Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut - AMBIS

Regionální rozvoj

Kriminalistické aspekty prohlídek

Bakalářská práce

Autor: Tomáš Podroužek

Bezpečnostní management v regionech

Vedoucí práce: JUDr. Petr Rašpl

Praha 2021

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Kriminalistické aspekty prohlídek“

zpracoval samostatně a byla použita jen literatura a zdroje, které uvádím v této práci pod

seznamem literatury.

Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba bakalářské práce je identická s

její tištěnou verzí a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně

VŠ AMBIS a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze

elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 25. 4. 2021 Tomáš Podroužek

Poděkování

Chtěl bych poděkovat vedoucímu práce JUDr. Petrovi Rašplovi za odbornou pomoc a

další cenné rady při vedení a zpracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat své

rodině za trpělivost a morální podporu, které se mi od nich dostávalo během zpracování mého

tématu bakalářské práce.

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Akademický rok: 2018/2019

Student: Tomáš Podroužek

UČO: 27465

Program: Bezpečnostní management v regionech

Studijní obor: Bezpečnostní management v regionech

Téma: Kriminalistické aspekty prohlídek

Topic: Forensic aspects of inspections

Vedoucí bakalářské práce: JUDr. Ing. Olga Vojtěchovská, Ph.D.

Cíl práce: Cílem bakalářské práce je rozbor pojmu prohlídky, dále analýza

jednotlivých druhů prohlídek a jejich důvody provedení. V další části se zaměřím na

systematiku přípravy prohlídek. Na závěr provedu rozbor a hodnocení prohlídek. Možná

osnova práce:

Úvod

1. Základní pojmy

2. Ústavní zakotvení prohlídek

3.Pojem a význam prohlídek

4.Druhy prohlídek

5.Cíl prohlídek

6.Příprava prohlídek

7.Taktika

8.Metodika provedení

9.Hodnocení výsledků prohlídek

Závěr

Základní prameny a odborná literatura: (1) CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky.

Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-86898-36-9. (2) KONRÁD,

Zdeněk a Jiří STRAUS. Kriminalistika: teorie, metodologie a metody kriminalistické

techniky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014. ISBN 978-807380-535-7.

(3) MUSIL, Jan. Kriminalistika. Praha: C.H. Beck, 2001. Beckovy mezioborové učebnice.

ISBN 80-7179-362-0. (4) MUSIL, Jan, Zdeněk KONRÁD a Jaroslav SUCHÁNEK.

Kriminalistika. 2., přeprac. a dopl. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2004. Beckovy mezioborové

učebnice. ISBN 80-7179878-9. (5) NĚMEC, Miroslav. Kriminalistická taktika pro policisty.

Praha: EUROUNION, 2004. ISBN 80-7317-036-1. (6) PORADA, Viktor. Kriminalistika. I:

Úvod do kriminalistiky a Metodika vyšetřování vybraných druhů trestných činů. Olomouc:

Univerzita Palackého, 1995. ISBN 80-7067-451-2. (7) PORADA, Viktor. Kriminalistika.

Brno: CERM, 2001. ISBN 80-7204-194-0. (8) STRAUS, Jiří. Kriminalistická taktika. 2., rozš.

vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-095-6. (9)

ŠÁMAL, Pavel. Trestní řád: komentář. 7., dopl. a přeprac. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013.

Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-465-0.

ANOTACE A KLÍČOVÁ SLOVA

Anotace:

Bakalářská práce je zaměřena na jednotlivé kriminalistické aspekty prohlídek, tak jak

vycházejí ze zákonných norem a dále praxe orgánů činných v trestním řízení. V úvodu se

zabývám tématem vysvětlení základních pojmů, o kterých se budu zmiňovat i v dalších

částech této práce. Po seznámení se základními pojmy se v další kapitole budu zabývat cílem,

významem, samotnou přípravou prohlídky a dále rozborem jednotlivých druhů prohlídek

podle různých kritérií s důrazem kladeným na jednotlivé požadavky, které vyžaduje platná

legislativa a jak dále vychází z kriminalistické praxe. V závěru se zabývám jednotlivými

fázemi taktických zásad a postupů při jejich vykonávání, a nakonec úvahou nad

problematikou současné právní úpravy.

Klíčová slova CZ:

dokumentace prohlídky, domovní prohlídka, kriminalistika, orgány činné v trestním řízení,

osobní prohlídka, policejní orgán, příkaz k prohlídce, výslech

Annotation:

The bachelor's thesis is focused on individual forensic aspects of searches, as they are based

on legal standards and the practice experience of law enforcement agencies. In the

introduction I deal with the topic of explaining the basic concepts, which I will mention in

other parts of this work. After getting acquainted with the basic concepts, in the next chapter I

will deal with the goal, meaning, the preparation of the inspection and analysis of individual

types of inspections according to various criteria with emphasis on individual requirements

required by current legislation and how it is based on forensic practice. In the end, I deal with

the various stages of tactical principles and procedures in their implementation, and finally

consider the issues of current legislation.

Key words:

search documentation, house search, criminology, authorities active in criminal proceedings,

personal search, police authority, search order, interrogation

7

OBSAH

ÚVOD ................................................................................................................... 9

1 Základní pojmy .............................................................................................. 11

1.1 Prohlídka ................................................................................................ 11

1.2 Obydlí ..................................................................................................... 11

1.3 Trestní řízení .......................................................................................... 11

1.4 Orgány činné v trestním řízení ............................................................... 12

1.5 Zbraň ...................................................................................................... 12

1.6 Neodkladný a neopakovatelný úkon ...................................................... 13

1.7 Místo činu ............................................................................................... 13

2 Prohlídka ........................................................................................................ 15

2.1 Cíl prohlídky .......................................................................................... 15

2.2 Příprava prohlídky .................................................................................. 17

3 Druhy prohlídek ............................................................................................. 20

3.1 Dělení dle kriminalistických kritérií ...................................................... 20

3.1.1 Kritérium posloupnosti ........................................................................... 20

3.1.2 Kritérium rozsahu ................................................................................... 20

3.1.3 Kritérium naléhavosti ............................................................................. 21

3.2 Dělení dle trestního řádu ........................................................................ 22

3.2.1 Domovní prohlídka ................................................................................. 22

3.2.2 Osobní prohlídka .................................................................................... 24

3.2.3 Prohlídka jiných prostor a pozemků ....................................................... 25

3.2.4 Prohlídka prostor výkonu advokacie ...................................................... 26

3.3 Rozdělení podle zákona o Policii České republiky ................................ 26

3.3.1 Umístění do policejní cely ...................................................................... 27

3.3.2 Vydání a odebrání zbraně ....................................................................... 27

3.3.3 Zastavení a prohlídka dopravního prostředku ........................................ 28

4 Taktické zásady a postupy vykonání vybraných druhů prohlídek ................ 29

4.1 Taktické zásady ...................................................................................... 29

4.2 Taktické postupy .................................................................................... 31

4.2.1 Taktické postupy k vykonání domovní prohlídky .................................. 31

8

4.2.2 Taktické postupy pro vykonání osobní prohlídky .................................. 33

4.2.3 Taktické postupy pro vykonání prohlídky dopravních prostředků ......... 34

4.3 Dokumentace výsledku a průběhu prohlídky ......................................... 34

PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................... 37

5 Příkaz k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor jako ......................... 37

5.1 Vydání příkazu ....................................................................................... 37

5.2 Podnět k návrhu na vydání příkazu ........................................................ 38

5.3 Návrh státního zástupce ......................................................................... 39

5.4 Povinné materiální a formální náležitosti příkazu.................................. 40

5.4.1 Orgán vydávající příkaz .......................................................................... 40

5.4.2 Orgán provádějící prohlídku ................................................................... 41

5.4.3 Osoba, proti které je příkaz směřován .................................................... 41

5.4.4 Místo provedení prohlídky ..................................................................... 42

5.4.5 Rozsah prohlídky .................................................................................... 43

5.4.6 Určení doby provedení prohlídky ........................................................... 43

5.4.7 Vymezení účelu prohlídky ...................................................................... 44

5.4.8 Povinnost osoby prohlídku strpět a možnost policejního orgánu překonat

odpor nebo překážku ........................................................................................................ 45

5.4.9 Předložení či odnětí věci relevantní pro trestní řízení ............................ 46

5.4.10 Zdůvodnění prohlídky ............................................................................ 46

5.4.11 Podpis soudce, místo a datum ................................................................. 47

5.5 Doručení příkazu k prohlídce ................................................................. 47

5.6 Prohlídka jiných prostor a pozemků bez příkazu k provedení prohlídky48

5.7 Protokol .................................................................................................. 48

Protokol o provedení domovní prohlídky ........................................................... 49

Závěr ................................................................................................................... 51

Seznam použitých zdrojů dle normy ................................................................... 53

ÚVOD

Školu, kterou jsem si vybral, bych rád využil pro svůj tzv. odrazový můstek do dalšího

života. Odjakživa mě lákala praxe v oboru vyšetřování a na základě vyšetřování následně

sestavovat příčiny a důvody událostí. Cílem této práce je popsat kriminalistické aspekty

prohlídek. U prohlídek je jednou z podstatných složek provádění neodkladných a

neopakovatelných úkonů na místě spáchání trestného činu, včetně ohledání.

K nejdůležitějším částem přípravného trestního řízení je Institut ohledání. Při ohledání

jsou zjišťovány prvotní a nejzákladnější informace o případu a jsou zajišťovány (často jediné)

stopy a důkazy potřebné k následnému usvědčení pachatele. Při ohledání nesprávným

způsobem buď nejsou zjištěny a zajištěny důležité důkazní materiály, nebo dojde k jejich

znehodnocení. Kriminalistika je interdisciplinární vědní obor, a jako taková využívá a pro

vlastní potřeby vytváří celou řadu metod, které jsou u nezbytné k dosažení jejího cíle, jímž je

poznání objektivní pravdy pro potřeby úspěšného odhalování a objasňování trestných činů a

jiných nežádoucích jevů v lidské společnosti. Prakticky všechny kriminalistické metody

(kriminalisticko-technické, kriminalisticko-taktické) využívají metody logického myšlení,

mezi základní patří: analýza, syntéza, indukce, dedukce, zevšeobecnění, analogie apod.

Logické metody stály už při vzniku kriminalistiky jako vědy.

Jedno z nejpřednějších míst mezi těmito metodami zastává myšlení ve formě

kriminalistických verzí. Kriminalistické verze svojí podstatou vycházejí z aplikace logických

metod přímo na zkoumanou kriminalistickou stopu či zkoumanou kriminalistickou událost.

Metodologie logiky je věda, kde lze konstatovat, že tvoří vědní základ pro vznik

kriminalistických verzí v aplikované podobě. V této práci vytvořím stručný přehled věnující

se nejdůležitějším zásadám vyhledávání, dokumentaci a zajišťování stop pro znalecké

zkoumání na místě činu.

Problematika je rámcově upravena v trestním řádu a v pokynu policejního prezidenta.

Dále na toto téma bylo napsáno několik publikací, v nichž jsou uvedena pravidla pro ohledání

místa činu, pro zajištění stop, které byly na místě činu nalezeny, taktické a technické postupy

na místě činu, které se osvědčily dlouholetým používáním v praxi, a proto dnes tvoří základní

zásady správného chování na místě činu. Dále se mimo kriminalistického hlediska v této práci

zabývám některými právními problémy týkajícími se oblasti ohledání, domovních prohlídek

10

apod. Dal jsem si také při zpracování tohoto tématu za cíl zmapovat současnou právní úpravu,

na základě, které se tyto úkony provádějí.

K dosažení tohoto cíle jsem využíval logických metod, analýzy, syntézy, indukce a

dedukce, přičemž jsem vycházel z vlastních znalostí a zkušeností získaných předchozím

studiem a praxí, a dále studiem odborné literatury, právních předpisů a judikatury týkající se

této problematiky.

11

1 ZÁKLADNÍ POJMY

V této práci se postupně budeme seznamovat s termíny spojenými s problematikou

prohlídek. U některých z nich by význam nemusel být zcela zřejmý a vysvětlování těchto

termínů v dalších kapitolách by mohlo narušit vizuální stránku a srozumitelnost práce jako

celku. Z tohoto důvodu budou některé základní termíny vysvětleny v této samostatné části.

1.1 Prohlídka

Jedná se o jednu z mnoha kriminalistických metod, při které dochází k přímému

prohledávání míst, objektů a osob policejními orgány (policie ČR, služba kriminální policie a

vyšetřování aj.) za účelem nalezení zajištění věcí, osob, zvířat důležitých pro trestní řízení1,

nebo věcí obecně nebezpečné povahy (např. zbraně nebo jiné věci způsobilé ohrozit život

nebo zdraví).

