Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut - AMBIS
Regionální rozvoj
Kriminalistické aspekty prohlídek
Bakalářská práce
Autor: Tomáš Podroužek
Bezpečnostní management v regionech
Vedoucí práce: JUDr. Petr Rašpl
Praha 2021
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Kriminalistické aspekty prohlídek“
zpracoval samostatně a byla použita jen literatura a zdroje, které uvádím v této práci pod
seznamem literatury.
Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba bakalářské práce je identická s
její tištěnou verzí a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně
VŠ AMBIS a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze
elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 25. 4. 2021 Tomáš Podroužek
Poděkování
Chtěl bych poděkovat vedoucímu práce JUDr. Petrovi Rašplovi za odbornou pomoc a
další cenné rady při vedení a zpracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat své
rodině za trpělivost a morální podporu, které se mi od nich dostávalo během zpracování mého
tématu bakalářské práce.
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Akademický rok: 2018/2019
Student: Tomáš Podroužek
UČO: 27465
Program: Bezpečnostní management v regionech
Studijní obor: Bezpečnostní management v regionech
Téma: Kriminalistické aspekty prohlídek
Topic: Forensic aspects of inspections
Vedoucí bakalářské práce: JUDr. Ing. Olga Vojtěchovská, Ph.D.
Cíl práce: Cílem bakalářské práce je rozbor pojmu prohlídky, dále analýza
jednotlivých druhů prohlídek a jejich důvody provedení. V další části se zaměřím na
systematiku přípravy prohlídek. Na závěr provedu rozbor a hodnocení prohlídek. Možná
osnova práce:
Úvod
1. Základní pojmy
2. Ústavní zakotvení prohlídek
3.Pojem a význam prohlídek
4.Druhy prohlídek
5.Cíl prohlídek
6.Příprava prohlídek
7.Taktika
8.Metodika provedení
9.Hodnocení výsledků prohlídek
Závěr
Základní prameny a odborná literatura: (1) CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky.
Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-86898-36-9. (2) KONRÁD,
Zdeněk a Jiří STRAUS. Kriminalistika: teorie, metodologie a metody kriminalistické
techniky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014. ISBN 978-807380-535-7.
(3) MUSIL, Jan. Kriminalistika. Praha: C.H. Beck, 2001. Beckovy mezioborové učebnice.
ISBN 80-7179-362-0. (4) MUSIL, Jan, Zdeněk KONRÁD a Jaroslav SUCHÁNEK.
Kriminalistika. 2., přeprac. a dopl. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2004. Beckovy mezioborové
učebnice. ISBN 80-7179878-9. (5) NĚMEC, Miroslav. Kriminalistická taktika pro policisty.
Praha: EUROUNION, 2004. ISBN 80-7317-036-1. (6) PORADA, Viktor. Kriminalistika. I:
Úvod do kriminalistiky a Metodika vyšetřování vybraných druhů trestných činů. Olomouc:
Univerzita Palackého, 1995. ISBN 80-7067-451-2. (7) PORADA, Viktor. Kriminalistika.
Brno: CERM, 2001. ISBN 80-7204-194-0. (8) STRAUS, Jiří. Kriminalistická taktika. 2., rozš.
vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-095-6. (9)
ŠÁMAL, Pavel. Trestní řád: komentář. 7., dopl. a přeprac. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013.
Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-465-0.
ANOTACE A KLÍČOVÁ SLOVA
Anotace:
Bakalářská práce je zaměřena na jednotlivé kriminalistické aspekty prohlídek, tak jak
vycházejí ze zákonných norem a dále praxe orgánů činných v trestním řízení. V úvodu se
zabývám tématem vysvětlení základních pojmů, o kterých se budu zmiňovat i v dalších
částech této práce. Po seznámení se základními pojmy se v další kapitole budu zabývat cílem,
významem, samotnou přípravou prohlídky a dále rozborem jednotlivých druhů prohlídek
podle různých kritérií s důrazem kladeným na jednotlivé požadavky, které vyžaduje platná
legislativa a jak dále vychází z kriminalistické praxe. V závěru se zabývám jednotlivými
fázemi taktických zásad a postupů při jejich vykonávání, a nakonec úvahou nad
problematikou současné právní úpravy.
Klíčová slova CZ:
dokumentace prohlídky, domovní prohlídka, kriminalistika, orgány činné v trestním řízení,
osobní prohlídka, policejní orgán, příkaz k prohlídce, výslech
Annotation:
The bachelor's thesis is focused on individual forensic aspects of searches, as they are based
on legal standards and the practice experience of law enforcement agencies. In the
introduction I deal with the topic of explaining the basic concepts, which I will mention in
other parts of this work. After getting acquainted with the basic concepts, in the next chapter I
will deal with the goal, meaning, the preparation of the inspection and analysis of individual
types of inspections according to various criteria with emphasis on individual requirements
required by current legislation and how it is based on forensic practice. In the end, I deal with
the various stages of tactical principles and procedures in their implementation, and finally
consider the issues of current legislation.
Key words:
search documentation, house search, criminology, authorities active in criminal proceedings,
personal search, police authority, search order, interrogation
7
OBSAH
ÚVOD ................................................................................................................... 9
1 Základní pojmy .............................................................................................. 11
1.1 Prohlídka ................................................................................................ 11
1.2 Obydlí ..................................................................................................... 11
1.3 Trestní řízení .......................................................................................... 11
1.4 Orgány činné v trestním řízení ............................................................... 12
1.5 Zbraň ...................................................................................................... 12
1.6 Neodkladný a neopakovatelný úkon ...................................................... 13
1.7 Místo činu ............................................................................................... 13
2 Prohlídka ........................................................................................................ 15
2.1 Cíl prohlídky .......................................................................................... 15
2.2 Příprava prohlídky .................................................................................. 17
3 Druhy prohlídek ............................................................................................. 20
3.1 Dělení dle kriminalistických kritérií ...................................................... 20
3.1.1 Kritérium posloupnosti ........................................................................... 20
3.1.2 Kritérium rozsahu ................................................................................... 20
3.1.3 Kritérium naléhavosti ............................................................................. 21
3.2 Dělení dle trestního řádu ........................................................................ 22
3.2.1 Domovní prohlídka ................................................................................. 22
3.2.2 Osobní prohlídka .................................................................................... 24
3.2.3 Prohlídka jiných prostor a pozemků ....................................................... 25
3.2.4 Prohlídka prostor výkonu advokacie ...................................................... 26
3.3 Rozdělení podle zákona o Policii České republiky ................................ 26
3.3.1 Umístění do policejní cely ...................................................................... 27
3.3.2 Vydání a odebrání zbraně ....................................................................... 27
3.3.3 Zastavení a prohlídka dopravního prostředku ........................................ 28
4 Taktické zásady a postupy vykonání vybraných druhů prohlídek ................ 29
4.1 Taktické zásady ...................................................................................... 29
4.2 Taktické postupy .................................................................................... 31
4.2.1 Taktické postupy k vykonání domovní prohlídky .................................. 31
8
4.2.2 Taktické postupy pro vykonání osobní prohlídky .................................. 33
4.2.3 Taktické postupy pro vykonání prohlídky dopravních prostředků ......... 34
4.3 Dokumentace výsledku a průběhu prohlídky ......................................... 34
PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................... 37
5 Příkaz k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor jako ......................... 37
5.1 Vydání příkazu ....................................................................................... 37
5.2 Podnět k návrhu na vydání příkazu ........................................................ 38
5.3 Návrh státního zástupce ......................................................................... 39
5.4 Povinné materiální a formální náležitosti příkazu.................................. 40
5.4.1 Orgán vydávající příkaz .......................................................................... 40
5.4.2 Orgán provádějící prohlídku ................................................................... 41
5.4.3 Osoba, proti které je příkaz směřován .................................................... 41
5.4.4 Místo provedení prohlídky ..................................................................... 42
5.4.5 Rozsah prohlídky .................................................................................... 43
5.4.6 Určení doby provedení prohlídky ........................................................... 43
5.4.7 Vymezení účelu prohlídky ...................................................................... 44
5.4.8 Povinnost osoby prohlídku strpět a možnost policejního orgánu překonat
odpor nebo překážku ........................................................................................................ 45
5.4.9 Předložení či odnětí věci relevantní pro trestní řízení ............................ 46
5.4.10 Zdůvodnění prohlídky ............................................................................ 46
5.4.11 Podpis soudce, místo a datum ................................................................. 47
5.5 Doručení příkazu k prohlídce ................................................................. 47
5.6 Prohlídka jiných prostor a pozemků bez příkazu k provedení prohlídky48
5.7 Protokol .................................................................................................. 48
Protokol o provedení domovní prohlídky ........................................................... 49
Závěr ................................................................................................................... 51
Seznam použitých zdrojů dle normy ................................................................... 53
ÚVOD
Školu, kterou jsem si vybral, bych rád využil pro svůj tzv. odrazový můstek do dalšího
života. Odjakživa mě lákala praxe v oboru vyšetřování a na základě vyšetřování následně
sestavovat příčiny a důvody událostí. Cílem této práce je popsat kriminalistické aspekty
prohlídek. U prohlídek je jednou z podstatných složek provádění neodkladných a
neopakovatelných úkonů na místě spáchání trestného činu, včetně ohledání.
K nejdůležitějším částem přípravného trestního řízení je Institut ohledání. Při ohledání
jsou zjišťovány prvotní a nejzákladnější informace o případu a jsou zajišťovány (často jediné)
stopy a důkazy potřebné k následnému usvědčení pachatele. Při ohledání nesprávným
způsobem buď nejsou zjištěny a zajištěny důležité důkazní materiály, nebo dojde k jejich
znehodnocení. Kriminalistika je interdisciplinární vědní obor, a jako taková využívá a pro
vlastní potřeby vytváří celou řadu metod, které jsou u nezbytné k dosažení jejího cíle, jímž je
poznání objektivní pravdy pro potřeby úspěšného odhalování a objasňování trestných činů a
jiných nežádoucích jevů v lidské společnosti. Prakticky všechny kriminalistické metody
(kriminalisticko-technické, kriminalisticko-taktické) využívají metody logického myšlení,
mezi základní patří: analýza, syntéza, indukce, dedukce, zevšeobecnění, analogie apod.
Logické metody stály už při vzniku kriminalistiky jako vědy.
Jedno z nejpřednějších míst mezi těmito metodami zastává myšlení ve formě
kriminalistických verzí. Kriminalistické verze svojí podstatou vycházejí z aplikace logických
metod přímo na zkoumanou kriminalistickou stopu či zkoumanou kriminalistickou událost.
Metodologie logiky je věda, kde lze konstatovat, že tvoří vědní základ pro vznik
kriminalistických verzí v aplikované podobě. V této práci vytvořím stručný přehled věnující
se nejdůležitějším zásadám vyhledávání, dokumentaci a zajišťování stop pro znalecké
zkoumání na místě činu.
Problematika je rámcově upravena v trestním řádu a v pokynu policejního prezidenta.
Dále na toto téma bylo napsáno několik publikací, v nichž jsou uvedena pravidla pro ohledání
místa činu, pro zajištění stop, které byly na místě činu nalezeny, taktické a technické postupy
na místě činu, které se osvědčily dlouholetým používáním v praxi, a proto dnes tvoří základní
zásady správného chování na místě činu. Dále se mimo kriminalistického hlediska v této práci
zabývám některými právními problémy týkajícími se oblasti ohledání, domovních prohlídek
10
apod. Dal jsem si také při zpracování tohoto tématu za cíl zmapovat současnou právní úpravu,
na základě, které se tyto úkony provádějí.
K dosažení tohoto cíle jsem využíval logických metod, analýzy, syntézy, indukce a
dedukce, přičemž jsem vycházel z vlastních znalostí a zkušeností získaných předchozím
studiem a praxí, a dále studiem odborné literatury, právních předpisů a judikatury týkající se
této problematiky.
11
1 ZÁKLADNÍ POJMY
V této práci se postupně budeme seznamovat s termíny spojenými s problematikou
prohlídek. U některých z nich by význam nemusel být zcela zřejmý a vysvětlování těchto
termínů v dalších kapitolách by mohlo narušit vizuální stránku a srozumitelnost práce jako
celku. Z tohoto důvodu budou některé základní termíny vysvětleny v této samostatné části.
1.1 Prohlídka
Jedná se o jednu z mnoha kriminalistických metod, při které dochází k přímému
prohledávání míst, objektů a osob policejními orgány (policie ČR, služba kriminální policie a
vyšetřování aj.) za účelem nalezení zajištění věcí, osob, zvířat důležitých pro trestní řízení1,
nebo věcí obecně nebezpečné povahy (např. zbraně nebo jiné věci způsobilé ohrozit život
nebo zdraví).
1.2 Obydlí
Obydlím lze nazvat dům, byt, pozemek nebo jiné prostory, kde se osoba, vůči níž
zákrok směřuje, zdržuje nebo pobývá. Za prostory, které k bytu přináleží lze považovat např.
garáže či sklepní kóje, které jsou součástí vlastnictví bytové jednotky nebo domu. Mezi
obydlí lze rovněž zařadit bytovou náhradu, zařízení určené k trvalému bydlení (vysokoškolské
koleje, internáty, ubytovny), ale i pouhá část bytu, která je pronajímána. Dále sem lze zařadit
zahradní domky, rekreační chaty a chalupy, které nemají charakter trvalého obývání.
