověřených historických lokalit. Okrotice červená nebyla v Českém středohoří

nikdy příliš hojná, současný stav lze ovšem i přes nepočetnost většiny populací pokládat za

stabilizovaný. Po roce 1990 byla zjištěna na devíti lokalitách.

Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii Velká Javorská: 0,85 km ZSZ-SZ vrcholu Tokaniště (535 m), 50°39’58,1‘‘N, 14°20’41,9‘‘E, podmáčený lesík,

520 m n. m., 1 ex. kvetoucí (15. 6. 2010 Nepraš). – Velká Javorská: 0,7 km VJV obce, humózní listnatý les

vlevo od silnice do Heřmanic (1 ex. nalezen také v lese vpravo od silnice), 460 m n. m., 50 ex. (2009 Filip); 0,5-

0,7 km JJV-VJV obce, širší okolí Valteřického potoka, v celém prostoru rozšířený, zjištěn na více

mikrolokalitách, celkem více než 170 ex. (15. 6. 2010 Nepraš); 0,5 km SV vrcholu Tokaniště (535 m), stará

travnatá lesní cesta, 500 m n. m., 1 ex. (15. 6. 2010 Nepraš). – Velká Javorská: 0,8 km JV-JJV kóty Havraní

vrch (579 m), luční prameniště, vrbové křoviny, okraje remízků, 465 m n. m., 1000 ex. (2009 Filip), stovky ex.

(15. 6. 2010 Nepraš); 0,9 km JJV kóty Havraní vrch (579 m), křovinatý okraj pastviny, 460 m n. m., 1 ex. (15. 6.

2010 Nepraš). – Novosedlo: 0,2 km ZJZ osady, pod vzrostlými topoly v okolí zeleně značené turistické cesty,

370 m n. m., 370 ex. (2009 Dvořák), přes 200 ex. (16. 6. 2010 Vlačiha, Hamerský); v hustém smrkovém lese pod

osadou, cca 20 ex. (2009 Dvořák). – Radeč: 0,95 km JJV vrcholu Dvorského kopce (527 m), jasanovo-olšový

luh, 330 m n. m. (Friedrich 2003). – Volfartice: 0,5 km SSV vrcholu Hladového vrchu (403 m), vlhká svahová

jasenina, 340 m n. m., roztroušeně (Friedrich 2003).

Na Českolipsko je v rámci Českého středohoří koncentrováno největší množství recentních

lokalit prstnatce Fuchsova. Do této oblasti spadají také všechny nové údaje. Pozoruhodné jsou

především nově zjištěné velmi početné populace v lučním mokřadu u Velké Javorské a u

Novosedla.

Dactylorhiza incarnata Velká Javorská: 0,9 km V obce, 0,8 km JV-JJV kóty Havraní vrch (579 m), 50°40’17,1‘‘N, 14°22’22,3‘‘E,

luční prameniště, 465 m n. m., 5 ex. (2009 Filip).

Kolem roku 2009 se na lučním prameništi u Velké Javorské a v jeho bezprostředním okolí

podařilo nalézt řadu druhů vstavačovitých, které se ve Středohoří již nevyskytovaly nebo jsou

zde kriticky ohrožené a některé další vzácnější druhy dříve odtud neudávané. Druhy

Dactylorhiza incarnata, Epipactis helleborine s. l., Epipactis palustris, Gymnadenia

conopsea, Orchis morio a Platanthera sp. byly nalezeny ve velmi slabých populacích a

fotograficky zdokumentovány. V letech 2010 a 2011 se je ovšem již nepodařilo ověřit.

Původnost výskytu těchto druhů na lokalitě proto musí být podrobena kritické revizi a v tuto

chvíli minimálně zpochybněna. Přesto se jedná o velice cennou lokalitu mokřadní vegetace

s bohatou populací Dactylorhiza majalis a Dactylorhiza fuchsii, vícekrát ověřeným výskytem

Orchis ustulata a výskytem některých dalších regionálně výzamných druhů (Eriophorum

latifolium, Trifolium spadiceum aj.).

Dactylorhiza majalis subsp. majalis Mukov: JV obce v zarůstajícím údolíčku ve výši asi 550 m n. m. v SZ expozici, 2 ex. (9. 5. 1974 Vitner; Vitner

sen. s. d.; Vitner 1975). – Červený Újezd: 0,4 km JZ-ZJZ hájovny Ostré, mokřad vlevo pod silnicí na Červený

Újezd, 600 m n. m., 1 ex. (30. 4. 2009 Nepraš). – Dřevce: louka v JZ části chatové osady, fragment luční slatiny

s Carex davalliana a Epipactis palustris při okraji tužebníkového lada, 550 m n. m., 15 ex. (24. 6. 2010 Nepraš,

Kroufek). – Medvědice: vlhké louky pod severním svahem Lipské hory, 60 ex. (Hamerský 1992); úpatí vrchu

Táhlina 0,65 km JJV od kóty 656, vzácně (2001 Vlačiha). – Hetov: 0,9 km JV vrcholu Holibky (438 m),

tužebníková lada v okolí silnice, 460 m n. m. (Burian 2003). – Lukov: Březina, Vojenský rybník, mokřadní

louka, 30 ex. (20. 5. 2009 Vlačiha). – Kostomlaty pod Milešovkou: 0,45 km ZJZ vrcholu Francké hory (649

m), vzácně (Burian 2003); 0,7 km ZJZ vrcholu Francké hory (649 m), vzácně (Burian 2003). – Záhoří: na

loučce u Paškapole, na levé straně silnice z Velemína do Bořislavi, 480 m n. m., několik ex. (8. 6. 1974 Vitner;

Vitner sen. s. d.; Vitner 1975), lokalita takřka zničena (nová silnice), 1 ex. (11. 6. 1977 Vitner; Vitner sen. s. d.);

na druhé straně silnice o něco níže směrem k Velemínu, několik ex. (8. 6. 1974 Vitner sen. s. d), 7 ex. (17. 5.

1975 Vitner; Vitner sen. s. d.; Vitner 1975), 1 ex. (11. 6. 1977 Vitner; Vitner sen. s. d.). – Skalice u Litoměřic:

na louce exp. k východu západně od Skalice u Lbínského potoka, několik ex. (18. 6. 1972 Vitner; Vitner 1975).

– Rýdeč: při silnici za Rýdčí k Babinám, ve výši asi 470 m n. m., několik rostlin (9. 6. 1973 Vitner; Vitner

1975). – Vilsnice: pod Lotarovým kopcem u Vilsnice(sic!) nad pastvinami, u silničky zamokřená místa, 10 ex.

(29. 5. 1977 Vitner; Vitner sen s. d.). – Velká Javorská: 1 km V obce, luční prameniště, 460 m n. m., 1500 ex.

(2009 Filip), 500 ex. (17. 5. 2011 Vlačiha). – Velká Bukovina: 0,9 km SSZ vrcholu Dvorského kopce (527 m),

střídavě vlhká louka, 345 m n. m. (Friedrich 2003). – Stružnice: 0,55 km SSZ žst., střídavě vlhká louka, 260 m

n. m. (Friedrich 2003); 0,3 km SSZ žst., mokré až vlhké louky, 260 m n. m. (Friedrich 2003). – Volfartice: 0,5

km SSV vrcholu Hladového vrchu (403 m), mokré až vlhké louky, 340 m n. m., roztroušeně (Friedrich 2003). –

Nový Oldřichov: 0,6 km Z kóty Rozsocha (583 m), louka, 500 m n. m. (50°46‘08‘‘N, 14°26‘46‘‘E), 20 ex. (28.

5. 2011 Peterka); 0,3 km ZSZ kóty Rozsocha (583 m), louka, 530 m n. m. (50°46‘15‘‘N, 14°26‘59‘‘E), 40 ex.

(28. 5. 2011 Peterka).

Epipactis albensis Skalice u Třebívlic: 0,2 km J obce, zarostlé stráně nad levým břehem Granátky, při okraji zavodněné deprese

nad menší bílou strání, 480 m n. m., 15 ex. kvetoucích a rozkvétajících (4. 8. 2009 leg. Nepraš LIT). –

Kocourov: vrch Lhota (571 m), 0,35 km JJV vrcholu, 50°31'28,2''N, 13°56'12,8''E, dubohabřina, 450 m n. m., 2

ex. (25. 8. 2009 Nepraš); 4 ex. (27. 7. 2010 leg. Nepraš LIT); vrch Lhota (571 m), 0,4 km JV vrcholu,

50°31’29,2‘‘N, 13°56’20,9‘‘E, okraj vlhké lipiny, 440 m n. m., 4 ex. (10. 8. 2010 Kroufek, Nepraš). – Milešov:

vrch Lhota (571 m), úpatí 0,7 km SSV vrcholu, 50°31'58,3''N, 13°56'19,1''E, dubohabřina, 400 m n. m., na dvou

místech celkem 5 ex. (27. 7. 2010 leg. Nepraš LIT). – Velemín: 1,15 km SSV vrcholu Ostrého (553 m), niva

Milešovského potoka, olšina, na pravém břehu potoka, 320 m n. m., 4 ex. (28. 8. 2009 Nepraš).

Nové nálezy kruštíku polabského pocházejí z milešovské části Českého středohoří, odkud

byla zatím známa pouze lokalita u Lukova (Nepraš et al. 2008). Druh byl zjištěn v různých

biotopech lesního charakteru na vlhkých a střídavě vlhkých půdách. Především na

slínovcových obvodech čedičových vrchů a v nivách potoků je možné očekávat ojedinělé

další nálezy.