1.2 Obydlí

Obydlím lze nazvat dům, byt, pozemek nebo jiné prostory, kde se osoba, vůči níž

zákrok směřuje, zdržuje nebo pobývá. Za prostory, které k bytu přináleží lze považovat např.

garáže či sklepní kóje, které jsou součástí vlastnictví bytové jednotky nebo domu. Mezi

obydlí lze rovněž zařadit bytovou náhradu, zařízení určené k trvalému bydlení (vysokoškolské

koleje, internáty, ubytovny), ale i pouhá část bytu, která je pronajímána. Dále sem lze zařadit

zahradní domky, rekreační chaty a chalupy, které nemají charakter trvalého obývání.

Právní formulace pojmu „obydlí“ vyplývá z § 133 zákona č. 40/2009 Sb., trestní

zákoník a definuje, že obydlím se rozumí dům, byt nebo jiná prostora sloužící k bydlení a

příslušenství k nim náležející.

1.3 Trestní řízení

Trestní řízení je definováno v zákoně č. 141/1964 Sb., o trestním řízení soudním (dále

jen trestní řád). Jedná se o zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení a

1 MUSIL, Jan, Zdeněk KONRÁD a Jaroslav SUCHÁNEK. Kriminalistika. 2., přeprac. a dopl. vyd. V Praze:

C.H. Beck, 2004. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 80-7179878-9.

12

dalších subjektů podílejících se na tomto postupu. Úkolem trestního řízení je zjistit, zda se

trestný čin stal, zjistit jeho pachatele a uložit mu trest nebo ochranné opatření, zajistit jejich

výkon a případně rozhodnout o nároku poškozeného na náhradu škody způsobenou trestným

činem. Dalším úkolem trestního řízení je zajistit, aby osoba, která se trestné činnosti

nedopustila nebyla trestně stíhána, či dokonce odsouzena. 2

1.4 Orgány činné v trestním řízení

Orgány činnými v trestním řízení jsou dle § 12, odst. 1 trestního řádu státní zástupce

soud a policejní orgán. Policejními orgány se rozumí především útvary Policie České

republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, pověřené orgány Vězeňské služby

České republiky, celní správy, Vojenské policie, pověřené orgány Bezpečnostní informační

služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství.3

1.5 Zbraň

Hledal jsem výrazy a popis, jak správně nazvat a přiblížit zbraň. Zbraní lze rozumět

nejen předmět v technickém slova smyslu, jako např. střelná zbraň, ale i jakýkoliv jiný

předmět, který je způsobilý učinit útok proti tělu důraznější (např. kámen, jakýkoliv sprej, hůl,

kuše, nalezený klacek, dílenské nářadí aj.).

V běžné mluvě se ale zbraní zpravidla rozumí předměty nebo stroje, které byly

navrženy a vyrobeny právě s důrazem na jejich ranivý účinek. V rámci kriminalistické praxe a

prohlídek se bude především jednat o zbraně palné, sečné a bodné (například pistole, sekera,

nůž).4

Na druhou stranu, nástroj, který byl použit k překonání hmotné překážky, jako např.

vypáčení dveří nelze považovat za zbraň.

Některé zbraně, jako výbušniny se však používají i k jiným účelům (odstřel sněhových

lavin, ledových bariér na řekách apod.), tedy účelům dobrým a pomocným. Zbraní se předmět

2 Definice trestního řízení - Nejvyšší státní zastupitelství Česká republika [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné z:

http://www.nsz.cz/index.php/cs/prubeh-rizeni-v-trestnich-a-netrestnich-vecech/definice-trestniho-izeni 3 § 12 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)

4 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-

86898-36-9.

13

stává v okamžiku použití za účelem zranění živého organismu nezávisle na tom, k čemu byl

určen při své výrobě.

Čin je spáchán „se zbraní“ i tehdy, je-li ji použito jen k zastrašování.

1.6 Neodkladný a neopakovatelný úkon

Neodkladný úkon

Pokud se díváme na úkon z hlediska kriminalistického, budu ho i tímto způsobem

popisovat. Jedná se o úkon, který, pokud by nebyl proveden před zahájením trestního stíhání

(případně z důvodu velkého časového odstupu od skutku k trestnímu stíhání), mohlo by dojít

ke zmaření, nebo úplné důkazů. Zde vyjmenuji pro lepší představu, o jaké úkony se jedná:

-výslech svědka, zadržení podezřelé osoby, zajištění nemovitosti, majetku, peněžních

prostředků, projektů, dopisů, cenných papírů apod., domovní prohlídka, vstup do obydlí,

odposlech, prohlídka těla, odběr krve apod.

Neopakovatelné úkony

Pojem neopakovatelného úkonu se vztahuje k řízení před soudem.

V tomto případě se jedná o úkony, které by před soudem z nějakého důvodu nebylo možno

provést.

Mezi takové úkony lze zařadit například:

- výslech osoby, která umírá, dále výslech mladistvého (osoby mladší 15 let),

osoby, která odjíždí do zahraničí, výslech znalce apod.

1.7 Místo činu

Místo činu lze z kriminalisticko-taktického hlediska definovat dvěma způsoby, a to

konkrétně v užším a širším slova smyslu. V užším pojetí lze jednoduše říci, že je jedná o

místo, kde byl konkrétní trestný čin spáchán. Tato definice místa činu ale nebyla vždy

dostačující, jelikož pachatel, skupina pachatelů nebo osob na činu zúčastněných se mohli u

mnohých trestných činů již předem někde připravovat, zhotovit si potřebné nástroje, tipovat

oběť, či například na tuto oběť někde vyčkávat, a právě tato místa, která nejsou zahrnuta v

definici užšího slova smyslu je třeba též zahrnout, neboť zde mohl zanechávat stopy.

Konkrétně tyto stopy musí být kriminalistickou činností podchycovány, čímž se původní

14

místo činu rozšiřuje o další místa, a proto je musíme zahrnout do pojetí v širším slova smyslu,

v tomto pojetí tedy místem činu rozumíme i místa jakékoliv činnosti pachatele. 5

Dle dalšího výkladu6 lze říci, že v užším slova smyslu rozumíme místem činu

konkrétní místo trestné činnosti pachatele, tedy místo, kde byla trestná činnost pachatele

dovršena. Každé další místo, kde pachatel v příčinné souvislosti vykonal jakékoliv jednání se

zamýšleným, nebo již nastalým výsledkem, je považováno za místo činu v pojetí širším slova

smyslu.

Místo činu je ta největší oblast, která může obsahovat cenné důkazy pro pozdější

vyšetřování. Při prohledávání, zajišťování a dokumentování místa činu pracují společně jak

policejní orgány, tak soudní znalci, aby zajistili, že nic důležitého neunikne jejich zkoumání –

i nejdrobnější šmouha na okenní tabulce může být velice užitečným důkazem.

5 NĚMEC, Miroslav. Kriminalistická taktika pro policisty. Praha: EUROUNION, 2004. ISBN 80-7317-036-1.

6 Základy kriminalistiky. Praha: Ministerstvo vnitra, Hlavní správa veřejné bezpečnosti, 1954.

15

2 PROHLÍDKA

Prohlídka je jeden z možných úkonů v rámci trestního řízení, který slouží k zajištění

důkazů, věcí, ale i osoby, která je pro toto řízení důležitá. Jedná se o zásah do

nedotknutelnosti obydlí, ten je však při dodržení všech zákonných podmínek podle čl. 12

odst. 2 Listiny základních práv a svobod přípustný.

Jedná se tedy o procesní úkony upravené jak v trestním řádu (§ 82, odst. 1 domovní

prohlídka, § 82, odst. 2 prohlídka prostor nesloužících k bydlení a prostor, které nejsou

veřejně přístupné, § 82, odst. 3, 4 osobní prohlídka), tak např. zákoně č. 300/2013 Sb., o

Vojenské policii (§ 31, odst. 2 prohlídka osoby, § 35 odst. 1, 2 prohlídka dopravních

prostředků) nebo v zákoně č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (§ 35, odst. 2 prohlídka

osoby, § 42 odst. 1, 2, 3, 4 prohlídka dopravního prostředku).

2.1 Cíl prohlídky

Cílem prohlídky je zjištění skutečnosti, které jsou nebo mohou být důležité

pro objasnění trestní věci.

Jednotlivé cíle jsou následně blíže specifikovány v publikaci věnované místu činu od

Doc. JUDr. Jana Chmelíka, Ph.D. takto: 7

• zkoumání situace na místě činu, jejímž účelem je vyjasnění charakteru a okolností

vyšetřované události,

• odhalení, shromáždění, dokumentace, předběžné zkoumání a hodnocení stop a

jiných důkazů,

• nashromáždění informací pro stanovení verzí jak k události samotné, tak verzí ke

skutkové podstatě konkrétního trestního činu a verzí dílčích,

• získání poznatků k zorganizování operativně pátrací činnosti a provedení jiných

neodkladných opatření a úkonů,

• zjištění příčin a podmínek prověřované události.

7 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-

86898-36-9, op. cit., s. 16.

16

Účel prohlídky

Prohlídka má velký význam, neboť napomáhá při odhalování trestných činů, je

významná proto, že by se v prohlíženém místě mohla nacházet věc důležitá pro trestní řízení a

také je důležitá v oblasti prevence. Z tohoto úhlu pohledu je prohlídka důležitým prostředkem

k získávání objektivních informací, které vedou k úspěšnému odhalení a objasnění

vyšetřované události.

Účel obhlídky je rozdělen do dvou rovin, a to tzv. roviny procesní a taktické.

Procesní rovina je směřována ke zdokumentování, vyhledání a zajištění všech stop a

předmětů na místě činu, které mají s vyšetřovanou událostí přímou nebo příčinnou souvislost.

Taktická rovina se pak zaměřuje na usnadnění vypátrání pachatele a zjištění informací,

které jsou taktéž někdy nazývány jako sedm základních kriminalistických otázek:8

1. Kdo spáchal čin? Jedná se o zjištění a usvědčení pachatele jako hlavní cíl policejních

orgánů.

2. Jaký čin byl spáchán? Zda se jedná o úmyslné spáchání trestného činu nebo zda jde např. o

nehodu či vyšší moc.

3. Kde byl spáchán čin? Místem spáchání trestného činu nemusí být místo, kde čin vyšel

najevo, a proto se musí ohledání místa činu provádět v širším okolí a pozornost věnovat i

negativním okolnostem a vlivům.

4. Kdy byl čin spáchán? Ohledáním lze zjistit též skutečnosti, které nám mohou vymezit či

přímo určit dobu spáchání činu, např. rozbité hodiny, posmrtné změny na těle oběti, stav

pokrmů, osvětlení apod.

5. Jak byl spáchán čin? Zejména podle modus operandi (jedná se o charakteristickou

posloupnost činů v jednáni pachatele), ale také ze stop a dalších informací získaných během

ohledání místa činu, ze kterých lze rekonstruovat průběh činu.

6. Čím byl spáchán čin? Představu o osobách, mezi kterými je třeba hledat pachatele, si lze

vytvořit z charakteru použitých nástrojů, prostředků či zbraní. Tento nástroj lze zjistit ze stop,

které byly nalezeny na místě činu.

7. Proč byl spáchán čin? Zde se jedná o zjištění motivu činu pachatele.

Objasnění těchto otázek nám právě umožní domovní prohlídka.

8 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005.

ISBN 80-86898-36-9, op. cit., s. 36-37.

17

2.2 Příprava prohlídky

Stěžejní činností předcházející samotné prohlídce je příprava. Příprava je jednou

z nejdůležitějších částí, která předchází samotné domovní prohlídce, může nám zodpovědět

některé nejasnosti a osvětlit jednotlivé cíle obhlídky. Taktéž nám může napomoci k objasnění

některých výše zmíněných kriminalistických otázek. Přímá prohlídka daného místa činu se

zakládá na přípravě organizačně-taktických a technických postupů před samotnou prohlídkou.

Organizačně-taktické a technické postupy jsou takové opatření, která jsou vykonávána

před příjezdem na místo prohlídky. Zpravidla se začínají provádět už v momentu získání

podnětu k prohlídce. Jsou přitom závislá na existujícím případu.

V odborné literatuře mezi ně patří: 9

• rozhodnutí o tom, že ohledání místa činu bude vykonáno v tom případě, že

existuje předcházející analýza informací získaných od udavatele,

• výběr osob, které se budou ohledání účastnit podle charakteru vyšetřované věci a

také způsob jejich přepravy vybrané na místo prohlídky,

• výběr nezbytného technického vybavení, které bude použito k ohledání místa činu a

není proto součástí běžného vybavení hotovostní výjezdové skupiny,

• doplnění následující výjezdové skupiny v případech, kdy je zapotřebí uplatnění

dalších specialistů výjezdové skupiny, nebo složení zvláštní skupiny k ohledání místa činu,

pokud jde o nenadálé události většího rozsahu,

• určení spojení výjezdové skupiny se stálým operačním centrem s ohledem na místní,

geografické, klimatické a jiné podmínky.

Tento souhrn ovšem nelze pokládat za úplný. Doplňují ho také následovná opatření

obsažena v Závazném pokynu Policejního prezidenta č. 100/2001.

V kostce:

a) Výběr účastníků prohlídky

Je závislý na typu prohlídky, charakteru objektu a místa. Dále závisí na povaze věcí a

osob, které mají být nalezeny a použití technických prostředků v rámci prohlídky.