Právní formulace pojmu „obydlí“ vyplývá z § 133 zákona č. 40/2009 Sb., trestní
zákoník a definuje, že obydlím se rozumí dům, byt nebo jiná prostora sloužící k bydlení a
příslušenství k nim náležející.
1.3 Trestní řízení
Trestní řízení je definováno v zákoně č. 141/1964 Sb., o trestním řízení soudním (dále
jen trestní řád). Jedná se o zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení a
1 MUSIL, Jan, Zdeněk KONRÁD a Jaroslav SUCHÁNEK. Kriminalistika. 2., přeprac. a dopl. vyd. V Praze:
C.H. Beck, 2004. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 80-7179878-9.
12
dalších subjektů podílejících se na tomto postupu. Úkolem trestního řízení je zjistit, zda se
trestný čin stal, zjistit jeho pachatele a uložit mu trest nebo ochranné opatření, zajistit jejich
výkon a případně rozhodnout o nároku poškozeného na náhradu škody způsobenou trestným
činem. Dalším úkolem trestního řízení je zajistit, aby osoba, která se trestné činnosti
nedopustila nebyla trestně stíhána, či dokonce odsouzena. 2
1.4 Orgány činné v trestním řízení
Orgány činnými v trestním řízení jsou dle § 12, odst. 1 trestního řádu státní zástupce
soud a policejní orgán. Policejními orgány se rozumí především útvary Policie České
republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, pověřené orgány Vězeňské služby
České republiky, celní správy, Vojenské policie, pověřené orgány Bezpečnostní informační
služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství.3
1.5 Zbraň
Hledal jsem výrazy a popis, jak správně nazvat a přiblížit zbraň. Zbraní lze rozumět
nejen předmět v technickém slova smyslu, jako např. střelná zbraň, ale i jakýkoliv jiný
předmět, který je způsobilý učinit útok proti tělu důraznější (např. kámen, jakýkoliv sprej, hůl,
kuše, nalezený klacek, dílenské nářadí aj.).
V běžné mluvě se ale zbraní zpravidla rozumí předměty nebo stroje, které byly
navrženy a vyrobeny právě s důrazem na jejich ranivý účinek. V rámci kriminalistické praxe a
prohlídek se bude především jednat o zbraně palné, sečné a bodné (například pistole, sekera,
nůž).4
Na druhou stranu, nástroj, který byl použit k překonání hmotné překážky, jako např.
vypáčení dveří nelze považovat za zbraň.
Některé zbraně, jako výbušniny se však používají i k jiným účelům (odstřel sněhových
lavin, ledových bariér na řekách apod.), tedy účelům dobrým a pomocným. Zbraní se předmět
2 Definice trestního řízení - Nejvyšší státní zastupitelství Česká republika [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné z:
http://www.nsz.cz/index.php/cs/prubeh-rizeni-v-trestnich-a-netrestnich-vecech/definice-trestniho-izeni 3 § 12 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)
4 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-
86898-36-9.
13
stává v okamžiku použití za účelem zranění živého organismu nezávisle na tom, k čemu byl
určen při své výrobě.
Čin je spáchán „se zbraní“ i tehdy, je-li ji použito jen k zastrašování.
1.6 Neodkladný a neopakovatelný úkon
Neodkladný úkon
Pokud se díváme na úkon z hlediska kriminalistického, budu ho i tímto způsobem
popisovat. Jedná se o úkon, který, pokud by nebyl proveden před zahájením trestního stíhání
(případně z důvodu velkého časového odstupu od skutku k trestnímu stíhání), mohlo by dojít
ke zmaření, nebo úplné důkazů. Zde vyjmenuji pro lepší představu, o jaké úkony se jedná:
-výslech svědka, zadržení podezřelé osoby, zajištění nemovitosti, majetku, peněžních
prostředků, projektů, dopisů, cenných papírů apod., domovní prohlídka, vstup do obydlí,
odposlech, prohlídka těla, odběr krve apod.
Neopakovatelné úkony
Pojem neopakovatelného úkonu se vztahuje k řízení před soudem.
V tomto případě se jedná o úkony, které by před soudem z nějakého důvodu nebylo možno
provést.
Mezi takové úkony lze zařadit například:
- výslech osoby, která umírá, dále výslech mladistvého (osoby mladší 15 let),
osoby, která odjíždí do zahraničí, výslech znalce apod.
1.7 Místo činu
Místo činu lze z kriminalisticko-taktického hlediska definovat dvěma způsoby, a to
konkrétně v užším a širším slova smyslu. V užším pojetí lze jednoduše říci, že je jedná o
místo, kde byl konkrétní trestný čin spáchán. Tato definice místa činu ale nebyla vždy
dostačující, jelikož pachatel, skupina pachatelů nebo osob na činu zúčastněných se mohli u
mnohých trestných činů již předem někde připravovat, zhotovit si potřebné nástroje, tipovat
oběť, či například na tuto oběť někde vyčkávat, a právě tato místa, která nejsou zahrnuta v
definici užšího slova smyslu je třeba též zahrnout, neboť zde mohl zanechávat stopy.
Konkrétně tyto stopy musí být kriminalistickou činností podchycovány, čímž se původní
14
místo činu rozšiřuje o další místa, a proto je musíme zahrnout do pojetí v širším slova smyslu,
v tomto pojetí tedy místem činu rozumíme i místa jakékoliv činnosti pachatele. 5
Dle dalšího výkladu6 lze říci, že v užším slova smyslu rozumíme místem činu
konkrétní místo trestné činnosti pachatele, tedy místo, kde byla trestná činnost pachatele
dovršena. Každé další místo, kde pachatel v příčinné souvislosti vykonal jakékoliv jednání se
zamýšleným, nebo již nastalým výsledkem, je považováno za místo činu v pojetí širším slova
smyslu.
Místo činu je ta největší oblast, která může obsahovat cenné důkazy pro pozdější
vyšetřování. Při prohledávání, zajišťování a dokumentování místa činu pracují společně jak
policejní orgány, tak soudní znalci, aby zajistili, že nic důležitého neunikne jejich zkoumání –
i nejdrobnější šmouha na okenní tabulce může být velice užitečným důkazem.
5 NĚMEC, Miroslav. Kriminalistická taktika pro policisty. Praha: EUROUNION, 2004. ISBN 80-7317-036-1.
6 Základy kriminalistiky. Praha: Ministerstvo vnitra, Hlavní správa veřejné bezpečnosti, 1954.
15
2 PROHLÍDKA
Prohlídka je jeden z možných úkonů v rámci trestního řízení, který slouží k zajištění
důkazů, věcí, ale i osoby, která je pro toto řízení důležitá. Jedná se o zásah do
nedotknutelnosti obydlí, ten je však při dodržení všech zákonných podmínek podle čl. 12
odst. 2 Listiny základních práv a svobod přípustný.
Jedná se tedy o procesní úkony upravené jak v trestním řádu (§ 82, odst. 1 domovní
prohlídka, § 82, odst. 2 prohlídka prostor nesloužících k bydlení a prostor, které nejsou
veřejně přístupné, § 82, odst. 3, 4 osobní prohlídka), tak např. zákoně č. 300/2013 Sb., o
Vojenské policii (§ 31, odst. 2 prohlídka osoby, § 35 odst. 1, 2 prohlídka dopravních
prostředků) nebo v zákoně č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (§ 35, odst. 2 prohlídka
osoby, § 42 odst. 1, 2, 3, 4 prohlídka dopravního prostředku).
2.1 Cíl prohlídky
Cílem prohlídky je zjištění skutečnosti, které jsou nebo mohou být důležité
pro objasnění trestní věci.
Jednotlivé cíle jsou následně blíže specifikovány v publikaci věnované místu činu od
Doc. JUDr. Jana Chmelíka, Ph.D. takto: 7
• zkoumání situace na místě činu, jejímž účelem je vyjasnění charakteru a okolností
vyšetřované události,
• odhalení, shromáždění, dokumentace, předběžné zkoumání a hodnocení stop a
jiných důkazů,
• nashromáždění informací pro stanovení verzí jak k události samotné, tak verzí ke
skutkové podstatě konkrétního trestního činu a verzí dílčích,
• získání poznatků k zorganizování operativně pátrací činnosti a provedení jiných
neodkladných opatření a úkonů,
• zjištění příčin a podmínek prověřované události.
7 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80-
86898-36-9, op. cit., s. 16.
16
Účel prohlídky
Prohlídka má velký význam, neboť napomáhá při odhalování trestných činů, je
významná proto, že by se v prohlíženém místě mohla nacházet věc důležitá pro trestní řízení a
také je důležitá v oblasti prevence. Z tohoto úhlu pohledu je prohlídka důležitým prostředkem
k získávání objektivních informací, které vedou k úspěšnému odhalení a objasnění
vyšetřované události.
Účel obhlídky je rozdělen do dvou rovin, a to tzv. roviny procesní a taktické.
Procesní rovina je směřována ke zdokumentování, vyhledání a zajištění všech stop a
předmětů na místě činu, které mají s vyšetřovanou událostí přímou nebo příčinnou souvislost.
Taktická rovina se pak zaměřuje na usnadnění vypátrání pachatele a zjištění informací,
které jsou taktéž někdy nazývány jako sedm základních kriminalistických otázek:8
1. Kdo spáchal čin? Jedná se o zjištění a usvědčení pachatele jako hlavní cíl policejních
orgánů.
2. Jaký čin byl spáchán? Zda se jedná o úmyslné spáchání trestného činu nebo zda jde např. o
nehodu či vyšší moc.
3. Kde byl spáchán čin? Místem spáchání trestného činu nemusí být místo, kde čin vyšel
najevo, a proto se musí ohledání místa činu provádět v širším okolí a pozornost věnovat i
negativním okolnostem a vlivům.
4. Kdy byl čin spáchán? Ohledáním lze zjistit též skutečnosti, které nám mohou vymezit či
přímo určit dobu spáchání činu, např. rozbité hodiny, posmrtné změny na těle oběti, stav
pokrmů, osvětlení apod.
5. Jak byl spáchán čin? Zejména podle modus operandi (jedná se o charakteristickou
posloupnost činů v jednáni pachatele), ale také ze stop a dalších informací získaných během
ohledání místa činu, ze kterých lze rekonstruovat průběh činu.
6. Čím byl spáchán čin? Představu o osobách, mezi kterými je třeba hledat pachatele, si lze
vytvořit z charakteru použitých nástrojů, prostředků či zbraní. Tento nástroj lze zjistit ze stop,
které byly nalezeny na místě činu.
7. Proč byl spáchán čin? Zde se jedná o zjištění motivu činu pachatele.
Objasnění těchto otázek nám právě umožní domovní prohlídka.
8 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005.
ISBN 80-86898-36-9, op. cit., s. 36-37.
17
2.2 Příprava prohlídky
Stěžejní činností předcházející samotné prohlídce je příprava. Příprava je jednou
z nejdůležitějších částí, která předchází samotné domovní prohlídce, může nám zodpovědět
některé nejasnosti a osvětlit jednotlivé cíle obhlídky. Taktéž nám může napomoci k objasnění
některých výše zmíněných kriminalistických otázek. Přímá prohlídka daného místa činu se
zakládá na přípravě organizačně-taktických a technických postupů před samotnou prohlídkou.
Organizačně-taktické a technické postupy jsou takové opatření, která jsou vykonávána
před příjezdem na místo prohlídky. Zpravidla se začínají provádět už v momentu získání
podnětu k prohlídce. Jsou přitom závislá na existujícím případu.
V odborné literatuře mezi ně patří: 9
• rozhodnutí o tom, že ohledání místa činu bude vykonáno v tom případě, že
existuje předcházející analýza informací získaných od udavatele,
• výběr osob, které se budou ohledání účastnit podle charakteru vyšetřované věci a
také způsob jejich přepravy vybrané na místo prohlídky,
• výběr nezbytného technického vybavení, které bude použito k ohledání místa činu a
není proto součástí běžného vybavení hotovostní výjezdové skupiny,
• doplnění následující výjezdové skupiny v případech, kdy je zapotřebí uplatnění
dalších specialistů výjezdové skupiny, nebo složení zvláštní skupiny k ohledání místa činu,
pokud jde o nenadálé události většího rozsahu,
• určení spojení výjezdové skupiny se stálým operačním centrem s ohledem na místní,
geografické, klimatické a jiné podmínky.
Tento souhrn ovšem nelze pokládat za úplný. Doplňují ho také následovná opatření
obsažena v Závazném pokynu Policejního prezidenta č. 100/2001.
V kostce:
a) Výběr účastníků prohlídky
Je závislý na typu prohlídky, charakteru objektu a místa. Dále závisí na povaze věcí a
osob, které mají být nalezeny a použití technických prostředků v rámci prohlídky.