Epipactis atrorubens Knobloška: cca 0,6 km SZ-ZSZ vrcholu Bídnice (361 m), bílé stráně (1989 Dundr). – Libochovany: 0,9 km

SSZ vrcholu Strážiště (362 m), okraj lesa u malé bílé stráňky, 240 m n. m., 30 ex. (25. 5. 2009 Bultas, 15. 6.

2009 foto Kroufek, Bultas, Pilecký, Lhoták, 2009 Novák), 15 ex. (29. 6. 2010 foto Kroufek, Bultas, Bultas jun.,

Sedláček).

Kruštík tmavočervený je ve vlastním Českém středohoří velmi vzácný. Recentně je známý z

jediné lokality v Milešovském středohoří a ze čtyř lokalit v Labském středohoří, přičemž

populace u Libochovan patří v tomto srovnání k těm početnějším. Kruštík roste ve fragmentu

bílé stráně, který zarůstá křovinami a okolním lesem. V zájmu zachování lokality by bylo

vhodné provedení managementového zásahu, kterým by došlo k celkovému prosvětlení.

Epipactis helleborine subsp. helleborine Radostice: úpatí vrchu Ovčín (431 m), 0,25 km JZ vrcholu, doubrava, 360 m n. m., 1 ex. (14. 7. 2010 Kroufek,

Nepraš). – Lovoš: 0,6 km J-JJZ vrcholu, eutrofizovaná šipáková doubrava, 320 m n. m., 1 ex. (30. 7. 2010

Nepraš). – Štěpánov: 0,65 km JJZ vrcholu Štěpánovské hory (621 m), prosvětlený okraj dubohabřiny a březina s

nálety osik, 500 m n. m., 15 ex. (28. 6. 2009 ČBS). – Lukov: les v okolí potoka v údolí 0,5 km SSZ obce, cca

540 m n. m., 1 ex. (28. 6. 2009 ČBS). – Chvalov: JZ svah Černové, 460 – 470 m n.m., 1 ex. (2010 Bultas, 16. 6.

2011 Bultas). – Ústí nad Labem: Labské vrchy, 0,5-0,75 km V-JV kóty Ořechovka (386 m), řídce roztroušeně

na několika mikrolokalitách v suchém svahovém lese (Melampyro nemorosi-Carpinetum, Aceri-Carpinetum,

tyčovina habru a lípy), 210 – 320 m n. m., celkem 45 ex. (24. 5. 2011 Nepraš, 28. 7. 2011 Nepraš). –

Litoměřice, Pokratice: Mlýnská 542, soukromá zahrada, pod lískou a při okrajích trávníku v okolí, 245 m n.

m., 2 ex. (2008 Škamlová); 12 ex. (2009 Škamlová), 60 ex. (15. 7. 2010 Škamlová, Nepraš, Linková; leg. Nepraš

LIT). – Čeřeniště: kóta 638 m S od obce, při neznačené lesní cestě k červeně značené tur. cestě, 2 ex. (4. 7.

2011 Bultas, Pilecký). – Lysá: 0,8 km Z od obce, okolí vodoteče, 13 ex. (3. 7. 2009 Bultas). – Šachov: levý břeh

bezejmenné vodoteče, 0,2 km Z od obce, 400 m n.m., 10 ex. (13. 6. 2009 Bultas, Pilecký). – Liškov: levý břeh

Liškovského potoka, 400 m n. m., svahová louka nad pastvinami, 2 mikrolokality, 28 ex. a 15 ex. (6. 7. 2009

Bultas).

Epipactis helleborine agg. Milešov: vrch Milešovka (837 m), západně od červené značky k Výřím skalám, několik ex. (24. 6. 1995 Vitner

jun., Huspeka). – Sebuzín: uprostřed cesty pod Havraní skálou, 1 ex. (19. 4. 2009 Bultas). – Skalice u

Litoměřic: 0,5 km SZ od horní kaple v obci, krajnice lesní silničky na Nový Dvůr, 480 m n. m., 1 ex. (10. 9.

2011 ČBS). – Lbín, Nový Dvůr: 0,3 km SV bývalé hájovny, okraj cesty ve smrkových výsadbách, 610 m n. m.,

1 ex. (10. 9. 2011 ČBS). – Kojetice: louky V od obce, 4 ex. (18. 5. 2009 Bultas). – Tašov: SV okraj obce,

krajnice žlutě značené turistické cesty do Proboštova, cca 150 m za posledními domy, 460 m n. m., 1 ex.

(24.10.2009 Nepraš). – Leština: 0,65 km S vrcholu Kamenné hory (601 m), suťový les (Friedrich 2002). –

Zubrnice: svahový les 0,9 km SV obce, poblíž zeleně značené tur. cesty, 2 ex. (17. 5. 2009 foto Kroufek). –

Velká Javorská: 1 km V obce, remízek mezi pastvinami, 460 m n. m., 5 ex., rostliny drobného vzrůstu

s nápadně úzkými listy (2009 Filip).

Pod názvem Epipactis helleborine agg. publikujeme všechny nálezy, při kterých nebyly

pozorovány kvetoucí rostliny a nemohlo být provedeno přesné určení. Zahrnuty jsou zde také

citované údaje dalších autorů, ze kterých není prokazatelně jasné, že rostlina byla podrobena

detailnímu průzkumu a determinaci. Nelze zcela vyloučit, že některé z těchto údajů naleží

k jinému taxonu z okruhu kruštíku širolistého. Výskyt u Velké Javorské viz komentář u druhu

Dactylorhiza incarnata.

Epipactis leptochila subsp. leptochila Štěpánov: úpatí Štěpánovské hory (621 m), 0,5 km JZ vrcholu, stinná habřina, 530 m n. m. (50°32’01,4‘‘N,

13°52’31,3‘‘E), 10 ex., z toho 9 ex. dokvétajících a odkvetlých (15. 7. 2008 leg. Nepraš LIT, det. Batoušek) , 6

ex. před kv. (28. 6. 2009 ČBS), 10 ex. (7. 7. 2010 Jeřábková). – Ústí nad Labem: úpatí lesnatých svahů mezi

zámečkem Větruše a Hostovicemi, 1,1 km ZJZ Větruše, 50°39'01,3''N, 14°01'33,4''E, stinná suchá habřina, 185

m n. m., 3 ex. kvetoucí (13. 7. 2011 Nepraš).

Na úpatí Štěpánovské hory rostou minimálně dva druhy kruštíků z okruhu E. helleborine.

Kromě E. helleborine subsp. helleborine je to také vzácný E. leptochila subsp. leptochila,

který zde byl rozpoznán v roce 2008 (Nepraš et al. 2008; Nepraš et Batoušek 2009). Při

následných průzkumech vyšlo najevo, že v roce 2008 došlo k záměně některých odkvetlých

rostlin E. helleborine za E. leptochila a je proto na místě uvést na tomto místě opravu. E.

leptochila prokazatelně na úpatí Štěpánovské hory roste, s jistotou je ovšem známý pouze z

jediné mikrolokality ve stinné habřině. Na druhé dříve publikované mikrolokalitě byl nověji

zjištěn jen E. helleborine. Mimo jiné to znamená, že populace E. leptochila u Štěpánova není

tak početná, jak bylo v minulosti publikováno.

Výskyt kruštíků při úpatí svahů mezi Větruší a Hostovicemi byl znám již od roku 2002, ale

teprve v roce 2011 se podařilo zdejší rostliny zastihnout kvetoucí a předběžně je přiřadit k

taxonu E. leptochila subsp. leptochila. Determinaci na základě sebraných a konzervovaných

květů potvrdil později Petr Batoušek (in litt.). Kruštík ostrokvětý pravý byl v České republice

poprvé zaznamenán teprve v roce 2008 v Milešovském středohoří u Štěpánova (Nepraš et

Batoušek 2009). Podle novějších informací se ovšem zdá, že byl do té doby jako obtížně

determinovatelný taxon především přehlížen. V roce 2011 byl tak například nalezen také

v Doupovských horách (O. Bušek in litt.) a další nálezy i v jiných územích lze pravděpodobně

očekávat. Na lokalitě u Ústí nad Labem roste kruštík ostrokvětý pravý v těsné blízkosti

zastavěného území jižní části města. Vyskytuje se v druhově chudé ruderalizované habřině na

úpatí svahů vyvinutých v čedičových horninách. Charakter vegetace je patrný z uvedeného

fytocenologického snímku:

[100 m², expozice SV, sklon 5° – 30°, 13. 7. 2011 K. Nepraš. – E3 (90 %): Carpinus betulus

90 %. – E2 (0 %). – E1 (10 %): Asarum europaeum 2m, Impatiens parviflora 2m, Carpinus

betulus 1, Acer pseudoplatanus +, Geranium robertianum +, Sambucus nigra +, Acer

campestre r, Fraxinus excelsior r, Epipactis leptochila subsp. leptochila r, Galium odoratum

r, Juglans regia r, Pulmonaria obscura r, Quercus sp. r, Ribes uva-crispa r, Viola cf.

reichenbachiana r. – E0 (2 %): neanalyzováno]

Epipactis muelleri Litoměřice, Pokratice: NPP Bílé stráně, 50°33'34,5"N, 14°08'03,0"E, listnatý lesík, 325 m n. m., 3 ex. (29. 7.

2011 foto Zdvořák).

Podrobnosti k nálezu viz Zdvořák (2011).