9 KONRÁD, Zdeněk, Viktor PORADA, Jiří STRAUS a Jaroslav SUCHÁNEK. Kriminalistika:

kriminalistická taktika a metodiky vyšetřování. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2015. ISBN

978-80-7380-547-0.

18

Na základě toho rozdělíme účastníky prohlídky do čtyř skupin podle jejich úkolů a

postavení:

• účastníci prohlídky – osoby, které jsou oprávněni k jejímu nařízení,

státní zástupce má jako veřejný žalobce v trestním řízení důležité postavení

a je významným článkem v systému trestní spravedlnosti. Působnost

státního zastupitelství, resp. státního zástupce v trestním řízení má své

ústavně právní zakotvení v čl. 80 odst. 1 Ústavy České republiky. Činnost a

postavení státního zástupce upravuje zákon č. 283/1993 Sb., o státním

zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSZ“) a dále

vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu

státního zastupitelství

• účastníci prohlídky, kteří jsou oprávněni k vykonání prohlídky,

orgán, který vykonává prohlídku má povinnost umožnit osobě, u které se

úkon koná (popřípadě jinému plnoletému členu domácnosti), aby mohla být

přítomna. Vyplývá z § 85/1 trestního řádu. Osoba, u níž se prohlídka

prováděla, má ze zákona § 85/4 trestního řádu nárok obdržet písemné

potvrzení o výsledcích úkonu, rovněž i opis protokolu, a to nejpozději do

24 hodin od vykonání úkonu, pokud to není možné ihned. Ze zákona §

85a/1 trestního řádu vyplívá, že osoba, u které je prováděna domovní

prohlídka nebo prohlídka jiných prostor a pozemků nebo vstup do obydlí,

je povinna tyto úkony strpět

• účastníci prohlídky – pomocné osoby, zde mohou být hasiči, technici, ale

i lékař či zdravotníci, fotografové

• účastníci prohlídky – přizvané osoby,

k výkonu domovní prohlídky je třeba přibrat nezúčastněnou osobu (§ 85/2

trestního řádu), může to být starosta, nebo místostarosta obce, či jiný

zástupce

b) Stanovení času prohlídky

Prohlídku je potřeba do poslední chvíle držet v utajení. Dále je potřeba čas naplánovat

tak, aby na místě v daném čase bylo co nejméně osob, aby nedošlo ke znehodnocení či

ukrytí hledaných věcí, důležitých pro trestní řízení.

19

c) Vypracování plánu prohlídky

Před prohlídkou je potřeba provést důkladnou přípravu, která vyvrcholí plánem

prohlídky. Zde je nutné mít připravený souhrn prací a postupů, Je vyvrcholením celé přípravy

prohlídky. Jedná se o výsledek předcházejících myšlenkových činností a jejich celkový

souhrn, díky kterým si můžeme vytvořit konkrétní obraz jejího vykonání.

Pokud se jedná o složitý případ vykonávání domovní prohlídky, musí být zpracován

písemný plán. Musíme si vytvořit taktický postup a plán, který na základě získaných

zkušeností i předpokládaných situací, odpovídá daným podmínkám, které by mohly případně

nastat v průběhu prohlídky. V plánu je nutné mít zdůrazněny zejména tyto prvky: vhodnou

dobu provedení, zajistit způsob, přesun sil a prostředků na místo prohlídky, je nutné mít určen

vstup do objektu, způsob postupu při prohlídce, způsob dokumentace průběhu, příprava

výsledků realizace, mít dopředu připravené účastníky prohlídky.

d) Instruktáž účastníků prohlídky

Účastníci prohlídky musí být seznámeni s plánem prohlídky, dále by jim měly být

upřesněny a vysvětleny úkoly, který každý ze zúčastněných bude plnit. Instruktáž je vždy

provedena bezprostředně před začátkem prohlídky, zpravidla před odjezdem na místo

realizace prohlídky.

20

3 DRUHY PROHLÍDEK

Prohlídky dělíme dle trestního řádu a pomocné rozdělení podle různých dalších

rozhodujících či hodnotících kritérií. Prohlídky se dají dělit na základě kritéria posloupnosti

provedení prohlídek, rozsahu dané prohlídky a dle naléhavosti potřeby vykonání prohlídky.

3.1 Dělení dle kriminalistických kritérií

3.1.1 Kritérium posloupnosti

Prvotní prohlídka

Zde kriminalisté vycházejí ze situace, kdy jsou orgány policie přesvědčeny o potřebě

provedení prohlídky, a proto ji v daném případě provede poprvé.

Opakovaná prohlídka

Pod pojmem Opakovaná prohlídka se rozumí stav, kdy i po předešlém provedení

prohlídky se osoby nebo věci nezbytné pro trestní řízení nenalezly. Stále tak zůstává důvodné

podezření, že se na daném místě, které má souvislost s konkrétním trestným činem nacházejí

hledané předměty, osoby, podklady nebo jiné důkazy.

3.1.2 Kritérium rozsahu

Jednotlivá prohlídka

Jednotlivou prohlídkou se myslí stav, kdy se v konkrétní věci vykonává prohlídka pouze

jednoho místa nebo jedné osoby. Vzhledem k situaci dané věci není potřeba rozsah prohlídky

rozšiřovat. 10

Charakteristickým příkladem tohoto by mohla být osobní prohlídka skutečného

zadrženého, nebo domovní prohlídka konkrétního bytu.

Hromadná prohlídka

Pod pojmem Hromadná prohlídka se rozumí stav, kdy předmětem prohlídky je vícero

objektů nebo osob ve shodné trestní věci a zpravidla v témže čase. Zejména může jít o

prohlídku kanceláře, bytu, pozemku nebo podniku jednoho vlastníka, jenž je podezřelý

10 MUSIL, Jan, Zdeněk KONRÁD a Jaroslav SUCHÁNEK. Kriminalistika. 2., přeprac. a dopl. vyd. V Praze:

C.H. Beck, 2004. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 8071798789.

21

z konkrétní trestné činnosti a v případě důvodného podezření, že se na jednom z výše

uvedených míst nacházejí osoby či jiné věci důležité pro trestní řízení.

3.1.3 Kritérium naléhavosti

Plánovaná prohlídka

Pod pojmem Plánovaná prohlídka se rozumí taková, která byla v rámci trestní věci

plánována a připravována s jistým předstihem. Je považována za to, že zájmové věci či osoby

důležité pro trestní řízení se na konkrétním místě nacházejí opakovaně nebo dlouhodobě. Z

tohoto důvodu není nutný okamžitý zásah, protože nehrozí přímo přemístění zájmových věcí

či osob. Příznačným příkladem by zde mohlo být podezření z trestného činu nedovolené

výroby a jiného nakládání s psychotropními a omamnými látkami a jedy.11 V případě

podezření policie o existenci tzv. varny v konkrétním objektu je nezbytné, aby byly pohyby

osob či věcí v místě okamžitého zásahu nejprve řádně zdokumentovány. Na základě

zjištěných informací je nutné připravit časový plán provedení prohlídky takovým způsobem,

aby došlo k co nejvyššímu počtu zadržení všech zamýšlených osob nebo spolupachatelů,

případně zajištění co největšího množství důkazního materiálu při jednom zásahu.

Neodkladná prohlídka

Pod pojmem Neodkladná prohlídka se rozumí opak plánované prohlídky, protože je zde

zapotřebí danou prohlídku provést neprodleně z důvodů, že zde hrozí zmaření účelů, pro které

by prohlídka měla být nařízena. Příkladem prohlídky v rámci neodkladného úkonu by mohla

být osobní prohlídka zadrženého směřující ke zjištění, zdali u sebe podezřelý nemá zbraň či

jinou důležitou věc pro trestní řízení. Odložení této prohlídky by mohlo vést k ohrožení života

či zdraví všech zúčastněných osob, případně by mohlo též dojít ke znehodnocení veškerých

možných důkazů.

11 § 283 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník v platném znění

22

3.2 Dělení dle trestního řádu

Podle aktuálního znění trestního řádu rozlišujeme prohlídky na domovní, osobní,

prohlídku jiných prostor a pozemků a prohlídku prostor výkonu advokacie. U poslední

zmiňované se však nejedná o samostatný druh prohlídky, ale pouze o zvláštní úpravu

použitou za splnění určitých podmínek.

3.2.1 Domovní prohlídka

Pod pojmem domovní prohlídka se rozumí první typ prohlídky dle trestního řádu

upraveným v § 82 a následujících. Domovní prohlídka je vykonána v případě důvodného

podezření, že se v uvedeném bytě nebo dalších prostorech, které slouží k bydlení, popřípadě

k nim patřících, se nachází osoby či věci nezbytné pro uvedené trestné řízení. Předseda senátu

a v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce je oprávněn vydat nařízení

k domovní prohlídce. Soudce nebo předseda senátu je v daných případech určen obecnou

místní příslušností soudu dle § 18 trestního řádu, kdy se jedná o soudce soudu a předsedu

senátu v místě spáchání trestního činu, kvůli kterému je zapotřebí provést prohlídku.

V nezbytně nutných případech může povolení vydat také předseda senátu nebo soudce soudu

v lokaci vykonání dané prohlídky. 12 Je tím vzato v úvahu, že u závažných případů může dojít

ke znehodnocení monitorovaného účelu prohlídky, jestliže by došlo k prodlení při nabývání

povolení vydané obecně místně příslušným soudem. Zákon klade důraz především na

odůvodnitelnost domovní prohlídky, kde též předepisuje písemnou formu samotného příkazu

k domovní prohlídce.13

Z důvodu významného způsobu zásahu do základních práv a svobod jednotlivce, musí

mít příkaz k prohlídce řádné odůvodnění a silné opodstatnění, protože ve všech případech

musí být zpětně dohledatelné a také dostatečně obhajitelné.

Příkaz k prohlídce má povahu usnesení podle § 134 trestního řádu. Proto také musí

obsahovat zákonem určené obecné náležitosti. Musí z něj být jasné, pro který orgán je určen,

kdo jej provádí, ke které věci se váže, co sleduje. Je samozřejmé, že nesmí chybět datum

vydaní a podpis.14 Kromě obecných náležitostí je nezbytné, aby příkaz k prohlídce také

12 § 83 odst. 1 věta druhá zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) v platném znění

13 § 83 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) v platném znění

14 § 59 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) v platném znění

23

obsahoval účel a důvod prohlídky (pro případný následný přezkum a doklad zákonnosti), dále

přesné vyznačení místa prohlídky a přesné označení domu, bytu, popřípadě jiných prostor,

kde má být prohlídka vykonána (aby nedošlo k záměně těchto prostor je nutné s naprostou

přesností tyto prostory určit při výkonu). Za další musí alespoň okrajově obsahovat určení

osob nebo věcí nezbytných pro trestní řízení, které potřebuje policejní orgán prohlídkou získat

a poučení, že věci, které nebudou dobrovolně vydány mohou být odňaty v souladu se

zákonem. V příkazu k prohlídce musejí být přesně určeni policisté, kteří jsou kompetentní

prohlídku provést. Příkaz k domovní prohlídce musí obsahovat poučení majitele, nájemce

nebo jiného uživatele o povinnosti strpět daný zásah a také poučení o potenciálnosti orgánu

překonat případné překážky i odpor. Výše uvedený příkaz se posléze při samotné prohlídce

doručí osobě, u které prohlídka probíhá. Nelze-li vykonat doručení příslušné osobě na místě,

v tomto případě po odstranění překážky, kvůli které nebylo možné doručení provést, proběhne

doručení nejpozději do 24 hodin. 15

Policejní orgán je podle zákona příslušný k samotné realizaci domovní prohlídky.