9 KONRÁD, Zdeněk, Viktor PORADA, Jiří STRAUS a Jaroslav SUCHÁNEK. Kriminalistika:
kriminalistická taktika a metodiky vyšetřování. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2015. ISBN
978-80-7380-547-0.
18
Na základě toho rozdělíme účastníky prohlídky do čtyř skupin podle jejich úkolů a
postavení:
• účastníci prohlídky – osoby, které jsou oprávněni k jejímu nařízení,
státní zástupce má jako veřejný žalobce v trestním řízení důležité postavení
a je významným článkem v systému trestní spravedlnosti. Působnost
státního zastupitelství, resp. státního zástupce v trestním řízení má své
ústavně právní zakotvení v čl. 80 odst. 1 Ústavy České republiky. Činnost a
postavení státního zástupce upravuje zákon č. 283/1993 Sb., o státním
zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSZ“) a dále
vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu
státního zastupitelství
• účastníci prohlídky, kteří jsou oprávněni k vykonání prohlídky,
orgán, který vykonává prohlídku má povinnost umožnit osobě, u které se
úkon koná (popřípadě jinému plnoletému členu domácnosti), aby mohla být
přítomna. Vyplývá z § 85/1 trestního řádu. Osoba, u níž se prohlídka
prováděla, má ze zákona § 85/4 trestního řádu nárok obdržet písemné
potvrzení o výsledcích úkonu, rovněž i opis protokolu, a to nejpozději do
24 hodin od vykonání úkonu, pokud to není možné ihned. Ze zákona §
85a/1 trestního řádu vyplívá, že osoba, u které je prováděna domovní
prohlídka nebo prohlídka jiných prostor a pozemků nebo vstup do obydlí,
je povinna tyto úkony strpět
• účastníci prohlídky – pomocné osoby, zde mohou být hasiči, technici, ale
i lékař či zdravotníci, fotografové
• účastníci prohlídky – přizvané osoby,
k výkonu domovní prohlídky je třeba přibrat nezúčastněnou osobu (§ 85/2
trestního řádu), může to být starosta, nebo místostarosta obce, či jiný
zástupce
b) Stanovení času prohlídky
Prohlídku je potřeba do poslední chvíle držet v utajení. Dále je potřeba čas naplánovat
tak, aby na místě v daném čase bylo co nejméně osob, aby nedošlo ke znehodnocení či
ukrytí hledaných věcí, důležitých pro trestní řízení.
19
c) Vypracování plánu prohlídky
Před prohlídkou je potřeba provést důkladnou přípravu, která vyvrcholí plánem
prohlídky. Zde je nutné mít připravený souhrn prací a postupů, Je vyvrcholením celé přípravy
prohlídky. Jedná se o výsledek předcházejících myšlenkových činností a jejich celkový
souhrn, díky kterým si můžeme vytvořit konkrétní obraz jejího vykonání.
Pokud se jedná o složitý případ vykonávání domovní prohlídky, musí být zpracován
písemný plán. Musíme si vytvořit taktický postup a plán, který na základě získaných
zkušeností i předpokládaných situací, odpovídá daným podmínkám, které by mohly případně
nastat v průběhu prohlídky. V plánu je nutné mít zdůrazněny zejména tyto prvky: vhodnou
dobu provedení, zajistit způsob, přesun sil a prostředků na místo prohlídky, je nutné mít určen
vstup do objektu, způsob postupu při prohlídce, způsob dokumentace průběhu, příprava
výsledků realizace, mít dopředu připravené účastníky prohlídky.
d) Instruktáž účastníků prohlídky
Účastníci prohlídky musí být seznámeni s plánem prohlídky, dále by jim měly být
upřesněny a vysvětleny úkoly, který každý ze zúčastněných bude plnit. Instruktáž je vždy
provedena bezprostředně před začátkem prohlídky, zpravidla před odjezdem na místo
realizace prohlídky.
20
3 DRUHY PROHLÍDEK
Prohlídky dělíme dle trestního řádu a pomocné rozdělení podle různých dalších
rozhodujících či hodnotících kritérií. Prohlídky se dají dělit na základě kritéria posloupnosti
provedení prohlídek, rozsahu dané prohlídky a dle naléhavosti potřeby vykonání prohlídky.
3.1 Dělení dle kriminalistických kritérií
3.1.1 Kritérium posloupnosti
Prvotní prohlídka
Zde kriminalisté vycházejí ze situace, kdy jsou orgány policie přesvědčeny o potřebě
provedení prohlídky, a proto ji v daném případě provede poprvé.
Opakovaná prohlídka
Pod pojmem Opakovaná prohlídka se rozumí stav, kdy i po předešlém provedení
prohlídky se osoby nebo věci nezbytné pro trestní řízení nenalezly. Stále tak zůstává důvodné
podezření, že se na daném místě, které má souvislost s konkrétním trestným činem nacházejí
hledané předměty, osoby, podklady nebo jiné důkazy.
3.1.2 Kritérium rozsahu
Jednotlivá prohlídka
Jednotlivou prohlídkou se myslí stav, kdy se v konkrétní věci vykonává prohlídka pouze
jednoho místa nebo jedné osoby. Vzhledem k situaci dané věci není potřeba rozsah prohlídky
rozšiřovat. 10
Charakteristickým příkladem tohoto by mohla být osobní prohlídka skutečného
zadrženého, nebo domovní prohlídka konkrétního bytu.
Hromadná prohlídka
Pod pojmem Hromadná prohlídka se rozumí stav, kdy předmětem prohlídky je vícero
objektů nebo osob ve shodné trestní věci a zpravidla v témže čase. Zejména může jít o
prohlídku kanceláře, bytu, pozemku nebo podniku jednoho vlastníka, jenž je podezřelý
10 MUSIL, Jan, Zdeněk KONRÁD a Jaroslav SUCHÁNEK. Kriminalistika. 2., přeprac. a dopl. vyd. V Praze:
C.H. Beck, 2004. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 8071798789.
21
z konkrétní trestné činnosti a v případě důvodného podezření, že se na jednom z výše
uvedených míst nacházejí osoby či jiné věci důležité pro trestní řízení.
3.1.3 Kritérium naléhavosti
Plánovaná prohlídka
Pod pojmem Plánovaná prohlídka se rozumí taková, která byla v rámci trestní věci
plánována a připravována s jistým předstihem. Je považována za to, že zájmové věci či osoby
důležité pro trestní řízení se na konkrétním místě nacházejí opakovaně nebo dlouhodobě. Z
tohoto důvodu není nutný okamžitý zásah, protože nehrozí přímo přemístění zájmových věcí
či osob. Příznačným příkladem by zde mohlo být podezření z trestného činu nedovolené
výroby a jiného nakládání s psychotropními a omamnými látkami a jedy.11 V případě
podezření policie o existenci tzv. varny v konkrétním objektu je nezbytné, aby byly pohyby
osob či věcí v místě okamžitého zásahu nejprve řádně zdokumentovány. Na základě
zjištěných informací je nutné připravit časový plán provedení prohlídky takovým způsobem,
aby došlo k co nejvyššímu počtu zadržení všech zamýšlených osob nebo spolupachatelů,
případně zajištění co největšího množství důkazního materiálu při jednom zásahu.
Neodkladná prohlídka
Pod pojmem Neodkladná prohlídka se rozumí opak plánované prohlídky, protože je zde
zapotřebí danou prohlídku provést neprodleně z důvodů, že zde hrozí zmaření účelů, pro které
by prohlídka měla být nařízena. Příkladem prohlídky v rámci neodkladného úkonu by mohla
být osobní prohlídka zadrženého směřující ke zjištění, zdali u sebe podezřelý nemá zbraň či
jinou důležitou věc pro trestní řízení. Odložení této prohlídky by mohlo vést k ohrožení života
či zdraví všech zúčastněných osob, případně by mohlo též dojít ke znehodnocení veškerých
možných důkazů.
11 § 283 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník v platném znění
22
3.2 Dělení dle trestního řádu
Podle aktuálního znění trestního řádu rozlišujeme prohlídky na domovní, osobní,
prohlídku jiných prostor a pozemků a prohlídku prostor výkonu advokacie. U poslední
zmiňované se však nejedná o samostatný druh prohlídky, ale pouze o zvláštní úpravu
použitou za splnění určitých podmínek.
3.2.1 Domovní prohlídka
Pod pojmem domovní prohlídka se rozumí první typ prohlídky dle trestního řádu
upraveným v § 82 a následujících. Domovní prohlídka je vykonána v případě důvodného
podezření, že se v uvedeném bytě nebo dalších prostorech, které slouží k bydlení, popřípadě
k nim patřících, se nachází osoby či věci nezbytné pro uvedené trestné řízení. Předseda senátu
a v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce je oprávněn vydat nařízení
k domovní prohlídce. Soudce nebo předseda senátu je v daných případech určen obecnou
místní příslušností soudu dle § 18 trestního řádu, kdy se jedná o soudce soudu a předsedu
senátu v místě spáchání trestního činu, kvůli kterému je zapotřebí provést prohlídku.
V nezbytně nutných případech může povolení vydat také předseda senátu nebo soudce soudu
v lokaci vykonání dané prohlídky. 12 Je tím vzato v úvahu, že u závažných případů může dojít
ke znehodnocení monitorovaného účelu prohlídky, jestliže by došlo k prodlení při nabývání
povolení vydané obecně místně příslušným soudem. Zákon klade důraz především na
odůvodnitelnost domovní prohlídky, kde též předepisuje písemnou formu samotného příkazu
k domovní prohlídce.13
Z důvodu významného způsobu zásahu do základních práv a svobod jednotlivce, musí
mít příkaz k prohlídce řádné odůvodnění a silné opodstatnění, protože ve všech případech
musí být zpětně dohledatelné a také dostatečně obhajitelné.
Příkaz k prohlídce má povahu usnesení podle § 134 trestního řádu. Proto také musí
obsahovat zákonem určené obecné náležitosti. Musí z něj být jasné, pro který orgán je určen,
kdo jej provádí, ke které věci se váže, co sleduje. Je samozřejmé, že nesmí chybět datum
vydaní a podpis.14 Kromě obecných náležitostí je nezbytné, aby příkaz k prohlídce také
12 § 83 odst. 1 věta druhá zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) v platném znění
13 § 83 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) v platném znění
14 § 59 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) v platném znění
23
obsahoval účel a důvod prohlídky (pro případný následný přezkum a doklad zákonnosti), dále
přesné vyznačení místa prohlídky a přesné označení domu, bytu, popřípadě jiných prostor,
kde má být prohlídka vykonána (aby nedošlo k záměně těchto prostor je nutné s naprostou
přesností tyto prostory určit při výkonu). Za další musí alespoň okrajově obsahovat určení
osob nebo věcí nezbytných pro trestní řízení, které potřebuje policejní orgán prohlídkou získat
a poučení, že věci, které nebudou dobrovolně vydány mohou být odňaty v souladu se
zákonem. V příkazu k prohlídce musejí být přesně určeni policisté, kteří jsou kompetentní
prohlídku provést. Příkaz k domovní prohlídce musí obsahovat poučení majitele, nájemce
nebo jiného uživatele o povinnosti strpět daný zásah a také poučení o potenciálnosti orgánu
překonat případné překážky i odpor. Výše uvedený příkaz se posléze při samotné prohlídce
doručí osobě, u které prohlídka probíhá. Nelze-li vykonat doručení příslušné osobě na místě,
v tomto případě po odstranění překážky, kvůli které nebylo možné doručení provést, proběhne
doručení nejpozději do 24 hodin. 15
Policejní orgán je podle zákona příslušný k samotné realizaci domovní prohlídky.