Epipactis palustris Dřevce: louka v JZ části chatové osady, 50°29’44,8‘‘N, 13°52’30,7‘‘E, fragment luční slatiny s Carex

davalliana a Dactylorhiza majalis při okraji tužebníkového lada, 550 m n. m., 60 ex., z toho 20 ex. pokvete (24.

6. 2010 Kroufek, Nepraš); rozkvétající (8. 7. 2010 Nepraš). – Velká Javorská: 0,9 km V obce, 0,8 km JV-JJV

kóty Havraní vrch (579 m), 50°40’17,1‘‘N, 14°22’22,3‘‘E, luční prameniště, 465 m n. m., 3 ex. (2009 Filip).

Nález kruštíku bahenního na louce v Dřevcích byl jedním z největších překvapení roku 2010.

Spolu s Babinskými loukami jde o druhou recentně známou lokalitu v Českém středohoří.

Z regionálního hlediska se zde objevuje velmi vzácný typ vegetace charakteru luční slatiny,

druhově přiřaditelný ještě svazu Molinion caerulae, ale s výskytem jinak v území již

výjimečných druhů. Kromě kruštíku bahenního se zde dále vyskytuje zejména Carex

davalliana. Na lokalitě byl z toho důvodu zaveden pravidelný management směřující

k potlačení expandujícího tužebníku a travin a rekonstrukci někdejší střídavě vlhké louky.

K výskytu u Velké Javorské viz komentář u druhu Dactylorhiza incarnata.

Epipactis purpurata Skalice u Třebívlic: Houžetín, 0,4-0,7 km VJV vrcholu, les na sesuvném území, 460 – 510 m n. m., ojediněle,

na dvou místech, celkem 14 ex. (14. 8. 2009 Nepraš); Houžetín, 0,45 km V vrcholu, smíšený les, 500 m n. m, 10

ex. (4. 8. 2009 Nepraš); 0,4-0,5 km ZJZ obce, vlhčí dubohabřina nad levým břehem Granátky, 490 – 510 m n.

m., ojediněle na více místech, celkem 9 ex. (4. 8. 2009 Nepraš). – Chrášťany: úpatí Solanské hory, 0,6 km J

vrcholu, dubohabřina (Burian 2003); J svahy Solanské hory cca 0,4 km JJV vrcholu, dubohabřiny, cca 510 m n.

m., 2 ex. (19. 8. 2010 Nepraš). – Děkovka: zachovalý lesní celek 0,3 – 1 km SSZ osady, dubohabřina, 400 – 450

m n. m., roztroušeně (hojněji v S části, 1 km SSZ Děkovky), celkem alespoň 70 ex. (4. 8. 2010 Nepraš,

Kroufek). – Sutom: 0,3 km VJV – 0,7 km JV-VJV vrcholu Sutomského vrchu, dubohabřiny, 390 – 400 m n. m.,

2 ex. (11. 8. 2009 Nepraš). – Boreč: vrch Jezerka, svahy SV expozice, 0,5-0,65 km VSV vrcholu, dubohabřina a

suťový les nad lesní silnicí, 370 – 410 m n. m., roztroušeně, 25 ex. (14. 7. 2010 Kroufek, Nepraš); 0,75 km JV

obce, dubohabřina na S svazích mezi Jezerkou a Ovčínem, 330 – 360 m n. m, 6 ex. (19. 8. 2009 Nepraš); 3 ex.

(14. 7. 2010 Nepraš, Kroufek). – Radostice: 0,6 km ZSZ vrcholu Ovčína, 320 m n. m., rozvolněná dubohabřina

u zpevněné cesty, 5 ex. (14. 7. 2010 Kroufek, Nepraš); úpatí vrchu Ovčín (431 m), 0,25 km JZ-ZJZ vrcholu,

doubrava, 360 m n. m., 7 ex. (14. 7. 2010 Kroufek, Nepraš; 10. 8. 2011 Bultas); úpatí vrchu Ovčín (431 m), 0,4

km ZSZ-SZ vrcholu, starší lipina, 320 m n. m., 1 ex. (14. 7. 2010 Nepraš, Kroufek). – Oparno: úpatí Lovoše

0,85 km SSZ vrcholu, 8 ex. (Hrouda 2004); svahy Lovoše 0,45 km Z-ZJZ vrcholu, 1 ex. (Hrouda 2004); SZ

svahy Lovoše, 0,5 – 0,8 km S-SZ vrcholu, roztroušeně v dubohabřinách, 340 – 410 m n. m., 54 ex. (30. 7. 2010

Nepraš); (21. 8. 2011 Sedláček). – Bílina: vrch Bořeň, S úpatí, velmi vzácně (Peřinová 2001). – Štěpánov: 0,5

km JZ obce, v lese za potokem, 1 ex. odkvetlý, 28. 8. 1975 (Vitner; Vitner sen. s. d., Vitner 1975); úpatí

Štěpánovské hory (621 m), 0,55 km J vrcholu, velmi vzácně (Burian 2001). – Lhota u Mrskles: vrch Setenka

(612 m), 0,4 km VJV vrcholu, dubohabřina, 540 m n. m., 1 ex. (5. 10. 2010 Nepraš, Kroufek). – Medvědice: les

0,25 km S horní části obce, dubohabřina, 440 – 470 m n. m., dosti hojně, celkem 75 ex. (10. 8. 2010 Nepraš,

Kroufek); malý lesík 1,3 km V-VSV vrcholu Táhliny, dubohabřina s ochuzeným podrostem, 475 m n. m., 3 ex.

(10. 8. 2010 Nepraš, Kroufek). – Milešov: vrch Lhota, dolní část svahů 0,7 km SSV vrcholu, dubohabřina nad

silnicí, 400 m n. m., 3 ex. (26. 8. 2009 Nepraš); 2 ex. (27. 7. 2010 Nepraš); Ostrý, 0,4 km SSV vrcholu, lipina při

dolní okraji lesa na S svahu, 400 m n. m., 3 ex. (11. 8. 2010 Nepraš, Kroufek); Ostrý, 0,9 km SV vrcholu,

teplomilná doubrava, 350 m n. m., 1 ex. (11. 8. 2010 Nepraš, Kroufek). – Mentaurov: 0,5 km SSV osady, starý

bukový les vpravo od silnice na Lbín, 2 ex. (6. 8. 2011 Vlačiha). – Sedlo: svahy Vysokého Ostrého (587 m), 0,3

km VSV vrcholu, nad lesní silničkou, stinná humózní javořina s duby, 470 m n. m., 3 ex. (30. 7. 2010 Nepraš);

Vysoký Ostrý, SV svah, cca 430 m n.m. při žlutě značené tur. cestě, 1 ex. (9. 9. 2010 Pilecký, Bultas, Kroufek).

Kruštík modrofialový má v současnosti v Českém středohoří asi 35 recentních lokalit, které

jsou z největší části koncentrovány do Milešovského středohoří. Mezi Lovosicemi a Bílinou

patří druh mezi nejběžnější zástupce vstavačovitých a tvoří relativně běžnou součást

zachovalejších dubohabřin. V posledních letech se ale daří nacházet i nové ojedinělé a dříve

neudávané lokality v severnějších částech Českého středohoří. Mezi ně patří také údaje

z Vysokého Ostrého, které představují první záznam o výskytu druhu na Ústecku.

Gymnadenia conopsea subsp. conopsea Staré: Solanská hora (638 m), úpatí 0,7 km JZ-JJZ vrcholu, 50°29’17,1‘‘N, 13°53’52,4‘‘E, širokolistý suchý

trávník, 460 m n. m., 2 ex. odkvétající (14. 6. 2011 foto Nepraš). – Knobloška: Z svahy Trojvrší při J okraji

osady, 50°32’28,0‘‘N, 14°05’17,1‘‘E, suché vápnité trávníky, 300 m n. m., 250 ex. dokvétajících (26. 6. 2010

ČBS). –Velká Javorská: 0,9 km V obce, 0,8 km JV-JJV kóty Havraní vrch (579 m), okraje mezofilní louky

vedle lučního mokřadu, do roku 2009 součást pastviny, 460 m n. m., na dvou místech, dohromady 6 ex. (2009

Filip).

Pětiprstka žežulník pravá je v současnosti v Českém středohoří již velmi vzácná. Po roce 2000

bylo ověřeno pouze osm lokalit tohoto druhu, přičemž početnější populace se vyskytují pouze

na Bílých stráních u Litoměřic, u Knoblošky a u Jílového. Údaj od Velké Javorské viz

komentář k druhu Dactylorhiza incarnata.

Gymnadenia densiflora

Skalice u Třebívlic: 0,2 km S-SSZ křižovatky v obci (50°29'53,6"N, 13°53’08,5"E), malá světlina se

slínovcovým odkryvem v křovinaté a zalesněné stráni nad obcí, 540 m n. m., 15 ex (29. 4. 2009 leg. Nepraš

LIT); 25 ex. (24. 6. 2010 Nepraš, Kroufek). – Děkovka: 1 km SSZ obce (50°29’57,6‘‘N, 13°55’29,9‘‘E),

travnatý okraj křovinatého remízku, 390 m n. m., 1 ex. (4. 8. 2010 Kroufek, Nepraš). – Knobloška: rozsáhlá

bílá stráň mezi obcí a Kamýkem, Z orientace svahu. Horní část svahu, Cirsio-Brachyopodion pinnati, 320 m n.

m. (28.9.2004 leg. Joza LIT); 0,5 km ZJZ vrcholu Bídnice (361 m), (50°32‘46,1‘‘, 14°05‘20,8‘‘E) suchý

trávník, 300 m n. m., desítky ex. (2009 Novák); bílé stráně pod JZ okrajem osady (50°32’32,7‘‘N,

14°05’16,3‘‘E), okraj trávníku, 290 m n. m., 1 ex. (26. 6. 2010 ČBS); Z svahy Trojvrší při J okraji osady

(50°32’25,9‘‘N, 14°05’17,6‘‘E), suché vápnité trávníky, 300 m n. m., 200 ex. (26. 6. 2010 ČBS). – Miřejovice:

(50°33‘33,0‘‘N, 14°05‘57,1‘‘E) 1 km JV vrcholu Plešivce (509 m), křovinaté suché až subhalofilní trávníky

místy s výskytem Carex distans, Trifolium ochroleucon aj., 375 m n. m., 2 ex. (2009 Novák).