Poněvadž samotný výkon prohlídky je markantním zásahem do základních práv a svobod

jedince, lze danou prohlídku uskutečnit jenom po předcházejícím výslechu dotyčného, u

kterého se má daný úkon realizovat. Předchozím výslechem jednotlivce, orgány činné

v trestním řízení aspirují dobrovolného vydání hledaných věcí nebo odstranění jiných důvodů,

kvůli kterým měla být prohlídka uskutečněna. V případě, že by se nepovedlo dosáhnout

požadovaného účelu předcházejícím výslechem může policejní orgán přistoupit k zahájení

samotné prohlídky. Pouze v neodkladných případech a nemožnosti provedení okamžitého

výslechu, se přistupuje přímo k samotné prohlídce bez předchozího výslechu. Podmínka

předcházejícího výslechu je vyhověna i výslechem v místě plánované prohlídky krátce před

jejím samotným započetím, který je poté zaznamenán v protokolu o provedení prohlídky.16

Policejní orgán musí umožnit osobě, u které se domovní prohlídka koná, nebo

plnoletému členu dané domácnosti účast na prohlídce. Policejní orgán je povinen poučit

osoby u nichž dochází k domovní prohlídce o právu na účasti při prohlídce. Kromě jiného

k výkonu domovní prohlídky je důležitý institut nezúčastněné osoby, která také musí být

přítomna při prohlídce, aby v případě nejasností dosvědčila použité postupy a průběh

prohlídky. Po ukončení prohlídky se musí osobě, u které byla vykonána prohlídka neprodleně

vydat písemné potvrzení o výsledcích úkonu rovněž o převzetí věcí které byly odejmuty nebo

15 § 83 odst. 1 č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)

16 § 84 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)

24

naopak vydány. Opis příslušného protokolu je dostačující a v případě nelze-li vydat potřebné

potvrzení neprodleně, je nutné ho nejpozději vydat do 24 hodin po ukončení prohlídky.17

3.2.2 Osobní prohlídka

Dalším druhem prohlídky je osobní prohlídka, která je upravená trestním řádem a je

podstatným úkonem orientovaným k zajištění věci k případům v trestním řízení, kdy

předmětem prohlídky je konkrétní osoba a veškeré věci, které má dotyčná osoba u sebe

(osobní věci, zavazadlo a jiné věci). Je to citlivý druh prohlídky, který představuje razantní

zásah do soukromí a základních práv nedotknutelnosti osoby.18 Tuto prohlídku, lze vykonat

pouze tehdy pokud je důvodné podezření, že dotyčná osoba přechovává zbraň, nebo jinou

věc, která je klíčová pro trestního řízení. 19

Obvykle osobní prohlídku může nařídit předseda senátu, případně ve zkráceném

trestním řízení má k tomu oprávnění i státní zástupce. Vzhledem k důležitosti úkonu, který je

mnohdy úkonem neodkladným, má možnost policejní orgán provést osobní prohlídku jenom

na základě souhlasu, který vydá státní zástupce. V případě, že se jedná o osobu přímo

přistiženou při činu či na kterou byl vystaven příkaz k zatčení, lze osobní prohlídku vykonat

bez předchozího souhlasu státního zástupce nebo příslušného nařízení. Situace, při které je

osoba vzata do vazby, zadržena či zatčena, lze tomu porozumět jako případ věci co nesnese

odklad. 20

Osobní prohlídku lze vykonat i tehdy je-li zde důvodné podezření, že dotyčná osoba má

u sebe zbraň, nebo jinou věc s kterou by mohla ohrozit své zdraví nebo život a také zdraví a

život ostatních. Povahou osobní prohlídky je způsobeno, že na rozdíl od příkazu k domovní

prohlídce, zákon nepojednává požadavek písemné formy u příkazu k osobní prohlídce.

Kdežto u nemovitostí, které je v převážné většině případů dle potřeby možno s předstihem

sledovat, připravovat prohlídku a čekat do doby, než je vydán písemný příkaz, u osob je

situace jiná. Jelikož potřeba provedení ve většině případů přichází v bezprostřední situaci a

vyhází z momentální potřeby. Avšak pokud to situace dovolí je v každém případě vhodné dát

písemnou podobu souhlasu či příkazu s provedením prohlídky, formou úředního záznamu

17 § 85 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)

18 čl. 7 zákona č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod

19 § 82 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)

20 § 83b zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)

25

v případě potřeby možnosti pozdějšího přezkoumání okolností. V případě velké časové tísně

je dostačující i příkaz nebo souhlas udělený telefonicky, ústně nebo jakoukoli formou

komunikace. Příkaz k osobní prohlídce, stejně jako příkaz k domovní prohlídce, musí

obsahovat určité dané náležitosti. Z příkazu musí jasně vyplývat určení osoby, u které bude

prohlídka vykonána, důvod prohlídky, povinnost osoby strpět vykonávanou prohlídku,

povinnost vydat věc předmětnou pro trestní řízení a poučení osoby, že v případě nevydání

předmětné věci, bude věc odejmuta. Osobní prohlídku je oprávněn vykonat policejní orgán,

na základě obdržení příslušného příkazu a také orgán, který prohlídku nařídil. Ve všech

případech z psychologický a etických důvodů osobní prohlídku vykonává vždy osoba

stejného pohlaví, u osob podrobených prohlídce se musí dbát na zachování zásad lidské

důstojnosti. Pokud není jasné pohlaví osoby, slouží jako klíčový údaj k určení pohlaví osoby

záznam, který je uveden v osobních dokladech.21 I v tomto případě je možné provést

prohlídku výhradně po předchozím výslechu konkrétní osoby, a to v případě kdy samotný

výslech nesplnil očekávaný účel prohlídky, neproběhlo dobrovolné vydání věcí, které jsou

důležité pro trestní řízení nebo eliminace jiného důvodu, kvůli kterému došlo k provedení

prohlídky. Pokud není možno provést výslech okamžitě a věc nesnese odkladu, není zapotřebí

předchozího výslechu.

3.2.3 Prohlídka jiných prostor a pozemků

Do objektů prohlídky jiných prostor a pozemků patří prostory nepřístupné pro veřejnost,

zejména provozovny, kanceláře, sklady, výrobny, eventuelně veřejně nepřípustné pozemky

mnohdy vytyčené oplocením či značením. V rámci prohlídky ostatních prostor a pozemků,

volně přístupné pro veřejnost, není zapotřebí vystavení souhlasu ani povolení, protože touto

prohlídkou se neporušují práva ani svobody, které jsou zakotvené v listině základních práv a

svobod. Jako například náměstí měst a obcí, opuštěné budovy, jeskyně, louky atd.

V případě důvodného podezření, že se v konkrétním místě nachází osoba či věc, která je

nezbytná pro trestní řízení, jsou důvody pro prohlídku veřejně nepřístupných prostor stejné

jako důvody pro domovní prohlídku.22

21 § 83b zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)

22 § 82 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)

26

3.2.4 Prohlídka prostor výkonu advokacie

Zmiňovaný typ prohlídky nepatří mezi zvláštní druh prohlídky, nýbrž o speciální

případ, kde zákon předepisuje mimo obecných postupů i speciální postupy při výkonu

prohlídky. Všeobecně platí vše, co se týká prohlídky jiných prostor a domovní prohlídky.

V případě, že se jedná o prostory advokáta k vykonávání svého povolání, orgán provádějící

daný úkon je povinen si navíc vyžádat spolupráci České advokátní komory mimo obecních

náležitostí, pro případ výskytu listin, které obsahují citlivé skutečnosti, podléhající

mlčenlivosti advokáta. Pokud není udělen souhlas Českou advokátní komorou, i v takovém

případě je možné prohlídku provést, kdežto listiny obsahující citlivé informace se musí za

přítomnosti orgánu provádějící úkon, zástupce komory a advokáta zabezpečit tak, aby nedošlo

k úniku citlivých informací nebo aby nedošlo k jejich zničení nebo poškození. Úprava

prohlídek v místech výkonu advokacie nejsou brány jako advokátova výsada výjimky

obvyklého zákonného postupu. Tento speciální diskrétní vztah mezi klientem a advokátem je

důvodem odlišné úpravy sloužící v prospěch ochraně klienta.23

3.3 Rozdělení podle zákona o Policii České republiky

Právní úprava prohlídek je v zákoně č. 273/200/ Sb., zákon o Policii České republiky

definována zcela odlišně na rozdíl od trestního řádu, a proto se zde pokusím uplatnit třídění

dle nastalé situace, při které lze danou prohlídku provést, dále podle zaměření a v neposlední

řadě podle zájmů, které mají být zákonem chráněny. Tam, kde se v následujícím textu podle

úpravy citovaného zákona o Policii ČR zmiňuji o osobní prohlídce, je tímto podle § 111,

písm. b), odst. 2) míněna prohlídka fyzické osoby, kterou musí provádět osoba stejného

pohlaví „s využitím přímých fyzických kontaktů nebo přímého pozorování odhaleného těla

této osoby včetně prohlídky oděvních svršků a věcí, které má tato osoba u sebe v době

prohlídky“. 24

23 § 85b zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)

24 § 111 b) 2. zákona č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky

27

3.3.1 Umístění do policejní cely

Osoby zajištěné, zatčené, zadržené a jiné osoby určené zákonem může policie umístit

do policejní cely. Z důvodu ochrany zdraví a života, se policie musí důkladně ujistit, že daná

osoba, kterou se chystá umístit do cely u sebe nemá jakoukoliv zbraň nebo věc schopnou

ohrozit zdraví nebo život.25 Policie by měla nalézt a eventuálně odebrat tyto věci. Právě

z tohoto důvodu má člen policie oprávnění vykonat prohlídku osoby a přesvědčit se o tom, že

osoba u sebe nic nepřechovává, případně danou věc odebrat. V jistých případech se může

jednat o zdravotní pomůcku, jejíž odebrání by mohlo způsobit fyzickou či psychickou újmu a

je zapotřebí mít zvláštní důvod k jejímu zabavení. Takovou věcí by mohla být kupříkladu

injekční stříkačka, kterou si osoba dávkuje inzulin a s kterou je možno zapříčinit různé

fyzické zranění. Dalším příkladem jsou různé léky, s kterými se osoba může cíleně

předávkovat. Mezi prvky zvláštních důvodu patří například agresivita či labilní psychický

stav jedince, u kterého je velká pravděpodobnost, že může dojít k ohrožení života nebo

ublížení na zdraví. Na případné odebrání osobních věci se vyhotoví úřední záznam, v něm se

uvede skutečný seznam těchto věcí. Úřední se vyhotovuje ve dvou výtiscích, přičemž jeden

výtisk si převezme zadržená osoba. Při propuštění osoby se odebrané věci vrátí oproti

podpisu.26

3.3.2 Vydání a odebrání zbraně

V existujících případech, kdy má dojít k omezení osobní svobody jednotlivce, u které je

pravděpodobnost držení zbraně, proti které je zákrok nebo jiný úkon směřován a je zde riziko

kladení odporu, je ze zákona policista oprávněn provést prohlídku za účelem odebrání zbraně.

O vykonané prohlídce policista sepíše úřední záznam v rámci nutnosti pořídit příslušnou

dokumentaci. Jestliže byla v daném případě držená zbraň osobou vydána, nebo ji byla odňata

neprodleně sepíše policista potvrzení o odebrání zbraně27

25 § 28 zákona č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky v platném znění

26 § 29 zákona č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky v platném znění

27 § 35 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky v platném znění

28

3.3.3 Zastavení a prohlídka dopravního prostředku

Příslušník policie je oprávněn ve všech zákonem stanovených situací zastavit

jakýkoliv dopravní prostředek za účelem provedení prohlídky. Především má právo zastavit

dopravní prostředek za účelem jeho prohledání při pronásledování pachatele trestního činu

nebo v případech pátrá-li po pachateli, který spáchal úmyslný trestný čin nebo pátrá po

věcech, které pocházejí či souvisí z takového trestního činu. Podmínkou zastavení a

prohledání dopravního prostředku je zde důvodné podezření možnosti výskytu pachatele nebo

daných věcí.28 Policista je oprávněn také zastavit dopravní prostředek z důvodu provedení

jeho prohlídky v případě výskytu důvodného podezření, že použitím dopravního prostředku,

na tomto prostředku nebo v souvislosti s tímto prostředkem byl vykonán trestní čin. 29

Spáchání nedbalostního deliktu postačí k zastavení a prohledání dopravního

prostředku, i když zde není důvodné podezření, že byl spáchán úmyslný trestní čin, jako

například sražení chodce a ujetí z místa nehody. V těchto případech jsou policisté oprávněni

cíleně zastavit vozidla pohybující se v inkriminované oblasti, a která nesou viditelné známky

poškození způsobené nehodou. Pokud se vede pátrání po pohřešovaných a hledaných

osobách, nebo osobách protiprávně se zdržujících na území České republiky, po výbušninách,

zbraních a střelivu nebo omamných a psychotropních látkách a jedech anebo po předmětech,

které pocházejí z trestné činnosti nebo s ní souvisejí, má policie oprávnění zastavit dopravní

prostředek za účelem provedení jeho kontroly, za předpokladu existujícího důvodného

podezření, že v kontrolovaném dopravním prostředku hledaná osoba nebo věc nachází. 30

Policie také vykonává svou činnost ve veřejných hromadných dopravních prostředcích, chrání

jejich provoz před útoky a dohlíží na bezpečnost přepravovaných osob. V rámci této činnosti

policista má právo k zastavení a prohlídky prostředku veřejné dopravy, eventuelně kontroly

zavazadel nacházejících v kontrolovaném dopravním prostředku za účelem zajištění věci,

která by mohla být použita k útoku. Za shodných podmínek má policista oprávnění provést

také prohlídku osob.

28 § 42 odst. 1 a) a odst. 1 b) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky v platném znění

29 § 42 odst. 3 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky v platném znění

30 § 41 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky v platném znění

29

4 TAKTICKÉ ZÁSADY A POSTUPY

VYKONÁNÍ VYBRANÝCH DRUHŮ

PROHLÍDEK

4.1 Taktické zásady

Jedním z předpokladů úspěšného vykonání prohlídky je znalost a dodržování

základních taktických zásad a v neposlední řadě také znalost a vhodné uplatnění metod, díky

kterým lze dosáhnout sledovaný cíl. Jedná se o zásady, které vycházejí z kriminalistické

praxe:

a) Překvapivost

Překvapivost je velmi důležitá pro úspěšnost prohlídek. Musí se vztahovat na

provedení prohlídky v určitém čase, abychom snížili riziko ukrytí či zničení

hledaných věci a objektů. Policejní orgán, který prohlídku provádí musí vytvořit

takové podmínky, aby osoba, u které se prohlídka provádí měla minimum času k

možnosti hledané věci např. přemístit do jiného objektu, znehodnotit či zničit.