Poněvadž samotný výkon prohlídky je markantním zásahem do základních práv a svobod
jedince, lze danou prohlídku uskutečnit jenom po předcházejícím výslechu dotyčného, u
kterého se má daný úkon realizovat. Předchozím výslechem jednotlivce, orgány činné
v trestním řízení aspirují dobrovolného vydání hledaných věcí nebo odstranění jiných důvodů,
kvůli kterým měla být prohlídka uskutečněna. V případě, že by se nepovedlo dosáhnout
požadovaného účelu předcházejícím výslechem může policejní orgán přistoupit k zahájení
samotné prohlídky. Pouze v neodkladných případech a nemožnosti provedení okamžitého
výslechu, se přistupuje přímo k samotné prohlídce bez předchozího výslechu. Podmínka
předcházejícího výslechu je vyhověna i výslechem v místě plánované prohlídky krátce před
jejím samotným započetím, který je poté zaznamenán v protokolu o provedení prohlídky.16
Policejní orgán musí umožnit osobě, u které se domovní prohlídka koná, nebo
plnoletému členu dané domácnosti účast na prohlídce. Policejní orgán je povinen poučit
osoby u nichž dochází k domovní prohlídce o právu na účasti při prohlídce. Kromě jiného
k výkonu domovní prohlídky je důležitý institut nezúčastněné osoby, která také musí být
přítomna při prohlídce, aby v případě nejasností dosvědčila použité postupy a průběh
prohlídky. Po ukončení prohlídky se musí osobě, u které byla vykonána prohlídka neprodleně
vydat písemné potvrzení o výsledcích úkonu rovněž o převzetí věcí které byly odejmuty nebo
15 § 83 odst. 1 č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)
16 § 84 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)
24
naopak vydány. Opis příslušného protokolu je dostačující a v případě nelze-li vydat potřebné
potvrzení neprodleně, je nutné ho nejpozději vydat do 24 hodin po ukončení prohlídky.17
3.2.2 Osobní prohlídka
Dalším druhem prohlídky je osobní prohlídka, která je upravená trestním řádem a je
podstatným úkonem orientovaným k zajištění věci k případům v trestním řízení, kdy
předmětem prohlídky je konkrétní osoba a veškeré věci, které má dotyčná osoba u sebe
(osobní věci, zavazadlo a jiné věci). Je to citlivý druh prohlídky, který představuje razantní
zásah do soukromí a základních práv nedotknutelnosti osoby.18 Tuto prohlídku, lze vykonat
pouze tehdy pokud je důvodné podezření, že dotyčná osoba přechovává zbraň, nebo jinou
věc, která je klíčová pro trestního řízení. 19
Obvykle osobní prohlídku může nařídit předseda senátu, případně ve zkráceném
trestním řízení má k tomu oprávnění i státní zástupce. Vzhledem k důležitosti úkonu, který je
mnohdy úkonem neodkladným, má možnost policejní orgán provést osobní prohlídku jenom
na základě souhlasu, který vydá státní zástupce. V případě, že se jedná o osobu přímo
přistiženou při činu či na kterou byl vystaven příkaz k zatčení, lze osobní prohlídku vykonat
bez předchozího souhlasu státního zástupce nebo příslušného nařízení. Situace, při které je
osoba vzata do vazby, zadržena či zatčena, lze tomu porozumět jako případ věci co nesnese
odklad. 20
Osobní prohlídku lze vykonat i tehdy je-li zde důvodné podezření, že dotyčná osoba má
u sebe zbraň, nebo jinou věc s kterou by mohla ohrozit své zdraví nebo život a také zdraví a
život ostatních. Povahou osobní prohlídky je způsobeno, že na rozdíl od příkazu k domovní
prohlídce, zákon nepojednává požadavek písemné formy u příkazu k osobní prohlídce.
Kdežto u nemovitostí, které je v převážné většině případů dle potřeby možno s předstihem
sledovat, připravovat prohlídku a čekat do doby, než je vydán písemný příkaz, u osob je
situace jiná. Jelikož potřeba provedení ve většině případů přichází v bezprostřední situaci a
vyhází z momentální potřeby. Avšak pokud to situace dovolí je v každém případě vhodné dát
písemnou podobu souhlasu či příkazu s provedením prohlídky, formou úředního záznamu
17 § 85 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)
18 čl. 7 zákona č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod
19 § 82 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)
20 § 83b zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)
25
v případě potřeby možnosti pozdějšího přezkoumání okolností. V případě velké časové tísně
je dostačující i příkaz nebo souhlas udělený telefonicky, ústně nebo jakoukoli formou
komunikace. Příkaz k osobní prohlídce, stejně jako příkaz k domovní prohlídce, musí
obsahovat určité dané náležitosti. Z příkazu musí jasně vyplývat určení osoby, u které bude
prohlídka vykonána, důvod prohlídky, povinnost osoby strpět vykonávanou prohlídku,
povinnost vydat věc předmětnou pro trestní řízení a poučení osoby, že v případě nevydání
předmětné věci, bude věc odejmuta. Osobní prohlídku je oprávněn vykonat policejní orgán,
na základě obdržení příslušného příkazu a také orgán, který prohlídku nařídil. Ve všech
případech z psychologický a etických důvodů osobní prohlídku vykonává vždy osoba
stejného pohlaví, u osob podrobených prohlídce se musí dbát na zachování zásad lidské
důstojnosti. Pokud není jasné pohlaví osoby, slouží jako klíčový údaj k určení pohlaví osoby
záznam, který je uveden v osobních dokladech.21 I v tomto případě je možné provést
prohlídku výhradně po předchozím výslechu konkrétní osoby, a to v případě kdy samotný
výslech nesplnil očekávaný účel prohlídky, neproběhlo dobrovolné vydání věcí, které jsou
důležité pro trestní řízení nebo eliminace jiného důvodu, kvůli kterému došlo k provedení
prohlídky. Pokud není možno provést výslech okamžitě a věc nesnese odkladu, není zapotřebí
předchozího výslechu.
3.2.3 Prohlídka jiných prostor a pozemků
Do objektů prohlídky jiných prostor a pozemků patří prostory nepřístupné pro veřejnost,
zejména provozovny, kanceláře, sklady, výrobny, eventuelně veřejně nepřípustné pozemky
mnohdy vytyčené oplocením či značením. V rámci prohlídky ostatních prostor a pozemků,
volně přístupné pro veřejnost, není zapotřebí vystavení souhlasu ani povolení, protože touto
prohlídkou se neporušují práva ani svobody, které jsou zakotvené v listině základních práv a
svobod. Jako například náměstí měst a obcí, opuštěné budovy, jeskyně, louky atd.
V případě důvodného podezření, že se v konkrétním místě nachází osoba či věc, která je
nezbytná pro trestní řízení, jsou důvody pro prohlídku veřejně nepřístupných prostor stejné
jako důvody pro domovní prohlídku.22
21 § 83b zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)
22 § 82 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)
26
3.2.4 Prohlídka prostor výkonu advokacie
Zmiňovaný typ prohlídky nepatří mezi zvláštní druh prohlídky, nýbrž o speciální
případ, kde zákon předepisuje mimo obecných postupů i speciální postupy při výkonu
prohlídky. Všeobecně platí vše, co se týká prohlídky jiných prostor a domovní prohlídky.
V případě, že se jedná o prostory advokáta k vykonávání svého povolání, orgán provádějící
daný úkon je povinen si navíc vyžádat spolupráci České advokátní komory mimo obecních
náležitostí, pro případ výskytu listin, které obsahují citlivé skutečnosti, podléhající
mlčenlivosti advokáta. Pokud není udělen souhlas Českou advokátní komorou, i v takovém
případě je možné prohlídku provést, kdežto listiny obsahující citlivé informace se musí za
přítomnosti orgánu provádějící úkon, zástupce komory a advokáta zabezpečit tak, aby nedošlo
k úniku citlivých informací nebo aby nedošlo k jejich zničení nebo poškození. Úprava
prohlídek v místech výkonu advokacie nejsou brány jako advokátova výsada výjimky
obvyklého zákonného postupu. Tento speciální diskrétní vztah mezi klientem a advokátem je
důvodem odlišné úpravy sloužící v prospěch ochraně klienta.23
3.3 Rozdělení podle zákona o Policii České republiky
Právní úprava prohlídek je v zákoně č. 273/200/ Sb., zákon o Policii České republiky
definována zcela odlišně na rozdíl od trestního řádu, a proto se zde pokusím uplatnit třídění
dle nastalé situace, při které lze danou prohlídku provést, dále podle zaměření a v neposlední
řadě podle zájmů, které mají být zákonem chráněny. Tam, kde se v následujícím textu podle
úpravy citovaného zákona o Policii ČR zmiňuji o osobní prohlídce, je tímto podle § 111,
písm. b), odst. 2) míněna prohlídka fyzické osoby, kterou musí provádět osoba stejného
pohlaví „s využitím přímých fyzických kontaktů nebo přímého pozorování odhaleného těla
této osoby včetně prohlídky oděvních svršků a věcí, které má tato osoba u sebe v době
prohlídky“. 24
23 § 85b zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)
24 § 111 b) 2. zákona č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky
27
3.3.1 Umístění do policejní cely
Osoby zajištěné, zatčené, zadržené a jiné osoby určené zákonem může policie umístit
do policejní cely. Z důvodu ochrany zdraví a života, se policie musí důkladně ujistit, že daná
osoba, kterou se chystá umístit do cely u sebe nemá jakoukoliv zbraň nebo věc schopnou
ohrozit zdraví nebo život.25 Policie by měla nalézt a eventuálně odebrat tyto věci. Právě
z tohoto důvodu má člen policie oprávnění vykonat prohlídku osoby a přesvědčit se o tom, že
osoba u sebe nic nepřechovává, případně danou věc odebrat. V jistých případech se může
jednat o zdravotní pomůcku, jejíž odebrání by mohlo způsobit fyzickou či psychickou újmu a
je zapotřebí mít zvláštní důvod k jejímu zabavení. Takovou věcí by mohla být kupříkladu
injekční stříkačka, kterou si osoba dávkuje inzulin a s kterou je možno zapříčinit různé
fyzické zranění. Dalším příkladem jsou různé léky, s kterými se osoba může cíleně
předávkovat. Mezi prvky zvláštních důvodu patří například agresivita či labilní psychický
stav jedince, u kterého je velká pravděpodobnost, že může dojít k ohrožení života nebo
ublížení na zdraví. Na případné odebrání osobních věci se vyhotoví úřední záznam, v něm se
uvede skutečný seznam těchto věcí. Úřední se vyhotovuje ve dvou výtiscích, přičemž jeden
výtisk si převezme zadržená osoba. Při propuštění osoby se odebrané věci vrátí oproti
podpisu.26
3.3.2 Vydání a odebrání zbraně
V existujících případech, kdy má dojít k omezení osobní svobody jednotlivce, u které je
pravděpodobnost držení zbraně, proti které je zákrok nebo jiný úkon směřován a je zde riziko
kladení odporu, je ze zákona policista oprávněn provést prohlídku za účelem odebrání zbraně.
O vykonané prohlídce policista sepíše úřední záznam v rámci nutnosti pořídit příslušnou
dokumentaci. Jestliže byla v daném případě držená zbraň osobou vydána, nebo ji byla odňata
neprodleně sepíše policista potvrzení o odebrání zbraně27
25 § 28 zákona č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky v platném znění
26 § 29 zákona č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky v platném znění
27 § 35 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky v platném znění
28
3.3.3 Zastavení a prohlídka dopravního prostředku
Příslušník policie je oprávněn ve všech zákonem stanovených situací zastavit
jakýkoliv dopravní prostředek za účelem provedení prohlídky. Především má právo zastavit
dopravní prostředek za účelem jeho prohledání při pronásledování pachatele trestního činu
nebo v případech pátrá-li po pachateli, který spáchal úmyslný trestný čin nebo pátrá po
věcech, které pocházejí či souvisí z takového trestního činu. Podmínkou zastavení a
prohledání dopravního prostředku je zde důvodné podezření možnosti výskytu pachatele nebo
daných věcí.28 Policista je oprávněn také zastavit dopravní prostředek z důvodu provedení
jeho prohlídky v případě výskytu důvodného podezření, že použitím dopravního prostředku,
na tomto prostředku nebo v souvislosti s tímto prostředkem byl vykonán trestní čin. 29
Spáchání nedbalostního deliktu postačí k zastavení a prohledání dopravního
prostředku, i když zde není důvodné podezření, že byl spáchán úmyslný trestní čin, jako
například sražení chodce a ujetí z místa nehody. V těchto případech jsou policisté oprávněni
cíleně zastavit vozidla pohybující se v inkriminované oblasti, a která nesou viditelné známky
poškození způsobené nehodou. Pokud se vede pátrání po pohřešovaných a hledaných
osobách, nebo osobách protiprávně se zdržujících na území České republiky, po výbušninách,
zbraních a střelivu nebo omamných a psychotropních látkách a jedech anebo po předmětech,
které pocházejí z trestné činnosti nebo s ní souvisejí, má policie oprávnění zastavit dopravní
prostředek za účelem provedení jeho kontroly, za předpokladu existujícího důvodného
podezření, že v kontrolovaném dopravním prostředku hledaná osoba nebo věc nachází. 30
Policie také vykonává svou činnost ve veřejných hromadných dopravních prostředcích, chrání
jejich provoz před útoky a dohlíží na bezpečnost přepravovaných osob. V rámci této činnosti
policista má právo k zastavení a prohlídky prostředku veřejné dopravy, eventuelně kontroly
zavazadel nacházejících v kontrolovaném dopravním prostředku za účelem zajištění věci,
která by mohla být použita k útoku. Za shodných podmínek má policista oprávnění provést
také prohlídku osob.
28 § 42 odst. 1 a) a odst. 1 b) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky v platném znění
29 § 42 odst. 3 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky v platném znění
30 § 41 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky v platném znění
29
4 TAKTICKÉ ZÁSADY A POSTUPY
VYKONÁNÍ VYBRANÝCH DRUHŮ
PROHLÍDEK
4.1 Taktické zásady
Jedním z předpokladů úspěšného vykonání prohlídky je znalost a dodržování
základních taktických zásad a v neposlední řadě také znalost a vhodné uplatnění metod, díky
kterým lze dosáhnout sledovaný cíl. Jedná se o zásady, které vycházejí z kriminalistické
praxe:
a) Překvapivost
Překvapivost je velmi důležitá pro úspěšnost prohlídek. Musí se vztahovat na
provedení prohlídky v určitém čase, abychom snížili riziko ukrytí či zničení
hledaných věci a objektů. Policejní orgán, který prohlídku provádí musí vytvořit
takové podmínky, aby osoba, u které se prohlídka provádí měla minimum času k
možnosti hledané věci např. přemístit do jiného objektu, znehodnotit či zničit.