Populace u Knoblošky byly částečně již zdokumentovány (Kubát 2005; Nepraš et al. 2008),

novější průzkumy spojené s nálezy nových mikrolokalit potvrzují zdejší výskyt jako

nejbohatší v Českém středohoří.

Listera ovata Bílina: úpatí vrchu Bořeň, 0,55 km S-SSV vrcholu, jasenina s javory, u cesty, 325 m n. m., 3 ex. (21. 5. 2011

ČBS). – Řisuty: České středohoří, Řisuty, 400 m západně od vsi (11. 6. 2004, leg. J. Rydlo ROZ). – Staré: 0,4

km SZ obce, střídavě vlhká teplejší dubohabřina, ojediněle na větší ploše, 7 ex. (11. 5. 2009 Nepraš); 0,55 km

SSZ obce, doubrava na menším hřbítku, 400 m n. m., 2 ex. (8. 7. 2009 Nepraš); 3 ex. (14. 6. 2011 Nepraš). –

Skalice u Třebívlic: Houžetín 1 km JV-VJV vrcholu, borovicemi zalesněná někdejší bílá stráň, 430 m n. m., 10

ex. (9. 6. 2009 Nepraš, Kubát, Hamerský, Vlačiha, Rottenborn); Houžetín, 0,7 km VJV vrcholu, mokřina u lesní

cesty, 450 m n. m., 1 ex. (2. 6. 2009 Nepraš); 0,5 km ZJZ obce, vlhká dubohabřina a luh v okolí Granátky, 510 m

n. m., 20 ex., z toho 10 ex. odkvetlých (30. 6. 2009 ČBS). – Medvědice: 0,2 km VSV horního okraje obce,

fragment bazifilní teplomilné doubravy, 450 m n. m., 1 ex. (7. 5. 2009 Nepraš); 0,7 km SSZ vrcholu Lipské hory

(688 m), mladá jasenina, 530 m n. m., 25 ex. (4. 5. 2010 Nepraš); 0,5 km SSV vrcholu Pákovy hory (617 m),

olšina, 560 m n. m., cca 100 ex. (4. 5. 2010 Nepraš). – Chrášťany: úpatí Solanské hory (638 m), 0,65 km J

vrcholu, dubohabřina (Burian 2003); Solanská hora (638 m), úpatí 0,75 km JJV vrcholu, humózní dubohabřina,

460 m n. m., 1 ex. (14. 6. 2011 Nepraš). – Kučlín: PP Trupelník, 0,45 – 0,5 km J kóty Trupelník (356 m),

širokolisté suché trávníky a křoviny, 310 m n. m., desítky ex. (7. 5. 2011 ČBS). – Štěpánov: 1,3 km SZ dolní

části obce, širokolisté suché trávníky zarůstající křovinami, 400 m n. m., 6 ex. kvetoucích (8. 6. 2010 Nepraš,

Jeřábková); 0,9 km SZ dolní části obce, na více místech, lesní světliny, humózní vlhčí les, 410 m n. m.,

roztroušeně, desítky ex. (8. 6. 2010 Nepraš, Jeřábková). – Lukov: les v okolí potoka v údolí 0,5 km SSZ obce,

cca 540 m n. m., 1 ex. (28. 6. 2009 ČBS); 0,6 km V-VSV obce, fragment střídavě vlhké louky vlevo při silnici

do Milešova, 530 m n. m., 8 ex. (5. 6. 2009 Kroufek, Nepraš). – Milešov: vrch Lhota, úpatí 0,7 km SSV

vrcholu, vlhký listnatý les, 410 m n. m., 1 ex. (16. 4. 2010 Kroufek, Nepraš); 0,5 km JJV zámku, niva

Pálečského potoka, potoční luh, 370 m n. m., 1 ex. (25. 5. 2010 Zdvořák, Nepraš). – Kostomlaty pod

Milešovkou: 0,6 km SZ-ZSZ vrcholu Francké hory, vlhká olšina s prameny potoka, 480 m n.m. 15 ex. (23. 5.

2009 Vlačiha); 0,5 km Z vrcholu Francké hory (649 m), les, vzácně (Burian 2003). – Bukovice: 0,3 km JZ

vrcholu Teplického vrchu (444 m), světlá březina, 350 m n. m., 20 ex. (23. 5. 2009 Vlačiha). – Záhoří: na

loučce u Paškapole, na levé straně silnice z Velemína do Bořislavi, 480 m n. m., několik ex. (17. 5. 1975 Vitner

1975). – Trmice: vrch Rovný, SZ úpatí, do 10 ex. (17. 6. 2010 Bultas, Kroufek, Pilecký). – Stadice: 1 km

S obce, kraj lesa na Z okraji kulturní louky „Loučky“, 3 ex. (2010, 2011 Bultas). – Libochovany: 0,9 km SSZ

vrcholu Strážiště (362 m), fragment bílé stráně, 230 m n. m. (25. 5. 2009 Bultas; 29. 6. 2010 Kroufek, Bultas,

Bultas jun., Sedláček). – Sebuzín: levý břeh Rytinského potoka, 1,5 km SV obce, 6 ex. (23. 5. 2011 Bultas,

Beran, Spružina). – Knobloška: 0,6 km ZSZ-SZ vrcholu Bídnice (361 m), dolní a střední část svahů, křovinaté

bílé stráně, na více místech, do 15 ex. (26. 6. 2010 ČBS); bílé stráně 0,5 km SZ vrcholu Bídnice (361 m),

křoviny pod nejbohatší populací Gymnadenia densiflora, 320 m n. m., 10 ex. (26. 6. 2010 ČBS). – Žitenice:

úpatí V orientovaných svahů 0,25 km JZ Satanu, hojně (Marková 2001). – Třebušín: les 1,1 km VJV vrcholu

Kalichu (535 m), 10 ex. (Mikolášová 2002). – Strážky: lesní celek při JJZ okraji obce, lesní prameniště, 8 ex.

(Anděl et al. 2009); 10 ex. (2. 6. 2009 Pilecký, Kroufek, Bultas). – Mojžíř: 0,4 km SV vrcholu Kozího vrchu

(379 m), sesuvné území, jasenina, 290 m n. m., 1 ex. (13. 4. 2010 Nepraš, Kroufek). – Prosetín: 1,2 km SV

vrchu Hora (497 m), 0,5 km JV obce, jasanovo-olšový luh na prameništi v rokli, 230 m n. m., 5 ex. (13. 5. 2009

Bultas, Nepraš); 1 km SV vrchu Hora, remízek a přilehlý trávník s Carex flacca nad J okrajem obce, 11 ex., 240

m n. m. (13. 5. 2009 Bultas, Nepraš). – Poustka: Panský Mlýn, jasanovo-olšový luh u potoka od Šachova nad

soutokem s Poustkou, 270 m n. m., 2 ex. (13. 5. 2009 Bultas, Nepraš). – Šachov: 0,9 km SZ obce, druhově

pestrá mezofilní louka, 470 m n. m., 1 ex. při kraji louky (29. 5. 2011 Bauer). – Zubrnice: 1 km JJV obce, niva

Lučního potoka, jasanovo-olšový luh (Friedrich 2002). – Dubičná: 0,3 km JJV žst., louka nad tratí, 310 m n. m.,

10 ex. (Mikolášová 2003). – Velká Javorská: 0,7 km VJV obce, humózní listnatý les vlevo od silnice do

Heřmanic, 460 m n. m., 25 ex. (2009 Filip); 0,95 km J-JJV vrcholu Havraního vrchu (579 m), humózní les, 465

m n. m., na dvou místech celkem 3 ex. (15. 6. 2010 Nepraš); 0,85 km SV vrcholu Tokaniště (535 m), lesní okraj,

465 m n. m., 1 ex. (15. 6. 2010 Nepraš). – Malá Veleň: SZ svahy kóty 354 m nad JV okrajem obce, do 10 ex.

(Kubát 2002). – Žandov: úpatí Dvorského kopce (527 m), 0,95 km Z-ZJZ vrcholu, 320 m n. m. (Friedrich

2003); úpatí Dvorského kopce (527 m), 0,95 km VSV vrcholu, jaseniny a mokré louky, roztroušeně (Friedrich

2003). – Stružnice: 0,6 km SSZ žst., vlhká pcháčová louka, 260 m n. m. (Friedrich 2003).

Neottia nidus-avis Kozly: Svinky, J svah severního vrcholu, 0,1 km J vrcholu, doubrava, 410 m n. m., 7 ex. loňských (8. 4. 2010

leg. Nepraš LIT), 1 ex. (21. 5. 2010 Nepraš, Rottenborn, Zdvořák). – Skalice u Třebívlic: Houžetín 1 km JV-

VJV vrcholu, borovicemi zalesněná někdejší bílá stráň, 430 m n. m., desítky ex. (9. 6. 2009 Nepraš, Kubát,

Hamerský, Vlačiha, Rottenborn); Houžetín, 0,45 km VSV vrcholu, fragment dubohabřiny, 490 m n. m., 40 ex.