Prohlídka musí být, proto vykonána v době, kdy to podezřelá osoba nejméně

čeká.

b) Systematičnost

Prohlídka se musí vykonávat v celém prohlíženém prošetřovaném objektu

systematicky, abychom předešli chaotičnosti. V praxi se musí zvolit takový

postup, který by odpovídal povaze prošetřovaného objektu např.: rajónový, kde

se rozdělí velký prostor na menší rajóny. Koncentrický, který spočívá ve

spirálovém postupu v opačném směru od okraje do středu. Skutečnost, že

policejní orgán má, respektive měl by mít dostatek informací ohledně

zájmového objektu ještě před samotným výkonem prohlídky napomáhá k

předběžnému rozhodnutí o postupu prohledávání.31

31 MUSIL, Jan, Zdeněk KONRÁD a Jaroslav SUCHÁNEK. Kriminalistika. 2., přeprac. a dopl. vyd. V

Praze: C.H. Beck, 2004. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 80-7179878-9.

30

c) Důslednost

Důslednost je propojena se zásadou systematičnosti. Aby se prohlídka nemusela

opakovat, musí být důkladně provedena v celém ohledávaném objektu. V praxi

to znamená, že již před samotným provedením prohlídky musí být provedeno

řádné proškolení a poučení všech policejních orgánů, které budou prohlídku

provádět, upozornění na kritická místa při prohlídce – světlíky, septiky,

zásobníky vody, nepoužívaná kamna, dětské postýlky apod. Policejní orgán

nesmí podlehnout střetu mezi etikou - např. prohlídka uložení dítěte a

důsledností v rámci výkonu prohlídky.

d) Pozorování osoby, která má vztah k místu prohlídky

Zásada pozorování osoby, u které bude prohlídka probíhat, má důležitou funkci,

jelikož je založena na využití lidské psychiky. U dotčené osoby totiž během

prohlídky může vzrůstat psychické napětí, jež se může projevovat na jejím

dalším chování a jednání. Osoby, které vykonávají prohlídku, musí přijatelně

zareagovat na tyto změny (pozorovat roztěkanost, roztržitost v určité fázi

prohlídky a na základě těchto poznatků případně upravit postup). Vhodné je

během realizace provádět též videozáznam, který bude rovněž obsahovat i záběr

na dotčenou osobu a z něhož lze dodatečně vyvodit dílčí závěry směřující k

vyšetřování.

e) Ostražitost

Patří mezi jednu z nejdůležitějších zásad. Tato zásada musí být dodržena

z důvodu bezpečnosti všech účastníků prohlídky a zabezpečení nerušeného

procesu prohlídky. Během vykonávání prohlídky se musí postupovat opatrně,

aby bylo možno reagovat na překvapivou změnu situace. Je nepsaným

pravidlem, že prohledávaný objekt zná nejlépe ten, kdo ho užívá – tedy osoba, u

které se prohlídka koná. Z toho vyplývá nezbytnost ostražitosti po celou dobu

prováděné prohlídky – viz útěk Radovana Krejčíře tajným vchodem.

f) Utajenost

Tato zásada se vztahuje zvláště na období, kdy je prohlídka připravována, aby

byl zaručen její úspěch. Z taktických důvodů může být nezbytné utajit některé

skutečnosti, které byly zjištěny v průběhu přípravy i v rámci provádění

prohlídky, a tudíž by veškeré podrobnosti ohledně připravované prohlídky měl

vědět co nejmenší počet osob, které se podílejí realizaci a seznámení všech osob

zapojených do prohlídky provést s co nejmenším časovým předstihem. S tím

31

souvisí např. i přibrání nezúčastněné osoby a sdělení místa a casu provedení

prohlídky s cílem omezit informace týkající se prohlídky.32

4.2 Taktické postupy

4.2.1 Taktické postupy k vykonání domovní prohlídky

Jedná se o velmi složitý a zodpovědný úkon, proto musí být důkladně zabezpečena

dokonalá organizace a součinnost všech účastníků prohlídky v souladu s výše uvedenými

zásadami. Vlastní vykonání domovní prohlídky má svoje pravidla a postup, která jsou

rozdělena do následujících stádií:

a) „Přípravné stadium

• předchozí pozorování nebo střežení objektu bezprostředně před provedením

prohlídky,

• vstup do objektu,

• seznámení osoby, u níž se prohlídka koná, s faktem provedení prohlídky,

• předání příkazu k provedení prohlídky,

• přibrání nezúčastněné osoby,

• zjištění totožnosti a vykázání nebo soustředění osob, přítomných v bytě, do

určitého prostoru,

• předběžný výslech osoby, u níž se prohlídka koná,

• poučení osoby nezúčastněné i domácích osob o jejich právech a způsobu

chování po dobu prohlídky,

• stanovení a zajištění určeného režimu v prověřovaném objektu.

b) Přehledné stadium (orientační prohlídka)

• provedení orientační prohlídky objektu za doprovodu domácí osoby,

• provedení případných korekcí plánu prohlídky a upřesnění úkolů

jednotlivých pracovníků,

• provedení orientační dokumentace prohledávaného obydlí před zahájením

detailního stádia prohlídky.

32 MUSIL, Jan, Zdeněk KONRÁD a Jaroslav SUCHÁNEK. Kriminalistika. 2., přeprac. a dopl. vyd. V

Praze: C.H. Beck, 2004. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 80-7179878-9.

32

c) Detailní stadium (podrobná detailní prohlídka)

• detailní prověřování objektu včetně eventuální demontáže jeho částí,

• identifikace nalezených věcí, osob nebo zvířat,

• dokumentace nalezených objektů a míst jejich nálezu,

• ohledání odhalených skrýší (i prázdných) a zajištění stop nacházejících se na

nalezených věcech a uvnitř skrýší.

d) Závěrečné stadium

• kontrola objektu za účelem zjištění, zda byl prověřen celý objekt,

• kontrola objektu za účelem zjištění způsobených škod na majetku,

• uvedení objektu do původního stavu,

• dokumentace způsobených škod na majetku,

• verifikace dokumentace o průběhu a výsledcích prohlídky,

• předání kopie protokolu o provedení domovní prohlídky osobě, u níž se

prohlídka konala.

Místa podléhající prohlídce jsou vymezena v příkazu k domovní prohlídce. Při

provádění prohlídky se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost zejména:

• stejnorodosti materiálu omítky vnitřních i vnějších stěn,

• větracím otvorům a šachtám,

• obložení stěn,

• trámům půdních prostor,

• podlahám místností,

• sypkému materiálu (uhlí, písek atd.),

• nábytku a šatstvu,

• popelnicím, příp. odpadkovým košům apod.“33

33 VICHLENDA, Milan. Kriminalistika [online]. Karviná, 2011 [cit. 2021-4-17]. Dostupné z:

https://www.sosoom-zlin.cz/media/skripta/kriminalistika.pdf. Skripta. Střední odborná škola ochrany osob a

majetku s.r.o.

33

4.2.2 Taktické postupy pro vykonání osobní prohlídky

Pojem osobní prohlídka je ustanovena v trestním řádu, dále vychází například ze

zákona o Policii ČR, zákona o Vojenské nebo obecní policii atd. Osobní prohlídka nemusí být

provedena bezpodmínečně se souhlasem příslušného orgánu nebo na základě vystaveného

příkazu k osobní prohlídce. Při osobní prohlídce osoby je prověřovaná samotná osoba včetně

její osobní věci a zavazadel (obuv, oblečení, předměty osobní potřeby aj.). U osobní

prohlídky je nutné, aby prohlídku vykonávala pokaždé osoba stejného pohlaví, popřípadě

lékař za účasti neutrální osoby, která je stejného pohlaví. Osobní prohlídku je doporučeno

provádět ve skupině minimálně dvou policistů, kde jeden provádí prohlídku a druhý zajišťuje

bezpečnost. Vyžaduje-li to situace, je možné zvýšit počet policistů tak, aby nebyl zmařen účel

a cíl prohlídky.

Osobní prohlídka je rozdělena na:

a) Předběžnou prohlídku (bezpečnostní) – prověření, zdali kontrolovaná osoba u

sebe nemá zbraň či jiný předmět, kterým může ohrozit nebo ublížit na zdraví sobě

nebo i dalším osobám.

b) Detailní prohlídku – zde důkladně a systematicky prohledán oděv i tělo osoby s

ohledem na velikost a povahu hledaných věcí.

Pro vykonání osobní prohlídky se doporučují následující postupy:

• vyzývaná osoba musí odložit veškeré předměty v rukách v kapsách oblečení

a po jejich vyprázdnění kapsy obrátit naruby, aby bylo zřetelné, že jsou

prázdné,

• zkontrolovat osobu fyzickým pohmatem přes oblečení a přesvědčit se, jestli

se u ní nenachází zbraň,

• zkontrolovat pokrývku hlavy, vlasy, dredy apod.,

• prohlédnout vrchní oděv (v průběhu prohlížení se oděv postupně svléká) a to

ze shora směrem dolů,

• prohlédnout spodní prádlo, ponožky, boty,

• prohmatat tělo (nejdříve účes, ústa, protézy, obvazy aj.),

• prohlédnout přirozené otvory lidského těla

Po ukončení prohlídky osoby a jejího oblečení se dále prohledávají její osobní

zavazadla (kabelky, příruční tašky, batohy atd.). V poslední fázi prohlídky je doporučeno

34

zkontrolovat i samotné místo a okolí, kde byla prohlídka vykonána, z důvodu možného

zahození nebo ukrytí nějaké věci., která může být důležitá pro další vyšetřování.

4.2.3 Taktické postupy pro vykonání prohlídky

dopravních prostředků

Tyto postupy zahrnují prohlídku veškerých dopravních prostředků nevyjímaje

prostředků hromadné dopravy (§ 42 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR v platném znění).

U dopravních prostředků prohlídka obvykle začíná tím, že se dopravní prostředek

odstaví na nejbližší vhodné bezpečné místo. Dále pokračuje prověrkou a prohlídkou osob,

nákladu a věcí nacházejících se v dopravním prostředku. Po jejich vyložení a detailním

prověření se prověřuje samotný prostor dopravního prostředku. Často je nutné demontovat i

jeho jednotlivé části. Prohlídka končí uvedením vozidla a nákladu do původního stavu.

Příslušníci policie by měli mít praktické zkušenosti a také technické znalosti daných

typů prověřovaných vozidel.

K takovéto prohlídce by měli přijít se speciálním technickým vybavením

odpovídajícím charakteru hledaného objektu a prověřovaného dopravního prostředku (např.

mobilní rentgeny apod.). V případě hledání psychotropních látek je téměř obligatorně

nasazován služební pes, speciálně vycvičený pro vyhledávání těchto látek. Nelze opominout i

možnosti upravených tajných schránek, např. vzduchový filtr či nově vytvořených tajných

schránek.

4.3 Dokumentace výsledku a průběhu prohlídky

Protokol je základním procesním dokumentem, ve kterém je zaznamenám průběh a

výsledek prohlídky. V policejní praxi je ustálena forma protokolu o prohlídce vycházející

z požadavků § 55, odst. 1-5 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, kde jsou uvedena obecná

ustanovení o jeho sepisování. Struktura protokolu je tvořena několika odstavci, které by měly

zejména obsahovat:

a) „Úvodní část protokolu o prohlídce by měla obsahovat:

• rozhodnutí, na jehož základě byla prohlídka vykonána,

• specifikaci prověřovaného objektu,

• jméno, příjmení a data narození osoby přítomné při prohlídce,

35

• jméno, příjmení a funkce osob provádějících prohlídku,

• jméno, příjmení a data narození nezúčastněné osoby,

• fakt o předání rozhodnutí o provedení prohlídky (případně uvedení důvodu proč

rozhodnutí nebylo či nemohlo být předáno),

• výsledek předběžného výslechu.

b) Popisná část protokolu o prohlídce by měla obsahovat zejména:

• popsání vlastního průběhu prohlídky,

• kde a jaké věci byly nalezeny,

• podrobný popis úkrytů a skrýší,

• použití technických prostředků a jejich výsledky.

c) Závěrečná část protokolu o prohlídce by měla obsahovat zejména:

• identifikační údaje nalezených a zajištěných věcí, zvířat či osob,

• jak bylo s nalezenými objekty naloženo,

• zda došlo k poškození majetku a v jakém rozsahu, uvést důvody, proč

k poškození došlo,

• seznam příloh a odkaz na další dokumentaci (fotodokumentaci, topografickou

dokumentaci, videozáznam),

• seznam zajištěných stop a jak s nimi bylo naloženo,

• čas zahájení a ukončení prohlídky,

• námitky, stížnosti a vyjádření osob zúčastněných při prohlídce,

• podpisy všech účastníků prohlídky.“34

Protokol se vyhotovuje ve dvou výtiscích, kde druhý výtisk si převezme kontrolovaná

osoba, u které byla prohlídka prováděna a které zároveň slouží jako doklad o provedení

prohlídky a odebrání či odnětí nalezených věcí.