Prohlídka musí být, proto vykonána v době, kdy to podezřelá osoba nejméně
čeká.
b) Systematičnost
Prohlídka se musí vykonávat v celém prohlíženém prošetřovaném objektu
systematicky, abychom předešli chaotičnosti. V praxi se musí zvolit takový
postup, který by odpovídal povaze prošetřovaného objektu např.: rajónový, kde
se rozdělí velký prostor na menší rajóny. Koncentrický, který spočívá ve
spirálovém postupu v opačném směru od okraje do středu. Skutečnost, že
policejní orgán má, respektive měl by mít dostatek informací ohledně
zájmového objektu ještě před samotným výkonem prohlídky napomáhá k
předběžnému rozhodnutí o postupu prohledávání.31
31 MUSIL, Jan, Zdeněk KONRÁD a Jaroslav SUCHÁNEK. Kriminalistika. 2., přeprac. a dopl. vyd. V
Praze: C.H. Beck, 2004. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 80-7179878-9.
30
c) Důslednost
Důslednost je propojena se zásadou systematičnosti. Aby se prohlídka nemusela
opakovat, musí být důkladně provedena v celém ohledávaném objektu. V praxi
to znamená, že již před samotným provedením prohlídky musí být provedeno
řádné proškolení a poučení všech policejních orgánů, které budou prohlídku
provádět, upozornění na kritická místa při prohlídce – světlíky, septiky,
zásobníky vody, nepoužívaná kamna, dětské postýlky apod. Policejní orgán
nesmí podlehnout střetu mezi etikou - např. prohlídka uložení dítěte a
důsledností v rámci výkonu prohlídky.
d) Pozorování osoby, která má vztah k místu prohlídky
Zásada pozorování osoby, u které bude prohlídka probíhat, má důležitou funkci,
jelikož je založena na využití lidské psychiky. U dotčené osoby totiž během
prohlídky může vzrůstat psychické napětí, jež se může projevovat na jejím
dalším chování a jednání. Osoby, které vykonávají prohlídku, musí přijatelně
zareagovat na tyto změny (pozorovat roztěkanost, roztržitost v určité fázi
prohlídky a na základě těchto poznatků případně upravit postup). Vhodné je
během realizace provádět též videozáznam, který bude rovněž obsahovat i záběr
na dotčenou osobu a z něhož lze dodatečně vyvodit dílčí závěry směřující k
vyšetřování.
e) Ostražitost
Patří mezi jednu z nejdůležitějších zásad. Tato zásada musí být dodržena
z důvodu bezpečnosti všech účastníků prohlídky a zabezpečení nerušeného
procesu prohlídky. Během vykonávání prohlídky se musí postupovat opatrně,
aby bylo možno reagovat na překvapivou změnu situace. Je nepsaným
pravidlem, že prohledávaný objekt zná nejlépe ten, kdo ho užívá – tedy osoba, u
které se prohlídka koná. Z toho vyplývá nezbytnost ostražitosti po celou dobu
prováděné prohlídky – viz útěk Radovana Krejčíře tajným vchodem.
f) Utajenost
Tato zásada se vztahuje zvláště na období, kdy je prohlídka připravována, aby
byl zaručen její úspěch. Z taktických důvodů může být nezbytné utajit některé
skutečnosti, které byly zjištěny v průběhu přípravy i v rámci provádění
prohlídky, a tudíž by veškeré podrobnosti ohledně připravované prohlídky měl
vědět co nejmenší počet osob, které se podílejí realizaci a seznámení všech osob
zapojených do prohlídky provést s co nejmenším časovým předstihem. S tím
31
souvisí např. i přibrání nezúčastněné osoby a sdělení místa a casu provedení
prohlídky s cílem omezit informace týkající se prohlídky.32
4.2 Taktické postupy
4.2.1 Taktické postupy k vykonání domovní prohlídky
Jedná se o velmi složitý a zodpovědný úkon, proto musí být důkladně zabezpečena
dokonalá organizace a součinnost všech účastníků prohlídky v souladu s výše uvedenými
zásadami. Vlastní vykonání domovní prohlídky má svoje pravidla a postup, která jsou
rozdělena do následujících stádií:
a) „Přípravné stadium
• předchozí pozorování nebo střežení objektu bezprostředně před provedením
prohlídky,
• vstup do objektu,
• seznámení osoby, u níž se prohlídka koná, s faktem provedení prohlídky,
• předání příkazu k provedení prohlídky,
• přibrání nezúčastněné osoby,
• zjištění totožnosti a vykázání nebo soustředění osob, přítomných v bytě, do
určitého prostoru,
• předběžný výslech osoby, u níž se prohlídka koná,
• poučení osoby nezúčastněné i domácích osob o jejich právech a způsobu
chování po dobu prohlídky,
• stanovení a zajištění určeného režimu v prověřovaném objektu.
b) Přehledné stadium (orientační prohlídka)
• provedení orientační prohlídky objektu za doprovodu domácí osoby,
• provedení případných korekcí plánu prohlídky a upřesnění úkolů
jednotlivých pracovníků,
• provedení orientační dokumentace prohledávaného obydlí před zahájením
detailního stádia prohlídky.
32 MUSIL, Jan, Zdeněk KONRÁD a Jaroslav SUCHÁNEK. Kriminalistika. 2., přeprac. a dopl. vyd. V
Praze: C.H. Beck, 2004. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 80-7179878-9.
32
c) Detailní stadium (podrobná detailní prohlídka)
• detailní prověřování objektu včetně eventuální demontáže jeho částí,
• identifikace nalezených věcí, osob nebo zvířat,
• dokumentace nalezených objektů a míst jejich nálezu,
• ohledání odhalených skrýší (i prázdných) a zajištění stop nacházejících se na
nalezených věcech a uvnitř skrýší.
d) Závěrečné stadium
• kontrola objektu za účelem zjištění, zda byl prověřen celý objekt,
• kontrola objektu za účelem zjištění způsobených škod na majetku,
• uvedení objektu do původního stavu,
• dokumentace způsobených škod na majetku,
• verifikace dokumentace o průběhu a výsledcích prohlídky,
• předání kopie protokolu o provedení domovní prohlídky osobě, u níž se
prohlídka konala.
Místa podléhající prohlídce jsou vymezena v příkazu k domovní prohlídce. Při
provádění prohlídky se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost zejména:
• stejnorodosti materiálu omítky vnitřních i vnějších stěn,
• větracím otvorům a šachtám,
• obložení stěn,
• trámům půdních prostor,
• podlahám místností,
• sypkému materiálu (uhlí, písek atd.),
• nábytku a šatstvu,
• popelnicím, příp. odpadkovým košům apod.“33
33 VICHLENDA, Milan. Kriminalistika [online]. Karviná, 2011 [cit. 2021-4-17]. Dostupné z:
https://www.sosoom-zlin.cz/media/skripta/kriminalistika.pdf. Skripta. Střední odborná škola ochrany osob a
majetku s.r.o.
33
4.2.2 Taktické postupy pro vykonání osobní prohlídky
Pojem osobní prohlídka je ustanovena v trestním řádu, dále vychází například ze
zákona o Policii ČR, zákona o Vojenské nebo obecní policii atd. Osobní prohlídka nemusí být
provedena bezpodmínečně se souhlasem příslušného orgánu nebo na základě vystaveného
příkazu k osobní prohlídce. Při osobní prohlídce osoby je prověřovaná samotná osoba včetně
její osobní věci a zavazadel (obuv, oblečení, předměty osobní potřeby aj.). U osobní
prohlídky je nutné, aby prohlídku vykonávala pokaždé osoba stejného pohlaví, popřípadě
lékař za účasti neutrální osoby, která je stejného pohlaví. Osobní prohlídku je doporučeno
provádět ve skupině minimálně dvou policistů, kde jeden provádí prohlídku a druhý zajišťuje
bezpečnost. Vyžaduje-li to situace, je možné zvýšit počet policistů tak, aby nebyl zmařen účel
a cíl prohlídky.
Osobní prohlídka je rozdělena na:
a) Předběžnou prohlídku (bezpečnostní) – prověření, zdali kontrolovaná osoba u
sebe nemá zbraň či jiný předmět, kterým může ohrozit nebo ublížit na zdraví sobě
nebo i dalším osobám.
b) Detailní prohlídku – zde důkladně a systematicky prohledán oděv i tělo osoby s
ohledem na velikost a povahu hledaných věcí.
Pro vykonání osobní prohlídky se doporučují následující postupy:
• vyzývaná osoba musí odložit veškeré předměty v rukách v kapsách oblečení
a po jejich vyprázdnění kapsy obrátit naruby, aby bylo zřetelné, že jsou
prázdné,
• zkontrolovat osobu fyzickým pohmatem přes oblečení a přesvědčit se, jestli
se u ní nenachází zbraň,
• zkontrolovat pokrývku hlavy, vlasy, dredy apod.,
• prohlédnout vrchní oděv (v průběhu prohlížení se oděv postupně svléká) a to
ze shora směrem dolů,
• prohlédnout spodní prádlo, ponožky, boty,
• prohmatat tělo (nejdříve účes, ústa, protézy, obvazy aj.),
• prohlédnout přirozené otvory lidského těla
Po ukončení prohlídky osoby a jejího oblečení se dále prohledávají její osobní
zavazadla (kabelky, příruční tašky, batohy atd.). V poslední fázi prohlídky je doporučeno
34
zkontrolovat i samotné místo a okolí, kde byla prohlídka vykonána, z důvodu možného
zahození nebo ukrytí nějaké věci., která může být důležitá pro další vyšetřování.
4.2.3 Taktické postupy pro vykonání prohlídky
dopravních prostředků
Tyto postupy zahrnují prohlídku veškerých dopravních prostředků nevyjímaje
prostředků hromadné dopravy (§ 42 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR v platném znění).
U dopravních prostředků prohlídka obvykle začíná tím, že se dopravní prostředek
odstaví na nejbližší vhodné bezpečné místo. Dále pokračuje prověrkou a prohlídkou osob,
nákladu a věcí nacházejících se v dopravním prostředku. Po jejich vyložení a detailním
prověření se prověřuje samotný prostor dopravního prostředku. Často je nutné demontovat i
jeho jednotlivé části. Prohlídka končí uvedením vozidla a nákladu do původního stavu.
Příslušníci policie by měli mít praktické zkušenosti a také technické znalosti daných
typů prověřovaných vozidel.
K takovéto prohlídce by měli přijít se speciálním technickým vybavením
odpovídajícím charakteru hledaného objektu a prověřovaného dopravního prostředku (např.
mobilní rentgeny apod.). V případě hledání psychotropních látek je téměř obligatorně
nasazován služební pes, speciálně vycvičený pro vyhledávání těchto látek. Nelze opominout i
možnosti upravených tajných schránek, např. vzduchový filtr či nově vytvořených tajných
schránek.
4.3 Dokumentace výsledku a průběhu prohlídky
Protokol je základním procesním dokumentem, ve kterém je zaznamenám průběh a
výsledek prohlídky. V policejní praxi je ustálena forma protokolu o prohlídce vycházející
z požadavků § 55, odst. 1-5 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, kde jsou uvedena obecná
ustanovení o jeho sepisování. Struktura protokolu je tvořena několika odstavci, které by měly
zejména obsahovat:
a) „Úvodní část protokolu o prohlídce by měla obsahovat:
• rozhodnutí, na jehož základě byla prohlídka vykonána,
• specifikaci prověřovaného objektu,
• jméno, příjmení a data narození osoby přítomné při prohlídce,
35
• jméno, příjmení a funkce osob provádějících prohlídku,
• jméno, příjmení a data narození nezúčastněné osoby,
• fakt o předání rozhodnutí o provedení prohlídky (případně uvedení důvodu proč
rozhodnutí nebylo či nemohlo být předáno),
• výsledek předběžného výslechu.
b) Popisná část protokolu o prohlídce by měla obsahovat zejména:
• popsání vlastního průběhu prohlídky,
• kde a jaké věci byly nalezeny,
• podrobný popis úkrytů a skrýší,
• použití technických prostředků a jejich výsledky.
c) Závěrečná část protokolu o prohlídce by měla obsahovat zejména:
• identifikační údaje nalezených a zajištěných věcí, zvířat či osob,
• jak bylo s nalezenými objekty naloženo,
• zda došlo k poškození majetku a v jakém rozsahu, uvést důvody, proč
k poškození došlo,
• seznam příloh a odkaz na další dokumentaci (fotodokumentaci, topografickou
dokumentaci, videozáznam),
• seznam zajištěných stop a jak s nimi bylo naloženo,
• čas zahájení a ukončení prohlídky,
• námitky, stížnosti a vyjádření osob zúčastněných při prohlídce,
• podpisy všech účastníků prohlídky.“34
Protokol se vyhotovuje ve dvou výtiscích, kde druhý výtisk si převezme kontrolovaná
osoba, u které byla prohlídka prováděna a které zároveň slouží jako doklad o provedení
prohlídky a odebrání či odnětí nalezených věcí.