(12. 5. 2009 Nepraš; 2. 6. 2009 Nepraš). – Chrášťany: úpatí Solanské hory (638 m), 0,65 km J vrcholu,

dubohabřina (Burian 2003); J lesní okraj Solanské hory, vzácně (22. 5. 2009 Bultas, Vlačiha); Solanská hora

(638 m), dolní část svahů 0,5 km JJZ-J vrcholu, doubrava, 500 m n. m., 17 ex. (14. 6. 2011 Nepraš); Solanská

hora (638 m), úpatí 0,65 km JJV vrcholu, humózní dubohabřina, 480 m n. m., 6 ex. (14. 6. 2011 Nepraš); 0,75 –

1 km J vrcholu Oltáříku (566 m), doubrava, 400 – 420 m n. m., hojně na řadě míst v doubravě, celkem alespoň

150 ex. (21. 7. 2010 Nepraš). – Pnětluky: úpatí vrchu Plešivec (477 m), 0,15 km SV vrcholu, humózní

dubohabřina, 410 m n. m., 2 ex. (4. 8. 2010 Nepraš, Kroufek). – Lhota u Mrskles: 0,8 km VSV vrcholu Líšně

(548 m), dubohabřina, 400 m n. m., 1 ex. (19. 8. 2010 Nepraš); 0,4 km JV vrcholu Líšně (548 m), okraj

dubohabřiny u lesní cesty, 480 m n. m., 2 ex. (19. 8. 2010 Nepraš). – Sutom: Sutomský vrch, V svahy, stinné

habřiny, 400 – 430 m n. m., ojediněle (1. 6. 2011 Nepraš). – Košťálov: vrch Jezerka, svahy převážně JV

expozice 0,25 – 0,6 km V-SSV vrcholu Košťálu (481 m), doubravy, 370 – 430 m n. m., rozsáhlá populace,

roztroušeně až velmi hojně, 100 ex. (2010 Dundr); 70 ex. (14. 7. 2010 Nepraš, Kroufek); 650 ex. (1. 6. 2011

Nepraš); Jezerka, horní část svahů ZJZ expozice 0,7 km J – 0,3 km Z vrcholu Jezerky, doubravy, 420 – 460 m n.

m., řídce roztroušeně, 32 ex. (1. 6. 2011 Nepraš);0,6 km SV vrcholu Košťálu (481 m), doubrava, 5 ex. (14. 7.

2010 Nepraš, Kroufek); 0,6 km JZ vrcholu Jezerky, doubrava (2001 Vlačiha); 0,2 km V vrcholu Holého vrchu,

vzácně (2001 Vlačiha); Jezerka, 0,4 km VJV vrcholu, střídavě vlhká lesní loučka, 440 m n. m., 1 ex. (14. 7. 2010

Kroufek, Nepraš); vrch Jezerka, svahy SV expozice, 0,5-0,65 km VSV vrcholu, dubohabřina a suťový les nad

lesní silnicí, 370 – 410 m n. m., 25 ex. (14. 7. 2010 Kroufek, Nepraš). – Radostice: úpatí Ovčína (431 m), 0,25

km JZ-ZJZ vrcholu, doubrava, 360 m n. m., 7 ex. (14. 7. 2010 Kroufek, Nepraš); 0,6 km ZSZ vrcholu Ovčína,

320 m n. m., rozvolněná dubohabřina u zpevněné cesty, 50 ex. (14. 7. 2010 Kroufek, Nepraš). – Oparno: vrch

Lovoš, SSZ svah, 5 ex. (2010 Bultas, Pilecký); Lovoš, 0,65 km S vrcholu, rozhraní dubohabřiny a jasanového

mlází, 370 m n. m., 4 ex. (30. 7. 2010 Nepraš). – Mukov: 0,4 km JV obce, dubohabřina, 550 m n. m., 2 ex.

loňské (7. 5. 2011 ČBS). – Kostomlaty pod Milešovkou: 0,45 km V-VJV vrcholu Chlomky (483 m), smíšený

les mezi přeložkou Štrbického potoka a lesním celkem u Toránu, 460 m n. m., 3 ex., (1. 7. 2009 not. Joza et

Vlačiha). – Štěpánov: 1,1 km SZ dolní části obce, lískové křoviny při úpatí svahů, 400 m n. m., 1 ex. (8. 6. 2010

Jeřábková, Nepraš); 0,9 km SZ dolní části obce, starý nálet břízy a jasanu, 420 m n. m., 3 ex. (8. 6. 2010 Nepraš,

Jeřábková); PR Štěpánovská hora (Hamerský 1993); Štěpánovský vrch, SZ úpatí 0,7 km SSZ horního okraje

obce, suťový les, 480 m n. m., 1 ex. (8. 6. 2010 Nepraš, Jeřábková). – Lhota u Mrskles: Z úpatí Pákovy hory

(617 m), 0,5 km Z vrcholu, dubohabřina vpravo u silnice na Štěpánov, 540 m n. m., 2 ex. (5. 10. 2010 Nepraš,

Kroufek); 0,5 km JZ-ZJZ vrcholu Lipské hory (688 m), suťový les, 520 m n. m., 1 ex. (11. 6. 2010 Nepraš). –

Medvědice: 0,65 km SZ vrcholu Lipské hory, okraj dubohabřiny u lesní cesty, 560 m n. m., 6 ex. loňských (4. 5.

2010 Nepraš); lesík 0,25 km S horní části obce, dubohabřina, 460 m n. m., 5 ex. (10. 8. 2010 Kroufek, Nepraš). –

Kocourov: vrch Lhota (571 m), 0,2 km J vrcholu, doubrava, 470 m n. m., 4 ex. (4. 6. 2010 Nepraš); 0,7 km ZJZ

vrcholu, jasenina, 470 m n. m., 1 ex. (4. 6. 2010 Nepraš); 0,5 km JZ vrcholu, dubohabřina, 440 m n. m., 2 ex.

(10. 8. 2010 Kroufek, Nepraš); úpatí 0,7 km SSV vrcholu, vlhký listnatý les, 410 m n. m., 2 ex. loňské (16. 4.

2010 Kroufek, Nepraš). – Černčice: Francká hora (649 m), doubrava na J úpatí, 560 m n.m. 7 ex. (28. 6. 2009

Vlačiha); 0,35 km JV vrcholu, okraj dubohabřiny u turistické cesty, 570 m n. m., 3 ex. (29. 6. 2009 ČBS). –

Milešov: vrch Milešovka (837 m), 0,75 km ZJZ vrcholu, habřina, 480 m n. m., 2 ex. (7. 6. 2011 Nepraš). –

Milešov: vrch Ostrý, 0,5 km JV vrcholu, dubohabřina, 420 m n. m., 8 ex. (25. 5. 2010 Nepraš, Zdvořák); Ostrý,

0,3 km SSV-SV vrcholu, květnatá bučina, 430 m n. m., 4 ex. (11. 8. 2010 Kroufek, Nepraš); Ostrý, podél modře

značené turistické cesty, několik ex. (24. 5. 2009 Bultas, Pilecký); Ostrý, úpatí 0,7 km SSV vrcholu,

dubohabřina, 360 m n. m., 2 ex. (25. 5. 2010 Zdvořák, Nepraš). – Hrušovka: Hrušovský vrch (497 m), JZ svah

(Tolde 2002); 0,3 km S obce, zastíněný okraj opuštěného sadu, při lesním okraji, 390 m n. m., 2 ex. loňské (22.

4. 2009 Nepraš). – Kostomlaty pod Milešovkou: vrch Roudný (455 m), J svah, suchá doubrava, 430 m n. m.,

10 ex. (27. 6. 2009 Vlačiha). – Bukovice: 0,25 km JJZ vrcholu Teplického vrchu (444 m), suchá doubrava, 360

m n. m., 5 ex. (23. 5. 2009 Vlačiha). – Radejčín: lipový les pod železničním přejezdem, 6 ex. (16. 6. 2009

Bultas). – Moravany: 0,5 km SSV od návsi, údolí levostranného přítoku Moravanky, horní hrana rokle nad

pravým břehem potůčku, listnatý les, 350 m n. m., 1 ex. (4. 10. 2011 Nepraš). – Chvalov: svahy vrchu Černová

(503 m), 0,4 km JZ vrcholu, doubrava, u cesty k lesní chatě, 400 m n. m., 1 ex. (5. 6. 2010 Sopko). – Dolní

Zálezly: 0,85 km SV Chvalova, suchý suťový les u turistické cesty, 290 m n. m., 9 ex. (11. 8. 2011 Nepraš,

Rottenborn, Zdvořák). – Koštov: Široký kámen (399 m), Z svahy při modře značené turistické cestě na

Milbohov, 19 ex. (2. 8. 2009 Bultas); 0,15 km JJZ vrcholu, habřina pod turistickou cestou, cca 330 m n. m., 4 ex.