Významnou součástí procesu dokumentace je také využití dalších možných

dokumentačních postupů, které konkretizují slovní popis zanesený v protokolu, a dělá jej

názornějším. Nejvíce využívána je videodokumentace, fotodokumentace, náčrtky a plánky.

Využitím těchto postupů je získán hodnotný dokumentační obraz postupu prohlídky, který

zajišťuje objektivitu při vyhodnocování výsledků.

34 VICHLENDA, Milan. Kriminalistika [online]. Karviná, 2011 [cit. 2021-4-17]. Dostupné z:

https://www.sosoom-zlin.cz/media/skripta/kriminalistika.pdf. Skripta. Střední odborná škola ochrany osob a

majetku s.r.o.

36

Vyhodnocení průběhu, a hlavně výsledků prohlídky slouží zejména k určení významu

zajištěných osob a věcí pro trestní řízení. Zajištěné věci mohou přímo sloužit jako důkazní

prostředek v trestním řízení nebo jsou odeslány ke zkoumání a důkazním prostředkem je pak

znalecký posudek. Pokud se prohlídkou nepotvrdilo důvodné podezření, že se v

prověřovaném objektu nachází osoby, věci nebo zvířata důležitá pro trestní řízení, je

hodnocení zaměřováno zejména na příčiny tohoto neúspěchu. Hodnocení se týká také postupu

orgánů při výkonu prohlídky. To se posuzuje zejména na základě videozáznamu. V této

rovině slouží hodnocení průběhu a výsledků prohlídky ke zdokonalování profesionálních

návyků pracovníků podílejících se na vykonání prohlídky. Vyhodnocení má tedy zajisté

význam nejen z hlediska volby dalšího postupu v trestním řízení, ale i z hlediska

zdokonalování profesionality pracovníků policie.35

35 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005.

ISBN 80-86898-36-9.

37

PRAKTICKÁ ČÁST

5 PŘÍKAZ K DOMOVNÍ PROHLÍDCE A

PROHLÍDCE JINÝCH PROSTOR JAKO

V praktické části jsem si vybral případ domovní prohlídky bytu a prostor k němu

náležejících v Praze , kde soudkyně Obvodního soudu pro Prahu XX rozhodla ve věci

podezření ze spáchání přečinu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií dle § 192 odst.

3 tr. zákoníku, prověřovaného Policií ČR, Obvodním ředitelstvím Praha XX pod sp. zn.:

XXXX, o návrhu Obvodního státního zástupce pro Prahu XX na vydání příkazu dle § 83 odst.

1 tr. zákoníku rozhodla tak, že podle § 83 odst. 1 tr. řádu přikazuje domovní prohlídku bytu a

prostor k ně u náležejících .

Byt č. XX, se nachází na adrese Praha XX, v bytovém domě, popis dle výpisu

z katastru nemovitostí, popíše se zde i vlastník, dále jsou zde 4 podezřelí, kteří zde žijí jako

uživatelé bytu je to matka, otec a dva synové.

Domovní prohlídka byla provedena policejním orgánem Obvodního ředitelství Praha

XX, X. odd. obecné kriminality, a to týden od vydání tohoto příkazu.

5.1 Vydání příkazu

Vydání příkazu k provedení domovní prohlídky či prohlídky jiných prostor je jednou z

podmínek k její samotné realizaci. Je tomu tak i bez ohledu na to, zda se jedná o neodkladný

nebo neopakovatelný úkon, či nikoliv. Příkaz k prohlídce je třeba chápat především jako

kontrolní nástroj nad prací policie a státního zastupitelství ve chvílích, kdy je takto

zasahováno do základních práv a svobod subjektů, které jsou povinné strpět prohlídku

samotnou.36 Příkaz k domovní prohlídce je zakotven v ustanovení § 83 odst. 1 trestního řádu,

36 Nález Ústavního soudu ze dne 16.5.2012, sp. zn. I. ÚS 515/12.

38

jež se tomuto institutu věnuje. Před soudem příkaz k prohlídce vydává předseda senátu a

v přípravném řízení jej vydává na návrh státního zástupce soudce.37

5.2 Podnět k návrhu na vydání příkazu

Návrh na vydání příkazu k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor vzniká z

povinnosti předložit podnět státnímu zástupci policejním orgánem podle pokynu policejního

prezidenta. Jedná se o případy, kdy se v obydlí a jiných prostorách nacházejí osoby či věci

relevantní pro trestní řízení. Policejní orgán musí do návrhu uvést označení místa prohlídky,

důvody prohlídky, skutečnosti na základě, kterých došel k závěru vykonat prohlídku (spisový

materiál) a policejní orgán, který bude prohlídku vykonávat.38

V naší trestní věci podezřelého Pavla XXXX, nar. XX.XX.XXXX prověřovaného pro

přečin výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií dle § 192 odst. 3 trestního zákoníku,

předložila státní zástupkyně označený spisový materiál a současně dle ustanovení § 83 odst. 1

trestního řádu navrhla, aby byla soudcem Obvodního soudu pro Prahu XX jako neodkladný

a neopakovatelný úkon nařízena domovní prohlídka v místě, kde by se podle operativních

zjištění Policie ČR měl nacházet podezřelý Pavel XXXX, nar. XX.XX.XX, a věci důležité pro

trestní řízení, a sice na adrese shora jmenovaného bytu v bytovém domě v Praze, neboť je

důvodné podezření, že se v uvedených prostorách mohou nacházet věci důležité pro trestní

řízení, čímž je splněna podmínka ustanovení § 82 odst. 1 trestního řádu, a to:

- jednak věci důležité pro trestní řízení pocházející, a to pornografické

materiály zachycující osoby mladší 18 let, zejména v elektronické podobě na paměťových

médiích, např. nosiče DVD, CD atd., flash disky, paměťové karty, digitální fotoaparáty,

kamery, mobilní telefony, tablety, notebooky, příp. osobní PC;

- jednak další věci sloužící jako důkaz v předmětném trestním řízení.

Vlastníkem bytové jednotky č. XX v bytovém domě na adrese Praha XX, ul. XXXXX

XXXX/XX, je majitel, který umožnil bytovou jednotku užívat rodině XXXXXX, kde bydlí

vyjma podezřelého ještě jeho bratr a oba rodiče. Po prostudování dosud shromážděného

37 § 83 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)

38 ŠÁMAL, Pavel. Trestní řád: komentář. 7., dopl. a přeprac. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře.

ISBN 978-80-7400-465-0.

39

spisového materiálu dospěla státní zástupkyně k závěru, že je předložený podnět, zcela

důvodný. Vzhledem k tomu, že proti podezřelému dosud nebylo možno zahájit trestní stíhání,

neboť se dosud shromažďují podklady a dohledávají důkazy, je předpoklad, že při domovní

prohlídce budou zajištěny důkazy, které zahájení trestního stíhání proti Pavlu XXXXXX

odůvodní. Je podáván tento návrh na provedení domovní prohlídky jako neodkladného a

neopakovatelného úkonu, neboť jeho provedení nelze z uvedených důvodů odložit do doby

zahájení trestního stíhání a současně nebude možné jej provést v řízení před soudem, v daném

případě důvodně hrozí nebezpečí zničení důkazů. Domovní prohlídka byla provedena

příslušníky Policie ČR, policejního orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování

Obvodního ředitelství Praha XX, Odd. OOK, a to pracovníky SVS SKPV Praha XX.

5.3 Návrh státního zástupce

Domovní prohlídku a prohlídku jiných prostor v přípravném řízení nařizuje soudce,

který jedná na návrh státního zástupce. V našem případě „Soudkyně Obvodního soudu pro

Prahu XX rozhodla ve věci podezření ze spáchání přečinu výroby a jiného nakládání s

dětskou pornografií dle § 192 odst. 3 tr. zákoníku, prověřovaného Policií ČR, Obvodním

ředitelstvím Praha XX pod sp. zn.: KRPA-XXXX/TČ-20XX-00XXXX, o návrhu Obvodního

státního zástupce pro Prahu XX na vydání příkazu dle § 83 odst. 1 tr. zákoníku,

takto:

Podle § 83 odst. 1 tr. řádu přikazuji domovní prohlídku bytu a prostor k ně u

náležejících a to: ……………………………………...

Příkaz k domovní prohlídce musí být vyhotoven bez vad. Jestliže se návrh státního

zastupitelství jeví jako nedostatečný či neúplný, upozorní soud, který rozhoduje o příkazu

státní zastupitelství na odstranění těchto vad nebo k dodání informací, jež jsou nezbytné pro

vydání příkazu.39 Samozřejmě, že je nutné příkaz vydávat i v mimopracovní době, následně se

návrh státního zástupce doručí soudci pro následné vydání příkazu k prohlídce. Ve většině

případů návrh doručí policejní orgán.40

39 Nález Ústavního soudu, sp. zn. III. ÚS 287/96.

40 Čl. 61 odst. 1 závazného pokynu policejního prezidenta č. 30/2009 Sb., o plnění úkolů v trestním řízení.

[online]. Policie ČR. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/poskytnuti-zppp-c-30-2009-sb.aspx

40

5.4 Povinné materiální a formální náležitosti příkazu

Příkaz k domovní prohlídce má své formální a materiální (tj. obsahové) povinné

náležitosti. Například jednoznačně určuje povinnou písemnou formu. Existuje judikatura

Ústavního soudu, podle které je možné zařadit mezi obsahové náležitosti příkazu kromě

obecných náležitostí (místo a den jeho vydání, označení orgánu vydávající příkaz, poučení o

opravném prostředku, odůvodnění apod.)41také popsání obydlí a jiné prostory dostatečně, aby

nemohlo dojít k záměně, její účel, uložení provedení domovní prohlídky a prohlídky jiných

prostor, rozsah prohlídky, povinnost majitele nebo jiného uživatele (např. nájemce) strpět

prohlídku, upozornění na povinnost vydat věci, které by mohli být důležité pro trestní řízení

s varováním odnětí věcí v případě nespolupráce, poučení o eventualitě překonat překážku

nebo odpor.42

Cituji z našeho příkazu konkrétní domovní prohlídky:

„Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu XX zvážila předložený spisový materiál a dospěla k

závěru, že návrhu státního zástupce lze vyhovět. Lze důvodně předpokládat, že v bytě, který

podezřelý užívá, se mohou nacházet věci, důležité pro tr. řízení dle § 82/1 tr. řádu a to

počítače, notebooky, nosiče DVD, CD, flash disky, paměťové karty, digitální fotoaparáty,

kamery, mobilní telefony či tablety, případně pornografické materiály, zachycující osoby

mladší 18ti let. Návrhu státního zástupce bylo proto vyhověno. Domovní prohlídka bude v

tomto případě provedena jako neodkladný a neopakovatelný úkon dle § 160/4 tr. řádu a 158

odst. 3 písm. i/ tr. řádu. Tento úkon nelze provést až po zahájení trestního stíhání dle § 160/1

tr. řádu vůči podezřelému, neboť v takovém případě by hrozilo ukrytí či zničení důkazních

prostředků, a navíc podezřelý byt užívá s dalšími osobami, které mají přístup k jeho věcem. I

proto bylo návrhu státního zástupce vyhověno.“

5.4.1 Orgán vydávající příkaz

Povinné náležitosti příkazu jsou zakotvené v § 134 trestního řádu. K vydání příkazu

k domovní prohlídce či jiných prostor a pozemků je oprávněn předseda senátu a v přípravném

řízení soudce na návrh státního zástupce.

41 § 134 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)

42 Nález Ústavního soudu ze dne 1.11.2006, sp. zn. II. ÚS 362/06

41

V neodkladných případech je oprávněn příkaz k prohlídce vydat místo příslušného

předsedy senátu nebo soudce ten předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu má být

prohlídka vykonána.43 Soud je potřeba mít přesně specifikovaný. Podíváme se na náš

praktický příklad:

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu XX rozhodla ve věci podezření ze spáchání

přečinu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií dle § 192 odst. 3 tr. zákoníku,

prověřovaného Policií ČR, Obvodním ředitelstvím Praha XX pod sp. zn.: KRPA-XXXX/TČ-

20XX-00XXXX, o návrhu Obvodního státního zástupce pro Prahu XX na vydání příkazu dle

§ 83 odst. 1 tr. zákoníku,

takto:

Dle mého názoru, s ohledem na to, že se jedná o Prahu a Obvodní soud v Praze X, je

dosti definovaný tento soud.