Významnou součástí procesu dokumentace je také využití dalších možných
dokumentačních postupů, které konkretizují slovní popis zanesený v protokolu, a dělá jej
názornějším. Nejvíce využívána je videodokumentace, fotodokumentace, náčrtky a plánky.
Využitím těchto postupů je získán hodnotný dokumentační obraz postupu prohlídky, který
zajišťuje objektivitu při vyhodnocování výsledků.
34 VICHLENDA, Milan. Kriminalistika [online]. Karviná, 2011 [cit. 2021-4-17]. Dostupné z:
https://www.sosoom-zlin.cz/media/skripta/kriminalistika.pdf. Skripta. Střední odborná škola ochrany osob a
majetku s.r.o.
36
Vyhodnocení průběhu, a hlavně výsledků prohlídky slouží zejména k určení významu
zajištěných osob a věcí pro trestní řízení. Zajištěné věci mohou přímo sloužit jako důkazní
prostředek v trestním řízení nebo jsou odeslány ke zkoumání a důkazním prostředkem je pak
znalecký posudek. Pokud se prohlídkou nepotvrdilo důvodné podezření, že se v
prověřovaném objektu nachází osoby, věci nebo zvířata důležitá pro trestní řízení, je
hodnocení zaměřováno zejména na příčiny tohoto neúspěchu. Hodnocení se týká také postupu
orgánů při výkonu prohlídky. To se posuzuje zejména na základě videozáznamu. V této
rovině slouží hodnocení průběhu a výsledků prohlídky ke zdokonalování profesionálních
návyků pracovníků podílejících se na vykonání prohlídky. Vyhodnocení má tedy zajisté
význam nejen z hlediska volby dalšího postupu v trestním řízení, ale i z hlediska
zdokonalování profesionality pracovníků policie.35
35 CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005.
ISBN 80-86898-36-9.
37
PRAKTICKÁ ČÁST
5 PŘÍKAZ K DOMOVNÍ PROHLÍDCE A
PROHLÍDCE JINÝCH PROSTOR JAKO
V praktické části jsem si vybral případ domovní prohlídky bytu a prostor k němu
náležejících v Praze , kde soudkyně Obvodního soudu pro Prahu XX rozhodla ve věci
podezření ze spáchání přečinu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií dle § 192 odst.
3 tr. zákoníku, prověřovaného Policií ČR, Obvodním ředitelstvím Praha XX pod sp. zn.:
XXXX, o návrhu Obvodního státního zástupce pro Prahu XX na vydání příkazu dle § 83 odst.
1 tr. zákoníku rozhodla tak, že podle § 83 odst. 1 tr. řádu přikazuje domovní prohlídku bytu a
prostor k ně u náležejících .
Byt č. XX, se nachází na adrese Praha XX, v bytovém domě, popis dle výpisu
z katastru nemovitostí, popíše se zde i vlastník, dále jsou zde 4 podezřelí, kteří zde žijí jako
uživatelé bytu je to matka, otec a dva synové.
Domovní prohlídka byla provedena policejním orgánem Obvodního ředitelství Praha
XX, X. odd. obecné kriminality, a to týden od vydání tohoto příkazu.
5.1 Vydání příkazu
Vydání příkazu k provedení domovní prohlídky či prohlídky jiných prostor je jednou z
podmínek k její samotné realizaci. Je tomu tak i bez ohledu na to, zda se jedná o neodkladný
nebo neopakovatelný úkon, či nikoliv. Příkaz k prohlídce je třeba chápat především jako
kontrolní nástroj nad prací policie a státního zastupitelství ve chvílích, kdy je takto
zasahováno do základních práv a svobod subjektů, které jsou povinné strpět prohlídku
samotnou.36 Příkaz k domovní prohlídce je zakotven v ustanovení § 83 odst. 1 trestního řádu,
36 Nález Ústavního soudu ze dne 16.5.2012, sp. zn. I. ÚS 515/12.
38
jež se tomuto institutu věnuje. Před soudem příkaz k prohlídce vydává předseda senátu a
v přípravném řízení jej vydává na návrh státního zástupce soudce.37
5.2 Podnět k návrhu na vydání příkazu
Návrh na vydání příkazu k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor vzniká z
povinnosti předložit podnět státnímu zástupci policejním orgánem podle pokynu policejního
prezidenta. Jedná se o případy, kdy se v obydlí a jiných prostorách nacházejí osoby či věci
relevantní pro trestní řízení. Policejní orgán musí do návrhu uvést označení místa prohlídky,
důvody prohlídky, skutečnosti na základě, kterých došel k závěru vykonat prohlídku (spisový
materiál) a policejní orgán, který bude prohlídku vykonávat.38
V naší trestní věci podezřelého Pavla XXXX, nar. XX.XX.XXXX prověřovaného pro
přečin výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií dle § 192 odst. 3 trestního zákoníku,
předložila státní zástupkyně označený spisový materiál a současně dle ustanovení § 83 odst. 1
trestního řádu navrhla, aby byla soudcem Obvodního soudu pro Prahu XX jako neodkladný
a neopakovatelný úkon nařízena domovní prohlídka v místě, kde by se podle operativních
zjištění Policie ČR měl nacházet podezřelý Pavel XXXX, nar. XX.XX.XX, a věci důležité pro
trestní řízení, a sice na adrese shora jmenovaného bytu v bytovém domě v Praze, neboť je
důvodné podezření, že se v uvedených prostorách mohou nacházet věci důležité pro trestní
řízení, čímž je splněna podmínka ustanovení § 82 odst. 1 trestního řádu, a to:
- jednak věci důležité pro trestní řízení pocházející, a to pornografické
materiály zachycující osoby mladší 18 let, zejména v elektronické podobě na paměťových
médiích, např. nosiče DVD, CD atd., flash disky, paměťové karty, digitální fotoaparáty,
kamery, mobilní telefony, tablety, notebooky, příp. osobní PC;
- jednak další věci sloužící jako důkaz v předmětném trestním řízení.
Vlastníkem bytové jednotky č. XX v bytovém domě na adrese Praha XX, ul. XXXXX
XXXX/XX, je majitel, který umožnil bytovou jednotku užívat rodině XXXXXX, kde bydlí
vyjma podezřelého ještě jeho bratr a oba rodiče. Po prostudování dosud shromážděného
37 § 83 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)
38 ŠÁMAL, Pavel. Trestní řád: komentář. 7., dopl. a přeprac. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře.
ISBN 978-80-7400-465-0.
39
spisového materiálu dospěla státní zástupkyně k závěru, že je předložený podnět, zcela
důvodný. Vzhledem k tomu, že proti podezřelému dosud nebylo možno zahájit trestní stíhání,
neboť se dosud shromažďují podklady a dohledávají důkazy, je předpoklad, že při domovní
prohlídce budou zajištěny důkazy, které zahájení trestního stíhání proti Pavlu XXXXXX
odůvodní. Je podáván tento návrh na provedení domovní prohlídky jako neodkladného a
neopakovatelného úkonu, neboť jeho provedení nelze z uvedených důvodů odložit do doby
zahájení trestního stíhání a současně nebude možné jej provést v řízení před soudem, v daném
případě důvodně hrozí nebezpečí zničení důkazů. Domovní prohlídka byla provedena
příslušníky Policie ČR, policejního orgánu Služby kriminální policie a vyšetřování
Obvodního ředitelství Praha XX, Odd. OOK, a to pracovníky SVS SKPV Praha XX.
5.3 Návrh státního zástupce
Domovní prohlídku a prohlídku jiných prostor v přípravném řízení nařizuje soudce,
který jedná na návrh státního zástupce. V našem případě „Soudkyně Obvodního soudu pro
Prahu XX rozhodla ve věci podezření ze spáchání přečinu výroby a jiného nakládání s
dětskou pornografií dle § 192 odst. 3 tr. zákoníku, prověřovaného Policií ČR, Obvodním
ředitelstvím Praha XX pod sp. zn.: KRPA-XXXX/TČ-20XX-00XXXX, o návrhu Obvodního
státního zástupce pro Prahu XX na vydání příkazu dle § 83 odst. 1 tr. zákoníku,
takto:
Podle § 83 odst. 1 tr. řádu přikazuji domovní prohlídku bytu a prostor k ně u
náležejících a to: ……………………………………...
Příkaz k domovní prohlídce musí být vyhotoven bez vad. Jestliže se návrh státního
zastupitelství jeví jako nedostatečný či neúplný, upozorní soud, který rozhoduje o příkazu
státní zastupitelství na odstranění těchto vad nebo k dodání informací, jež jsou nezbytné pro
vydání příkazu.39 Samozřejmě, že je nutné příkaz vydávat i v mimopracovní době, následně se
návrh státního zástupce doručí soudci pro následné vydání příkazu k prohlídce. Ve většině
případů návrh doručí policejní orgán.40
39 Nález Ústavního soudu, sp. zn. III. ÚS 287/96.
40 Čl. 61 odst. 1 závazného pokynu policejního prezidenta č. 30/2009 Sb., o plnění úkolů v trestním řízení.
[online]. Policie ČR. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/poskytnuti-zppp-c-30-2009-sb.aspx
40
5.4 Povinné materiální a formální náležitosti příkazu
Příkaz k domovní prohlídce má své formální a materiální (tj. obsahové) povinné
náležitosti. Například jednoznačně určuje povinnou písemnou formu. Existuje judikatura
Ústavního soudu, podle které je možné zařadit mezi obsahové náležitosti příkazu kromě
obecných náležitostí (místo a den jeho vydání, označení orgánu vydávající příkaz, poučení o
opravném prostředku, odůvodnění apod.)41také popsání obydlí a jiné prostory dostatečně, aby
nemohlo dojít k záměně, její účel, uložení provedení domovní prohlídky a prohlídky jiných
prostor, rozsah prohlídky, povinnost majitele nebo jiného uživatele (např. nájemce) strpět
prohlídku, upozornění na povinnost vydat věci, které by mohli být důležité pro trestní řízení
s varováním odnětí věcí v případě nespolupráce, poučení o eventualitě překonat překážku
nebo odpor.42
Cituji z našeho příkazu konkrétní domovní prohlídky:
„Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu XX zvážila předložený spisový materiál a dospěla k
závěru, že návrhu státního zástupce lze vyhovět. Lze důvodně předpokládat, že v bytě, který
podezřelý užívá, se mohou nacházet věci, důležité pro tr. řízení dle § 82/1 tr. řádu a to
počítače, notebooky, nosiče DVD, CD, flash disky, paměťové karty, digitální fotoaparáty,
kamery, mobilní telefony či tablety, případně pornografické materiály, zachycující osoby
mladší 18ti let. Návrhu státního zástupce bylo proto vyhověno. Domovní prohlídka bude v
tomto případě provedena jako neodkladný a neopakovatelný úkon dle § 160/4 tr. řádu a 158
odst. 3 písm. i/ tr. řádu. Tento úkon nelze provést až po zahájení trestního stíhání dle § 160/1
tr. řádu vůči podezřelému, neboť v takovém případě by hrozilo ukrytí či zničení důkazních
prostředků, a navíc podezřelý byt užívá s dalšími osobami, které mají přístup k jeho věcem. I
proto bylo návrhu státního zástupce vyhověno.“
5.4.1 Orgán vydávající příkaz
Povinné náležitosti příkazu jsou zakotvené v § 134 trestního řádu. K vydání příkazu
k domovní prohlídce či jiných prostor a pozemků je oprávněn předseda senátu a v přípravném
řízení soudce na návrh státního zástupce.
41 § 134 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)
42 Nález Ústavního soudu ze dne 1.11.2006, sp. zn. II. ÚS 362/06
41
V neodkladných případech je oprávněn příkaz k prohlídce vydat místo příslušného
předsedy senátu nebo soudce ten předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu má být
prohlídka vykonána.43 Soud je potřeba mít přesně specifikovaný. Podíváme se na náš
praktický příklad:
Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu XX rozhodla ve věci podezření ze spáchání
přečinu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií dle § 192 odst. 3 tr. zákoníku,
prověřovaného Policií ČR, Obvodním ředitelstvím Praha XX pod sp. zn.: KRPA-XXXX/TČ-
20XX-00XXXX, o návrhu Obvodního státního zástupce pro Prahu XX na vydání příkazu dle
§ 83 odst. 1 tr. zákoníku,
takto:
Dle mého názoru, s ohledem na to, že se jedná o Prahu a Obvodní soud v Praze X, je
dosti definovaný tento soud.