(16. 6. 2011 Nepraš). – Ústí nad Labem: Labské vrchy, kóta 454, Hraběcí výšina (Grafenhöhe), 0,2 km VSV

vrcholu, květnatá bučina nad turistickou cestou, 340 m n. m., 28 ex. (10. 6. 2011 Nepraš, Kroufek); Labské

vrchy, kóta 454, Hraběcí výšina (Grafenhöhe), 0,3 km JJV vrcholu, habřina s podrůstající lípou a mléčem u

turistické cesty, 3 ex. (14. 10. 2011 Nepraš, Neprašová). – Ústí nad Labem, Hostovice: 0,7 km SZ kóty

Ořechovka (386 m n. m.), okrajová část lesa nad horní hranou svahů k Ústí, pod vysokými starými hlohy, 315 m

n. m., 61 ex. (24. 5. 2011 Nepraš). – Skalice u Litoměřic: 0,2 km SZ od SZ okraje obce, les pod turistickou

cestou do Lbína, dubohabřina s lípami, 430 m n. m., 3 ex. (22. 5. 2011 Vitner jun.), (10. 9. 2011 ČBS). –

Čeřeniště: Martinská stěna, 4 ex. (22. 6. 2009 Bultas). – Sebuzín: sedlo SV od Mache (vrchol 0,5 km V Havraní

skály), u starých buků, 1 ex., rostlina výrazně červenohnědá (5. 6. 2009 Bultas); sedlo SV od Mache, zeleně

značená tur. cesta do Sebuzína, svahová louka, okraj habřiny, 4 ex. (5. 6. 2009 Bultas). – Brná: 0,8 km JJV

obce, při žlutě značené tur. cestě, 3 ex. (27. 5. 2010 Kroufek). – Brná: Průčelská rokle, dolní část SSV svahů

Skřivánčího vrchu (626 m), vzácně (2001 Bultas); Průčelská rokle, okraj suťě nad naučnou stezkou, 1 km VSV

obce, 4 loňské ex. (13. 4. 2009 foto Kroufek, Bultas). – Brná: svahy nad restaurací Zámeček, 185 ex (12. 5.

2011 Butlas). – Sedlo: 0,65 km JV vrcholu Vysokého Ostrého (587 m), okraj bučiny při lesní silničce, 480 m n.

m., 1 ex. (30. 7. 2010 Nepraš); 0,4 km SSZ obce, lesní okraj při potoce, 7 ex (31. 5. 2011Bultas); neznačená

odbočka z čtz na ztz, 0,95 km VVJ obce, 8ex. (4. 7. 2011 Bultas, Pilecký). – Byňov: Magnetovec, naučná stezka

ke skalnímu hřibu, 7 ex. (11. 6. 2009 Bultas); Magnetovec, cesta při úpatí na Byňov, 21 ex. (11. 6. 2009 Bultas);

pravá strana cesty z obce na Fráž, svahová lipina, 0,4 km SV obce, 15ex. (14. 6. 2011 Bultas). – Liškov: vpravo

od červeně značené turistické cesty na Pláň, les s prameništěm 4 ex. (20. 6. 2004 Bultas); červeně značená tur.

cesta na Zubrnice, 20 ex. kvetoucích (11. 6. 2009 Bultas); Z od levého břehu Liškovského potoka, 400 m n. m., 5

ex. (6. 7. 2009 Bultas); 1,2 km V-VJV kóty Pláň (596 m), habřina s bukem pod turistickou cestou do Zubrnic,

420 m n. m., 3 ex. (24. 10. 2009 Nepraš); 0,95 km VJV kóty Pláň (596 m), smíšený les u turistické cesty do

Zubrnic, 470 m n. m., 2 ex. (24.10.2009 Nepraš). – Zubrnice: svahový les 0,8 km SV obce, poblíž zeleně

značené tur. cesty, 3 ex. (17. 5. 2009 foto Kroufek). – Prosetín: 1,1 km SV vrchu Hora (497 m), 0,4 km JJV

obce, suchý suťový les na strmém V svahu hlubšího údolí, 270 m n. m., 2 ex. (13. 5. 2009 Nepraš, Bultas). –

Poustka: 0,25 km J Panského Mlýna, na menší lesní cestě v suťovém lese, 300 m n. m., 1 ex. (13. 5. 2009

Nepraš, Bultas). – Šachov: levý břeh potoka pod lokalitou vstavače osmahlého, 4 ex. (13. 6. 2009 Pilecký,

Bultas). – Stará Bohyně: širší okolí PP Bohyňská lada, více mikrolokalit (1995 Bauer, Hamerský), 11 ex. (1995

Bauer, Marschner), 11 ex. (2006 Bauer), 10 ex. (2007 Bauer), 10 ex. (2008 Bauer). – Velká Javorská: 0,9 km

VJV obce, humózní listnatý les vlevo od silnice do Heřmanic, 440 m n. m., 20 ex. (2009 Filip), 8 ex. (15. 6.

2010 Nepraš); 0,75 km VJV obce, vlhký les, 460 m n. m., 2 ex. (15. 6. 2010 Nepraš). – Jedlka: 0,5 – 0,6 km

SSV obce, květnatá bučina a přechody do doubravy, ojediněle, ale na více místech, 330 – 360 m n. m., 11 ex. (4.

7. 2011 ČBS); 0,3 km SV-SSV obce, zalesněná rokle mezi opuštěnými loukami, 260 m n. m., 5 ex. (4. 7. 2011

ČBS). – Starý Šachov: 1,5 km ZJZ žst. Starý Šachov, lesík nad tratí do Františkova, 240 m n. m., 1 ex. (6. 10.

2009 leg. Nepraš LIT).

Jedna z nejběžnějších orchidejí v Českém středohoří, bez ohrožení. Populace jsou obvykle

početně slabé a jen vzácně na některých lokalitách rostou desítky jedinců. S odstupem

nejbohatší je nedávno objevená populace na vrchu Jezerka se stovkami rostlin (obdobně též

Platanthera bifolia).

Ophrys apifera

Staré: 0,5 km SZ obce (50°29'00,1"N, 13°53'19,6"E), širokolistý suchý trávník, 400 m n. m., 1 ex. kvetoucí (9.

6. 2009 Rottenborn, Nepraš, Vlačiha, Kubát, Hamerský), nenalezen (24. 6. 2010 Nepraš, Kroufek), nenalezen

(14. 6. 2011 Nepraš).

Tořič včelonosný byl nalezen poprvé pro Čechy v roce 2009 u obce Staré v Milešovském

středohoří. Podrobnosti publikovali Rottenborn et Nepraš (2010).

Ophrys insectifera

Skalice u Třebívlic: vrch Houžetín (561 m), 0,6 km JV vrcholu (50°29'19,79"N, 13°53'03,3"E), níže položená

větší světlina v boru Pinus nigra, 480 m n. m., 1 ex. kvetoucí (2. 6. 2009 Nepraš), 1 ex. kvetoucí (2. 6. 2009

Nepraš), 1 ex. odkvetlý (24. 6. 2010 Nepraš, Kroufek), 3 ex. listové růžice (2. 11. 2011 Vlačiha, Bultas,

Nepraš). – Žitenice: vrch Satan, JZ úpatí opukové stráně s Orchis purpurea, v Hierochloë australis, cca 270 m

n. m., 1 ex. kvetoucí (2009 Novák).

Na vrchu Houžetín v Milešovském středohoří byl tořič hmyzonosný ověřen po zhruba 60

letech. Jedná se o velmi významný izolovaný výskyt, jediný v této části Českého středohoří.

Podrobnější údaje k nálezu publikoval Nepraš (2010). Výskyt tořiče hmyzonosného na

západním úpatí Satanu souvisí s dřívějšími údaji z blízkého protilehlého svahu, kde byl druh

naposledy nacházen v 60. letech 20. století.

Orchis mascula s. l. Mukov: vrch Hradišťany, Hradišťanská louka, 750 m n. m., 1 ex. sterilní, 9. 5. 1974 (Vitner; Vitner sen. s. d.,

Vitner 1975). – Babiny I: louka pod Babinami k Čeřeništi, 1 ex., 22. 5. 1977, 1 ex kvetoucí, 2 ex. sterilní, 20. 5.

1978 (Vitner; Vitner sen. s. d.).

Oba historické údaje zhruba naznačují období, ve kterém z jižních částí Českého středohoří

definitivně vstavač mužský vymizel. Z oblasti Hradišťan se jedná o poslední zmínku, na

Babinách byl sice ještě pozorován kolem roku 2000, ale v té době se jednalo nejspíše již

pouze o přechodný výskyt.

Orchis morio Velká Javorská: 0,9 km V obce, 0,8 km JV-JJV kóty Havraní vrch (579 m), (50°40’16,4‘‘N, 14°22’20,5‘‘E),

pastvina, 465 m n. m., 2 ex. (2006 Filip).

Viz komentář u druhu Dactylorhiza incarnata.

Orchis purpurea

Skalice u Třebívlic: vrch Houžetín, 0,8 km JV vrcholu (50°29'11,6"N, 13°53'04,7 "E), okraj malé světliny

v lese (jasan, smrk, bříza) na sesuvném území, 460 m n. m., 1 ex. kvetoucí (12. 5. 2009 Nepraš). – Stadice:

vrch Rovný, „Loučky“, 0,95 km ZJZ-JZ vrcholu, dolní část louky, cca 280 m n. m., 1 ex. kvetoucí (2010 Bultas,

30. 5. 2010 foto Kroufek, Bultas, Pilecký, Lhoták); nenalezen (2011 Kroufek).

Nález na vrchu Houžetín může korespondovat se starým Dominovým údajem „bílá stráň „ve

stržích“, blíže vesnice Staré“ (1923 Domin in Domin et al. ms. 1953 sec. Joza s. d.), který se

ovšem doposud s jistotou nepodařilo lokalizovat. Na Rovném u Trmic byl druh potvrzen po

více než 70 letech.