5.4.2 Orgán provádějící prohlídku

Označení orgánu, který bude prohlídku vykonávat je nezbytností v příkazu k domovní

prohlídce. V trestním řádu je stanoveno určuje, že tímto orgánem může být pouze policejní

orgán.44 Policejní orgán, který má prohlídku provést, by měl být v příkazu k prohlídce

specifikován tak, aby o jeho totožnosti nevznikly žádné pochybnosti, a tudíž nebylo možné

zaměnit s jiným orgánem. Zde je ukázka z našeho příkazu k domovní prohlídce:

„Domovní prohlídku provede policejní orgán Obvodního ředitelství Praha XX, X. odd.

obecné kriminality dle operativní situace v době do dvou týdnů od vydání tohoto příkazu.“

5.4.3 Osoba, proti které je příkaz směřován

Podle nálezu Ústavního soudu musí být osoba, proti které příkaz k prohlídce směřuje

dostatečně identifikována takovým způsobem, aby nedošlo k záměně, případně

pochybnostem, o jakou osobu se jedná. Z důvodu respektování práv, která jsou zaručena

v ústavním zákoně č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod je zřejmé, že prohlídka

musí být provedena pouze v prostorách subjektu detailně označeným v příkazu.

43 § 83 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)

44 § 83 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)

42

Jako příklad zde uvedu ukázku z našeho příkazu:

takto:

„Podle § 83 odst. 1 tr. řádu přikazuji domovní prohlídku bytu a prostor k ně u náležejících a

to:

byt č. XX, nacházející se na adrese Praha XX, ul. XXXXXX XXX/XX, bytový dům na

parcele č. XXXX/1, XXXX/2 a XXXX/3, list vlastnictví XXX, kat. území 7XXXXX XXXX,

evidovaný v katastru nemovitostí Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální

pracoviště Praha,

vlastník: Marie XXXXXX, bytem ul. XXXXX XX/X, Praha XX, uživatelé: podezřelý Pavel

XXXXXXX, narozený XX. XX. XXXX, Milan XXXXX, narozený XX. XX. XXXX, Jana

XXXXXX, narozená XX. XX. XXXX a Karel XXXXXX, narozený XX. XX. XXXX (syn,

syn, matka a otec).“

a

„Nyní navrhuje Obvodní státní zástupce pro Prahu XX provést domovní prohlídku v bytě a

prostorách, k bytu přináležejících, které užívá podezřelý Pavel XXXXX, narozený XX. XX.

XXXX, jeho bratr a jeho rodiče.“

5.4.4 Místo provedení prohlídky

Níže popisuji, jak musí být sepsány jednotlivé identifikační údaje, kterými jsou určená

obydlí nebo jiné prostory, tak aby se eliminovala pravděpodobná možnost jejich záměny. V

případě domovní prohlídky se jedná o přesné uvedení adresy domu či bytu včetně poschodí,

čísla bytu, popř. jiných místností přináležejících k bytu a dále údaje, které mohou sloužit k

identifikaci obydlí.

V příkazu k prohlídce jiných prostor by měli být taktéž obsaženy přesně definované

adresy i s uvedením poschodí či podlaží. Může se též jednat o označení dílny, tovární haly

nebo jiných prostor. V případě, že má být prohlídka provedena na veřejně nepřístupném

místě, musí být v příkaze uveden okres, obec a katastrální území, kde se konkrétní pozemek

nachází, jeho parcelní číslo a druh pozemku.45 Dále v příkazu může být definováno na jakém

listu vlastnictví se daný objekt nachází, nebo kdo je vlastník objektu, jelikož osoba, proti níž

45 ŠÁMAL, Pavel. Trestní řád: komentář. 7., dopl. a přeprac. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře.

ISBN 978-80-7400-465-0.

43

má být prohlídka směřována může být pouze uživatelem nebo nájemcem uvedené

nemovitosti. Dávám sem praktickou ukázku popisu místa, kde má být prohlídka provedena:

„Podle § 83 odst. 1 tr. řádu přikazuji domovní prohlídku bytu a prostor k ně u náležejících a

to:

byt č. XX, nacházející se na adrese Praha XX, ul. XXXXXX XXX/XX, bytový dům na

parcele č. XXXX/1, XXXX/2 a XXXX/3, list vlastnictví XXX, kat. území 7XXXXX XXXX,

evidovaný v katastru nemovitostí Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální

pracoviště Praha,

vlastník: Marie XXXXXX, bytem ul. XXXXX XX/X, Praha XX, uživatelé: podezřelý Pavel

XXXXXXX, narozený XX. XX. XXXX, Milan XXXXX, narozený XX. XX. XXXX, Jana

XXXXXX, narozená XX. XX. XXXX a Karel XXXXXX, narozený XX. XX. XXXX (syn,

syn, matka a otec).“

5.4.5 Rozsah prohlídky

Mezi další důležitou součást příkazu k prohlídce patří rozsah prohlídky, který též musí

být popsán v odůvodnění.46

Pro příklad zde uvádím rozsah prohlídky naší skutečné:

„Nyní navrhuje Obvodní státní zástupce pro Prahu XX provést domovní prohlídku v bytě a

prostorách, k bytu přináležejících, které užívá podezřelý Pavel XXXXX, narozený XX. XX.

XXXX, jeho bratr a jeho rodiče.“

5.4.6 Určení doby provedení prohlídky

Další povinnou náležitostí příkazu je uvedení doby, kdy má být prohlídka provedena.

V případě, kdy je potřeba prohlídku vykonat ještě předtím, než je podezřelá osoba trestně

stíhaná z důvodu její neodkladnosti a neopakovatelnosti není přiměřené brát rozmezí jednoho

měsíce jako přijatelnou dobu k jejímu provedení. Za těchto okolností by měla být tato

46 ŠÁMAL, Pavel a kol. Přípravné řízení trestní. 2. vyd. Praha: C. H. Beck,

2003, 1443 s. ISBN 80-7179-741-3

44

náležitost vymezena kratším intervalem v závislosti na ustanovení osob zúčastněných při

prohlídce. V našem případě byla lhůta omezena na období dvou týdnů, viz ukázka z příkazu:

„Domovní prohlídku provede policejní orgán Obvodního ředitelství Praha XX, X. odd.

obecné kriminality dle operativní situace v době do dvou týdnů od vydání tohoto příkazu.“

5.4.7 Vymezení účelu prohlídky

Vymezení účelu prohlídky musí být uvedeno konkrétně v žádném případě všeobecně.

Dle usnesení Ústavního soudu „nelze s ohledem na podstatu věci po orgánech činných v

trestním řízení vyžadovat, aby a priori naprosto přesně specifikovaly všechny věci důležité z

hlediska trestního řízení, jejichž existence a význam teprve vyjde najevo při faktickém

provádění prohlídky“47.

Účel prohlídky, který je možno přijmout jako dostatečně vymezený lze pokládat např.

zajištění a nalezení obchodní korespondence, daňových, účetních a dalších podobných

dokladů a listin. Tyto doklady a listiny mohou dopomoci k potvrzení či vyvrácení podezření

z trestné činnosti. V našem konkrétním případě jsou to nahrávky s dětskou pornografií, CD,

kazety, fotky, počítač apod. Uvádím příklad z našeho příkazu:

„Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu XX se seznámila s obsahem spisu. Národní centrála

proti organizovanému zločinu postoupila Obvodnímu ředitelství PČR Praha XX poznatek o

tom, že z IP adresy XX.XXX.XXX.XX bylo ze sítě Snapchat nahráno celkem XX fotografií

dívek bez vyvinutých sekundárních pohlavních znaků, a to v erotických a sexuálně

vyzývavých pozicích. Spis obsahuje též černobílé fotografie, které byly nahrány z účtu

XXXXX. Šetřením policie bylo zjištěno, že podezřelou osobou, která fotky nahrála, by měl

být Pavel XXXXX, narozený XX. XX.XXXX. Policie dále zjistila, že podezřelý Pavel

XXXXX užívá byt, specifikovaný ve výroku tohoto rozhodnutí.

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu XX zvážila předložený spisový materiál a

dospěla k závěru, že návrhu státního zástupce lze vyhovět. Lze důvodně předpokládat, že v

bytě, který podezřelý užívá, se mohou nacházet věci, důležité pro tr. řízení dle § 82/1 tr. řádu

a to počítače, notebooky, nosiče DVD, CD, flash disky, paměťové karty, digitální fotoaparáty,

47Usnesení Ústavního soudu ze dne 24.3.2011, sp. zn. II. ÚS 138/11

45

kamery, mobilní telefony či tablety, případně pornografické materiály, zachycující osoby

mladší 18ti let. Návrhu státního zástupce bylo proto vyhověno. Domovní prohlídka bude v

tomto případě provedena jako neodkladný a neopakovatelný úkon dle § 160/4 tr. řádu a 158

odst. 3 písm. i/ tr. řádu. Tento úkon nelze provést až po zahájení trestního stíhání dle § 160/1

tr. řádu vůči podezřelému, neboť v takovém případě by hrozilo ukrytí či zničení důkazních

prostředků, a navíc podezřelý byt užívá s dalšími osobami, které mají přístup k jeho věcem. I

proto bylo návrhu státního zástupce vyhověno.“

5.4.8 Povinnost osoby prohlídku strpět a možnost

policejního orgánu překonat odpor nebo

překážku

V trestním řádu je také zakotvena u části domovní prohlídky a prohlídce jiných prostor

ve svých ustanoveních povinnost osoby, u níž má být prohlídka vykonána, tento úkon strpět.

Je jasné, že pro majitele objektu, bytu apod. je to velmi nepříjemný úkon. Povinná osoba musí

umožnit provedení prohlídky, pokud se tak nestane, policejní orgán má právo překonat

překážku i odpor, který byl vytvořen. Orgán vykonávající prohlídku je povinen prvně osobu

vyzvat až poté je oprávněn překonat odpor a překážku za pomocí donucovacích prostředků.48

Povinnost strpět prohlídku znamená podrobit se tomuto úkonu bez odporu nebo vytvoření

překážky49

Nyní cituji z našeho příkazu:

„Domovní prohlídka bude v tomto případě provedena jako neodkladný a neopakovatelný

úkon dle § 160/4 tr. řádu a 158 odst. 3 písm. i/ tr. řádu. Tento úkon nelze provést až po

zahájení trestního stíhání dle § 160/1 tr. řádu vůči podezřelému, neboť v takovém případě by

hrozilo ukrytí či zničení důkazních prostředků, a navíc podezřelý byt užívá s dalšími osobami,

které mají přístup k jeho věcem. I proto bylo návrhu státního zástupce vyhověno.“ Dále je zde

uvedeno jméno vlastníka nemovitosti (bytu).

Dle mého názoru by zde mělo být uvedeno náležité poučení osoby, která musí

domovní prohlídku strpět. Ne každý den se člověk setkává s takovou skutečností.

48 § 85a zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)

49 ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád – komentář, 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, 4720 s.

ISBN: 978-80-7400-465-0.

46

5.4.9 Předložení či odnětí věci relevantní pro trestní

řízení

Osoba mající u sebe věc, která může sloužit jako důkazní materiál pro trestní řízení je

podle trestního řádu povinna tuto věc předložit či vydat. Osoba musí být řádně poučena o

tom, že je povinna věc vydat, nebo ji bude odňata. V případě, že i přes výzvu nebude chtít věc

vydat, může jí být odňata za použití donucovacích prostředků.50 V našem případě se

předpokládá, že budou v bytě tyto věci: počítače, notebooky, nosiče DVD, CD, flash disky,

paměťové karty, digitální fotoaparáty, kamery, mobilní telefony či tablety, případně

pornografické materiály, zachycující osoby mladší 18ti let. Bylo by dobré na domovní

prohlídku jet již s připravenými výzvami ohledně zabavení.

5.4.10 Zdůvodnění prohlídky

Mezi hlavní a povinné prvky příkazu k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor

je zdůvodnění prohlídky. Na posouzení důvodů k prohlídce mají často vliv různé okolnosti

případu. Policejní orgán nezískává informace pouze z důkazních materiálů, ale také z tzv.

neformálních zdrojů, mezi které patří například výsledky operativně pátracích činností,

pozorování chovaní osob, policejní evidence atd. Z tohoto důvodu nemůžeme klást přehnané

nároky na detailnost a preciznost toho zdůvodnění.51

V našem případě je zdůvodnění popsáno následujícím způsobem:

„Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu XX zvážila předložený spisový materiál a dospěla k

závěru, že návrhu státního zástupce lze vyhovět. Lze důvodně předpokládat, že v bytě, který

podezřelý užívá, se mohou nacházet věci, důležité pro tr. řízení dle § 82/1 tr. řádu a to

počítače, notebooky, nosiče DVD, CD, flash disky, paměťové karty, digitální fotoaparáty,

kamery, mobilní telefony či tablety, případně pornografické materiály, zachycující osoby

mladší 18ti let. Návrhu státního zástupce bylo proto vyhověno. Domovní prohlídka bude v

tomto případě provedena jako neodkladný a neopakovatelný úkon dle § 160/4 tr. řádu a 158

odst. 3 písm. i/ tr. řádu. Tento úkon nelze provést až po zahájení trestního stíhání dle § 160/1

tr. řádu vůči podezřelému, neboť v takovém případě by hrozilo ukrytí či zničení důkazních

50 § 78 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb o trestním řízení soudním (trestní řád)

51 FRYŠTÁK, Marek. Zahájení přípravného řízení provedením neodkladných a neopakovatelných úkonů.

Trestněprávní revue. Praha: C. H. Beck, 2013, roč. 12, č. 5, ISSN 1213-5313.