5.4.2 Orgán provádějící prohlídku
Označení orgánu, který bude prohlídku vykonávat je nezbytností v příkazu k domovní
prohlídce. V trestním řádu je stanoveno určuje, že tímto orgánem může být pouze policejní
orgán.44 Policejní orgán, který má prohlídku provést, by měl být v příkazu k prohlídce
specifikován tak, aby o jeho totožnosti nevznikly žádné pochybnosti, a tudíž nebylo možné
zaměnit s jiným orgánem. Zde je ukázka z našeho příkazu k domovní prohlídce:
„Domovní prohlídku provede policejní orgán Obvodního ředitelství Praha XX, X. odd.
obecné kriminality dle operativní situace v době do dvou týdnů od vydání tohoto příkazu.“
5.4.3 Osoba, proti které je příkaz směřován
Podle nálezu Ústavního soudu musí být osoba, proti které příkaz k prohlídce směřuje
dostatečně identifikována takovým způsobem, aby nedošlo k záměně, případně
pochybnostem, o jakou osobu se jedná. Z důvodu respektování práv, která jsou zaručena
v ústavním zákoně č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod je zřejmé, že prohlídka
musí být provedena pouze v prostorách subjektu detailně označeným v příkazu.
43 § 83 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)
44 § 83 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)
42
Jako příklad zde uvedu ukázku z našeho příkazu:
takto:
„Podle § 83 odst. 1 tr. řádu přikazuji domovní prohlídku bytu a prostor k ně u náležejících a
to:
byt č. XX, nacházející se na adrese Praha XX, ul. XXXXXX XXX/XX, bytový dům na
parcele č. XXXX/1, XXXX/2 a XXXX/3, list vlastnictví XXX, kat. území 7XXXXX XXXX,
evidovaný v katastru nemovitostí Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální
pracoviště Praha,
vlastník: Marie XXXXXX, bytem ul. XXXXX XX/X, Praha XX, uživatelé: podezřelý Pavel
XXXXXXX, narozený XX. XX. XXXX, Milan XXXXX, narozený XX. XX. XXXX, Jana
XXXXXX, narozená XX. XX. XXXX a Karel XXXXXX, narozený XX. XX. XXXX (syn,
syn, matka a otec).“
a
„Nyní navrhuje Obvodní státní zástupce pro Prahu XX provést domovní prohlídku v bytě a
prostorách, k bytu přináležejících, které užívá podezřelý Pavel XXXXX, narozený XX. XX.
XXXX, jeho bratr a jeho rodiče.“
5.4.4 Místo provedení prohlídky
Níže popisuji, jak musí být sepsány jednotlivé identifikační údaje, kterými jsou určená
obydlí nebo jiné prostory, tak aby se eliminovala pravděpodobná možnost jejich záměny. V
případě domovní prohlídky se jedná o přesné uvedení adresy domu či bytu včetně poschodí,
čísla bytu, popř. jiných místností přináležejících k bytu a dále údaje, které mohou sloužit k
identifikaci obydlí.
V příkazu k prohlídce jiných prostor by měli být taktéž obsaženy přesně definované
adresy i s uvedením poschodí či podlaží. Může se též jednat o označení dílny, tovární haly
nebo jiných prostor. V případě, že má být prohlídka provedena na veřejně nepřístupném
místě, musí být v příkaze uveden okres, obec a katastrální území, kde se konkrétní pozemek
nachází, jeho parcelní číslo a druh pozemku.45 Dále v příkazu může být definováno na jakém
listu vlastnictví se daný objekt nachází, nebo kdo je vlastník objektu, jelikož osoba, proti níž
45 ŠÁMAL, Pavel. Trestní řád: komentář. 7., dopl. a přeprac. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Velké komentáře.
ISBN 978-80-7400-465-0.
43
má být prohlídka směřována může být pouze uživatelem nebo nájemcem uvedené
nemovitosti. Dávám sem praktickou ukázku popisu místa, kde má být prohlídka provedena:
„Podle § 83 odst. 1 tr. řádu přikazuji domovní prohlídku bytu a prostor k ně u náležejících a
to:
byt č. XX, nacházející se na adrese Praha XX, ul. XXXXXX XXX/XX, bytový dům na
parcele č. XXXX/1, XXXX/2 a XXXX/3, list vlastnictví XXX, kat. území 7XXXXX XXXX,
evidovaný v katastru nemovitostí Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální
pracoviště Praha,
vlastník: Marie XXXXXX, bytem ul. XXXXX XX/X, Praha XX, uživatelé: podezřelý Pavel
XXXXXXX, narozený XX. XX. XXXX, Milan XXXXX, narozený XX. XX. XXXX, Jana
XXXXXX, narozená XX. XX. XXXX a Karel XXXXXX, narozený XX. XX. XXXX (syn,
syn, matka a otec).“
5.4.5 Rozsah prohlídky
Mezi další důležitou součást příkazu k prohlídce patří rozsah prohlídky, který též musí
být popsán v odůvodnění.46
Pro příklad zde uvádím rozsah prohlídky naší skutečné:
„Nyní navrhuje Obvodní státní zástupce pro Prahu XX provést domovní prohlídku v bytě a
prostorách, k bytu přináležejících, které užívá podezřelý Pavel XXXXX, narozený XX. XX.
XXXX, jeho bratr a jeho rodiče.“
5.4.6 Určení doby provedení prohlídky
Další povinnou náležitostí příkazu je uvedení doby, kdy má být prohlídka provedena.
V případě, kdy je potřeba prohlídku vykonat ještě předtím, než je podezřelá osoba trestně
stíhaná z důvodu její neodkladnosti a neopakovatelnosti není přiměřené brát rozmezí jednoho
měsíce jako přijatelnou dobu k jejímu provedení. Za těchto okolností by měla být tato
46 ŠÁMAL, Pavel a kol. Přípravné řízení trestní. 2. vyd. Praha: C. H. Beck,
2003, 1443 s. ISBN 80-7179-741-3
44
náležitost vymezena kratším intervalem v závislosti na ustanovení osob zúčastněných při
prohlídce. V našem případě byla lhůta omezena na období dvou týdnů, viz ukázka z příkazu:
„Domovní prohlídku provede policejní orgán Obvodního ředitelství Praha XX, X. odd.
obecné kriminality dle operativní situace v době do dvou týdnů od vydání tohoto příkazu.“
5.4.7 Vymezení účelu prohlídky
Vymezení účelu prohlídky musí být uvedeno konkrétně v žádném případě všeobecně.
Dle usnesení Ústavního soudu „nelze s ohledem na podstatu věci po orgánech činných v
trestním řízení vyžadovat, aby a priori naprosto přesně specifikovaly všechny věci důležité z
hlediska trestního řízení, jejichž existence a význam teprve vyjde najevo při faktickém
provádění prohlídky“47.
Účel prohlídky, který je možno přijmout jako dostatečně vymezený lze pokládat např.
zajištění a nalezení obchodní korespondence, daňových, účetních a dalších podobných
dokladů a listin. Tyto doklady a listiny mohou dopomoci k potvrzení či vyvrácení podezření
z trestné činnosti. V našem konkrétním případě jsou to nahrávky s dětskou pornografií, CD,
kazety, fotky, počítač apod. Uvádím příklad z našeho příkazu:
„Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu XX se seznámila s obsahem spisu. Národní centrála
proti organizovanému zločinu postoupila Obvodnímu ředitelství PČR Praha XX poznatek o
tom, že z IP adresy XX.XXX.XXX.XX bylo ze sítě Snapchat nahráno celkem XX fotografií
dívek bez vyvinutých sekundárních pohlavních znaků, a to v erotických a sexuálně
vyzývavých pozicích. Spis obsahuje též černobílé fotografie, které byly nahrány z účtu
XXXXX. Šetřením policie bylo zjištěno, že podezřelou osobou, která fotky nahrála, by měl
být Pavel XXXXX, narozený XX. XX.XXXX. Policie dále zjistila, že podezřelý Pavel
XXXXX užívá byt, specifikovaný ve výroku tohoto rozhodnutí.
Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu XX zvážila předložený spisový materiál a
dospěla k závěru, že návrhu státního zástupce lze vyhovět. Lze důvodně předpokládat, že v
bytě, který podezřelý užívá, se mohou nacházet věci, důležité pro tr. řízení dle § 82/1 tr. řádu
a to počítače, notebooky, nosiče DVD, CD, flash disky, paměťové karty, digitální fotoaparáty,
47Usnesení Ústavního soudu ze dne 24.3.2011, sp. zn. II. ÚS 138/11
45
kamery, mobilní telefony či tablety, případně pornografické materiály, zachycující osoby
mladší 18ti let. Návrhu státního zástupce bylo proto vyhověno. Domovní prohlídka bude v
tomto případě provedena jako neodkladný a neopakovatelný úkon dle § 160/4 tr. řádu a 158
odst. 3 písm. i/ tr. řádu. Tento úkon nelze provést až po zahájení trestního stíhání dle § 160/1
tr. řádu vůči podezřelému, neboť v takovém případě by hrozilo ukrytí či zničení důkazních
prostředků, a navíc podezřelý byt užívá s dalšími osobami, které mají přístup k jeho věcem. I
proto bylo návrhu státního zástupce vyhověno.“
5.4.8 Povinnost osoby prohlídku strpět a možnost
policejního orgánu překonat odpor nebo
překážku
V trestním řádu je také zakotvena u části domovní prohlídky a prohlídce jiných prostor
ve svých ustanoveních povinnost osoby, u níž má být prohlídka vykonána, tento úkon strpět.
Je jasné, že pro majitele objektu, bytu apod. je to velmi nepříjemný úkon. Povinná osoba musí
umožnit provedení prohlídky, pokud se tak nestane, policejní orgán má právo překonat
překážku i odpor, který byl vytvořen. Orgán vykonávající prohlídku je povinen prvně osobu
vyzvat až poté je oprávněn překonat odpor a překážku za pomocí donucovacích prostředků.48
Povinnost strpět prohlídku znamená podrobit se tomuto úkonu bez odporu nebo vytvoření
překážky49
Nyní cituji z našeho příkazu:
„Domovní prohlídka bude v tomto případě provedena jako neodkladný a neopakovatelný
úkon dle § 160/4 tr. řádu a 158 odst. 3 písm. i/ tr. řádu. Tento úkon nelze provést až po
zahájení trestního stíhání dle § 160/1 tr. řádu vůči podezřelému, neboť v takovém případě by
hrozilo ukrytí či zničení důkazních prostředků, a navíc podezřelý byt užívá s dalšími osobami,
které mají přístup k jeho věcem. I proto bylo návrhu státního zástupce vyhověno.“ Dále je zde
uvedeno jméno vlastníka nemovitosti (bytu).
Dle mého názoru by zde mělo být uvedeno náležité poučení osoby, která musí
domovní prohlídku strpět. Ne každý den se člověk setkává s takovou skutečností.
48 § 85a zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)
49 ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád – komentář, 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, 4720 s.
ISBN: 978-80-7400-465-0.
46
5.4.9 Předložení či odnětí věci relevantní pro trestní
řízení
Osoba mající u sebe věc, která může sloužit jako důkazní materiál pro trestní řízení je
podle trestního řádu povinna tuto věc předložit či vydat. Osoba musí být řádně poučena o
tom, že je povinna věc vydat, nebo ji bude odňata. V případě, že i přes výzvu nebude chtít věc
vydat, může jí být odňata za použití donucovacích prostředků.50 V našem případě se
předpokládá, že budou v bytě tyto věci: počítače, notebooky, nosiče DVD, CD, flash disky,
paměťové karty, digitální fotoaparáty, kamery, mobilní telefony či tablety, případně
pornografické materiály, zachycující osoby mladší 18ti let. Bylo by dobré na domovní
prohlídku jet již s připravenými výzvami ohledně zabavení.
5.4.10 Zdůvodnění prohlídky
Mezi hlavní a povinné prvky příkazu k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor
je zdůvodnění prohlídky. Na posouzení důvodů k prohlídce mají často vliv různé okolnosti
případu. Policejní orgán nezískává informace pouze z důkazních materiálů, ale také z tzv.
neformálních zdrojů, mezi které patří například výsledky operativně pátracích činností,
pozorování chovaní osob, policejní evidence atd. Z tohoto důvodu nemůžeme klást přehnané
nároky na detailnost a preciznost toho zdůvodnění.51
V našem případě je zdůvodnění popsáno následujícím způsobem:
„Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu XX zvážila předložený spisový materiál a dospěla k
závěru, že návrhu státního zástupce lze vyhovět. Lze důvodně předpokládat, že v bytě, který
podezřelý užívá, se mohou nacházet věci, důležité pro tr. řízení dle § 82/1 tr. řádu a to
počítače, notebooky, nosiče DVD, CD, flash disky, paměťové karty, digitální fotoaparáty,
kamery, mobilní telefony či tablety, případně pornografické materiály, zachycující osoby
mladší 18ti let. Návrhu státního zástupce bylo proto vyhověno. Domovní prohlídka bude v
tomto případě provedena jako neodkladný a neopakovatelný úkon dle § 160/4 tr. řádu a 158
odst. 3 písm. i/ tr. řádu. Tento úkon nelze provést až po zahájení trestního stíhání dle § 160/1
tr. řádu vůči podezřelému, neboť v takovém případě by hrozilo ukrytí či zničení důkazních
50 § 78 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb o trestním řízení soudním (trestní řád)
51 FRYŠTÁK, Marek. Zahájení přípravného řízení provedením neodkladných a neopakovatelných úkonů.
Trestněprávní revue. Praha: C. H. Beck, 2013, roč. 12, č. 5, ISSN 1213-5313.