Orchis ustulata

Kojetice: 0,6 km SV obce, louka v údolí, 1 ex. (18. 5. 2009 Bultas jun., Bultas); nenalezen (16. 5. 2010 Bultas

jun., Bultas, Kroufek, Pilecký). – Šachov: 0,9 km SZ osady, rozsáhlá kosená louka, střední část v okolí cesty a

severní okraj, 480 m n. m., na více místech, celkem 25 ex. (23. 5. 2009 Linková). – Velká Javorská: 0,9 km

V obce, 0,8 km JV-JJV kóty Havraní vrch (579 m), mezofilní louka vedle lučního prameniště, 465 m n. m., 2 ex.

(2009 Filip), 1 ex. (8. 6. 2010 Vlačiha), 1 ex. (17. 5. 2011 Vlačiha).

Nové nálezy potvrzují trend pomalého navracení se druhu na vhodné lokality. U Kojetic se

podařilo vstavač osmahlý ověřit po 25 letech. Bohužel v následujících letech výskyt opět

nebyl potvrzen.

Platanthera bifolia Staré: 0,55 km SSZ obce, doubrava na menším hřbítku, 400 m n. m., 2 ex. sterilní (8. 7. 2009 Nepraš), 2 ex.,

z toho 1 ex. dokvétající, druhý sterilní (14. 6. 2011 Nepraš). – Skalice u Třebívlic: vrch Houžetín (561 m), 0,6

km JV vrcholu, světlina v boru Pinus nigra, 480 m n. m., 2 ex. v plném květu (2. 6. 2009 Nepraš). – Sutom:

Sutomský vrch, okraj doubravy při JZ úpatí, 6 ex. (10. 6. 2010 Bultas). – Chrášťany: úpatí Solanské hory (638

m), 0,6 km J vrcholu, dubohabřina (Burian 2003). – Medvědice: vlhké louky pod severním svahem Lipské hory

(Hamerský 1992). – Košťálov: vrch Jezerka, svahy JV expozice, 0,25-0,6 km V-SV vrcholu Košťálu (481 m),

doubravy, 370 – 430 m n. m., 100 ex. (2010 Dundr), 120 ex. (14. 7. 2010 Nepraš, Kroufek), cca 800 ex.

kvetoucích (1. 6. 2011 Nepraš); horní část svahů ZJZ expozice 0,7 km J – 0,3 km Z vrcholu Jezerky, doubravy,

420 – 460 m n. m., roztroušeně, napočítáno cca 130 ex. kvetoucích (1. 6. 2011 Nepraš). – Lovosice: vrch Lovoš,

0,3 km ZSZ vrcholu, doubrava, 430 m n. m., 5 ex. se semeníky (30. 7. 2010 Nepraš). – Štěpánov: Štěpánovská

hora, dolní část Z svahů, travnatá doubrava, 1 ex. kvetoucí (8. 6. 2010 Nepraš, Jeřábková). – Kocourov: vrch

Lhota (571 m), 0,2 km J vrcholu, travnatá doubrava, 470 m n. m., na dvou místech, celkem 32 ex., z toho 21 ex.

rozkvétajících (4. 6. 2010 Nepraš, 10. 8. 2010 Nepraš, Kroufek). – Kamýk: vrch Plešivec, 0,4 km J-JJZ vrcholu,

doubrava, cca 400 m n. m., vzácně (2009 Novák); 0,5 km JJZ vrcholu, doubrava, cca 390 m n. m., 1 ex. (2009

Novák). – Knobloška: bílé stráně 0,5 km SZ vrcholu Bídnice (361 m), vzácně (2009 Novák). – Rýdeč: v lese

asi 200 m SZ od Rýdče, 1 ex., 18. 6. 1972 (Vitner 1975).

Existující populace rodu Platanthera v Českém středohoří jsou v poslední době podrobovány

kritické revizi založené v první řadě na analýze morfologických charakteristik rostlin

v populacích. V dalším výhledu je plánováno také využití laboratorních metod s cílem

vysvětlit specifickou variabilitu, která byla v daném území v minulých letech zjištěna.

Základní nástin problematiky byl podán již v publikaci Orchideje Ćeského středohoří (Nepraš

et al. 2008) a v ní prezentovaného řešení se i po zahrnutí prvních výsledků analýz

morfologických charakteristik, které jsou připravovány k samostatné publikaci, přidržujeme

také v tomto textu.

V Českém středohoří lze na základě morfologických znaků vymezit 3 dobře odlišitelné typy

vemeníků. Prvními dvěma jsou oba naše původní druhy P. bifolia a P. chlorantha dobře

odpovídající popisům v určovacích příručkách (např. Kubát et al. 2002). K třetímu typu

přiřazujeme rostliny charakteristické především intermediárním postavením brylek, ale také

některými dalšími znaky a považujeme je za křížence v. dvoulistého a v. zelenavého P.

×graebneri (dříve označován jako P. ×hybrida).

Vemeník dvoulistý je v současné době v území poměrně vzácný, přesto v roce 2010 zjistil

Dundr velmi silnou populaci na vrchu Jezerka, která je zdaleka nejpočetnější lokalitou druhu

v Českém středohoří. Populace byla do té doby známa pouze okrajově a nebyla za tak

početnou považována. V. dvoulistý je v současnosti znám pouze z jižní poloviny Českého

středohoří, prokazatelně roste kromě uvedené Jezerky ještě například na vrchu Lhota u

Milešova, na Houžetíně, na Lovoši a Bílých stráních u Pokratic. Vemeník zelenavý má větší

koncentraci lokalit v severní polovině území, odkud je recentně doložen z okolí Benešova nad

Ploučnicí a oblasti Bohyňských lad. Jednotlivé rostliny se výjimečně daří nacházet

v Milešovském středohoří. Populace vemeníku zvrhlého byly dokumentovány na vrchu

Houžetín, na několika místech v okolí Solanské hory, u Lukova, při úpatí Milešovky a na

Bílých stráních u Litoměřic. Na společných lokalitách s vemeníkem dvoulistým (Houžetín,

Bílé stráně) vykvétá v. zvrhlý zhruba o 10 – 14 dní později, většinou v době, kdy už je v.

dvoulistý odkvetlý nebo dokvétající.

Platanthera chlorantha Skalice u Třebívlic: Houžetín, 0,7 km VJV vrcholu, u lesní cesty při dolním okraji jaseniny na sesuvném území,

460 m n. m., 1 ex. odkvétající (12. 6. 2009 Nepraš, Linková), nenalezen (24. 6. 2010 Nepraš, Kroufek). –

Bílinka: úpatí Lovoše 0,7 km ZJZ-JZ vrcholu, okraj lesa, 2 ex. (Anonymus 2003). – Nová Bohyně: 0,5 km SV

osady, okraj lesa při dolním okraji lučních komplexů, 290 m n. m., 1 ex. kvetoucí (17. 6. 2009 Kroufek, Nepraš).

– Stará Bohyně: 1,35 km JJZ vrcholu Chmelníku, V část PR Bohyňská lada, okraj lesa na hřbítku nad Račím

potokem, 220 m n. m., 4 ex. kvetoucí (17. 6. 2009 Nepraš, Kroufek). – Dolní Habartice: 0,9 km SV kóty Kosí

vrch, světlý lesní okraj s osikami, 290 m n. m. (1. 7. 2007 foto Kopecký), 1 ex sterilní (9. 5. 2011 Nepraš).

Komentář u druhu Platanthera bifolia.

Platanthera ×graebneri (Platanthera bifolia × Platanthera chlorantha)

Staré: 0,5 km SZ obce, širokolistý suchý trávník, 400 m n. m., 9 ex. kvetoucích v horní části louky (6. 6. 2009

ČBS), 1 ex. kvetoucí (14. 6. 2011 Nepraš). – Skalice u Třebívlic: vrch Houžetín (561 m), 1 km JV vrcholu,

smrková monokultura, 430 m n. m., 3 ex. kvetoucí (6. 6. 2009 Nepraš, Kubát, Hamerský, Rottenborn, Vlačiha);

0,8 km JV vrcholu, malá světlina a okolní les (jasan, smrk, bříza) na sesuvném území, 460 m n. m., 30 ex.

rozkvétajících nebo před květem, další sterilní (2. 6. 2009 Nepraš); 0,6 km JV vrcholu, světlina v boru Pinus

nigra, 480 m n. m., 10 ex. na počátku kvetení nebo ještě nekvetoucí (2. 6. 2009 Nepraš); 0,4 – 0,7 km VJV

vrcholu, listnatý les na sesuvném území, 460 – 510 m n. m., dosti hojně na více místech, desítky ex. (12. 5. 2009

Nepraš);0,45 km VJV vrcholu okraj lesa u otevřeného sesuvu, 500 m n. m., 1 ex. (2. 6. 2009 Nepraš); 0,45 km

V vrcholu, okraj smíšeného lesa, 500 m n. m., 2 ex., z toho 1 ex. kvetoucí (2. 6. 2009 Nepraš); 0,6 km VSV

vrcholu, les na sesuvném území, 470 m n. m., 3 ex. kvetoucí (18. 6. 2009 Nepraš); 0,1 km SSV vrcholu, vysoké

křoviny a les na sesuvném území, 545 m n. m., 5 ex. kvetoucích (18. 6. 2009 Nepraš, Bultas, Rottenborn). –

Skalice u Třebívlic: Solanská hora (638 m), 0,55 ZJZ vrcholu, dolní část sesuvných území, jasenina, 470 m n.

m., 2 ex. kvetoucí (24. 6. 2010 Kroufek, Nepraš); 0,85 km ZJZ vrcholu, JZ okraj chatové osady, mezofilní louka

na vápnitém podloží, 430 m n. m., 1 ex. kvetoucí (24. 6. 2010 Nepraš, Kroufek); 0,9 km Z vrcholu Solanské hory