47

prostředků, a navíc podezřelý byt užívá s dalšími osobami, které mají přístup k jeho věcem. I

proto bylo návrhu státního zástupce vyhověno.“

V případě, kde se jedná o dětskou pornografii, jsem přesvědčen, že není nutné větší

zdůvodňování

5.4.11 Podpis soudce, místo a datum

Mezi další nezbytnou součást příkazu patří podpis soudce, který příkaz vydal.

V případě, kdy by příkaz tento podpis neobsahoval, mohli by vzniknout důvodné

pochybnosti, jestli se skutečně jedná o příkaz k domovní prohlídce vydaný soudcem.

Co se týká podpisu soudce, zde je nutné v dnešní době již brát v úvahu i větu

z datových stránek, že i nepodepsaný dokument, zaslaný datovými stránkami se bere jako

podepsaný a ověřený podpisem. Samozřejmě i v této době, pokud Policie ČR nemá s sebou

techniku je lepší a nutné, aby měli příkaz k domovní prohlídce podepsán soudcem.52

5.5 Doručení příkazu k prohlídce

Je nutné si zdůvodnit, komu doručíme příkaz k domovní prohlídce a k prohlídce jiných

prostor, i v případě, že se jedná o neodkladný a neopakovatelný úkon. Tento příkaz se doručí:

„osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné, nejpozději do 24 hodin po

odpadnutí překážky, která brání doručení“.53

V našem případě se doručovalo rodině, která byla v bytě v nájmu a dále i majitelce

bytu. Doručí se osobě, proti níž úkon směřuje, tudíž podezřelý Pavel XXXX a dále

vlastníkovi bytu, uvedeného ve výpisu katastru nemovitosti

52 Nález Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 362/06

53 § 83 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)

48

5.6 Prohlídka jiných prostor a pozemků bez příkazu k

provedení prohlídky

V případě potřeby je možné vykonat prohlídku jiných prostor a pozemků i bez

předešlého vydání příkazu k dané prohlídce. „Bez příkazu může policejní orgán provést

prohlídku jiných prostor a pozemků, jestliže vydání příkazu nelze předem dosáhnout a věc

nesnese odkladu. Policejní orgán je však povinen si bezodkladně dodatečně vyžádat souhlas

orgánu oprávněného k vydání příkazu; v přípravném řízení tak činí prostřednictvím státního

zástupce.“54 Policejní orgán musí mít tento souhlas vydaný písemně a totožně s příkazem

k prohlídce musí obsahovat odůvodnění.

V našem případě, pokud se při prohlídce zjistilo, že k bytu ještě náleží sklep, nebo

komora mimo byt, případně u souseda je dílna na zpracování podkladů apod.

5.7 Protokol

Protokol o domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor, která byla vykonána jako

neopakovatelný a neodkladný úkon, je sepsán orgánem vykonávající prohlídku během

prohlídky nebo okamžitě po dokončení. Níže přikládám protokol ze skutečné prohlídky:

54 § 83a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)

49

PROTOKOL O PROVEDENÍ DOMOVNÍ

PROHLÍDKY

Dne XX.XX.20XX byla provedena na základě příkazu Obvodního soudu pro Prahu

XX ze dne XX.XX.20XX spisová značka domovní prohlídka u osoby:

jméno a příjmení: Josef XXXX datum narození:

XX.XX.XXXX

trvale bytem ul. XXXXXX XXX/XX, Praha XX

Jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon je domovní prohlídka provedena z důvodu

Předchozí výslech podle § 84 trestního řádu byl proveden:

Osoba, u níž má být prohlídka provedena k vydání věci, vypovídá: věci vydávám dobrovolně

(mobilní telefon, tablet, notebook)

Prohlídka byla provedena v

Praha XX, ul. XXXXX XXX/XX, v bytě č. XX

Prohlídku provedli:

por. Bc. Jusepe XXXXXX, por. Bc. Silvestr XXXXXX, nprap. Jose XXXXXX

por. Mgr. Xantypa XXXXXXXXX,

Po poučení podle § 85 odst. 1 trestního řádu se prohlídky účastnil:

Josef XXXXXXXX

Podle § 85 odst. 2 trestního řádu byla prohlídce přítomna nezúčastněná osoba:

Příkaz k domovní prohlídce byl - nebyl *) doručen: XX.XX.20XX v XX:XX hodin

Josef XXXXXX, nar. XX.XX.XXXX

V případě postupu dle § 85a odst. 2 trestního řádu (překonání odporu při úkonu):

S prohlídkou započato dne XX.XX.20XX v XX:XX hodin.

50

Při prohlídce byly vydány následující věci:

2. strana protokolu o provedení

domovní prohlídky

Pořadové

číslo

Popis věci (název, značka, v. číslo, množství, tvar, barva,

kvalita atd.)

Místo nálezu

1 např. 1 kus mobilní telefon zn. Samsung Galaxy S6, černé

barvy, prasklý display

Na lednici v kuchyni bytu

2

Při prohlídce byla pořízena fotodokumentace.

Při prohlídce byla pořízena videodokumentace.

Při prohlídce nebyl/nebyl použit služební pes

Při prohlídce nedošlo k poškození věcí a zařízení objektu

Prohlídka skončena dne XX.XX.XXXX v XX:XX hodin

Prohlídku provedl:

-výpis všech policistů kteří se účastnili

Nezúčastněná osoba:

Potvrzuji současně, že jsem

převzal potvrzení o odebrání věci

a opis tohoto protokolu

Josef XXXXXXXX

51

ZÁVĚR

Ve své práci jsem se snažil popsat, jaký představuje domovní prohlídka ohledně

trestného činu obsáhlý, multidisciplinární institut dle trestního řádu a jaký má význam v rámci

skupiny důkazních prostředků. Kvalita provedení výkonu domovní prohlídky je důležitá a

závisí na ní úspěšnost dopadení pachatele a objasnění kriminalisticky relevantních událostí.

Výsledky a závěry prohlídky se využívají pro další vyšetřování, pro komplexní přehled o

faktech zjištěných na místě konkrétního případu. V mnoha případech mohou tyto poznatky

dopomoci odhalit i další, především latentní trestnou činnost a následně správným směrem

nasměrovat kriminalistickou prevenci.

Ve své práci jsem se snažil především v praktické části popsat důvody, kdy může

prohlídka trpět určitými vadami a též zdůvodnit, z jakého důvodu je potřeba je odstranit. Po

mém zpětném pohledu na svoji práci mohu konstatovat, že se mi rozbor a porovnání se

skutečnou domovní prohlídkou (citované v praktické části) povedlo. Snažil jsem se kromě

základních teoretických údajů pracovat i s odbornou literaturou a texty a uvést i vlastní

postřeh a úvahu. Přišel jsem na to, že i když legislativa obsáhne všechny důležité postupy, tak

praxe a zkušenost vždy přinesou něco nového, kdy je potřeba se pohybovat tzv. „na hraně

zákona.“ Z uvedeného lze tedy usuzovat, že ohledání tak, jak ho vnímají orgány justice, je

vhodné řadit mezi neopakovatelné úkony, jelikož ho nebude možno znovu zopakovat v řízení

před soudem. To by také bylo potřeba v praxi dořešit. Vždy se dá při opakované prohlídce

přijít na nové skutečnosti, či nápady nebo vytvořit nové hypotézy či domněnky. Dílčí úkony,

prováděné v rámci ohledání, jako je např. odběr stop, lze v této souvislosti považovat za

neopakovatelné. Policejní orgán nikdy nesmí podcenit domovní prohlídku, ať se jedná o

prvotní či následnou prohlídku. Pokud má prohlídka místa činu přinést informace o způsobu

spáchání činu, určit charakteristiku pachatele, podávat informace o vyhledaných, zajištěných a

vyhodnocených nalezených stopách, které vymezují okruh podezřelých osob a které mohou

umožnit i individuální identifikaci, je nutné ji provést již napoprvé řádně a pečlivě. Jedině

praxe a zkušenosti z ní vyplívající naučí budoucí kriminalisty dobré a kvalitní práci při

vykonávání domovních prohlídek.

Dle mého názoru by již na škole bylo vhodné přibírat studenty policejních škol nebo

účastníky základních policejních kurzů k domovním prohlídkám tak, aby měli co nejvíce

zkušeností. Dále je také důležité, aby měli možnost o každém případu hovořit a rozebrat jej se

svými, již zkušenými kolegy. Pokud se v praxi setkáváme se situacemi, kdy je místo činu

52

zajišťováno a následně i ohledáváno nedostatečně zkušenými a erudovanými policisty,

myslím si, že hlavně zde je třeba hledat příčiny neodborně provedené prohlídky místa

trestného činu a následných chyb z toho plynoucích. Bylo by vhodné zařadit méně zkušené

policisty po určitou stanovenou dobu do výjezdových skupin na pozice, třeba jako „asistent

kriminalistického technika“, jehož práci by pozorně sledovali a učili se, jak na místě správně

postupovat. Mnoho chyb vzniká i z neznalosti taktických a technických postupů při

zajišťování stop, při následné neodborné manipulaci s těmito stopami a při podcenění

důsledné dokumentace a souladu protokolu o ohledání místa činu, náčrtku a plánku se

skutečnou situací na místě činu.

Úkolem a cílem mé bakalářské práce bylo představit ucelený přehled o institutu

nazývaném prohlídkou. Při psaní této práce jsem získal spoustu poznatků a informací a díky

tomu jsem si své znalosti ještě více prohloubil. Díky této práci jsem si některé věci vztahující

se k tomuto tématu ještě více pochopil a uvědomil.

53

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ DLE NORMY

A. Právní normy

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník a o změně a doplnění dalších zákonů v platném znění.

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) v platném znění

Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky v platném znění

Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii v platném znění

Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod

Závazné pokyny Policejního prezidenta

B. Knihy

GERLOCH Aleš, HŘEBEJK Jiří, ZOUBEK Vladimír. Ústavní systém České republiky.

Základy českého ústavního práva. 4. vyd. Praha: Prospektrum, 2002. ISBN 80-7175-077-8.

CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk,

2005. ISBN 80-86898-36-9.

KONRÁD, Zdeněk a Jiří STRAUS. Kriminalistika: teorie, metodologie a metody

kriminalistické techniky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014. ISBN 978-

807380-535-7.

MUSIL, Jan. Kriminalistika. Praha: C.H. Beck, 2001. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN

80-7179-362-0.

MUSIL, Jan, Zdeněk KONRÁD a Jaroslav SUCHÁNEK. Kriminalistika. 2., přeprac. a dopl.

vyd. V Praze: C.H. Beck, 2004. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 80-7179878-9.

NĚMEC, Miroslav. Kriminalistická taktika pro policisty. Praha: EUROUNION, 2004. ISBN

80-7317-036-1.

PORADA, Viktor. Kriminalistika. I: Úvod do kriminalistiky a Metodika vyšetřování

vybraných druhů trestných činů. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995. ISBN 80-7067-451-

2.

54

PORADA, Viktor. Kriminalistika. Brno: CERM, 2001. ISBN 80-7204-194-0.

STRAUS, Jiří. Kriminalistická taktika. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství

Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-095-6.

ŠÁMAL, Pavel a kol. Přípravné řízení trestní. 2. vyd. Praha: C. H. Beck,

2003, 1443 s. ISBN 80-7179-741-3

ŠÁMAL, Pavel. Trestní řád: komentář. 7., dopl. a přeprac. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013.

Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-465-0.

C. Online zdroje

VICHLENDA, Milan. Kriminalistika [online]. Karviná, 2011 [cit. 2021-4-17]. Dostupné z:

https://www.sosoom-zlin.cz/media/skripta/kriminalistika.pdf. Skripta. Střední odborná škola

ochrany osob a majetku s.r.o.

Definice trestního řízení - Nejvyšší státní zastupitelství Česká republika [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné z:

http://www.nsz.cz/index.php/cs/prubeh-rizeni-v-trestnich-a-netrestnich-vecech/definice-

trestniho-izeni

Čl. 61 odst. 1 závazného pokynu policejního prezidenta č. 30/2009 Sb., o plnění úkolů v

trestním řízení. [online]. Policie ČR. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/poskytnuti-

zppp-c-30-2009-sb.aspx

D. Soudní rozhodnutí

Nález Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 362/06

dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-362-06

Nález Ústavního soudu ze dne 10.3.2011, sp. zn. II. ÚS 3073/10

dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-3073-10

Usnesení Ústavního soudu ze dne 24.3.2011, sp. zn. II. ÚS 138/11

dostupné z: https://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/ustavni-soud/2011/2751/judikat-us-II-

uS-138-11-GUS20112659

Nález Ústavního soudu ze dne 16.5.2012, sp. zn. I. ÚS 515/12

dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-515-12

55