47
prostředků, a navíc podezřelý byt užívá s dalšími osobami, které mají přístup k jeho věcem. I
proto bylo návrhu státního zástupce vyhověno.“
V případě, kde se jedná o dětskou pornografii, jsem přesvědčen, že není nutné větší
zdůvodňování
5.4.11 Podpis soudce, místo a datum
Mezi další nezbytnou součást příkazu patří podpis soudce, který příkaz vydal.
V případě, kdy by příkaz tento podpis neobsahoval, mohli by vzniknout důvodné
pochybnosti, jestli se skutečně jedná o příkaz k domovní prohlídce vydaný soudcem.
Co se týká podpisu soudce, zde je nutné v dnešní době již brát v úvahu i větu
z datových stránek, že i nepodepsaný dokument, zaslaný datovými stránkami se bere jako
podepsaný a ověřený podpisem. Samozřejmě i v této době, pokud Policie ČR nemá s sebou
techniku je lepší a nutné, aby měli příkaz k domovní prohlídce podepsán soudcem.52
5.5 Doručení příkazu k prohlídce
Je nutné si zdůvodnit, komu doručíme příkaz k domovní prohlídce a k prohlídce jiných
prostor, i v případě, že se jedná o neodkladný a neopakovatelný úkon. Tento příkaz se doručí:
„osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné, nejpozději do 24 hodin po
odpadnutí překážky, která brání doručení“.53
V našem případě se doručovalo rodině, která byla v bytě v nájmu a dále i majitelce
bytu. Doručí se osobě, proti níž úkon směřuje, tudíž podezřelý Pavel XXXX a dále
vlastníkovi bytu, uvedeného ve výpisu katastru nemovitosti
52 Nález Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 362/06
53 § 83 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)
48
5.6 Prohlídka jiných prostor a pozemků bez příkazu k
provedení prohlídky
V případě potřeby je možné vykonat prohlídku jiných prostor a pozemků i bez
předešlého vydání příkazu k dané prohlídce. „Bez příkazu může policejní orgán provést
prohlídku jiných prostor a pozemků, jestliže vydání příkazu nelze předem dosáhnout a věc
nesnese odkladu. Policejní orgán je však povinen si bezodkladně dodatečně vyžádat souhlas
orgánu oprávněného k vydání příkazu; v přípravném řízení tak činí prostřednictvím státního
zástupce.“54 Policejní orgán musí mít tento souhlas vydaný písemně a totožně s příkazem
k prohlídce musí obsahovat odůvodnění.
V našem případě, pokud se při prohlídce zjistilo, že k bytu ještě náleží sklep, nebo
komora mimo byt, případně u souseda je dílna na zpracování podkladů apod.
5.7 Protokol
Protokol o domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor, která byla vykonána jako
neopakovatelný a neodkladný úkon, je sepsán orgánem vykonávající prohlídku během
prohlídky nebo okamžitě po dokončení. Níže přikládám protokol ze skutečné prohlídky:
54 § 83a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)
49
PROTOKOL O PROVEDENÍ DOMOVNÍ
PROHLÍDKY
Dne XX.XX.20XX byla provedena na základě příkazu Obvodního soudu pro Prahu
XX ze dne XX.XX.20XX spisová značka domovní prohlídka u osoby:
jméno a příjmení: Josef XXXX datum narození:
XX.XX.XXXX
trvale bytem ul. XXXXXX XXX/XX, Praha XX
Jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon je domovní prohlídka provedena z důvodu
Předchozí výslech podle § 84 trestního řádu byl proveden:
Osoba, u níž má být prohlídka provedena k vydání věci, vypovídá: věci vydávám dobrovolně
(mobilní telefon, tablet, notebook)
Prohlídka byla provedena v
Praha XX, ul. XXXXX XXX/XX, v bytě č. XX
Prohlídku provedli:
por. Bc. Jusepe XXXXXX, por. Bc. Silvestr XXXXXX, nprap. Jose XXXXXX
por. Mgr. Xantypa XXXXXXXXX,
Po poučení podle § 85 odst. 1 trestního řádu se prohlídky účastnil:
Josef XXXXXXXX
Podle § 85 odst. 2 trestního řádu byla prohlídce přítomna nezúčastněná osoba:
Příkaz k domovní prohlídce byl - nebyl *) doručen: XX.XX.20XX v XX:XX hodin
Josef XXXXXX, nar. XX.XX.XXXX
V případě postupu dle § 85a odst. 2 trestního řádu (překonání odporu při úkonu):
S prohlídkou započato dne XX.XX.20XX v XX:XX hodin.
50
Při prohlídce byly vydány následující věci:
2. strana protokolu o provedení
domovní prohlídky
Pořadové
číslo
Popis věci (název, značka, v. číslo, množství, tvar, barva,
kvalita atd.)
Místo nálezu
1 např. 1 kus mobilní telefon zn. Samsung Galaxy S6, černé
barvy, prasklý display
Na lednici v kuchyni bytu
2
Při prohlídce byla pořízena fotodokumentace.
Při prohlídce byla pořízena videodokumentace.
Při prohlídce nebyl/nebyl použit služební pes
Při prohlídce nedošlo k poškození věcí a zařízení objektu
Prohlídka skončena dne XX.XX.XXXX v XX:XX hodin
Prohlídku provedl:
-výpis všech policistů kteří se účastnili
Nezúčastněná osoba:
Potvrzuji současně, že jsem
převzal potvrzení o odebrání věci
a opis tohoto protokolu
Josef XXXXXXXX
51
ZÁVĚR
Ve své práci jsem se snažil popsat, jaký představuje domovní prohlídka ohledně
trestného činu obsáhlý, multidisciplinární institut dle trestního řádu a jaký má význam v rámci
skupiny důkazních prostředků. Kvalita provedení výkonu domovní prohlídky je důležitá a
závisí na ní úspěšnost dopadení pachatele a objasnění kriminalisticky relevantních událostí.
Výsledky a závěry prohlídky se využívají pro další vyšetřování, pro komplexní přehled o
faktech zjištěných na místě konkrétního případu. V mnoha případech mohou tyto poznatky
dopomoci odhalit i další, především latentní trestnou činnost a následně správným směrem
nasměrovat kriminalistickou prevenci.
Ve své práci jsem se snažil především v praktické části popsat důvody, kdy může
prohlídka trpět určitými vadami a též zdůvodnit, z jakého důvodu je potřeba je odstranit. Po
mém zpětném pohledu na svoji práci mohu konstatovat, že se mi rozbor a porovnání se
skutečnou domovní prohlídkou (citované v praktické části) povedlo. Snažil jsem se kromě
základních teoretických údajů pracovat i s odbornou literaturou a texty a uvést i vlastní
postřeh a úvahu. Přišel jsem na to, že i když legislativa obsáhne všechny důležité postupy, tak
praxe a zkušenost vždy přinesou něco nového, kdy je potřeba se pohybovat tzv. „na hraně
zákona.“ Z uvedeného lze tedy usuzovat, že ohledání tak, jak ho vnímají orgány justice, je
vhodné řadit mezi neopakovatelné úkony, jelikož ho nebude možno znovu zopakovat v řízení
před soudem. To by také bylo potřeba v praxi dořešit. Vždy se dá při opakované prohlídce
přijít na nové skutečnosti, či nápady nebo vytvořit nové hypotézy či domněnky. Dílčí úkony,
prováděné v rámci ohledání, jako je např. odběr stop, lze v této souvislosti považovat za
neopakovatelné. Policejní orgán nikdy nesmí podcenit domovní prohlídku, ať se jedná o
prvotní či následnou prohlídku. Pokud má prohlídka místa činu přinést informace o způsobu
spáchání činu, určit charakteristiku pachatele, podávat informace o vyhledaných, zajištěných a
vyhodnocených nalezených stopách, které vymezují okruh podezřelých osob a které mohou
umožnit i individuální identifikaci, je nutné ji provést již napoprvé řádně a pečlivě. Jedině
praxe a zkušenosti z ní vyplívající naučí budoucí kriminalisty dobré a kvalitní práci při
vykonávání domovních prohlídek.
Dle mého názoru by již na škole bylo vhodné přibírat studenty policejních škol nebo
účastníky základních policejních kurzů k domovním prohlídkám tak, aby měli co nejvíce
zkušeností. Dále je také důležité, aby měli možnost o každém případu hovořit a rozebrat jej se
svými, již zkušenými kolegy. Pokud se v praxi setkáváme se situacemi, kdy je místo činu
52
zajišťováno a následně i ohledáváno nedostatečně zkušenými a erudovanými policisty,
myslím si, že hlavně zde je třeba hledat příčiny neodborně provedené prohlídky místa
trestného činu a následných chyb z toho plynoucích. Bylo by vhodné zařadit méně zkušené
policisty po určitou stanovenou dobu do výjezdových skupin na pozice, třeba jako „asistent
kriminalistického technika“, jehož práci by pozorně sledovali a učili se, jak na místě správně
postupovat. Mnoho chyb vzniká i z neznalosti taktických a technických postupů při
zajišťování stop, při následné neodborné manipulaci s těmito stopami a při podcenění
důsledné dokumentace a souladu protokolu o ohledání místa činu, náčrtku a plánku se
skutečnou situací na místě činu.
Úkolem a cílem mé bakalářské práce bylo představit ucelený přehled o institutu
nazývaném prohlídkou. Při psaní této práce jsem získal spoustu poznatků a informací a díky
tomu jsem si své znalosti ještě více prohloubil. Díky této práci jsem si některé věci vztahující
se k tomuto tématu ještě více pochopil a uvědomil.
53
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ DLE NORMY
A. Právní normy
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník a o změně a doplnění dalších zákonů v platném znění.
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) v platném znění
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky v platném znění
Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii v platném znění
Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod
Závazné pokyny Policejního prezidenta
B. Knihy
GERLOCH Aleš, HŘEBEJK Jiří, ZOUBEK Vladimír. Ústavní systém České republiky.
Základy českého ústavního práva. 4. vyd. Praha: Prospektrum, 2002. ISBN 80-7175-077-8.
CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk,
2005. ISBN 80-86898-36-9.
KONRÁD, Zdeněk a Jiří STRAUS. Kriminalistika: teorie, metodologie a metody
kriminalistické techniky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014. ISBN 978-
807380-535-7.
MUSIL, Jan. Kriminalistika. Praha: C.H. Beck, 2001. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN
80-7179-362-0.
MUSIL, Jan, Zdeněk KONRÁD a Jaroslav SUCHÁNEK. Kriminalistika. 2., přeprac. a dopl.
vyd. V Praze: C.H. Beck, 2004. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 80-7179878-9.
NĚMEC, Miroslav. Kriminalistická taktika pro policisty. Praha: EUROUNION, 2004. ISBN
80-7317-036-1.
PORADA, Viktor. Kriminalistika. I: Úvod do kriminalistiky a Metodika vyšetřování
vybraných druhů trestných činů. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995. ISBN 80-7067-451-
2.
54
PORADA, Viktor. Kriminalistika. Brno: CERM, 2001. ISBN 80-7204-194-0.
STRAUS, Jiří. Kriminalistická taktika. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství
Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-095-6.
ŠÁMAL, Pavel a kol. Přípravné řízení trestní. 2. vyd. Praha: C. H. Beck,
2003, 1443 s. ISBN 80-7179-741-3
ŠÁMAL, Pavel. Trestní řád: komentář. 7., dopl. a přeprac. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013.
Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-465-0.
C. Online zdroje
VICHLENDA, Milan. Kriminalistika [online]. Karviná, 2011 [cit. 2021-4-17]. Dostupné z:
https://www.sosoom-zlin.cz/media/skripta/kriminalistika.pdf. Skripta. Střední odborná škola
ochrany osob a majetku s.r.o.
Definice trestního řízení - Nejvyšší státní zastupitelství Česká republika [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné z:
http://www.nsz.cz/index.php/cs/prubeh-rizeni-v-trestnich-a-netrestnich-vecech/definice-
trestniho-izeni
Čl. 61 odst. 1 závazného pokynu policejního prezidenta č. 30/2009 Sb., o plnění úkolů v
trestním řízení. [online]. Policie ČR. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/poskytnuti-
zppp-c-30-2009-sb.aspx
D. Soudní rozhodnutí
Nález Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 362/06
dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-362-06
Nález Ústavního soudu ze dne 10.3.2011, sp. zn. II. ÚS 3073/10
dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-3073-10
Usnesení Ústavního soudu ze dne 24.3.2011, sp. zn. II. ÚS 138/11
dostupné z: https://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/ustavni-soud/2011/2751/judikat-us-II-
uS-138-11-GUS20112659
Nález Ústavního soudu ze dne 16.5.2012, sp. zn. I. ÚS 515/12
dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-515-12
Top Related