(638 m), suchá louka V silnice do Skalice, 1 ex. kvetoucí (24. 6. 2010 Nepraš, Kroufek). – Chrášťany: Solanská

hora (638 m), úpatí 0,7 – 0,8 km JJV-JV vrcholu, jaseniny, olšová tyčovina a humózní dubohabřina, 470 – 480 m

n. m., na více místech celkem cca 80 ex. kvetoucích (14. 6. 2011 Nepraš), 4 ex. (19. 8. 2010 Nepraš pouze část

populace). – Děkovka: Solanská hora (638 m), úpatí 0,6 km SV Pnětlucké myslivny, jasenina při dolním okraji

lesního komplexu, 440 m n. m., 4 ex. se semeníky (4. 8. 2010 Nepraš, Kroufek), 5 ex. kvetoucích (14. 6. 2011

Nepraš). – Lukov: 0,7 km SSV vrcholu Táhliny (656 m), mladá olšina a jasenina, 520 m n. m., 33 ex., z toho 8

ex. odkvetlých (15. 7. 2008 Nepraš), 130 ex. na počátku kvetení (5. 6. 2009 Nepraš, Kroufek). – Milešov: úpatí

Milešovky 0,9 km J vrcholu, doubrava, 460 m n. m., 15 ex. (Vlačiha 2009); 0,85 km J-JJZ vrcholu Milešovky,

sedlo nevýrazného návrší, světlina v křovinaté doubravě, 470 m n. m., 1 ex. kvetoucí (7. 6. 2011 Nepraš). –

Litoměřice: NPP Bílé stráně, úpatí svahů ve střední a severní části rezervace 90 ex. (5. 6. 2009 Nepraš,

Kroufek).

Komentář u druhu Platanthera bifolia.

Platanthera sp. Kozly: vrch Svinky, sedlo mezi J a S vrcholem, doubrava, 400 m n. m., 1 ex. listová růžice s loňskou plodnou

lodyhou (21. 5. 2010 Nepraš, Rottenborn, Zdvořák). – Skalice u Třebívlic: vrch Houžetín, 1,1 km JV vrcholu

dubohabřina, 440 m n. m., 1 ex. sterilní (18. 6. 2009 Nepraš, Bultas, Rottenborn); 1 km JV-VJV vrcholu,

zalesněná někdejší bílá stráň, dolní okraj boru, 430 m n. m., 1 ex. odkvetlý (8. 7. 2009 Nepraš). – Chrášťany:

les S obce, 0,85 km J-JJV vrcholu Oltáříku (566 m), doubrava, 410 m n. m., 1 ex. se semeníky (21. 7. 2010

Nepraš). – Pnětluky: úpatí vrchu Plešivec (477 m), 0,15 km VSV vrcholu, suchý babykový les, 410 m n. m., 1

ex. sterilní (4. 8. 2010 Nepraš, Kroufek). – Medvědice: 0,75 km SSZ vrcholu Lipské hory (688 m), nepatrný

fragment teplomilné doubravy v lesním celku, 530 m n. m., 1 ex. sterilní (4. 5. 2010 Nepraš). – Milešov: vrch

Lhota, úpatí 0,7 km SSV vrcholu, vlhčí jasenina, 410 m n. m., 2 ex. listové růžice, jedna s loňským semeníkem

(25. 5. 2010 Nepraš, Zdvořák), 3 ex. odkvetlé (27. 7. 2010 Nepraš). – Velká Javorská: 1 km V obce, remízek

mezi pastvinami, 460 m n. m., 1 ex. (2009 Filip).

Pod jménem Platanthera sp. publikujeme všechny nálezy, které nemohly být s jistotou

přiřazeny k žádnému ze tří typů. Jedná se především o nálezy sterilních či odkvetlých rostlin.

Údaj od Velké Javorské viz komentář u druhu Dactylorhiza incarnata.

Závěr

Článek shrnuje nová zjištění o výskytu druhů čeledi Orchidaceae na území Českého

středohoří. Tvoří je převážně prvonálezy z let 2009 – 2011, tedy tří let, které uplynuly od

vydání publikace Orchideje Českého středohoří (Nepraš et al. 2008). Mezi nejvýznamnější

nové údaje patří bezesporu nález Cephalanthera longifolia v údolí Ploučnice, Ophrys apifera

u Starého, Epipactis leptochila subsp. leptochila v katastru města Ústí nad Labem, vitální

populace Epipactis palustris v Dřevcích a nálezy jednotlivých rostlin Ophrys insectifera u na

Třebívlicku a u Žitenic. Specifické postavení mají nedávné nálezy Dactylorhiza incarnata a

některých dalších druhů u Velké Javorské, jejichž původnost je v článku zpochybněna. Stále

ne zcela vyřešena zůstává otázka středohorských populací rostlin rodu Platanthera, které jsou

dále podrobovány výzkumu. Z výčtu nových lokalit je patrné, že situace je stabilní především

v případě lesních orchidejí, z nichž zejména Cephalanthera damasonium a Epipactis

purpurata se stále šíří na vhodné lokality.

Poděkování

Za pomoc při výzkumu středohorských orchidejí děkujeme Petrovi Batouškovi, Pavlovi

Bultasovi, Davidovi Cihlářovi, Rudolfovi Dundrovi, Janovi Dvořákovi, Karlovi Filipovi,

Romanovi Hamerskému, Martině Jeřábkové, Vítu Jozovi, p. Kopeckému, Karlovi Kubátovi,

Jindřichovi Lhotákovi, Janovi Novákovi, Karlovi Pileckému, Janovi Rottenbornovi,

Břetislavovi Sedláčkovi, Janovi Sudovi a Pavlovi Zdvořákovi.

Literatura

Anonymus (2003): Zpráva o provedení mapování orchidejí v centrální části CHKO České

středohoří v roce 2003. Ms. ČSOP Ústí nad Labem.

Anděl P., Semerádová L., Pomališová L., Krupková D. (2009): D8 Výstavba obchvatu

Strážky - Ústí nad Labem, silnice II/528 (Oznámení dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb.

v platném znění). - Evernia s. r. o., Liberec.

Burian T. (2001): Závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, lokalita U0005cs Štěpánov,

© AOPK ČR 2008.

Burian T. (2003): Závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, lokalita U0127cs Červený

Újezd, © AOPK ČR 2008.

Friedrich A. (2002): Závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, lokalita U0087cs Stříbrný

roh-Velké Březno, © AOPK ČR 2008.

Friedrich A. (2003): Závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, lokalita U0134cs Jezvé,

© AOPK ČR 2008.

Hamerský R. (1992): Botanický inventarizační průzkum PR Lipská hora. – Ms. Správa

CHKO České středohoří, Litoměřice.

Hrouda L. (2004): Závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, lokalita U0114cs Lovoš, ©

AOPK ČR 2008.

Joza V. (s. d.): [Výpisy z herbářů a literatury k rozšíření Orchis purpurea a Orchis × hybrida v

Čechách.] – Ms. (Depon. in. Oblastní muzeum v Litoměřicích.)

Kubát K. (2002): Závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, lokalita U0084cs Malá

Veleň, © AOPK ČR 2008.

Kubát K. (2005): Gymnadenia densiflora (Wahlenb.) A. Dietrich v severních Čechách. –

Severočes. Přír., Litoměřice, 36-37: 23-29.

Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J., Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč

ke květeně České republiky. – 928 p., Academia, Praha.

Marková I. (2001): Závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, lokalita U0002cs Holý

vrch, Hradiště + sedlo, Bílé stráně, Kalvárie, © AOPK ČR 2008.

Mikolášová K. (2002): Závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, lokalita U0200cs

Lhota pod Pannou, © AOPK ČR 2008

Mikolášová K. (2003): Závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, lokalita U0135cs

Dubičná, © AOPK ČR 2008.

Nepraš K. (2010): Květena vrchu Houžetín v Českém středohoří a jeho okolí. – Severočes.

Přír., Litoměřice, 41: 83-108.

Nepraš K., Batoušek P. (2009): Epipactis leptochila subsp. leptochila - nový taxon pro

květenu České republiky. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 44: 45-51.

Nepraš K., Kroufek R., Kubát K., Vlačiha V. (2008): Orchideje Českého středohoří. –

Oblastní muzeum v Litoměřicích, Litoměřice. 136 p.

Peřinová M. (2001): Závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, lokalita U0017 Bořeň,

Syslík, Štrbický vrch a okolí © AOPK ČR 2008.

Tolde R. (2002): Závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000, lokalita U0115CS

Prackovice, © AOPK ČR 2008.

Vitner Č. sen. (s. d.): [Terénní zápisky z exkurzí v Československu v letech 1974 – 1988.] –

Ms. (Kopie depon. in Oblastní muzeum v Litoměřicích.)

Vitner Č. (1975): Příspěvek k rozšíření rostlin čeledi Orchidaceae v ČSSR. – Ms.

Středoškolská odborná práce, Gymnázium Na Pražačce, Praha. 71 s.

Vlačiha V. (2009): Mapování orchidejí v okolí Kostomlat pod Milešovkou. Zpráva o řešení

projektu ČSOP, Národní program ochrana biodiverzity. – Ms. Depon. in Oblastní muzeum

v Litoměřicích. 6 s.

Zdvořák P. (2011): Epipactis muelleri Godf. opět v Českém středohoří. – Severočes. Přír.,

Litoměřice, 42: XX-XX